Průběžná zpráva o šetření ve věci paní K-Š V Brně dne 31. ledna 2011 Sp. zn.: 532/2010/VOP/AŢ A - Obsah podnětu Na základě podání paní K-Š (dále také matka nebo stěţovatelka ), bylo zahájeno šetření postupu Úřadu městské části B, sociálního odboru (dále také OSPOD ), ve věci výkonu sociálně-právní ochrany a kolizního opatrovnictví nezl. M. (nar. 17. 9. 1997). Stěţovatelka, která se opakovaně obrátila na veřejného ochránce se stíţností na postup OSPOD, namítá nesprávný postup OSPOD v lednu 2009, kdy podal návrh na předběţné opatření dle ustanovení 76 a) občanského soudního řádu, kterým byl nezl. M předán do péče otce, aniţ by objektivně ověřil informace nezl. M a jeho otce. Dále stěţovatelka uvedla, ţe od 10. prosince 2009, tedy ode dne, kdy byl nezl. M předán do péče otce, se s ním nevídala, ačkoliv opakovaně ţádala OSPOD o pomoc. Dále má stěţovatelka za to, ţe OSPOD straní otci nezl., nebere v potaz výsledky znaleckých posudků (otci byla prokázána manipulace s dětmi), odmítá reagovat a komunikovat se stěţovatelkou v předmětné záleţitosti. K vyřízení stíţnosti na postup OSPOD má stěţovatelka taktéţ výhrady. B - Skutková zjištění V únoru 2010 byla podle ustanovení 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, o zahájení šetření informována tajemnice úřadu a rovněţ stěţovatelka. Vedoucí odboru sociálních věcí Úřadu městské části B byla vyzvána k zaslání spisové dokumentace Om a k vyjádření se k předmětnému případu. Rekapitulace Ve věci paní K-Š byla vydána na základě prvního šetření ochránce (sp. zn. 2908/2006/VOP/AFO) dne 18. 12. 2007 průběţná zpráva o výsledku šetření koncipovaná podle ustanovení 18 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. Na základě tehdejšího šetření veřejný ochránce práv zjistil řadu pochybení OSPOD. Uvedený spis byl uzavřen dne 4. 2. 2008. S názorem veřejného ochránce práv na nedostatečnou sociální práci se ztotoţnilo také Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále MPSV), které rovněţ šetřilo případ dětí K- Š. 1 1 Pochybení bylo shledáno v tom, ţe OSPOD byl pasivní, nevyuţil postup podle ustanovení 11-13 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, nevyvinul aktivitu při zprostředkování styku mezi bratry.
Další šetření bylo zahájeno v říjnu 2008, kdy měla stěţovatelka za to, ţe ani po první zprávě veřejného ochránce práv a po zprávě MPSV bývalá vedoucí sociálního odboru nejednala v zájmu jejích dětí a nebyla dostatečně aktivní. Šetřením byla opět zjištěna pochybení OSPOD při výkonu sociálně-právní ochrany a kolizního opatrovnictví, proto bylo vydáno závěrečné stanovisko (sp. zn. 5395/2008/VOP/HVZ). 2 Právní stav V roce 2004 byly obě děti svěřeny do péče matky. V říjnu 2005 vydal Městský soud v Brně předběţné opatření, jímţ svěřil nezl. MI do péče otce a matce stanovil styk v krizovém centru. Odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, jímţ byl MI svěřen do péče otce a M do péče matky. Dohoda o styku matky s MI a styku otce s M nejdříve upravovala styk v krizovém centru jednou za 14 dnů pod dohledem odborného pracovníka. Později uzavřeli rodiče dohodu o styku s dětmi, které nemají v péči, mimo krizové centrum. Vyskytly se však problémy při styku matky s MI, který odmítal kontakt s manţelem matky panem K.. Matka dne 28. 1. 2008 od dohody odstoupila s tím, ţe MI na styk s ní není připravený a ze styku utíká. Psycholoţka manţelské a rodinné poradny doporučila OSPOD dne 28. 1. 2008, aby se kontakty nadále odehrávaly jen v krizovém centru za přítomnosti odborníka. Posléze se podařilo obnovit styky mimo krizové centrum, ale nepravidelně. Dne 13. 11. 2007 byl vydán rozsudek Městského soudu v Brně, jímţ byl mj. nezl. MI svěřen do péče otce. S nezl. M je otec oprávněn se stýkat 1krát za 14 dnů od pátku 17:00 hod. do neděle 17:00 hod. Matka je oprávněna stýkat se s nezl. MI jednou za 14 dnů v sobotu od 10:00 hod. do 18:00 hod. Dne 12. 8. 2008 odvolací soud potvrdil ve výše uvedených výrocích rozhodnutí soudu I. stupně. Dne 10. 12. 2009 podal OSPOD návrh na předběţné opatření podle ustanovení 76a, o. s. ř., kterému soud vyhověl a nezl. M byl předběţně svěřen do výchovy a péče otci. Otec nezl. podal dne 8. ledna 2010 návrh na svěření nezl. M do své péče. V lednu 2010 upravil soud zatímně styk nezl. M s matkou, a to na základě jejího návrhu. Styk měl probíhat v KC. V srpnu 2010 byl vypracován znalecký posudek. O změně výchovných poměrů nezl. M soud dosud nerozhodl, takţe nezl. M je v péči otce na základě usnesení o předběţném opatření z prosince 2009. Znalecké posudky a vyjádření specializovaných pracovišť 2 Postoj OSPOD, který navrhoval styk nezl. M s otcem od pátku 17:00 hod. do neděle 17:00 hod. byl ochráncem zhodnocen jako chybný, protoţe zde existovalo riziko manipulace ze strany otce, a to na základě tří znaleckých posudků, které označily otce za manipulující osobu. 2
Ze znaleckého posudku PhDr. Lincové (znalkyně z oboru klinické psychologie) z roku 2006 vyplývá, ţe postoje MI k matce jsou heteronomně převzaté od otce. Myšlení otce bylo označeno za často výrazně katathymně ovlivněné. Jeho osobnost byla hodnocena jako hraniční, s tendencí vnímat věci jinak neţ ostatní. Z výchovného hlediska bylo jeho působení shledáno jako velmi problematické, dítě negativně ovlivňující aţ stigmatizující. Znalkyně uvedla, ţe pokud bude MI nadále vyrůstat ve stigmatizujícím prostředí (u otce), nelze vyloučit ani velmi nepříznivý psychický vývoj. U otce zaznamenala dlouhodobou snahu manipulovat okolím. Chování MI k matce splnilo všechna kritéria syndromu zavrţeného rodiče. Vztah MI s otcem byl hodnocen jako patologicky symbiotický, výchovné schopnosti otce jako velmi problematické, limitované jeho osobnostní strukturou, jeho výchovné postoje jsou často