Porozum ní tenému textu u ák na 1. stupni základní koly

Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích Pedagogická fakulta Katedra eského jazyka a literatury Porozum ní tenému textu u ák na 1. stupni základní koly Diplomová práce Understanding of reading text by pupils on the first grade at the primary school Diploma dissertation Autor diplomové práce: Lenka Volfová Vedoucí diplomové práce: Mgr. Michaela K ivancová, Ph. D. Datum odevzdání diplomové práce: 25. 4. 2012

Prohlá ení Prohla uji, e svoji diplomovou práci jsem vypracovala samostatn pouze s pou itím pramen a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohla uji, e v souladu s 47b zákona. 111/1998 Sb. v platném zn ní souhlasím se zve ejn ním své diplomové práce, a to v nezkrácené podob - v úprav vzniklé vypu t ním vyzna ených ástí archivovaných Pedagogickou fakultou elektronickou cestou ve ve ejn p ístupné ásti databáze STAG provozované Jiho eskou univerzitou v eských Bud jovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifika ní práce. Souhlasím dále s tím, aby touté elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona. 111/1998 Sb. zve ejn ny posudky kolitele a oponent práce i záznam o pr b hu a výsledku obhajoby kvalifika ní práce. Rovn souhlasím s porovnáním textu mé kvalifika ní práce s databází kvalifika ních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysoko kolských kvalifika ních prací a systémem na odhalování plagiát. V eských Bud jovicích dne 25. 4. 2012. Podpis

Pod kování Velmi d kuji své vedoucí diplomové práce, Mgr. Michaele K ivancové, Ph.D., za její odborné rady, které mi poskytla p i jejím vypracování. Velké díky pat í také editeli, u itel m a ák m základní koly v Ledenicích, kte í mi poskytli pot ebný materiál ke zpracování výzkumu.

Anotace Diplomovou práci jsem nazvala Porozum ní tenému textu na 1. stupni Z. V této práci se v nuji p edev ím problematice tená ské gramotnosti. Dané téma je v posledních letech velmi diskutované, rozhodla jsem se proto ud lat výzkum, který se této problematiky dotýká. Výzkum jsem provedla na 1. stupni základní koly v Ledenicích. Testováno bylo padesát ák z p ti ro ník. O úrovni tená ské gramotnosti ák nás informovali testy, které tená i vypl ovali po p e tení textu. Cílem bylo zjistit, jaká je tená ská gramotnost ák na 1. stupni Z. Východiskem byly hypotézy, které se z v t í ásti potvrdily. Annotation This diploma thesis was called Understanding of reading text on the first level of basic schools. My thesis is focused on reader s literacy issue, because recently this topic is often discussed. I decided to make a research that is concerned to this problem. The research was carried out on the first level of the basic school in Ledenice. Fifty pupils from five classes were tested. These pupils filled special tests after reading a given text. The goal of carried research was to find out the level of reader s literacy. At the beginning of my research some hypothesis were set. These hypothesis could be largely confirmed after the research.

Obsah Úvod...7 I. Teoretická ást 1. Pojem gramotnost...8 1.1 Vymezení pojmu tená ská gramotnost... 11 1.2 Rozvíjení tená ské gramotnosti... 13 2. Mezinárodní et ení tená ské gramotnosti... 17 2.1 PISA... 17 2.2 PIRLS... 19 3. tení... 22 3.1 tení s porozum ním... 24 4. etba... 26 II. Experimentální ást 5. Formulace hypotéz... 30 6. P edm t a metoda výzkumu... 31 6.1 Postupy p í výzkumu v 1. ro níku... 33 6.2 Postupy p i výzkumu ve 2. ro níku... 34 6.3 Postupy p i výzkumu ve 3. ro níku... 35 6.4 Postupy p i výzkumu ve 4. ro níku... 36 6.5 Postupy p i výzkumu v 5. ro níku... 37 7. Texty a otázky zvolené pro jednotlivé t ídy... 39 7.1 Testové úlohy 1. ro ník... 39 7.2 Testové úlohy 2. ro ník... 40 7.3 Testové úlohy 3. ro ník... 42 7.4 Testové úlohy 4. ro ník... 43 7.5 Testové úlohy 5. ro ník... 45

8. Zpracování otázek a odpov dí v jednotlivých ro nících... 47 8.1 Vyhodnocení výsledk 1. ro níku... 47 8.2 Zpracování výsledk formou tabulek... 49 8.3 Vyhodnocení výsledk 2. ro níku... 53 8.4 Vyhodnocení výsled 3. ro níku... 58 8.5 Vyhodnocení výsledk 4. ro níku... 63 8.6 Vyhodnocení výsledk 5. ro níku... 69 Záv r... 75 Pou itá literatura... 77 Seznam p íloh... 80

