âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVI. ZÁ Í 2009 âíslo 3 Z OBSAHU: Rozhovor s nov m pfiedsedou svazu Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu VI. díl V sledky klasifikace masn ch plemen Národní v stava masného skotu Brno 2009 Chianina nejvût í plemeno skotu V sledky II. turnusu v bûrû ve v sledcích
Vážené chovatelky a chovatelé, pole zoraná, děti jsou ve škole a než se nadějete, začnou se naskladňovat býci nového ročníku tak těmito slovy končí můj kolega článek o druhém turnusu býků. Tato věta je však tak universální, že ji klidně mohu použít i do tohoto úvodníku. Aby však lépe vystihovala uplynulé období, měl bych ji doplnit ještě o dvě zásadní události, které se v posledním období udály. Myslím, že se všichni shodneme, že těmito událostmi byla národní výstava a výroční členská schůze. Nejprve začnu tou čerstvější výroční členskou schůzí. Tato jubilejní dvacátá schůze byla důležitá zejména z toho důvodu, že po čtyřech letech jste volili čelní představitele svazu předsedu a revizní komisi. Karla Šebu, který se již rozhodl do dalšího období na post předsedy nekandidovat, nahradil ing. Miroslav Vráblík. Jsem přesvědčen, že jeho zkušenosti, profesionální znalosti, respekt a v neposlední řadě lidskost se kterou problémy řeší, jsou dostatečnými zárukami, že vedení svazu je v dobrých rukou. Zároveň je však určitě potřeba na tomto místě poděkovat také Karlu Šebovi, který pro svaz vykonal mnoho práce nejprve jako dobrovolník, poté ředitel svazu a nakonec jako jeho předseda. Jak sám uvedl, není však potřeba se s ním loučit definitivně i nadále bude aktivně pracovat jako klubový předseda. Věřím, že i seminář, který jsme pro vás v předvečer výroční členské schůze připravili, byl zajímavý a že jste si z něj odnesli mnoho informací. Pokusíme se některé z příspěvků přepracovat do formy článků, aby i ti z Vás, kteří se schůze nezúčastnili, měli možnost se tyto informace dozvědět. A nyní pojďme stručně k druhé neméně důležité události. Snad každý chovatel v této zemi ví, že koncem června proběhla v prostorách brněnského výstaviště národní výstava hospodářských zvířat. I přesto, že se k ní podrobněji vracíme v několika příspěvcích na stránkách tohoto zpravodaje, je nutné, abychom na tomto místě zejména poděkovali všem, kteří se největší měrou podíleli na zdárném proběhu celé akce. Velikou poklonu si zaslouží zejména všichni chovatelé, kteří se rozhodli svá zvířata na výstavu dát. Jejich rozhodnutí je obdivuhodné nejenom s ohledem na netradiční termín výstavy, ale zejména z důvodu, že se rozhodli akceptovat podmínku toho, že pouze zvířata, která se budou vodit na ohlávce budou hodnocena. Do poslední chvíle i pro nás samotné bylo velmi příjemným překvapením počet zvířat, která byla naučená chodit. Ještě jednou veliké díky a klobouk dolů před všemi vystavujícími chovateli! Bylo by však nefér opominout také nemalé zásluhy obou hlavních organizátorů společností Veletrhy Brno a.s. a Genoservis a.s. Profesionální přístup obou organizací ve spojení s poctivou prací chovatelů a vysokého zájmu návštěvníků znamenal, že výstava skončila jednoznačným úspěchem. Věřím, že ji takto hodnotí i samotní chovatelé a že pro příští ročník za dva roky bude zájem našich chovatelů vystavit zvířata ještě větší. Vězme však, že ve světle současných problémů, kterými celý sektor zemědělství prochází, budou mít chovatelé ještě vůbec myšlenky se nadstavbami, jakými výstavy jsou, zabývat. Musíme být však optimisté a věřit, že všechno zlé pomine a že zase bude lépe. K tomu Vám mnoho úspěchů, pevných nervů, ale také štěstí a zdraví za celý kolektiv zaměstnanců přeje Kamil Malát
OBSAH ãasopis âeského svazu chovatelû masného skotu Praha ãíslo 3/2009 roãník XVI. Aktuálnû... 4 Aktivity âschms 2009... 5 Rozhovor s nov m pfiedsedou svazu... 6 Národní doplàkové platby v pfií tím roce nejisté... 7 Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu... 8 ZEFA Levínská Ole nice a.s.: Bez boje se nevzdáme... 8 Wilhelm Sitter (Sitter s.r.o.): Splnil jsem si svûj sen... 11 Parazitární choroby skotu (I. ãást)... 15 Národní v stava masného skotu po ãtyfiech letech... 20 Národní v stava hospodáfisk ch zvífiat Brno 2009... 24 Rozhovory s majiteli zvífiat, která získala ocenûní ampion plemene... 34 Skot, kter se u nás nepase... 36 Chianina nejvût í plemeno skotu na svûtû... 36 V sledky klasifikace masn ch plemen skotu... 40 Zápis z V roãní ãlenské schûze âschms... 42 Co pfiiná í poznání genomu skotu... 46 V sledky II. turnusu základních v bûrû plemenn ch b kû ve v sledcích... 50 Galerie nejlépe hodnocen ch b kû II. turnus... 53 Podmínky pro odchov plemenn ch b ãkû v sezonû 2009 2010... 56 Recept Hovûzí ofiech s párky a slaninou... 58 Adresa svazu Tû nov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 812 865 e-mail: info@cschms.cz, www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 IâO: 00536903 DIâ: CZ00536903 pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Akátová 1132, 374 01 Trhové Sviny email: milosinc@iol.cz, tel.: 603 977 329 fieditel: Kamil Malát Tû nov 17, 117 05 Praha 1 email: info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: 724 007 860 tajemník: Ing. Jana ehofiová Tû nov 17, 117 05 Praha 1 email: rehorova@cschms.cz, tel.: 724 229 094 plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, 410 02 Lovosice email: stara@cschms.cz, tel.: 724 073 641 Kontakty na pracovníky svazu inspektofii svazu: západní âechy Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: melger@cschms.cz, tel.: 602 445 453 stfiední a severní âechy ing. Hubert Herrmann Matou ova 10, 150 00 Praha 5 email: herrmann@cschms.cz, tel.: 724 057 090 jiïní âechy ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk Krumlov email: cepelak@cschms.cz, tel.: 724 007 861 v chodní âechy Jan Kopeck fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy le email: kopecky@cschms.cz, tel.: 724 007 862 Morava ing. Pavel Kriegler Dubovsko 277, 763 12 Vizovice email: kriegler@cschms.cz, tel.: 724 073 640 Titulní strana hlavní fotka: kráva s teletem plemene charolais pana Aloise Seidla, Dvůr Orlov (foto: Karel Melger) Titulní strana malá fotka: (foto: Vít Čepelák) Vnitřní obálka (foto: Vít Čepelák) Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorû ani jazykovou správnost pfiíspûvkû. Zpravodaj âschms je zapsán v evidenci MK âr pod evidenãním ãíslem MK âr E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âschms a PK zdarma. 3