neobjektivní, nekorektní, dítě stigmatizující, neumoţňující mu harmonicky se rozvíjet, socializovat, emancipovat. Výchovné praktiky otce jsou zcela nevhodné a dítě poškozující. Ze znaleckého posudku MUDr. Libuše Štefánkové (odvětví psychiatrie) z roku 2006 vyplývá, ţe otec je osobnost s anomálními rysy. Projevuje se u něj výrazná tendence k manipulaci s okolím. Otec trpí projevy trvalé poruchy osobnosti, je problematickou a konfliktní osobností. Je výchovně méně vhodný s ohledem na další zdravý duševní vývoj dětí. Podle vyjádření PhDr. Tuláčkové, která zpracovávala v roce 2006 znalecký posudek v souvislosti s trestním řízením proti manţelu matky (p. K), jenţ byl podezřelý ze spáchání trestného činu týrání svěřené osoby (nezl. MI), byla výpověď MI a reprodukce proţitých událostí ovlivněna otcem nezl. MI. MI pouţíval stejných slov a obratů jako otec, působil nedůvěryhodně. Vyjádřila názor, ţe odpor proti p. K je důsledek manipulace dítětem ze strany otce. Zpráva manţelské a rodinné poradny z července 2009 konstatuje, ţe nezl. M navštěvuje poradnu nepravidelně od roku 2003, otec nezl. přestal s poradnou spolupracovat od doby, kdy získal do zatímní péče staršího syna MI. S poradnou spolupracovala pouze matka, její manţel a nezl. M. Z testu rodinných vztahů vyplynulo, ţe M je velmi silně citově vázán na matku, pozitivní citové vazby byly patrné k jejímu manţelovi. K otci nezl. silný citový vztah vybudován neměl, k staršímu bratrovi měl vztah ambivalentní. M postrádal bratra, ne svého otce. Ze znaleckého posudku PhDr. Jiřího Mezníka ze srpna 2010 vyplývá, ţe nezl. jednoznačně preferuje otce před matkou. Vyšetření prokázalo, ţe nezl. M je otcem v neprospěch matky programově ovlivňován přímo i nepřímo a otec oba syny po dobu matčiny péče proti ní popouzel. Výchovné schopnosti otce byly shledány jako ne zcela adekvátní pro výchovu dětí - opomíjí tzv. demokratický výchovný styl, snaţí se rozhodovat za děti i v situacích, kdy to není přiměřené, coţ vede nezl. k pasivitě, jeho vedení dětí je benevolentní a neklade na ně přiměřené poţadavky a nároky, snaţí se děti dotlačit do pasivní závislosti na sobě a uţívá k tomu převáţně manipulativních technik. Výchovné schopnosti matky nezl. jsou dle znalce dobře rozvinuté, pro nezl. M má dobré podmínky pro jeho uspokojení. Znalec nemohl objektivizovat jediný důvod, kterým by matka zavdala příčinu k jejímu odmítnutí ze strany obou synů. Jelikoţ je výsledkem programování postojů a vazeb nezl. k matce její odmítání a preference otce, dle znalce se jeví správné učinit otce výhradním vychovatelem M, i kdyţ v otcově výchovné péči se nezl. nebude vyvíjet tak, aby 3
zuţitkoval svůj potenciál a vyrostl v dobře socializovanou osobnost. 3 Znalec nevyloučil moţnost, ţe se děti staly nástrojem otcovy reakce na ztrátu manţelky, na kterou si dělal nárok. Znalec doporučil uloţení rodinné terapie povinné pro oba rodiče i nezl. V případě, ţe bude nezl. svěřen do výchovy otce, otec by musel s nezl. docházet na terapii a skutečně a reálně podporovat M vztah k matce. Doporučil širší styk nezl. s matkou nejen v centru, ale i mimo něj. V září 2010 KC navrhla rodičům nezl. M výchozí parametry pro další spolupráci, jeţ byla časově ohraničena do konce listopadu 2010. Byla navrţena společná mediace rodičů ve frekvenci 1x 2 týdny v délce jedné hodiny, individuální práce s nezl. M v neutrálním prostředí centra, rozdělení asistovaného setkání na třetiny, nabídka matce nezl. ve vyuţití metody VTI. Záměr však nebyl realizován. 4 Vyjádření OSPOD z února 2010 Rozsudkem z února 2004 byly nezletilé děti MI a M svěřeny do výchovy matky a otci stanoveno výţivné. Rozsudkem z listopadu 2007 byl nezl. MI svěřen do výchovy otce a matce bylo stanoveno výţivné. Zároveň byl upraven styk matky s nezl. MI a styk otce s nezl. M. Matka nezl. dětí se proti rozsudku odvolala ke krajskému soudu i k Ústavnímu soudu. Krajský soud rozsudek potvrdil, Ústavní soud návrh matky na zrušení rozsudku zamítl. Oba rodiče opakovaně na OSPOD uváděli, ţe nemají moţnost se se svými dětmi vídat. Styk rodičů s dětmi od počátku roku 2009 neprobíhal. MI uvedl, ţe se s matkou nevídá, protoţe matka ţije s panem K (coţ je její manţel), a protoţe mu matka neuvěřila, ţe jej její manţel fyzicky napadl, nemá jí moc rád. MI byl ochoten se s matkou vídat bez přítomnosti jejího manţela, coţ matka nezl. neakceptovala. Nezl. M na OSPOD dne 7. 5. 2009 sdělil, ţe nemá moţnost se s otcem a bratrem vídat, jelikoţ mu to matka zakazuje. Dále nezl. M uvedl, ţe manţel matky staršího bratra bil a bije i jeho. OSPOD matku s výpovědí nezl. M seznámil, matka s výpovědí M nesouhlasila a následující den poslala na OSPOD e-mail, ve kterém sdělila, ţe se M ve své výpovědi spletl. OSPOD rodiče opakovaně důrazně upozornil na nutnost dodrţování soudního rozsudku a poučil je o jejich právech a povinnostech. S M OSPOD vykonal opět pohovor dne 16. 11. 2009 na Základní škole. M uvedl, ţe matka mu zakazuje se s otcem vídat, takţe se s otcem vídá tajně, ale matka se o tom nesmí dozvědět, protoţe by se na něj zlobila. Nezl. sdělil, ţe mu manţel matky dost často nadává, někdy ho i bije, matka se jej někdy zastane. Dále sdělil, ţe se stýkat můţe pouze s prarodiči ze strany manţela matky, s babičkou ze strany matky se stýká tajně. M vyslovil před OSPOD přání bydlet u otce a s matkou se vídat. Nezl. M nechtěl, aby se matka o pohovoru s OSPOD dozvěděla, protoţe by se na něj zlobila a byl by matkou zbit. Proto OSPOD zaloţil ve věci nezl. M zvláštní sloţku a matka o vykonaném pohovoru nebyla informována. Důvodem byl zájem ochrany nezl. a také situace, která vznikla při pohovoru v květnu 2009. Dne 10. 12. 2009 se na OSPOD dostavil otec s nezl. M. OSPOD s nezl. vykonal pohovor bez přítomnosti otce. Nezl. M sdělil, ţe je matka od 7. 12. 2009 hospitalizována v nemocnici. O 3 Uvedené vyjádření znalce působí protichůdně jestliţe se nezl. M v otcově výchovné péči nebude vyvíjet tak, aby zuţitkoval svůj potenciál a vyrostl v dobře socializovanou osobnost, svěření do péče otce by pak ovšem nebylo v jeho oprávněném zájmu. 4 Styk nezl. M s matkou je minimální. 4
