Průběžná zpráva o šetření

Transkript

1 V Brně dne 6. května 2011 Sp. zn.: 4015/2010/VOP/AŢ Průběžná zpráva o šetření ve věci paní R. L. U. A - Obsah podnětu Na základě podání paní R. L. U. (dále také matka nebo stěţovatelka ), bylo zahájeno šetření postupu Městského úřadu Vsetín, odboru sociálních věcí, oddělení sociálně-právní ochrany dětí (dále také OSPOD ), ve věci výkonu sociálně-právní ochrany a kolizního opatrovnictví nezl. G. K. (nar. 6/2004). Stěţovatelka uvedla, ţe sociální pracovnice OSPOD straní otci, styk syna s otcem probíhá jiţ několik let na neutrální půdě, mnohdy za asistence pracovníků OSPOD nebo Fondu ohroţených dětí, a přesto syn otce stále odmítá. Informovala, ţe dětská psycholoţka, kterou ona se synem několik let navštěvuje, je zásadně proti nucení syna do styku, coţ soud, a zejména OSPOD, nerespektují. B - Skutková zjištění V září 2010 byla podle ustanovení 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, o zahájení šetření informována bývalá starostka Městského úřadu Vsetín Bc. Květoslava Othová a rovněţ stěţovatelka. V říjnu 2010 se uskutečnilo na OSPOD místní šetření zaměstnanců Kanceláře veřejného ochránce práv. Z vyjádření OSPOD, spisové dokumentace a pohovorem s pracovníky OSPOD zjišťuji, ţe spisová dokumentace nezl. G. byla zaloţena v roce 2004 v souvislosti s úpravou práv a povinností k nezl., jelikoţ se narodil mimo manţelství. Otcovství bylo uznáno souhlasným prohlášením rodičů před matrikou. Otec nezl. projevoval od narození o syna zájem, styk zpočátku probíhal jedenkrát týdně, rodiče se byli na styku schopni dohodnout. Koncem listopadu 2005 matka nezl. ţádala o zvýšení výţivného. V rámci soudního řízení otec informoval o problematickém styku, resp., ţe mu matka brání ve styku, coţ matka nezl. negovala. V lednu 2006 podal otec nezl. opatrovnickému soudu ţádost o úpravu styku. Matka nezl. tvrdila, ţe se s otcem na styku nedá dohodnout, ţe otec nerespektoval dohodnuté termíny styku apod., coţ otec popřel. OSPOD matku poučil o právech, ale i jejích povinnostech, jeţ jí plynou z rodičovské zodpovědnosti. OSPOD apeloval na rodiče, aby se na styku otce s nezl. dohodli. Otec vzal svůj návrh zpět. V dubnu 2006 otec nezl. informoval OSPOD, ţe mu matka dva měsíce neumoţnila s nezl. styk. Pokud se styk v minulosti realizoval, byla mu vţdy matka přítomna a často mezi nimi docházelo ke konfliktům. OSPOD projednal s matkou sdělení otce, matku poučil o otcově právu na styk se synem. Matka sdělila, ţe styk otci neumoţní. V červnu 2006 podal otec soudu návrh na úpravu styku,

2 styk se synem navrhoval 1krát za 14 dnů v místě bydliště jeho rodičů, bez přítomnosti matky. Matka následně podala návrh na udělení souhlasu ke změně příjmení nezl. Otec nezl. s návrhem matky nesouhlasil, matka úpravu styku otce s nezl. odmítala. OSPOD navrhl, aby byl styk upraven 1krát za 14 dnů v neděli od 9:00 do 18:00 hod., kaţdý pátek od 16:00 do 18:00 hod. Změnu příjmení nezl. OSPOD nepodpořil. Soud upravil v červnu 2006 styk otce s nezl. 1 Matka nezl. styk otci opakovaně neumoţnila s tím, ţe nezl. otce nezná. V září 2006 poţádal otec nezl. soud o předběţnou úpravu styku, kterou v listopadu 2006 odvolací soud potvrdil. Soud udělil matce nezl. pokutu za neuskutečněný styk, maření styku bylo několikrát projednáno jako přestupek. V prosinci 2006 matka ţádala soud o zákaz styku nezl. s otcem, soud její návrh zamítl, odvolací soud usnesení potvrdil. V červnu 2007 podal otec nezl. návrh na změnu výchovy a výţivy nezl. G., OSPOD podal opatrovnickému soudu návrh na uloţení výchovného opatření matce nezl., jelikoţ matka nedodrţovala soudní úpravu styku a na opakované výzvy OSPOD, aby styk umoţnila, nereagovala. Matka taktéţ nevyuţila doporučení OSPOD na návštěvu Poradny pro mezilidské vztahy, kterou měla s nezl. navštívit v květnu OSPOD v souvislosti s otcovým návrhem vzal návrh na udělení výchovného opatření zpět. OSPOD s matkou v srpnu 2007 projednával její negativní vztah vůči otci nezl., matka sdělila, ţe na základě doporučení dětské psycholoţky nezl. na styk s otcem nepřipravuje. V listopadu 2007 informoval psycholog Poradny pro mezilidské vztahy OSPOD, ţe jej rodiče navštívili v různých termínech, otec nezl. měl na styk se synem reálné představy, matka nezl. byla gravidní, takţe ji psycholog na další návštěvy nezval. I v roce 2008 pokračovaly problémy při uskutečnění styku otce s nezl. V březnu 2008 vzal otec návrh na změnu výchovných poměrů syna zpět, soud informoval o tom, ţe mu matka neustále brání ve styku se synem. Soud tedy v březnu 2008 nařídil výkon rozhodnutí, jenţ se však nerealizoval, neboť matka odmítla syna předat otci ke styku. Ani exekuce počátkem dubna 2008 se nerealizovala, neboť matka s nezl. se nezdrţovala v místě bydliště. Počátkem dubna 2008 soud taktéţ matku vyzval k dodrţování rozsudku o úpravě styku s tím, ţe ji upozornil na moţný trestní postih. 2 Počátkem června 2008 se uskutečnilo jednání komise sociálně-právní ochrany dětí, které se zúčastnil pouze otec nezl. Ţádal, aby byla matka potrestána za neumoţnění styků. Počátkem června 2008 proběhl asistovaný styk otce s nezl. za přítomnosti pracovnice OSPOD Jeseník, 3 který byl ukončen předčasně. Další asistovaný styk se uskutečnil koncem června 2008, matčin přístup ke styku jej opět komplikoval. 4 V srpnu 2008 dohodla matka nezl. asistovaný styk otce s nezl. v Poradně pro rodinu za asistence psychologa, otec nezl. se s psychologem nedohodl, takţe se styk nerealizoval. V září 2008 matka navrhla otci další termíny asistovaného styku, otec nesouhlasil, bylo dohodnuto, ţe po ukončení pracovní neschopnosti matky se bude styk realizovat v intencích soudního rozhodnutí. Počátkem listopadu 2008 OSPOD vyzval rodiče nezl. k návštěvě ambulance psychologa za účelem zlepšení jejich vzájemné komunikace. Otec nezl. nabídku po prvním setkání odmítl. V prosinci 2008 proběhly dva styky otce 1 Kaţdý pátek od 16:00 hod. do 18:00 hod. a druhou a čtvrtou neděli v měsíci od 9:00 hod. do 18:00 hod. 2 V případě ţe matka nezl. a jeho babička nebudou respektovat soudní rozhodnutí, není vyloučeno podání trestního oznámení pro maření výkonu rozhodnutí podle ustanovení 171 odst. 3 trestního zákona. 3 Na doţádání OSPOD, jelikoţ matka nezl. se v době styku zdrţovala v České Vsi. 4 V průběhu styku matka bránila otci, aby se synem mohl navázat kontakt, syna na návštěvu otce opět nepřipravila. 2

3 s nezl. v Rodinném a mateřském centru ve Vsetíně (dále také RMC ) za asistence sociálních pracovnic a psycholoţky a otci se podařil navázat kontakt se synem. V roce 2009 se asistované styky otce s nezl. nerealizovaly do konce března Počátkem dubna 2009 se uskutečnil u Krajského úřadu Zlínského kraje kazuistický seminář, kdy byl řešen problém styku nezl. s otcem, komunikace mezi rodiči a komunikace rodičů s OSPOD. Taktéţ se obnovily styky otce s nezl. V říjnu 2009 rozhodl soud o úpravě styku tak, ţe styk bude probíhat v RMC za přítomnosti matky. Styku po dohodě s rodiči asistovaly pracovnice sociálně aktivizačních sluţeb (dále také SAS ) Azylového domu Vsetín. Styky probíhaly s problémy, nezl. otce odmítal, při stycích byl stále pod kontrolou matky, matka styk opakovaně narušovala