Uzávûrky KUMP 2008 Aktuálnû Poãátkem mûsíce záfií byla v em ãlenûm na eho svazu a ãlenûm plemenn ch knih odeslána tradiãní publikace Uzávûrky kontroly uïitkovosti za rok 2008. Uzávûrky navazují na pfiedcházející publikace a jsou jiï v pofiadí sedmnáct m vydáním uzávûrek KUMP, které byly âesk m svazem chovatelû masného skotu publikovány. Tato publikace je neprodejná a je urãena v hradnû na im ãlenûm. Pokud nûkdo z vás tuto publikaci neobdrïel, rádi vám poskytneme náhradní v tisk. V tomto pfiípadû kontaktujte sekretariát svazu. BlíÏí se dvacáté v roãí zaloïení âeského svazu chovatelû masného skotu Pfií tí rok na jafie, konkrétnû 29. bfiezna 2010, uplyne pfiesnû dvacet let od doby, kdy byl zalo- Ïen âesk svaz chovatelû masného skotu. Stalo se tak na ustavujícím zasedání v Luhaãovicích. Následnû byl Svaz zaregistrován jako zájmové sdruïení na Ministerstvu vnitra, a poté získal oprávnûní Ministerstva zemûdûlství k v konu odborn ch ãinností na úseku chovu masného skotu. PovaÏujeme nadcházející kulaté v roãí za v znamn mezník ve svazové ãinnosti, a proto bychom chtûli k této pfiíleïitosti vydat pamûtní publikaci. V ní chceme zmapovat vznik Svazu po faktické stránce, a nabídnout také rozhovory s pamûtníky, ktefií se podíleli na prvních svazov ch aktivitách, a prostfiednictvím nichï se tak dne ní chovatelé budou mít moïnost dozvûdût se o nelehk ch zaãátcích chovu masného skotu u nás. Publikaci bychom rádi doplnili o dobové dokumenty a fotografie. Velká ãást historick ch materiálû, které byly uloïeny v archivu u b valé tajemnice Svazu, ing. Procházkové, byla bohu- Ïel pfii povodních v roce 2002 zniãena a nenávratnû ztracena. Z tohoto dûvodu bychom se rádi obrátili na Vás, na e ãleny, i ostatní zainteresované osoby s Ïádostí o pomoc pfii získávání archivních materiálû, vztahujících se k zaãátkûm fungování na eho Svazu. Máme zájem zejména o fotografie, písemnosti, zápisy ãi jiné zajímavé materiály, které by mohly pfiispût ke zv ení kvality zam lené publikace. V pfiípadû, Ïe se rozhodnete nám své materiály poskytnout, kontaktujte Janu ehofiovou na ãísle 724 229 094 nebo emailové adrese rehorova@cschms.cz nebo materiály zasílejte pfiímo na adresu âschms, Tû nov 17, 117 05, Praha 1. V posledním pfiípadû nezapomeàte uvést své kontaktní údaje, abychom Vám zapûjãené materiály mohli vrátit zpût. Pfiedem dûkujeme za Vá ãas a ochotu! Kniha Masn skot od A do Z slaví úspûch Od vydání nové publikace o chovu masného skotu uplynulo nûco pfies dva mûsíce a my nestaãíme uspokojovat zájem, kter o ní je. kolám, chovatelûm a dal ím zájemcûm bylo jiï prodáno tisíc v tiskû a stále chodí nové objednávky. Je vidût, Ïe kniha vyplnila mezeru na trhu, a to nás tû í. Pokud ji je tû nemáte doma, neváhejte a kontaktujte sekretariát Svazu ãi si ji pfiímo objednejte prostfiednictvím na i on-line objednávky. V sekci reklamní pfiedmûty najdete i jiné uïiteãné svazové pfiedmûty (napfi. novou fleecovou bundu) a knihy. Seznam nov ch ãlenû svazu a plemenné knihy od 1. 6. 2009 Zemûdûlská a.s. V ina, Staré Buky Artu Vy ín, Koln, Li ov u âesk ch Budûjovic Tomá Zajíãek, Velká Lhota, Vala ské Mezifiíãí Statek Habfií, a.s., StráÏek Bc. Tomá Kotajny, âesk Tû ín Manfred Reinold, Stará âervená Voda Jan Opekar, Chodeã, Vele ín Mahulena Richterová, Olomouc Martina RoÏìálová, Moraveã, Chotoviny Jifiina RoÏìálová, Moraveã, Chotoviny FARMA KOZÁK s.r.o., Milevsko Bc. Radek Janou ek, Stfiemo ice, LuÏe Mûcholupská zemûdûlská a.s., Pfiedslav, Klatovy Jifií Dufka, ml., Chodsk Újezd, Planá KOOPERACE s.r.o., Chornice 4
Aktivity âschms 2009 âerven 1. 6. pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) 4. 6. schûze v boru a grémia rad PK âschms (Hradi tko) 8. 6. kontrola Finanãní úfiad pro Prahu 2 9. 6. Klub chovatelû plemene charolais (Hradi tko) 9. 6. tisková konference pofiádaná Agrární komorou år a âschms na téma pûvod a znaãení hovûzího masa 15. 6. zaãátek druhého turnusu základních v bûrû plemenn ch b kû a draïeb 24. 6. valná hromada âmsch, a.s. (Malát) 25. 28. 6. Národní v stava hospodáfisk ch zvífiat a zemûdûlské techniky v Brnû 30. 6. ukonãení druhého turnusu v bûrû plemenn ch b kû Dal í ãervnové aktivity: Rozeslání nové publikace Masn skot od A do Z kolám a prvním zájemcûm Tisk a rozeslání druhého ãísla zpravodaje pro rok 2009 Tvorba letáku pro plemena Piemontese a Galloway Pfiíprava zájezdu a administrace pfiihlá ek na francouzskou v stavu Sommet de l Elevage âinnosti spojené s Národní v stavou hospodáfisk ch zvífiat a zemûdûlské techniky v Brnû (25. 28. 6. 2009) Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t kající se masného skotu Uzavfiení pfiíjmu plateb ãlensk ch vkladû pro rok 2009, vyfiazení nezaplativ ích ãlenû âervenec 1. 7. pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) 13. 7. jednání s âmsch a.s. na téma mezinárodní certifikace ãinností ICAR (Malát, Kopeck ) 21. 7. kontrola PSSZ nad dodrïováním povinností âschms ve vztahu k platbám sociálního a zdravotního poji tûní 22. 7. jednání s pracovníky MZe a zástupcû nûkter ch nevládních organizací na téma spoleãného projektu na podporu spotfieby masa (Malát) 23. 26. 7. KfiemeÏsk veletrh Angusská asociace ve spolupráci s âschms ( ehofiová) Dal í ãervencové aktivity: Aktualizace plemenn ch hodnot a databáze sluïby webkump âinnosti spojené s organizací zájezdu na francouzskou v stavu Sommet de l Elevage Pfiíprava materiálû pro tfietí ãíslo svazového zpravodaje Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t kající se masného skotu Srpen 3. 8. pracovní schûze inspektorû (VraÏkov) 11. 8. spoleãné jednání zástupcû ÚKOZ, MZe a chovatelsk ch svazû nad problematikou vyhlá ky 208/2004 o minimálních standardech na ochranu hospodáfisk ch zvífiat (Malát) 18. 8. schûze v boru a grémia rad PK âschms (Hradi tko) 18. 8. jednání Unie chovatelû a komoditní rady pro mléko a maso pfii AK Uhfiínûves (Malát, eba) 21. 8. zasedání revizní komise âschms Brodce 20. 23. 8. 36. roãník v stavy Agrokomplex na v stavi ti v Nitfie (Kopeck ) Dal í srpnové aktivity: Pfiíprava materiálû pro tfietí ãíslo svazového zpravodaje Tvorba kalendáfie pro rok 2010 V bûr a objednávka nov ch svazov ch propagaãních pfiedmûtû Tvorba Uzávûrek kontroly uïitkovosti za rok 2008 Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t kající se masného skotu 5
