PROJEKT JE FINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU, STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR A ROZPOČTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY. VYHLEDÁVÁNÍ ŽÁKŮ S PŘEDPOKLADY K VYSOKOŠKOLSKÉMU STUDIU Hlavní mìsto Praha Zpracování výsledků testování žáků sedmých tříd základních škol z obecných studijních předpokladů v roce 2007. Zpracování dotazníkového šetření a jeho vyhodnocení. Praha, 2007
I. OBSAH I. OBSAH... 2 II. PŘEHLED POJMŮ A PŘÍSTUPŮ POUŽÍVANÝCH V ANALÝZE... 3 III. OBECNĚ... 5 IV. POČTY TESTOVANÝCH ŽÁKŮ A ZÁKLADNÍ SOUHRNNÉ VÝSLEDKY TESTŮ... 6 V. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ A VZTAH K VÝSLEDKŮM V TESTU... 8 VLIV POHLAVÍ ŽÁKA...8 VZDĚLÁNÍ RODIČŮ...8 ZAMĚSTNANOST RODIČŮ...11 OSOBY, SE KTERÝMI ŽÁK ŽIJE V DOMÁCNOSTI...12 AKTIVITY PRO VOLNÝ ČAS...15 VYBAVENOST DOMÁCNOSTI (EKONOMICKÝ STATUS)...18 PLÁNY O DALŠÍM STUDIU...23 ZNÁMKY VE ŠKOLE...26 INFORMOVANOST A ZÁJEM RODIČŮ O DĚNÍ VE ŠKOLE A VÝSLEDKY DÍTĚTE...27 VI. SOUHRN HLAVNÍCH ZJIŠTĚNÍ ANALÝZY A ZÁVĚR... 29 Strana 2
II. PŘEHLED POJMŮ A PŘÍSTUPŮ POUŽÍVANÝCH V ANALÝZE Jako výsledek v testu obecných studijních předpokladů (OSP) se nesleduje přímo skóre (tedy počet bodů za správně vyřešené úlohy s odečítáním 1 bodu za každou nesprávně zodpovězenou otázku), které je například závislé na obtížnosti testu a maximálním možném počtu bodů a neumožňuje dobře srovnávat výsledky žáků testovaných různými (a třeba různě obtížnými) variantami testu. Rozhodující je percentil, hodnota v rozsahu 0 až 100, vyjadřující, kolik procent žáků má skóre v testu horší nebo stejné s tím, že ostatní žáci mají skóre vyšší. O vztahu skóre a percentilu je možno říci, že v rámci skupiny žáků testovaných jednou variantou testu vyšší skóre znamená vyšší percentil. V případě testování, se kterým se pracuje v této analýze, je skóre žáků mimo výsledky 20-ti% nejvíce úspěšných a 20-ti% nejméně úspěšných žáků v rozmezí přibližně 10 až 30 bodů z 60 možných. Někteří žáci dosáhli záporného skóre kvůli odečítání za chybné odpovědi. Průměrný percentil je zákonitě vždy 50. Pokud se v dalším textu mluví o percentilu, jde o výsledek v testu obecných studijních předpokladů (OSP). Označení Praha, resp. ČR se používá, srovnávámeli žáky z Prahy s žáky z ostatních částí republiky. Strana 3
Jako míra závislosti mezi sledovanými charakteristikami je v případech, kdy existuje možnost přirozeného vyjádření těchto charakteristik numerickými hodnotami, uváděn korelační koeficient, tedy hodnota mezi -1 (znamenající absolutní negativní závislost) a 1 (znamenající absolutní pozitivní závislost). Tato hodnota vypovídá o míře lineární závislosti, resp. (lineární) nezávislosti (hodnota 0 a hodnoty blízké). Strana 4
III. OBECNĚ Testování obecných studijních předpokladů (OSP) zaměřeného na odhad studijního potenciálu žáků se v 1. čtvrtletí roku 2007 zúčastnilo více než pět tisíc žáků sedmých tříd základních škol v ČR. Navíc se tito žáci a rodiče těchto žáků účastnili dotazníkového šetření, jehož cílem je případně identifikovat faktory z oblasti sociálněekonomických podmínek k rozvoji a studiu, které mohou mít na úspěšnost žáků z hlediska odhadovaného studijního potenciálu vliv. Strana 5
IV. POČTY TESTOVANÝCH ŽÁKŮ A ZÁKLADNÍ SOUHRNNÉ VÝSLEDKY TESTŮ V analýze byly zpracovány výsledky testu OSP a vyplněné dotazníky od 5188 žáků, z toho 2268 z Prahy, celkem ze 138 základních škol zúčastněných v projektu. U více než 90% žáků je dostupný také vyplněný dotazník pro rodiče. Výsledky žáků z pražských základních škol jsou o něco lepší než výsledky z ostatních částí republiky. V Praze je nejlepšího průměrného výsledku dosaženo v Praze 1, kde je zastoupena jedna ZŠ. počet žáků počet škol průměrný percentil Praha 1 66 1 74 Praha 2 141 4 52 Praha 3 106 3 65 Praha 4 592 15 56 Praha 5 206 5 57 Praha 6 233 7 50 Praha 8 195 6 50 Praha 9 445 12 50 Praha 10 284 8 51 Praha 2268 61 54 ČR 2920 77 48 celkem 5188 138 50 průměrný percentil v testu 80 74 70 65 60 50 52 56 57 50 50 50 51 54 48 40 30 20 10 0 Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha ČR Strana 6