7 Úvod Cílem mé práce je zjistit úrove tená ské gramotnosti d tí na prvním stupni Z. Pro výzkum jsem zvolila kolu v míst svého bydli t, kterou jsem sama jako ákyn nav t vovala. kola se nachází v m stysi Ledenice, Nám stí,. p. 88. Úkolem diplomové práce bylo vybrat jednotlivé souvislé texty a k nim vytvo it otázky. Výb r text byl ovlivn n v kem, tená skými zku enostmi a tená skými dovednostmi ák. Inspirovala jsem se výzkumy PIRLS a PISA, které tená skou gramotnost testují dv ma zp soby testy nebo dotazníky. Pro kvalitativní zp sob et ení jsem zvolila testovou metodu. Výzkum jsem provád la v hodinách tení, i p esto, e dosa ení jisté úrovn tená ské gramotnosti se týká i jiných p edm t ne pouze eského jazyka a literární výchovy. Práce je rozd lena na ást teoretickou a ást experimentální. Teoretická ást obsahuje poznatky obsa ené v odborných knihách. Publikace, z nich jsou poznatky erpané, popisují tená skou gramotnost ák, její rozvíjení, metody, apod. Neopomenula jsem ani publikace, které se zabývají výzkumem tená ské gramotnosti, jde zejména o ji vý e zmín né výzkumy PIRLS a PISA. ást experimentální neboli praktická je zam ena na vlastní výzkum tená ské gramotnosti ák na 1. stupni základní koly. V praktické ásti je uvedeno n kolik hypotéz, které jsem se sna ila ov it na základ provedeného výzkumu. Výsledky jsou zaneseny do tabulek. Kone né výsledky a hypotézy mohou p isp t u itel m základních kol k pochopení problému tená ské gramotnosti.

8 I. Teoretická ást 1. Pojem gramotnost Gramotnost ( literacy ) je téma, o kterém se lidé domnívají, e ho znají a v dí, co je jeho obsahem. Gramotnost ovliv uje úrove vzd lání jedince. Je to kulturní fenomén, který se prom uje a vyvíjí sou asn se spole ností. V p vodním slova smyslu znamenal termín gramotnost schopnost íst a psát. S postupem asu odborníci tyto pojmy roz í ili i na schopnost jedince po ítat. Z toho vyplývá, e gramotný lov k je ten, kdo je schopen íst, psát a po ítat. (Wildová, 2005: 9) 70. léta 20. století e ila gramotnost jako hlavní problém nejen u ák ve kolách, ale i v souvislosti s dosp lou populací. Odborníci v Kanad, USA, Austrálii i Velké Británii zpozorovali, e psaná e není na takové úrovni, na jaké by m la být. Zji t no tak bylo z r zných dotazník, dokument a formulá, které by dosp lí m li být schopni sami vyplnit. Jednalo se i o návody k pou ití n jakého výrobku, schopnost íst v jízdních ádech apod. V t ina lidí dokázala íst a psát. Hlavním problémem v ak bylo poradit si s b nými psanými texty, se kterými se v ivot setkává ka dý jedinec. Jde o funk ní negramotnost. Na základ tohoto pojmu m eme vyjád it i její opak, a to funk ní gramotnost. Uvedený termín znamená schopnost lov ka u ívat pro svou pot ebu jakýkoliv písemný materiál. (Svobodová, 2008: 11-12). Výzkumníci a odborníci, kte í se zabývají funk ní gramotností, ozna ují tento jev r znými definicemi. Rabu icová (2002: 19) shrnula r zná vymezení funk ní gramotnosti do deseti bod : 1. Funk ní gramotnost je p izp sobena kulturnímu kontextu, v n m se u ívá, a tomuto kontextu odpovídá obsah a náro nost gramotnostních dovedností. 2. Funk ní gramotnost implikuje, e existuje rozdíl mezi individuální gramotností a funk ní gramotností v tom, e individuální gramotnost nemusí být dostate ná pro fungování jedince ve spole nosti. 3. Funk ní gramotnost p edpokládá dovednosti, je jsou náro n j í ne jen zvládnutí základních technik tení a psaní. 4. Funk ní gramotnost bývá chápána obecn jako schopnost komunikovat.

