Vodohospodářská bilance za rok 2005, období 2001-2005 a výhledu k roku 2015

Vodohospodářská bilance za rok 2005, období 2001-2005 a výhledu k roku 2015 Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik

Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové Vodohospodářská bilance za rok 2005, období 2001 2005 a výhledu k roku 2015 Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Odbor péče o vodní zdroje RNDr. Vladislava Herrmannová Mgr. Petr Ferbar Ing. Petr Martínek Hradec Králové, září 2006

Obsah 1. ÚVOD...1 1.1 POPIS HYDROLOGICKÉ SITUACE...2 1.2 METODIKA ZPRACOVÁNÍ...3 2. ZDROJE PODZEMNÍCH VOD...4 2.1 ZDROJE PODZEMNÍCH VOD...4 2.2 HYDROGEOLOGICKÉ RAJÓNY...4 2.2.1 Přehled HG rajónů ve správním území Povodí Labe, státní podnik...5 2.2.2 Přehled významných hydrogeologických rajónů...7 2.3 ZDROJE PODZEMNÍCH VOD V HYDROGEOLOGICKÝCH RAJÓNECH...7 3. POŽADAVKY NA ZDROJE PODZEMNÍCH VOD...10 3.1 ODBĚRY PODZEMNÍ VODY S VODÁRENSKÝM VYUŽITÍM...12 3.2 ODBĚRY PODZEMNÍCH VOD S JINÝM NEŽ VODÁRENSKÝCH VYUŽITÍM...14 3.3 VÝZNAMNÍ ODBĚRATELÉ PODZEMNÍCH VOD PŘEKRAČUJÍCÍCH VH POVOLENÍ...14 3.4 MĚSÍČNÍ ODBĚRY PODZEMNÍCH VOD VE VÝZNAMNÝCH HG RAJÓNECH...14 4. BILANČNÍ HODNOCENÍ...22 4.1 HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD ZA ROK 2005...22 4.2 HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD ZA OBDOBÍ 2001 2005...29 4.3 HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD VÝHLED K ROKU 2015...53 4.4 HODNOCENÍ JAKOSTI PODZEMNÍCH VOD ZA ROK 2005...57 4.4.1 Hodnocení jakosti podzemních vod v jednotlivých rajónech...57 4.4.2 Hodnocení hydrogeologických rajónů podle jednotlivých ukazatelů...68 5. ZÁVĚR...86

Seznam obrázků Obr. 1. Přehled hydrogeologických rajónů... 5 Obr. 2. Rozložení největších odběrů podzemních vod... 10 Obr. 3. Vývoj odběrů podzemních vod za posledních pět let období 2001 2005)... 56 Obr. 4. Chloridy... 69 Obr. 5. Sírany... 71 Obr. 6. Amonné ionty... 73 Obr. 7. Dusičnany... 75 Obr. 8. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem... 77 Obr. 9. Měď... 79 Obr. 10. Kadmium... 81 Obr. 11. Olovo... 83 Obr. 12. Reakce vody... 85 Seznam tabulek Tab. 1. Seznam významných hydrogeologických rajónů... 7 Tab. 2. odtok z hydrogeologických rajónů a základní odtok odpovídající 80% kvantilu z měsíčních hodnot z dlouhodobého charakteristického období... 8 Tab. 3. množství podzemní vody z bilancovaných odběrů v hydrogeologických rajónech... 11 Tab. 4. Největší odběry podzemní vody s vodárenským využitím... 12 Tab. 5. Největší odběry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím... 14 Tab. 6. Odběry vody překračující vodoprávní povolení v roce 2005... 14 Tab. 7. Měsíční odběry podzemních vod ve významných hydrogeologických rajónech v roce 2005... 15 Tab. 8. množství podzemní vody a zdroje podzemní vody v hydrogeologických rajónech... 22 Tab. 9. Porovnání maximálních odběrů podzemní vody s minimálními zdroji podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajónech v roce 2005... 23 Tab. 10. Hodnocení hydrogeologických rajónů 432 a 433... 25 Tab. 11. Hodnocení hydrogeologického rajónu 422... 26 Tab. 12. množství podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajónech na jednotku plochy 28 Tab. 13. Seznam významných hydrogeologických rajónů se specifikací dostupných dat... 29 Tab. 14. Porovnání odebraného množství a základního odtoku za období 2001 2005... 31 Tab. 15. Porovnání povoleného množství a základního odtoku za období 2001 2005.... 42 Tab. 16. Porovnání předpokládaných odběrů k roku 2015 s hodnotami dlouhodobého odtoku... 53 Tab. 17. množství podzemních vod za období 2001 2005... 55 Tab. 18. Hodnocení jakosti podzemních vod v jednotlivých rajónech... 57 Tab. 19. Chloridy mg/l)... 68 Tab. 20. Sírany mg/l)... 70 Tab. 21. Amonné ionty mg/l)... 72 Tab. 22. Dusičnany mg/l)... 74 Tab. 23. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem mg/l)... 76 Tab. 24. Měď µg/l)... 78 Tab. 25. Kadmium µg/l)... 80 Tab. 26. Olovo µg/l)... 82 Tab. 27. Reakce vody... 84 Seznam zkratek MZe ČHMÚ CHOPAV CHSK Mn Ministerstvo zemědělství České republiky Český hydrometeorologický ústav Chráněná oblast přirozené akumulace vod Chemická spotřeba kyslíku manganistanem