pobytu matky v nemocnici se dozvěděl od jejího manţela, matka mu celý týden nezavolala a nedala mu osobě nic vědět, nesdělila mu, kdy se vrátí z nemocnice. Dále nezl. M uvedl, ţe manţel matky je na něj zlý, pořád na něj křičí, vyčítá mu, ţe je matka v nemocnici kvůli němu, nestará se o něj, nezeptá se na školu, nenachystá mu snídani, večeři, nedá mu čisté oblečení (M na OSPOD přišel v zablácené bundě a svetru). Kromě nadávání ho trestá i bezdůvodně velikým pohlavkem. Dále nezl. sdělil, ţe v úterý 8. 12. 2009 chtěl ze školy odjet za tátou, ale neměl ani peníze na autobus. Otec jej navštívil tajně před školou ve středu 9. 12. 2009 a nezl. M mu vše sdělil. Dále nezl. M uvedl, ţe mu matka brání se vídat s tátou, do psychologické poradny chodí od matky nainstruovaný, při testech schválně vynechává svého otce, aby se matka nezlobila. OSPOD pohovor s nezl. vyhodnotil tak, ţe nezl. je celou situací rozrušen a traumatizován a k matce se odmítá vrátit, tato situace jiţ delší dobu narušovala zdárný vývoj nezl., jenţ opakovaně vyslovil přání ţít s otcem a s matkou se vídat. Vzhledem k tomu, ţe situace v rodině, dle názoru OSPOD, byla jiţ natolik vyhrocená a závaţná, OSPOD se obával nějakého zkratkovitého jednání ze strany nezletilého M, podal dne 10. 12. 2009 návrh soudu na vydání předběţného opatření dle ustanovení 76 a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Otec se změnou výchovného prostředí nezl. souhlasil. Na základě návrhu OSPOD byl nezl. M usnesením soudu ze dne 11. 12. 2009, svěřen do péče otce. Dále OSPOD sdělil, ţe při pohovorech na OSPOD je M od vydání předběţného opatření jako vyměněný. 5 Matka při jednání na OSPOD celou výpověď nezl. M popřela, sdělila, ţe výpověď nezl. je důsledkem manipulativního jednání otce. OSPOD matce sdělil, ţe nezl. bránila ve styku otcem, M se s otcem setkával tajně. OSPOD vyloučil manipulaci otce s ohledem na krátké schůzky otce s nezl. Dále bylo matce nezl. opakovaně vysvětleno, proč OSPOD přistoupil k podání návrhu na předběţné opatření, bylo jí zdůrazněno, ţe děti mají matku rády, vídat se s ní chtějí, ale nepřejí si, aby u styku byl přítomen její manţel. OSPOD rovněţ vykonal pohovor s manţelem matky, který popřel, ţe by se k dětem manţelky choval někdy hrubě, nikdy je fyzicky netrestal, měl k nim vţdy pěkný kamarádský vztah. Při společném jednání rodičů na OSPOD byli rodiče vyzváni k uzavření dohody ve věci nezletilých dětí. K dohodě však nedošlo. Dále OSPOD sjednal společně s rodiči a nezl. dětmi M a MI schůzku matky s dětmi. Děti se schůzkou souhlasily, ale jako podmínku si daly, ţe se s matkou sejdou bez přítomnosti jejího současného manţela. Podle sdělení rodičů i dětí se schůzka neuskutečnila. Děti uvedly, ţe matka jim kromě jiného sdělila, ţe pojedou na výlet k rodině K., a to děti odmítly. Návrhům dětí, na strávení volného času s matkou, matka nevyhověla. Další schůzka matky s dětmi se rovněţ neuskutečnila, protoţe matka přijela na styk s dětmi v doprovodu manţela. Otec uvedl, ţe dětem nebrání ve styku s matkou, které několikrát nabídl styk s dětmi, matka však na jeho nabídky nereagovala. OSPOD doporučil rodičům a dětem návštěvu KC a sjednal rodičům v KC setkání za účasti psychologa s ohledem na to, ţe matka uvedla, ţe nemá moţnost ţádného kontaktu s dětmi a rodiče nezl. se nebyli schopni dohodnout. Mgr. Sakař z KC telefonicky OSPOD sdělil, ţe rodiče s dětmi KC navštívili, ale vzhledem k tomu, ţe časový prostor pro rodiče mělo KC pouze v dopoledních hodinách, doporučil rodičům KC. Dále byla sjednána schůzka matky se synem na OSPOD, který matka vzhledem k soudní úpravě styku odmítla. 5 Při jednání v květnu 2009 byl velice zaraţený, na otázky odpovídal tak, ţe neví nebo ţe ho to nezajímá, bylo velice obtíţné s ním navázat hovor. 5
OSPOD s rodiči a dětmi průběţně spolupracuje. Otec podal návrh na svěření nezl. M do své péče. OSPOD má za to, ţe matka neustále brání svého manţela a nepřipouští si, ţe manţel uplatňuje na dětech takové výchovné prostředky, které mu, jako manţelovi matky, nepřísluší. Závěrem OSPOD sdělil, ţe primárním úkolem sociálně-právní ochrany dětí je ochrana práv dítěte. Nezl. M se na OSPOD obrátil s ţádostí o pomoc a OSPOD byl povinen, i bez vědomí rodičů, M odpovídající pomoc poskytnou. Nezl. M se opakovaně před OSPOD vyjádřil, ţe chce ţít u svého otce, v jehoţ péči je i jeho bratr nezl. MI. Vzhledem k tomu, ţe nezl. M se na OSPOD opakovaně vyjádřil a projevil přání ţít se svým otcem a bratrem a OSPOD, při své činnosti bere v úvahu přání a pocity dítěte, bude OSPOD při soudním jednání toto přání dítěte prosazovat. Znalecké posudky při jednání můţe navrhnout kterýkoliv z účastníků řízení, a pokud tento návrh vzejde, nebude se mu OSPOD bránit. OSPOD byl v srpnu 2010 vyzván k doplnění, resp. k poskytnutí aktuálních informací o situaci v rodině (od dubna 2010). Na výzvu však OSPOD nereagoval. Při hodnocení postupu OSPOD při výkonu sociálně-právní ochrany a kolizního opatrovnictví nezl. M budu tedy vycházet z vyjádření OSPOD z února 2010 (cca mapuje činnost OSPOD do března 2010), z části spisové dokumentace Om, z vyjádření matky nezl. M a jí dodaných podkladů. C - Právní úprava Nemohu se zabývat tím, co je předmětem soudního řízení, proto se nevyjadřuji k postupu a rozhodnutí opatrovnického soudu. Mým úkolem je hodnotit postup OSPOD, vůči němuţ bylo zahájeno šetření při výkonu sociálněprávní ochrany