Nakládání s elektroodpadem za využití metod LCA Odborný seminář Posuzování životního cyklu LCA, konferenční sál VÚV T.G.M., Praha
Obsah Současný stav poznání Identifikace problému Možné metody řešení Příklad LCA studie v oblasti elektroodpadu Použitá literatura
Současný stav poznání Hračky, vybavení pro volný čas a sporty autíčka, videohry, sportovní počítače, Spotřebitelská zařízení rádia, CD přehrávače, walkmeny, Malé domácí spotřebiče ţehličky, toastovače, hodinky, fény, holicí strojky, kulmy, Malé EEZ [13] Elektrické a elektronické nástroje vrtačky, šicí strojky, šroubováky, IT a telekomunikace mobily, telefony, kalkulačky,laptopy, MP3 přehrávače,
Současný stav poznání 1972 Římský klub Limity růstu [1] dvacet let opomíjeno Odhady: 14 20 kg elektroodpadu/osoba/ rok v EU [2] Elektroodpad roste 3x rychleji než komunální odpad [3], nejrychleji rostoucí druh [4] V EU tvoří elektroodpad okolo 5% komunálního odpadu asi 6 milionů tun, odhad pro rok 2015 je 12 milionů tun [5] Elektroodpad = nadzemní důl [6] V jedné domácnosti je průměrně 25 spotřebičů [7] Velikost předurčuje malé domácí spotřebiče k vyhazování do směsného komunálního odpadu 60% [8], 41% [7], 35% [9] MEEZ končí ve směsném komunálním odpadu
Současný stav poznání Vliv různých materiálů na ŽP je různý (Fe<Al<Au) [10] Ekologická hodnota materiálu bude mnohem blíže k ekonomické hodnotě materiálu než k hmotnostní hodnotě Dnešní legislativa recyklace 1 kg betonu (např. z praček) se rovná recyklaci jednoho kg zlata (např. z mobilních telefonů) [11] Miniaturizace pokles hmotnosti materiálu v absolutních hodnotách, ale ne v relativních (ppm) Dnešní technologie - až 95% drahých kovů lze získat zpět z elektroodpadu, avšak reálné procento je daleko menší [12]
Současný stav poznání Úspora energie při použití druhotných surovin Materiál Energetická úspora Hliník 95% Příklady úspor energie a výhod při použití druhotných surovin [5] Měď 85% Železo a ocel 74% Olovo 65% Zinek 60% Plast 80% Výhody druhotného železa Výhody Procento Úspora energie 74% Úspora primární suroviny 90% Redukce znečištění ovzduší 86% Úspora vody 40% Redukce znečištění vod 76% Redukce odpadu z těžby 97% Redukce komunálního odpadu 105%
kusy (miliony) Současný stav poznání Globální prodej nových mobilních telefonů [14] 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 2003 2004 2005 2006 rok Spotřeba kovů při výrobě mobilního telefonu Drahý kov (DK) Obsah DK/mobilní telefon Roční spotřeba (rok 2006) na výrobu mobilních telefonů Ag 250 mg 250 tun Ag Au 24 mg 24 tun Au Pd 9 mg 9 tun Pd Cu 9 000 mg 9 000 tun Cu Co (baterie) 3 800 mg 3 800 tun Co
Současný stav poznání Hmotnostní podíl drahých kovů ve vybraných MEEZ [14] Drahé kovy (DK) Hmotnostní % plasty Fe Al Cu Ag [ppm] Au [ppm] Pd [ppm] Kalkulačka 61% 4% 5% 3% 260 50 5 Mobilní telefon 56% 5% 2% 13% 3500 340 130 Cenový podíl drahých kovů ve vybraných MEEZ [14] Drahé kovy (DK) Suma DK Cenová % Fe Al Cu Ag Au Pd Kalkulačka 0% 5% 14% 7% 69% 4% 80% Mobilní telefon 0% 0% 9% 13% 64% 14% 91%
Identifikace problému Kolik mám doma takových spotřebičů? = domácnost 2 lidé Středně malé (< 30 x 30 cm): Rychlovarná konvice, žehlička, topinkovač, mixér, fén na vlasy, kulma, hodiny, DVD přehrávač, PC periférie (reproduktory) Velmi malé (< 15 x 15 cm): holicí strojek, 2 x hodinky, budík, 2 x nabíječka na baterie, 2 x mobilní telefon, CD přehrávač, MP3 přehrávač, USB pamět, bluetooth, ruční svítilna, 2 x čelovka, tachometr, digitální teploměr, 2 x digitální fotoaparát, PC periferie (myš, klávesnice), kalkulačka,2 x dálkový ovladač Celkově 33 kusů MEEZ, odhadem okolo 11 kg