9 5. Funk ní gramotnost není v ádném p ípad dichotomický jev, ale kontinuum. 6. Funk ní gramotnost musí být také jako kontinuum m ena a interpretována. 7. Funk ní gramotnost m e být m ena p ímo, nemusí se odhadovat na základ jiných indikátor (nap. po tu let kolní docházky). 8. Funk ní gramotnost není toto ná se kolní gramotností, co znamená, e dobré zvládnutí kolního vzd lání nemusí nutn znamenat úsp né e ení úkol ka dodenního ivota, p i nich je funk ní gramotnost pot ebná. 9. Funk ní gramotností se myslí výlu n gramotnost dosp lých, obvykle v populaci star í 15 let. 10. Funk ní gramotnost je obvykle dávána do souvislosti s vysp lými zem mi. Spole nost by m la být gramotná z d vodu ekonomických, politických a sociálních. Za sociální a politické d vody Rabu icová (2002: 145) pova uje: - men í ú ast na volbách - vy í kriminalitu - v t í závislost na sociálních dávkách - celkovou ob anskou pasivitu V eské republice se poprvé setkáváme s pojmem gramotnost v roce 1995, jen byl prohlá en Mezinárodním rokem gramotnosti. V tomto roce byl u nás proveden první výzkum zam en na áky v základních i st edních kolách. V základních kolách výzkum prov oval áky ve v ku deseti a patnácti let. Cílem Mezinárodního roku gramotnosti je srovnávat dovednosti a v domosti ák v ur itých oblastech vzd lávání. Zejména z matematiky, ostatních p írodov dných p edm t, ob anské výchovy a tená ské gramotnosti. Od uvedeného roku se eská republika za ala zapojovat do dal ích aktivit tohoto druhu. P esn ji lo o mezinárodní výzkumy PISA a PIRLS. Prvním základovým bodem byl pro ji vý e zmi ované výzkumy rok 1991, kdy se eská republika stala lenem Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledk vzd lávání (IEA). Do doby, kdy prob hl první výzkum, tj. rok 1995, nem la eská republika a specialisté, zabývající se tená skou gramotností, ádné zmínky o tom, jaké v domosti

10 a dovednosti mají na i áci v porovnání s áky v jiných zemích. (Straková a kol., 2002: 6)

11 1.1 Vymezení pojmu tená ská gramotnost tená ská gramotnost je jednou z etap funk ní gramotnosti. Její definici ovliv ují zm ny ve spole nosti a kultu e, díky nim se v pr b hu asu neustále m ní. tená ská gramotnost angl. reading litery, je komplex znalostí a dovedností jedince, které mu umo ují zacházet s písemnými texty b n se vyskytujícími v ivotní praxi (nap. jízdní ád, návod k zacházení s automatickou pra kou, úvodník v novinách aj.) Jde o dovednosti nejen tená ské, tj. um t texty p e íst a rozum t jim, ale také dovednosti vyhledávat a zpracovávat informace obsa ené v textu, reprodukovat obsah textu aj. (Pr cha, Walterová, Mare, 1998: 40) Výzkum PIRLS definuje tená skou gramotnost jako: schopnost porozum t formám psaného jazyka, které vy aduje spole nost a/nebo oce ují jednotlivci, a tyto formy pou ívat. Mladí tená i mohou odvozovat význam z iroké kály text. tou, aby se u ili, aby se za lenili do spole enství tená ve kole i v ka dodenním ivot, také pro zábavu. (Potu níková, 2010: 11) Jiným zp sobem definuje tená skou gramotnost i výzkum PISA 2009: tená ská gramotnost je schopnost porozum t psanému textu, zabývat se jím, p emý let o n m a pou ívat ho k dosa ení vlastních cíl, k rozvoji vlastních v domostí a potenciálu a k aktivní ú asti ve spole nosti. (Pale ková, Tomá ek, Basl, 2010: 12) Podle Wildové (2005: 12) nejde pouze o to, aby ák porozum l text m, s kterými je seznámen ve kole. Cílem tená ské gramotnosti je porozum t text m i mimo kolní lavice. Jedná se nap íklad o text odborný, kde porozum ní tomuto druhu textu bude hrát velkou roli v profesním ivot jedince. Mimo text odborný se nej ast ji setkáváme s ostatními ve ejnými sd leními, jako jsou nap íklad noviny, letáky a internet, sd lující nám informace pot ebné k na emu ivotu. Abychom mohli na tato ve ejná sd lení reagovat, je d le ité mít tená skou gramotnost na takové úrovni, kterou na e spole nost vy aduje. U na základní kole by m li u itelé sm ovat k tomu, aby áci rozum li jak text m souvislým, tak nesouvislým (tabulky, grafy, schéma, ). Hlavním problémem je, e kola a u itelé p edkládají ák m pouze texty souvislé a nesouvislé asto opomínají. Rodina o ekává, e kola p ipraví áka na to, aby mohl vést kvalitní ivot. Z tohoto

