Současná pozice města Ústí n.o. v regionu

Podobné dokumenty
Průzkum mezi podnikateli. Podnikatelské prostředí Kvalita lokality Pracovní trh Kvalita veřejné správy Cenové podmínky

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o

SE změny v NUTS 2 Severovýchod Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj

Územní dimenze a priority Olomouckého kraje. Mgr. Arnošt Marks, PhD. Olomouc, 18, září 2012

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+

Jihomoravský 32, , Karlovarský 22, , Královéhradecký 29, , Liberecký 26, ,

PROGRAM ROZVOJE ÚZEMNÍHO OBVODU OLOMOUCKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ

PROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

Strategie regionálního rozvoje optikou místní ekonomiky

Měsíční charakteristika nezaměstnanosti KOP Pardubického kraje Okresy Pardubického kraje k

Metodická podpora regionálního rozvoje Shrinking Cities (Zmenšující se města)

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu:

Benchmarking ORP Rychnov n/kn

Benchmarking ORP Bystřice nad Pernštejnem

REGIONÁLNÍ ROZMĚR ROZVOJOVÝCH PRIORIT a STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROVZOJE ČR RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj

STRATEGIE ROZVOJE ÚZEMNÍHO OBVODU OLOMOUCKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ

Benchmarkingová aktivita projektu na Podporu meziobecní spolupráce - území ORP Přelouč

BEZPEČNOSTNÍ ANALÝZA AKTUALIZACE DAT ZA ROK 2012

Graf 2: Saldo migrace v Plzeňském kraji

Karlovarský kraj problémová analýza

Tabulka č. 1: Celkové pořadí srovnávacího výzkumu Město pro byznys Královéhradeckého kraje 2012

ROP Severozápad 2009 Vize přestává být snem

Potřeby našeho venkova

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění

Graf 2: Saldo migrace v Plzeňském kraji

Tabulka č. 1: Celkové pořadí srovnávacího výzkumu Město pro byznys Královéhradeckého kraje 2013

Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice

VÝVOJ EKONOMIKY ČR

Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. a kol. XV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách ve Valticích

Podpora podnikání a zaměstnanosti v Olomouckém kraji. 10. června 2014, Olomouc

Nejlepší podmínky pro podnikání mají jihomoravští podnikatelé ve Veselí nad Moravou

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Nové výzvy pro Brno v metropolitním plánování v kontextu EU Kancelář strategie města Dr. Ing. Marie Zezůlková

OBYVATELSTVO PRAHY. Tomáš Dragoun, ČSÚ. Rozvoj Prahy aneb Co chceme v Praze postavit? 9. dubna 2018, CAMP IPR Praha

Tabulka č. 1: Celkové pořadí srovnávacího výzkumu Město pro byznys Jihomoravského kraje 2012

Nové výzvy pro Brno v metropolitním plánování v kontextu EU 2020

Konference Programovací období : Výzvy pro města

PARDUBICKÝ KRAJ

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie

REGIONALISTIKA REGIONÁLNÍ ANALÝZA SITUACE ČR

Zákon o podpoře regionálního rozvoje. Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

Karlovarský kraj problémová analýza

Služby na venkově analytický pohled a podpora MMR

Ing. Eva Hamplová, Ph.D. Ing. Jaroslav Kovárník, Ph.D.

PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+

PARDUBICKÝ KRAJ

Podnikání cesta ke sladění rodinného a pracovního života

Metodika identifikace příčin procesu zmenšování obcí a měst. Ukázka aplikace metodiky na příkladu města Jeseník

Strategie NRP a systém operačních programů v ČR pro období

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ NA TŘEBÍČSKU KULATÝ STŮL

PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

C) které nabízí nejlepší pracovní sílu

Strategie lokalizace investic v regionech

Strategické dokumenty JMK

Zavedení systémového přístupu k rozvoji socioekonomicky slabších mikroregionů Jihomoravského kraje

Regionální politika a příprava na programové období aktuální informace

Průzkum: v Karlovarském kraji se nejlépe podniká v Sokolově

Úvod do problematiky Cíl příspěvku Stanovení hypotéz Výsledky analýzy čerpání Ověření hypotéz Shrnutí výsledků Závěr Zdroje

Karlovarský kraj problémová analýza

Města a obce v období Pardubice,

Sekce Výzkum, vývoj, inovace. Ing. Radek NOVOTNÝ, PhD.

