Přestavba železničního uzlu Brno, Zajištění průchodu Severojižního kolejového diametru dle přílohy č. 3 zákona 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů o posuzování vlivů na životní prostředí INVESTOR: JIHOMORAVSKÝ KRAJ Žerotínovo náměstí 3/5 601 82 Brno PROJEKTANT: SUDOP BRNO, s.r.o. Kounicova 26 611 36 Brno říjen 2010
Obsah: A. Údaje o oznamovateli... 5 B. Údaje o záměru... 5 B.I. Základní údaje... 5 B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č.1... 5 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru... 5 B.I.3. Umístění záměru (kraj obec, katastrální území)... 5 B.I.4. Charakter záměru a možnosti kumulace s jinými záměry... 5 B.I.5. Zdůvodnění záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí... 6 B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru... 6 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení... 9 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků... 9 B.I. 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst.4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat... 9 B.II. Údaje o vstupech... 10 B.II.1. Vliv na půdy (ZPF a PUPFL)... 10 B.II.2. Odběr a spotřeba vody... 10 B.II.3. Surovinové a energetické zdroje...11 B.II.4. Nároky na dopravní infrastrukturu...11 B.III. Údaje o výstupech... 11 B.III.1. Emise do ovzduší... 11 B.III.2. Vliv na vody... 11 B.III.3. Odpady... 12 B.III.4. Hluk... 13 B.III.5. Vibrace... 14 B.III.6. Rizika havárií... 14 C. Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území... 15 C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území... 15 C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí, které mohou být významně ovlivněny... 23 D. Údaje o vlivech záměru na veřejné zdraví a v na životní prostředí... 27 D.1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti)... 27 D.2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci... 30 D.3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice... 31 D.4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř. kompenzaci nepříznivých vlivů... 31 D.5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů...32 E. Porovnání variant řešení záměru... 33 F. Doplňující údaje... 33 G. Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru... 36 H. Příloha... 37 SUDOP BRNO s.r.o. 3
A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI Jihomoravský kraj zastoupený Mgr. Michalem Haškem, hejtmanem IČO: 708 88 337 1. sídlo: Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno 2. oprávněný zástupce: Ing. Ivo Minařík, pověřený vedením Odboru investic Krajského úřadu Jihomoravského kraje B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. Základní údaje B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č.1 Přestavba železničního uzlu Brno, Zajištění průchodu Severojižního kolejového diametru Dle zák. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, přílohy 1 spadá záměr svým rozsahem do kategorie 9.3 Tramvajové, podzemní nebo speciální dráhy včetně lanovek. B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Záměr řeší stavební připravenost pro budoucí výstavbu části Severojižního kolejového diametru, která bude zapuštěna pod zem. Stavba zahrnuje úsek od křížení s ulicí Opuštěná, zastávku Hlavní nádraží pod mostní konstrukcí přesunutého hlavního nádraží v Brně a dále pokračuje cca 90 m za stanici Hlavní nádraží směrem na Komárov. Celkově se jedná o cca 600 m podzemních stěn propojených stropem, které v budoucnu umožní vestavbu tunelové konstrukce budoucí podzemní dráhy (SJKD). Tento záměr neřeší prostup SJKD pod ulicí Opuštěná. Tato problematika je řešena v rámci stavby Městská infrastruktura. B.I.3. Umístění záměru (kraj obec, katastrální území) kraj: Jihomoravský obec: městská část Brno střed, Brno - jih k.ú.: Komárov, Trnitá B.I.4. Charakter záměru a možnosti kumulace s jinými záměry Průchod diametru řeší stavební připravenost pro budoucí výstavbu Severojižního kolejového diametru v úseku od křížení s ulicí Opuštěná za stanici Hlavní nádraží pod přesunutým objektem hlavního nádraží v Brně. V řešeném úseku se trasa diametru zahlubuje v křížení s ulicí Opuštěná, která bude v nové, pod terén zapuštěné poloze, v místě křížení s bulvárem. Tento záměr neřeší prostup SJKD pod ulicí Opuštěná. Tato problematika je řešena v rámci stavby Městská infrastruktura. Dále trasa prochází pod nově navrženým bulvárem, kříží ulici Rosická a protíná kolmo SUDOP BRNO s.r.o. 5
nové nádraží. V tomto prostoru je umístěna stanice diametru Hlavní nádraží. Úsek končí cca 90 m za stanicí Hlavní nádraží. Stavba primárního ostění tunelu podzemní stavby má připravit obestavěný prostor, který bude až následně po pokynu investora k zahájení výstavby SJKD (i za plného provozu nového Hlavního nádraží) vytěžen ze startovací jámy umístěné v prostoru bývalých Škrobáren (k.