12 d vodu by se u itelé m li více p izp sobit ka dodennímu ivotu jedince. (Svobodová, 2008: 10 13) Dle metodického portálu RVP je z ejmé, e áci s nízkou úrovní tená ské gramotnosti mají pozd ji velké problémy s uplatn ním na trhu práce, s ím jsou spojeny i problémy se za azením se do spole nosti. Abychom mohli dosáhnout ur ité tená ské gramotnosti, neobejdeme se bez jednoho nejd le it j ího prost edku tení. (Metodický portál www.rvp.cz, 2008: 67)

13 1.2 Rozvíjení tená ské gramotnosti Wildová (2005: 24) ve své knize uvádí, e po áte ní rozvíjení tení je asto spojováno s prvním rokem ivota dít te, kdy za íná vnímat a prohlí et si obrázkové knihy. Jde o tzv. pregramotnost. D le itým aspektem pro rozvoj tená ské gramotnosti je význam p ed kolního období. P ed kolní období m eme charakterizovat jako období dít te ve v ku od 3 do 6 a 7 let. V u ím slova smyslu jde o období, kdy dít nav t vuje mate skou kolu. Není to v ak podmínkou, mate skou kolu nemusí nav t vovat v echny d ti v daném v ku. Základem pro výchovu je stále rodina. Mate ská kola staví na základech, které má dít z domova, a napomáhá je dál rozvíjet. (Langmeier, Krej í ová, 1988: 85). Cílem ka dého pedagoga by m lo být zvý ení úrovn tená ské gramotnosti. Prvním krokem pro rozvoj tená ské gramotnosti i volnosti v metodách a zp sobech, jak tená ské gramotnosti dosáhnout, byl rámcový vzd lávací program (RVP). Metody pedagog bývají mnohdy ov em zastaralé. U itelé a jejich výuka se na 1. stupni soust e uje hlavn na hlasité tení, které vyu ující dopl uje vysv tlováním neznámých slov. Sou asné mezinárodní výzkumy vy adují dosáhnutí ur itého cíle jinými metodami a zp soby vyu ování. Mezi metody zmi ované v RVP pat í nap íklad: výuka mezip edm tových dovedností projektové vyu ování narativní metoda práce s internetem Výuka mezip edm tových dovedností spojuje a propojuje poznatky, v domosti a dovednosti, které ák získá v jiných p edm tech, v r zných oblastech. tená ské dovednosti áka sleduje vyu ující i v jiných p edm tech a v r zných kolních i mimo kolních akcích, jako je náv t va knihoven, besedy s knihovníky, besedy s autory apod. Projektová metoda se odrá í na aktivit a zku enostech ák. S metodou mezip edm tových dovedností se shoduje v propojování poznatk, v domostí

14 a dovedností ák. P i této metod stojí u itel v pozadí a pro áky je pouze zadavatelem a pr vodcem. Sna í se navodit áky otázkami k hlub ímu p emý lení o daném problému. Jako projekt m e vyu ující zvolit etbu a zpracování obtí n j ího literárního díla. Narativní metoda je zalo ena na vypráv ní p íb hu, který si d ti samy vymyslí a vytvo í. Svou my lenku musí poté ostatním sd lit pomocí e i, písma nebo obrázku. Tato metoda se velmi rozmohla ve finských kolách. Oblíbenou aktivitou p i hodinách je, e si jeden ák vymyslí a p evypráví p íb h a vyu ující ho zapí e. Dal í ák pak p íb h p elo í do anglického jazyka a ák, který p íb h vytvo il, jej doplní vlastní ilustrací. Metoda vy aduje, aby si ka dý ák p edem promyslel, co bude obsahem p íb hu, a podle toho si zvolí vhodné jazykové prost edky a podstatné momenty sd lí obrázkem. T mito zp soby d ti rozvíjí své schopnosti pro práci s textem. V echny p íb hy se poté vystaví a vyv sí ve t ídách i v prostorách koly. D ti se k p íb h m velmi rády vracejí a zvy ují tak sv j zájem o etbu. Mezi dal í moderní metody pat í i práce s internetem. Internet je zdroj, který poskytuje texty r zných druh. Hlavní inností v rámci této je vyhledávat informace, které zadá vyu ující, a um t se orientovat v nesouvislých textech. Práce s internetem navíc d ti velmi baví. (metodický portál www.rvp.cz, 2008: 70 73) eská kolní inspekce (dále jen I) ve své práci tená ská gramotnost jako vzd lávací cíl pro ka dého áka (2010: 14) popisuje, jak rozvíjet ák v zájem o etbu a zárove i tená skou gramotnost. Nejd le it j í je áka k etb motivovat. ák si p i etb m e zvolit vlastní knihu, kterou chce íst, zajímá se o etbu druhých, o knize s ostatními áky debatuje, roze tenou knihu si bere dom a po do tení d lá zápis do tená ského deníku. Podstatné je, aby se ák na tenou knihu soust edil a dokázal vyhledávat informace z textu, nejd íve se spolu áky a poté sám. tená musí mít schopnost odli it podstatné od nepodstatného a p i dal ím tení se vracet my lenkami k p edchozímu textu a ucelovat si, co se dozv d l. Tím si ov uje vy í úrove porozum ní textu. P i tení nesmí zapomenout na ujasn ní si obsahu teného. K pasá ím, kterým nerozum l, se vrací, význam neznámého slova si ujas uje odvozením z kontextu a poté u vyu ujícího. Hausenblas a Ko tálová uvád jí v publikaci I dal í metody rozvíjející tená skou gramotnost:

15 tení s otázkami tení s p edvídáním debata s autorem tení s tabulkou p edpov dí skládankové tení poslední slovo pat í m I.N.S.E.R.T. tení s otázkami je metoda, p i které áci spolupracují ve dvojicích. Po p e tení textu si navzájem pokládají otázky, které je nasm rují k pochopení obsahu, co se následn projevuje p i samotném tení. tení s p edvídáním je velmi oblíbenou metodou u ák. Prolínají se zde fáze p ed tením, p i tení a po tení. Ne za nou áci íst text, p edvídají a hádají, o em bude. Své odhady ák probere se svým spolu ákem ve dvojici, ve skupin nebo s celou t ídou. Poté nastupuje fáze samotného tení. Po tení vznikne debata, jak ákovy p edpov di dopadly, zda byly správné nebo se s p edpov dí neshodovaly. Debata s autorem metodu m eme vyu ít p i tení i po tení. áci se sna í vyvodit, co chce autor v napsaném textu sd lit a u í se vnímat rozdíl mezi slovy a situacemi. tená má ur itou p edstavu, z celkové výstavby textu v ak m e vyplývat n co jiného. tení s tabulkou je obdobnou metodou jako tení s p edvídáním. Stejn tak se m e vyu ívat p ed tením, p i tení i po tení. ák p i této metod navíc dopl uje tabulku, která zp es uje porozum ní obsahu. Tabulku áci vypl ují ve dvojicích. P i skládankovém tení je text rozd len to t í ástí. T ída pracuje ve skupinkách. Ka dá skupina ák má k dispozici jinou ást textu. Úkolem je zvolit si jednu ást textu, p e íst si ji, zamyslet se nad obsahem a formou a odhadnout, co dané ásti p edcházelo a co bude následovat. Poslední slovo pat í mn je metoda, p i které si ka dý ák po p e tení textu zvolí slovo, kterému nerozumí. K vybranému slovu napí e krátký komentá, z jakého d vodu

16 si slovo vybral. Poté si áci se svými napsanými slovy sednou do krou ku, jeden tená p e te svá slova a ostatní odhadují, pro si ák daná slova zvolil. I.N.S.E.R.T. metoda doporu ená pro nau né texty. áci po p e tení textu hledají informace, které jsou podstatné a nepodstatné, pravdivé i pochybné nebo známé a nové. Ka dý sv j výb r informací p e te t íd. Vzniká debata, p i ní m e mít v t ina na zvolené informace jiný názor. (http://www.csicr.cz, 2010: 18-21)