1. Úvod Územní působnost Povodí Labe, státní podnik zahrnuje mimo Oblast povodí Horního a středního Labe, vymezenou vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 390/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č.292/2002 Sb., o oblastech povodí, také vlastní tok Labe v úseku Mělník státní hranice. Pro toto území byla zpracována vodohospodářská bilance, která je dále nazývána Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik. Povodí Labe, státní podnik, jako správce povodí podle ustanovení 54 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje v souladu s ustanovením 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, sestavení vodohospodářské bilance. Vodní zákon zavedl nabytím své účinnosti dnem 1. ledna 2002 nový institut Vodní bilance. Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu ustanovení 22 odst. 1 vodního zákona). Vodohospodářská bilance za rok 2005, období 2001 2005 a výhledu k roku 2015 je sestavena v souladu s ustanoveními 5-9 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci dále jen vyhláška o bilanci ) a podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí čj. 25248/2002-6000 ze dne 28. 8. 2002, který stanovuje postupy jejího sestavení, minimální rozsah výstupů a způsob jejího zpřístupnění veřejnosti. Podkladem pro sestavení Vodohospodářské bilance za rok 2005 jsou zejména ohlašované údaje pro vodní bilanci podle ustanovení 22 odst. 2 vodního zákona, jejichž rozsah a způsob ohlašování je dán ustanovením 10 a 11 vyhlášky o bilanci a výstupy hydrologické bilance předané Českým hydrometeorologickým ústavem podle ustanovení 2 odst. 5 vyhlášky o bilanci. Popis vstupních údajů pro jednotlivá hodnocení je uveden v příslušných kapitolách zprávy. Předkládaná Vodohospodářská bilance za rok 2005, období 2001 2005 a výhledu k roku 2015 představuje hodnocení minulého kalendářního roku, současného stavu a výhledu k roku 2015 a obsahuje tyto výstupy: Zprávu o hodnocení množství povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Zprávu o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik, Zprávu o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Zprávu o hodnocení vypouštění vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Předkládaná zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik obsahuje tyto výstupy: Hodnocení množství a jakosti podzemních vod za rok 2005 Hodnocení množství podzemních vod za období 2001 2005 Hodnocení množství podzemních vod výhled k roku 2015 Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2005 je v některých svých částech zpracována v omezeném rozsahu. Tato skutečnost je dána tím, že nebyly předány všechny požadované výstupy hydrologické bilance za rok 2005, potřebné pro sestavení vodohospodářské bilance podle ustanovení 2 odst. 5 vyhlášky č. 431/2001 Sb. 1

1.1 Popis hydrologické situace Srážkové poměry Z hlediska ročního srážkového úhrnu lze rok 2005 hodnotit jako srážkově normální. Roční srážkový úhrn činil 732 mm, což představuje 109 % dlouhodobého průměru horní a střední Labe 784 mm, tj. 103 % normálu). Srážkově nadprůměrnými byly zejména měsíce leden a únor. Silně podprůměrným byl naopak říjen, jehož úhrn 11 mm odpovídá pouze 27 % normálu. Teplotní poměry Rok 2005 lze hodnotit jako teplotně normální, průměrná roční teplota vzduchu byla 7,7 C a přesáhla dlouhodobý normál o 0,2 C. Ve srovnání s dlouhodobým normálem byl výrazně teplejší měsíc leden o 2,4 C). Teplotně podprůměrný byl listopad, prosinec a srpen, ostatní měsíce byly zpravidla nadprůměrné vzhledem k dlouhodobému normálu. Režim podzemních vod Hladiny podzemních vod v pozorovaných vrtech a vydatnosti pramenů na začátku roku 2005 vykazovaly jak pokles, tak stagnaci nebo vzestup. Během února až března byl zaznamenán celkový vzestup hladin podzemních vod a rovněž byly dosaženy roční maxima. Nejčastěji se vyskytla maxima v měsíci březnu. Naopak roční minima vydatnosti a hladin podzemních vod byly zaznamenány zejména v říjnu a listopadu v povodí Jizery a středního Labe až v prosinci). K závěru roku došlo opěk k postupnému vzrůstu hladin podzemních vod a vydatností pramenů. Lokální poměry jsou závislé na hydrogeologických podmínkách, na nadmořské výšce a současně na rozložení úhrnů srážek. Celkově lze říci, že hladiny podzemních vod ve vrtech a vydatnosti pramenů byli v převážné většině blízké až mírně podnormální oproti dlouhodobému normálu např. povodí Jizery a středního Labe 52 99 % normálu). Odtokové poměry Odtokové poměry se v roce 2005 příliš nelišili od průměrných hodnot. Většina toků byla odtokově převážně mírně nadprůměrná a rozmezí hodnot se pohybovalo od 101 do 125 % v porovnání s dlouhodobým normálem platí pro Čechy). Průměrný roční průtok na horním toku Labe činil 101 % Q a, na dolním toku 110 % a na Jizeře 120 %, podprůměrné průtoky byly zaznamenány na Orlici a Cidlině 88 % resp. 60 % Q a ). Průběh odtoku v roce 2005 byl v podstatě všude obdobný. Roční minima byla zaznamenána na začátku léta a na podzim nejméně vodný byl červen). V říjnu byla zaznamenána minima na Jizeře a středním toku Labe. Charakteristicky průměrné průtoky byly sledovány v lednu. Nejvodnějšími byly pak měsíce březen a duben, na některých tocích byl dosažen 2. SPA Cidlina druhá dekáda února) a 3. SPA Metuje, Tichá Orlice, Orlice a na některých úsecích Labe a na Smědé druhá dekáda března). V letních měsících byl též dosažen 3. SPA na Stěnavě a Smědé v důsledku přívalového deště. Poznámka: Převážná část dat pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 2005 Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie). 2