ú. Komárov). Kumulace záměru s jinými akcemi dotčených sídelních útvarů podél trati jsou následující: Železniční uzel Brno, modernizace průjezdu a I. část osobního nádraží Městská infrastruktura Autobusový terminál pod objektem nového železničního nádraží v Brně Polyfunkční centrum Aupark Brno B.I.5. Zdůvodnění záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Cílem záměru je zajistit kvalitní dopravní obsluhu zázemí města Brna, v rozsahu dojížďkového času do centra města do 60 minut. Systém umožňuje přímou vazbu regionu na město a je de facto součástí MHD i dopravně-obslužným systémem části území kraje. Systém SJKD umožní krátký interval v centru města a má většinu parametrů MHD, musí být schopen provozu také na celostátní železniční trati. Současně se předpokládá, že se stane páteří Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK). Kvalitní a kapacitní dopravní obsluha města o jeho okolí autobusovou dopravou jako páteří nepřichází v úvahu z důvodu kongescí a zátěže životního prostředí. Existující klasická železnice nevyhovuje pro obsluhu širšího centra města nevhodnou koncepcí vedení svých tras. Přestavba ŽUB s odsunem hlavního nádraží jižním směrem si vyžádá zvýšené nároky na hromadnou dopravu v severojižním směru. Z těchto důvodů se jeví uvažovaná podzemní doprava jako nejlepší řešení. Záměr uvažuje se stavební připraveností pouze pro jednu variantu vedení dráhy. Prostorové možnosti umístění diametru v zastavěném území města s přihlédnutím k souvisejícím dopravním stavbám jsou minimální. Předkládaný záměr (varianta 1) má sloužit k tomu, aby bylo možné v budoucnu realizovat stavbu severojižního diametru bez zásadního ovlivnění (výkopy) v místě budoucího hlavního nádraží a navazující nové městské části Jižní centrum. Realizace záměru je podmíněna realizací staveb ŽUB. V případě, že se tyto stavby realizovat nebudou, nebude realizován ani předkládaný záměr (varianta 0) B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru Trasa celého plánovaného Severojižního kolejového diametru je od severozápadu vedena po trati č. 250 v úseku Tišnov Brno-Řečkovice, pokračuje plně segregovanou novostavbou na území města Brna a v prostoru Starých Černovic přejde na Komárovskou spojku a dále trať č. 300 do Zbýšova, kde navazuje novostavba železniční tratě tzv. Křenovické spojky, zaústěná do východního zhlaví stanice Slavkov u Brna na trati č. 340. Severojižní diametr tedy začíná v žst. Tišnov. Je veden po stávající trati č.250 a obsluhuje stávající zastávky a stanice Hradčany, Kuřim, Česká, Čebín. Ve stanici Brno-Řečkovice přechází diametr na samostatné těleso se dvěma kolejemi, které je vedeno z části po povrchu a zčásti pod zemí. Zde jsou navrženy zastávky diametru Novoměstská, Tylova, Technologický park, Královopolská, (případně i Tererova), Šumavská. Centrální část je vedena výhradně podzemím a to střídavě v hloubeném a raženém tunelu. Zde se nacházejí nejfrekventovanější zastávky Konečného náměstí, Moravské náměstí, Hlavní nádraží. Odtud je trasa vedena přes zastávku Masná na stávající těleso kratičkého úseku Komárovské SUDOP BRNO s.r.o. 6
spojky, z které se novou spojkou zapojuje do tratě č. 300 (tyto úpravy jsou plánovány již v rámci přestavby ŽUB). Trať č. 300 by měla být v úseku největší frekvence spojů zdvoukolejněna, týká se to jistě úseku do žst. Chrlice a velmi pravděpodobně i dále do žst. Sokolnice Telnice. Na tomto úseku se kromě zmíněných stanic nacházejí nově navržené zastávky Brněnské Ivanovice a případně Holásky. Dále diametr obslouží novou zastávku Újezd u Brna blíže centra obce, Hostěrádky-Rešov a v prostoru Zbýšova se předpokládá realizace výhybny s novou zastávkou. Následně diametr přechází na novou trať Křenovické spojky se zastávkou Křenovice-Hrušky a je zaústěn do stanice Slavkov u Brna na trati č. 340. Po ní může případně pokračovat až do stanice Nesovice. Vlastní stavba, které se týká předkládaný záměr, řeší stavební připravenost, tj. vybudování podzemních stěn, pro budoucí výstavbu Severojižního kolejového diametru v úseku křížení s novým hlavním nádražím v Brně (stavba ŽUB). Zemina bude ponechána v prostoru mezi stěnami a bude odtěžena až při vlastní výstavbě diametru. Předmětná stavba je vyvolána koordinací se stavbou ŽUB a její výstavba s ní přímo souvisí stavba mostní konstrukce nádraží a podzemních stěn budoucího SJKD v prostoru pod přesunutým osobním nádražím proběhne současně. Předkládané zajištění průchodu SJKD je samostatně vyčleněným stavebním objektem, který umožní společné založení dvou staveb, a to nového hlavního nádraží (mostní konstrukce) a pod ním umístěné zastávky Severojižního kolejového diametru. Vlastní objekt bude budován jako atypicky tvarovaný základ nové nádražní budovy (viz kap. F Příloha č.1 Situace Vlivů stavby na životní prostředí). Část B, délka cca 210 m s navazující stavební připraveností v obou směrech od nádraží (část A směr centrum, délka cca 250 m a část C směr Komárov, délka cca 90 m). Tento záměr neřeší prostup SJKD pod ulicí Opuštěná. Tato problematika je řešena v rámci stavby Městská infrastruktura. Tímto krokem se koordinovaně připravuje realizace obou projektů v následném pořadí. Nejprve se vybuduje zde popsaná obálka primárního ostění podzemní stavby zastávky Hlavní nádraží spolu s tunely SJKD a po ní se začne na těchto základech s realizací mostní konstrukce a budovy nového vlakového hlavního nádraží ŽUB. Stavba primárního ostění podzemní stavby má připravit obestavěný prostor, který bude až následně při zahájení výstavby SJKD (i za plného provozu nového hlavního nádraží) vytěžen a v něm vybudován vlastní tubus SJKD. Svislé zatížení od železniční dopravy, povrchových mostních konstrukcí i případných dalších, v budoucnosti uvažovaných komerčních staveb hlavního nádraží, vyvolá zvýšené horizontální tlaky na podzemní pažící konstrukce diametru, a proto je třeba stavbu zabezpečit kotvenými podzemními stěnami. Stavba se sestává ze dvou rovnoběžných milánských stěn, které budou spojeny stropem. Vznikne tak nepropustný objekt, ze kterého nebude vytěžen materiál. Tento nevytěžený materiál bude v jílové vrstvě proinjektován plošně tak, aby vznikl již nyní tuhý horizont, pro realizaci tlakové izolace a sekundárního ostění. Tuhé dno SJKD, resp. tuhý horizont musí být až