Při srovnávání průměrných výsledků za jednotlivé oblasti a školy je třeba připomenout, že testy OSP jsou zaměřeny na dovednosti a schopnosti, nikoliv na dosažené znalosti a vědomosti. Obvyklé sociální a ekonomické podmínky rozvoje dětí mohou být v různých lokalitách odlišné. Zjištění nižších průměrných percentilů v testu OSP v některých oblastech je možné využít k vysvětlení relativně slabších studijních výsledků (měřených například procentuální úspěšností žáků při přijímacích zkouškách na střední školy) žáků některých škol. V grafu s průměrnými výsledky za školu jsou školy řazeny a barevně odlišeny podle části Prahy, do které škola náleží. Je zřejmé, že průměry podle škol jsou dosti variabilní. To může souviset s nízkými počty testovaných na některých školách. průměrný percentil v testu 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 4839 339 405 4209 4477 813 901 2491 573 2459 2593 3019 4179 4223 4229 4235 4255 4267 4275 4277 4287 4291 4493 597 2519 4489 4899 4003 3011 3769 3771 4009 4031 4269 4853 409 815 3561 4195 4841 4851 489 1449 4011 4015 4027 4221 4233 4241 4285 4475 4843 4845 4005 4021 4243 4259 4483 4533 4829 4849 identifikátor školy Strana 7
V. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ A VZTAH K VÝSLEDKŮM V TESTU vliv pohlaví žáka Dívky a chlapci jsou mezi respondenty průzkumu zastoupeni zhruba stejně. V průměru dosahují dívky v testu OSP o něco lepších výsledků než chlapci, podobně jako dosahují lepších známek z předmětů sledovaných v dotazníku (matematika, český jazyk, cizí jazyk). Vysvětlením tohoto jevu mohou být o něco lepší motivační vlastnosti žáky sedmých tříd. Lepší průměrný výsledek dívek je pozorován v Praze i v ostatních částech ČR, takže i při stratifikaci podle pohlaví žáka vychází v Praze lepší průměrný výsledek v testu. průměrný percentil v testu 60 57 50 51 44 51 40 30 20 10 0 Praha - chlapci ČR - chlapci Praha - dívky ČR - dívky vzdělání rodičů Z rozložení odpovědí žáků na otázku zaměřenou na zjištění nejvyššího dosaženého vzdělání otce a matky je patrné, že v Praze je větší podíl vysokoškolsky vzdělaných rodičů než v ostatních částech ČR (v Praze uvádí vysokoškolské vzdělání matky 21% respondentů, jinde pouze 11%), což by mohlo vysvětlovat lepší průměrné výsledky žáků z Prahy. Mezi rodiči respondentů je o něco větší podíl vysokoškolsky vzdělaných otců než matek, což ale není výrazně překvapivé zjištění. Strana 8
vzdělání otce 45% 40% 39% 35% 33% podíl žáků 30% 25% 20% 15% 25% 28% 14% 24% ČR Praha 10% 5% 4% 4% 0% základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské vzdělání matky 50% 45% 40% 35% 33% 40% 44% podíl žáků 30% 25% 20% 22% 21% ČR Praha 15% 10% 5% 5% 5% 11% 0% základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské Strana 9
Je dobře patrná kladná závislost dosaženého vzdělání rodičů a výsledku žáka v testu. Tato závislost výsledku testu a vzdělání rodiče je velmi podobná pro vzdělání otce i pro vzdělání matky, snad v souvislosti s tím, že pravděpodobnosti vzdělání matky a otce jsou závislé mezi sebou (například pokud má žák vysokoškolsky vzdělaného otce, je téměř poloviční pravděpodobnost, že také matka má vysokoškolské vzdělání). Někteří žáci v dotazníku na tuto otázku neodpověděli (a třeba ani nežijí s oběma rodiči v domácnosti) a tito mají v průměru slabší výsledky v testu. U žáků bez uvedené odpovědi na otázku o vzdělání matky, kteří tvoří přibližně desetinu respondentů, je průměrný percentil pouze 37 ve srovnání s 52 u ostatních žáků. Z hlediska uvedení vzdělání otce je rozdíl méně výrazný, průměrný percentil ve skupině přibližně patnácti procent respondentů bez odpovědi na otázku na vzdělání otce je 41, zatímco u ostatních respondentů je průměrný percentil 52. průměrný percentil ve vztahu k vzdělání rodiče 70 66 65 60 55 54 průměrný percentil 50 40 30 20 32 34 42 45 vzdělání matky vzdělání otce 10 0 základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské Strana 10