1.2 Metodika zpracování Hodnocení množství a jakosti podzemních vod se zpracovává podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblastí povodí z 28.8.2002. Ve smyslu článků 10 13 bylo provedeno hodnocení množství podzemní vody v minulém roce 2005. Hodnocení množství podzemních vod za období 2001 2005 a výhledu k roku 2015 bylo zpracováno ve smyslu článku 12, respektive 13 metodického pokynu. Hodnocení jakosti podzemních vod bylo provedeno podle článku 14. Metodický pokyn neuvažuje hodnocení množství podzemních vod v hydrogeologických rajónech, jejichž plošný rozsah přesahuje správní území Povodí Labe, státní podnik a zasahuje do dalších oblastí povodí. Jedná se o 8 rajónů viz tabulka č. 1). Rajóny 423, 426, 429, 521 a 643 přesahují do územní působnosti Povodí Moravy, státní podnik, rajóny 452 a 641 přesahují do územní působnosti Povodí Ohře, státní podnik a rajón 632 přesahuje do územní působnosti Povodí Vltavy, státní podnik. V přesahujících rajónech jsou porovnávány údaje o zdrojích podzemních vod stanovených pro celé území rajónu s údaji o odběrech evidovaných pouze v části rajónu spadající do správního území Povodí Labe, státní podnik. Tato disproporce zastírá skutečnou míru využití podzemních vod, neboť proti celkovým zdrojům jsou postaveny jen některé odběry. Významný rozdíl je v rajónu 423 Ústecká synklinála, který v oblasti povodí Labe vychází bilančně málo využitý, ale celkově s odběry brněnského vodovodu je bilančně velmi napjatý. Je proto nutné, aby v příštích letech byly zdroje podzemních vod stanoveny odděleně pro části rajónů podle územní působnosti podniků Povodí. Hodnocení podle metodického pokynu nemohlo být sestaveno pro 19 hydrogeologických rajónů z 38, protože pro tyto rajóny nebyla k dispozici kompletní data o zdrojích podzemních vod ve smyslu čl. 10, odstavec 4 a 5 metodického pokynu viz tabulka č. 1). V těchto rajonech byl bilanční stav orientačně hodnocen na základě porovnání specifického odtoku podzemní vody s odběrem podzemní vody rozpočteným na jednotku plochy viz tabulka č. 10). V rajónech, kde proudění podzemní vody sleduje morfologii terénu, tedy v rajónech krystalinika a permokarbonu se zdá toto hodnocení podle plošné hustoty odběrů vhodnější než hodnocení podle sumárního objemu odběrů. Sumární objem odběrů v plošně rozsáhlých rajonech je zavádějícím parametrem. Veškeré zpracování a vyhodnocení dat bylo provedeno v počítačové aplikaci Evidence uživatelů vod Povodí Labe, státní podnik Hradec Králové). 3

