Úvod do politiky EU pro období 2014-2020 Politik Červen 2014
Co je politik? Politik je hlvní investiční politik EU Cílí n všechny měst v Evropské unii. Jejím cílem je podpor vytváření prcovních míst, konkurenceschopnosti firem, hospodářského růstu, udržitelného rozvoje zlepšování kvlity život občnů. Politik má silný dopd v mnoh sférách Politik je oporou evropské solidrity Investice pomáhjí doshovt cílů mnoh dlších politik EU. Politik doplňuje politiky EU, které se zbývjí npříkld vzděláváním, změstnností, energetikou, životním prostředím, jednotným trhem, výzkumem inovcemi. Především le poskytuje nezbytný rámec pro investice strtegii pro plnění nšich sjednných cílů v oblsti růstu (strtegie Evrop 2020 ec.europ.eu/eu2020). Největší část prostředků vynkládných v rámci politiky se soustředí n méně rozvinuté evropské země. Cílem těchto investic je pomoci těmto zemím regionům snižovt ekonomické, sociální územní nerovnosti, které v EU stále přetrvávjí. EU usiluje o dosžení pěti konkrétních cílů do roku 2020. Jde o cíle v oblsti změstnnosti, inovcí, vzdělávání, sociálního zčleňování klimtu/energie. Kždý členský stát si v těchto oblstech stnovil vlstní národní cíle. V zájmu splnění těchto cílů řešení různorodých rozvojových potřeb jednotlivých regionů EU bylo vyčleněno 351,8 milirdy EUR, tedy téměř třetin celkového rozpočtu EU, n politiku pro období 2014-2020. Celkový finnční dopd Politik předstvuje ktlyzátor pro dlší veřejné i soukromé finncování nejen proto, že zvzuje členské státy ke spolufinncování z národního rozpočtu, le i tím, že vytváří důvěryhodné prostředí pro investory. Přihlédne-li se i k příspěvkům z národních rozpočtů dlším soukromým investicím, očekává se, že dopd politiky v období 20142020 dosáhne částky 450 milird EUR. CELKOVÝ NA ROKY 2 CELKEM: 1 082 32,5 % Finncování z politik 351,8 mld.
Jké jsou největší úspěchy*? Jké jsou největší úspěchy*? Růst vytváření prcovních CELKOVÝ ROZPOČET EUmíst NA ROKY 2014-2020 V nejchudších regionech EU rostly příjmy, přičemž HDP n hlvu v těchto oblstech CELKEM: 1 082 milird vzrostl z 60,5 % průměru EU v roce 2007 n 62,7 % v roce 2010. Odhduje se, že v období 2007 ž 2012 bylo vytvořeno 594 000 nových prcovních míst. 32,5 % Finncování z politiky Investice 351,8 mld. kum, d. do lidí Kždoročně se v celé EU zpojuje si 15 milionů lidí do práce v tisícovkách projektů, které spolufinncuje Evropský sociální fond (ESF). 2,4 milionu účstníků optření ESF, která byl relizován n podporu přístupu k změstnání, nlezlo prcovní místo do 6 měsíců (20072010). Podpor podniků Růst vytváření Posilování výzkumu inovcí prcovních míst Posilování výzkumu inovcí 000 V nejchudších Podporu získlo 61 výzkumnýchregionech projektů. EU rostly příjmy, přičemžeuhdp n hlvu Dlších 5 milionů občnů získlo přístupv těchto oblstech vzrostl z 60,5 % průměru EU v roce 2007 n k vysokorychlostnímu internetu. v roce 2010. V oblsti výzkumu62,7 bylo%vytvořeno 21 000 Odhduje se, že v období 2007 ž 2012 bylo nových dlouhodobých prcovních míst. vytvořeno 594 000 nových prcovních míst. Podporu získlo 61 000 výzkumných projektů. Dlších 5 milionů občnů EU získlo přístup k vysokorychlostnímu internetu. V oblsti výzkumu bylo vytvořeno 21 000 nových dlouhodobých prcovních míst. Zlepšení životního prostředí Investice do lidí Zlepšení životního prostředí Proběhl modernizce vodovodních systékždoročně se v celé EU zpojuje si 15 milimů, která přinesl užitek 3,2 milionu občnů. do práce v tisícovkách projektů, které Bylo relizováno 9 onů 400 lidí projektů zvyšujících spolufinncuje Evropský sociální fond (ESF). udržitelnost trktivitu měst. 2,4 milionu účstníků optření ESF, která byl relizován n podporu přístupu k změstnání, nlezlo prcovní místo do 6 měsíců (2007Modernizce doprvy 2010). 