Kvalita života / Quality of life Mgr. Nina Dvořáková KSGRR 2010 Komunitní studie lokalit
KVALITA ŽIVOTA - synonyma Livability Well-being Sustainability Life satisfaction 2
Definice kvality života I Koncept 2 hl. dimenze: Psychologická kvalita života jedince (individual QOL, life satisfaction, subjective well-being) Vnitřní psychologické mechanismy vytvářející pocit uspokojení Environmentální kvalita místa (urban QOL, community QOL, quality of place, environment quality) Vnější podmínky, které tento psychologický mechanismus spouští Při zkoumání kvality života je nutné sledovat obě dimenze QOL, tak abychom dosáhli kompletního hodnocení QOL. 3
Definice kvality života II Kvalita života jednice záleží na vnějších (objektivních) faktorech jeho života a na vnitřním (subjektivním) vnímání těchto faktorů (Dissart a Deller, 2000). Kvalita života se liší jak mezi lidmi, tak mezi místy (různými geografickými prostředími). Kdo se zabývá QOL? Lékaři, psychologové, geografové, ekonomové, novináři, politici, urbanisté, Liší se v pohledech a přístupech, v cílech zkoumání, v použitých metodách, 4
Indikátory kvality života Objektivní: Charakteristiky životního prostředí Úroveň hospodářství Sociální oblast Politické klima (např.: kriminalita, příjem, zdravotní stav, znečištění ovzduší, kvalita bydlení, dostupnost služeb, vzdělání, lékařská péče, nezaměstnanost, ) Subjektivní: Subjektivní hodnocení objektivních charakteristik. Vnímání jedince. (např.: spokojen / nespokojen) Hodnotit nejen město na zemi, ale i město v mysli jedince (Pacione, 1990). 5
Jak změřit kvalitu života? Objektivní indikátory Sekundární dostupná data Např. ČSÚ, OSN, Subjektivní indikátory Dotazníky Interview Řízené rozhovory Mentální mapy, 6
HDI Human development index - (0-1) jeden z nejrespektovanějších ukazatelů kvality lidského života HDP státní výdaje na vzdělání a na zdravotnictví střední délka života, dětská úmrtnost, úmrtnost matek účast žen na politickém životě v zemi, rovnoprávnost pohlaví v ekonomických aktivitách, ve vzdělání kriminalita, uprchlictví, obchodování zemí s konvenčními zbraněmi stav životního prostředí, využívání energií nezaměstnanost struktura obchodu rozvojová pomoc (přijímaná i poskytovaná) využívání nových technologií a další Používá se k mezinárodnímu srovnání států. Nehodí se k hodnocení kvality života různých skupin obyvatel uvnitř státu. 7
HDI 2007 8
Základní oblasti kvality života podle WHO 9
Kvalita života v geografii města Community quality of life Quality of place Urban quality of life Quality of urban environment Residential satisfaction Neigbourhood satisfaction 10
Kvalita života v geografii města Různé skupiny obyvatel Pohlaví, věk, menšiny, zdravotně postižení, příjem, životní styl,... V různých částech měst Centrum, vnitřní město, sídliště, suburbia x venkov Zkoumané indikátory se liší podle účelů výzkumu kvality života, kvality prostředí Pokrýt životní zájmy zkoumané skupiny obyvatel Časté jsou výzkumy kvality života znevýhodněných skupin obyvatel v problémových lokalitách Staří lidé, menšiny, obyvatelé s nízkým příjmem, zdravotně postižení, Výzkum objektivních indikátorů Výzkum subjektivního vnímání obyvatel kvality městského prostředí 11
Kvalita městského prostředí Výzkum kvality městského prostředí (urban environment quality) je často úzce propojen s výzkumem kvality života obyvatel (quality of life). Pacione (2003) označuje za jedno z hlavních poslání sociální geografie hodnocení vztahu mezi lidmi a jejich každodenním prostředím. Zájem o vztah mezi lidmi a prostředím, ve kterém žijí a vykonávají své každodenní aktivity. Jedná se především o soulad nebo nesoulad mezi požadavky uživatele městského prostředí a vlastnostmi/znaky městského prostředí. Pacione (2005) definuje tento vztah jako úroveň/míru, kterou město uspokojuje fyzické a psychické potřeby a požadavky svých obyvatel (uživatelů). 12
Kvalita městského prostředí Liší se v použitých ukazatelích, prostorových měřítkách (ulice, čtvrti, obce, regiony, státy), časovém rozpětí a komplexnosti. Indikátory se různí zejména podle výzkumného záměru autorů. Při hodnocení možné použít dva základní přístupy. Kvalitu městského prostředí můžeme hodnotit pomocí objektivních ukazatelů. vlastnosti zkoumaného místa (např.: vybavenost lokality, míra kriminality, kvalita bydlení, znečištění ovzduší atd.) popis prostředí (množství nebo rozsah určitého ukazatele) používáme nejčastěji dostupná sekundární data nebo vycházíme z primárních dat získaných na základě terénních šetření provedených ve zkoumaných lokalitách. Při druhém přístupu hodnotíme subjektivní vnímání kvality městského prostředí jeho uživateli. Při posuzování subjektivního hodnocení se autoři zajímají o to, jak lidé (skupiny osob, uživatelů) vnímají a hodnotí podmínky kolem sebe. dotazníková šetření a řízené rozhory 13
Kvalita městského prostředí Můžeme využít znalosti mnoha vědních oborů: architektury, urbanismu, sociologie, geografie a environmentální psychologie, Na kvalitu městského prostředí mají vliv vlastnosti prostředí, vlastnosti jedinců, kteří ho hodnotí a užívají také aktéři (soukromý i veřejný sektor) rozhodující o dění a formování území Využití poznatků při řešení funkčních nedostatků zkoumaných území. Funkční charakteristiky prostředí by měly odpovídat různorodým požadavkům uživatelů. 14
Rezidenční spokojenost Koncept rezidenční spokojenost je úzce propojen s hodnocením celkové kvality života obyvatel Míra rezidenční spokojenosti obyvatel s podmínkami zkoumané lokality Výzkum subjektivních názorů obyvatel, kteří ve sledované lokalitě žijí Interakce mezi obyvatelem a jeho rezidenčním prostředím Názory respondentů jsou ovlivněny jak podmínkami prostředí tak i socio-demografickými charakteristikami respondentů hodnocení jedince je také ovlivněno jeho vlastnostmi, potřebami, nároky a předchozími zkušenostmi Podle Weidemanna a Andersona (1985) je vnímání prostředí ovlivněno především společenským postavením a fází životního cyklu. Pacione (2003) pokládá za důležité individuelní charakteristiky, které ovlivňují hodnocení městského prostředí, pohlaví, věk, etnickou příslušnost a životní styl. 15
Rezidenční spokojenost Kvalita rezidenčního prostředí je významným spouštěcím faktorem procesu rezidenční mobility Rezidenční spokojenost se nejčastěji zabývá hodnocením bydlením (domova), čtvrti (sousedství) a osob, které využívají shodný geografický prostor. 16
Účel výzkumu kvality života, kvality prostředí, rezidenční spokojenosti Hodnocení prostředí z pohledu člověka Zjištění výzkumů slouží pro účely státní správy a samosprávy Jako podklady pro územní plánování a regionální rozvoj Výzkum kvality života slouží jako podklady pro zlepšení životních podmínek ve zkoumaném prostředí 17
Rezidenční spokojenost seniorů Hodnocení určitého segmentu kvalita života obyvatel Specifická skupina obyvatel - senioři Specifické prostředí centrum Prahy, Anděl Rezidenční spokojenost seniorů spokojenost seniorů s prostředím, ve kterém bydlí a tráví většinu svého současného života čtvrť, sousedství 18
Rezidenční spokojenost seniorů Centrum Prahy i řada oblastí vnitřního města je v průběhu transformačního období vystavena významným proměnám. Roste tlak na ekonomicky efektivní využití prostoru Dochází k vytěsňování méně výnosných funkcí z nejžádanějších lokalit Obchody a služby, dříve dostupné pro většinu rezidentů, jsou postupně vystřídány provozy zaměřenými na klienty s odlišnými požadavky i finančními možnostmi Změna ve funkčním využití území i struktuře služeb Mění se rezidenční prostředí To ovlivňuje kvalitu života i spokojenost obyvatel v takto se měnícím rezidenčním prostředí Kdo nejvíce pociťuje proměny čtvrtí? lidé, jejichž každodenní život je nejsilněji spjat s lokalitou, ve které bydlí např.: senioři uskutečňují většinu pohybu a denních aktivit v okolí svého domova 19
Rezidenční spokojenost seniorů Kvalitu rezidenčního prostředí ovlivňují: možnosti obstarávání denních potřeb (služby, vybavenost, doprava kvalita, cenová dostupnost, vzdálenost) způsob trávení volného času pocit bezpečí společenský život (sociální kontakty) celkovou spokojenost s bydlením (bytová situace, cenová dostupnost a úmysl odstěhovat) Kvalitní prostředí podporuje u seniorů pocit samostatnosti což je jedna z nejdůležitějších podmínek kvalitního života ve stáří 20
Rezidenční spokojenost seniorů Jak vnímají jedinci různé vlastnosti rezidenčního prostředí Jak je hodnotí? Dostupnost služeb Sociální kontakty Doprava Bezpečnost Bydlení Kvalita veřejných prostranství 21
Kvalita veřejných prostranství Existence veřejných prostor je důležitá pro formování sociálních kontaktů v rezidenčním prostředí Veřejné prostory využívají senioři k procházkám, krátkodobé rekreaci a relaxaci. Respondenti na Praze 1 vnímají počet veřejným míst vhodných k odpočinku jako dostatečný Přesto patří toto pozitivní hodnocení k jedněm z nejslabších (pouze 55 % dotazovaných odpovědělo kladně) V lokalitě Anděl je počet seniorů, vnímající počet veřejným míst vhodných k odpočinku jako dostatečný, nízký (pouze 45 % dotazovaných odpovědělo kladně). 22
Sociální kontakty Podstatnou charakteristiku úspěšného stárnutí je sociální integraci seniorů do společnosti Dostatečný počet sociální kontaktů, ať už rodinných, přátelských či sousedských předchází u seniorů vzniku pocitu izolace. Kontakty mezi sousedy přispívají také k sociální soudržnosti, která je jedním z významných prvků formující sousedství v lokalitě. V obou lokalitách převažuje hodnocení sousedských vztahů jako dobré nebo spíše dobré. Také ochotu sousedů pomoci hodnotí pozitivně obě skupiny seniorů, přesto méně kladně ji hodnotí senioři žijící v centru města. 23
Závěr Otázky? 24
Děkuji za pozornost!