Konkurenceschopnost krajů České republiky. Jana Kouřilová Karolína Pelantová Katedra regionálních studií, NF VŠE, Praha

Aktuální informace z MMR

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Vyhodnocení silných a slabých stránek města Nepomuk. na základě výsledků výzkumu Město pro byznys 2011 Plzeňský kraj

STRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 NA OBDOBÍ

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070

Územně analytické podklady Jihomoravského kraje 2017

3. Hodnocení regionálních rozdílů podle funkčních regionů

Program rozvoje Libereckého kraje Základní informace pro projednání na obcích s rozšířenou působností únor - březen 2014.

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+

DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný pokles počtu obyvatel, v obci je jich 346.

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH

Metodika předcházení a řešení důsledků zmenšování obcí a měst. Ukázka aplikace metodiky na příkladu města Jeseník

Společné jednání pracovních skupin Sociální oblast + Zdraví a bezpečnost

Možnosti zapojení do Regionální inovační strategie Olomouckého kraje a RIS3 (S3) strategie Kamil Krč, MBA

KLASIFIKACE ZMENŠUJÍCÍCH SE MĚST V ČESKÉ REPUBLICE

Local workshop. Krajský úřad Olomouckého kraje,

Regionální politika na úrovni krajů

Konkurenceschopný region úspěšných a spokojených lidí Tvoříme svou budoucnost hlavou a srdcem. Praha, 26. listopadu 2009

Konjunkturální průzkum 2018

Balanced scorecard (BSC) jako strategický nástroj řízení UR v samosprávě

Jednání Platformy dostupného bydlení v Královéhradeckém kraji. 18. dubna 2019

STRATEGIE ABSORPCE VENKOVSKÝCH OBLASTÍ Moravskoslezský kraj

1. Demografický vývoj

ODVĚTVOVÁ ANALÝZA INOVAČNÍHO POTENCIÁLU PRAHY PRO TVORBU RIS3

Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. ing. Nikola Krejčová

Tabulka č. 1: Celkové pořadí srovnávacího výzkumu Město pro byznys Kraje Vysočina 2013

Benchmarking v rámci projektu Podpora meziobecní spolupráce

Obsah. Úvod 9. Od globalizace k ekonomickému růstu 11. Makroekonomické vymezení výrobních faktorů 23

Strategie zaměstnanosti Královéhradeckého kraje Hradec Králové

Analýza území Olomouckého kraje s výraznými rozdíly v socio-ekonomickém vývoji

Projekt MasterCard česká centra rozvoje je realizován pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR

RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství

Skloubení profesního a rodinného života & ESF. Orsolya Kisgyörgy plánovač Odbor programů zaměstnanosti Ministerstvo národního hospodářství Maďarsko

Analýza absorpční kapacity Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod

Transkript:

Současná pozice města Ústí n.o. v regionu a. Současná pozice města Ústí nad Orlicí v regionu (pohled ČR) Zdroj: RNDr. Josef Postránecký, ředitel odboru, Ministerstvo pro místní rozvoj, 11/2011 (Regionální rozměr rozvojových disparit a Strategie regionálního rozvoje ČR 2014+ návrh analytické část SRR) Migrační saldo ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností (SO ORP) - průměr let 2006 2010 - migrační saldo = rozdíl mezi počtem přistěhovalých a počtem vystěhovalých obyvatel v přepočtu na 1000 obyvatel (v promilích) - saldo migrace správního obvodu Ústí n.orl. je záporné, pod průměrem ČR (ve stejné kategorii jako slabší regiony Svitavy, Zábřeh a pohraničí Šumperk, Rychnov, Dobruška,..), o jednu i více kategorií jsou na Žamberk, Lanškroun, Litomyšl, Vysoké Mýto, do nižší kategorie spadá Č.Třebová Typologie území SO ORP z hlediska regionální konkurenceschopnosti - regionální konkurenceschopnost je schopnost regionu maximálně využít své vnitřní zdroje tak, aby dokázal uspět (a prosperovat) v regionální konkurenci a byl schopen se flexibilně přizpůsobit změnám na těchto trzích (sledována z hledisek: a) ekonomické a inovační výkonnosti, b) rozsahu, intenzity a struktury ekonomických aktivit, c) instituce a podpory podnikání, d) ekonomické a inovační výkonnosti, e) lidských zdrojů, f) geografické polohy, dopravní dostupnosti a struktury osídlení). - Ústí n. Orl. patří do nejslabší kategorie dle indexu regionální konkurenceschopnosti v ČR (v linii obcí při hranici Čechy a Morava), o kategorii výše je Č.Třebová - Typologie území SO ORP z hlediska územní soudržnosti - Územní soudržnost je sledována socioekonomickými ukazateli: přirozený přírůstek na 1000 obyvatel, migrační saldo na 1000 obyvatel, index stáří, počet dokončených bytů na 1000 obyvatel, počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel, míra nezaměstnanosti, počet uchazečů na 1 volné prac.místo) - Ústí n.o. patří do druhé nejslabší kategorie z pěti dle indexu socioekonomických ukazatelů vůči průměru ČR (pro srovnání Česká Třebová nejnižší kategorie, Lanškroun nejvyšší kategorie, Žamberk druhá nejvyšší) 1