a kolizního opatrovnictví nezl. M. Úmluva o právech dítě (dále jen ÚPD ) stanoví v čl. 3 zásadu, ţe zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať uţ uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány. Čl. 18 ÚPD stanoví zásadu, ţe oba rodiče mají společnou odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte. Čl. 9 ÚPD zakotvuje právo dítěte odděleného od jednoho nebo obou rodičů udrţovat pravidelné osobní kontakty s oběma rodiči, ledaţe by to bylo v rozporu se zájmy dítěte. Čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod je péče o děti a jejich výchova právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona. Podle ustanovení 5 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen ZoSPOD), je předním hlediskem sociálně-právní ochrany dětí zájem a blaho dítěte. Podle ustanovení 9 ZoSPOD má rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte právo při výkonu svých práv a povinností poţádat o pomoc orgán sociálně-právní ochrany dětí, státní orgány, kterým podle zvláštních právních předpisů přísluší téţ ochrana práv a oprávněných zájmů dítěte, popřípadě pověřené 6
osoby; tyto orgány v rozsahu své působnosti a pověřené osoby v rozsahu svého pověření jsou tuto pomoc povinny poskytnout. Obecní úřad je podle 10 odst. 1 písm. b) a c) ZoSPOD povinen působit na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti a projednat s nimi odstranění nedostatků ve výchově dítěte. Dle ustanovení 11 odst. 1 ZoSPOD, má orgán sociálně-právní ochrany pomáhat rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a poskytovat nebo zprostředkovávat rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postiţené. Dle ustanovení 12 odst. 1 písm. b) ZoSPOD, můţe OSPOD uloţit rodičům povinnost vyuţít pomoc odborného poradenského zařízení, pokud rodiče nejsou schopni řešit problémy spojené s výchovou dítěte bez odborné poradenské pomoci, zejména při sporech o úpravě výchovy dítěte, nebo úpravě styku s ním. Dle ustanovení 13 ZoSPOD můţe OSPOD rozhodnout o výchovném opatření podle zákona o rodině, např. napomenutí (viz výše), neučinil-li tak soud; přihlédne přitom k tomu, ţe projednávání nedostatků s rodiči nevedlo k nápravě. OSPOD sleduje, zda jsou dodrţována opatření, o nichţ rozhodl, a rovněţ, zda jsou dodrţována opatření učiněná soudem, jestliţe je o to soud poţádá. Dle ustanovení 59a ZoSPOD se rodič nebo jiná fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte dopustí přestupku tím, ţe nesplní povinnost vyuţít pomoc odborného poradenského zařízení, o jejímţ uloţení rozhodl orgán sociálně-právní ochrany podle ustanovení 12. Za takový přestupek lze uloţit pokutu do výše 20.000,- Kč. Zachování kontaktu dítěte s rodičem, se kterým neţije ve společné domácnosti, zdůrazňuje i ustanovení 27 odst. 2) zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoR ), který povaţuje bránění oprávněnému rodiči ve styku s dítětem, pokud je opakovaně bezdůvodné, za projev výchovné nezpůsobilosti. Zákon stanoví, ţe výše popsané jednání je povaţováno za změnu poměrů, která vyţaduje nové rozhodnutí o výchovném prostředí. Dle ustanovení 43 odst. 1 písm. a ZoR, vyţaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte, můţe soud, neučinil-li tak orgán sociálně-právní ochrany dětí, napomenout vhodným způsobem nezletilého, jeho rodiče a osoby, kteří narušují jeho řádnou výchovu. Dle ustanovení 46 ZoR, jestliţe je výchova dítěte váţně ohroţena nebo váţně narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě, nebo jestliţe z jiných závaţných důvodů nemohou rodiče výchovu dítěte zabezpečit, můţe soud nařídit ústavní výchovu. Jestliţe je to v zájmu nezletilého nutné, můţe soud nařídit ústavní výchovu i v případě, ţe jiná výchovná opatření nepředcházela. Podle ustanovení 76a občanského soudního řádu, 6 (dále jen o. s. ř. ) ocitlo-li se nezletilé dítě bez jakékoliv péče, nebo jsou-li jeho ţivot nebo příznivý vývoj váţně ohroţeny nebo 6 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 7
narušeny, předseda senátu předběţným opatřením nařídí, aby bylo na nezbytně nutnou dobu umístěno ve vhodném prostředí, které v usnesení označí. Dle ustanovení 163 odst. 2 o. s. ř. rozsudky o výchově a výţivě nezletilých dětí a o přiznání, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti, nebo o pozastavení jejího výkonu, lze změnit i bez návrhu, změní-li se poměry. Dle ustanovení 273 odst. 1 o. s. ř., soud nařídí výkon rozhodnutí uloţením pokuty proti tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí, nebo soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí, popřípadě o úpravě styku s nimi, anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, a to opakovaně jednotlivé pokuty do výše 50.000,- Kč. Dle odst. 2 citovaného ustanovení, je-li to účelné, můţe soud tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí, popřípadě o úpravě styku s nimi, anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, uloţit na dobu nejvýše 3 měsíců účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání, nebo na rodinné nebo jiné vhodné terapii. Nejsou-li dány podmínky pro změnu rozhodnutí podle 163 odst. 2 (viz výše), stanovit plán navykacího reţimu (dále jen plán ), je-li to v zájmu dítěte. Plán se stanoví tak, aby byl umoţněn postupný kontakt dítěte s osobou oprávněnou ke styku s ním. Soud si zpravidla před stanovením plánu opatří odborné vyjádření o vhodnosti, obsahu, rozsahu a době trvání. Výkonem kontroly plnění plánu soud pověří vhodnou osobu nebo zařízení, neprovádí-li soud výkon kontroly přímo. Shledá-li soud porušování plánu některým z účastníků řízení, který má vliv na účel navykacího reţimu, nebo dospěje-li k závěru, ţe navykací reţim neplní svůj účel, plán zruší a přistoupí k výkonu rozhodnutí. Zůstane-li