1 200 km silnic 1 500 km železničních trtí podpořilo vznik efektivní trnsevropské doprvní Podpor podniků sítě (TEN-T). 198 000 mlých středních podniků (MSP) 198 000 mlých středních podniků (MSP) obdrželo přímou investiční podporu. obdrželo přímou investiční podporu. Podporu získlo 77 800 zčínjících podniků. Podporu získlo 77 800 zčínjících podniků. V mlých středních údje se týkjí podnicích vzniklo 262 000 V mlých středních podnicích vzniklo 262 000 * Není-li uvedeno jink, prcovních míst. období 2007-2012. prcovních míst. Dlší politiky EU: 67,5 % zemědělství, výzkum, vnější vzthy td. 730,2 mld. Proběhl modernizce vodovodních systémů, která přinesl užitek 3,2 milionu občnů. Bylo relizováno 9 400 projektů zvyšujících udržitelnost trktivitu měst. Modernizce doprvy 1 200 km silnic 1 500 km železničních trtí podpořilo vznik efektivní trnsevropské doprvní sítě (TEN-T). * Není-li uvedeno jink, údje se týkjí období 2007-2012.
Jk to funguje? Jk probíhá finncování Politik se relizuje prostřednictvím tří hlvních fondů. Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR): Jeho cílem je posilování regionální hospodářské sociální prostřednictvím investic do sektorů posilujících růst, zlepšování konkurenceschopnosti vytváření prcovních míst. Z EFRR jsou finncovány i projekty přeshrniční spolupráce. Evropský sociální fond (ESF): ESF investuje do lidí, změřuje se n zlepšování příležitostí k změstnání vzdělávání. Tké se snží pomáht osobám se znevýhodněním lidem ohroženým chudobou či sociálním vyloučením. Fond : Investuje do zeleného růstu udržitelného rozvoje zlepšuje konektivitu v členských státech s HDP nižším než 90 % průměru zemí EU-27. Spolu s Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkov (EZFRV) Evropským námořním rybářským fondem (ENRF) tvoří evropské strukturální investiční (ESI) fondy (ec.europ.eu/esif). Nstvení správných cílů Komise spoluprcuje s členskými státy n příprvě dohod o prtnerství operčních progrmů, které mjí určovt investiční priority rozvojové potřeby. Progrmy řídí jednotlivé projekty vybírjí řídicí orgány v členských státech. Přidělování prostředků Co je nového v období 2014-2020? Řídicí orgány vybírjí jednotlivé projekty. Pokud celkové nákldy projektu překrčují 50 milionů EUR, podléhá projekt schvlování Komisí. Větší důrz n výsledky: jsnější měřitelné cíle umožňující vyšší míru odpovědnosti. N zčátku kždého roku Komise uvolní prostředky, což umožňuje zemím zčít investovt do projektů. Komise kždé zemi propltí výdje certifikovné vnitrostátními orgány. Progrmy se neustále monitorují. Monitorování zhrnuje udity kontroly prováděné Komisí či členským státem přímo n místě. Komise i členské státy musí předkládt zprávy po celou dobu sedmiletého rozpočtového období. Zjednodušení: jeden soubor prvidel pro pět fondů. Podmínky: splnění určitých podmínek ještě před poskytnutím prostředků. Posílení městské dimenze úsilí o sociální zčlenění: určitý minimální podíl prostředků z EFRR ESF se vyčleňuje n integrovné projekty ve městech n podporu mrginlizovných komunit. Spojení s hospodářskou reformou: Komise může pozstvit finncování pro členský stát, který nedodržuje hospodářská prvidl EU.