pod úrovní základové spáry prostupů podzemní vody, které zabezpečí její vyváženou spojitou hladinu a zabrání zdvíhaní nestabilního dna. Dočasná konstrukce umožní v budoucnu bezpečnou a kvalitní vestavbu samotného tubusu zastávky, jejíž konstrukce musí být vodonepropustná. Stěny budou v prostoru mostní konstrukce hlavního nádraží po výšce stabilizovány kotvením trvalými horninovými předpínanými kotvami délky od 10 do 14 m. Jejich maximální rozteč ve vertikálním i horizontálním směru předpokládáme v rastru cca 3 až 4 m. Po dokončení všech svislých částí tunelu bude prostor uzavřen vodorovným, případně klenbovým nosníkem a vytvoří tak strop tunelu. Tento bude dimenzován pro zvýšený tlak nadloží z důvodu nevyřešeného zastropení hlavního nádraží a případného přitížení komerční zástavbou. V něm budou realizovány otvory pro několik schodišť vyhovujících dopravní obslužnosti oblasti, nutnému napojení na zdroje elektrické energie a ventilačnímu systému podzemních prostor budoucí železniční stanice diametru. Vznikne tedy jakýsi ŽB tubus, pod ochranou kterého bude v budoucnosti probíhat ražba tunelu. Ta se předpokládá ze startovací jámy, která je situována na konci úseku C. Jáma bude otevřena až při zahájení prací na ražbě tunelu. SUDOP BRNO s.r.o. 7
Hloubka podzemních stěn bude cca 20 m, jejich tloušťka 800 mm. Vzdálenost stěn je podmíněna osovou vzdáleností obou kolejí a šířkou budoucího tunelového ostění. Výsledná vzdálenost podzemních stěn bude cca 13 až 22 m. V uvažované lokalitě nesmí být omezen průtok podzemních vod. Vzhledem k tomu, že štěrkové vrstvy v podloží zamýšleného železničního uzlu propouštějí významné množství vody ve směru k řece a podzemní stěny budoucí stanice SJKD trasu odtoku vod křižují, je nutné vybudovat vertikální šachty s kolektory, umožňující podtečení vod pod stanicí bez vzdutí jejich stávajících hladin. Navrhuje se průtočný profil o rozměrech 3 x 2 m se vzdáleností šachet cca 50 m. Z hlediska životnosti komor bude umožněno jejich mechanické pročišťování. Kombinace dočasných podzemních stěn kotvených horninovými kotvami, sloupců tryskové injektáže a vestavba trvalých žlb. konstrukcí byla úspěšně realizována v hluboké stavební jámě technologického centra tunelu Dobrovského v Brně, a to prakticky v identických geologických podmínkách horninového podloží, tvořeného soudržnými a nesoudržnými zeminami s místním zaplavením podzemní vodou, které byly navíc porušeny tektonikou. Tato zkušenost s obdobnou stavbou v blízké lokalitě - a za podobných geologických podmínek - potvrzuje, že navržené technické řešení stavební připravenosti SJKD je optimální volbou. Postup výstavby: Podzemní stěny budou vytvořeny z jejich horní úrovně, tedy z úrovně cca 5 m pod stávajícím terénem ze stavební jámy cca 400 m dlouhé a 13 až 22 m široké. Nejprve se budou realizovat vodící zídky podzemních stěn, které určují jejich přesnou polohu, oporu pro osazování rýhy a zásobní prostor pažící suspenze. Poté dojde k samotnému zřízení podzemních stěn pod ochrannou pažící bentonitové suspenze. V průběhu hloubení stavební jámy mezi podzemními stěnami budou muset být tyto podzemní stěny zajištěny pomocí ocelových rozpěr případně dočasnými lanovými kotvami. Do vyhloubených rýh jednotlivých lamel podzemních stěn předpokládaných délek od 2,4 do 4,0 m bude vložen armokoš, který bude následně zabetonován. Styk jednotlivých lamel bude opatřen těsnícími pásy do ocelových pažnic, tvořících bednění a tak zabezpečí praktickou vodonepropustnost konstrukce (waterstop). V místech kotvení bude armokoš upraven. Monolitický beton je možné nahradit i žlb. prefabrikáty potřebné délky. Technologií monolitických podzemních stěn lze též realizovat lamely ve tvaru I nebo H. V případě výskytu nestabilních poloh zemin se při kotvení využívá trysková injektáž také pro zpevnění oblasti, ve které se vytvoří kořeny kotev. Všechny konstrukce a materiály stěn budou opatřeny ochranou proti agresivní vodě tak, aby byly funkční i při uvažované výstavbě po etapách, při kterých budou dobudovány vnitřní prostory. Mezi podzemními stěnami dojde k postupnému odtěžování zeminy až na úroveň cca předpokládaného stropu, klenby. Z této úrovně se bude zlepšovat podloží ve spodní části podzemních stěn pomocí technologie tryskové injektáže. Po vybudování žb. stropu a souvrství vodotěsných izolací se provede zásyp vhodnou zeminou po hutněných vrstvách. V horní části podzemních stěn, nad žb. stropem (klenbou), dojde k jejich částečnému odbourání. Zemina bude v konstrukci ponechaná, rozpojovat a těžit se bude až při budování tunelu. Vytěžený materiál ze stavební jámy a milánských stěn tvořený soudržnými zeminami nebude možné druhotně využít, proto jej bude nutné odvážet na skládku. Štěrky a písky, které se také v podzemí nacházejí, je možné dodatečně zapracovat do betonových konstrukcí, bude je však nutné pročistit. V místech realizace milánských stěn je nutno počítat s odčerpáváním podzemní vody přes usazovací nádrže, kde dojde k odsazení nerozpuštěné jílovotopísčité frakce. Likvidace podzemních vod do recipientu řeky Svratky, není vzhledem k její minimální vzdálenosti (315 m) proveditelná. Podzemní voda bude vypouštěna do dešťové kanalizace, její vypouštění bude předem projednáno s vodoprávním úřadem a pracovníky BVaK, a.s. Vzhledem k úsekům s potencionální kontaminací podzemních vod jsou limitní koncentrace ve vypouštěné vodě do dešťové kanalizace, resp.toku Svratky (emisní limity ve smyslu Vyhl.č.61/2003Sb.). V případě prokázání kontaminace budou nadlimitní koncentrace snižovány: u ropných derivátů (těžší frakce) na gravitačních odlučovačích, v případě chlorovaných derivátů ethenu na stripovacích věžích. SUDOP BRNO s.r.o. 8