postup soudu podle odstavců 1 a 2 bezvýsledný, nařídí soud výkon rozhodnutí odnětím dítěte proti tomu, u koho podle rozhodnutí nebo dohody nemá být, a jeho předání tomu, komu bylo podle rozhodnutí nebo dohody svěřeno nebo má být navráceno, anebo tomu, komu rozhodnutí nebo dohoda přiznávají právo na styk s dítětem po omezenou dobu. Dle ustanovení 273a o. s. ř. - nařídil-li soud předběţným opatřením, aby nezletilé dítě bylo předáno do vhodného prostředí ( 76a), zajistí současně jeho bezodkladný výkon. Citovaného ustanovení odst. 2 ) - výkon rozhodnutí se provede tak, ţe soud v součinnosti s příslušnými státními orgány nezletilé dítě předá do vhodného prostředí; jestliţe je dítě u jiné osoby nebo v zařízení, bude jim za účelem umístění do vhodného prostředí odňato. OSPOD vykonává i funkci opatrovníka podle zákona o rodině a občanského soudního řádu, případně trestního řádu. Úkolem kolizního opatrovníka je pro určité konkrétní řízení před soudem poskytnout ochranu právům a právem chráněným zájmům nezletilého dítěte, které samo náleţitě svá práva a oprávněné zájmy chránit nemůţe. Ve vztahu k rodičům, jejichţ zájmy jsou v kolizi, musí kolizní opatrovník vystupovat nestranně, neboť jeho jediným hlediskem je zájem a blaho dítěte. 8
Správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.) V ustanovení 4 je uvedeno, ţe veřejná správa je sluţbou veřejnosti. Kaţdý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle moţností jim vycházet vstříc. V ustanovení 175 správního řádu, který upravuje stíţnosti, je v odst. 1 uvedeno, ţe dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgány se stíţnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany. Správní orgán je podle odst. 4 cit. ustanovení povinen prošetřit skutečnosti ve stíţnosti uvedené. Povaţuje-li to za vhodné, vyslechne stěţovatele, osoby, proti nimţ stíţnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci. Neţ se vyjádřím, resp. zhodnotím postup OSPOD od roku 2005 do současnosti jsem nucena konstatovat, ţe případ sourozenců Š. vnímám jako alarmující zejména s ohledem na tu skutečnost, ţe OSPOD od počátku rozpadu manţelství rodičů nezl. nevykonával sociálně-právní ochranu nezl. MI 7 a M v souladu s platnou první úpravou, nevyuţil veškerých prostředků v intencích ZoSPOD a předpisů souvisejících, OSPOD následně dále silně podcenil a v podstatě do dnešního dne podceňuje závěry znaleckých posudků vypracovaných v rámci opatrovnických řízení. 8 Dále mám za to, ţe rozdělení sourozenců nebylo v jejich oprávněném zájmu. Nicméně, nezl. MI byl pravomocným soudním rozhodnutím svěřen do výchovy a péče otci a rozhodnutí soudu je nutné respektovat. Pochybení OSPOD při výkonu sociálně právní ochrany nezl. M a kolizního opatrovnictví Absence podpory udržení a budování kontaktů mezi bratry - po rozdělení sourozenců Š OSPOD v následujících letech nepodporoval, resp. s rodinou nepracoval na udrţení a budování kontaktů mezi bratry. Nezl. M opakovaně, několik let tvrdil, ţe mu starší bratr chybí, a ţe se s ním chce stýkat. V daném případě se nepodařilo realizovat styk rodičů s dětmi, proto měl OSPOD vyvíjet neustálou a důslednou snahu o zprostředkování styku mezi oběma nezletilými sourozenci. Uvědomuji si, ţe bratra mnohem více postrádal mladší z bratrů M, kdeţto starší MI údajně styk s mladším bratem nepostrádal. Přesto nic nebránilo OSPOD v tom, aby byla chlapcům doporučena terapie za účelem obnovení vztahů mezi nimi. Dále mohl OSPOD navrhnout i zatímní úpravu styku mezi bratry bez přítomnosti rodičů, např. v neutrálním prostředí, zpočátku i za přítomnosti odborníka s ohledem na to, ţe MI nese veškeré známky manipulace vůči matce a nedalo by se vyloučit moţné popouzení M vůči matce. 7 Šetření ochránce 8 Jiţ v roce 2006 PhDr. Lincová a MUDr. Libuše Štefánková zhodnotily otce nezl. jako osobu, jeţ manipuluje s lidmi, syny nevyjímaje, výchovné schopnosti otce byly hodnoceny negativně. Starší syn MI vykazoval veškeré známky manipulace proti matce. Taktéţ znalecký posudek ze srpna roku 2010 nevyloučil manipulaci nezl. M vůči matce ze strany otce. Potvrdil i to, ţe se otec snaţil syny ovlivnit manipulativními prostředky v neprospěch matky po celou dobu, kdy byli nezl. v její péči. Dále znalec mimo jiné konstatoval, ţe veškerá negativní hodnocení, která vůči matce nezl. M vznesl (např. pije často alkohol, bije jej, nadávala mu, křičela na něj apod.), nezl. převzal od svého otce, coţ znalci přiznal. 9
Nevyužití postupu podle ustanovení 12 odst. 1 písm. b) ZoSPOD - od prosince 2005, kdy byla OSPOD postoupena spisová dokumentace Om nezl. sourozenců MI a M OSPOD nevyuţil moţnost postupovat podle ustanovení 12 odst. 1 ZoSPOD. V daném případě konstruktivní komunikace mezi rodiči nezl. několik let neexistuje. Zejména otec nezl. sice proklamuje svou snahu zlepšit vzájemnou komunikaci za pomoci odborníka, otec i matka nezl. v minulosti sami odbornou pomoc vyhledali, do dnešního dne však k ţádnému pozitivnímu posunu nedošlo. Rodiče, resp. otec nezl. M pomoc odborníka v podstatě zpochybňuje a opakovaně ukončil započaté návštěvy odborníků. Jestliţe rodiče, resp. rodič odmítne, anebo nerespektuje úřadem nařízenou návštěvu specializovaného pracoviště, svědčí to přinejmenším o jeho postoji, ţe nemá faktický zájem vyřešit daný problém a prostřednictvím nezl. dětí si vyřizuje své spory. OSPOD sice opakovaně inicioval společnou schůzku rodičů na půdě OSPOD za účelem uzavření dohody o styku matky s nezl., rodiče se však nedohodli, popř. dohodu nedodrţovali. Ochránce v předešlých šetřeních nevyuţití uvedeného postupu označil za pochybení OSPOD. Vztahy mezi rodiči nezl. se tedy ani přes opakované působení OSPOD nelepšily a nezlepšily. Pokud zákonodárce úřadu, resp. OSPODu umoţnil rozhodnout ve