Jké jsou priority? Jké jsou priority? Politik máobdobí pro období 2014-2020 určených 11 temtických cílů podporujících Politik má pro 2014-2020 určených 11 temtických cílů podporujících růst. růst. Investicemi z EFRR se bude podporovt 11 le cílů,cíle le1-4 cíle předstvují 1-4 předstvují hlvní investiční priority. Investicemi z EFRR se bude podporovt všechvšech 11 cílů, hlvní investiční priority. Hlvní priority pro jsou ESF cíle jsou8-11, cíle 8-11, přestože podporuje cíle 1-4. Hlvní priority pro ESF přestože tentotento fond fond podporuje i cíle i1-4. Fond podporuje cíle4-7 Fond podporuje cíle 4-7 11. 11. 1. Posilování výzkumu, technolo1. Posilování výzkumu, technologického inovcí gického vývojevývoje inovcí 2. Zlepšení přístupu k informč2. Zlepšení přístupu k informčním komunikčním technoloním komunikčním technologiím zvýšení jejich kvlity giím zvýšení jejich kvlity 3. Posilování konkurenceschopnosti konkurenceschopnosti 3. Posilování MSP MSP 4. Podporu přechodu n nízkouh4. Podporu přechodu n nízkouhlíkové hospodářství líkové hospodářství 5. Podpor přizpůsobení 5. Podpor přizpůsobení se kli-se klimtickým změnám, mtickým změnám, řízení řízení pre- prevence rizik vence rizik 8. Podpor udržitelné kvlitní 8. Podpor udržitelné kvlitní změstnnosti mobility prcovzměstnnosti mobility prcovních sil ních sil 6. Ochrn životního prostředí 6. Ochrn životního prostředí podpor efektivního využívání podpor efektivního využívání zdrojůzdrojů 9. Podpor sociálního zčleňová9. Podpor sociálního zčleňování, boj proti chudobě jkékoli ní, boj proti chudobě jkékoli diskriminci diskriminci 7. Podpor udržitelné doprvy 7. Podpor udržitelné doprvy zlepšování síťových infrstruktur zlepšování síťových infrstruktur 10. Investování do vzdělávání, 10. Investování do vzdělávání, od- odborného výcviku celoživotního borného výcviku celoživotního vzdělávání vzdělávání 11. Zvyšování efektivity veřejné 11. Zvyšování efektivity veřejné správy správy
Kdo je příjemcem výhod? Politik přináší výhody všem regionům EU Mír investic odráží rozvojové potřeby jednotlivých členských států. Regiony jsou rozděleny podle výše jejich hrubého domácího produktu (HDP) n více rozvinuté, přechodové méně rozvinuté. V závislosti n tomto rozdělení mohou fondy poskytovt 50 ž 85 % celkového rozpočtu projektu. Zbývjící prostředky mohou pocházet z veřejných (národních či regionálních) nebo soukromých zdrojů. Celkovým cílem této politiky je zjistit, by byly měst Evropy konkurenceschopnější, podpořit růst vznik prcovních míst. FINANC SOUDR (351,8 Tech Mezi potenciální příjemce ptří veřejné orgány, podniky (především MSP), univerzity, sdružení, nevládní orgnizce orgnizce dobrovolníků. Žádosti o finncování je třeb předkládt vnitrostátním nebo regionálním orgánům řídícím příslušný progrm. Evropská územní spolupráce Politik vybízí měst z různých členských států EU k vzájemné spolupráci k vzájemnému učení se prostřednictvím společných progrmů, projektů sítí s konkrétními dopdy n všechny spekty hospodářského život, včetně inovcí, dostupnosti, vzdělávání, podnikání, změstnnosti životního prostředí. Přeshrniční, ndnárodní integrovné progrmy jsou finncovány z