zaměstnanost rodičů Z hlediska zaměstnanosti rodičů je rozložení odpovědí respondentů z Prahy podobné jako u ostatních. U otce je častěji než u matky uváděna volba pracuje na plný úvazek nebo podniká. Podíl respondentů s chybějící dopovědí je asi 3% u matky a asi 8% u otce (podobně jako u předchozí otázky souvisí s nepřítomností rodiče v domácnosti). zaměstnání matky 80% 70% 72% 72% 60% podíl žáků 50% 40% 30% ČR Praha 20% 10% 8% 10% 6% 3% 11% 12% 0% pracuje na plný úvazek nebo podniká pracuje jen občas (ne každý den) nepracuje, ale hledá si práci jiné (v důchodu, v domácnosti apod.) zaměstnání otce 90% 80% 70% 60% 84% 82% podíl žáků 50% 40% 30% ČR Praha 20% 10% 0% pracuje na plný úvazek nebo podniká 5% 6% pracuje jen občas (ne každý den) 2% nepracuje, ale hledá si práci 2% 2% 2% jiné (v důchodu, v domácnosti apod.) Strana 11
Závislost průměrného percentilu na zaměstnanosti rodiče je podobná pro žáky z Prahy a pro žáky z ostatních částí ČR. Nejlepšího průměrného výsledku je dosahováno při odpovědi pracuje na plný úvazek nebo podniká, pro otce podobně jako pro matku. Zaměstnanost rodičů žáky z hlediska výsledku v testu výrazně nerozlišuje díky převažující relativní četnosti volby pracuje na plný úvazek nebo podniká. Pro žáky, kteří volí v odpovědi tuto kategorii, vychází průměrný percentil 52, který je blízký celkovému průměru. Výrazněji nižší je průměrný percentil v případě odpovědi nepracuje, ale hledá si práci, která má však prakticky zanedbatelnou relativní četnost. průměrný percentil ve vztahu k zaměstnání rodiče 60 průměrný percentil 50 40 30 20 52 52 49 47 45 45 43 38 zaměstnání matky zaměstnání otce 10 0 pracuje na plný úvazek nebo podniká pracuje jen občas (ne každý den) nepracuje, ale hledá si práci jiné (v důchodu, v domácnosti apod.) osoby, se kterými žák žije v domácnosti Naprostá většina respondentů uvádí, že žije v domácnosti s matkou (96% v Praze i mimo hlavní město). S otcem žijí v domácnosti zhruba tři čtvrtiny žáků mimo Prahu a o pět procent méně žáků v Praze. Většina žáků bydlí ještě s nějakým dalším členem rodiny (například sourozencem), v Praze je podíl takových žáků podobný, liší se pouze o 5%. V každém případě je mezi uvedením otce a dalšího člena rodiny mimo rodiče jako osoby sdílející s žákem domácnost zjištěna pozitivní závislost (korelační koeficient 0,2). Strana 12
s kým žije žák v domácnosti 120% 100% 96% 96% 74% podíl žáků 80% 60% 40% 69% 60% 54% ČR Praha 20% 0% 1% 1% matka otec nevlastní matka, pěstoun 7% 7% nevlastní otec, pěstoun jiní (bratr, bratranec, sestra, děda, teta apod.) Jsou zřejmé rozdíly ve výkonnosti žáků podle toho, s kým žijí v domácnosti. V souladu s očekáváním dosahují horších průměrných výsledků žáci, kteří nežijí s matkou (percentil 34) než žáci, kteří s matkou žijí (51). Relativně špatných výsledků dosahují žáci z domácnosti s nevlastní matkou (skupina z velké části se překrývající s výše jmenovanou), jejichž podíl mezi respondenty je naštěstí pouze 1% a podobně dosahují horších výsledků žáci žijící v domácnosti s nevlastním otcem. Relativně dobrých výsledků dosahují žáci, kteří bydlí ještě s dalším členem rodiny mimo rodiče (dosahují průměrného percentilu 54 a je jich více než polovina), což také souvisí s tím, že se sourozenci žijí častěji děti z úplných rodin. Strana 13
průměrný percentil ve vztahu k přítomnosti osoby v domácnosti 60 50 51 52 46 50 51 45 46 54 průměrný percentil 40 30 20 34 36 nežije s žákem žije s žákem 10 0 matka otec nevlastní matka, pěstoun nevlastní otec, pěstoun jiní (bratr, bratranec, sestra, děda, teta apod.) Zajímavé srovnání poskytuje graf rozdílů průměrných percentilů mezi žáky, kteří danou osobu jmenovali jako osobu s nimi sdílející domácnost, a žáky, kteří tak neučinili v členění pro Prahu a ČR. Je patrné, že rozdíl v průměrném výsledku žáků podle přítomnosti matky v domácnosti je výraznější v Praze než mimo hlavní město. průměrný percentil ve vztahu k přítomnosti osoby v domácnosti - rozdíly rozdíl průměrných percentilů 25 20 15 10 5 0-5 -10-15 -20 14 21 5 6-6 -7-5 9 8 ČR Praha -25-30 -24 matka otec nevlastní matka, pěstoun nevlastní otec, pěstoun jiní (bratr, bratranec, sestra, děda, teta apod.) Strana 14