správním řízení o uloţení rodinné terapie, měla by být tato moţnost vyuţívána, i kdyby nebyla vţdy účinná. Nevyužití postupu podle ustanovení 13 odst. 1 ZoSPOD - ke klasickému styku otce s nezl. M od počátku roku 2009 nedocházelo, coţ nezpochybňuji, i kdyţ byl soudně stanoven. Matka nezl. M styk s otcem neumoţnila s odvoláním se na závěry znaleckých posudků, jeţ otce nezl. označily za manipulátora. Matka nezl. opakovaně vyslovila na OSPOD obavy z manipulace otce nezl. M vůči ní při víkendovém pobytu nezl. u otce. Taktéţ matka nezl. poukazovala na tu skutečnost, ţe ani její styk se starším synem se nerealizuje. Otec měl právo na styk s nezl. M, stejné právo na styk se starším synem MI měla ovšem i matka. Jestliţe tedy OSPOD opakovaně a zejména matku, ale i otce poučoval o jejich právech, ale i povinnostech, mezi které patřilo umoţnění styku, není mi jasné, proč OSPOD nevyuţil např. postup podle ustanovení 43 ZoR. Jestliţe měl OSPOD za to, ţe styk nezl. M s otcem je v jeho oprávněném zájmu, a ţe nemůţe ohrozit jeho příznivý vývoj, opakované poučování matky na mě působí alibisticky. Jsou to právě orgány sociálně-právní ochrany dětí, které jsou primárně povolány k uloţení výchovného opatření. Takové jednání OSPOD, resp. nečinnost prodluţuje dobu, kdy trvá působení negativního vlivu na nezl. dítě, coţ není v jeho oprávněném zájmu. 9 Fakt je ovšem ten, ţe OSPOD neřešil ani absenci styku matky se starším synem MI. Nečinnost OSPOD ve věci tajných styků otce s nezl. M a nerespektování závěrů znaleckých posudků včetně doporučení ochránce - jestliţe se styk nezl. M nerealizoval od počátku roku 2009 (viz shora) a OSPOD měl za to, ţe je v oprávněném zájmu nezl. stýkat se s otcem, mohl OSPOD navrhnout zatímní úpravu styku otce s nezl. M na neutrálním prostředí za účasti specialisty. Uvedený průběh styku nezl. M s otcem by odpovídal závěrům znaleckých posudků a závěrům šetření ochránce. Jsem přesvědčena, ţe takto upravený styk otce s nezl. M by matka nezl. bez problémů akceptovala. 9 Stanovisko veřejného ochránce práv Rodina a dítě str. 30-31 10
Pokud se týká tajných schůzek otce s nezl. M připomínám, ţe v průběţné zprávě z roku 2008 bylo konstatováno, resp. OSPODu doporučeno, aby byl obezřetný ve věci styku otce s nezl. M právě s ohledem na vyznění znaleckých posudků. Z následujících kroků, resp. nečinnosti OSPOD poté, co se dozvěděl o tajných setkáních otce s nezl. M, vyplývá, ţe evidentně závěry znaleckých posudků nebral v potaz stejně jako závěry ochránce. 10 V opačném případě by totiţ OSPOD alespoň nastavil pravidla styku nezl. s otcem a matku nezl. M by o stycích informoval. Opakovaně jsem tedy nucena konstatovat, ţe v případě styků nezl. M s otcem bez přítomnosti odborníků měl být OSPOD obezřetný, styk minimálně sledovat, intenzivněji pracovat s nezl. M (postupovat v intencích ustanovení 8 ZoSPOD) a popř. navrhnout styk na neutrálním prostředí za účasti specialisty. Nic takového se však nestalo a svou nečinností OSPOD de facto umoţnil a posvětil otci nezl. M aby jej proti matce manipuloval. Nečinnost OSPOD při realizaci styku nezl. M s matkou - Styky M s matkou poté, co byl předběţně svěřen do péče otce, se uskutečňovaly v krizovém centru za přítomnosti odborníků. Při hodnocení cca 5 styků nezl. s matkou v březnu 2010 centrum konstatovalo, ţe M s matkou odmítá verbálně komunikovat, demonstruje nechuť jít s ní do kontaktu, zařízení nevnímá jako neutrální. Centrum nevyloučilo, ţe výpovědi nezl. M mohou nést známky syndromu zavrţeného rodiče a doporučilo, aby byl nezl. M nalezen odborník - psycholog, který bude vystupovat naprosto nestranně a bude pracovat s nezl. a jeho rodiči. Do dnešního dne však M nemá ani nestranného psychologa, kterého mohl a měl zajistit OSPOD. Nezl. spolu s otcem navštěvují PhDr. Jiřího Sedláka, DrSc., jeţ s matkou nezl. ovšem nikdy nehovořil, stejně jako nikdy nepracoval s nezl. M a jeho rodiči. 11 Pokud je mi známo, styk v Krizovém centru byl ukončen. Dle znaleckého posudku ze srpna 2010 znalec mimo jiné doporučil, aby styk nezl. M s matkou probíhal nejen za asistence v krizovém centru, ale i mimo něj, např. kaţdou druhou sobotu v měsíci a jeden den v týdnu po dobu jednoho odpoledne. Do dnešního dne k jakémukoliv rozšíření styku nezl. M s matkou nedošlo. OSPOD sice v lednu 2010 pozval rodiče na jednání za účelem uzavření dohody o styku matky s nezl. M i o vánočních svátcích. Styk se však neuskutečnil v intencích dohody. V této souvislosti jsem nucena konstatovat, ţe veškeré dohody, které byly na OSPOD uzavřeny ohledně styku nezl. M s matkou se téměř nikdy nepodařilo realizovat v rozsahu v dohodě uvedeném. Nezl. M s matkou při styku odmítá komunikovat, nerespektuje ji, ze styku samovolně odchází. Znalec mimo jiné konstatoval, ţe nezl. M při 10 Postoj OSPOD, který navrhoval styk nezl. M s otcem od pátku 17:00 hod. do neděle 17:00 hod. byl zhodnocen jako chybný, protoţe zde existovalo riziko manipulace ze strany otce, a to na základě tří znaleckých posudků, které označily otce za manipulující osobu - průběţná zpráva sp. zn. 5395/2008/VOP/HVZ. V srpnu 2009 ochránce vydal závěrečné stanovisko (sp. zn. 5395/2008/VOP/HVZ), v němţ mimo jiné navrhl jako opatření k nápravě, aby OSPOD zajistil aby v případě kontaktů nezl. M s otcem, odehrávajících se bez přítomnosti odborníka, se sociální práce zaměří na to, zda není dítě negativně ovlivňováno proti matce. Konkrétně to znamená, ţe pokud se bude M s otcem stýkat, sociální pracovnice budou v rozhovorech s dítětem zjišťovat, zda není vůči matce ovlivňován a v případě negativních poznatků komunikovat s otcem a soudem. Dále byla navrţena také účast sociálních pracovníků při předávání M ke styku s otcem a při zpětném předávání dítěte matce. 11 Otec nezl. stejně jako nezl. M mimo jiné trvali na přítomnosti Dr. Sedláka i při observaci mezi matkou a nezl. v červnu 2010 při vypracovávání znaleckého posudku. Otec nezl. zaslal znalci den před plánovaným psychologickým vyšetřením doporučený dopis, jenţ obsahoval úvahu Dr. Fláka adresovanou centru, ve které rozvíjí své úvahy o syndromu zavrţeného rodiče, konstatuje výchovné selhání matky a uvaţuje o tom, zda je v zájmu nezl. M do centra docházet. 11