2. Zdroje podzemních vod 2.1 Zdroje podzemních vod Zdrojem podzemní vody je ta část podzemních vod v přírodním prostředí, která se uvolňuje z horninového prostředí gravitací. Množství podzemní vody v územních jednotkách hydrogeologických rajónech, případně jejich částech subrajónech, hydrogeologických strukturách, kolektorech, hydrologických povodích) je udáváno velikostí přírodních zdrojů podzemních vod. Velikost přírodních zdrojů charakterizuje intenzitu oběhu podzemní vody v objemových jednotkách v čase např. l/s). Dynamika oběhu podzemní vody závisí na aktuální velikosti dotace a velikosti přírodní, či umělé drenáže podzemních vod. Zjednodušeně se aktuální velikost přírodních zdrojů odvozuje ze základního odtoku. Velikost základního odtoku stanovuje ČHMÚ. Na základě údajů z měření průtoků ve vybraných profilech vodoměrných stanic na vodních tocích a z měření hladin podzemních vod ve vrtech zahrnutých do státní pozorovací sítě podzemních vod, jsou počítány konkrétní hodnoty pro jednotlivé hydrogeologické rajóny. Většinou se používá metoda Kliner-Kněžek, méně metoda výtokových čar. odtok je počítán pro jednotlivé hydrogeologické rajóny popřípadě jiná bilanční území v měsíčním kroku. Ve složitých případech lze k určení velikosti přírodních zdrojů použít různé matematické modely. odtok nebyl stanoven pro následující hydrogeologické rajóny na správním území Povodí Labe, státní podnik: 111, 112, 113, 114, 115, 116, 117, 141, 142, 143 a 433. Pro hydrogeologické rajóny 421, 424, 426, 429, 431, 434, 451, 521 a 643 byly k dispozici pouze hodnoty základního odtoku v roce 2005. Stanovené a předané měsíční hodnoty základního odtoku v roce 2005 a měsíční hodnoty 80% křivky překročení základního odtoku charakteristického dlouhodobého období 1971 1990 charakterizující využitelné zásoby pro bilancované rajóny jsou uvedeny v tabulce č. 2. 2.2 Hydrogeologické rajóny Hydrogeologická rajonizace Olmer, Kessl a kol.) byla schválena MLVH ČSR protokolem č. 15/SVP/86 ze dne 18.8.1986 s platností od 1.9.1986. Zákresy hydrogeologických rajónů jsou v mapách v měřítku 1:200 000 vydaných v roce 1987 Výzkumným ústavem vodohospodářským v Praze. Při vymezování stávajících platných hydrogeologických rajónů se vycházelo, na rozdíl od předchozí rajonizace, nejen z hledisek geologických a hydrogeologických, ale byla už zohledněna i hlediska hydrologická, klimatická a morfologická. Stávající hydrogeologická rajonizace z roku 1986 vytváří tedy vhodné předpoklady pro spojení bilance množství povrchových a podzemních vod. Hydrogeologické rajóny byly zavedeny do státní vodohospodářské bilance jako bilanční jednotky podzemních vod. Hydrogeologický rajón charakterizuje jednu nebo několik uzavřených hydrogeologických struktur. 4

Na území České republiky je vymezeno celkem 105 hydrogeologických rajónů, z toho 38 se nachází plně, nebo zčásti ve správním území Povodí Labe, státní podnik Hradec Králové. kvartér terciér flyš křída permokarbon krystalinikum Obr. 1. Přehled hydrogeologických rajónů Poznámka: Rastrovaně jsou zobrazeny rajóny pro které byla k dispozici zdrojová data od ČHMÚ. 2.2.1 Přehled HG rajónů ve správním území Povodí Labe, státní podnik Kvartérní sedimenty Labe a jeho přítoků 111 Kvartérní sedimenty Orlice 112 Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice 113 Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky 114 Kvartérní sedimenty Labe po Týnec 115 Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady 116 Kvartérní sedimenty Urbanické brány 117 Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru Sedimenty v povodí Lužické Nisy 141 Glaciofluviální sedimenty v západní části Liberecké kotliny 142 Miocenní sedimenty Žitavské pánve 143 Glaciofluviální sedimenty ve Frýdlantském výběžku 5

Křída vnitrosudetské deprese 411 Polická pánev Východočeská křída 421 Hronovsko-poříčská křída 422 Podorlická křída 423 Ústecká synklinála v povodí 1-02-02) 424 Královédvorská synklinála 425 Hořicko-miletínská křída 426 Kyšperská synklinála v povodí 1-02-01) 427 Vysokomýtská synklinála 429 Králický prolom v povodí 1-02-01) Křída středního Labe po Jizeru 431 Chrudimská křída 432 Dlouhá mez-jižní část 433 Dlouhá mez-severní část 434 Čáslavská křída 435 Velimská křída 436 Labská křída Jizerská křída 441 Jizerský turon 442 Jizerský coniak 443 Jizerský izolátor Křída Ohře a Středního Labe po Litoměřice 451 Křída severně od Prahy 452 Křída pravostranných přítoků Labe v povodí 1-05-04) Permokarbon limnických pánví 515 Podkrkonošská pánev 516 Dolnoslezská pánev Permokarbon limnických brázd 521 Poorlická brázda v povodí 1-02-02) Krystalinikum jižních a jihozápadních Čech 632 Krystalinikum v povodí Střední Vltavy v povodí 1-04-06) Krystalinikum Sudetské soustavy 641 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor v povodí 1-01-01, 1-01-02, 1-05-01, 1-05-02, 2-04-06, 2-04-07) 642 Krystalinikum Orlických hor 643 Krystalinikum Východních Sudet v povodí 1-02-01) Krystalinikum Českomoravské vrchoviny 653 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory 6