Rozhovor s nov m pfiedsedou svazu Na jubilejním 20. ãlenském shromáïdûní âeského svazu chovatelû masného skotu byl do funkce pfiedsedy na dal í ãtyfileté období zvolen ing. Miroslav Vráblík. Nahradil tak v této funkci Karla ebu, kter na post nejvy ího pfiedstavitele svazu jiï nekandidoval. S nov m pfiedsedou jsme diskutovali na téma, jak si pfiedstavuje budoucnost organizace, která zastupuje chovatele dvanácti rûzn ch masn ch plemen skotu. I kdyï jste díky Va im aktivitám vût inû chovatelû dobfie znám, mûïete se ve struãnosti pfiedstavit nov m a zaãínajícím chovatelûm? Jsem pûvodní profesí zootechnik. Po absolvování ãeskobudûjovické zemûdûlské koly jsem pracoval na Státním statku umava. První skuteãné seznámení s masn m skotem jsem zaïil pfii postgraduáním studiu, kdy nás prof. Jindfiich Kahoun vzal na exkurzi do Maìarska a ukazoval nám perspektivní systém produkce hovûzího masa. Bylo to stádo asi 300 krav domácího plemene a v nûm v harému pûsobilo 8 limusinsk ch b kû. Bylo to nûco úplnû nového a velmi se mi to zalíbilo. Hned jsme také doma zkou eli pfiipou tût vyfiazené ãervenostrakaté prvotelky tím, co bylo tenkrát k dispozici limusinsk m inseminaãním b kem. Zásadní zmûnu do mého Ïivota pfiineslo setkání s dávn m pfiítelem MVDr. Milo em Menhartem, kter se po revoluci vrátil z emigrace do âech. PÛsobil jako veterináfi v kanadské provincii Saskatchewan a mûl velmi blízko k masnému skotu. Tehdy padlo rozhodnutí pustit se do chovu plemene Aberdeen Angus. V e zaãalo importem 5 bfiezích a 4 nezapu tûn ch jalovic v roce 1991. Pfiirozenû s chovem úzce souvisí i realizace, a tak jsme se, opût podle kanadského vzoru, pustili do pokusu dostat kvalitní hovûzí maso na domácí trh. Vznikl projekt âesk Angus a od roku 1994 dodáváme na ná trh vyzrálé, vakuovû balené hovûzí maso. V prûbûhu let se na e stáda rozrostla o plemena Hereford, Masn simentál a Charolais, ale na prvním místû byl vïdy Angus. Zájem o masná plemena mû také pfiivedl do Svazu. Byl jsem ãlenem v boru od roku 1992 a v letech 1996-1998 jsem byl pfiedsedou âschms. Byl jsem zakládajícím ãlenem Asociace chovatelû plemene Angus a od roku 1993 jejím prvním pfiedsedou. Plemeno Angus jsem zastupovat také na evropské úrovni to kdyï se v roce 2003 stala âeská republika ãlenem evropského Angus Fóra. V roce 2005 jsem byl zvolen presidentem této organizace a spolupracoval jsem na pfiípravû Euro Angus Fórum 2005 v Praze. Po této akci jsem svoje funkcionáfiské aktivity ukonãil a vûnoval jsem se chovatelské práci. Bydlím v jihoãeském mûsteãku Trhové Sviny, na jafie mi bylo 53 rokû, jsem Ïenat, mám dvû dcery. Jakou máte pfiedstavu o ãinnosti a fungování svazu? Jaké cíle by si mûl podle Vás svaz v nejbliï í dobû, ale i do budoucna vytyãit? Jasnou prioritou pro kaïdého chovatele a i Svaz bude ekonomická situace. Dopady hospodáfiské recese, která je oznaãovaná jako nehlub í od druhé svûtové války, se dotknou více ãi ménû kaïdého z nás. Jen ten, kdo je schopen takovou situaci zvládat, mûïe provádût smysluplnou ãinnost a rozvíjet se. Domnívám se, Ïe právû pomoc âschms pfii odbytu zvífiat je jedním z nejbliï ích úkolû. Také bychom mûli vûnovat pozornost mlad m chovatelûm. Ti jednou pfievezmou rodinné farmy, ale i funkcionáfiská místa. Svaz by se mûl zajímat a podporovat jejich odborn rûst, vzdûlání, zprostfiedkovat jim zahraniãní kontakty, pfiipravovat si osobnosti pro svazové funkce. Rozhodnû nemáme juniorû mnoho a jen nûktefií z nich se rozhodnou pro chovatelskou budoucnost. Pokud Svaz dokáïe svou ãinností pozitivnû ovlivnit mladé chovatele a ti roz ífií na e fiady, bude to velk úspûch. Také o oblasti lechtûní bychom mûli pokroãit ve smûru svûtov ch trendû. Mám na mysli sledování jateãn ch ukazatelû, které se dnes ve vût inû zemí provádí. Jejich vyhodnocování a zafiazení do v poãtu plemenn ch hodnot je dal í krokem, kter bychom mûli udûlat. Na ím úkolem by také mûlo b t zv ení aktivity jednotliv ch plemen, tedy jejich klubû. Nûkterá plemena pomûrnû aktivnû pracují a zlep ují svou prestiï a postavení na trhu, nûkterá moc aktivit nevyvíjejí. Samozfiejmû je to o lidech, ktefií jsou ochotni táhnout, o práci kterou jsme nebo nejsme ochotni vykonat. Proto si myslím, Ïe by jednotlivé kluby mûly za své protagonisty vybírat pfiedev ím ty, ktefií jsou ochotni pro plemeno pracovat a nûco mu pfiinést. Pfii aktivitách jednotliv ch plemen Svaz vïdy byl a jistû i v budoucnu bude oporou a pomocníkem, nemûïe v ak ãinnost klubû suplovat. Co by mûl svaz zaji Èovat pro chovatele v âesku? Myslíte si, Ïe v souvislosti se souãasnou krizí ve vût inû komodit by mohla b t tfieba jednou z cest zaloïení vlastní odbytové organizace? Rozhodnû. âeská republika se stala v oblasti chovu masného skotu silnou a úspû nou zemí. Na i chovatelé dokázali zuïitkovat podporované dovozy plemenn ch zvífiat z poãátku devadesát ch let a dnes jsou na e v sledky srovnatelné s chovatelsky vyspûl mi zemûmi. Nûkterá plemena se roz ífiila natolik, Ïe jsme schopni nabídnout potenciálním zájemcûm velké kolekce zvífiat. A tady je prostor pro organizaci, která by pro chovatele zaji Èovala odbytov servis. âasto se stává, zvlá tû v posledních letech, Ïe kupující poïadují velké poãty zvífiat a taková dodávka je nad síly jednoho ãi dvou chovatelû. Pak je nezbytná koordinace a spojení více chovû. Samozfiejmû lze tyto aktivity ponechávat zcela na obchodních exportérsk ch firmách, ale zrovna tak je ance se do této ãinnosti aktivnû zapojit. Myslím, Ïe musíme lépe propagovat v sledky na í chovatelské práce, spolupracovat s obdobn mi chovatelsk mi organizacemi v zahraniãí, informovat o tom, Ïe máme co nabídnout a to i v poãtech, které jsou zajímavé pro velké zákazníky. Je logické, Ïe takové kontakty bychom mûli hledat pfiedev ím na v chod od na í republiky. Máme za sebou v vozní zku enosti na Slovensko, Ukrajinu, Polsko, ale musíme podchytit zájem o rozvoj chovu skotu v dal ích v chodních zemích. KdyÏ se v první polovinû devadesát ch let zaãínal rozvíjet chov masného skotu v âechách, dováïeli jsme zvífiata z Francie, Kanada, Dánska i Nûmecka. Dnes jsme v situaci, kdy se dodavatelem kvalitního genetického materiálu mûïe stát âeská republika. Jak by mûl svaz postupovat ve vztahu k nynûj ímu systému podpor a názorûm ostatních svazû zastupujících jiné chovatele? Zájmy nás zemûdûlcû nejsou jednotné a od toho se odvíjí názory a argumentace jednotlivcû. Bylo tomu tak v minulosti a zaznûlo to i v diskusi na v roãní ãlenské schûzi. Ti, ktefií chovají pouze masn skot budou jednoznaãnû zastávat stávající systém, ti ktefií jsou i producenti mléka a zaïívají tvrdé dopady souãasné krize v této komoditû, budou opaãného názoru. âschms je v ak organizací chovatelû masného skotu a tím je dáno, za kterou komoditu musí bojovat. Navíc se domnívám, Ïe nelze pfii odbytov ch potíïích jedné komodity nesystémov m zásahem dostat do krize komoditu jinou. Pevnû vûfiím, Ïe v sledkem jednání bude, jak fiekl vicepresident AK pan Belada, klidné a rozumné, argumenty podloïené rozhodnutí a ne pfieválcování tûch, ktefií jsou v poãetní men inû. Svaz se musí na tato jednání peãlivû pfiipravit, aby byl schopen argumentaãnû podpofiit zájem sv ch ãlenû. Rozhodnû to nebude jednoduché, ale koneãné rozhodnutí bude na Ministerstvu zemûdûlství, které jistû vyslechne argumenty v ech. A co masn skot a kvalitní hovûzí maso? Vnímáte souãasné aktivity âschms s ohledem na moïnosti svazu jako dostaãující ãi by bylo vhodné je je tû roz ífiit ãi doplnit? Kvalitní hovûzí maso je praktick m v stupem chovu masného skotu, je to ten nejlep í argument pro