aktivity pro volný čas Při odpovědi na otázku Které činnosti děláš běžně (pravidelně každý týden) ve svém volném čase? s možností vybrat i několik z nabízených devíti možností vybrali žáci v Praze stejně jako jinde v ČR průměrně 3,2 aktivity. Relativní četnosti jednotlivých voleb jsou v Praze a v dalších částech ČR velmi podobné. Nejčastěji (zhruba čtyřmi pětinami respondentů) je zmiňována zábava na počítači, následuje sportování (70% žáků) a chov domácího mazlíčka, pěstování rostlin nebo jiná přírodovědná činnost (mírně nadpoloviční podíl žáků). Je zajímavé, že tyto tři aktivity současně, které svědčí o poměrně všestranných zájmech, v odpovědi uvádí 30% respondentů; průměrný percentil mají 54 a vedle této tříčlenné kombinace uvádějí v odpovědi ještě průměrně jednu až dvě další možnosti. počet aktivit ve volném čase 90% 80% 70% 71% 70% 81% 78% podíl žáků 60% 50% 40% 30% 20% 10% 18% 18% 14% 29% 26% 14% 26% 25% 28% 25% 52% 52% 10% 9% ČR Praha 0% 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Existuje závislost mezi počtem v odpovědi jmenovaných volnočasových aktivit a výsledkem v testu: podle průměrných výsledků je tato závislost nejprve (přesněji v intervalu od žádné do sedmi aktivit) pozitivní a čím více volnočasových aktivit žák v odpovědi uvádí, tím lepšího výsledku v testu má šanci dosáhnout, při sedmi až devíti jmenovaných aktivitách (již jen u malého počtu žáků) se průměrný výkon v testu zase v počtu aktivit zhoršuje. Ve světle informací o závislosti průměrného percentilu na počtu respondentem uváděných volnočasových aktivit se vysvětluje nadprůměrný výsledek výše zmíněné (zhruba 30% respondentů zahrnující) skupiny žáků, kteří jmenovali trojkombinaci aktivit počítač-sport-přírodověda a průměrně jednu nebo dvě další aktivity: průměrný percentil žáků, kteří uvedli právě čtyři aktivity je Strana 15
54, průměrný percentil žáků, kteří uvedli pět aktivit je ještě o něco vyšší. Připomeňme, že v souboru všech respondentů je průměrný percentil 50. průměrný percentil ve vztahu k počtu volnočasových aktivit 80 průměrný percentil 70 60 50 40 30 27 35 44 52 54 59 65 69 63 53 20 10 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Základní přehled o vztahu jednotlivých volnočasových aktivit žáka a jeho obecných studijních předpokladů je dostupný srovnáním průměrných percentilů žáků, kteří jednotlivé aktivity zmínili. průměrný percentil ve vztahu aktivitám ve volném čase 70 64 64 průměrný percentil 60 50 40 30 20 47 54 56 56 51 52 50 51 53 48 49 48 48 50 46 45 neuvedeno uvedeno 10 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 hraji na hudební nástroj, hraji divadlo, zpívám ve sboru 2 provozuji sport nebo jinou pohybovou činnost 3 kutím (modelářství, elektronika) nebo programuji 4 čtu, píšu, zajímám se o literaturu a poezii 5 ruční tvořivá činnost (maluji, modeluji, keramika atd.) 6 hraji společenské hry, řeším rébusy (ne na počítači) 7 zábava na počítači (hraji hry, chatuji) 8 starám se o zvíře, pěstuji rostliny, jiná přírodovědná činnost 9 docházím do oddílu (pionýr, skaut, sokol atd.) Strana 16