2.2.2 Přehled významných hydrogeologických rajónů V tabulce č. 1 je uveden seznam významných hydrogeologických rajónů ve smyslu metodického pokynu, tzn. že se jedná o rajóny jednak intenzivně využívané, jednak rajóny s významným oběhem podzemních vod. Tab. 1. Seznam významných hydrogeologických rajónů Významné hydrogeologické rajóny 112 Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice 115 Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady 117 Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru 141 Glacifluviální sedimenty v západní části Liberecké kotliny 411 Polická pánev 422 Podorlická křída 423 Ústecká synklinála 424 Královédvorská synklinála 427 Vysokomýtská synklinála 431 Chrudimská křída 432+433 Dlouhá mez 441 Jizerský turon 442 Jizerský coniak 2.3 Zdroje podzemních vod v hydrogeologických rajónech V tabulce č. 2 jsou porovnány měsíční hodnoty základního odtoku hodnoceného roku s hodnotami základního odtoku dlouhodobého charakteristického období 80% kvantil). 7

Tab. 2. odtok z hydrogeologických rajónů a základní odtok odpovídající 80% kvantilu z měsíčních hodnot z dlouhodobého charakteristického období Měsíc HGR 411 HGR 422 HGR 423 A B A B A B I. 1 125,7 1 557,4 1 030,7 2 005,2 718,6 1 633,3 II. 1 134,0 1 357,1 1 214,3 2 170,8 730,4 1 479,3 III. 1 296,4 2 225,2 1 266,4 2 476,9 1 016,3 1 588,0 IV. 1 326,1 2 206,1 1 170,3 2 161,4 867,4 1 886,9 V. 1 123,4 1 395,2 770,4 2 098,9 700,9 1 135,1 VI. 1 069,7 920,6 615,9 1 783,5 669,9 996,3 VII. 1 068,1 1 020,8 383,3 1 243,1 625,1 972,1 VIII. 1 043,3 1 054,2 340,9 481,0 610,1 966,1 IX. 1 018,6 715,5 264,6 381,1 580,2 730,6 X. 1 024,2 682,1 432,2 402,9 604,0 537,4 XI. 1 045,0 667,8 575,0 434,2 628,4 443,8 XII. 1 084,5 1 137,6 887,1 1 383,7 689,1 926,8 Průměr 1 113,3 1 245,0 745,9 1 418,5 703,4 1 108,0 Měsíc HGR 425 HGR 427 HGR 432 A B A B A B I. 736,5 695,7 1 888,2 2 595,3 146,5 233,5 II. 799,1 745,1 2 043,4 3 184,2 183,2 238,8 III. 1 001,2 1 119,8 2 231,9 3 827,1 255,7 333,2 IV. 1 138,1 1 687,9 2 235,2 4 125,8 282,2 326,3 V. 871,4 1 263,9 2 267,4 3 099,9 208,1 182,5 VI. 746,5 761,6 2 195,7 2 701,6 155,8 143,7 VII. 711,6 741,0 2 149,3 3 683,7 125,2 341,2 VIII. 657,1 687,5 1 973,8 3 280,4 101,9 256,0 IX. 658,3 638,1 1 812,2 2 797,8 93,6 121,6 X. 592,9 658,7 1 776,4 2 632,4 96,4 84,5 XI. 608,4 650,5 1 891,3 2 537,9 97,5 71,7 XII. 644,8 642,2 1 890,5 2 630,7 147,8 70,7 Průměr 763,8 857,7 2 029,6 3 091,4 157,8 200,3 Měsíc HGR 435 HGR 436 HGR 441 A B A B A B I. 125,3 158,9 1 929,9 3 427,2 2 336,4 3 201,9 II. 152,5 162,6 2 551,6 4 894,9 2 900,6 3 755,0 III. 159,3 188,2 3 072,8 4 624,8 3 564,6 6 298,8 IV. 157,8 235,1 2 656,6 4 711,1 2 960,0 4 247,1 V. 123,0 215,6 2 164,4 3 805,6 2 458,6 3 279,4 VI. 135,0 188,2 1 872,9 1 613,7 2 186,6 3 318,1 VII. 96,1 178,4 1 334,1 1 497,4 2 105,0 3 257,2 VIII. 84,6 188,7 837,8 997,5 2 115,5 3 284,9 IX. 84,0 206,8 842,3 929,9 2 028,3 3 826,9 X. 78,8 184,5 873,0 986,7 2 058,3 4 357,7 XI. 88,4 172,4 1 137,4 965,1 2 144,4 3 268,3 XII. 111,4 166,4 1 610,9 1 800,1 2 142,3 4 097,8 Průměr 116,4 187,2 1 740,3 2 521,2 2 416,7 3 849,4 8

