INFORMAČNÍ SYSTÉMY V OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ISKO, REZZO, ISPOP Mgr. Ing. Marek Martinec
Emise x Imise Emise jsou látky znečišťující ovzduší. Maximální koncentraci mají u svého zdroje (komín, výfuk,...), jejich koncentrace se postupně snižuje mísením se vzduchem aj. Imise je emise, která se dostala do styku s životním prostředím. Jsou následkem emisí - koncentrace je stálá a nižší než emise. Emise a Imise vyjadřují koncentraci škodlivých látek ve vzduchu. Emise se měří přímo u zdroje znečištění (př. komín), kdežto imise v jeho okolí.
Monitoring ovzduší Výskyt škodlivých látek v ovzduší (imise) a jejich příslušná koncentrace v objemové jednotce vzduchu je hodnota, která vypovídá o množství škodlivin bezprostředně ovlivňujících životní prostředí člověka. V současnosti je kvalita ovzduší sledována pravidelně na celém území ČR prostřednictvím sítě měřících stanic (tzv. imisní monitoring) v souladu se zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. Provozem je pověřen Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podmínky posuzování a hodnocení kvality ovzduší specifikuje nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší.
Automatizovaný imisní monitoring - AIM Provozovaný ČHMÚ Měřicí stanice AIM pracují v nepřetržitém provozu a předávají naměřené údaje v reálném čase do center ČHMÚ. Na území ČR pracuje celkem 129 stanic AIM (aktuální stav k září 2016) AIM jsou osazeny analyzátory na měření koncentrací oxidu siřičitého [SO 2 ], oxidu dusnatého [NO], oxidu dusičitého [NO 2 ] a prašného aerosolu [PM 10 ] (pevné částice do velikosti 10 μm). Na menším počtu stanic jsou stanovovány koncentrace ozónu [O 3 ] a oxidu uhelnatého [CO]. Vybrané stanice AIM měří i koncentrace některých těkavých organických látek (benzen, toluen, xylen). Data jsou aktualizována v AIM každou hodinu, přibližně ve třicáté minutě. Veškeré naměřené hodnoty koncentrací jsou konvertovány na jednotky [μg.m -3 ] a jsou uloženy v ISKO jako hodinové klouzavé průměry.
Imisní limity zákon o ochraně ovzduší 201/2012 Sb. vyhláška o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích 330/2012 Sb. http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/info /limity_cz.html
1. Imisní limity pro ochranu zdraví a maximální počet jejich překročení Znečišťující látka Doba průměrování Mez pro posuzování [µg.m -3 ] Dolní LAT Horní UAT Imisní limit [µg.m -3 ] LV SO 2 350 1 hodina max. 24x za rok 50 75 125 24 hodin max. 3x za rok max. 3x za rok max. 3x za rok 100 140 200 1 hodina NO 2 max. 18x za rok max. 18x za rok max. 18x za rok kalendářní rok 26 32 40 25 35 50 24 hodin PM 10 max. 35x za rok max. 35x za rok max. 35x za rok kalendářní rok 20 28 40 PM 2,5 kalendářní rok 12 17 25 Pb kalendářní rok 0,25 0,35 0,5 CO maximální denní 8hod. klouzavý průměr 5 000 7 000 10 000 Benzen kalendářní rok 2 3,5 5
2. Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka Doba průměrování Mez pro posuzování [µg.m -3 ] Dolní LAT Horní UAT Imisní limit [µg.m -3 ] LV SO 2 rok a zimní období (1.10.-31.3.) 8 12 20 NO x kalendářní rok 19,5 24 30
3. Imisní limity pro ochranu zdraví - celkový obsah v částicích PM 10 Mez pro posuzování [ng.m -3 ] Imisní limit Znečišťující látka Doba průměrování Dolní LAT Horní UAT [ng.m -3 ] LV As kalendářní rok 2,4 3,6 6 Cd kalendářní rok 2 3 5 Ni kalendářní rok 10 14 20 Benzo(a)pyren kalendářní rok 0,4 0,6 1
4. Imisní limit pro troposférický ozon O 3 AOT40 Časový interval maximální denní 8hod. klouzavý průměr vypočten z 1h hodnot v období květen červenec Imisní limit 120 µg.m -3 max. 25x průměr za 3 roky 18 000 µg.m -3.h průměr za 5 let
5. Imisní limit pro troposférický ozon Časový interval Imisní limit O 3 maximální denní 8hod. klouzavý průměr 120 µg.m -3 AOT40 vypočten z 1h hodnot v období květen červenec 6 000 µg.m -3.h
Informační systém kvality ovzduší - ISKO Základní náplní ISKO je sběr, archivace a následně zpracování koncentrací znečišťujících látek ve venkovním ovzduší, dat o chemickém složení srážek a doprovodných meteorologických dat naměřených na monitorovacích stanicích ČHMÚ i z měření dalších subjektů. http://portal.chmi.cz/aktualni-situace/stav-ovzdusi/prehled-stavuovzdusi
Úkoly ISKO 1) Jaká byla průměrná 5ti letá koncentrace benzo(a)pyrenu v horní části Václaváku (u koně) v letech 2007-2011? 2) Jaký stupeň znečištění ovzduší ozonem byl nejčastější na Praze 6 Suchdole v srpnu 2016? 3) Kdy byla v roce 2005 českým hydrometeorologickým ústavem změřena nejvyšší 8hodinová koncentrace oxidu uhelnatého na Praze 1 náměstí republiky a jaká byla tato hodnota?
Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší - REZZO evidenční monitorovací systém obsahuje přehled zdrojů znečištění ovzduší registrující druh a množství škodlivin vypouštěných do ovzduší v souladu se zákonem č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů. zdroje jsou dále rozděleny na stacionární a mobilní, přičemž stacionární jsou děleny na kategorie podle velikosti a významu. Dílčí soubory REZZO 1-3 zahrnují stacionární zdroje, REZZO 4 mobilní. registr je zajišťován ze strany MŽP. Správou databáze REZZO je pověřen ČHMÚ, který zároveň provozuje ISKO, jehož je REZZO součástí. Potřebná data o velkých a středních zdrojích emisí se získávají přímo od provozovatelů a provádějí se kontroly za pomoci ČIŽP, přičemž výchozí informace pocházejí ze Souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší. Údaje o provozu malých zdrojů pocházejí od orgánů obcí, využívá se také dat z SLDB (Sčítání lidu, domů a bytů). V případě chybějících údajů jsou vypočítávány modelově.
REZZO 1-2 1. Zvláště velké a velké zdroje znečišťování REZZO 1 stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů (elektrárny, teplárny, kotelny, průmyslové technologie). 2. Střední zdroje znečišťování REZZO 2 stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek (ústřední vytápění a drobné výroby komunálního charakteru).
REZZO 3-4 3. Malé zdroje znečišťování REZZO 3 stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů, nespadající do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů 4. Mobilní zdroje znečišťování REZZO 4 pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla (silniční, železniční, letecká a lodní doprava, mobilní zdroje apod.).
REZZO http://chmu.cz/files/portal/docs/uoco/oez/emisnibilance_cz.html
Úkol REZZO 1) Kolik tun NO X bylo vyprodukováno za rok 2010 v Praze velkými stacionárními zdroji znečištění? 2) O kolik tisícovek tun ekvivalentů CO 2 byla nižší celková produkce CO 2 (včetně nepřímého CO 2, využití zemně a změn v zalesnění) v České republice v roce 2014 oproti roku 1990? 3) Kolik tun rtuti vyprodukovala spalovna v Malešicích (Zařízení na energetické využití odpadů Malešice) v roce 2014?
Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností - ISPOP umožňuje zpracování a příjem vybraných hlášení (ohlašovacích povinností) z oblasti životního prostředí v elektronické podobě a další distribuci těchto hlášení příslušným institucím veřejné správy je zřízen zákonem č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. dle 4 odst. 3 téhož zákona se údaje ohlašované prostřednictvím ISPOP v oblasti životního prostředí předávají elektronicky v datovém standardu zveřejňovaném MŽP pro každý ohlašovací rok zřizovatelem ISPOP a věcným garantem obsahu formulářů, tzn. ohlašovacích povinností, je MŽP. Technický provoz a vývoj ISPOP zajišťuje CENIA
ISPOP http://chmu.cz/files/portal/docs/uoco/oez/emise/evidence/aktual/spe_uv od_cz.html https://www.ispop.cz/magnoliapublic/cenia-project/uvod.html ISPOP je nástupnickým systémem ISVS Centrální ohlašovna (CO), který sloužil k zapracování a příjmu vybraných hlášení (ohlašovacích povinností) z oblasti životního prostředí v elektronické podobě do 31. prosince 2009. Jeho provoz byl ukončen a ohlašovatelům již do něho není umožněn přístup. V současné době slouží jako archiv hlášení za ohlašovací roky 2006 2008 pro vybrané pracovníky MŽP, CENIA a ČIŽP. Provoz ISPOP byl zahájen 1. ledna 2010, a od 5. ledna 2011 byla spuštěna jeho nová verze. ISPOP je vyvíjen v rámci projektu Celostátní informační systém pro sběr a hodnocení informací o znečištění životního prostředí (CISAŽP), který je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF).
