Filip Schovánek představuje zajímavý produkt Autor: Martin Agnus Bobek, 7. 5. 2005 00:00 Filip Schovánek patří přes svůj poměrně nízký věk mezi nejzkušenější spolujezdce. Jeho jméno je spjato se jménem pilota Jana Kopeckého. Filip s Honzou startoval s různými vozy v různých soutěží včetně několika zařazených do seriálu Mistrovství světa v rallye. V roce 2004 dosáhl Filip Schovánek svého největšího úspěchu, když jako spolujezdec Jana Kopeckého získal titul Mistr ČR v rallye v absolutním hodnocení. V mistrovské sezóně 2004 s vozem Škoda Fabia WRC posádka Jan Kopecký Filip Schovánek nenašla přemožitele v Bohemia rallye, Barum rallye, Rallye Příbram a Horácké rallye v Třebíči. Filip Schovánek se rozhodl své dosavadní zkušenosti předat dál a pomoci především začínajícím spolujezdcům. Jeho sešit pro spolujezdce vychází ze zkušeností získaných během soutěží v České republice i v zahraničí. Ovšem nejen o tom je následující rozhovor. Foto: Martin Bobek ewrc.cz V sezóně 2005 máte s Honzou netradiční program. Startujete s různými vozy, ale pravidelně se nezúčastňujete žádného mistrovství. Jaký je váš nejbližší program? V neděli 8.5. odlétáme s Honzou díky podpoře společnosti Matador na další podnik seriálu MS, tedy do centra dění Kyperské rallye. Pondělí máme určené pro aklimatizaci, především se budeme muset rychle přizpůsobit jízdě vlevo. V úterý a ve středu absolvujeme seznamovací jízdy za stejných podmínek, jako kdybychom na Kypru opravdu startovali. Ve čtvrtek se z nás stanou diváci a shlédneme oficiální shakedown. Odpoledne máme naplánované schůzky v servisním areálu. V pátek ráno odlétáme zpět do ČR, neboť o víkendu se určitě přijedeme podívat a fandit našim týmovým
kolegům do Mostu na první závod nových pohárových Octavií. Na naše fanoušky nechceme zapomenout ani na vzdáleném Kypru a opět připravujeme tradiční deníček ze seznamovacích jízd, doplněný o fotografie a naše postřehy. Na první díl se mohou fanoušci těšit již v pondělí v noci! Na první pohled by se mohlo zdát, že máte s Honzou více volného času než v předchozích sezónách. Jak jsi tento čas vyplnil? Nedá se hovořit o tom, že bych měl nějakou delší pauzu. Když jsem přímo nezávodil, probíhalo testování, příprava a plánování dalších závodů nebo komunikace s pořadateli a můj program byl poměrně nabitý. Přesto jsem si udělal čas a konečně dokončil projekt, který jsem již poměrně dlouhou dobu chtěl realizovat a často jsem o něm přemýšlel. Tento projekt vznikl z jednoduchého důvodu. Domnívám se, že v České republice nyní zcela chybí jakákoliv podpora pro mladé posádky. V nejvyšší lize automobilových soutěžích, tedy seriálu MS, jezdí mnoho posádek s obrovskou podporou domácích autoklubů. Stačí se podívat na obrovské nápisy na vozech v podobě RACC nebo FFSA. Rovněž skandinávští piloti mají také naprosto dokonale propracovaný systém práce s juniory. Jedinec není schopen toto pro české posádky zajistit, rozhodl jsem se alespoň ulehčit práci svým kolegům spolujezdcům. Na konci května se proto objeví, a to nejen v u nás v ČR, zcela nový spolujezdecký sešit. To je rozhodně zajímavé, můžeš nám tento projekt blíže představit? Od začátku své kariéry jsem sbíral poznatky od těch nejlepších. Nejdříve to byl samozřejmě můj otec, později nejzkušenější čeští spolujezdci Petr Gross a Miloš Hůlka. Můj spolujezdecký sešit se neustále vyvíjel a dalším vývojovým krokem byly mé starty v MS. Chodil jsem za továrními spolujezdci, nakukoval jim přes rameno a snažil se okoukat co nejvíce. Hodně jsem odpozoroval od svého vzoru Phila Millse (spolujezdec Pettera Solberga). Např. v Anglii 2003 jsme za Solbergem startovali v jedné z etap, to byl vynikající prostor pro pozorování, před Solbergem navíc startoval Sebastien Loeb Velmi brzy od vstupu do rally jsem přestal používat kupované sešity z papírnictví, domnívám se, že ty nemohou splnit náročné požadavky na profesionálně pracujícího spolujezdce. Zastávám filosofii, že detaily tvoří celek a proto jsem si začal vyrábět své vlastní spolujezdecké sešity, do kterých jsem právě přenášel své získané poznatky. Již přibližně rok se můj sešit ustálil, nemění se. Domnívám se, že to je právě správný okamžik, abych své poznatky předal dále.