Měsíc HGR 442 HGR 443 HGR 452 A B A B A B I. 291,0 735,2 299,1 397,2 1 446,8 1 723,7 II. 383,5 627,5 374,8 426,8 1 419,1 1 706,7 III. 403,5 621,2 371,2 424,6 1 469,6 1 695,4 IV. 339,0 429,2 319,0 369,8 1 597,3 1 729,3 V. 261,0 429,2 241,2 328,7 1 502,3 1 701,1 VI. 202,0 298,1 190,8 196,3 1 503,0 1 661,5 VII. 102,5 362,1 135,9 189,5 1 430,8 1 678,5 VIII. 159,5 373,1 84,6 175,8 1 446,3 1 672,8 IX. 168,5 376,2 71,9 189,5 1 436,3 1 706,7 X. 178,5 321,5 88,1 200,9 1 414,2 1 751,9 XI. 201,0 295,0 148,4 182,6 1 463,1 1 701,1 XII. 220,5 469,8 231,4 296,7 1 502,8 1 684,1 Průměr 242,5 444,9 213,0 281,5 1 469,3 1 701,1 Měsíc HGR 515 HGR 516 HGR 632 A B A B A B I. 1 543,8 4 466,1 756,8 628,2 3 288,5 7 587,5 II. 1 728,8 3 618,3 746,4 1 168,5 4 477,5 9 907,5 III. 2 005,9 5 441,3 940,2 1 465,7 7 131,5 14 956,7 IV. 2 033,4 4 920,5 965,7 1 834,7 8 530,5 11 670,8 V. 1 384,5 2 626,5 934,3 1 723,4 6 458,0 8 275,9 VI. 1 160,7 2 022,5 869,4 1 254,9 4 202,5 4 835,7 VII. 1 073,4 2 039,1 767,3 912,2 3 626,0 6 759,1 VIII. 1 049,8 1 878,4 704,3 992,8 2 930,0 8 205,6 IX. 1 009,2 1 568,1 679,4 893,2 2 344,0 7 245,9 X. 925,5 1 595,8 638,4 776,1 2 377,0 6 991,6 XI. 1 048,4 1 534,9 695,7 641,3 2 546,5 5 934,1 XII. 1 143,4 1 562,6 719,4 656,0 2 877,5 6 660,5 Průměr 1 342,2 2 772,9 784,8 1 078,9 4 232,5 8 252,6 Měsíc HGR 641 HGR 642 HGR 653 A B A B A B I. 10 932,3 14 355,0 2 054,8 4 638,7 2 168,5 5 528,5 II. 11 874,4 15 665,8 1 779,1 3 545,5 2 267,6 5 063,5 III. 11 444,5 22 256,7 2 205,2 3 039,5 4 054,2 5 392,9 IV. 14 554,5 34 739,9 3 510,4 14 370,2 5 153,0 5 470,4 V. 14 148,5 20 128,5 3 115,5 8 760,3 3 408,3 4 714,7 VI. 11 982,0 13 444,3 2 466,5 3 807,7 2 258,1 3 578,0 VII. 9 858,2 14 807,4 1 631,0 2 614,8 1 994,6 4 682,5 VIII. 9 692,5 13 314,7 1 466,9 2 747,7 1 877,0 3 332,6 IX. 9 338,6 11 733,7 1 398,4 2 611,1 1 752,6 2 215,3 X. 8 962,9 11 235,4 1 341,5 2 275,0 1 782,6 2 150,7 XI. 9 269,5 10 803,6 1 513,2 2 127,3 1 760,0 2 086,1 XII. 9 915,6 13 130,3 1 693,8 2 060,8 2 114,1 2 615,7 Průměr 10 997,8 16 301,3 2 014,7 4 383,2 2 549,2 3 902,6 Vysvětlivky: A hodnota základního odtoku odpovídající 80% kvantilu z dlouhodobého charakteristického období 1971-1990 l/s) B hodnota základního odtoku v roce 2005 l/s) 9