17 2. Mezinárodní et ení tená ské gramotnosti 2.1 PISA PISA, zkratkové slovo pro Programme for International Student Assessment, je jedním z nejznám j ích mezinárodních výzkum. Jeho cílem je zjistit a srovnat v domosti a dovednosti ák z r zných zemí v oblasti tení, matematiky a p írodních v d. (Pale ková, Tomá ek, Basl, 2010: 5) Úkolem PISY bylo odli ení od tradi ních mezinárodních výzkum IEA. Pedagogi tí odborníci v zemích OEDC (Organizace pro hospodá skou spolupráci a rozvoj) se shodují, e ák m jsou p edávány nepot ebné v domosti nezá ivným zp sobem. U itelé by se m li soust edit p edev ím na poznatky, kterými vybaví áka do budoucího ivota, a které ák uplatní na pracovním trhu i v osobním ivot. Z tohoto d vodu je nejd le it j ím bodem výzkumu orientace na takové v domosti a dovednosti áka, je jsou pro jedince v dne ní moderní spole nosti nepostradatelné. (Straková a kol. 2002: 5) Prvního výzkumu, provedeného v roce 2000, se zú astnilo 32 zemí, v nich bylo testováno p es 250 000 ák a student. eskou republiku zastupovalo 10 000 ák z 250 kol. Zkoumání gramotnosti ve v ech t ech oblastech tená ské, matematické a p írodov decké se zam uje na t i základní aspekty: dovednosti (n kdy také ozna ované jako innosti, respektive postupy), obsah (tradi ní prvky kolních osnov, respektive v domosti), situace (kontext, do kterého je úloha zasazena). (Kramplová a kol., 2002: 7) V oblasti tená ské gramotnosti je vymezeno p t postup (dovedností): - vlastní porozum ní textu - vyhledávání informací v textu - zpracování informací - porovnávání informací z textu s informacemi erpanými z jiných zdroj - celkové hodnocení textu stavby, jazyka, ánru

18 Obsah v oblasti tená ské gramotnosti zahrnuje r zné typy text rozd lené na souvislé a nesouvislé. - do souvislých text nále í vypráv ní, popis, polemické texty a pokyny - do nesouvislých text se adí formulá e, reklamy, grafy, tabulky, obrázky, mapy Posledním aspektem tená ské gramotnosti je situace. Texty jsou rozd leny do ty ástí. - osobní (dopis, ) - ve ejné (oficiální spisy, oznámení) - pracovní - vzd lávací (Straková a kol. 2002: 10 11) áci byli testováni dv ma metodami testy a dotazníky. Na vypln ní testu m l ák dv hodiny. Testy byly zam eny na úlohy s výb rem i s tvorbou odpov di. Do dotazník áci vypl ovali informace o sob, o svém ivot a rodin, o své kole a vyu ovacích metodách, které u itelé vyu ívají. V prvním výzkumu byla hlavní testovanou oblastí tená ská gramotnost, stejn tak jako ve tvrtém a zatím posledním výzkumu z roku 2009.

19 2.2 PIRLS Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledk vzd lávání (IEA) provádí výzkum PIRLS, soust e ující se na tená ské dovednosti ák tvrtých ro ník. PIRLS navazuje na výzkum tená ské gramotnosti IEA z roku 1991. První výzkum byl proveden roku 2001 a zú astnilo se ho 35 zemí. (Kramplová, Potu níková, 2005: 9) D ti ve tvrté t íd by m ly dokonale ovládat v echny kvality tení a za ínat se soust edit více na obsah teného. I p esto jsou zem, kde si i d ti ve tvrté t íd za ínají teprve tení osvojovat. Auto i dané publikace bohu el neuvád jí p íklady zemí, v nich áci získávají tená ské dovednosti pozd ji. Práv t mto zemím je ur en jednodu í test tená ské gramotnosti, tzv. prepirls. Aby bylo mo né m it tená ské dovednosti a podmínky, ve kterých se u í d ti íst, provádí se výzkum v dy po p ti letech. V nejmenovaných zemích získávají áci tená ské dovednosti, které jsou nezbytné pro výzkum, a v pátých a estých t ídách, co p iná í adu informací o kvalitách tení ák. Kdyby byl výzkum proveden u t chto ák ve t íd tvrté, výsledek by krom toho, e testy byly obtí né, nep inesl ádné jiné p ínosné informace. (Potu níková 2010: 9 10) Mezi základní aspekty tená ské gramotnosti bývají azeny postupy porozum ní, ú ely tení a tená ské chování a postoje. ák text vyhledává se zám rem, dozv d t se informace pot ebné pro jeho seberealizaci. Hovo í se o dvou zám rech: - tení pro radost, z vlastního zájmu - tení, jím ák získává a pou ívá informace jako nástroj vzd lávání Postupy porozum ní ozna uje PIRLS jako innosti, pomocí kterých tená i porozumí textu. Postup je mnoho, výzkum se zam uje na ty i základní: vyhledávání informací vyvozování záv r interpretace posuzování textu Nemén d le ité, ne je porozum ní textu, jsou i postoje a chování vedoucí tená e ke tení.