komunikaci s matkou nemá obavy, strach ani úzkost z její přítomnosti, pouze projevuje ostentativní nezájem. Znalec nevyloučil jistý částečně uvědomovaný, částečně nevědomý pocit své dominance nad matkou a moţnost jí potrápit. Popsaný postoj nezl. M vůči matce odpovídá jeho reakcím a jednání při realizaci styku s matkou. I kdyţ matka nezl. přistoupila na podmínku nezl. M, aby jejich případný styk mimo krizové centrum probíhal mimo její bydliště a taktéţ bez přítomnosti otčíma, M matku stále odmítá a styk se prakticky nerealizuje. Na rozdíl od OSPOD mám za to, ţe absence styku nezl. s matkou není v jeho oprávněném zájmu. Postup OSPOD podle ustanovení 76 a) o. s. ř. v prosinci 2009 - uvedený postup OSPOD povaţuji přinejmenším za diskutabilní. Vyjádření nezl. M z listopadu 2009 jistě nelze brát na lehkou váhu. Nicméně, jeho vyjádření na mě působí značně nevěrohodně. Domnívám se, ţe o vícedenní hospitalizaci by matka nezl. M informovala uţ proto, ţe matka byla v kaţdodenním osobním kontaktu se synem při zajišťování jeho kaţdodenních potřeb, takţe by dočasnou péči o nezl. zajišťoval jeho otčím, coţ nebylo obvyklé. Nemám důvod jakkoli zpochybňovat matčinu řádnou péči o nezl. M, ke které nakonec nikdy OSPOD neměl připomínky. Trvám na tom, ţe minimálně před samotným podáním návrhu na rychlé předběţné opatření mohl a měl OSPOD informace nezl. M a jeho otce prověřit. Ačkoliv při nařízení předběţného opatření či svěření dítěte do péče jiné osoby má rozhodující slovo soud, nezbavuje to OSPOD jeho odpovědnosti za podklady předkládané soudu, neboť jakoţto navrhovatel předběţného opatření je povinen velmi odpovědně posoudit, zda jsou dány předpoklady pro natolik závaţný zásah do rodinného a soukromého ţivota, jako je odnětí dítěte. OSPOD se nezbavuje odpovědnosti za skutečnosti v návrhu soudu předestřené, a to ani v případě, ţe soud tomuto návrhu vyhoví, neboť soudu předkládá vahou svého úřadu a posláním návrhy, které konečné rozhodnutí soudu zásadně ovlivňují. Dále je nutno připomenout, ţe po podání návrhu na nařízení předběţného opatření jsou sociální pracovníci povinni s rodinou nadále intenzivně spolupracovat. Důvodem k nařízení předběţného opatření podle 76a odst. 1 věty první je stav, kdy se dítě ocitlo bez jakékoliv péče, nebo jsou ţivot nebo příznivý vývoj dítěte váţně ohroţeny nebo narušeny. Tento důvod se vztahuje na ty případy, kdy o dítě rodiče nebo jiné osoby sice pečují, ale jde o péči tak nedostatečnou, ţe dítěti hrozí váţná újma na ţivotě nebo zdraví, popřípadě ţe je takovou péčí váţně narušen nebo ohroţen příznivý vývoj dítěte. Podmínkou pro nařízení tohoto předběţného opatření současně je, aby tu byla tak naléhavá potřeba rychlého operativního zákroku, kterou nelze vyřešit nejen rozhodnutím ve věci samé (rozsudkem o výchově dítěte), ale ani nařízením předběţného opatření podle 76 odst. 1 písm. b). o. s. ř. 12 Nezpochybňuji vyjádření OSPOD, ţe na psychiku nezl. M situace v rodině, resp. vztah mezi rodiči působí negativně, a to jiţ několik let. V této souvislosti upozorňuji, ţe situace v listopadu 2009 v podstatě kopíruje situaci v roce 2006 a následující léta, kdy byl MI taktéţ na základě rychlého předběţného opatření svěřen do výchovy a péče otce a následně pak rozhodnutím soudu. Od té doby MI matku opakovaně a zarputile odmítal, znalecké posudky potvrdily manipulaci MI jeho otcem proti matce. MI přestal v péči otce navštěvovat zájmové krouţky, jeho prospěch ve škole se rapidně zhoršil. Poté, co byl nezl. M svěřen do dočasně výchovy a péče otce nezl. 12 Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, 1600 s. 12
matku striktně odmítá, styky s matkou jsou minimální, probíhají za účasti specialistů, nezl. matku v podstatě ignoruje. 13 M prospěch ve škole se zhoršil, v listopadu 2010 mu bylo uděleno napomenutí třídního učitele (časté zapomínání školních pomůcek a domácích úkolů), učitelka postrádá důslednější rodičovskou kontrolu. V péči otce M ztratil zájem o mimoškolní činnost. Ani znalec nezjistil jediný objektivní důvod, kterým by matka zavdala příčinu k jejímu odmítnutí ze strany obou synů. Nezl. M, stejně jako MI, jako důvod nechuti stýkat se s matkou uvádí jejího manţela. Je s podivem, ţe ještě v červenci 2009 zpráva z manţelské poradny konstatuje dobré vztahy mezi otčímem a nezl. M. V listopadu 2009, tedy několik měsíců poté, co se nezl. M tajně stýkal s otcem, se však postoj M vůči matce i otčímovi radikálně změnil. Beru v potaz, ţe dle znalce PhDr. Mezníka otčím ne vţdy dovede citlivě reagovat na aktuální emoční potřeby, zejména mladších dětí, a někdy je svou nekompromisností a důsledností irituje, aniţ by si toho byl vědom, takţe je jeho výchovná způsobilost částečně omezena, nikoliv ovšem sníţena. Fyzické trestání otčímem nebylo prokázáno, nevhodné chování matky, na které nezl. opakovaně poukazoval, taktéţ potvrzeno nebylo. Nezl. M znalci sdělil, ţe negativní hodnocení matky převzal od otce. 14 V roce 2008 došlo k novelizaci občanského soudního řádu a souvisejících zákonů, jeţ se přímo týkají problematického styku nezl. s rodičem. Dle stávající právní úpravy je tedy mimo jiné moţné, aby soud i v případě závaţných konfliktních vztahů mezi rodiči, které jsou takové intenzity, ţe mohou vést aţ k psychickému poškozování dítěte, rozhodl o umístění dítěte na nezbytně nutnou dobu do vhodného prostředí (jeţ v usnesení označí). Vhodným prostředím se pak rozumí výchovné prostředí u osoby nebo zařízení způsobilého zajistit nezl. řádnou péči s ohledem na jeho fyzický a duševní stav, jakoţ i rozumovou vyspělost a umoţnit realizaci případných jiných opatření stanovených předběţným opatřením. 