Ukázka vysvětlení pojmů rozpisu Sešit má formát A4 a spolujezdec v něm nalezne naprosto vše, nemusí používat žádné jiné papíry, to je jeden z mých cílů usnadnění a zjednodušení práce. Je zde prostor pro zaznamenávání časů konkurence ve stopkách RZ, prostor pro poznámky k dané RZ po jejím dojezdu (např. použité pneu), pro popis RZ nejen pro posádku, ale i pro špiony (gravel car) ihned po seznamovacích jízdách. Tento styl práce se používá zejména v neznámem prostředí - zahraniční rallye nebo první účast na soutěži. Je připravena i strana, která se doufám nebude příliš používat zelené OK a červené SOS. Hlavní část samozřejmě tvoří prostor pro poznámky o RZ rozpis. Je zde i malá sekce, kde posádky naleznou informace o prodejcích sportovního vybavení, benzínu, pneumatik apod. To však stále není vše.
Titulní strana sešitu pro spolujezdce Můj spolujezdecký sešit má za úkol oslovit širokou skupinu spolujezdců. Na jednom pólu budou stát spolujezdci začátečníci (nejen ve velkém mistráku, ale třeba i ve volných pohárech, ČMPR
apod.), kterým je určen úvod s krátkou ukázkou rozpisu, na druhém pólu budou naprostí profesionálové. Celý sešit je v kroužkové vazbě, dá se kdykoli rozložit, upravit na danou soutěž a opět jednoduše složit. Uvedl jsi, že sešit není určen jen pro ČR. Kam tedy bude dále směřovat? Je to opravdu tak. Již nyní jsem domluven s předními posádkami v Německu, které mají o sešit zájem. Vrcholem jsou ale soutěže MS a i zde má v těchto dnech sešit již první odběratele v posádce Jani Paasonen Jani Vainikka! Jsem přesvědčen o tom, že velmi brzy od první distribuce se počet posádek navýší. Vraťme se k sezóně 2005. Jak zatím hodnotíš začátek sezóny z pohledu posádky Jan Kopecký-Filip Schovánek? Domnívám se, že se nemáme za co stydět a první třetina sezóny se nám jednoznačně povedla. Čekal nás přechod na nový vůz a to nejen pro nás jako posádku, ale i mechaniky. Vše vyžadovalo nové poznatky a zkušenosti a tým vše zvládl zcela profesionálně. Na Jänneru jsme si moc přáli sníh, naše přání nebylo vyslyšeno, ale i tak to byly hezké závody. Objevily se sice určité drobné dětské nemoci (např. ruční brzda), ale vůz po většinu závodu fungoval dobře. Ovšem před závodem nebyl čas na drobné detaily, které měla již naše konkurence za sebou a my platili tak trochu i daň nováčků ve skupině N. Následovaly seznamovací jízdy na legendárním Monte Carlu, zde čtenáři vlastně byli s námi díky mobilnímu telefonu a našim zprávám z tohoto tréninku. Přivezli jsme si krásné zážitky a mnoho nových zkušeností. Mezitím mechanici tvrdě pracovali na přípravě a dodělání našeho Nkového Mitsubishi. Pak přišlo pro celý tým nesmírně náročné skandinávské turné zakončené naší účastí na Šumavě v Klatovech. Byly to vlastně 3 týdny neustále na cestách. Technika, logistika i lidé, to vše muselo být připraveno nikoliv dobře, ale výborně. Dovolím si říci, že jsme všichni obstáli. Pro mě osobně to bylo hodně hektické období. Vždyť například Šumava musela být logisticky hotova měsíc před startem. Zvládli jsme pro Vás s Honzou i deníček, který jste mohli číst po dobu 2 týdnů. A i když ne všem, většině lidí se líbil a to je pro nás s Honzou důležité. Švédsko bylo pro nás nádherným zážitkem, i když nebylo sněhu tolik, jako v letech minulých. Jízda s hřeby o délce 7 mm je neskutečná, nic podobného jsem v závodním autě ještě nezažil. Navíc jsme se mohli před Švédskou rally připravit ve Finsku, kde jsme poznali nové výborné lidi a navázali nová přátelství. Já jsem byl spokojen dvojnásob, Finsko je moje moc oblíbená země.
