Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Katedra veřejné a sociální politiky Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Mgr. Kateřina Michlová Výsledky diplomové práce

2 Osnova Kontext problematiky výzkumný problém Výzkumné cíle a otázky Metodologie a sběr dat Hlavní zjištění Vnímání zdravotního systému Hodnocení vývoje Očekávání respondentů Veřejné zdraví Informovanost Závěrečné shrnutí

3 Kontext problematiky Transformační změny po roce 1990 tržní principy, privatizační mechanismy, legislativní změny, demokratizace Zdravotnictví organizační změny, změny ve financování, v definování cílů a jejich plnění, technologické změny Na jedné straně jsou politicky a ekonomicky orientované změny systému, na druhé straně občané=pacienti a jejich názor na tyto změny + jejich očekávání, která do nich vždy vkládali. Výzkumný problém: Odpovídá současný stav zdravotního systému požadavkům a očekávání občanů ČR?

4 Výzkumné cíle Hlavní cíl: Jak občan vnímá a interpretuje vývoj českého zdravotnictví po roce 1990 až do současnosti, s ohledem na informovanost a porovnání s očekáváním? Dílčí cíle vnímání konkrétních oblastí: Systém zdravotní péče Hodnocení vývoje zdravotnictví Kvalita poskytované zdravotní péče Dostupnost zdravotní péče Znalost svých práv

5 Výzkumné otázky 1. Jak pacient/občan vnímá současný zdravotní systém v České republice? (identifikace hlavních problémů současného zdravotnictví) 2. Jaký je rozdíl mezi vývojem zdravotního systému a názory občanů ČR na něj? 3. Jak je hodnocen vývoj zdravotního systému a jaký výhled do budoucna občané mají? 4. Co lidé od zdravotního systému očekávají? (kvalita, dostupnost, finanční zapojení a jeho vliv, informovanost občanů) 5. Zainteresovanost státu o veřejné zdraví odpovídá si za své zdraví sám jedinec, nebo je za něj odpovědný stát? 6. Znalost práv se vztahem ke zdraví a informovanost občanů jsou občané informováni o svých právech a povinnostech se vztahem ke zdraví?

6 Metodologie a sběr dat Zmapování sekundárních dat (CVVM od roku 1990) Dotazníkové šetření (N=700, návratnost 76%) Rozhovory s pacienty (N=6) Rozhovory s experty (N=4, MZ, Svaz pacientů, SZÚ)

7 Hlavní zjištění a závěry

8 1. Jak pacient/občan vnímá současný zdravotní systém v České republice? Současné nastavení zdravotního systému neodpovídá plně tomu, co od něj občané očekávají - nemá jejich plnou podporu 2% vnímají zdravotnictví jako velmi dobré bez potřeby změn

9 2. Jak je hodnocen vývoj zdravotního systému a jaký výhled do budoucna občané mají? Pro budoucí vývoj není podle občanů systém zdravotnictví nastaven adekvátně tak, aby mohli říci, že je na dobré cestě Problémy: Nedefinovaný styl směřování (koncepce) Neopodstatněné finanční výdaje Vliv korupce a klientelismu Neinformovanost

10 3. Vývoj názorů na zdravotnictví Naléhavost řešení následujících problémů v naší společnosti: zdravotnictví 100,0% 80,0% 59,6% 60,0% 50,4% 46,2% 38,2% 40,0% 20,0% 70,0% 69,9% 75,0% 78,5% 62,8% 58,0% 58,0% 58,7% 59,2% 51,0% 40,8% 46,7% 39,5% 33,6% 24,5% 30,5% 32,7% 26,7% 19,6% 16,5% 4,6% 0,8% 1,4% 1,1% 0,8% 0,5% 3,1% 4,6% 3,0% 5,0% 4,2% 6,8% 0,0% Velmi naléhavé Docela naléhavé Není naléhavé Jsou nebo nejsou podle Vás problémy v následujících vybraných oblastech zdravotnictví? 100,0% 87,6% 80,0% 77,1% 80,1% 78,1% 81,3% 80,0% 74,7% 72,3% 63,5% 66,1% 60,9% 59,0% 60,7% 62,6% 60,0% 66,9% 62,2% 58,2% 55,4% 46,9% 49,5% 52,2% 46,6% 54,8% 42,5% 40,0% 37,2% 38,8% 38,5% 41,7% 42,5% 41,1% 37,9% 33,4% 20,0% 0,0% Zdroj dat IVVM/CVVM Objem služeb poskytovaných veř. zdrav. Hospodaření v oblasti léků Fungování pojišťoven Financování veřejného zdravotnictví

11 4. Jaký je rozdíl mezi vývojem zdravotního systému a názory občanů ČR na něj? Hlavní problémy tak, jak je vnímají občané: finance nutné finanční zapojení občanů i obecné financování zdravotnictví, neefektivní hospodaření spojitost s korupcí, nedostatek personálu a přístup lékařů k pacientům, samotná organizace neboli následnost jednotlivých typů zdravotní péče.

12

13 5. Co lidé od zdravotního systému očekávají? Hlavní očekávání: za vynaložené finance plně dostupné služby, bez nutnosti dalšího finančního zapojení, s přívětivým personálem Spokojenost s kvalitou: jednotlivé typy péče většinou bez problémů problematické služby pro dlouhodobě nemocné kvalita narušována neprofesionalitou zaměstnanců Bariéra dostupnosti: dlouhé čekací doby na operace, některá vyšetření i v čekárnách u lékaře služby nedostupné v okamžiku, kdy je občané potřebují

14 6. Spokojenost s jednotlivými službami Statisticky významně nejvíce nespokojeni ti, jenž jsou obecně nespokojeni s nastavením zdravotního systému v České republice Spokojenost s jednotlivými službami I. Dlouhé čekací doby či fronty u lékařů Spokojenost se zubním lékařem 32% 33% 20% 8% 7% Spokojenost s praktickým lékařem 24% 39% 24% 8% 5% Spokojenost s ambulantní péčí 9% 34% 40% 12% 5% Spokojenost s nemocniční péčí Spokojenost s LDN 2% 6% 9% 27% 37% 45% 26% 14% 25% 8% II. Přístup personálu k pacientům 0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodně nespokojen/a Spíše nespokojen/a Ani spokojen/a, ani nespokojen/a Spíše spokojen/a Rozhodně spokojen/a

15 7. Zapojení občanů do problematiky Občané by se rádi zapojili do tvorby zdravotnictví, pokud by to bylo možné ale obávají se, že nebudou vyslyšeni Rozhodně ano, pokud by tu ta možnost byla Kdybyste měl/a možnost, zapojil/a byste se do tvorby zdravotního systému? 53% --> debaty či konzultace, dotazníky 22% Již jsem nějakým způsobem aktivní 20% 4% 0% 0% 20% 40% 60% 80% 100%

16 8. Zainteresovanost státu o veřejné zdraví Stát by se měl zapojovat prostřednictvím podpory veřejného zdraví v současné době na ní není kladen přílišný důraz, vhodný způsob jak snížit nemocnost a tím i objem financí, které se do zdravotnictví investují, primární zaměření na děti a mladistvé osvojení zdravého životního stylu. Důraz na podporu zdraví je i na mezinárodní úrovni - vytvářeny i materiály jak s lidmi o zdraví komunikovat.

17 9. Znalost práv se vztahem ke zdraví a informovanost občanů Nedostatečná informovanost občanů o lidských právech se vztahem ke zdraví, povinnostech a obecně o novinkách ve zdravotnictví. 4% 4% 44% 38% 3% 4% 48% 42% 4% 4% 37% 32% 2% 2% 41% 36% 3% 3% 45% 36% 6% 8% 46% 46% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% O veřejném zdravotním pojiš tění Práva a povinnosti pacienta Článek č. 31 LZPS Zdraví 2020

18 9. Znalost práv se vztahem ke zdraví a informovanost občanů Zájem o informace - prvotní impuls ze strany státu. Navrhované formy informování: celorepublikové informační kampaně o novinkách, letáčky v čekárnách u lékaře, krátké zprávy v novinách. Zjištění nízké úrovně znalosti lidských práv se vztahem ke zdraví - vyšlo najevo, že v této oblasti existuje vysoká míra negramotnosti, která současně představuje jeden ze základních kamenů informační asymetrie vztahu občanů k poskytovatelům a zdravotním pojišťovnám

19 10. Hodnocení systému pojišťovnictví Počet pojišťoven 46% 45% 54% 55% 31% 69% Spokojenost?! 47% 63% 55% 46% 36% 23% 35% 44% 56% 67% 53% 37% 45% 54% 64% 77% 65% 56% 44% 33% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Více pojišťoven Jedna pojišťovna

20 Závěrečné shrnutí

21 Neexistence dlouhodobé koncepce určující směr zdravotnictví Nedostatečná podpora veřejného zdraví Financování zdravotnictví a drahé léky Nedostatečná informovanost občanů o základních právech Neaktivita a neparticipace občanů na zdravotnictví Systém pojišťovnictví,,demokratický systém je teoreticky a ústavně postaven na možnosti občana ovlivňovat věci veřejné také pomocí přímé participace za předpokladu transparentních mechanismů a snadno dostupných nezávislých poznatků (výzkumu). Výzkum realizovaný v rámci této práce ukázal řady zásadních deficitů na straně občanů a státu, které brání v efektivní občanské participaci na tvorbě a realizaci zdravotní politiky, ale také v plnění role a odpovědnosti státu při artikulaci veřejných zájmů. Jedním ze zásadních deficitů občanů je hluboká neznalost lidských práv se vztahem ke zdraví a poznatkové deficity.

22 Děkuji za pozornost