Z hlediska průměrného výsledku v testu jsou nejlépe odlišujícími jednotlivými aktivitami hudební a divadelní činnost a literatura, u kterých lze pozorovat největší rozdíl v průměrném percentilu žáků, kteří se dané aktivitě pravidelně věnují, a žáků ostatních. Při možnosti (a často respondenty využité) vybrat i více položek z nabídky se skupiny žáků jmenujících jednotlivé aktivity překrývají. Jmenování jednotlivých aktivit žáky navíc není zcela nezávislé, například je větší pravděpodobnost uvedení volby čtu, píšu, zajímám se o literaturu a poezii, pokud žák zvolí také volbu ruční tvořivá činnost (maluji, modeluji, keramika atd.), existují také další závislosti. Aktivity pro volný čas žáků a jejich vztah k obecným studijním předpokladům jsou zajímavým tématem a zasluhují více pozornosti. Lepší náhled do dat může přinést použití metod shlukové analýzy. Při pokusu rozčlenit respondenty na skupinky podle podobného vztahu k jednotlivým aktivitám pro volný čas byly identifikovány v souboru žáků tři skupiny. skupina 1 skup. 2 skup. 3 hraji na hudební nástroj, hraji divadlo, zpívám ve sboru 31% 14% 12% provozuji sport nebo jinou pohybovou činnost 71% 71% 70% kutím (modelářství, elektronika) nebo programuji 17% 16% 12% čtu, píšu, zajímám se o literaturu a poezii 87% 0% 12% ruční tvořivá činnost (maluji, modeluji, keramika atd.) 54% 18% 14% hraji společenské hry, řeším rébusy (ne na počítači) 58% 18% 14% zábava na počítači (hraji hry, chatuji) 80% 81% 78% starám se o zvíře, pěstuji rostliny, jiná přírodovědná činnost 81% 100% 0% docházím do oddílu (pionýr, skaut, sokol atd.) 14% 9% 8% průměrný počet jmenovaných aktivit 5 3 2 podíl chlapců 31% 48% 59% velikost skupiny 26% 31% 43% průměrný percentil 63 46 46 V nejmenší skupině, která tvoří 26% souboru respondentů, je nejnižší podíl chlapců pouze 31%. Žáci v této skupině se častěji než žáci ze zbývajících dvou skupin věnují pravidelně hře na hudební nástroj, zpěvu nebo divadlu. V naprosté většině případů mezi jejich oblíbené aktivity patří četba, psaní a literatura. Také se poměrně často věnují ruční tvořivé činnosti, jako je malování nebo keramika. Většinou (58% respondentů z této skupiny) také pravidelně hrají společenské hry. Často mají navíc doma zvířátko, které chovají, nebo alespoň pěstují rostliny. Tato skupina je celkově velmi aktivní, uvádí průměrně pět aktivit, kterým se ve volném čase pravidelně věnuje. Poměrně vysoké míře aktivity těchto žáků a snad také významnému podílu tvůrčích zálib odpovídá nadprůměrný výsledek v testu OSP, kterého žáci z této skupiny v průměru dosahují. Další dvě skupiny dosahují v průměru slabších výsledků v testu. Ve skupině 2 je zhruba stejné zastoupení chlapců i dívek a specifickým rysem žáků této skupiny je, že se všichni věnují pravidelně chovu domácího zvířete, rostlinám nebo jiné přírodovědné činnosti. Ve stejné míře jako jejich kolegové se žáci z druhé skupiny věnují Strana 17
sportovním aktivitám a zábavě na počítači. Mezi jejich hlavní zájmy nepatří literatura. V poslední (největší) skupině jsou převážně zastoupeni chlapci a tato skupina je podle průměrného počtu respondenty jmenovaných aktivit (2) nejméně aktivní. Mezi nejčastější aktivity této skupiny patří sportování a zábava na počítači. vybavenost domácnosti (ekonomický status) V otázce Které z následujících věcí máte doma? se respondenti vyjadřovali ke čtrnácti nabízeným položkám. Žáci v Praze podle očekávání označili v průměru více položek než žáci z ostatních částí republiky (9,6 ve srovnání s 8,8). Nejvýraznější rozdíly se projevují u položek připojení na internet, umělecká díla (socha, obraz) a myčka na nádobí, kde ve všech třech případech je relativní četnost respondentů, kteří mají doma jmenovanou věc, v Praze alespoň o 10% vyšší než mimo Prahu. Nižší relativní četnost má v Praze ve srovnání se zbytkem republiky pouze odpověď vlastní pokoj, přitom je v Praze menší podíl respondentů, kteří bydlí v domácnosti se sourozencem či dalším členem rodiny mimo rodiče a u kterých je obecně šance na vlastní pokoj menší. Výsledky podrobnější analýzy dat ukazují, že mezi respondenty bez sourozence v domácnosti je podíl žáků s vlastním pokojem v Praze vyšší než jinde. Dále, že mezi respondenty sdílejícími domácnost se sourozencem či dalším členem rodiny mimo rodiče je podíl žáků s vlastním pokojem vyšší mimo Prahu. Celkově je vybavenost