nebo omezovala průběh styku, matka nezl. instruovala k negativnímu postoji k otci. OSPOD o uvedených skutečnostech informoval opatrovnický soud. Matka navštěvovala psycholoţku PhDr. A. Š., jeţ se s otcem nezl. nesetkala, i kdyţ OSPOD navrhoval společné jednání (otec nezl. jej odmítl). OSPOD byl ve styku s pracovnicemi SAS a PhDr. Š.. I v roce 2010 přetrvávaly problémy při styku, od května 2010 byla matka nezl. v pracovní neschopnosti, měla zakázané vycházky, takţe hrozilo, ţe styky otce s nezl. se po dobu její neschopnosti (další gravidita), resp. do jejího porodu, nebudou realizovat. 6 OSPOD v květnu 2010 informoval opatrovnický soud o jednání matky, o průbězích styku, vyslovil pochybnosti o matčině řádné péči, informoval o moţném pobytu nezl. v neutrálním prostředí. V listopadu 2010 dětská lékařka OSPOD písemně sdělila, aby na matku nebylo naléháno na uskutečnění asistovaného styku nezl. s otcem s ohledem na její psychický stav. Následně matka em omlouvala OSPOD svou neúčast na stycích. Koncem listopadu 2010 podal OSPOD opatrovnickému soudu podnět na uloţení opatření na ochranu dítěte dle ustanovení 14 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále také ZoSPOD ), s tím, ţe konkrétní opatření je ponecháno na úvaze soudu. Soud následně matce zaslal výzvu k realizaci styku. Styk otce s nezl. se tak uskutečnil aţ počátkem ledna 2011 bez asistence pracovnic azylového domu, neboť matka spolupráci ukončila. Ke styku musela být povolána vedoucí OSPOD. 7 OSPOD soudu v lednu 2011 sdělil, aby písemně vyzval otce nezl. k jeho vyjádření ve věci úpravy styku či jiného návrhu a aby zrušil usnesení o asistovaném styku ze srpna Dále OSPOD informoval, ţe zvaţoval postup podle ustanovení 12 odst. 1 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, kterého však nevyuţil po konzultaci s psycholoţkou, 8 jeţ sdělila, ţe nařízení povinnosti návštěv odborného zařízení by v matce vyvolala ještě silnější obranné mechanismy a nemělo by výsledek. Uloţení výchovného opatření ve správním řízení povaţuje za alibistické, kdyţ matku nezl. pokuty udělené soudem a nařízené exekuce nevedly ke změně jejího negativního postoje ke styku nezl. s otcem. 5 Rodiče i nezl. G. byli nemocní, nemoc nezl. OSPOD ověřil u jeho ošetřující lékařky. 6 OSPOD vše ověřil při místním šetření u matky, která ovšem s OSPOD komunikovala přes zavřené dveře, OSPOD kontaktoval ošetřující gynekoloţku, která sdělila, ţe matka výslovně poţádala o zákaz vycházek. 7 Matka odmítla, aby styk proběhl ve vymezené místnosti, otci se nepodařilo navázat kontakt s nezl., mezi rodiči došlo ke konfliktu. 8 Koncem listopadu 2009 Dr. P. nedoporučuje nařízení povinnosti návštěv odborného poradenského zařízení, jelikoţ by to v matce vyvolalo ještě silnější obranné mechanismy a k ničemu by to nevedlo. 3

4 C - Právní úprava Nemohu se zabývat tím, co je předmětem soudního řízení, proto se nevyjadřuji k postupu a rozhodnutí opatrovnického soudu. Mým úkolem je hodnotit postup OSPOD, vůči němuţ bylo zahájeno šetření při výkonu sociálně-právní ochrany a kolizního opatrovnictví nezl. G. Úmluva o právech dítě (dále také ÚPD ) stanoví v čl. 3 zásadu, ţe zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať uţ uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány. Čl. 18 ÚPD stanoví zásadu, ţe oba rodiče mají společnou odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte. Čl. 9 ÚPD zakotvuje právo dítěte odděleného od jednoho nebo obou rodičů udrţovat pravidelné osobní kontakty s oběma rodiči, ledaţe by to bylo v rozporu se zájmy dítěte. Čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod - podle něho je péče o děti a jejich výchova právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona. Podle ustanovení 5 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, je předním hlediskem sociálně-právní ochrany dětí zájem a blaho dítěte. Podle ustanovení 9 ZoSPOD má rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte právo při výkonu svých práv a povinností poţádat o pomoc orgán sociálně-právní ochrany dětí, státní orgány, kterým podle zvláštních právních předpisů přísluší téţ ochrana práv a oprávněných zájmů dítěte, popřípadě pověřené osoby; tyto orgány v rozsahu své působnosti a pověřené osoby v rozsahu svého pověření jsou tuto pomoc povinny poskytnout. Obecní úřad je podle ustanovení 10 odst. 1 písm. b) a c) ZoSPOD povinen působit na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti a projednat s nimi odstranění nedostatků ve výchově dítěte. Dle ustanovení 11 odst. 1 ZoSPOD má orgán sociálně-právní ochrany pomáhat rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a poskytovat nebo zprostředkovávat rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postiţené. Dle ustanovení 12 odst. 1 písm. b) ZoSPOD můţe OSPOD uloţit rodičům povinnost vyuţít pomoc odborného poradenského zařízení, pokud rodiče nejsou schopni řešit problémy spojené s výchovou dítěte bez odborné poradenské pomoci, zejména při sporech o úpravě výchovy dítěte, nebo úpravě styku s ním. Dle ustanovení 13 ZoSPOD můţe OSPOD rozhodnout o výchovném opatření podle zákona o rodině, např. napomenutí (viz výše), neučinil-li tak soud; přihlédne přitom k tomu, ţe projednávání nedostatků s rodiči nevedlo k nápravě. OSPOD sleduje, zda jsou dodrţována opatření, o nichţ rozhodl, a rovněţ, zda jsou dodrţována opatření učiněná soudem, jestliţe je o to soud poţádá. 4

5 Dle ustanovení 59a ZoSPOD se rodič nebo jiná fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte dopustí přestupku tím, ţe nesplní povinnost vyuţít pomoc odborného poradenského zařízení, o jejímţ uloţení rozhodl orgán sociálně-právní ochrany podle ustanovení 12. Za takový přestupek lze uloţit pokutu do výše ,- Kč. Zachování kontaktu dítěte s rodičem, se kterým neţije ve společné domácnosti, zdůrazňuje i ustanovení 27 odst. 2 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů (dále také ZoR ), který povaţuje bránění oprávněnému rodiči ve styku s dítětem, pokud je opakovaně bezdůvodné, za projev výchovné nezpůsobilosti. Zákon stanoví, ţe výše popsané jednání je povaţováno za změnu poměrů, která vyţaduje nové rozhodnutí o výchovném prostředí. Dle ustanovení 43 odst. 1 písm. a) ZoR vyţaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte, můţe soud, neučinil-li tak orgán sociálně-právní ochrany dětí, napomenout vhodným způsobem nezletilého, jeho rodiče a osoby, kteří narušují jeho řádnou výchovu. Dle ustanovení 46 ZoR, jestliţe je výchova dítěte váţně ohroţena nebo váţně narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě, nebo jestliţe z jiných závaţných důvodů nemohou rodiče výchovu dítěte zabezpečit, můţe soud nařídit ústavní výchovu. Pokud je to v zájmu nezletilého nutné, můţe soud nařídit ústavní výchovu i v případě, ţe jiná výchovná opatření nepředcházela. Podle ustanovení 76a občanského soudního řádu (dále také o. s. ř. ) 9 ocitlo-li se nezletilé dítě bez jakékoliv péče, nebo jsou-li jeho ţivot nebo příznivý vývoj váţně ohroţeny nebo narušeny, předseda senátu předběţným opatřením nařídí, aby bylo na nezbytně nutnou dobu umístěno ve vhodném prostředí, které v usnesení označí. Dle ustanovení 163 odst. 2 o. s. ř. rozsudky