Pražský tepelný ostrov

Podobné dokumenty
Jak se projevuje změna klimatu v Praze?

Tepelný ostrov v Praze a možnosti zmírnění jeho negativních dopadů. Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav

Projekt UHI Urban Heat Island

Městský tepelný ostrov..

Seminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov..

Průběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AMERIKY. 3. přednáška Klima

Přednáška 2. Teplota nejmocnější proměnná v bioklimatologii?

Vliv města na interakce mezi klimatem a kvalitou ovzduší

Vliv emisí z měst ve střední Evropě na atmosférickou chemii a klima

GEOGRAFIE ČR. klimatologie a hydrologie. letní semestr přednáška 6. Mgr. Michal Holub,

Projevy změny klimatu v regionech Česka jaké dopady očekáváme a co již pozorujeme

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce. Meteoaktuality 2015 ÚNOR Autorství: Meteo Aktuality

Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Zima na severní Moravě a ve Slezsku v letech

Adaptace na změnu klimatu ve městech: pomocí přírodě blízkých opatření

Klima Asie. Miroslav Šobr

Jan Pretel Český hydrometeorologický ústav. Workshop on Atopic Dermatitis Hvězdárna a púlanetarium hl.m.prahy

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

KLIMATICKÉ POMĚRY ČR. Faktory. Typické povětrnostní situace

Změna klimatu dnes a zítra

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,

Klimatické podmínky výskytů sucha

Variabilita srážek v agrometeorologickém roce na stanici Praha Karlov v období 1921/22 až 2013/14

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE PM 2,5 V BRNĚ ( ) Dr. Gražyna Knozová, Mgr. Robert Skeřil, Ph.D.

CO JE TO KLIMATOLOGIE

MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT)

Simulace letního a zimního provozu dvojité fasády

UNIVERZÁLNÍ TEPELNÝ KLIMATICKÝ INDEX UTCI PRVNÍ TESTY

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY

Hodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1

Projevy klimatické změny v západních Čechách (podle sekulární stanice Klatovy v období )

Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení

METODIKA PRO PŘEDPOVĚĎ EXTRÉMNÍCH TEPLOT NA LETECKÝCH METEOROLOGICKÝCH STANICÍCH AČR

ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel kral@mze.cz

Představení tématu. Viktor Třebický CI2, o. p. s.

VÝSKYT EXTRÉMNÍCH HODNOT TEPLOT VZDUCHU V PRŮBĚHU DVOU STOLETÍ V PRAŽSKÉM KLEMENTINU

Příloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí

VZTAH TEPLOTY VZDUCHU A PŮDY RŮZNÝCH PŮDNÍCH DRUHŮ

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU

Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech

Jan Pretel. Český hydrometeorologický ústav. ČNV ONK CityPlan,

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou

Fyzická geografie. Cvičení 5. Ing. Tomáš Trnka

70/Meteorologické prvky a les

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ

ZMĚNY METEOROLOGICKÝCH VELIČIN NA STANICI VIKÝŘOVICE BĚHEM ZATMĚNÍ SLUNCE V BŘEZNU 2015

MĚŘENÍ VÝPARU V ÚSTÍ NAD ORLICÍ V LETECH

PÍSEMNÝ TEST GEOGRAFICKÝCH ZNALOSTÍ

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: ,

88 % obyvatel. Pouze 38 % obyvatel. České republiky považuje změnu klimatu za závažný problém.

DATA Z ATMOSFÉRICKÉ A EKOSYSTÉMOVÉ STANICE KŘEŠÍN U PACOVA VYUŽITELNÁ PŘI STUDIU CHEMICKÝCH PROCESŮ V ATMOSFÉŘE

METEOROLOGICKÉ PŘÍČINY VÝRAZNÝCH POVODNÍ V LETECH 2009 A na vybraných tocích na severu Čech

Sníh a sněhová pokrývka, zimní klimatologie

Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje

Hodnocení zranitelnosti hl.m. Prahy vůči dopadům klimatické změny

PROFESIONÁLNÍ METEOROLOGICKÁ STANICE OREGON SCIENTIFIC

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: , dockal@fsv.cvut.cz

Protimrazová ochrana rostlin

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/

POČASÍ A PODNEBÍ. 4.lekce Jakub Fišák, Magdalena Špoková

Zranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Předmět: Aplikovaná bioklimatologie