3. Požadavky na zdroje podzemních vod Zpráva o množství a jakosti podzemních vod Podle ustanovení 29 zákona č. 254/2001 Sb. jsou zdroje podzemních vod přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro účely, pro které je použití pitné vody stanoveno zvláštním předpisem zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). K jiným účelům může být podzemní voda využívána, pokud to není na úkor výše uvedených potřeb. Povodí Labe, státní podnik, stejně jako ostatní podniky Povodí, vede v souladu s platnými předpisy 10 zákona č. 254/2001 Sb., vyhláška č. 431/2001 Sb.) evidenci množství odebrané podzemní vody a její jakosti. Povinnost předávat výsledky měření množství a jakosti správci povodí mají všichni, jejichž povolení k nakládání s vodami je alespoň 6 000 m 3 /rok nebo 500 m 3 /měsíc. Největším zdrojem informací o nových odběrech podzemních vod jsou vodoprávní povolení. Na obrázku č. 2 jsou znázorněny největší odběry podzemní vody v roce 2005. Množství v tis. m3 Ústí nad Labem 461-463 Děčín - 462 466 465 464 142 141 Liberec - 143 641 5 000 2 500 500 454 453 452 443 442 441 515 424 421 411 516 514 425 624 - Praha 625 135 451 117 435 115 436 434 653 Hradec Králové - 116 112 111 114 - Pardubice 113 431 433 422 427 642 426 521 429 161 643 154 423 632 432 652 Obr. 2. Rozložení největších odběrů podzemních vod 10

V roce 2005 bylo ve správním území Povodí Labe, státní podnik bilancováno 1 052 odběrů podzemní vody v celkovém množství 116 440 tis. m 3 odebrané podzemní vody, tedy průměrně téměř 3,7 tis. l/s 3 692,3 l/s). Tab. 3. množství podzemní vody z bilancovaných odběrů v hydrogeologických rajónech HGR RM 2005 ODBVOD 2005 %ODBVOD 2005 ODBNE 2005 %ODBNE 2005 tis. m 3 ) tis. m 3 ) tis. m 3 ) 111 939,3 575,1 61,2 364,2 38,8 112 1 905,3 1 643,8 86,3 261,5 13,7 113 1 406,9 1 271,4 90,4 135,5 9,6 114 233,6 15,8 6,8 217,8 93,2 115 5 691,0 5 123,0 90,0 568,0 10,0 116 410,0 369,5 90,1 40,5 9,9 117 9 598,6 9 513,3 99,1 85,3 0,9 141 460,7 460,7 100,0 0,0 0,0 142 21,7 0,0 0,0 21,7 100,0 143 812,2 812,2 100,0 0,0 0,0 411 6 990,0 6 863,5 98,2 126,6 1,8 421 184,1 184,1 100,0 0,0 0,0 422 11 230,0 10 666,1 95,0 563,9 5,0 423 3 482,0 3 028,9 87,0 453,1 13,0 424 2 207,4 1 810,4 82,0 396,9 18,0 425 3 587,9 3 043,5 84,8 544,4 15,2 426 2 160,4 2 072,9 96,0 87,4 4,0 427 5 809,6 5 098,8 87,8 710,8 12,2 429 179,1 107,5 60,0 71,6 40,0 431 4 724,4 4 439,5 94,0 284,9 6,0 432 2 429,8 2 384,3 98,1 45,5 1,9 433 862,9 849,7 98,5 13,2 1,5 434 885,4 530,9 60,0 354,5 40,0 435 510,0 475,5 93,2 34,5 6,8 436 6 539,8 4 723,3 72,2 1 816,5 27,8 441 22 283,3 21 184,5 95,1 1 098,8 4,9 442 3152,3 650,9 20,6 2 501,4 79,4 443 687,4 465,9 67,8 221,5 32,2 451 1 675,4 1 373,5 82,0 301,8 18,0 452 447,8 222,7 49,7 225,1 50,3 515 4 864,9 4 131,1 84,9 733,8 15,1 516 444,1 308,4 69,4 135,7 30,6 521 407,2 254,8 62,6 152,5 37,4 632 459,1 425,0 92,6 34,1 7,4 641 6 088,7 5 622,0 92,3 466,7 7,7 642 806,0 781,6 97,0 24,4 3,0 643 173,4 173,4 100,0 0,0 0,0 653 1 688,3 710,2 42,1 978,1 57,9 Σ 116 440,0 102 367,7 78,6 14 071,8 21,4 Vysvětlivky: HGR...hydrogeologický rajón RM 2005 tis. m 3 )...roční odebrané množství podzemní vody v HGR ODBVOD 2005 tis. m 3 )...roční odebrané množství podzemní vody s vodárenským využitím % ODBVOD 2005...roční odebrané množství podzemní vody s vodárenským využitím vyjádřené v procentech z celkem odebraného množství podzemní vody ODBNE 2005 tis. m 3 )...roční odebrané množství podzemní vody s jiným než vodárenským využitím %ODBNE 2005...roční odebrané množství podzemní vody s jiným než vodárenským využitím vyjádřené v procentech z celkem odebraného množství podzemní vody 11