o výchově a výţivě nezletilých dětí a o přiznání, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti, nebo o pozastavení jejího výkonu lze změnit i bez návrhu, změní-li se poměry. Dle ustanovení 273 odst. 1 o. s. ř. soud nařídí výkon rozhodnutí uloţením pokuty proti tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí, popřípadě o úpravě styku s nimi anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, a to opakovaně jednotlivé pokuty do výše ,- Kč. Dle odst. 2 citovaného ustanovení je-li to účelné, můţe soud tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí, popřípadě o úpravě styku s nimi, anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, uloţit na dobu nejvýše 3 měsíců účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo na rodinné nebo jiné vhodné terapii. Nejsou-li dány podmínky pro změnu rozhodnutí podle ustanovení 163 odst. 2 (viz výše), je třeba stanovit plán navykacího reţimu (dále také plán ), je-li to v zájmu dítěte. Plán se stanoví tak, aby byl umoţněn postupný kontakt dítěte s osobou oprávněnou ke styku s ním. Soud si zpravidla před stanovením plánu opatří odborné vyjádření o vhodnosti, obsahu, rozsahu a době trvání. Výkonem kontroly plnění plánu soud 9 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 5

6 pověří vhodnou osobu nebo zařízení, neprovádí-li soud výkon kontroly přímo. Shledá-li soud porušování plánu některým z účastníků řízení, který má vliv na účel navykacího reţimu, nebo dospěje-li k závěru, ţe navykací reţim neplní svůj účel, plán zruší a přistoupí k výkonu rozhodnutí. Zůstane-li postup soudu podle odst. 1 a 2 bezvýsledný, nařídí soud výkon rozhodnutí odnětím dítěte proti tomu, u koho podle rozhodnutí nebo dohody nemá být, a jeho předání tomu, komu bylo podle rozhodnutí nebo dohody svěřeno nebo má být navráceno, anebo tomu, komu rozhodnutí nebo dohoda přiznávají právo na styk s dítětem po omezenou dobu. Dle ustanovení 273a o. s. ř. nařídil-li soud předběţným opatřením, aby nezletilé dítě bylo předáno do vhodného prostředí (ustanovení 76a), zajistí současně jeho bezodkladný výkon. Citované ustanovení odst. 2 - výkon rozhodnutí - se provede tak, ţe soud v součinnosti s příslušnými státními orgány nezletilé dítě předá do vhodného prostředí; jestliţe je dítě u jiné osoby nebo v zařízení, bude jim za účelem umístění do vhodného prostředí odňato. OSPOD vykonává i funkci opatrovníka podle zákona o rodině a občanského soudního řádu, případně trestního řádu. Úkolem kolizního opatrovníka je pro určité konkrétní řízení před soudem poskytnout ochranu právům a právem chráněným zájmům nezletilého dítěte, které samo náleţitě svá práva a oprávněné zájmy chránit nemůţe. Ve vztahu k rodičům, jejichţ zájmy jsou v kolizi, musí kolizní opatrovník vystupovat nestranně, neboť jeho jediným hlediskem je zájem a blaho dítěte. Postup OSPOD při výkonu sociálně-právní ochrany nezl. G. a jako kolizního opatrovníka Z vývoje celé kauzy, který je ze strany OSPOD intenzivně řešen, jasně vyplývá, ţe celý případ je především významně poznamenán velmi negativním vztahem mezi rodiči nezletilého, zejména však matčiným rozhodnutím znemoţnit otci styk se synem. Ze zaslané spisové dokumentace a vyjádření OSPOD vyplývá, ţe OSPOD od zaloţení spisové dokumentace Om spolupracoval rovnoměrně s oběma rodiči, tak aby pomohl překonat problémy související s péčí o dítě a s realizací kontaktu nezl. s otcem. Činil kroky, které jsou v jeho kompetenci, opakovaně prošetřoval poměry nezl., i kdyţ matka nezl. několikrát měnila bydliště, prováděl četné pohovory s oběma rodiči, dotazoval se na péči matky o syna u lékařky, následně v mateřské školce apod. Veškeré vzájemné připomínky vţdy s oběma rodiči projednal a poté je uvědomil o výsledcích pohovoru. Matka nezl. byla od ledna 2006 opakovaně OSPOD poučena o nutnosti umoţnit otci styk se synem. OSPOD na rodiče apeloval, aby se na styku dohodli. OSPOD správně rodiče poučil, ţe jejich vzájemná nevraţivost a konfliktní průběh styků má negativní dopady na jejich syna. OSPOD v roce 2007 rodičům, resp. matce, doporučil návštěvu specializovaného pracoviště za účelem zlepšení jejich vzájemné komunikace. OSPOD byl v kontaktu i s psycholoţkou PhDr. A. Š., kterou matka nezl. navštěvuje a ke které jediné má důvěru. PhDr. Š. vychází ovšem pouze z matčina vyjádření (otec nezl. odmítl, resp. odmítá spolupráci), její postoj ke styku otce s nezl. je negativní. OSPOD přesto inicioval několik společných jednání s psycholoţkou a pracovnicemi SAS, jeţ byly účastny stykům otce s nezl. za účelem zlepšení průběhu styku a nalezení optimální varianty styku pro nezl., coţ byl postup v zájmu nezl. G. Taktéţ opakovaná asistence sociálních pracovnic při styku otce s nezl, byť nařízená soudem, vţdy směřovala k navázání vztahu mezi otcem a nezl., v případě konfliktu 6

7 mezi rodiči vyvinuly sociální pracovnice snahu o zklidnění situace s ohledem na přítomnost nezl., jelikoţ konflikty mezi rodiči mají na jeho psychiku a vztah k otci negativní vliv. Uvědomuji si, ţe matka svým chováním ke zklidnění vzájemných vztahů a navázání kontaktů nezl. a otce rozhodně nepřispívala. Ani několikaletá intenzivní práce OSPOD a ostatních oslovených institucí s matkou a s otcem ovšem nepřinesla výsledky. Matka svůj negativní postoj ke styku nezl. s otcem nepřehodnotila, nezl. otce takřka nezná, resp. nyní jej odmítá. Znovunavázání vztahu otce se synem bude více neţ problematické a dlouhodobé, jelikoţ nezl. ţije v prostředí, které je vůči otci negativně zaměřeno, a nezl. má tendenci identifikovat se s postoji matky. Uvědomuji si, ţe současná situace je patová. Otec nezl. v podstatě rezignoval, aktivitu při řešení poměrů syna vyţaduje po OSPOD, matka nezl. trvá na přítomnosti PhDr. Š. u styků otce s nezl., s čímţ otec nesouhlasí; G. otce odmítá. Znalecký posudek vypracovaný v rámci opatrovnického řízení styk otce s nezl. doporučuje. Dávám proto OSPOD na zváţení, zda nezvolí postup podle ustanovení 273 odst. 2 o. s. ř., tzn., soudu navrhne tzv. navykací reţim. Domluva s rodiči nezletilých dětí, zejména pak v případech, kdy mezi nimi selhává vzájemná komunikace ve věcech týkajících se jejich dítěte, bývá v praxi sloţitá; mám za to, ţe je nutno mít na zřeteli blaho dítěte a flexibilně činit za pomoci zákonných oprávnění kroky v zájmu a ve prospěch dítěte. Proto v roce 2007 OSPOD mohl a měl mnohem aktivněji s rodinou pracovat. Minimálně do srpna 2007 OSPOD mohl postupovat dle ustanovení 12 odst. 1 písm. b) ZoSPOD. 10 O velmi problematické a konfliktní komunikaci mezi rodiči byl OSPOD informován, domluvy ze strany OSPOD se míjely účinkem, matka ani otec nevyuţili dobrovolně návštěvu specialisty za účelem zlepšení jejich komunikace. I kdyţ návštěva specializovaného pracoviště by měla především vycházet z přesvědčení a vnitřní motivace rodičů, aby měla maximální efekt, v daném případě sice rodiče několikrát proklamovali svou snahu zlepšit vzájemnou komunikaci mezi sebou i za pomoci odborníka, 11 do dnešního dne však k ţádnému pozitivnímu posunu nedošlo, rodiče nezl. medializaci, resp. pomoc odborníka, v podstatě zpochybňují. Jestliţe rodiče odmítnou, popř. nerespektují úřadem nařízenou návštěvu specializovaného