PŮDA EKO/EKŽO EKO/EKZSB Ivan H. Tuf Katedra ekologie a ŽP PřF UP v Olomouci Modifikace profilu absolventa : rozšíření praktické výuky a molekulárních, evolučních a cytogenetických oborů Význam půdy pro život rostlinám podkladem zdrojem živin a vody živočichům podkladem pro pohyb úkrytem či obydlím zdrojem potravy místem vývoje Význam půdy pro život Velký význam v evoluci při vzniku terestrického způsobu života přestupní stanicí mezi vodou a souší doklady, že Myriapoda jsou předchůdci hmyzu Ekologie živočichů 1
SVRCHNÍ VRSTVA PŮDY organická část 6% Složení půdy minerální část 94% kořeny 9% ORGANICKÁ HMOTA edafon 7% mrtvá organická hmota 84% Složení půdy mesofauna makrofauna 2,5% 5% megafauna 14% mikrofauna 3,5% EDAFON bakterie + aktinomycety 50% houby 25% Dělení edafonu Ekologie živočichů 2
Početnost edafonu Dělení edafonu dle místa výskytu atmobionti mimo půdu edafobionti v půdě epigeon na povrchu hemiedafon svrchní vrstvy euedafon - hlouběji epineustonický hemiedafický euedafický Ekologie živočichů 3
Larvy hmyzu - Coleoptera kampodeoidní Larvy hmyzu - Coleoptera drátovcovitý Ekologie živočichů 4
C-typ Larvy hmyzu - Coleoptera Larvy hmyzu - Coleoptera oniscoidní Mechanické vlastnosti půdy Textura složení dle frakcí Struktura uspořádání dutin a půdních agregátů Pórovitost obsah dutin Ekologie živočichů 5
Formy edafonu dle pohybu Hrabavé a rýpavé hltání, prokousávání, hrabání, kousání, rýpání Lezoucí, plazivé a plovoucí freaton válcovitý, kulovitý a červovitý typ válcovitý červovitý kulovitý Pasivní užívači chodeb Dutiny, skuliny protáhlý tvar členění povrchu (doplňková segmentace - Cardiophorus) predátoři Ekologie živočichů 6
Aktivní raziči rozšiřování půdních prostor na zadku výrůstky vepředu háčky Aktivní raziči Aktivní raziči rozšiřování půdních prostor primitivní (dravci, vlhkost) pružná pokožka, tlak v těle, okružní svalovina, cirkulace tělní tekutiny Ekologie živočichů 7
Aktivní raziči rozmělňováním rýpací zařízení, ukotvení urogomfy Ekologie živočichů 8
Aktivní raziči rozmělňováním není chodba (vlhkost, predátoři) pevná kostra, prstence, podélná svalovina, C-typ chrousti, nosatci Aktivní raziči Ekologie živočichů 9
Ekologie živočichů 10
Aktivní raziči C-typ silně chitinizovaná hlava beze švů, silná svalovina, Význam koncových přívěsků Skákavý (vidlička) Ekologie živočichů 11
Význam koncových přívěsků Senzitivní (cerky) Význam koncových přívěsků Obranný (klíšťky) Význam koncových přívěsků Oporný (urogomfy) Ekologie živočichů 12
Voda v půdě Hygrobiontní Hygrofilní Xerofilní Vztah k vlhkosti Stenohygrické Mezofilní Xerorezistentní Ochrana před vysycháním Morfologická Fyziologická Etologická Ekologie živočichů 13
Nedostatek vody Klidová stádia Cysty Anabióza, anhydrobióza Aestivace Diapauza Protozoa Rhizopoda - Testacea Amoeba 3 typy cyst Trvalé Reprodukční Nestabilní Protozoa Colpoda Ekologie živočichů 14
Reprodukční cysty Protozoa Rhabditis Nematoda Heterodera Bunonema Nematoda Rhabditis & Arthrobotrys oligospora Ekologie živočichů 15
Oniscidea Philoscia Armadillidium Porcellio Androniscus Titanesthes Příjem vody u stejnonožců Ligidium Trachelipus Evoluce suchozemských stejnonožců Armadillidium opacum Idotea wosnesenskii Trichoniscus pusillus Ekologie živočichů 16
Collembola ventrální tubus furca Příjem vody u chvostoskoků ventrální rýha Vertebrata Ekologie živočichů 17
Vertebrata Když je vody moc Vodní režim formuje společenstva doba zaplavení (dny) skupina (druhů) 0 2 25 mnohonožky 12 9 3 stonožky 10 6 4 stejnonožci 5 6 2 Sice pokles, ale nové druhy! Ekologie živočichů 18
Není povodeň jako povodeň ve střední Evropě 2 typy povodní pravidelné (tání sněhu) nepravidelné, katastrofické Strategie přežívání záplav Migrace horizontální Migrace vertikální Odlet do nezatopených oblastí Dormance v přirozeném úkrytu Dormance ve vytvořeném úkrytu Dormance ve stádiu vajíčka Aktivní pohyb pod vodou -plastron Přežívání zaplavení nejúspěšnější podvodník Polyzonium germanicum Přežívá až 72 dní Ekologie živočichů 19
Dominance a tolerance skupina R Diplopoda 0.77 Chilopoda 0.98 Oniscidea 1.00 Dominantní druhy přežívají déle. Pravidelné záplavy formují společenstva. Změny adaptace poměr živých jedinců (%) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 mnohonožka Unciger foetidus Wilcoxon = 20.98, p < 0.0001 jaro léto podzim 0 24 48 72 96 120 144 168 192 216 240 264 čas ponoření (hodiny) mění se s hloubkou Teplota půdy Ekologie živočichů 20
Teplota půdy Jarní a podzimní inverze Mráz a oni Sníh tlumí, propouští IČ záření celoroční aktivita Supercooling effect Permafrost Adaptace na horko - ekomorfózy Ekologie živočichů 21
Světlo a půda Eufotická vrstva Euedafonu škodí (UV záření) pigmentace povrchových forem Synchronizace biorytmů Titanesthes Porcellio Androniscus mění se s hloubkou Půdní vzduch plyn atmosféra zemědělská půda Kyslík 21 % 20 % Dusík 78 % 79 % Argon 1 % 1 % CO 2 0,03 % 0,5 % Vlhkost vzduchu Většina vyžaduje 100 % Nenároční na kyslík, odolní vůči CO 2 Dýchání pokožkou žábry dýchacími soustavami (tracheje, plicní vaky) pod vodou fyzikální žábry Ekologie živočichů 22
Biotické faktory Potravní specializace obratlovců Hmyz (všude) vs hlízy (rozptýlené) Komunikace Opticky, chemicky, akusticky/hmatem Biotické faktory Orientace v prostoru Labyrinty magnetický smysl Agresivita a kooperace Úživnost prostředí (Spalax) Eusocialita (Heterocephalus) Heterocephalus Ekologie živočichů 23