B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Záměr má být realizován souběžně s výstavbou Železničního uzlu Brno v r. 2014-2016. B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků kraj: Jihomoravský město: statutární město Brno městská část: Brno střed (k.ú. Trnitá) Brno jih (k.ú. Komárov) B.I. 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst.4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Název aktu Ustanovení, právní předpis Správní úřad Územní rozhodnutí, event. územní souhlas (nebude-li upuštěno) 92,96 zák.č.183/2006 Sb. Obecný stavební úřad Povolení k odstranění staveb 128 zák.č. 183/2006 Sb. Obecný stavební úřad Povolení k nakládání s nebezpečnými odpady Závazné stanovisko k dotčení Ochranného pásma Městské památkové rezervace Povolení ke kácení dřevin Stavební povolení Kolaudační souhlas Povolení k nakládání s podzemními vodami, k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny Souhlas ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nachází koryta vodních toků, nebo na pozemcích sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry; ke stavbám v záplavových územích 16 zák.č. 185/2001 Sb. 14 odst 3 a 6 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči 8 zák.č. 114/1992 Sb. 115 zák.č. 183/2006 Sb. 122 zák.č. 183/2006 Sb. 8 odst.1 b) zák.č. 254/2001 Sb. Obec s rozšířenou působností nebo Krajský úřad Orgán státní památkové péče Orgán ochrany přírody (obecní úřad) Speciální stavební úřad Drážní úřad Speciální stavební úřad Drážní úřad Vodoprávní úřad 17 zák. č. 254/2001 Sb. Vodoprávní úřad Schválení havarijního plánu 39 zák.č. 254/2001 Sb. Vodoprávní úřad Schválení povodňového plánu 71 zák.č. 254/2001 Sb. Vodoprávní úřad Souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu Další rozhodnutí/vyjádření 9, zák. č. 334/1992 Sb. Podle speciálních předpisů (zák.č. 254/2001 Sb.) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu Speciální stavební úřady (vodoprávní úřad, příp. další orgány) SUDOP BRNO s.r.o. 9
B.II. Údaje o vstupech B.II.1. Vliv na půdy (ZPF a PUPFL) Záměr řeší stavební připravenost pro budoucí výstavbu části Severojižního kolejového diametru, která bude zapuštěna pod zem, celkově se jedná o cca 600 m budoucí podzemní dráhy. Realizace záměru je přímo závislá na stavbách ŽUB a bez jejich realizace je tento záměr bezpředmětný. Zemědělský půdní fond (ZPF) Zemědělská půda se nachází okrajově na části bývalého zahradnictví IMPORTFLORA, spol. s r.o., v současné době není využívána pro původní účel. Část pozemků je ve vysokém stupni ruderalizace, případně s výskytem navezeného antropogenního materiálu (k.ú. Trnitá), který znemožňuje jeho obhospodařování. Většina pozemků leží v dopravně exponovaném území města Brna, které je dle platné ÚPD určeno k budoucímu nezemědělskému využití, jedná se převážně o plochy určené pro železniční dopravu a smíšené plochy. Dle bonitace ZPF jsou půdy z.ú. zařazeny do BPEJ 2.56.00 - fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách. Na základě metodického MŽP ČR č.j. OOLP/1067/96 je tento půdní typ zařazen do I. třídy ochrany ZPF, kam náleží bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Zábor pozemků v řešeném území byl akceptován v rámci projednávání DÚŘ Přestavba železničního uzlu Brno Studie souboru staveb souhlasem k odnětí půdy ze ZPF, vydaném MŽP ČR č.j.19891/env/06 ze dne 27.4.2006. Vzhledem k tomu, že specifikace záborů pozemků bude stanovována v dokumentaci pro územní řízení, nelze v současné době rozsah záborů přesněji stanovit. Pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) V daném území se nenacházejí žádné lesní pozemky. B.II.2. Odběr a spotřeba vody Voda pitná - po dobu výstavby není znám počet pracovníků ve výstavbě ani sociální zázemí. Bilance potřeb bude obsahem dalších stupňů projektové dokumentace. Možnou potřebu charakterizují následující požadavky: pití, mytí nádobí mytí, sprchování v prašném provozu Např. průměrná spotřeba po dobu hlavních stavebních prací lze odhadnout na 3 m3 pro 1 denní směnu o 25 pracovnících. Voda užitková - po dobu výstavby se její potřeba vztahuje pro následující účely: kropení materiálu při hutnění náspů, kropení betonu při betonářských pracích, čištění spár kropení přepravních tras pro snížení prašnosti oplachy vozidel a ostatních strojních zařízení výroba betonových a maltových směsí, příp.ošetřování betonu ve fázi tuhnutí a tvrdnutí Stávající stupeň projektu stavby neřeší potřebu ani zdroje vody pro technologické účely. Tato spotřeba bude závislá na zvolené technologii výstavby. Předkládaný záměr neřeší fázi provozu podzemní dráhy. Pro tento účel bude zpracována samostatná dokumentace. SUDOP BRNO s.r.o. 10