Meteorologická pozorování v Mořkově Ing. Jan Macháč

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 5 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Přístupy k měření znečišťujících látek z dopravy

ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA

PÍSEMNÝ TEST GEOGRAFICKÝCH ZNALOSTÍ

extrémní projevy počasí

Specifics of the urban climate on the example of medium-sized city

Domácí laboratorní úloha. Téma: Měření fyzikálních veličin. Námět: Počasí

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Systémy pro využití sluneční energie

Pravděpodobný vývoj. změn n klimatu. a reakce společnosti. IPCC charakteristika. Klimatický systém m a. Teplota jako indikátor. lní jev.

VYUŽITÍ METEOROLOGICKÝCH DAT PŘI PROJEKČNÍ ČINNOSTI ENERGETICKÝCH SYSTÉMŮ

Hydrologické sucho v ČR

Očekávané projevy změny klimatu a vliv na budovy v ČR

Téma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: základní pojmy 3

Adaptační strategie hlavního města Prahy na klimatickou změnu

Meteorologická stanice - VENTUS 831

Hodnocení let 2013 a 2014 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

klima Vy_32_inovace_Zeměpis_43

Zpravodaj. Číslo 4 / 2010

Příprava Implementačního plánu. Adaptační strategie hlavního města Prahy na změnu klimatu. Mária Kazmuková, Magistrát hl. m. Prahy

Termovizní monitoring tepelných ostrovů jako nástroj pro udržitelné klima ve městech

Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou výrobu Jaroslav Rožnovský

Dopad klimatických změn na hydrologický režim v ČR

Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

Solární soustavy pro bytové domy

KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech Ondřej Nezval 3.6.

Transkript:

Pražský tepelný ostrov Petr Skalák, Michal Žák, Pavel Zahradníček, Karel Helman, Vladimír Fuka, Dominik Aleš skalak@chmi.cz

Světová populace a urbanizace 7 296 903 160 obyvatel Země (23. 2. 2015, 11:20 SEČ)

Světová populace a urbanizace Cca 450 měst s populací >= 1 milion obyvatel V roce 2007 >50 % lidí ve městech (z toho > 70% rozvojové země) V roce 2005 žilo přibližně 10% lidstva v megapolích (populace 10+ M) V roce 2050 podíl městského obyvatelstva cca 69%

Vliv urbanizace na klima Luke Howard, 1833: "Climate of London deduced from meteorological observation made in metropolis and at various places around it Město mění proti přirozenému prostředí Toky energie Vodní cyklus (srážky, výpar, odtok) Teplotní poměry Proudění vzduchu

Projevy klimatu města o velikosti cca 1 milion obyvatel v létě Parametr Změna Velikost / Poznámka intenzita turbulence větší 10-50% rychlost větru redukováná 5-30% v 10 m při silném proudění zesílená v slabém proudění s tepelným ostrovem směr větru pozměněný 1-10 stupně UV záření mnohem menší 25-90% globální záření menší 1-25% infračervené vyzařování větší 5-40% viditelnost menší výpar menší cca 50% akumulace tepla větší cca 200% teplota vzduchu větší 1-3 C / 100 let, 1-3 C roční průměr, až 12 C hodinový průměr vlhkost menší přes den v létě větší přes noc v létě, celodenně v zimě oblačnost větší zákal v centru a po směru větru větší oblačnost obvzlášť na závětrné straně města mlha větší i menší v závislosti na aerosolech a okolí města srážky sněhové menší část v podobě deště srážky celkové větší? na závětrné straně než-li v městě samotném

Tepelný ostrov města (MTO) Oblast města, která je významně teplejší než její okolí Větší města mívají zpravidla výraznější tepelný ostrov MTO se občas pozoruje už u měst s 10 000 obyvateli!

