Reduplikace a reduplikovaná slova ve vietnamštině

Reduplikace a reduplikovaná slova ve vietnamštině (Dạng láy và từ láy trong tiếng Việt) 1 Jan Komárek, 2013

Úvodem Reduplikovaná slova jsou neopominutelnou složkou vietnamské slovní zásoby, která jich obsahuje více než pět tisíc. 1 Porozumění způsobu jejich tvoření a současně s tím i jejich sémantice je proto důležitou součástí studia vietnamštiny. Cílem této práce je rozšířit dosud jediný u nás publikovaný nástin tohoto tématu, jenž uveřejnil dr. Nguyễn Phan Cảnh v první české učebnici vietnamštiny, jejímž je autorem. 2 Nárok na obsáhnutí této problematiky v její úplnosti si mé stručné pojednání ani v nejmenším nečiní, pročež je považujme za pouhý úvod ke studiu tohoto navýsost komplexního a pro nás tak cizího jevu. Názvosloví, jehož užívám, je pokud možno převzato z učebnice Praktická fonetika vietnamštiny 3, některé dosud nezavedené pojmy doslovně překládám a v případě potřeby pro přesnost doplňuji v závorkách vietnamské termíny. 1. Pojmové vymezení Vietnamská jazykověda většinou rozlišuje dva jevy související s reduplikací (láy) reduplikovanou/zdvojenou formu slov (dạng láy của từ / dạng lặp của từ) a reduplikovaná slova (từ láy). Jak oba poněkud matoucí názvy těchto skupin naznačují, rozdíl mezi nimi není snadné vymezit, a mezi lingvisty v této otázce stále nepanuje shoda. Aniž bych se sám pokoušel vytyčit přesnou hranici mezi oběma póly, nabízím tuto jejich přibližnou charakteristiku: zatímco reduplikovaná slova (tj. từ láy) jsou v běžném užívání nedělitelným celkem složeným ze dvou až čtyř morfémů vykazujících jistou fonetickou podobnost, vazby v rámci celku tvořeného reduplikací (tj. dạng láy của từ) jsou volnější, jedná se v podstatě o opakování téhož slova, a tak se můžeme přít, zda takovýto výraz označit za slovo (từ), či slovní spojení (cụm từ). Nejužší vymezení reduplikované formy slov (tj. dạng láy của từ) poskytuje definice, podle níž do této skupiny patří pouze výrazy vzniklé opakováním jediného slova, přičemž všechny jeho realizace jsou vysloveny stejně, a to včetně kladení slovního přízvuku. Tyto 1 Hoài Việt: Từ láy gốc Hán Việt [online]. 2 Nguyễn Phan Cảnh: Základy vietnamštiny, s. 284 291. 3 Slavická, Bình: Praktická fonetika vietnamštiny. 2

výrazy pak vyjadřují četnost či dlouhé trvání (např. người člověk > người người každý člověk; đâu kde > đâu đâu všude; ngày den > ngày ngày dennodenně, đời život > đời đời po generace, ). 4 U některých autorů narazíme na mnohem širší vymezení této kategorie, do níž bude spadat kromě jiného většina výrazů, jež níže označím za slova plně reduplikovaná (từ láy toàn bộ / từ láy hoàn toàn), tedy např. đẹp hezký > đèm đẹp (docela) hezký; sạch čistý > sạch sành sanh dočista; přičemž jiné výrazy odvozené od stejných základových slov (từ gốc) odlišným způsobem již řadí mezi reduplikovaná slova, např. đẹp đễ krásný; sạch sẽ (velmi) čistý. 5 U jiných lingvistů se tyto kategorie mohou překrývat či nemusejí být vůbec rozlišovány. 6 V této práci vycházím z nejužší definice reduplikované formy slov, již jsem uvedl výše, neboť z hlediska sémantického a v menší míře též fonetického se jedná o odlišný způsob slovotvorby. 2. Reduplikace v jiných jazycích a sinovietnamismy Fenomén reduplikace, a především pak slova, jež níže označím za částečně reduplikovaná, jsou charakteristickým rysem vietnamštiny, avšak reduplikace velkou měrou využívají i jiné jazyky Jihovýchodní Asie a řidčeji též mnohé další světové jazyky. Také v češtině se s tímto jevem setkáváme, byť jen u poněkud obskurního výraziva jako hogo fogo, láry fáry, hopsa hejsa, bim bam bim, ťuk ťuk, pá pá Plná i částečná reduplikace se odedávna výrazně uplatňuje též v čínštině, což nezůstalo bez odezvy ani ve vietnamštině, jež je čínštinou ovlivňována přinejmenším od doby invaze generála Zhao Tua na území protovietnamského státního útvaru Âu Lạc roku 207 př. Kr. Částečná reduplikace v čínštině představovala pravděpodobně první široce rozšířený způsob slovotvorby v rámci povlovného přechodu od užívání jednoslabičných slov ke slovům dvojslabičným. Tato slova vznikala podle principů podobných těm, jež známe z vietnamštiny a jež nastíním v následující části své práce. Proces výše zmíněných změn v čínském lexiku započal nejspíš za vlády dynastie Západní Zhou, někdy v období 1000 700 př. Kr., a byl buď důsledkem, nebo příčinou fonologických změn, jimiž tehdy čínština procházela tedy buď 4 Diệp Quang Ban Hoàng Văn Thung: Ngữ pháp tiếng Việt: tập một, s. 19. 5 Hữu Quỳnh: Ngữ pháp tiếng Việt hiện đại, s. 125. 6 Např. Nguyễn Đình Hoà: Vietnamese, s. 44 57. 3