3.1 Odběry podzemní vody s vodárenským využitím Zpráva o množství a jakosti podzemních vod Odběry podzemní vody s vodárenským využitím tvořily v roce 2005 ve správním území Povodí Labe, státní podnik 78,6 % celkového odběru podzemních vod viz tabulka č. 3). Znamená to tedy, že převážná část odebrané podzemní vody je v souladu s ustanovením 29 zákona č. 254/2001 Sb. využívána pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Přehled nejvýznamnějších odběrů podzemní vody s vodárenským využitím je uveden v tabulce č. 4. V tabulce jsou uvedeny odběry, kde odebrané množství podzemní vody v roce 2005 přesáhlo množství odpovídající odběru 10 l/s 315 000 m 3 /rok). Jedná se o odběry vodárenských společností nebo obcí pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Tab. 4. Největší odběry podzemní vody s vodárenským využitím č. VHB Název místa odběru vody HGR HyPo RM 2005 RM 2005 tis. m 3 ) 430282 Vodárna Káraný - Dolnolabsko,Záhrádky, Polabsko 117 1-05-04-005/ 3 747,6 118,8 430276 Vodárna Káraný - ČS Sojovice 117 1-05-03-015/ 3 594,2 114,0 430274 Vodárna Káraný - ČS Kochánky 441 1-05-03-015/ 3 094,4 98,1 430040 SčVK Teplice Libíč 441 1-05-02-040/ 2 230,0 70,7 430275 Vodárna Káraný - ČS Skorkov 441 1-05-03-015/ 2 044,2 64,8 430074 VaK Ml. Boleslav - Bělá p. B. - Páterov 441 1-05-02-065/ 1 935,0 61,4 430273 Vodárna Káraný - ČS Benátky n. J. 441 1-05-03-013/ 1 872,7 59,4 410151 VaK Náchod - Teplice n. M. VS 5 411 1-01-03-009/ 1 854,8 58,8 440546 VaK Nymburk - Poděbrady, Kluk 115 1-04-04-016/ 1 800,4 57,1 420276 VaK Chrudim - Podlažice 431 1-03-03-076/ 1 741,8 55,2 420197 VAK Pardubice - Hrobice, Čeperka 112 1-03-04-039/ 1 643,8 52,1 440554 VODOS Kolín - Tři Dvory 115 1-04-01-037/ 1 603,0 50,8 430364 Vodárna Káraný - Artésko 117 1-04-07-065/ 1 513,3 48,0 430041 SčVK Teplice Dolánky 441 1-05-02-053/ 1 399,5 44,4 410147 VaK Náchod - Machov, st. 411 1-01-03-021/ 1 396,9 44,3 420205 VAK Pardubice - Nemošice 113 1-03-03-109/ 1 271,4 40,3 410237 VaK Hradec Králové - Litá, LT2 422 1-02-03-028/ 1 146,4 36,4 410236 VaK Hradec Králové - Litá, V2 422 1-02-03-028/ 1 106,2 35,1 410238 VaK Hradec Králové - Litá, LT6 422 1-02-03-025/ 1 077,8 34,2 410052 VaK Trutnov - Horní Maršov, zářezy 641 1-01-02-013/ 1 051,5 33,3 420053 VHOS Mor. Třebová - Čistá, vrt CL1 427 1-03-02-014/ 1 025,8 32,5 430006 SčVK Teplice Machnín 641 2-04-07-021/ 991,8 31,4 420067 VaK V. Mýto - Cerekvice, Pekla S1 427 1-03-02-040/ 925,1 29,3 420102 OVS Č. Třebová - Vrbovka 423 1-02-02-053/ 908,9 28,8 430198 SčVK Teplice Nudvojovice 441 1-05-02-019/ 866,6 27,5 440596 VaK Nymburk - Poděbrady, Choťánky 115 1-04-04-016/ 853,1 27,1 410248 AQUA a.s. Rychnov n. K. - RK 1A 422 1-02-01-079/ 826,7 26,2 420415 VaK Havl. Brod - Studenec štola 1a přepad + štola I 432 1-03-05-008/ 824,1 26,1 430318 VaK Ml. Boleslav - Bakov n. J. - Rečkov 441 1-05-02-070/ 818,0 25,9 440484 VODOS Kolín - Nová vodárna 436 1-04-01-045/ 780,5 24,7 420127 Ústí n. O., UO2 423 1-02-02-056/ 775,1 24,6 420281 VaK Chrudim - Heřmanův Městec 431 1-03-04-024/ 741,9 23,5 410239 VaK Hradec Králové - Litá, LT8a 422 1-02-03-023/ 721,8 22,9 410235 VaK Hradec Králové - Litá, LT1 422 1-02-03-025/ 708,2 22,5 440573 Úpravna vody Písty 117 1-04-07-002/ 622,1 19,7 420098 OVS Č. Třebová - Č. Třebová 423 1-02-02-054/ 605,8 19,2 420196 VAK Pardubice - Jankovice, Brloh JA-6, V-3 431 1-03-04-067/ 595,8 18,9 430071 VaK Ml. Boleslav Bakov n. J. - Nová Ves 441 1-05-02-070/ 595,0 18,9 l/s) 12