Povinnost podávat hlášení prostřednictvím ISPOP v roce 2015 V roce 2015 ohlašují údaje prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) subjekty plnící ohlašovací povinnosti dle zákona: č. 25/2008 Sb., o IRZ a ISPOP č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech č. 254/2001 Sb., o vodách č. 477/2001 Sb., o obalech - vyjma povinných osob, které jsou zapojeny do kolektivních systémů sběru obalů (EKO-KOM) č. 185/2001 Sb., o odpadech Prostřednictvím ISPOP se NEZASÍLÁ: Hlášení dle přílohy č. 24 vyhlášky č. 383/2001 Sb. - Shromažďovací místa nebezpečných odpadů a sběrová místa a sklady odpadů (sběrné dvory). Potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků dle přílohy č. 3 vyhlášky č. 352/2008 Sb. Žádost o proplacení podpory z programu na podporu nakládání s autovraky.
ISPOP - legislativa Legislativa z oblasti životního prostředí ukládá ekonomickým subjektům povinnost hlásit státní nebo veřejné správě informace o vlivu jejich ekonomické činnosti na životní prostředí. Tyto subjekty se tak stávají ohlašovateli evidencí, příp. poplatků z oblasti životního prostředí, přičemž povinnost podání hlášení je uložena v příslušných právních normách. Povinností ohlašovatelů je doručit příslušná hlášení státním či veřejným institucím, které mají dotčenou právní normou uloženou povinnost hlášení kontrolovat, příp. vyměřovat poplatky. Evidence obsahují informace o znečišťování ovzduší, vod, půdy, evidence odpadů či např. likvidace elektrozařízení nebo evidence autovraků v příslušných zařízeních. Účelem sběru informací prostřednictvím uvedených hlášení je získání informací potřebných pro výkon státní správy v oblasti životního prostředí, jejímž primárním cílem je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí.
Vlastnosti ISPOP poskytuje nástroje pro tvorbu hlášení (inteligentní elektronické formuláře), která jsou určeny k využití ekonomickým subjektům, jimž nastává ohlašovací povinnost; přijímá a eviduje hlášení, která odpovídají datovým standardům pro jednotlivé formuláře; datové standardy jsou zveřejněny na webovém portálu ISPOP a umožňují zpracovat hlášení v technických prostředcích nezávislých na nástrojích ISPOP; formou autorizovaného přístupu do databáze přijatých hlášení poskytuje zpracovaná hlášení institucím a orgánům veřejné správy a popřípadě dalším státním institucím, které jsou pověřeny pracovat s ohlášenými informacemi; umožňuje automatizovanou elektronickou výměnu přijatých informací s dalšími ISVS, které si tak již nemusejí vyměňovat potřebné informace a data složitě např. v listinné podobě nebo na samostatných datových nosičích; prostřednictvím elektronických účtů umožňuje všem oprávněným uživatelům přístup k relevantním informacím (hlášením) a umožňuje jim např. stahovat příslušná hlášení nebo sledovat stav přijatých hlášení; je plně v souladu s legislativou, která upravuje podávání evidencí (složkové zákony z oblasti životního prostředí, zákon č. 500/2004 Sb., správní řád).
Úkol ISPOP 1) Váš podnik odebírá 650 m 3 podzemní vody za měsíc, máte povinnost toto hlásit v rámci systému ISPOP? 2) Váš podnik vypouští do řeky 1 000 000 dm 3 odpadní vody ročně, máte povinnost toto hlásit v rámci systému ISPOP? 3) Máte vy jako fyzická osoba povinnost hlásit produkci svého komunálního odpadu v rámci ISPOP? Nápověda: https://www.ispop.cz/magnoliapublic/dms/ceniaproject/manualy_navody/ohlasovatele/2016/manual-proohlasovatele_2016_verze1-0/manual%20pro%20ohlasovatele_2016_verze1.0.pdf
Shrnutí Informační systém kvality ovzduší (ISKO) je součástí webového portálu ČHMÚ, který sestává z tří částí: Počasí, Voda a Ovzduší. Evidence a vyhodnocování kvality ovzduší jsou vedeny v registru ISKO. ISKO je navázán na další ISVS (Informační systém veřejné správy). Součástí ISKO je Automatizovaný imisní systém (AIS), kde jsou soustředěny kromě údajů o znečistění a kvalitě ovzduší ze sítí ČHMÚ a SZÚ i data z měřících stanic dalších sítí. Jeho součástí je i Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Evidence zdrojů znečišťování a vyhodnocování kvality ovzduší je provozována ze zákona (zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší), provozováním systému je pověřen ČHMÚ. Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) umožňuje zpracování a příjem vybraných hlášení (ohlašovacích povinností) z oblasti životního prostředí v elektronické podobě a jejich další distribuci příslušným institucím veřejné správy.
Zdroje informací http://portal.chmi.cz/aktualni-situace/stav-ovzdusi/prehled-stavuovzdusi http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/embil/11embil/inde x_cz.html https://www.ispop.cz/magnoliapublic/cenia-project/uvod.html Hřebíček, J.,Kubásek, M. Environmentální informační systémy. 2011. ISBN 978-80-7204-697-3.