Teplota pozdě odpoledne Tepelný ostrov města (MTO) Náčrt profilu tepelného ostrovu města venkov průmyslová zóna obytné čtvrti příměstské čtvrti příměstské čtvrti centrum parky pole

Příčiny vzniku MTO Geometrie města mnohonásobný odraz a absorpce záření v površích zvětšují intenzitu absorpce tepla (tzv. efekt kaňonů), zeslabení větru (a tudíž ochlazování) Hlavní příčinou je změna aktivního povrchu použití umělých materiálů (asfalt, beton) s odlišnými absorpčními tepelnými vlastnostmi než přirozený povrch => změna energetické bilance Další příčinou je zmenšení intenzity vypařování vody (kanály, menší množství vegetace ) Dále odpadní teplo vznikající lidskou činností (topení, klimatizace (!), průmysl)

Popis MTO Jeho velikost určíme z tzv. intenzity městského tepelného ostrova, což je rozdíl mezi teplotou vzduchu ve městě a v okolním venkovském prostředí Nejvíce se projevuje v minimálních teplotách (vliv tepelné setrvačnosti jádra města) Denní chod intenzity MTO mívá maximum několik hodin po západu slunce, někdy se přesouvá do posledních hodin noci Někdy může být dokonce město dopoledne chladnější než okolí

Pražský tepelný ostrov Brázdil, R. a Budíková, M., 1999. An urban bias in air temperature fluctuations at the Klementinum, Prague, The Czech Republic. Atmospheric Environment, Vol. 33, p. 4211 4217 Vývoj MTO v letech 1922-1995, Klementinum versus 17 venkovských stanic, sezónní teploty Zesílení MTO, až o 0,6 C /století, max. v zimě a na jaře Stagnace vývoje MTO od 60. let 20. století Beranová, R. A Huth, R., 2003. Pražský tepelný ostrov za různých synoptických podmínek. Meteorologické zprávy, roč. 56, s. 137 142 Klementinum versus Brandýs/Labem, Doksany, Ondřejov, 1961-1990, v závislosti na cirkulaci Maximum MTO léto, minimum podzim, anticyklonální situace s N & NE prouděním až 2,59 C Zesílení MTO anticyklonální situace 1,6 C/století, cyklonální situace 1,3 C/století

Pražský tepelný ostrov Analýza pražského klimatu v letech 1961-2013 pomocí technických staničních řad (zkontrolované, homogenizované, doplněné) oblast stanice zeměpisná šířka zeměpisná délka nadmořská výška (m) dostupnost měřených dat PRAHA KARLOV 50 04' 10'' 14 25' 40'' 232 01/1961 12/2013 KLEMENTINUM 50 05' 27'' 14 25' 09'' 191 01/1961 12/2013 LIBUŠ 50 00' 29'' 14 26' 49'' 302 01/1971 12/2013 RUZYNĚ 50 06' 03'' 14 15' 28'' 364 01/1961 12/2013 VENKOV BRANDÝS NAD 01/1961 12/2013 LABEM 50 11' 23'' 14 39' 38'' 179 DOBŘICHOVICE 49 56' 00'' 14 16' 33'' 205 04/1999 12/2013 01/1961 10/1992 TUHAŇ 50 17' 43'' 14 31' 14'' 160 10/1993 12/2013 Intensita MTO srovnáním Klementina a 3 venkovských stanic na měsíční časové škále

intenzita MTO ( C) intenzita MTO ( C) intenzita MTO ( C) intenzita MTO ( C) Intensita MTO Prahy 1.2 1.1 T 2.4 2.2 TMI 1.0 0.9 0.8 0.7 2.0 1.8 1.6 1.4 1.2 0.6 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 1.0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 1961-1990 1991-2013 1961-1990 1991-2013 0.6 0.4 TMA 0.80 0.60 0.2 0.0-0.2 0.40 0.20 0.00-0.20-0.4-0.40-0.6 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII -0.60 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 1961-1990 1991-2013 T TMA TMI