nás, jak pfiesvûdãit kaïdého spotfiebitele. Zab vám se touto problematikou 15 let a osvûtu a propagaci kvalitního hovûzího beru jako nekonãící proces. Jen malá ãást vefiejnosti ví, Ïe hovûzí maso je cenné pro obsah Ïeleza, zinku, vitamínu B12, aminokyselin a omega-3 nenasycen ch mastn ch kyselin, tedy látek v znamn ch pro lidskou v Ïivu. âeská republika se bohuïel ve spotfiebû hovûzího propadla aï na 9,5 kg na osobu za rok. Je to opravdu velmi málo pro porovnání Italové, Francouzi, Dánové a védi mají spotfiebu okolo 25 kg. Velmi oceàuji aktivity Svazu pfiedev ím pfii praktické propagaci hovûzího. Ochutnávky steakû pfii svazov ch akcích byl vynikající nápad, kter se setkává s pfiíznivou odezvou vefiejnosti. RovnûÏ velmi pfiínosná byla etfiení fiádného oznaãování masa v supermarketech. Ukázalo se, jaké problémy mají s plnûním zákonn ch povinností ti, ktefií nám spotfiebitelûm na sv ch letácích slibují málem modré z nebe. Je v ak nutné hledat dal í cesty a zpûsoby, jak na í vefiejnosti nabídnout kvalitu, kterou produkují na i ãe tí chovatelé. Myslím, Ïe i tady mûïeme udûlat velk kus práce. 6
Národní doplàkové platby v pfií tím roce nejisté V souãasné dobû krize celého zemûdûlského sektoru, která se v Ïivoãi n ch komoditách extrémnû projevuje zejména u cen mléka, sílí tlak organizací zastupující chovatele dojeného skotu, aby byl pro pfií tí období zmûnûn systém v platy národních doplàkov ch plateb (TOP- -UP). Momentálnû, kdy reálnû hrozí, Ïe na dorovnání pfiím ch plateb se nepodafií ze státního rozpoãtu vyãlenit Ïádné prostfiedky ãi bude tato ãástka v raznû poníïena, je samozfiejmû spoleãnou prioritou v ech zemûdûlcû a jejich organizací získání maximálního moïného objemu penûz. Bez ohledu na to, v ak neutû- ená situace producentû mléka zapfiíãinila silnou snahu o to, aby v rámci TOP-UP byl dojen skot více podporován neï tomu je letos a bylo loni. Pouze pfiipomenu, Ïe v minulém roce poprvé do lo k oddûlení podpory skotu na decouplovanou ãást (oddûlenou od produkce) platba na pfie- Ïv kavce (VDJ) a couplovanou ãást (podporující produkci) platba KBTPM. ZároveÀ do lo ke zmûnû podpory pouze z orné pûdy na v echnu zemûdûlskou pûdu. Tím do lo k tomu, Ïe v poãet VDJ byl, je a bude provádûn k referenãnímu datu 31. 3. 2007 a finanãní prostfiedky tak smûfiují i osobám a podnikûm, ktefií jiï Ïádn skot nechovají. Naopak u plateb KBTPM je v plata realizována podle skuteãného poãtu chovan ch krav pouze zemûdûlcûm skot skuteãnû chovajícím. Velmi ãasto je poukazováno na to, Ïe pokud dojde k dal ímu poklesu stavû dojeného skotu, dojde i k úbytku zelen ch ploch a nastanou problémy s údrïbou krajiny, coï se mûïe negativnû projevit zv enou erozí, zhor en m vsakováním vody do pûdy a následn mi povodnûmi. S touto argumentací lze jistû souhlasit, ale má-li b t pfiesná, je potfieba ji více rozvést a konkretizovat. ÚdrÏba krajiny je realizována v hradnû na trval ch travních porostech (TTP) a jejich podíl je v na í zemi na jedné z nejniï ích úrovní v rámci celé EU. Údaje V zkumného ústavu rostlinné v roby uvádûjí, Ïe 71 % ploch zemûdûlské pûdy v âr je stfiednû aï extrémnû ohroïeno erozí. K jejímu zabránûní by se mûl podíl TTP zv it ze stávajících cca 23 % alespoà na úroveà státû EU-15, tj. na 40 % v mûry zemûdûlské pûdy. V sledky jiného etfiení realizovaného V zkumn m ústavem meliorací a ochrany pûdy uvádûjí, Ïe k tomu, aby mohlo b t úãinnû zabránûno erozi, je nutné, aby se podíl intenzivnû vyuïívané pûdy sníïil na cca 25 %. A právû k tomu smûfiuje podpora ve keré zemûdûlské pûdy a ne pouze pûdy orné. K tomu, aby nedocházelo k dal- ím poklesûm stavû chovaného skotu je kromû fiady jin ch opatfiení nutné vytvofiit také nûjak finanãní stimul. Ten je v souãasné dobû realizován couplovanou platbou na chov krav BTPM. Pokud v ak v systému dotací plynoucích do chovu skotu uï nebude existovat Ïádn motivaãní prvek, bude docházet k tomu, Ïe podniky, ktefií dnes opou tûjí ztrátovou v robu mléka a mnohdy pfiecházejí alespoà na chov BTPM, nebudou mít Ïádn dûvod, proã vûbec nûjak skot chovat a Ïivoãi nou v robu zcela opustí. Zmûna systému v platy dotací tedy paradoxnû mûïe znamenat prav opak neï je udrïení stavû skotu jako celku. Hojnû je také zmiàován problém, Ïe neexistuje Ïádná koncepce chovu skotu, jejíï absence je dûvodem proã nejsme v pfiípadû potfieby schopni rychle a úãinnû reagovat na v kyvy trhu pruïn mi a konkrétními opatfieními. Pokud vezmeme trochu nadnesenû jako koncepci fakt, Ïe v dobû vyjednávání na eho pfiístupu do EU Ïádala âr o pfiidûlení 230 000 prémiov ch práv na chov KBTPM, mûïeme tento údaj brát jako informaci o tom, Ïe by se u nás v hledovû mohlo chovat aï 230 tis. kusû krav BTPM. Stavy KBTPM sice stále rostou, i kdyï v poslední dobû uï jen nepatrnû, ale i tak souãasn stav 170 000 krav není stále stropem vytyãen m Ministerstvem zemûdûlství. I pfiesto, Ïe k Ïádné faktické finanãní pomoci chovatelûm dojeného skotu je tû nedo lo, pfiipravují se opatfiení, která mají smûfiovat pouze chovatelûm dojeného skotu. AÈ je to podpora v rámci tzv. ãlánku 68 (cca 800 mil. Kã) ãi program welfare pfies PRV (celkové podpory 800 mil. Kã na 5 let s úvahami o moïném posílení), tak na tyto finanãní prostfiedky budou moci dosáhnout pouze chovatelé dojnic. S pln m vûdomím nelehké situace chovatelû dojeného skotu povaïujeme tlaky na zmûnu v platy TOP-UP ve smyslu v platy plateb pouze pfies VDJ v rámci rozdûlení v ech podpor mezi dojen skot a skot BTPM za nespravedlivé, problém sektoru mléka dlouhodobû nefie ící a z hlediska budoucnosti také za nekoncepãní a rizikové. V echny ekonomické studie zcela jasnû ukazují, Ïe bez finanãní podpory je chov krav BTPM v ude v Evropû ztrátov (cca 7000 Kã/krávu/ /rok). Pokud tedy dojde k disproporcionálnímu rozdûlení plateb a dotací ve prospûch dojeného skotu, vzniká potenciálnû neménû závaïn problém v chovu skotu bez trïní produkce mléka. Miroslav Vráblík, pfiedseda Kamil Malát, fieditel 7
Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu Zdravím v echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, v rámci pravidelné rubriky Vám pfiiná íme dal í dvû reportáïe. Název rubriky tentokrát úplnû pfiesnû neodpovídá, neboè jeden z farmáfiû, o kter ch bude fieã, není âech. Na na em území ale hospodafií jiï témûfi dvû desetiletí, a proto jej do ãeského chovatelství mûïeme smûle zahrnout. Premiéru budou mít tentokrát podniky, jejichï spoleãn m jmenovatelem je odchov v systému uïitkového kfiíïení. Tento zpûsob chovu masného skotu na na em území pfievaïuje. DÛvodÛ je nûkolik poãínaje splnûním poïadavku na údrïbu krajiny, pfies men í pracnost a minimálními nároky na management konãe. Pfii vhodné kombinaci plemen je navíc celkem dobfie zaruãen odbyt. V celosvûtovém mûfiítku tento systém vhodnû doplàuje farmy zab vající se produkcí plemenného materiálu. Jedni bez druh ch by nemohli b t. Poãetní struktura dan ch chovû je dûsledkem podmínek na trhu. Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ehofiová ZEFA Levínská Ole nice a.s.: Bez boje se nevzdáme Pozemky prvního podniku, kter Vám dnes pfiedstavím, se rozkládají jiï témûfi v Krkono - ském podhûfií. PrÛvodce mi dûlali hned tfii jeho zástupci za AGROCHOV SOBOTKA a.s., jako majoritního akcionáfie, hlavní zootechnik Jifií Rulc, ekonom ing. Karel Kerner a fieditel podniku ZEFA Levínská Ole nice Milan Sedláãek. V ichni pûsobili, i pfies v echny tûïkosti, které s sebou dnes hospodafiení nese, velice pozitivním dojmem. K problémûm se staví v duchu hesla s humorem jde v echno lépe, coï bylo, ve srovnání s neustál mi stíïnostmi, které jsou sly et ze v ech stran, osvûïující. Ochotnû sdûlovali ve keré informace a ukazovali v e od zvífiat pfies stroje po zázemí budov. Pro lep í pfiehled o rozloze pastvin jsme zajeli i na kopec Kozinec, odkud je krásn v hled do v ech stran na Trutnovsko, Jiãínsko, Náchodsko a Královéhradecko. Podnik ZEFA Levínská Ole nice jsem vybrala jako ukázku toho, Ïe i kfiíïení se dá dûlat ãist m zpûsobem. Jak se zaãínalo Zaãneme jako obvykle trochou historie a souvislostí. Pokud chceme podat ucelenou zprávu o chovu masného skotu v podniku ZEFA Levínská Ole nice, a.s., je tfieba zmínit Agrochov Sobotka, a.s. Oba podniky jsou propojeny jako by pupeãní ÀÛrou. Agrochov Sobotka vznikl po revoluci transformací zemûdûlského druïstva na akciovou spoleãnost. Jeho vlastníky je v souãasnosti 600 akcionáfiû. Spoleãnost ZEFA Levínská Ole - nice a.s. byla zaloïena 1. 1. 1997, a to jedin m zakladatelem Zemûdûlsk m druïstvem Horka u Staré Paky. Od zaloïení pro la spoleãnost fiadou v vojov ch zmûn a úprav v chodu podniku. Tehdej- ímu vedení se nepodafiilo nastolit ekonomicky udrïiteln chod, a v roce 1999 bylo na pokraji bankrotu nuceno prodat 31,5 % akcií podniku Agrochov Sobotka a.s., kter se tak stal nejvût ím vlastníkem podílu akcií. Vstup nového majitele pfiinesl obûma podnikûm moïnost lep ího vyuïití moderní techniky, pfiedev ím v rostlinné v robû. Vstup âeské republiky do EU v roce 2004 pak pfiinesl zcela nov systém dotací podhorsk m oblastem, ve kter ch spoleãnost ZEFA hospodafií. Postupem ãasu a tlakem trhu do lo ke zmûnû v roby, ale k tomu se dostaneme za chvíli. Agrochov Sobotka Hospodáfiské budovy a zázemí Agrochovu Sobotka, a.s. se nachází ve StaÀkovû Lhotû asi kilometr od Sobotky, mûsteãka v âeském Ráji. Najdeme zde dojné stádo o pfiibliïnû deviti stech kusech. V podniku byla stáda dvou plemen: âeské strakaté a hol t nské. V roce 2007 se AGROCHOV SOBOTKA a.s. rozhodl pro dehol tynizaci stáda. âestr, pûvodní ãeské plemeno s oboustrannou uïitkovostí, je oproti hol t nûm odolnûj í proti nemo- Ředitel ZEFy Milan Sedláček (foto: Jana Řehořová) 8
Která je máma? (foto: Jana Řehořová) cem a podmínkám chovu, a není tak nároãné na sloïení krmné dávky, fiíká zootechnik Rulc. Mléka produkuju o pár set litrû ménû, ale s vy ím podílem slo- Ïek, za které jsme placeni, a tím je pro nás tento systém chovu ekonomicky v hodnûj í. Telata z tohoto stáda se odstavují pár hodin po narození a pfiemísèují se do boud, kde setrvávají dva mûsíce, neï jsou pfiemístûna do teletníkû. Vykrmují se b ãci. Jaloviãky se ponechávají do chovu. V krm b kû a jalovic je dal í, co v areálu u Sobotky najdeme. V poãtech b ãkû, potfiebn ch pro naplnûní kapacity, je podnik sobûstaãn. Jejich zdrojem je dojné a masné stádo z Levínské Ole nice. Jaloviãky putují do v krmu pouze z masného stáda, a proto se pro naplnûní kapacity dokupuje 150 kusû. Zvífiata se vykrmují do vûku 24 mûsícû a hmotnosti 680 kg b ci a 630 kg jalovice. Vykrmená zvífiata se prodávají na poráïku do Rakouska. âesk m fiezníkûm maso pfiíli neprodávají, neboè v kupní cena je, pfiedev ím u jalovic, niï í a nezpenûïuje se zde pfiíli podle systému SEUROP. Vyfiazené dojnice jsou prodávány téï pfieváïnû do zahraniãí. Zajímavostí je prodej vyfiazen ch zvífiat na speciální jatka, která pak maso dodávají do ãesk ch zoologick ch zahrad. Ty platí jen za pouïitelné ãásti JUT o prûmûrné hmotnosti 200 kg. Není to sice mnoho, ale podniku se to vyplatí více neï platit za likvidaci zvífiete kafilerii. ZEFA Levínská Ole nice V Levínské Ole nici se poãátky chovu masného skotu datují do roku 1999, kdy nastoupilo souãasné vedení a od jednoho chovatele dostali v mûnou za v krm stáda jalovic plemene Aberdeen Angus jeho polovinu. To byly první kusy masného plemene. Po ukonãení v roby mléka se zde pásli nejprve zástupci plemene âeské strakaté. Po získání ãásti angusského stáda se dokoupili angu tí plemenící a zapoãalo se s pfievodn m kfiíïením. Zanedlouho byla nakoupena zvífiata plemene charolais. Plemeno Aberdeen Angus jsme se nevybírali, fiíká fieditel Sedláãek, s jeho chovem jsme zaãali díky shodû okolností. Pro charolais jsme se rozhodli díky dobrému odbytu, které má na trhu. Chov v ãíslech V souãasné dobû se na osmi pastvinách o celkové rozloze 550 ha pase necel ch 680 kusû dobytka, z toho je 326 matek. V kaïdém stádû pûsobí jeden b k, z dûvodu pfiesného urãování Paseme se v členitém terénu a je nám dobře (foto: Jana Řehořová) 9
pûvodu telat. Celkov poãet plemeníkû je ale devût (pût Aberdeen Angus a ãtyfii charolais), neboè jeden slouïí jako záloïní. B ky nakupují na odchovnû Osík. V masném stádû se od poãátku pfiipou tí pfiirozenû. Pan Kerner vypráví, jak pfied dvûma lety zkou- eli embryotransfer. Pfies dostatek teoretick ch znalostí nebyly jeho v sledky uspokojivé. Úspûchem je, Ïe ze ãtyfi narozen ch charolaisk ch b ãkû se dva dostali na odchovnu Osík, kde pro li základním v bûrem (jeden s ohodnocením 61 bodû a druh 70 bodû) a byli uznáni jako plemenní. Vzali jsme si je zpût a pûsobí v na ich stádech. S embryi jaloviãkami máme chovatelské zámûry. To jsou první záblesky plemenafiiny, kterou by zde dûlali rádi, ale z hlediska ekonomické udrïitelnosti si to zatím nemohou dovolit. Docílit ãistokrevného stáda pfievodn m kfiíïením je bûh na dlouhou traè a tady potfiebujeme fungovat, tzn. vydûlat si na provoz, ihned, fiíká váïnû ekonom. Porody a co dál Z ekonomického hlediska je, jako v ude jinde, dûleïit poãet narozen ch telat. Poslední údaje hovofií o celkovû 345 narozen ch telatech (vãetnû dvojãat), mortalitû 6,5% a následném zaznamenání 18ti úhynû. Na takto poãetn chov jsou to pûkná ãísla. Stádo masného skotu má na starosti zootechniãka Zdena Jeden z charolaiských plemeníků (foto: Jana Řehořová) Zahradníková, která pro chov doslova Ïije. Spolu s pomocníky se snaïí b t u kaïdého porodu. Na kontrolu porodû, je bûhem zimy, kdy zde probíhá období telení, soustfiedûna ve kerá pracovní síla vãetnû pracovníkû RV. ZEFA zamûstnává 14 pracovníkû, z