EFRR. Lidé žijící z hrnicemi EU mjí též možnost požívt výhod z progrmů přeshrniční spolupráce relizovných v rámci nástroje předvstupní pomoci. Mezinárodní spolupráce se může relizovt tké prostřednictvím mkroregionální strtegie, integrovného rámce, který se zbývá společnými problémy, jimž čelí členské státy třetí země ve specifických zeměpisných oblstech. V součsné době existují dvě mkroregionální strtegie: Strtegie EU pro region Bltského moře Strtegie EU pro Podunjí; třetí by měl být přijt do konce roku 2014 (Strtegie EU pro oblst Jderského Jónského moře) čtvrtá do konce roku 2015 (Strtegie EU pro lpský region). Podpor v krizi Politik regovl n krizi rychle účinně se znčnou mírou pružnosti. Přesměrovl prostředky tm, kde byly nejvíce potřeb, investovl do klíčových sektorů pro růst vytváření prcovních míst. Cílená snížení poždvků n spolufinncování z vnitrostátních zdrojů přidělení prostředků členským státům zsženým krizí v předstihu pomohl přinést tolik potřebnou likviditu v době rozpočtových omezení. 182,2 mld. Méně rozvinu Při velkých živelních pohromách mohou členské státy tké žádt o pomoc z Fondu solidrity Evropské unie (EUSF), který může rozdělit prostředky v celkové výši ž 500 milionů EUR ročně. Cover poster_140714.indd 1 Kdo může žádt? 14/07/14 16:32
Politik v průběhu čsu Politik v průběhu čsu 1957 První zmínk o regionálních rozdíl- FINANCOVÁNÍ Z POLITIKY nostech v Římských smlouvách. SOUDRŽNOSTI 2014-2020 1958 Byl zložen Evropský sociální fond. (351,8 milirdy ) NOITISNART SNOIGER 1975 Byl vytvořen Evropský fond pro regionální rozvoj. 1,5 mld. 2 mld. citiv podporu městnnosti dých lidí plnění) 4e mld. vční stská, tření 1,2 mld. Specifická lokce Technická 1986 Vpomoc jednotném ktu byl vyproevropském nejvzdálenější řídce obydlenépolitiku. tvořen právní zákld pro regionální 1988 V rámci dptce po přistoupení Řeck (1981), Špnělsk Portuglsk (1986) byly strukturální fondy integrovány mld. Rozpodo komplexní politiky63,4. Fond čet: 64 mld. ECU. 1993 Mstrichtská smlouv přinesl mld. -,2 opská územní vznik Fondu, Výboru regionů 182,2 mld. olupráce ů Méně rozvinuté upltňování principu subsidirity. 54,3 mld. Více rozvinuté 1994-1999 Zdvojnásobení množství prostředků pro fondy n úroveň rovnjící se třetině rozpočtu EU. 35,4 mld. y 1995 Byl doplněn Přechodové speciální cíl pro podporu řídce obydlených regionů Finsk Švédsk. ě. 2000 Lisbonská strtegie posunul priority EU směrem k růstu, změstnnosti 1957 První zmínk o regionálních rozdíl inovcím. nostech v Římských smlouvách. 2000-2006 Priority pro toto období 1958 Byl zložen Evropský sociální fond. ITISNART tk, by odrážely cíle LisbylyNOzcíleny SNOIGER bonské strtegie. Předvstupní nástroje po 1975 Byl vytvořen Evropský fond pro skytovly finncování know-how i zemím regionální rozvoj. čekjícím n přistoupení k EU. 1986 V jednotném evropském ktu byl vy 2004 K EU se připojilo deset dlších tvořen právní zákld pro regionální politiku. 3,2 mld. zemí, které zvýšily počet obyvtel EU Inicitiv n podporu o 20 %, le její HDP pouze o 5 %. Pro tyto V rámci dptce změstnnosti nové byl vyčleněn speciální mldých lidíčlenské státy Řeck (1981), Špnělsk (doplnění) rozpočet (2004-2006). 