B.II.3. Surovinové a energetické zdroje Při realizaci stavby vzniknou nároky na vstupní suroviny, jedná se především o jednorázový odběr následujících druhů materiálů: kamenivo a štěrkopísky cement a různé přísady do betonů ocel, ocelové konstrukce panely na přístupové cesty V průběhu stavby bude spotřeba odběru elektrické energie zajištěna napojením na stávající rozvodnou síť v rámci areálů zařízení staveniště kam bude přivedena nadzemním kabelovým vedením z nejbližších přípojných míst. Stanovení množství spotřeby elektrická energie, která bude potřebná pro budoucí provoz podzemní dráhy není předmětem tohoto záměru. Celková spotřeba materiálu bude předmětem výkazu výměr a orientačního propočtu v dalších stupních projektové dokumentace. Dovoz materiálu bude plně v kompetenci dodavatele stavby. B.II.4. Nároky na dopravní infrastrukturu Posuzovaný záměr přímo souvisí se stavbou Železniční uzel Brno a to jmenovitě se stavbami 1.část osobního nádraží, Modernizace průjezdu a Městská infrastruktura. V průběhu stavby dojde k omezení jak provozu na trati (nákladové nádraží), tak k omezení silniční dopravy a související infrastruktury. Rozsah a způsob těchto omezení budou předmětem následující projektové dokumentace. B.III. Údaje o výstupech B.III.1. Emise do ovzduší V cílovém stavu záměr emise do ovzduší produkovat nebude. Budoucí SJKD bude provozován v trakci elektrické. V průběhu stavebních prací budou prováděny zásahy do terénu a další stavební práce, při kterých bude docházet zejména k emisím prachových částic. Doba, po kterou bude docházet k emisím, bude závislá na organizaci stavebních prací. Množství a koncentrace emisí prachových částic bude značně proměnná a bude závislá na vlhkosti terénu a aktuálních meteorologických podmínkách v místě záměru. Dalším zdrojem emisí budou motory stavebních strojů, mechanismů a vozidel obsluhujících stavbu. Současný stupeň zpracování projektu nedovoluje konečné určení dodavatele stavby a tedy ani stanovení přesného harmonogramu výstavby a nasazení jednotlivých typů strojů a zařízení. Stavební doprava bude velmi variabilní a bude závislá na aktuálním stavu prováděných stavebních prací. Lze odhadnout, že v období zemních a terénních prací dojde ke zvýšení dopravní intenzity na přilehlých komunikacích v blízkosti záměru a může tak dojít v závislosti na povětrnostních podmínkách k překročení krátkodobých limitních hodnot sledovaných emisí NO 2 a PM 10. B.III.2. Vliv na vody Vody podzemní Stavba se nedotýká žádného vyhlášeného ochranného pásma vodního zdroje ani CHOPAV. Režim podzemních vod bude ovlivněn viz kap. D.1. Vody povrchové Zájmové území se nachází v povodí řeky Svratky, číslo hydrologického povodí 4-15-01-153 (Svratka od Kníničského potoka po Ponávku). Zájmové území je odvodňováno řekou Svratka. Zájmové území záměru se dotýká vyhlášeného záplavového území toku Svratka. Stanovení záplavového území vodního toku Svratka v km 29,289 47,810 a vodního toku Svitava v km 0,00 SUDOP BRNO s.r.o. 11
14,743 včetně vymezení aktivních zón těchto záplavových území bylo vyhlášeno 29.1.2010 č.j. JMK 142939/2009. Jeho zákres je patrný v příloze č. 5. V zájmovém území na levém břehu Svratky jsou již připravována protipovodňová opatření. Podrobněji viz kapitola D.1. Období výstavby V období výstavby bude nutno zajistit odčerpávání podzemní vody ze stavební jámy. Velká část stavby bude probíhat s ovlivněním hladiny podzemní vody, proto bude třeba s touto skutečností počítat a navrhnout vhodné technologie výstavby. Podrobněji v kap. D.2. Vody splaškové Pro pracovníky stavby je plánováno při práci využívání chemických WC. V případě odvádění splaškových vod z umýváren pro pracovníky, musí být vybudovány na příslušných plochách ZS bezodtoké fekální jímky, tyto vody nesmí být vypouštěny na terén nebo do vodotečí. V místech, kde nebude možné připojení na stávající kanalizační řad a vybudování septiků bude z hlediska ekologického nebo ekonomického nepřijatelné, použije se chemické transportní WC. V současné fázi přípravy, vzhledem k neznalosti počtu ploch zařízení staveniště se sociálním zázemím stavby, počtu pracovníků stavby nelze stanovit jejich vypouštěné množství. Technologické vody Ve stávajícím stavu nejsou ani v navrhovaném stavu nebudou produkovány. B.III.3. Odpady Při realizaci stavby budou vznikat komodity, které budou zatříděny jako odpady nebo jako výzisky (hmoty určené k recyklaci nebo k dalšímu využití). Výzisky vznikající v průběhu stavby budou po kategorizaci rozděleny na použitelné a likvidovatelné. Cílem je uplatnění maximálního množství výzisku před produkcí odpadu. Odpady budou likvidovány v souladu s platnou právní normou. Množství odpadů bude stanoveno v dalším stupni projektové dokumentace. Nakládání s odpady, jejich množství a způsob využití nebo zneškodnění se budou řídit příslušnými ustanoveními zákona č.185/2001 Sb. o odpadech, v platném znění a ustanoveními vyhlášek MŽP ČR č. 381 /2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů, č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, č. 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a č.294/2005 Sb.o podmínkách ukládání odpadů na skládkách a jejich využívání na povrchu terénu. Za odpadové hospodářství v průběhu výstavby bude odpovědný dodavatel stavby, který bude plnit veškeré povinnosti jako původce odpadů. Z hlediska nebezpečnosti se bude jednat jak o odpady kategorie ostatní (tj. bez nebezpečných vlastností), tak o odpady kategorie nebezpečný (s možným výskytem některé z nebezpečných vlastností). Nakládání s výziskem, možnosti využití nebo zneškodnění jako odpad V průběhu realizace jednotlivých stavebních objektů bude vznikat řada odpadů/výzisků. Pro určení množství jednotlivých druhů odpadů byl zpracován seznam odpadů/výzisků vycházející z plánovaných prací vztahujících se k jednotlivým stavebním objektům. Určení jednotlivých druhů odpadů a jejich množství je poněkud problematické a závisí především na technologické kázni dodavatelů stavebních prací. Je více než pravděpodobné, že množství odpadů a jejich druhová skladba budou při vlastní realizaci stavby odlišné. Tato odlišnost však nebude nikterak zásadní. Souhrnný tabelární přehled viz. tabulka na konci této kapitoly. V následujícím textu je uveden seznam odpadů, které budou vznikat v rámci realizace stavby Zajištění průchodu severojižního kolejového diametru a rovněž je zde stručně popsán jejich vznik, podmínky nakládání s nimi a doporučený způsob odstranění či využití. Příprava staveniště bude probíhat a je projektována v rámci stavby ŽUB, jedná se např. o demolice stávajících staveb, odstranění dřevin, případně sanace kontaminovaných zemin (v prostoru stávajícího nákladového nádraží). Provádění záměru bude úzce provázáno s realizací staveb ŽUB. SUDOP BRNO s.r.o. 12