Foto: Petr Lusk ewrc.cz Po Švédsku následovala Šumava, byli jsme již sice všichni trochu unaveni, ale výsledek byl odměnou pro celý tým a znovu nám doplnil energii. Škoda pátečních úseků, které byly uměle zbaveny sněhu, ale převládají jednoznačně kladné pocity. Sice jsme již měli určité zkušenosti s hřeby, ale bylo důležité se hodně zklidnit a mít hlavně ze začátku závodu v hlavě, že Šumava se nejede na hřebech, ale pouze hrotech a rozdíl jsou 3 mm délky Březen byl volnějším měsícem, kdy bylo potřeba vše důkladně zrepasovat, zkontrolovat a pokračovat ve vylepšování závodního vozu. Mnoho lidí si asi ani neuvědomuje, že závody nejsou jen závodní auto, ale po náročných 3 týdnech přišel čas i na kontrolu servisní techniky, trucků, tréninkového auta a dalšího vybavení nutného pro kvalitní výsledek. Na začátku dubna jsme se vydali do Německa, kde jsme startovali v okolí Oscherslebenu na Welfen Rallye. Tratě tohoto závodu jsou hodně atypické, poměrně rozbité a značnou část tratě tvořila šotolina. Na druhou etapu byly šotolinové podvozky a pneumatiky nezbytné. Tento závod jsme se rozhodli využít k testování závodních pneumatik Matador a po I. etapě jsme vedli skupinu PWRC a jeli na 3. místě celkově. Za naším zadním nárazníkem zůstala nejen Škoda Octavia WRC, ale hlavně náš největší soupeř Gassner. Bohužel hned na prvním sobotním testu se objevila letos první velká závada našeho vozu a byli jsme donuceni ze závodu odstoupit. V polovině dubna přišla naše premiéra na smutném sprintu v Pelhřimově. Na startovní rampě se vůbec poprvé objevila nová Škoda Fabia RS Kit Car. Výsledky z tohoto závodu nejsou důležité, přesto si dovolím poznamenat, že tento zcela nový vůz porazil všechny vozy skupiny N4 i všechny své nejbližší konkurenty ve skupině A6. Je na něm ještě mnoho vývojové práce, ale výchozí bod je velmi kvalitní. Naším cílem je do konce roku udělat z tohoto vozu obávanou juniorskou zbraň! Zatím naším posledním závodem byla Rally Matador Tatry ve slovenském Púchově. Startovali jsme s posledním modelem továrního vozu a náš cíl byl jednoznačný - vyhrát. Bohužel v průběhu první
etapy nastaly technické problémy, které pro nás znamenaly velkou časovou ztrátu. Druhá etapa svým profilem neumožňovala likvidaci naší velké ztráty. Přesto jsme se nevzdávali a podařilo se nám vyhrát všechny testy II. etapy. V cíli byla naše ztráta 41,8 vteřiny a znamenala konečné druhé místo. Nebudu zastírat, že je to pro nás určitě zklamání. Děkuji za rozhovor.