20 Ve vyhledávání informací je podstatné, aby ák na el v textu informace související s otázkou, která je polo ena. P i tomto postupu jsou pou ívány následující metody: - hledání informací - hledání my lenek - vyhledávání slov a slovních spojení - posuzování prost edí, v n m se odehrává d j p íb hu Pro pochopení obsahu textu je nutná tená ova p edstavivost. tená vyu ívá informací z textu a na jejich základ si domý lí dal í, v textu neuvedené, informace. Tento postup se nazývá vyvozování záv r. P íklady inností v tomto postupu jsou: - pochopení souvislostí mezi dv ma událostmi - odvození hlavní my lenky na základ daných tvrzení a informací - vyty ení osoby nebo v ci zastoupené v textu zájmenem - ur ení vztahu mezi dv ma postavami - vyhledání zobecn ných vyjád ení Interpretace je postupem, p i kterém tená propojuje své dovednosti, a to íst s porozum ním s vlastními zku enostmi. Pro lep í pochopení motiv a jednání postav erpá tená ze svých vlastních zku eností. innosti jsou následující: - rozpoznání hlavního tématu textu - uvá ení jiného chování postav v daných situacích - konfrontování informací z textu - od vodn ní nálady a atmosféry p íb hu - vyu ití informací z textu v b ném ivot Na základ interpretace je zalo en postup posuzování textu. P i tomto postupu tená hodnotí stavbu textu, jazykové prost edky, apod. Informace, které autor pou il, m e srovnávat se svými zku enostmi i s informacemi erpaných z jiných zdroj. P íklady inností jsou:

21 - hodnocení v rohodnosti popisovaných událostí - charakterizování prost edk, kterými autor vytvo il neo ekávaný konec p íb hu - posouzení úplnosti nebo srozumitelnosti informací uvedených v textu - zji t ní autorova názoru na hlavní téma Výzkum PIRLS zkoumá i okolnosti, které ovliv ují tená skou gramotnost. Okolnosti jsou spojeny s: - vzd lávacím systémem - ekonomickým a sociálním zázemím rodiny - innostmi, kterými rozvíjíme tená skou gramotnost - postoji rodi k etb - sídlem a organizací koly - materiálními podmínkami koly - spoluprácí s rodi i - postoji u itel - atmosférou t ídy - výukovými materiály a metodami (Potu níková, 2010: 22 36)

22 3. tení tení je jednou z nejd le it j ích dovedností v ivot jedince. Neuplat uje se pouze ve kolních p edm tech, ale p edev ím v mimo kolním ivot. Dovednost íst znamená chápat ti t nou a psanou e. P edpokládá znalost grafických znak slov (písmen pro jednotlivé hlásky), dovednost p evést je pohotov v e mluvenou, vytvo it si adekvátní p edstavy o obsahu teného, p emý let o n m a zaujmout k n mu osobní postoj. (Toman, 1991: 10) Trávní ek (2008: 18) tení definuje jako aktivitu zam enou na knihy. Je jisté, e ten kdo umí íst, te knihy a n jakým zp sobem si je obstarává, a u si je kupuje i p j uje. Hlavním aspektem p i vytvá ení tení je vyu ující. U itel je ten, kdo v ákovi celý proces tení upev uje a dál ho rozvíjí ur itým sm rem, za ur itým cílem. K lep ímu pochopení textu vedou dokonale osvojené tecí techniky, jako je správnost, plynulost a výraznost. Pokud si ák osvojí tyto znaky tení, nic mu nebrání, aby se pak více soust edil na obsah a smysl teného textu. Mluvíme-li o kvalitách tení, nesmíme opomenout ani druhy tení, kterými si áci osvojují ítankové texty. V první a druhé t íd ák vyu ívá tení hlasité, které vzniká artikulací hlásek za pomoci hlasivek a pohyb mluvidel. Tyto pohyby musejí být z etelné. áci vnímají text na základ pohybu rt a zvukového podn tu. Tento druh tení je prost edkem osvojení si tení správného a plynulého a umo uje jak samotnému ákovi, tak i u iteli, kontrolovat úrove tecích kvalit. Hlasité tení má dv formy projevu, a to tení spole né a sborové. tení spole né je individuální. Jeden ák p ed ítá text nahlas a ostatní áci text sledují a kontrolují. Tato forma tení slou í k prvnímu seznámení se s textem a p edev ím funguje jako tení cvi né, p i kterém si u itel m e u áka ov it techniky tení. P i sborovém projevu tou v ichni áci ve t íd dohromady nebo jen ur ité skupiny. Nejv t í problém spo ívá v tom, e ka dé dít má jiné tempo tení a sborový hlasitý projev vedou spí e ti tená i, kterých je p evaha. Dal ím mínusem je i svád ní tená k nedbalé artikulaci, výslovnosti a celkov k nepozornému tení. Jednou z variant sborového tení je tení p ípravné, které je spjato se tením nových, náro n j ích text. V ni ích t ídách je pou íváno p edev ím k nácviku tení slo it j ích, neznámých a nesrozumitelných slov. Pokud ák pouze pohybuje mluvidly a neu ívá hlasivky, jde o tení epotné. Toto tení se toleruje do druhé t ídy, na konci druhé t ídy je nep ípustné a ozna uje nezvládnutí techniky tení.