domácností, ve kterých žáci žijí, na dobré úrovni. vybavenost domácnosti 100% 90% 80% 93% 94% 93% 90% 85% 85% 80% 90% 87% 85% 81% 70% 69% 68% 69% 67% 67% podíl žáků 60% 50% 40% 30% 45% 45% 58% 52% 33% 24% 52% 55% 51% 47% 41% 37% ČR Praha 20% 10% 0% 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 5 vzdělávací software 9 sbírky básní (poezie) 6 připojení na internet 10 slovníky 7 vlastní kalkulátor 11 encyklopedie, kroniky 8 klasická literaturu 12 umělecká díla (socha, obraz) 1 pracovní stůl (ke studiu) 2 vlastní pokoj 3 tiché místo ke studiu 4 počítač, který mohu použít 13 hudební nástroj 14 myčka na nádobí Strana 18
70 průměrný percentil ve vztahu k vybavení domácnosti průměrný percentil 60 50 40 30 20 33 52 50 50 44 53 39 51 47 54 44 53 52 38 61 58 57 56 53 53 46 46 44 41 37 33 47 54 neuvedeno uvedeno 10 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 1 pracovní stůl (ke studiu) 2 vlastní pokoj 3 tiché místo ke studiu 4 počítač, který mohu použít 5 vzdělávací software 6 připojení na internet 7 vlastní kalkulátor 8 klasická literaturu 9 sbírky básní (poezie) 10 slovníky 11 encyklopedie, kroniky 12 umělecká díla (socha, obraz) 13 hudební nástroj 14 myčka na nádobí Z dat o závislosti průměrného percentilu na uvedení jednotlivých položek jako v domácnosti přítomných je patrné, že dobře rozlišující vlastností z hlediska výsledku v testu je například vlastnictví slovníků, podobně sbírek básní a také pracovního stolu využitelného žákem ke studiu. Naopak bez zřetelného vlivu je vlastní pokoj respondenta, zřejmě v souvislosti s již diskutovanými vztahy k přítomnosti sourozence v domácnosti. Byla zjištěna závislost průměrného výsledku testu na počtu v odpovědi jmenovaných položek z nabídky. Mimo případ nevyplnění žádné odpovědi u této otázky (vyskytuje se jen u několika desítek respondentů), kterému odpovídá výsledek téměř srovnatelný s průměrným výsledkem, je průměrný výsledek v testu tím lepší, čím více je domácnost vybavena. Lze se tak mj. domnívat, že žáci, kteří na otázku neodpověděli vybráním alespoň jedné položky žijí nejspíše v zhruba průměrně vybavené domácnosti. Strana 19
průměrný percentil ve vztahu k počtu položek, kterými je vybavena domácnost 70 65 66 průměrný percentil 60 50 40 30 20 43 14 23 27 33 34 38 41 48 52 53 56 59 10 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 Mezi jmenováním jednotlivých položek v odpovědi na otázku existují některé přirozené závislosti například respondenti s vlastním pokojem uvádějí častěji než ostatní, že mají doma tiché místo ke studiu. Jinak je volba vlastní pokoj spíše méně než další položky závislá na ostatních, opět zřejmě v souvislosti s již několikrát zmíněnou přítomností sourozence v domácnosti. Výrazně korelované jsou v souladu s očekáváním vlastnictví klasické literatury a sbírek poezie. Dá se říci, že zjištěné vztahy mezi odpověďmi podporují předpoklad, že respondenti řádně odpovídají na otázky v dotazníku a dotazník je validní a spolehlivý. V další podobně zaměřené otázce se sleduje vybavenost domácností telefonem (včetně mobilních telefonů), televizorem, počítačem, automobilem a koupelnou a sleduje se u každé jmenované věci také počet v kategoriích 0, 1, 2, 3 a více. Ukazuje se, že vybavenost domácností telefonem je prakticky stejná v Praze i v dalších částech ČR, přičemž v 91% domácností je 3 a více telefonních přístrojů. Asi 0,3% respondentů uvádí, že doma telefon nemá, a u těch je průměrný percentil pouze 26. Ve 2% případů žáci uvádějí, že mají doma jeden telefon a u těch vychází průměrný percentil 35. Pět procent respondentů má doma dva telefony a jejich průměrný percentil je 46. Přirozeně souvisí počet telefonů v domácnosti s počtem osob v ní žijících. Strana 20