toho dva zootechniky. Z dûvodu rentability odváïí jaloviãky a b ãky po odstavu do Sobotky, kde je finalizují ve v krmnách, jak bylo zmínûno. Zástav neprodávají pfiímo proto, Ïe se to ekonomicky tak nevyplatí. Ve v krmu uplatní produkty vlastní rostlinné v roby a odbyt mají jiï nûkolik let zaji tûn v Rakousku. Technické zázemí Z hlediska v roby krmiva i mechanizace jsou sobûstaãní. SluÏby nepotfiebují, ani je nedûlají. Ve keré hospodáfiské budovy, které se v Levínské Ole nici vyu- Ïívají, jsou pûvodní. KaÏd rok probíhají práce na opravách a úpravách zázemí. Staré kravíny, budované pro úãely vazného ustájení jsou pfiedûlávány na vzdu ná ustájení s v bûhem pro voln pohyb zvífiat. Jako pfiiklad mi prûvodci ukazují kravín, kter byl s velkou pompou kolaudován v sedmdesát ch letech, postaven s byteln mi základy a z kvalitního materiálu, kter je v ak pro souãasn odchov skotu zcela nevhodn. Celková ífie 10 metrû rozdûlená na dvû postranní chodby a centrální uliãku pro stroj naváïející krmivo, to je více neï nepraktické, pohor uje se pan fieditel a uï se tû í, aï budovu upraví k obrazu svému zru í hlavní uliãku a cel prostor otevfiou pro voln pohyb zvífiat, která zde budou ustájena pfies zimu. Takto se upravuje kaïdá pouïitelná budova v areálu. Rentabilita aï na prvním místû Bûhem zimy si levín tí snaïí odb t si vût inu porodû. První telení zaãíná na Vánoce. Je to praktické proto, Ïe tele je Ïiveno matkou, pak plynule pfiejde na pastvu a na podzim má pfii nástupu do v krmny slu n hmotnostní základ, fiíká zootechnik Rulc. Dal í rok na podzim musí b t kus prodán a uvolní místo pro dal ího nástupce. Tohoto se snaïíme docílit kvûli ekonomick m aspektûm. B ci jsou z tohoto dûvodu pou tûni do stád jiï na konci února. Vzhledem k poãtu zamûstnancû a zemûdûlství jako jedinému zdroji pfiíjmû musí vedení pohotovû reagovat na situaci na trhu, aby bylo hospodafiení udrïitelné. Díky nerentabilitû byl zlikvidován chov prasat. Na ne pfiíli úrodné pûdû v 450 aï 550 m.n.m. se zde pûstuje jiï jen p enice, jeãmen, kukufiice a trvalé travní porosty. Hlavní ãást rostlinné v roby je soustfiedûna do Sobotky. Co nás tíïí Zajímavostí je, Ïe ZEFA a Agrochov Sobotka, podniky, které neustále spolupracují, hospodafií na pozemcích zasahujících do tfiech krajû. Agrochov se nachází v Královehradeckém a Stfiedoãeském kraji a ZEFA v Libereckém kraji. Pfiesuny zvífiat, jak mezi farmami, z pastviny na pastvinu v rámci ZEFY nebo mezi dvûma hospodáfistvími tak podléhají neustál m byrokratick m procedurám, které pracovníkûm znepfiíjemàují Ïivot. Kromû problémû s pfiesuny z kraje do kraje se pot kají téï s nafiízeními ohlednû vakcinace. Pokud nás nepoloïí v kupní ceny, budou to veterinární pfied- 10
pisy, fiíká ekonom Kerner. A dodává, Ïe v mnoh ch pfiedpisech jsou âe i pfiísnûj í neï ostatní státy EU a neï její normy. K dotacím fiíkají jediné: Bez nich by to ne lo. Ve stavu, v jakém se zemûdûlství nyní nachází, si levín tí nedokáïou pfiedstavit hospodafiit bez nich. S místními obyvateli vychází v dobrém. Hospodafií v hustûji obydlené oblasti, a tak se snaïí se v emi dohodnout, a pokud to jde, vyjít vstfiíc. Napfi. pokud je nûjak trval travní porost kousek od domu, kde si místní obyvatelé nepfiejí mít za chalupou stádo, ponechá jej ZEFA na produkci senáïe a stádo umístí jinde. Bez boje se nevzdáme Jak vidí své pûsobení do budoucna? Vzestupn trend byl v polovinû tohoto roku pfieru en poklesem v kupních cen, jak u masa, tak u mléka, o rostlinn ch produktech nemluvû. Souãasná situace pfiipomíná spí e katastrofu. Hlavní zootechnik Jiří Rulc: ty mám na starost (foto: Jana Řehořová) Pfiesto zde vládne bojovná nálada. Do budoucna by si zde v ichni pfiáli, aby vydrïeli, tzn., aby se jim dafiilo hospodafiit tak, aby pokryli náklady na provoz a pokud moïno zbylo i na investice, v kter ch by rádi pokraãovali. PlánÛ na rozvoj je mnoho. Z hlavních zástupcû, s nimiï jsem hovofiila, ãi í i po letech tvrdé práce neustálé nad ení pro vûc. Budování podniku vûnovali velkou ãást svého Ïivota a mnoho energie. Je vidût, Ïe svou prací Ïijí a mají ji rádi. Byla by koda, kdyby museli skonãit. Pfiejeme jim i ostatním ãesk m zemûdûlcûm hodnû tûstí v jejich pûsobení, aneb aè vám jsou hospodáfiské podmínky pfiíznivé! Wilhelm Sitter (Sitter s.r.o.): Splnil jsem si svûj sen Farma, kterou bych Vám ráda je tû pfiedstavila, se nachází jen pár kilometrû od nûmeck ch hranic, v blízkosti na í nejvût í vodní nádrïe, Lipna, zvané téï jihoãeské mofie. Vlastníkem je spoleãnost Sitter, s.r.o., jejíï majitel, pan Wilhlem Sitter zde hospodafií jiï témûfi dvû desetiletí. Nemohla jsem s ním hovofiit pfiímo, neboè nevládnu nûmeck m jazykem a on se díky své velké ãasové vytí- Ïenosti je tû nestihnul nauãit ãesky. Prostfiedníka nám tedy dûlali jeho dvû prodlouïené ruce, zástupce pfii jednání s úfiady, pan Pan Sitter si splnil svůj sen (foto: Jana Řehořová) Franti ek Massafi a hlavní techniãka a zootechniãka, paní Hedvika Pfiibylová. Návrat domû Pan Sitter se narodil v roce 1939 ve Vimperku. V roce 1945, kdyï mu bylo est let, byla rodina odsunuta do Nûmecka. O est let pozdûji zaãali jeho rodiãe hospodafiit a pofiídili si zároveà mal penzion s hospodou. Postupem ãasu se specializovali na turismus. Pan Sitter po rodiãích podnik pfievzal a zaãal zároveà podnikat v oboru sbûratelství známek. V rámci této aktivity jezdil v sedmdesát ch a osmdesát ch letech ãasto do Prahy pfies pfiechod ve StráÏném. Hlavou se mu honily my lenky, Ïe pokud komunismus nûco pfiinesl, pak to bylo zcelení pozemkû do vût ích celkû. Fascinovaly ho velké zemûdûlské plochy s ekonomick m potenciálem, o kter ch si v podhorském Bavorsku mohou nechat jen zdát. TouÏil také po návratu ke kofienûm. Po revoluci se zaãal informovat o moïnosti nákupu pûdy u nás. Ve stejné dobû dokázal své podnikatelské aktivity (hospodáfiství, penzion a sbûratelství známek) v Nûmecku pfievést sv m tfiem synûm. Vidûl pro sebe ãas a prostor a mûl dostatek finanãních prostfiedkû, aby mohl zaãít uskuteãàovat svûj celoïivotní sen stát se velkostatkáfiem. Zaãátky v âr Vût ina odsunut ch NûmcÛ je, co se minulosti t ká, pasivní. Pan Sitter nepoãítal s tím, Ïe mu tady nûkdo nûco dá. Ve ker majetek a pozemky nakoupil za peníze získané z pfiedchozího podnikání. V roce 1991 u nás zaloïil spoleãnost Sido s.r.o. (pozdûji zmûnûna na Sitter s.r.o.) a tehdy také objevil statek, na kterém dnes pûsobí. Nejprve hledal v oblasti Vimperka, odkud pocházel, ale nakonec padla volba na oblast Lipna, kde ve Valtrovû zakoupil jeden z b val ch Swarzenbersk ch zbytkov ch 11