2

b. Současná pozice města Ústí nad Orlicí v regionu (pohled kraje) Zdroj: Mgr. Miroslav Smejkal, presentace 11/2011 Na základě aktualizace Programu rozvoje Pardubického kraje na léta 2012 2016 (s výhledem do roku 2020) Vymezení problémových regionů (ukazatele: migrace, index stáří, relativní počet podnikatelů, míra nezaměstnanosti, daňová výtěžnost, hustota obyvatelstva) Mezi problémové regiony Pardubického kraje s plánovanou soustředěnou grantovou podporou kraje patří: Česká Třebová, Svitavy, Moravská Třebová, Hlinsko a Králíky 3

c. Pozice města v soutěži Město pro byznys Týdeník Ekonom uzavřel již 4 ročníky 2008 2011 unikátního výzkumu Město pro byznys. Ve srovnávacím výzkumu je vyhodnocováno 205 obcí s rozšířenou působností ve 13 krajích. Města jsou sledována na základě 50 kritérií rozdělených do šesti oblastí: současný rozvoj podnikatelského prostředí, kvalita lokality, přístup veřejné správy, podmínky pracovního trhu, cenové podmínky a průzkum mezi více než 10 tisíci podnikateli. Podnikatelské prostředí Ukazatele podnikatelského prostředí zahrnují počet a vývoj ekonomických subjektů, podíl středních a velkých podniků a rozdělení ekonomických subjektů dle sektoru hospodářství. Vyšší podíl zahraničních osob mezi podnikateli je považován za příznivý. Kvalita lokality Města a obce nejsou jen místem podnikání a práce, ale především místem pro život. Lidé nevolí místo práce jen na základě výše mzdy, ale také podle dopravního spojení mezi centrem a periferiemi, kvality bydlení, možnosti využití volného času, ale i např. životního prostředí a rozmanitosti okolí. 4

Pracovní trh Růst podnikání je možný jen v případě, že profesně rostou i zaměstnanci. Vysoká nezaměstnanost je vnímána jako společenský problém, pro podnikatele však může být zdrojem kvalifikovaných, odpočinutých a motivovaných pracovních sil. S nízkou zaměstnaností souvisí i nízké platové očekávání, proto města s vysokou nezaměstnaností jsou z tohoto pohledu hodnocena kladně. Naopak je negativně hodnocen podíl dlouhodobě nezaměstnaných a jejich rostoucí věk. Kvalita veřejné správy Hospodaření obce, rychlé a vstřícné vyřízení žádosti, ale i např. schopnost získat dotace jsou kritéria, která jsou v kompetenci samospráv a jako taková mohou být nejrychleji zlepšena. Radní se často brání, že efektivní řízení obce je závislé na rozpočtu a počátečních investicích, nicméně kvalita obsahu internetových stránek, navigační systém a např. informační otevřenost svědčí o ochotě a vstřícnosti k občanům a podnikatelům. Cenové podmínky Výše cen se promítá do nákladů jak firmám, které musí zvýšené ceny započítat do konečné ceny výrobků a služeb, tak občanům, kteří v důsledku vyšších cen navyšují svá platová očekávání. Průzkum mezi podnikateli Nejlepší reklama je doporučení na základě osobní zkušenosti. Každého možného investora zajímá, zda jsou podnikatelé v daném městě spokojení, proto společnost Factum Invenio uskutečnila výzkum mezi padesáti podnikateli v každém městě. Město Ústí n.o.dlouhododobě zaujímá místa v poslední čtvrtině 15-ti hodnocených měst kraje): 2008 12.místo (15.pracovní trh, 2.podnik.prostředí) 2009 12.místo (15.kvality veř.správy, 2.podnik.prostředí) 2010 10.místo (14.pracovní trh, 2.průzkum mezi podnikateli) 2011 13.místo (13.kvalita lokality, 5.podnikatel.prostředí) Dlouhodobě špatně si město stojí ve věci pracovního trhu a kvalita veřejné správy, většinou i kvalita lokality. Dlouhodobě dobře si město stojí ve věci podnikatelského prostředí a průzkumu mezi podnikateli. 5