Rozdělení počtu televizorů v domácnostech žáků se ve srovnání s rozdělením počtu telefonů více blíží rozdělení rovnoměrnému a opět je podobné pro Prahu i ostatní části republiky. Méně než jedno procento respondentů uvádí, že nemají doma žádný televizor. O něco více než pětina respondentů uvádí v odpovědi jeden televizor v domácnosti, přes 40% uvádí dva a zhruba 30% tři nebo více. Je zajímavé, že průměrné výsledky v testu OSP se s rostoucím počtem televizorů v domácnosti mírně zhoršují. Respondenti, kteří neodpověděli na dotaz zjišťující počet televizorů v domácnosti, dosahují průměrného percentilu pouze 36%. průměrný percentil ve vztahu k počtu televizorů v domácnosti 58 56 56,4 55,7 54 průměrný percentil 52 50 49,5 48,4 48 46 44 0 1 2 3 a více Strana 21
Výskyt alespoň dvou počítačů v domácnosti je jevem častějším v Praze než v ostatních částech republiky. Zároveň nejčastěji je v domácnosti respondentů (v Praze i jinde) pouze jeden počítač. Je zřejmá mírná pozitivní závislost na kategorii počtu počítačů v domácnosti a průměrným percentilem: žáci bez počítače v domácnosti dosahují v průměru percentilu 42, s jedním počítačem 49, skupina respondentů se dvěma počítači v domácnosti již dosahuje průměrného percentilu 55 a pro respondenty s kategorií 3 a více je průměrný percentil 58. Žáci, kteří počet počítačů v domácnosti neuvedli, dosahují průměrného percentilu 35 a tato skupina se nepříliš překvapivě překrývá významně se skupinou respondentů, kteří neuvedli počet televizorů v domácnosti. Lze předpokládat, že respondenti s nízkou motivací řádně odpovídat na otázky v dotazníku mají podobně nízkou motivaci při řešení úloh ve výkonnostním testu OSP. Část žáků teoreticky může vynechávat některé otázky v dotazníku zaměřené na odhad ekonomického statusu domácnosti z důvodu nedostatečné důvěry v korektnost, resp. hromadný a anonymní způsob jejich zpracování a souvisejících obav z nedostatečné bezpečnosti. počet počítačů v domácnosti 70% 63% 60% 50% 52% podíl žáků 40% 30% 27% ČR Praha 20% 20% 14% 10% 7% 4% 6% 0% 0 1 2 3 a více Podle odpovědí na dotaz na počet automobilů v domácnosti je desetina žáků z domácnosti bez automobilu, jejich průměrný percentil je 47, více než polovina má doma jeden automobil a dosahuje v průměru percentil 51, zhruba čtvrtina má doma dva automobily a průměrný percentil v této skupině je 53. Sedm procent respondentů má doma tři nebo více automobilů a dosahuje průměrného percentilu 47. Průměrný Strana 22
percentil respondentů bez uvedeného počtu automobilů v domácnosti je pouze 33 a jde často o respondenty, kteří neuvedli odpověď i na další podobně zaměřené otázky. Přibližně tři čtvrtiny žáků uvádí, že mají doma jednu koupelnu, a tito mají průměrný percentil 50. Z domácností se dvěma koupelnami je 14% žáků z Prahy a 21% žáků z ostatních částí ČR a jejich průměrný percentil je 53. Tři procenta respondentů mají doma tři nebo více koupelen a dosahují v průměru percentilu 58. Méně než jedno procento žáků uvádí, že doma koupelnu nemají, a jejich výsledky jsou v průměru podobné jako u respondentů s jednou koupelnou v domácnosti. Průměrný percentil respondentů s chybějícím údajem o počtu koupelen v domácnosti je 38. plány o dalším studiu V otázce Jakou střední školu, kde budeš dále studovat, jste s rodiči vybrali? měli žáci vybrat typ školy, na které by chtěli dále studovat oni sami a vyznačit také přání každého z rodičů. Svou představu v odpovědi vyjádřilo 96% žáků, o něco méně jich určilo volbu své matky a nejméně (mírně pod 90% respondentů) sdělilo preference svého otce. Může existovat souvislost s nepřítomností rodiče v domácnosti žáka nebo se skutečností, že respondenti interpretovali nabízenou odpověď nevím jako možnost vyjádřit spíše nejistotu rodiče o typu školy, kterou by měl žák dále studovat, než jako možnost vyjádřit neznalost preferencí rodiče žákem. Největší je v sedmých třídách podíl žáků, kteří se chystají pokračovat na střední odborné škole. Na gymnáziu by chtělo studovat 22% žáků v Praze a 16% žáků z ostatních částí republiky. Na střední škole bez maturity chce studovat 10% mimopražských žáků a pouze 4% respondentů z Prahy. Je možné, že celkově je podíl žáků s preferencí pro gymnázia podhodnocen kvůli tomu, že někteří jejich vrstevníci již svou volbu projevili odchodem na víceletá gymnázia. Čtvrtina respondentů ještě nemá o svém dalším studiu jasno. typ školy, na které by žák chtěl dále studovat 50% 45% 44% 44% 40% 35% podíl žáků 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 1% 0% skončím se základním vzděláním 10% 4% střední škola bez maturity (učiliště) střední odborná škola s maturitou 16% 22% gymnázium 25% 25% nevím ČR Praha Strana 23