Základní stádo tvoří krávy plemen hereford a masný simentál (foto: Jana Řehořová) statkû, kter za komunismu fungoval jako státní statek Frymburk. Zaãal zde hospodafiit na jafie roku 1992. Spolu s nemovitostí získal 45 ha pfiilehl ch pozemkû a 20 ha lesa. Nov majitel pfii el rovnou s pfiedstavou, Ïe nechce dûlat mléko, ale chovat masn skot, neboè je ideální pro údrïbu velké rozlohy pozemkû, kterou si plánoval pofiídit, a protoïe s ním mûl jiï zku enosti. V Nûmecku zaãal v osmdesát ch letech s chovem plemene galloway. (Pfii penzionu to bylo ideální plemeno nebylo tak intenzivní, byla to zajímavost a restaurace mûla z ãeho pfiipravovat hovûzí pokrmy.) Na Lipnû gallowaye nechtûl. V âechách se tehdy je tû Ïádní zástupci tohoto plemene nevskytovali a v Nûmecku byli pfiíli drazí. Z tohoto dûvodu zaãal s herefordy. Základní stádo nakoupil z ãesk ch chovû. Pro úãely uïitkového kfiíïení pak pfiivezl z Bavorska masného simentála. Pozdûji se z nostalgie pfieci jen vrátil i k chovu gallowayû, ktefií nyní tvofií men í stádo o nûkolika kusech. Ekonomika chovu Farma Ïije z prodeje zástavu. Plemenná zvífiata neprodukuje. V rozsahu, v kterém hospodafiíme, nevidím zpûsob, jak by bylo moïné se tomuto vûnovat, fiíká pan Sitter. A vyjmenovává dal í argumenty proti: Je to pfiíli pracné. Plemenná zvífiata se odchovávají lépe na rodinn ch farmách, neïli ve velkochovech. Zde na to není ãas ani lidé. Dal- ím z dûvodû je odbyt na ãeském trhu. Myslím, Ïe jako cizinec bych zde nemûl moïnost uspût v takové mífie, která by se vyplatila. Kupci by zajisté radûji nakupovali od nûkoho, s k m se domluví, fiíká ve své matefi tinû pan Sitter, kter se za dobu svého pûsobení u nás, nestihnul nauãit ãesky. Pfiekvapující skuteãnost uvádí na pravou míru pan Massafi: Pan Sitter je ãlovûk mnoha ãinností. Pomáhá sv m synûm s jejich aktivitami a sám se stále kaïd den vûnuje sbûratelství známek. Nehledû na to, Ïe na farmû nebydlí a dojíïdí z tfiicet kilometrû vzdáleného domova. Na klid, kter vyïaduje v uka jazyka, zkrátka není prostor. Zástavové kusy, které farma produkuje, jdou do dokrmen ve panûlsku a zemí b valé Jugoslávie. Letos na li odbyt i na území âeské republiky. Doposud se telilo prûbûïnû, tak se prodávalo dvakrát roãnû, na jafie a na podzim. Nyní chceme soustfiedit telení do jednoho období, abychom mohli prodávat pouze na podzim, zapojuje se do hovoru zootechniãka Pfiibylová. Farma je ekonomicky sobûstaãná, bez dotací by to v ak ne lo. Z produkce dobytka by se náklady na provoz nepokryly. V echny peníze, které spoleãnost Sitter s.r.o. vydûlá, jsou zpûtnû investovány. Pana Sittera Ïiví jiné podnikatelské aktivity; z nich také ãerpá finance na zvelebení valtrovského hospodáfiství. Investuje se zde od zaãátku a hodnû. âasto ne z nutnosti, ale proto, Ïe pan Sitter chce. Nûkteré projekty stály více, neïli koupû celého statku. Hrd majitel vyjmenovává, co v echno zde za roky pûsobení zrekonstruoval a postavil: renovace stájí, penzionu, dílny, teletníku, nové sala e na pastvinách Dotace ani granty k tomuto úãelu dosud nevyuïívali. Pfii ly na fiadu aï nyní, kdy se rekonstruuje nedávno zakoupená sousední farma ve Zvonkové. Zamûstnanci Pan Sitter dojíïdí na farmu dennû, aby dohlédl na její chod. Za zvífiata a zamûstnance zodpovídá hlavní zootechniãka, paní Hedvika Pfiibylová, druhá pravá ruka je pan Franti ek Massafi, kter spravuje majetek a kdyï je potfieba, fie í technické vûci. Oba pro pana Sittera pracují jiï deset let. Práci zemûdûlskému personálu rozdûluje tfietí vedoucí pracovník. V ichni dûlají v echno, nikdo nesedí pouze v kanceláfii. O zemûdûlství se stará deset lidí, coï je v souãasné dobû dostaãující. Pokud je potfieba, propûjãí si vlastní pracovníky, ktefií mají na starosti údrïbu lesa nebo stavební práce na sousední farmû. K dispozici jsou téï tfii brigádníci. Vût inu mechanizace mají vlastní. Chvíli se bavíme o názorech pana Sittera na âechy, jako pracovní sílu. íká: Na práci potfiebujeme díky nízké efektivitû více pracovníkû. âe i jsou zvyklí, Ïe zde bylo na v echno dost lidí. V Nûmecku jsme si museli pomoct, jak se dalo. Zvykli jsme si dûlat více vûcí s ménû lidmi. Je mi jasné, Ïe jinak se pracuje, kdyï ãlovûk dûlá na rodinné farmû, neï kdyï je zamûstnan. A také si uvûdomuji, Ïe nemohu platit jako v âechách a chtít za to práci jako v Nûmecku. Tam je obrovsk tlak a hektiãnost. To sem pfienést nechci. Je mi jasné, Ïe nakonec se mzdy i pfiístup k práci mezi obûma zemûmi vyrovnají. Je to otázka tak jedné generace. Jak el ãas Pan Sitter zaãínal s vlastnictvím 45ti hektarû. Pozemky postupnû pfiikupoval a pronajímal, aï se dostal na ãíslo 1174 hektarû pûdy. K tomu lze pfiipoãíst je tû cca 100 ha, které se sekají a jsou k tomuto úãelu propûjãené od Vojensk ch lesû a statkû. Dal í majitelce obhospodafiují 250 ha. Tzn., Ïe hospodafií celkem na 1500 hektarech. Ve vlastnictví má pan Sitter kolem 600 hektarû. Zbytek je pronajat od pozemkového fondu nebo od restituentû. Zde má majitel se zamûstnancem men í 12
rozpor pan Massafi by radûji pozemky vlastnil, pan Sitter je spí e pro pronájmy. Pádné argumenty jsou na obou stranách. Vlastnictví je vlastnictví, pfiedev ím v zemûdûlství, kde jde o jistotu. Obchodnû je zase v hodnûj í pronájem, neboè není potfieba do pozemkû investovat. Je potfieba najít vyváïenou cestu. Pan Sitter je spokojen. Dosáhl, ãeho chtûl. S úsmûvem fiíká: V echno je moje. KdyÏ fiekne, Ïe vlastní 600 hektarû pûdy a 1400 kusû dobytka, tak je v Bavorsku za nûkoho. Na tamûj í pomûry je to nûco naprosto nemyslitelného. Vlastnit tolik plochy a zvífiat tam, byl by druh m nejvût ím sedlákem. Stále si pochvaluje kompaktnost pozemkû, která jej od poãátku fascinovala. V Bavorsku obdûlává zemûdûlec v prûmûru 30 hektarû, ale nejvût í celek v kuse má 3 hektary a pastviny a pole jsou ãasto roztahané v délce 15ti kilometrû. Nové přírůstky (foto: Jana Řehořová) Byrokratická ekologie Od roku 1999 je farma v systému ekologického hospodafiení. Pan Sitter vûdûl, do ãeho jde, neboè byl jedním ze zakládajících ãlenû Svazu BIO v Bavorsku. Pfiechod do ekologie nebyl, co se t ká chovu masného skotu, citelná zmûna. Motivací byla vût í míra dotací a fakt, Ïe syn pana Sittera, kter hospodafií v Nûmecku, je také v ekologii, takïe si budou moci navzájem vypomáhat s krmením. I kdyï farma vyrábí tzv. eko maso, nedafií se jej finalizovat za lep í cenu a to není zdaleka jediné negativum. Pan Sitter si stûïuje pfiedev ím na pfiísné ãeské pfiedpisy. Pfiíkladem za v echny je nepfiesn pfieklad nafiízení EU pro eko farmy. V pûvodní verzi se u vût iny norem vyskytuje v raz mûïe, v ãeském pfiekladu je ale musí, coï dává prostor ãesk m úfiedníkûm. Pan Sitter s nimi mûl nejeden konflikt. Dal ím minusem je fakt, Ïe by potfieboval ornou pûdu na produkci eko obilí, které je problematické sehnat, a kdyï, tak je drahé, a také kvûli slámû. Na pozemcích si ale nemohou dovolit zorat, a to nejen díky ekologickému systému, v nûmï hospodafií, ale také proto, Ïe jejich velká ãást