Identifikace problému Hlavní cíl: Jaký dopad na ţivotní prostředí v ČR má aktuální nakládání s MEEZ po skončení jejich ţivotnosti? Výzkumné otázky: 1. Jaké mnoţství MEEZ se ročně uvádí na trh v ČR a jaký je výhled v horizontu 10 let? 2. Jaké je materiálové sloţení MEEZ? 3. Jaké mnoţství odpadu vzniká ročně z MEEZ v ČR a jaký je výhled v horizontu 10 let 4. Jaký je přístup veřejnosti v ČR k oddělenému sběru odpadu z MEEZ? 5. Jaký vliv na ţivotní prostředí v ČR má skládkování, spalování odpadu bez vyuţití energie, spalování odpadu s vyuţitím energie a materiálové vyuţití (recyklace) odpadu z MEEZ? 6. Který ze způsobů nakládání s odpadem z MEEZ je nejvíce ekoefektivní?
Možné metody řešení [15] 1. Metody odhadu vzniku a predikce odpadu (time step method, market supply method, Carnegie Mellon method) [15] 2. Metody LCA (Life Cycle Assesment) V literatuře se objevuje více neţ 150 takových nástrojů [11] Sloţité: LCA, redukovaná LCA (streamlined LCA), MIPS (Materilal Intensity Per unit of Service), Cumulated Energy Demand, Ecological Footprint, MFA (material flow analysis) Jednoduché: Check List (kontrolní seznam), Material Exclusion List, Performance Indicators CML metodologie [16] pracuje s následujícími kategoriemi vlivu na ŢP: Globální oteplování GWP100 Vyčerpávání ozónu ODP Acidifikace AP Eutrofizace EP Toxicita (lidská) HTP Potenciál vzniku fotochemického ozónu POCP 3. EE (Eco-efficiency) [9] 4. QWERTY (Quotes for environmentally WEighted RecyclabiliTY) [9] 5. Dotazníky, rozhovory
Možné metody řešení Recyklační řetězec
Možné metody řešení Podíl elektrozařízení po skončení životnosti na environmentálním dopadu celého životního cyklu 60% 40% 20% 0% -20% 1 Fáze života elektrozařízení Těžba Výroba Fáze užívání Konec životnosti - materiálové využití Konec životnosti - komunální odpad
Příklad studie LCA v oblasti elektroodpadu Hischier,R., Wager,P., Gauglhofer, J. (2005). Does WEEE recycling make sense from an environmental perspective? The environmental impacts of the Swiss take-back and recycling systems for waste electrical and electronic equipment (WEEE). Environmental Impact Assessment Review 25, 525 539 Porovnání spalování a systému recyklace elektroodpadu ve Švýcarsku metodou LCA (zjednodušená) Data byly čerpány ze 2 systémů zpětného odběru elektrozařízení ve Švýcarsku Sběr elektroodpadu činil v roce 2004 ve Švýcarsku 74 957 tun 29% kancelářská technika, 24% velké domácí spotřebiče, 18% chladicí zařízení, 15% spotřebitelské zařízení a 10% malé elektrospotřebiče
Příklad studie LCA v oblasti elektroodpadu Hranice systému zpětného odběru elektrozařízení, včetně zpracování materiálu na sekundární suroviny
Příklad studie LCA v oblasti elektroodpadu Hranice systému referenčního scénáře, tedy spalování veškerého elektroodpadu a primární produkce materiálu získaného zpětným odběrem a následnou recyklací elektroodpadu
Příklad studie LCA v oblasti elektroodpadu Dopady na ţivotní prostředí kompletního systému zpětného odběru a recyklace (sběr, třídění a další zpracování) celkový dopad těchto kroků je zobrazen jako 100%
Příklad studie LCA v oblasti elektroodpadu Dopad na ţivotní prostředí zpracování kovové frakce (doprava do hutí, hutní proces) celkový dopad je zobrazen jako 100%
Příklad studie LCA v oblasti elektroodpadu Dopad na ţivotní prostředí dané frakce odpadu (kg) dle relevantních procesů produkce sekundární suroviny celkový dopad je zobrazen jako 100%