v důsledku zániku některých hlásek, a tedy nárůstu míry homofonie vyvstala potřeba vzniku dvojslabičných slov, nebo naopak jejich užívání umožnilo zjednodušení fonologického systému. 7 Kdy a za jakých okolností k tomuto procesu došlo ve vietnamštině, vzhledem k neexistenci písemných pramenů, respektive mnohem pozdějšímu zavedení písma, není možno s takovouto přesností určit. Některá z čínských reduplikovaných slov postupem času přešla i do vietnamštiny. Setkáme se s údajem, že těchto slov existuje asi pět nebo šest desítek 8, nicméně určit jejich byť jen přibližný počet se jeví jako problematické, neboť zůstává sporné, které výrazy do této kategorie vůbec řadit. Někteří autoři sem kladou slova, jež ve vietnamské výslovnosti fonologicky vykazují charakteristiky reduplikovaných slov, avšak etymologicky nikoli. Podle jiných bychom výrazy, jež prošly reduplikací již v čínštině, mezi vietnamská reduplikovaná slova řadit vůbec neměli. 9 Navíc se objevují i taková slova, jejichž základovou část (phần gốc) tvoří morfém čínského původu a reduplikovanou část (phần láy) morfém čistě vietnamský, který však vznikl jako součást daného slova a nemůže stát samostatně. Příkladem slova, jež vzniklo v čínštině reduplikací a bylo přejato do vietnamštiny, budiž liên miên, neutuchající. Jeho čínský etymon 連綿 lián mián se stejným významem se skládá ze základové části 連 lián znamenající připojit, následující nebo včetně, zatímco původní význam reduplikované části 綿 mián je bavlna či hebký. Je tedy patrné, že druhá slabika byla k původně monosylabickému 連 lián přiřazena jedině na základě fonetické podobnosti. Naproti tomu slovo đáo để, extrémní, ač zjevně nevzniklo reduplikací, nýbrž složením (ghép) 10 dvou plnovýznamových slov, bývá někdy též řazeno mezi slova reduplikovaná. 11 Jeho čínský předobraz 到底 dàodǐ sestává z morfémů 到 dào, znamenajícího dorazit, jít/jet (někam), a 底 dǐ, s primárním významem dno. 12 Kromě toho existují slova, jejichž základ tvoří sinovietnamská slabika a reduplikovanou část slabika vietnamského původu. Například základem slova bạc bẽo, 7 Packard, Jerome L.: Introduction, Trends in linguistics: studies and monographs, vol. 123. s. 6 7. 8 Hữu Quỳnh: op. cit., s. 32. 9 Sluka, Lukáš: Sinovietnamská slabika a sinovietnamské slovo ve vietnamštině. [online]. s. 7. 10 Někteří autoři nicméně považují také reduplikovaná slova za slova složená (từ ghép) a nazývají je từ ghép láy, viz např. Hữu Quỳnh: op. cit., s. 16. 11 Viz Hoàng Văn Hành et al.: Từ điển từ láy tiếng Việt, s. 80. 12 Přestože stejně Hoài Việt: op. cit. vysvětluje etymologii tohoto výrazu stejně, řadí jej mezi reduplikovaná slova. 4