je souãástí I. zóny chránûné krajinné oblasti a ãást dokonce národního parku. KdyÏ pfied panem Sittrem nûkdo vysloví CHKO, zamrazí ho. O organizaci, která mu neustále znepfiíjemàuje Ïivot se nevyjadfiuje dvakrát lichotivû: Je velice nedemokratická, nechápu, jak mûïe fungovat. V dobû, kdy jsem pûsobil v ekologii v Nûmecku, tak lidé, co zde nyní pracují v CHKO o ekologii je tû nic nevûdûli, a teì mû chtûjí uãit, jak to mám dûlat. Nad jejich nafiízeními zûstává rozum stát. V Nûmecku je respektování soukromého majetku nûkde jinde, tam s ekology rozhodnû takové problémy nemáme. Na závûr krátké debaty o ekoligii zmiàují, Ïe v souãasné dobû vyuïívají vlastní fiepkov olej, kter si sami vyrábí. Energetické plodiny na jeho v robu nakupují. Oni sami pouze sekají pastviny. Odchov a odbyt Masn skot má u pana Sittera na starosti zootechniãka Hedvika Pfiibylová. Vypráví o v voji, kter m tu chov masného skotu pro- el a popisuje souãasnou situaci. Jako první se, jak jiï bylo zmínûno, zaãalo s chovem plemene hereford. I kdyï hereford je díky své odolnosti do místních klimatick ch podmínek ideální plemeno, na prodej zástavu není tolik Ïádané, neboè tolik nepfiirûstá a kupci poïadují, aby byl dobytek tzv. v mase. Pro produkci zvífiat s vût ím rámcem byly zanedlouho po herefordech nakoupeny první kusy masného simentála. Tato dvû plemena dodnes tvofií 527 kusû základního stáda. Nepoãítáme-li dva b ky, z celkového poãtu 1400 kusû chovan ch firmou Sitter s.r.o. je 70 % herefordû, 20 % simentálû a 5 % gallowayû. Herefordi se kfiíïí se simentálem, limousinem a plemenem charolais. Galloway se udrïuje v ãistokrevné formû. Limousinsk b k skáãe ve stádû uï 5 let, charolaiského mají 3 roky. Na b ka poãítají 30 35 kusû. Pfiipou tí se pouze pfiirozenû. B ci ve stádû vydrïí cca 8 let. âást plemeníkû byla nakoupena v Nûmecku, ãást v âechách. Nyní jich ve stádech pûsobí deset. Jalovice nenakupují, odchovávají si vlastní. KdyÏ se ptám na spokojenost s povahou, paní Pfiibylová fiíká: Herefordi a charoláci jsou klidní, simentálové a limousini mají Ïivûj í povahu, která se pfiená í i na telata. Kupci ale hledí hlavnû na procentuální plemenné zastoupení. Pokud je 100% hereford, nechtûjí jej, chtûjí jeho kfiíïence. U simentála je zase lep í vût í podíl ãisté krve. Ve v sledku nakoupí v echna telata za stejnou cenu. Prodej. JiÏ bylo zmínûno, Ïe farma prodává zástav. Témûfi v echen je vyváïen za hranice. V âechách se najde odbyt pro cca 80 kusû jednou za dva roky. âást dobytka se prodává na jatka do Rakouska a do Nûmecka. DÛvodem je, Ïe nabízí lep í cenu a chovají se k zákazníkûm lépe 13
Kráva s teletem plemene galloway (foto: Jana Řehořová) neï ãeské podniky. Proã si myslí, Ïe je chování na ich zpracovatelû masa takové, jaké je? Pan Massafi fiíká: Nebyli zvyklí na konkurenci. Jatek, která zpracovávala hovûzí maso, nebylo tolik, a mûla své stálé klienty. Nyní se domnívají, Ïe z tohoto dûvodu si mohou dovolit v echno. Venku jsou na konkurenãní boj zvyklí a nedovolí si chovat se k zákazníkovi patnû. Jsou lep í, i co se t ká zatfiídûní dobytka do tfiíd. Dále paní Pfiibylová vypráví o telení. Porody se na této farmû nehlídají. Není to z technického hlediska moïné (pfiíli rozlehlé pastviny, pfiíli kusû dobytka). Problémy s porody jsou, jako jinde napfiíklad u prvotelek s vût ími telaty. Dosud se telata rodila celoroãnû a na pastvinû. Letos poprvé probûhlo zku ební telení ve stáji se se lapávacím profilem, jejíï podobu pfievzali z modelu, kter pan Sitter vidûl ve v carsku. Tato stáj funguje lépe pro vût í zvífiata, napfiíklad jiï ve v krmu. Pro ãerstvû narozená telata vhodná není. Díky nepodafienému pokusu byla zaznamenána vy í mortalita. Ani pfiedchozí zpûsob, kdy telata pfiicházela na svût prûbûïnû, nebyl zcela vyhovující. Lep ích v sledkû chtûjí dosáhnout sladûním telení do období tfií jarních mûsícû. Dal- ím zlep ením, které by mûlo pomoci, je nov veterináfi, kter u v ech krav provádí kontrolu zabfieznutí. (Pfiedchozím lékafiûm kontrola desítek krav vadila.) 90% natalita je cílem, kter povaïují pfii daném zpûsobu hospodafiení za reáln. Zimování. Zvífiata dfiíve trávila zimu pouze na pastvinách, kam 14 se jim naváïelo krmivo. Nemûla Ïádn pfiístfie ek. V roce 2000 do lo k v stavbû pûti sala í urãen ch pro venkovní ustájení. Sala e byly postaveny díky tlaku z vnûj ku. Obzvlá tû v jarním a podzimním období sousedé a CHKO neradi vidûli podmínky, v jak ch se zvífiata pohybovala. V sledek byl takov, Ïe zvífiata se do nov ch pfiístfie kû chodila naïrat, ale jinak trávila ãas mimo. Nyní postavili stáje, kde byla zvífiata pfies zimu poprvé. Nebyla v ak spokojená ani tam. Stáje se tedy budou upravovat. Jak vychází s místními Pan Sitter potkává jen málo lidí a kdyï, tak je tûïké popovídat si, protoïe neumí ãesky. Pan Massafi doplàuje: S místními máme normální vztahy. Jsme respektovan m sousedem. BohuÏel je stále cítit jak si despekt k tomu, Ïe pan Sitter je Nûmec. Nena el si sice pfii svém velice aktivním Ïivotním stylu ãas, nauãit se ãesky, ale tento aspekt není z celkového pohledu tak dûleïit. Pokud bychom jej mûli srovnat s jin mi Nûmci, ktefií pfii li hospodafiit do âech a snaïili se místní jen obelstít a pfiijít levnû k velk m majetkûm, slouïí pan Sitter jako pozitivní pfiípad. Sv m jménem za títil majetek a v sledky, které si vydobyl vlastními prostfiedky a prací, a to pfiesvûdãilo fiadu lidí. V nûkter ch ale stále zûstává národnostní pfiedsudek. Plány do budoucna V roce 2005 pfievzal pan Sitter kompletnû farmu i se stádem herefordû a simentálû od zemûdûlce hospodafiícího ve vedlej í vesnici Zvonková, kter se rozhodl ãinnost definitivnû ukonãit. (Ponechal si pouze penzion.) Nyní probíhá pfiestavba areálu. Cílem je dostat vût inu zvífiat na zimu pod stfiechu. To pfiinese více hnoje, a proto se chystá stavba bioplynové stanice a zastfie ení senáïních ÏlabÛ (ãást bude slouïit pro zakrytí senáïe a ãást pro su ení produktû bioplynové stanice, které se budou prodávat). Roz ífiení chovu ani pastvin jiï není v plánu. Jedním z posledních pfiání pana Sittera je sehnat 200 300 hektarû orné pûdy, aby bylo moïné dûlat rostlinnou v robu. Rád by si pûstoval bio obilí, které se tûïko shání a kdyï je k dostání, tak za vysoké ceny. Tato my lenka ale moïná zûstane snem. Panu Sitterovi je 70 let. Pfieje si, aby dokázal b t aktivní, neï bude schopen farmu pfiedat vnukûm, ktefií nyní studují stfiední koly. Synové mají co dûlat se sv mi podnikatelsk mi aktivitami, takïe i kdyï by byli ochotni farmu pfievzít, nemohou si to z ãasov ch dûvodû dovolit. Pfiejeme panu Sitterovi, aby se mu s hospodáfistvím na Lipnû podafiilo vytvofiit rodinnou tradici, v níï by jeho splnûn Ïivotní sen Ïil dál. Hodnû tûstí! Na údržbu velkých ploch je masný skot ideální (foto: Jana Řehořová)