Další indikace změny MTO Rozdíl ročního průměru minima teploty vzduchu v letech 2001-2010 a 1961-1971

změna teploty ( C) změna teploty ( C) Další indikace změny MTO Změna dlouhodobých měsíčních průměrů denního maxima (vlevo) a minima (vpravo) teploty vzduchu - období 1991-2013 minus 1961-1900 2.0 TMA 2.0 TMI 1.5 1.5 1.0 1.0 0.5 0.5 0.0 0.0-0.5 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII -0.5 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII RUZYNĚ KARLOV KLEMENTINUM LIBUŠ RUZYNĚ KARLOV KLEMENTINUM LIBUŠ

Další indikace změny MTO Nárůst teplých a horkých dnů, pokles studených dnů (trendy za 10 let od roku 1961) stanice den letní den tropický noc tropická den mrazový den ledový den arktický KARLOV 4.72 2.02 0.34-4.50-2.00-0.19 KLEMENTINUM 4.29 1.53 0.80-3.37-2.23-0.17 LIBUŠ 5.01 2.11 0.13-3.33-1.73-0.21 RUZYNĚ 3.45 1.04 0.01-3.85-1.63-0.25

1961 1963 1965 1967 1969 1971 1973 1975 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 Další indikace změny MTO Nárůst tropických nocí v Klementinu v letech 1961-2014 12 10 8 6 4 2 0

Fyziologicky ekvivalentní teplota Obyčejná teplota vzduchu není optimální pro vyjádření vnímání člověka Proto zavedeny tepelné indexy Jedním z nich je PET fyziologicky ekvivalentní teplota Uvažuje celkový účinek teploty vzduchu, rychlosti větru, vlhkosti vzduchu a toků radiace Současně umožňuje kombinaci s energetickou bilancí člověka (vliv oblečení, pohlaví, výšky apod.)

00:00 02:00 04:00 06:00 08:00 10:00 12:00 14:00 16:00 18:00 20:00 22:00 00:00 02:00 04:00 06:00 08:00 10:00 12:00 14:00 16:00 18:00 20:00 22:00 PET ( C) Teplota vzduchu ( C) Fyziologicky ekvivalentní teplota Příklad horkého dne 28. 7. 2013 50 45 40 50 45 40 35 30 25 20 15 35 30 25 20 15 10 10 KARLOV RUZYNĚ LIBUŠ KBELY KLEMENTINUM KARLOV RUZYNĚ LIBUŠ KBELY KLEMENTINUM

Fyziologicky ekvivalentní teplota Příklad horkého dne 28. 7. 2013 Teplota vzduchu PET

Počet letních dnů Fyziologicky ekvivalentní teplota PET letní dny versus letní dny 120 Ruzyně Karlov PET Ruzyně PET Karlov 100 80 60 40 20 0 1961 1971 1981 1991 2001 2011

Počet tropických dnů Fyziologicky ekvivalentní teplota PET tropické dny versus tropické dny 70 60 Ruzyně Karlov PET Ruzyně PET Karlov 50 40 30 20 10 0 1961 1971 1981 1991 2001 2011

Fyziologicky ekvivalentní teplota Praha Karlov, roční/denní chod PET 200. den = 19. července

Fyziologicky ekvivalentní teplota Rozdíly PET stanic Praha Karlov a Praha Ruzyně, roční/denní chod 200. den = 19. července

Budoucnost MTO Prahy Změna počtu charakteristických dní dle teploty okolo roku 2025 letní dny tropické dny tropické noci

Pilotní akce projektu UHI Projekt UHI Development and application of mitigation and adaptation strategies and measures for counteracting the global Urban Heat Islands phenomenon (UHI) Doba řešení: 1. květen 2011 až 31. červenec 2014 Podpořený EU v rámci CENTRAL EUROPE Programme Kromě ČHMÚ se projektu v ČR účastnili KMOP MFF UK a ÚRM / IRPPraha Celkem 8 středoevropských měst/aglomerací Bologna Modena městský koridor Venezia Padua Wien Stuttgart Warszawa Ljubljana Budapest Praha Zlepšit územní plánování a management civilní správy s ohledem na zmírňující a adaptační opatření

Pilotní akce projektu UHI Legerova ulice Bubny Tzv. krajinné rozhraní kolem Prahy (pás zeleně)

Pilotní akce - Legerova

Pilotní akce - Legerova

Pilotní akce - Legerova

Pilotní akce - Legerova

Děkuji za pozornost