Příklad studie LCA v oblasti elektroodpadu Porovnání spalování a systému zpětného odběru a recyklace Tmavé sloupce = recyklace Světlé sloupce = spalování
Příklad studie LCA v oblasti elektroodpadu Porovnání spalování a systému zpětného odběru a recyklace Tmavé sloupce = recyklace Světlé sloupce = spalování
Použitá literatura 1. Donella H. Meadows, Dennis l. Meadows, Jorgen Randers, William W. Behrens III (1972). The Limits to Growth. Abstract established by Eduard Pestel. A Report to The Club of Rome. 2. Widmer, R., Oswald-Krapf, H., Sinha-Khetriwalb, D., Schnellmannc, M., Bo, H. (2005). Global perspectives on e-waste. Environmental Impact Assessment Review 25, 436 458. 3. Hischier,R., Wager,P., Gauglhofer, J. (2005). Does WEEE recycling make sense from an environmental perspective? The environmental impacts of the Swiss take-back and recycling systems for waste electrical and electronic equipment (WEEE). Environmental Impact Assessment Review 25, 525 539. 4. Bertram,M., Graedel, T.E., Rechberger, H., Spatari, S. (2002). The contemporary European copper cycle: waste management subsystem. Ecological Economics 42, 43 57. 5. Cui, J., Forssberg, E. (2003) Mechanical recycling of waste electric and electronic equipment: a review Journal of Hazardous Materials B99, 243 263. 6. Osobní konzultace, ECO-X Conference, 2007. 7. Darby, L., Obara, L. (2005) Household recycling behaviour and attitudes towards the disposal of small electrical and electronic equipment. Resources, Conservation and Recycling 44, 17 35.
Použitá literatura 8. Jofre, S., Morioka, T. (2005). Waste management of electric and electronic equipment: comparative analysis of end-of-life strategies. Journal of Material Cycles and Waste Management 7 (1), 24-32. 9. Huisman,J. (2003). The QWERTY/EE concept (Quantifying Recyclability and Eco-Efficiency for End-of-Life Treatment of Consumer Electronic Products), PHD Thesis Delft University of Technology, Delft 10. Huisman, J., Stevels, A.L.N. (2006) Eco-Efficiency of Take-Back and Recycling, a Comprehensive Approach IEEE transactions on electronics packaging manufacturing 29 (2), 83-90. 11. Salhofer, S., Schneider, F. (2007) Using life cycle assessment for eco design a casy study Proceeding of the 2 nd International Conference ECO-X 2007, 95-104. 12. Heukelem, M.H. van, Reuter, M. A., Huisman, J., Hagelüken, Ch., Brusselaers, J.(2004). Eco Efficient Optimization of Pre-processing and Metal Smelting, Congress Proceedings, Berlin. 651-657. 13. COMMISION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES (2003). Directive 2002/95/EC of the European Parliament and of the Council on the restriction of the use of certain hazardous substances in electrical and electronic equipment (RoHS), Official Journal of the European Union, Brussels
Použitá literatura 14. Hagelüken, Ch.,Van Kerckhoven, T. (2007) Improving resource recovery from electronic scrap recycling a holistic aproach. Proceeding of the 2 nd International Conference ECO-X 2007, s. 95-104. 15. Tsotsos, D. (2003) Waste from electrical and electronic equipment (WEEE) quantities, dangerous substances and treatment methods, EEA 16. Heijungs, R., De Koning, A., Lighart, T., Korenromp, R. (2004) Improvment of LCA characterization factors and LCA factors for metals, TNO Environment, Energy and Process Innovation
Děkuji za pozornost KONTAKT Mgr. Miloš Polák REMA Systém, a.s. Bavorská 856 155 41 Praha 5 Stodůlky Česká republika Mobil: +420 605 56 40 76 Email: polak@remasystem.cz