15 Návrh na umístění dítěte do neutrálního prostředí můţe podat jako kolizní opatrovník i OSPOD. Obecně se názory odborníků i soudů v otázce umisťování dětí do tzv. neutrálního prostředí v případě závaţných konfliktních vztahů mezi rodiči, které jsou takové intenzity, ţe mohou vést aţ k psychickému poškozování dítěte, různí. Mám za to, ţe ve vyuţívání těchto opatření by měly být kompetentní instituce (tzn. OSPOD) obezřetné. V ČR ovšem stále chybí specializovaná zařízení, která by byla zacílena přímo na práci s touto skupinou ohroţených dětí a jejich rodin, tzn., poskytovala rodinnou terapii zaměřenou právě na řešení problematiky závaţných konfliktů v souvislosti s realizací styku dítěte s jedním z rodičů a negativního ovlivňování dítěte proti němu, byť obdobných případů bohuţel v poslední době velmi přibývá. V zahraničí existují specializovaná pobytová zařízení pro společnou léčbu dítěte s odcizeným rodičem (tzv. reintegrační centra), v našich podmínkách zatím nejsou běţnou praxí. V daném případě bylo ovšem potvrzeno, resp. prokázáno, ţe nezl. M je v neprospěch matky otcem programově ovlivňován přímo i nepřímo a M matku odmítá. Znalec v srpnu 2010 umístění nezl. do neutrálního prostředí nedoporučuje. Znalec ovšem nevyloučil ubytování nezl. M v krizovém centru, aby se pomocí psychoterapeutických prostředků naprosto patologický a s největší pravděpodobností 13 Zprávy z KC o průběhu styku. 14 Fyzické trestání, opakované nadávání, poţívání alkoholu apod. 15 Byl vypracován přehled doporučených zařízení vhodných pro péči o děti oběti rodičovského konfliktu (sdělení Ministerstva spravedlnosti, ze dne 25. srpna 2008, č. j. 258/2007-LO-SP/96), jenţ je pouze vodítkem pro soudce a zárukou k tomu, ţe dítě nebude umísťováno do zcela nevhodných prostředí. Soud, pokud nezvolí prostředí ze seznamu, můţe zvolit jiné vhodné zařízení, které zajistí řádnou péči podle definice stanovené zákonem. 13
neodůvodněný negativní vztah nezl. M k matce změnil. 16 Uvedené doporučení znalce vnímám jako návrh znalce na umístění nezl. M do neutrálního prostředí. Dle mého názoru by tedy měl OSPOD zváţit postup podle ustanovení 273a) o. s. ř. V této souvislosti podotýkám, ţe pokud dojde k dočasnému umístění dítěte mimo rodinu z důvodu dlouhodobého nedodrţování rozhodnutí soudu o styku a negativního ovlivňování dítěte proti jednomu z rodičů, je nezbytné, aby toto opatření bylo provázeno zároveň velmi účinnými opatřeními vůči rodičům, směřujícími k reparaci negativních vztahů mezi rodiči (které jsou příčinou problémů), tzn. soudně nařízenou povinnost intenzivní rodinné terapie či mediace. Není akceptovatelné, aby opatření směřovala pouze vůči dítěti, kdyţ původcem celé situace jsou rodiče. Samotné umístění dítěte mimo rodinu, v tzv. neutrálním prostředí, se v takových případech jeví jako samoúčelné a polovičaté, ne-li zcela neúčinné, neboť není řešena příčina problému. Vyřízení stíţností Stíţnost matky ze dne 21. 12. 2009 na postup OSPOD vyřizovala tajemnice Úřadu městské části. Matka si stěţovala na postup OSPOD podle ustanovení 76 a) o. s. ř. v prosinci 2009. Stíţnost vyhodnotila tajemnice jako neopodstatněnou. Matka s vyřízením stíţnosti nesouhlasila, proto se obrátila na Magistrát města Brna. Dne 13. 3. 2010 pak byla matka písemně informována Magistrátem města Brna, oddělení odborné pomoci a kontroly sociální péče, ţe se ztotoţňují se závěry tajemnice úřadu, tzn., nebylo shledáno pochybení při výkonu sociálně-právní ochrany nezl. M Úřadem městské části. I kdyţ stíţnosti byly prošetřeny v zákonné lhůtě 17 v souladu s platnou právní úpravou a principy dobré správy, je s ohledem na mé závěry výše nepochybné, ţe námitkám matky nebyla věnována dostatečná pozornost, a proto nebyla shledána závaţná pochybení OSPOD detailně uvedená výše. Je politováníhodné, ţe ani standardním stíţnostním mechanismem se matka nedovolala řádného prošetření svého případu. D Závěr S odkazem na shora uvedené podle ustanovení 18 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, konstatuji, ţe, orgán sociálně-právní ochrany dětí odboru sociálních věcí Úřadu městské části se při výkonu sociálně-první ochrany a kolizního opatrovnictví nezl. M dopustil pochybení popsaných v části C zprávy. 16 Dle znalce se nebude M vyvíjet ve výchovné péči otce tak, aby zuţitkoval svůj potenciál a vyrostl v dobře socializovanou osobnost. Dále přezíravý, negativní a odmítavý postoj vůči matce, jenţ byl otcem implantován do jeho psychiky, pravděpodobně vyústí v řadu citových obtíţí, které mu zkomplikují jeho interpersonální vztahy v dospělosti. M si neosvojuje obvyklé konvence a sociální normy chování a uţitečné sociální návyky a dovednosti, nerozvíjí své volní vlastnosti, coţ lze přičítat otci k tíţi za tuto situaci a ohroţení zdravého a sociálního vývoje jeho synů. 17 Stíţnost se vyřizuje bez zbytečných průtahů tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby byly co nejméně zatěţovány ( 6 odst. 1 a 2 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád), a to nejpozději do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stíţnosti musí být stěţovatel v této lhůtě vyrozuměn ( 175 odst. 5 správního řádu). 14
Tato zpráva shrnuje poznatky ze šetření, které budou po vyjádření úřadu o jeho opatřeních k nápravě podkladem pro mé závěrečné stanovisko ve věci. RNDr. Jitka S e i t l o v á v. r. zástupkyně veřejného ochránce práv (zpráva je opatřena elektronickým podpisem) 15