17 01 01 Beton kat. O Vybouraný beton, včetně železobetonu, bude přednostně zpracován v zařízeních na recyklaci stavebních odpadů. Beton určený k recyklaci musí splňovat podmínky stanovené vyhláškou č. 294/2005 Sb. 17-05-03* - Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky Podle dlouhodobých pozorování a geologických průzkumů je zájmové území kontaminováno (stará ekologická zátěž viz kap. F příloha č.4. V průběhu výstavby bude průběžně přítomen sanačně geologický dohled. 17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 kat. O Výkopové zeminy, které budou při stavbě vznikat a nebudou splňovat dané limity, jsou tedy ve smyslu zákona o odpadech odpadem (odpad katalogového čísla 17 05 04 zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03, kategorie O, respektive 17 05 03 zemina a kamení obsahující nebezpečné látky kategorie N ). Vytěžená zemina splňující charakteristiky pro materiál vhodný do náspů může být využita v rámci stavby ŽUB (násypy). Pro nakládání s tímto materiálem není třeba stanovit zvláštní podmínky. Při samotné realizaci výkopových prací je třeba sledovat, zda těžený materiál nebyl kontaminován nebezpečnými látkami. V případě zjištěné kontaminace je nutno provést analytický rozbor materiálu a následně na základě výsledku tohoto rozboru materiál zatřídit jako druh 17 05 03 a nakládat s tímto odpadem jako s odpadem nebezpečným (např. uložit na skládce nebezpečných odpadů, biodegradace). V rámci projektové dokumentace byla zpracována rešerše dříve provedených průzkumných prací, týkajících se zájmového území. Tyto informace jsou obsaženy v kapitole C.1. 20 03 01 - Směsný komunální odpad kat. O Odpad tohoto druhu bude vznikat při provozu zařízení stavenišť. Odpad lze po vytřídění znovu využitelných složek uložit na skládce ostatního odpadu. Pro nakládání s tímto odpadem není třeba stanovovat zvláštní podmínky. V následující tabulce jsou uvedeny předpokládané druhy odpadů/výzisků a návrh způsobu jejich využití či zneškodnění. Jak již bylo řečeno v úvodu této kapitoly určení jednotlivých druhů odpadů a jejich množství je poněkud problematické a závisí především na technologické kázni dodavatelů stavebních prací. Je pravděpodobné, že jejich druhová skladba bude při vlastní realizaci stavby odlišná. Tato odlišnost však nebude nikterak zásadní. Tab.: Odpady/výzisky z procesu navrhované výstavby a způsob nakládání s nimi Druh odpadu, výzisku Kód kat způsob nakládání čistá výkopová zemina 170504 O uložení na terénu,stavba zemina kontaminovaná ropnými látkami 170503 N biodegradace zemina a kamení obsahující nebezpečné látky 170503 N skládka N beton 170101 O recyklace stavební a demoliční suť 170107 O smýcené stromy a keře 020103 O štěpkování, kompostování B.III.4. Hluk Ochranu obyvatelstva před účinky hluku upravuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., které stanoví hygienické limity hluku. Předmětná stavba po svém dokončení nebude zdrojem hlukových emisí jedná se o podzemní železobetonovou konstrukci. Hlukové účinky budoucí podzemní dráhy bude řešit samostatná dokumentace. SUDOP BRNO s.r.o. 13
V období výstavby záměru bude na okolí působit hluk ze stavebních strojů a automobilů obsluhujících stavbu. Jedná se o časově omezené období a jsou navržena opatření ke zmírnění vlivů hluku během výstavby. B.III.5. Vibrace Ochranu obyvatelstva před účinky vibrací upravuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., které stanoví hygienické limity vibrací. Předmětná stavba po svém dokončení nebude zdrojem vibrací jedná se o podzemní železobetonovou konstrukci. Vibrace z provozu budoucí podzemní dráhy bude řešit samostatná dokumentace. Riziko vibrací na okolní obytnou zástavbu (v blízkosti startovací jámy) bude sníženo na minimum organizačními opatřeními během výstavby. B.III.6. Rizika havárií Při zachování zásad bezpečnosti práce jsou s přihlédnutím k charakteru stavby rizika havárií minimální. Součástí projektové dokumentace pro územní řízení bude povodňový plán a dokumentace pro stavební povolení zahrne i podklad pro havarijní plán pro dodavatelské organizace pověřené výstavbou. Z hlediska havarijních rizik přicházejících v úvahu v průběhu realizace záměru jde zejména o ohrožení půdy a podzemní vody. Negativní dopad na půdu spojený se zvýšeným rizikem kontaminace mají v případě stavebních prací úniky PHM či ropných produktů používaných do stavební mechanizace. V případě, že k havárii dojde, je nezbytné zasažené místo sanovat a postupovat v souladu s havarijním plánem stavby. V rámci stavebních prací také často dochází ke znečištění pozemků a tím i půdy zbytky stavebních hmot. Klasickým příkladem je vyplachování mixů přivážejících betonové směsi s vodou, která je následně vypuštěna na zem v místě stavby. Tato praxe, která je samozřejmě v rozporu nejen s principy ochrany půd a vod, je stále velmi rozšířená. Bude nezbytné, aby dodavatel stavby dbal na řádné dodržování nejen technologických stavebních postupů, ale i ochrany jednotlivých složek životního prostředí. Jedním z takových opatření je, že v rámci zařízení stavenišť nebudou skladovány pohonné hmoty v množství přesahujícím jednodenní potřebu. Případné uskladnění bude provedeno v odpovídajících nádobách, které budou opatřeny záchytnou vanou. V případě úniku ropných látek budou dodržovány zásady a postupy uvedené v havarijním plánu (zabránění dalšímu úniku ropných látek, sanace postižené lokality, uložení zachycených ropných produktů do vhodných nádob), neprodleně budou informovány zainteresované strany a bude zahájena sanace. Obdobně se bude postupovat i v případě požáru. Při dodržení veškerých závazných předpisů je jakékoliv riziko havárie minimální. SUDOP BRNO s.r.o. 14