nevděčný, je morfém bạc, vycházející z čínského výrazu 薄 bó s významem slabý či nevlídný. 13 Vietnamština může ve významu nevlídný využít i samotné slabiky bạc, nicméně ve své reduplikované podobě je toto slovo pro většinu Vietnamců srozumitelnější a jeho význam je jednoznačnější, neboť jiné slovo s výslovností bạc, tentokrát však vietnamského původu, je označením pro stříbro. Obecně bývá sémantická jednoznačnost reduplikovaných slov častým důvodem jejich užití na úkor slov jednoslabičných, byť se významově neliší. 3. Rozdělení dle míry reduplikace 14 3.1 Slova v reduplikované formě (dạng láy cửa từ / dạng lặp của từ) Všechny slabiky v rámci daného výrazu jsou vyslovovány stejně, a to včetně akcentu. Jde o vyjádření plurality. Tato slova či slovní spojení nerozdělujeme na základovou a reduplikovanou část. Např. tối večer > tối tối večer co večer. 3.2 Reduplikovaná slova (từ láy) Každé z těchto slov lze teoreticky rozdělit na základovou a reduplikovanou část, přičemž část reduplikovaná je po zvukové stránce více či méně pozměněným odrazem části základové. V některých případech význam základové slabiky dnes již není znám či nikdy žádný neměla. V takovém případě základovou slabiku určíme posouzením umístění slovního přízvuku či díky znalosti vzorců, podle nichž dochází k reduplikaci základových slov. Např. ba > ba ba sladkovodní želva; đủng > đủng đỉnh poklidně. 3.2.1 Plně reduplikovaná slova (từ láy toàn bộ / từ láy hoàn toàn) Navzdory názvu této skupiny slov se jejich jednotlivé slabiky nevyslovují stejně rozdíl spočívá v přízvuku, tónu či koncové souhlásce. a) Rozdíl v přízvuku (důrazu a délce): Přízvučnou slabikou je základová část, nepřízvučnou část reduplikovaná. Jedná se vesměs o dvojslabičná slova s přízvukem na druhé slabice. Většinou jde o slabiky vyslovované 13 Hoài Việt: op. cit. 14 Členění dle Diệp Quang Ban Hoàng Văn Thung: op. cit., s. 51 64. 5

v rovném tónu (thanh bằng), tedy v tónech ngang nebo huyền. Např. xa vzdálený > xa xa (trochu) vzdálený; xanh modrý/zelený > xanh xanh namodralý/nazelenalý. b) Rozdíl v přízvuku a tónu: U dvojslabičných slov k této změně ve výslovnosti reduplikované slabiky dochází v případě, že druhým morfémem (a v tomto případě zároveň základovou částí) je slabika vyslovovaná v lomeném tónu (thanh trắc), tedy v tónu hỏi, ngã, sắc nebo nặng. Aby se první, nepřízvučná slabika snadno vyslovovala, nese vždy rovný tón, nicméně spadající pod stejný tónový registr (âm vực) jako tón druhé slabiky. Do vysokého registru náležejí tóny ngang, hỏi a sắc, do vysokého pak tóny huyền, ngã a nặng. Např. đỏ červený > đo đỏ načervenalý; lạnh studený > lành lạnh trochu studený. Vyskytují se však i slova, jež se těmto prosodickým pravidlům vymykají, a navíc u nich nemusí platit, že druhá slabika je základovou částí. To me být způsobeno tím, že se jedná o zkrácenou podobu dnes již neužívaných trojslabičných slov. Např. tí trocha > tí tì tị > tí tị trošička. 15 Dochází-li k tónové změně u trojslabičných slov, pak, nezávisle na tom, která slabika je základovou částí, vyslovujeme prostřední slabiku vždy v rovném tónu a zbylé dvě slabiky se od sebe navzájem vždy liší buď tónovým registrem, nebo zařazením mezi rovné či lomené tóny. Např. con malý/mladý > cỏn còn con maličký/mladičký. Ke změně tónového registru dochází i u slov čtyřslabičných. Např. bồi hồi pohnutě (vzpomínat apod.) > bổi hổi bồi hồi (velmi) pohnutě. 16 c) Rozdíl v přízvuku, tónu a koncové souhlásce: Opět z důvodu usnadnění výslovnosti se u nepřízvučných slabik může měnit koncová samohláska. Děje se tak u většiny reduplikovaných slabik odvozených od základových částí končících na souhlásku -k, -p nebo -t podle daných pravidel: -k (resp. -c či -ch) se mění v -ng, případně ve variantní -nh, -p se mění v -m, a -t se mění v -n. Např. mát chladný > man mát trochu chladný; nhức bolet > nhưng nhức > pobolívat. 3.2.2 Částečně reduplikovaná slova (từ láy bộ phận) Pozice základové části v rámci slova zde není jednotná, avšak v mnoha případech ji lze odvodit (pomineme-li sémantickou stránku) na základě znalosti reduplikačních vzorců. 15 Diệp Quang Ban Hoàng Văn Thung: op. cit., s. 58. 16 V tomto případě, stejně jako u mnohých dalších víceslabičných slov, dochází k reduplikaci již reduplikovaného slova. 6