Žáci s preferencí pro další studium na gymnáziu dosahují v souladu s očekáváním nejlepšího průměrného výsledku v testu OSP. Průměrný percentil žáků, kteří se vůbec nevyjádřili, je 36. průměrný percentil ve vztahu k typu školy, na které chce žák dále studovat 80 73 70 průměrný percentil 60 50 40 30 20 25 25 51 43 10 0 skončím se základním vzděláním střední škola bez maturity (učiliště) střední odborná škola s maturitou gymnázium nevím Rozložení žáky uváděných preferencí rodičů je podobné jako rozložení preferencí žáků. Matky žáků si podle odpovědí žáků častěji než žáci přejí, aby jejich dítě pokračovalo ve studiu na gymnáziu (18% v ČR a 27% v Praze), a méně často (méně než 20% respondentů) je uváděna odpověď nevím. Přání otců vnímaná žáky jsou podobná jako přání matek s vyšším podílem odpovědi nevím (a také vyšším podílem dotazníků bez vyplněné odpovědi) a přirozeně o něco nižšími podíly voleb pro další kategorie. Hodnoty průměrných percentilů podle kategorií voleb rodiče jsou pro žáky uváděné preference matky i pro preference otce podobné s tím, že o něco lepších výsledků je dosahováno v kategorii nevím (která je méně zastoupena) a o trochu horších výsledků je dosahováno pro kategorii gymnázium, která je uváděna častěji než u preferencí žáků samotných. Žáci, kteří uvádějí shodné preference členů rodiny s ohledem na další studium (obvyklá situace), dosahují mírně nadprůměrných výsledků v testu. Otázka zaměřená na představy o dalším studiu byla obsažena i v dotazníku pro rodiče, ve kterém nelze rozlišit, zda odpovídala matka nebo otec. Mezi rodiči, kteří odpovídali, je ve srovnání s představami žáků samotných i ve srovnání s žáky uváděnými představami rodičů nižší podíl respondentů se zatím nevyjasněnými představami o směru dalších studií dětí. Podobně jako u odpovědí žáků jsou Strana 24
preference pro studium na gymnáziu vyjadřovány respondenty z Prahy častěji než respondenty z ostatních částí republiky. 60% Na jaké střední škole byste chtěli, aby vaše dítě studovalo po ukončení ZŠ? 57% 54% 50% 40% podíl rodičů 30% 20% 10% 13% 6% 18% 29% 11% 10% ČR Praha 0% 0% 0% 1 2 3 4 5 1 nebude studovat na SŠ - studium ukončí se základním vzděláním 4 gym názium 2 střední škola bez maturity (např. učební obor) 5 zatím nevíme 3 střední odborná škola s m aturitou (např. prům yslovka, obchodní akadem ie) Vztah preference rodiče z hlediska typu školy k dalšímu studiu pro jejich dítě a výsledku žáka v testu OSP je podobný jako vztah preference dítěte samotného a jeho výsledku v testu (také v souvislosti se shodou preferencí žáka a jeho rodiče). V dotazníku pro rodiče byli respondenti požádáni o ohodnocení důležitosti jednotlivých nabízených čtrnácti důvodů pro volbu typu školy, kterou by mělo jejich dítě dále studovat, v úrovních bezvýznamné (pro další zpracování ohodnoceno jedním bodem) nedůležité (2 body) důležité (3 body) nejdůležitější (4 body), nevyplněná položka (zhruba desetina případů v Praze stejně jako mimo Prahu) není ohodnocena žádným bodem. Průměrná důležitost jednotlivých položek je velmi podobná v Praze a v ostatních částech republiky, mírně odlišně je vnímána potřeba získá maturitu, které je rodiči v Praze ohodnocena průměrně 3,14 body, zatímco mimo Prahu jen 2,98 body a (v souvislosti s tím) motivační faktor začne co nejdříve vydělávat, který je naopak mimo Prahu silnější (průměrně 1,62 bodu v Praze a 1,73 bodu mimo Prahu). Strana 25