1988 po přistoupení Portuglsk (1986) byly strukturální fondy integrovány 0,4 mld. do komplexní politiky. RozpoInovční 2007-2013 30 % rozpočtu bylo vyčet: 64 mld. ECU. městská členěno n environmentální infrstrukturu optření n optření proti změně klimtu, 25 % n 1993 Mstrichtská smlouv přinesl 10,2 mld. výzkum inovce. Evropská územní vznik Fondu, Výboru regionů spolupráce upltňování principu subsidirity. 2014-2020 Nové progrmové období přináší zjednodušená společná pr 1994-1999 Zdvojnásobení množství vidl výrznější změření n výstupy prostředků pro fondy n úroveň rovnjící se výsledky. Rozpočet ve výši 351,8 militřetině rozpočtu EU. rdy EUR se změřuje n 11 temtických cílů, které pomohou splnit cíle strtegie 1995 Byl doplněn speciální cíl pro podporu Evrop 2020. řídce obydlených regionů Finsk Švédsk. 2000 Lisbonská strtegie posunul priority EU směrem k růstu, změstnnosti inovcím. 2000-2006 Priority pro toto období byly zcíleny tk, by odrážely cíle Lisbonské strtegie. Předvstupní nástroje poskytovly finncování know-how i zemím čekjícím n přistoupení k EU. 2004 K EU se připojilo deset dlších zemí, které zvýšily počet obyvtel EU o 20 %, le její HDP pouze o 5 %. Pro tyto nové členské státy byl vyčleněn speciální rozpočet (2004-2006). 2007-2013 30 % rozpočtu bylo vyčleněno n environmentální infrstrukturu n optření proti změně klimtu, 25 % n výzkum inovce. 2014-2020 Nové progrmové období přináší zjednodušená společná prvidl výrznější změření n výstupy výsledky. Rozpočet ve výši 351,8 milirdy EUR se změřuje n 11 temtických cílů, které pomohou splnit cíle strtegie Evrop 2020. Cover poster_140
78-CS-C Kde získám dlší informce? Politik EU n webu http://ec.europ.eu/esf/ https://twitter.com/@eu_regionl https://twitter.com/eu_socil www.ymmer.com/regionetwork Pltform pro spolupráci v regionální politice www.flickr.com/euregionl www.fcebook.com/socileurope Europe Direct je síť informčních dokumentčních středisek o EU ve všech členských státech. Poskytuje tké centrální informční služby. Nejbližší místní informční středisko nleznete n drese europedirect.europ.eu Chcete-li kontktovt centrální informční službu Zvolejte n bezpltnou linku Europe Direct 00 800 6 7 8 9 10 11 v jkémkoli úředním jzyce Pošlete svůj dotz e-milem n dresu http://europ.eu/europedirect/write_to_us/ index_cs.htm Zeptejte se n webu prostřednictvím chtu n drese http://europ.eu/europedirect/web_ssistnce/ index_cs.htm Řídicí orgány N webech Inforegio ESF nleznete kontktní údje vnitrostátních orgánů odpovědných z řízení finncování politiky ve všem regionu. Řídicí orgány mjí též své vlstní weby, kde lze nlézt podrobné informce o projektech ve všem regionu o tom, jk žádt o finncování. Zstoupení Evropské komise v České Republice Evropský dům Jungmnnov 24 110 00 Prh 1 Tel.: + 420 224 312 835 E-mil: comm-rep-cz@ec.europ.eu http://ec.europ.eu/ceskrepublik/index_cs.htm Nvštivte stránku: http://ec.europ.eu/represent_cs.htm Evropská unie / Getty Imges / Shutterstock Webové stránky Inforegio http://ec.europ.eu/regionl_policy Europe Direct Cover řídce obydlených regionů Finsk Švédsk. cílů, které pomohou splnit cíle strtegie Evrop 2020.