C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území Záměr se nachází v JV sektoru města Brna v k.ú. Trnitá a Komárov, v rámci městské části Brno střed a Brno-jih, v prostředí značně ovlivněném lidskou činností. Dotčené území je tvořeno extenzivně využívanými plochami různých aktivit (doprava, obchod, výroba, skladování, činnosti administrativně-správní a apod.). Převažuje zde smíšená funkce obchodu a služeb se značným zastoupením ploch pro dopravu; nejbližší obytná zástavba je situována v ulici Železniční a Plotní. Geomorfologické poměry Podle geomorfologického členění České republiky leží posuzované území stavby v oblasti Dyjskosvratecké nivy, náležející k soustavě západních Vněkarpatských sníženin. Má charakteristický plochý reliéf o nadmořské výšce cca 198 201 m n. m. s velmi mírným úklonem k jihu a jihovýchodu. Orograficky náleží území podcelku Dyjsko-svratecká niva, SZ části Dyjsko-svrateckého úvalu v blízkosti jeho styku s Bobravskou a Drahanskou vrchovinou (Demek, 1987). Lokalita výstavby se nachází v severní části této morfologické jednotky. Území Dyjsko-svratecké nivy je tvořeno akumulačními nivami podél řek Svratky, Svitavy, Jihlavy a Dyje. Střední výška činí na území Dyjsko-svratecké nivy 187,5 m n.m., střední sklon pak 0 39. Řešené území se nachází v široké levostranné aluviální nivě řeky Svratky, která se do značné míry podílela na utváření reliéfu této oblasti. Výsledkem erozivní a především akumulační činnosti řeky je poměrně rovinný a jednotvárný charakter území, který byl však výrazně pozměněn v souvislosti s výstavbou vlakového nádraží Brno dolní v polovině 19.století. Původní terén v prostoru nádraží a přilehlého depa byl navážkami zarovnán a z důvodu ochrany před povodňovými průtoky v řece navýšen v průměru o 1,5 m na kótu cca 201,0 m n.m. Klimatické poměry Z klimatického hlediska leží lokalita v klimatické oblasti T4, tedy v teplé oblasti s následující charakteristikou: velmi dlouhé, velmi teplé a velmi suché léto, přechodné období je velmi krátké, s teplým jarem a podzimem, zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Další údaje shrnujeme v následující tabulce. Tab.: Klimatické údaje oblasti T4 Číslo oblasti T 4 Počet letních dnů 60 až 70 Počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více 170 až 180 Počet mrazových dnů 100 až 110 Počet ledových dnů 30 až 40 Průměrná teplota v lednu -2 až -3 C Průměrná teplota v červenci 19 až 20 C Průměrná teplota v dubnu 9 až 10 C Průměrná teplota v říjnu 9 až 10 C Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více 80 až 90 Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období 300 až 350 mm 200 až 300 mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 až 50 Počet dnů zamračených 110 až 120 Počet dnů jasných 50 až 60 SUDOP BRNO s.r.o. 15
Z průměrných teplot vzduchu za období 1960 2005 pro danou oblast vyplývá, že průměrná roční teplota vzduchu dosahuje 9,2 C (jedna z nejteplejších oblastí na Moravě), nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 19,2 C, nejstudenějším naopak leden s průměrnou teplotou -2,4 C. Z počtu mrazových dnů v zájmové oblasti (100 110; Quitt, 1971) vyplývá, že hloubka promrznutí dosahuje maximálně 105 cm. Dlouhodobý průměrný roční úhrn atmosférických srážek, zjištěný za stejné období ve stanici ČHMÚ, byl 551 mm, s maximem v červenci (83 mm) a minimem v březnu (23 mm). Přibližně 2/3 průměrného ročního úhrnu srážek spadnou v teplém vegetačním období (duben až září), avšak vzhledem k vysokému výparu se na doplňování zásob podzemní vody podílejí srážky spíše z chladného pololetí. Ovzduší Statutární město Brno je vyčleněno z pohledu řízení kvality ovzduší jako samostatná oblast Aglomerace Brno. Příčinou problematické kvality ovzduší města je soustředění průmyslu, dopravy a vysoké hustoty osídlení na poměrně malém území. V některých částech města je navíc v určitých obdobích roku kvalita ovlivněna i reliéfem terénu města, a to především v údolních nivách řek Svitavy a Svratky, které lze považovat za lokality s předpoklady k tvorbě lokálních inverzí. Obr.: Umístění automatické měřící stanice Brno Zvonařka SUDOP BRNO s.r.o. 16