23 Postupn od tení hlasitého p echázejí áci ke tení tichému, kdy text sledují pouze zrakem bez u ití artikula ních pohyb mluvidel. Tento druh neslou í k diagnostice tení správného, plynulého a výrazného, nýbr k ov ení si rychlosti tení a porozum ní textu. Jeliko má ka dé dít své individuální tempo, je tiché tení p ijateln j í z toho d vodu, e ák se nezdr uje s vyslovováním teného a tení je tak rychlej í. tení tiché dovoluje ákovi vrátit se v textu na mén srozumitelná nebo zajímavá místa. Od t etí t ídy se áci prost ednictvím tichého tení seznamují s del ími ítankovými ukázkami. Tohoto tení je u íváno p i samostatné práci d tí. (Toman, 2007: 45-46) Gejgu ová (2011: 14) ve své publikaci rozli uje tení podle zám r a cíl, se kterými lov k p istupuje k etb. Formy tení jsou: orienta ní tení vyu ívá se p i prvním seznámením s textem výb rové tení hledání informací v textu kritické tení uplat uje se u hodnocení obsahu a vytvo ení vlastního názoru tvo ivé tení tení um leckého textu, podn cuje vlastní autorskou tvorbu korekturní tení odstra ováním nedostatk v textu (pravopis, gramatika, stylistika) adaptivní tení tená si sám zvolí tení, které mu podle textu vyhovuje

24 3.1 tení s porozum ním tení s porozum ním je asto ozna ováno jako tení uv dom lé. Chceme-li, aby ák porozum l textu, musíme dbát na techniku tení, ve které hraje hlavní roli výraznost, správnost a plynulost. Porozum ní textu a techniky tení se navzájem propojují. Práv na správnost, která také spolu s jinými spadá do základních znak tení, navazuje tení uv dom lé. Pro dít je proces porozum ní textu velmi slo itý. Dovednost íst s porozum ním závisí na zvládnutí tecí techniky, na celkové intelektové, jazykové a kulturní úrovni tená e, jeho ivotních a tená ských zku enostech a v domostech, na bohatství jeho slovní zásoby i na obsahové a formální p im enosti textu. (Toman, 2007: 36) Toman (2007: 36 37) ve své publikaci uvádí hlavní p í iny neuv dom lého tení. P edev ím jde o ákovu koncentraci na tení správné a plynulé. Ta zp sobuje nesoust ed nost na obsah teného. Uv dom lé tení je omezeno v kem, psychikou, osobními i tená skými zku enostmi a slovní zásobou ák. tení s porozum ním si áci osvojují pomocí otázek a odpov dí, hledáním hlavní my lenky, dopl ování slov, v t, souv tí nebo ver do textu. Aplikování r zných literárn -estetických dovedností (p ed ítání, p ednes, vypráv ní, reprodukce, dramatizace) vy aduje u ák ur itou míru porozum ní. Kalhous a Obst ve své publikaci (2003: 125) uvád jí materiální didaktické prost edky, které jsou vyu ívány p i výuce. Jedna z kapitol je v nována vyu ití televize p i vyu ování. Ve výuce jsou ím dál ast ji voleny videopo ady místo výkladu a práce s u ebnicí. Podle autor bere televize d tem as, který by mohly v novat etb. Stává se tak nep ítelem tení s porozum ním. Místo toho, aby si d ti p i práci s u ebnicí zdokonalovaly své nedostatky ve tení a v porozum ní obsahu, sledují videopo ady. íst s porozum ním a innosti spojené s ním vy adují po ákovi i o ekávané výstupy, které stanovuje Rámcový vzd lávací program pro základní vzd lávání (RVP ZV). Výstupy jsou rozd leny do dvou období: 1. období 1. 3. ro ník, výstupy na konci 3. ro níku jsou pouze orienta ní. V domosti a dovednosti spadající do tohoto období Toman (2007: 22) definuje takto: