Datum: 16. 4. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_101 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou Jméno autora: Mgr. Miroslava Pavlíková Název sady: Český jazyk a literatura pro dvouleté maturitní studium Název práce: Světová literatura o 1. světové válce (prezentace) Předmět: český jazyk a literatura Ročník: 1. a 2. Studijní obor: 64 41 L/51 Podnikání Časová dotace: 1 vyučovací hodina Vzdělávací cíl: Žák bude mít přehled o nejdůležitějších dílech světové literatury, která se týkají 1. světové literatury, a bude motivován k četbě. Pomůcky: Dataprojektor, počítač. Inovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT.
První světová válka - Probíhala od srpna 1914 do října 1918. - Bojovaly proti sobě státy Trojspolku (tzv. centrální mocnosti Rakousko-Uhersko, Německo a další) a státy Trojdohody (Velká Británie, Francie a Rusko); do konfliktu se však zapojily i další státy, a to i mimoevropské. - Záminkou pro vypovězení války zavraždění následníka rak.-uh. trůnu Františka Ferdinanda v Sarajevu. - Plánovaná blesková válka se brzy změnila v zákopovou (nejhorší bitvy na řece Sommě a u Verdunu 2 milióny obětí). 3
- Vliv na její průběh r. 1917 vstup USA do války a bolševický převrat v Rusku. - Zvítězily státy Trojdohody. Zahynulo 10 miliónů vojáků. - Jedním z důsledků rozpad Rakousko Uherska a vznik samostatného Československa a radikálních politických ideologií (fašismus, komunismus). 4
Odraz války ve světové literatuře 1.Henri Barbusse: Oheň, deník bojového družstva - Jeden z 1. románů o válce, vydán r. 1916. -Autor žil dobrovolně dva roky mezi vojáky v zákopech. - Zachycuje osudy příslušníků jednoho družstva; volně se střídají záznamy o hrůze bitev a utrpení raněných s obrazy života v zázemí, kritikou vlasteneckých frází a autorovými častými úvahami. Citace z díla: Hrdinové, něco jako neobyčejní lidé, modly? Jděte mi! Katy jsme byli. Dělali jsme poctivě katovské řemeslo. 5
Budeme je dělat zas, zuřivě, protože je to velká a důležitá věc, dělat to řemeslo, abychom potrestali válku a udusili ji. Gesto zabíjení je vždycky hnusné. Ano, tvrdými a neúnavnými katy, těmi jsme byli. Ale teď ať mi nikdo nemluví o vojenské ctnosti, protože jsem zabíjel Němce. ( ) 1) 6
2. Erich Maria Remarque: Na západní frontě klid (1928) Do konce r. 1929 román přeložen do 12 jazyků. Očima studenta Pavla Bäumera, který se nechal se svými spolužáky přesvědčit, že jít bojovat do války je vlasteneckou povinností všech mladých Němců, realisticky líčí situaci v zákopech 1. světové války. Pavlovi kamarádi postupně umírají, on sám padne v říjnu 1918, kdy agenturní zprávy hlásily: Na západní frontě klid. Ve srovnání s hrůzami války se měšťanská kultura a život v zázemí jeví jako falešné a zbytečné. Do popředí vystupují zcela jiné hodnoty jídlo, spánek, několik minut klidu a hlavně kamarádství. Autor také vyjadřuje pocity tzv. ztracené generace = generace mladých, kteří byli válkou navždy poznamenáni, i když ji přežili; těžko pak hledali smysl života. (Volným pokračováním díla je r. Cesta zpátky.) 7
Citace z díla: Kantorkové měli nám, osmnáctiletým, být zprostředkovateli a průvodci do světa dospělosti, do světa práce, povinnosti, kultury a pokroku; do budoucnosti. Občas jsme se jim posmívali, občas jsme jim tropili drobná alotria, ale v podstatě jsme jim věřili. Byli pro nás nositeli autority, a s pojmem autority nám v mysli splývala představa většího porozumění a lidštějšího vědění. Leč první mrtvý, kterého jsme spatřili, toto naše přesvědčení roztříštil. Vnutil nám poznání, že náš fyzický věk je poctivější než jejich; Kantorkové měli na své straně 8
jen frázi a dovednost. První bubnová palba nám ukázala náš omyl, a pod ní se zhroutil světový názor, který nám vštěpovali. Zatímco oni ještě psali a mluvili, my jsme viděli nemocnice a umírající zatímco oni označovali službu státu za to největší na světě, my už věděli, že smrtelná úzkost je silnější. 2) 9
3. Ernest Hemingway: Sbohem, armádo! (1929) Sám autor odešel r. 1918 jako dobrovolník ambulantních sborů Červeného kříže na italskou frontu a byl tam zraněn. V románu využívá své zkušenosti z italské fronty. V ichformě mladý americký voják Henry vypráví své zážitky z války a o milostném vztahu k anglické ošetřovatelce Catherine. Po vážném zranění nohy se vypravěč léčí v Miláně, kam ho Catherine následuje. Henry pak zažije ústup italské armády u Caporetta před Rakušany a Němci a pak prchá před italskou vojenskou policií. Spolu s těhotnou Catherine utečou do Švýcarska, snaží se tam zapomenou na válku, ale jejich štěstí končí smrtí Catherine při porodu. 10
Milý hochu, to není moudrost. To je cynismus. 3) 11 Autor využívá své reportážní zkušenosti, výborně vystihuje charaktery postav, je mistrem živého dialogu. Citace z díla: Co si myslíte o válce, ale opravdu? zeptal jsem se. Myslím si, že je to pitomost. Kdo vyhraje? Italové. Proč? Jsou mladší národ. Mladší národy vždycky války vyhrávají? Nějaký čas jsou schopny je vyhrávat. A co se stane pak? Stanou se z nich starší národy. Říkal jste, že nejste moudrý.
4. Romain Rolland: Petr a Lucie (1920) Novela inspirovaná bombardováním Paříže na Velký pátek r. 1918, při němž zahynuli i autorovi přátelé; Na pozadí válečného běsnění se rozvíjí milostný příběh Petra (ze zámožné rodiny) a Lucie (žije pouze s matkou a musí si vydělávat); jejich lásku podněcuje i vědomí Petrova blížícího se odchodu na frontu; Autor kritizuje válku (oba mladí umírají pod chrámovým pilířem při bombardování Paříže), která neumožňuje lidem, aby byli šťastni, přesto má láska za této situace zvlášť velký význam; Citace z díla: Petr a Lucie se stále vzpírali vědět něco z toho, co se dálo v jejich okolí; ale mírná všeobecná rozjitřenost, kterou bezděky vdechovali také oni 12
v tom vzduchu obtěžkaném hrozbami, rozněcovala touhu, jež kvasila v jejich mladých tělech. Tři válečná léta nakazila evropské duše mravní lehkomyslností; ta vnikala i do duší nejpočestnějších. A Petr ani Lucie neměli náboženské víry. Ale byli chráněni jemností svých srdcí, svým pudovým studem. Jenže potají se rozhodli, že se jeden druhému oddají, ještě než je od sebe oddělí slepá lidská krutost. Ještě si to neřekli. Až jednou večer. 4) Další díla a autoři: Thomas Stearns Eliot: poema Pustina Arnold Zweig: r. Spor o seržanta Gríšu Bertolt Brecht: b. Legenda o mrtvém vojáku 13
Použitá literatura: 1. Hnízdo, Vlastislav: Čítanka světové literatury. 2., upravené vydání. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1990. ISBN 80-04-23 900-5. 2. Remarque, Erich Maria: Na západní frontě klid. 1. vydání. Naše vojsko. Praha 1967. 3. Hemingway, Ernest: Sbohem, armádo!1. vydání. SNKL. Praha. 1. vydání. Melantrich. Praha 1984. 4. Kolektiv autorů: Literatura pro 3. ročník středních škol učebnice. 1. vydání. Didaktis. Brno 2009. ISBN 978 80 7358 135 0. Dílo smí být dále šířeno pod licencí CC BY SA (www.creativecommons.cz). Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Všechna neocitovaná autorská díla jsou dílem autora. 14