pracoviště, svědčí to přinejmenším o jejich postoji, ţe nemají faktický zájem vyřešit daný problém; prostřednictvím nezl. si vyřizují své spory. Názor OSPOD, ţe jeho postup podle ustanovení 12 odst. 1 písm. b) ZoSPOD by postoj matky zhoršil a udělení výchovného opatření matce by nemělo smysl, beru na vědomí. Jak jsem jiţ uvedla, uvedený postup mohl a měl být zvolen právě v roce 2007, tedy v době, kdy byl otec ochoten spolupracovat na zlepšení vztahů s matkou, byl aktivní i při řešení výchovných poměrů syna, matka nezl. byla sankcionována za svůj negativní postoj ke styku i jinými institucemi. Není vyloučeno, ţe by matka pod vlivem těchto okolností respektovala nařízenou mediaci. Mám ovšem za to, ţe za současné situace by OSPOD měl zvaţovat postup podle ustanovení 12 odst. 1 písm. b) ZoSPOD, popř. zvolit postup v intencích ustanovení 273 odst. 2 zákona o. s. ř. Rodiče nezl. G. spolu budou muset komunikovat ve věcech týkajících se jejich syna minimálně do jeho zletilosti, 10 Matka v srpnu 2007 sdělila, ţe je gravidní, lékařka nařídila matce klidový reţim, tzn., nedoporučila ani přítomnost matky při styku otce s nezl. Doporučení lékařky vyţádané matkou nezl. ovšem působí přinejmenším účelově. 11 Otec nezl. s PhDr. Š. odmítl a nadále odmítá spolupracovat, matka trvá na spolupráci pouze s ní. Z vyjádření PhDr. Š. ze srpna 2010 mimo jiné vyplývá, ţe styk otce s nezl. nedoporučuje, otce nezl. označila za manipulátora a viníka, kdyţ vychází pouze z podání a vyjádření matky nezl. G. 7

8 navíc OSPOD není povinen otci zprostředkovávat informace o nezl., coţ povaţuji za nadstandardní sluţby rodičům nezl. V této souvislosti upozorňuji, ţe i OSPOD můţe soudu navrhnout, aby byla matka zavázána otce nezl. např. pravidelně, vţdy k poslednímu dni kaţdého měsíce písemně informovat o nezl. G., a to o jeho zdravotním stavu, školních výsledcích, mimoškolních aktivitách, a aby jeho otci průběţně podávala aktuální zprávy o mimořádných podstatných záleţitostech týkajících se nezl.. V případě, ţe by matka nerespektovala vykonatelné rozhodnutí soudu, upozorňuji na usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 20Cdo 1064/2008, ze dne Rozhodnutí o úpravě styku rodiče s dítětem je otázkou značně citlivou a tam, kde jsou vztahy mezi rodiči váţně narušeny, je i výkon takového rozhodnutí značně problematický a mnohdy kontraproduktivní. Z tohoto důvodu stanoví zákon o rodině v ustanovení 27 odst. 2 domněnku, ţe opakované bezdůvodné bránění oprávněnému rodiči ve styku s dítětem je povaţováno za podstatnou změnu poměrů ve smyslu ustanovení 28 ZoR. 13 Ze spisové dokumentace Om jasně vyplývá, ţe matka nezl. otci dlouhodobě bránila ve styku s G., ačkoliv byla opakovaně seznámena s dopady svého jednání. V té době nezl. otce neodmítal, existovaly jasné indicie, ţe matka svůj negativní postoj ke styku otce s nezl. nezmění. 14 Poměry nezl. v roce 2007 jiţ naplňovala ustanovení 27 odst. 2 zákona o rodině. Pokud bych se měla vyjádřit k otcově vizi, ţe syna převezme do své péče poté, co bude syn umístěn v neutrálním prostředí za účelem znovuobnovení vzájemných vazeb, konstatuji, ţe se jedná o nejradikálnější řešení dané situace. I kdyţ od roku 2008 je mimo jiné moţné, aby soud i v případě závaţných konfliktních vztahů mezi rodiči, které jsou takové intenzity, ţe mohou vést aţ k psychickému poškozování dítěte, rozhodl o umístění dítěte na nezbytně nutnou dobu do vhodného prostředí (jeţ v usnesení označí), 15 tento postup přichází do úvahy poté, co selţou veškeré mírnější prostředky k nápravě situace. V této souvislosti podotýkám, ţe pokud dojde