Narazíme však i na slova, jež se ze známých vzorců vymykají. V naprosté většině případů si budou slabiky odpovídat tónovým registrem. a) Změna počáteční souhlásky: Dochází zde k reduplikaci slabičného základu 17 (vần; odtud vietnamský název této skupiny từ láy vần) a změně iniciály. Vzácně se však vyskytují též výjimky, kdy při reduplikaci vzniká či zaniká pretonála, např. quẩn točit se / chodit dokola > lẩn quẩn bezvýsledně chodit dokola. Velmi často se v těchto slovech, ať už v základové, či reduplikované části, vyskytuje iniciála l-, základová část stojí nejčastěji vpředu, tón bývá velmi často v obou slabikách stejný. Např. khéo šikovný > khéo léo šikovný. b) Změna slabičného základu: U těchto slov dochází k reduplikaci souhlásky (phụ âm; odtud vietnamský název této skupiny từ láy âm) stojící na počátku slabiky. Velkou měrou jsou zde zastoupena slova, u nichž dochází pouze ke změně tonály, přičemž však tón zůstává stejný. To se týká zejména slabik otevřených (mở), tedy nemajících finálu, a zavřených (đóng/khép), tedy zakončených na závěrové, neznělé souhlásky. Např. lê šourat se, plazit se > lê la batolit se / přicházet bez příčiny. Vyskytují se však i různé další vzorce reduplikace. Např.: reduplikovaná slabika stojí na druhém místě v rámci dvojslabičného slova a jejím základem (tj. vần) je -a. Do této skupiny bychom vedle posledního příkladu mohli zařadit následující výraz: xấu ošklivý/špatný > xấu xa ošklivý/špatný. 17 V souladu s Slavická, Bình: op. cit. s. 41 43 považuji za slabičný základ poslední tři ze čtyř fonetických jednotek vietnamské slabiky, tedy pretonálu, tonálu a finálu. 7

Použité zdroje Diệp Quang Ban Hoàng Văn Thung. Ngữ pháp tiếng Việt: tập một [Gramatika vietnamštiny: první díl]. 3. vydání.[hà Nội]: Giáo dục, 1999. 164 s. Hoài Việt. Từ láy gốc Hán Việt [Reduplikovaná slova se sinovietnamským základem]. [online]. [cit. 12. května 2013]. <http://tieulun.hopto.org/download.php?file=tulaygochanviet> Hoàng Văn Hành et al. Từ điển từ láy tiếng Việt [Slovník vietnamských reduplikovaných slov]. 3. vydání. Thành phố Hồ Chí Minh: Văn hóa Sài Gòn, 2006. 432 s. Hữu Quỳnh. Ngữ pháp tiếng Việt hiện đại [Gramatika moderní vietnamštiny]. Hà Nội: Giáo dục, 1980. 180 s. Nguyễn Đình Hoà. Vietnamese. Amsterdam: John Benjamin, 1997. 290 s. Nguyễn Phan Cảnh. Základy vietnamštiny. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 410 s. Packard, Jerome L. Introduction. Trends in linguistics: studies and monographs, 2000, vol. 123. s. 1 35. Slavická, Bình. Praktická fonetika vietnamštiny. Praha: Karolinum, 2008. 226 s. Sluka, Lukáš. Sinovietnamská slabika a sinovietnamské slovo ve vietnamštině. [online]. 22 s. [cit. 12. května 2013]. <http://www.klubhanoi.cz/pdf/slsinoviet.pdf> 8