Zájmové území záměru se nachází na velmi urbanizovaném a dopravou silně zatíženém území městské části Brno - střed a Brno jih (dále jen MČ). Dle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP č. 6 patří území městské části Brno - střed /9/ mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Důvodem zařazení je skutečnost, že na 63,2 % území MČ dochází k překročení imisního limitu pro maximální denní (24 hodinovou) zátěž prachem (PM 10 ) a na 6,8 % území MČ dochází k překročení limitu pro průměrnou roční imisní zátěž oxidem dusičitým (NO 2 ) /9/. Kvalitu ovzduší v území dotčeném posuzovaným záměrem je možno popsat na základě měření imisí na stanicích imisního monitoringu. Ve městě Brně se měřením kvality ovzduší zabývá jednak MMB, který má na území města rozmístěno 6 stanic, dále na území města provozují imisní stanice Český hydrometeorologický ústav a orgány Hygienické služby. S ohledem na polohu a rozsah zájmového území byla pro popis kvality ovzduší použita měřící stanice Brno Zvonařka /10/. Umístění stanice vzhledem k zájmovému území je znázorněno na obrázku, viz výše. Z výsledků měření na výše uvedené stanici v roce 2009 vyplývá, že imisní zátěž částicemi PM 10 byla v ročním průměru podlimitní, denní maximální hodnoty imisní limit překračovaly. Vyšší hodnoty byly naměřeny především v zimních měsících. Průměrné hodinové koncentrace NO 2 byly na stanici Zvonařka překračovány, průměrné roční koncentrace se pohybovaly v hodnotách blízko úrovně ročního imisního limitu. Výsledky měření z automatické měřící stanice za předchozí 4 roky (2006 2009) jsou uvedeny v následujících tabulkách. V letech 2006-2007 nebyly dostupné údaje z měření imisí tuhých částic PM 10. Pro toto období byla použita data z nejbližší další měřící stanice Brno Masná, viz dále: Tab.: Srovnání imisí NO2 v letech 2006-2009 rok max. hodinová hodnota [ug/m3] max. denní hodnota [ug/m3] průměrná roční hodnota [ug/m3] 2006 161,8 113,6 N/A 2007 244,1 96,3 41,0 2008 149,6 77,6 35,8 2009 247,9 93,3 35,9 Tab.: Srovnání imisí PM10 v letech 2006-2009 rok max. hodinová hodnota [ug/m3] max. denní hodnota [ug/m3] průměrná roční hodnota [ug/m3] 2006* N/A 79 N/A 2007* N/A 147 34,8 2008 206,5 146 34,6 2009 188 152,8 35,0 * data z nejbližší další měřící stanice Brno -Masná Ze srovnání sledovaných imisí v letech 2006 2009 vyplývá, že v případě průměrných ročních hodnot imisí NO 2 nedocházelo k překročení imisních limitů, v případě průměrných ročních imisí PM 10 taktéž ne. Z tabulek je patrné, že během zkoumaného období nedošlo k významným změnám v průměrných ročních hodnotách imisí a to i přes nárůst intenzity dopravy ve zkoumané lokalitě. Výkyvy hodinových resp. denních maxim sledovaných imisí lze vysvětlit proměnlivými meteorologickými podmínkami v místě měření (intenzita a délka slunečního svitu, vlhkost vzduchu, proudění vzduchu, apod.) a proměnlivou intenzitou dopravy. SUDOP BRNO s.r.o. 17
Tab.: Imisní zátěž atmosférickým aerosolem PM 10 [ug/m3] v roce 2009, zdroj: automatická měřící stanice Brno Zvonařka Organizace: Typ m.p. Hodinové hodnoty Denní hodnoty Čtvrtletní hodnoty Roční hodnoty KMPL Staré č. ISKO Max. 95% Kv Lokalita Metoda Datum 99.9% Kv 50% Kv 98% Kv Max. 36 MV VoL Datum Datum VoM 50% Kv 98% Kv X1q X2q X3q X4q X S N C1q C2q C3q C4q XG SG dv BBMZA SMBRNO 1637 Brno-Zvonařka Automatizovaný měřicí program 188 ~ 82,1 29,4 153 61,7 68 30 44,7 29,5 37,7 35 21,49 325 OPEL 15.01. ~ 179,6 99,4 10.01. 04.03. 68 95,1 90 87 56 92 29,2 1,85 28 Tab. : Imisní zátěž oxidem dusičitým NO 2 [ug/m3] v roce 2009, zdroj: automatická měřící stanice Brno Zvonařka Organizace: Typ m.p. Hodinové hodnoty Denní hodnoty Čtvrtletní hodnoty Roční hodnoty KMPL Staré č. ISKO Max. 19 MV VoL Metoda Lokalita Datum Datum VoM 50% Kv 98% Kv Max. Datum 95% Kv 50% Kv 98% Kv X1q X2q X3q X4q X S N C1q C2q C3q C4q XG SG dv BBMZA SMBRNO 1637 Brno-Zvonařka Automatizovaný měřicí program 248 141,4 2 30,2 93,3 ~ 63,1 33,3 40,1 35,4 32 36,1 35,9 15,46 354 CHLM 06.03. 06.03. 2 94,9 15.01. ~ ~ 72,8 86 87 90 91 32,6 1,57 4 Vysvětlivky: Kv kvantil, MV n tá nejvyšší hodnota v daném časovém intervalu, VoL počet překročení limitní hodnoty, VoM počet překročení limitní hodnoty + meze tolerance, X1q, X2q, X3q, X4q čtvrtletní aritmetické průměry, X roční aritmetický průměr, S směrodatná odchylka, XG geometrický průměr, SG standardní geometrická odchylka, N počet měření v roce, dv doba trvání nejdelšího souvislého výpadku SUDOP BRNO s.r.o. 18
Předpokládaný vývoj imisní zátěže v roce 2010 pro město Brno ukazuje rozptylová studie 2010 hodnotící předpokládanou imisní zátěž základních škodlivin ze zdrojů kategorie REZZO 1 až 4. Výsledky výpočtů pro NO 2 a PM 10 jsou uvedeny na následujících obrázcích (zájmové území je označeno modrým obdélníkem). /3/ Obrázek: Maximální hodinové koncentrace NO 2 [ug/m 3 ] Obrázek: Průměrné roční koncentrace NO2 [ug/m3] SUDOP BRNO s.r.o. 19
Obrázek: Nejvyšší průměrné denní koncentrace PM10 [ug/m3] Obrázek: Průměrné roční koncentrace PM10 [ug/m3] Výsledky výpočtů rozptylové studie pro rok 2010 ukazují, že v zájmovém území záměru nedojde v roce 2010 k překročení stanovených ročních limitních hodnot sledovaných imisních škodlivin NO 2 a PM 10. Hodnoty sledovaných škodlivin se však pohybují těsně pod prahem imisních limitů. Geologické poměry Geologicky je lokalita součástí Karpatské neogenní předhlubně na tektonicky komplikovaném styku s horninami Českého masívu v Brně. V hlubinném podloží zájmové oblasti vystupují skalní horniny metabazitové zóny brněnského masívu, paleovulkanické čediče (diabasy) - horniny brněnského masivu lze v prostoru z.ú. předpokládat v hloubce více než 30 m, pravděpodobně okolo 100 metrů pod terénem. Tato hlubinná deprese je součásti starého kaňonu říčního původu, označeného podle svého pokračování do předhlubně k jihovýchodu jako nesvačilský příkop. Příkop je vyplněn souvrstvím neogenních sedimentů, které má ve své spodní části významné zásoby artéských vod. V blízkosti zájmové oblasti je to již výše zmíněný vrt HV2 v prostoru škrobáren, který zastihl artéskou zvodeň v hloubce 66 140m. V hloubce 11 66 m je vyvinutu mocné neogenní jílové souvrství, které plní funkci dokonalého izolátoru této vydatné tzv. II. zvodně (neogenní zvodeň). SUDOP BRNO s.r.o. 20