k dočasnému umístění dítěte mimo rodinu z důvodu dlouhodobého nedodrţování rozhodnutí soudu o styku a negativního ovlivňování dítěte proti jednomu z rodičů, je nezbytné, aby toto opatření bylo provázeno zároveň velmi účinnými opatřeními vůči rodičům, směřujícími k reparaci negativních vztahů mezi rodiči (které jsou příčinou problémů), tzn. soudně nařízenou povinnost intenzivní rodinné terapie či mediace, kterou by měl OSPOD soudu navrhnout. Není akceptovatelné, aby opatření směřovala pouze vůči dítěti, kdyţ původcem celé situace jsou rodiče. Samotné umístění dítěte mimo rodinu, v tzv. neutrálním prostředí, se v takových případech jeví jako samoúčelné a polovičaté, ne-li zcela neúčinné, neboť není řešena příčina problému. OSPOD v roce 2010 zvaţoval 12 Právu druhého rodiče na informaci o dítěti odpovídá povinnost rodiče, jemuţ bylo dítě svěřeno do výchovy, tyto informace poskytnout. K vynucení splnění informační povinnosti přichází v úvahu provedení (soudem nařízené) exekuce ukládáním pokut podle 72 odst. 2 exekučního řádu. 13 Změní- li se poměry, můţe soud změnit i bez návrhu rozhodnutí nebo dohodu rodičů o výkonu jejich rodičovských práv a povinností. 14 Matce byla soudem uloţena opakovaně pokuta, byly nařízeny výkony rozhodnutí, byl podán návrh na uloţení výchovného opatření matce; matka přesto sdělila, ţe styk neumoţní. 15 Vhodným prostředím se pak rozumí výchovné prostředí u osoby nebo zařízení způsobilého zajistit nezl. řádnou péči s ohledem na jeho fyzický a duševní stav, jakoţ i rozumovou vyspělost a umoţnit realizaci případných jiných opatření stanovených předběţným opatřením. Byl vypracován přehled doporučených zařízení vhodných pro péči o děti - oběti rodičovského konfliktu (sdělení Ministerstva spravedlnosti, ze dne 25. srpna 2008, čj. 258/2007-LO-SP/96), jenţ je pouze vodítkem pro soudce a zárukou k tomu, ţe dítě nebude umísťováno do zcela nevhodných prostředí. Soud, pokud nezvolí prostředí ze seznamu, můţe zvolit jiné vhodné zařízení, které zajistí řádnou péči podle definice stanovené zákonem. 8

9 a v podstatě zjišťoval podmínky pro umístění nezl. do neutrálního prostředí, situaci nakonec vyhodnotil tak, ţe není v oprávněném zájmu nezl. G. S názorem OSPOD se ztotoţňuji. OSPOD při výkonu kolizního opatrovnictví je soud povinen informovat o všech podstatných skutečnostech, jeţ by mohly mít vliv na rozhodování soudu o poměrech dítěte. Konstatuji, ţe se OSPOD vţdy vyjadřoval k návrhům rodičů nezl., soud pravidelně a objektivně informoval o poměrech dítěte. Neztotoţňuji se tedy s názorem stěţovatelky, ţe OSPOD zasílal soudu neobjektivní zprávy o poměrech nezl. G. D - Závěr Shrnuji tedy, ţe ačkoliv OSPOD s rodinou intenzivně dlouhodobě pracoval, nevyuţil veškeré nástroje, které má dle platné právní úpravy k dispozici, tak aby rodiče v zájmu dítěte spolu začali komunikovat, předávat si navzájem informace o dítěti a dítě vychovávat. Jinak řečeno - OSPOD sám nepostupoval v intencích ustanovení 12 odst. 1 písm. b) ZoSPOD, tedy neuloţil rodičům povinnost návštěvy odborného poradenského zařízení. Své šetření proto v předmětné věci končím s tím, ţe jsem v souladu s ustanovením 18 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, shledala výše uvedené pochybení, kterým se dotčený orgán dopustil porušení právních předpisů a principů dobré správy. Tato zpráva shrnuje poznatky ze šetření, které budou podkladem pro vydání mého závěrečného stanoviska; bude zaslána starostce Městského úřadu Vsetín, vedoucímu odboru sociálních věcí a stěţovatelce. RNDr. Jitka S e i t l o v á zástupkyně veřejného ochránce práv 9