PROJEKT. Aktualizace Programu sniţování emisí a Programu ke zlepšení kvality ovzduší Karlovarského kraje. OBJEDNATEL Karlovarský kraj

PROJEKT Aktualizace Programu sniţování emisí a Programu ke zlepšení kvality ovzduší OBJEDNATEL Karlovarský kraj ZHOTOVITEL Ascend s.r.o. červen 2009

ÚDAJE O ZAKÁZCE Objednatel: Karlovarský kraj Krajský úřad - odbor ţivotního prostředí a zemědělství Závodní 353/88, 360 21 Karlovy Vary - Dvory IČ: 70891168, DIČ: CZ 70891168 Bankovní spojení: Komerční banka, a.s. Praha, pobočka Karlovy Vary, č.ú.: 27-5622800267/0100 Kontaktní osoba: Ing. Eliška Vršecká, vedoucí odboru ţivotního prostředí a zemědělství Zhotovitel: Ascend s.r.o. Korunní 18, 120 00 Praha 2 IČ: 27097005, DIČ: CZ27097005 Bankovní spojení: Komerční banka, a.s., č.ú.: 51-1525490297/0100 E-mail: info@ascend.cz URL: www.ascend.cz Statutární zástupce: RNDr. Lubomír Paroha, jednatel; Ing. Jiří Morávek, jednatel Společnost je zapsána v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 95995 Řešitelský tým: RNDr. Lubomír Paroha, vedoucí projektu Mgr. Petra Borŧvková Ing. Anna Lehká Ing. Jiří Morávek 2

OBSAH SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK... 5 ÚVOD... 6 1. ZÓNA KARLOVARSKÝ KRAJ... 7 1.1 ADMINISTRATIVNÍ VYMEZENÍ ZÓNY...7 1.2 TYP ZÓNY...7 1.3 PŘÍSLUŠNÉ KLIMATICKÉ ÚDAJE...8 1.4 PŘÍSLUŠNÉ TOPOGRAFICKÉ ÚDAJE...8 1.5 MĚSTA KARLOVARSKÉHO KRAJE...8 1.6 MĚŘICÍ LOKALITY...9 2. ODHAD ROZLOŢENÍ ZNEČIŠTĚNÝCH OBLASTÍ A VELIKOST EXPONOVANÉ SKUPINY... 11 2.1 VYMEZENÍ OBLASTÍ SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ... 11 2.2 PŘEKROČENÍ IMISNÍCH A CÍLOVÝCH IMISNÍCH LIMITŦ... 13 3. PRIORITNÍ MĚSTA A OBCE... 17 4. INFORMACE O CHARAKTERU CÍLŦ... 20 5. ODPOVĚDNÉ ORGÁNY... 21 6. DRUH POSOUZENÍ KVALITY OVZDUŠÍ... 22 6.1 KONCENTRACE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZJIŠTĚNÉ V PŘEDCHOZÍCH LETECH... 22 6.2 PROSTŘEDKY POUŢITÉ KE ZJIŠŤOVÁNÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK... 35 7. PŦVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ... 36 7.1 VÝČET HLAVNÍCH ZDROJŦ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ... 36 7.2 CELKOVÉ MNOŢSTVÍ EMISÍ... 40 8. INFORMACE O DÁLKOVÉM PŘENOSU ZNEČIŠTĚNÍ... 44 9. ANALÝZA SITUACE... 45 9.1 PODROBNOSTI O FAKTORECH, PŦSOBÍCÍCH ZVÝŠENÉ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ... 45 10. PODROBNOSTI O MOŢNÝCH NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍCH... 47 10.1 PODROBNOSTI O OPATŘENÍCH KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PŘIJATÝCH PŘED ZPRACOVÁNÍM PROGRAMU NA LOKÁLNÍ, REGIONÁLNÍ, NÁRODNÍ A MEZINÁRODNÍ ÚROVNI... 47 10.2 PODROBNOSTI O NOVÝCH OPATŘENÍCH KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ... 47 11. ČASOVÝ PLÁN IMPLEMENTACE OPATŘENÍ... 48 3

12. POPIS OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PLÁNOVANÝCH V DLOUHODOBÉM HORIZONTU... 49 13. SEZNAM RELEVANTNÍCH DOKUMENTŦ A DALŠÍCH ZDROJŦ INFORMACÍ... 50 14. PŘÍLOHY... 51 4

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK AOT 40 As B(a)P BZN Cd CIL CO Cr ČEZ ČHMÚ ČSÚ ES CHKO IL (d IL, r IL) Mn MT MŢP NH 3 Ni NO NO 2 NO x NP NUTS O 3 OZKO PAHs Pb PD expoziční index troposférického ozonu pro hodnocení ochrany vegetace arsen benzo(a)pyren benzen kadmium cílový imisní limit oxid uhelnatý chrom České energetické závody Český hydrometeorologický ústav Český statistický úřad Evropská společenství chráněná krajinná oblast imisní limit (denní, roční) mangan mez tolerance Ministerstvo ţivotního prostředí amoniak nikl oxid dusný oxid dusičitý oxidy dusíku národní park Nomenklatura územních statistických jednotek troposférický ozon oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší polycyklické aromatické uhlovodíky olovo pasivní dozimetr PM 10, PM 2,5 suspendované částice frakce PM 10, PM 2,5 PZKO Program ke zlepšení kvality ovzduší REZZO registr emisí a zdrojŧ znečišťování ovzduší ŘSD Ředitelství silnic a dálnic SO 2 oxid siřičitý SPM suspendované částice (celkový prašný aerosol) SÚ stavební úřad TOC celkový organický uhlík TZL tuhé znečišťující látky VOC těkavé organické látky ZÚ Zdravotní ústav 5

ÚVOD Aktualizace Programu sniţování emisí a Programu ke zlepšení kvality ovzduší zóny Karlovarského kraje (dále jen Program ) byla zpracována dle 7 odst.7 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonŧ (zákon o ochraně ovzduší), v platném znění, který ukládá krajským úřadŧ a obcím s počtem obyvatel nad 350 000 povinnost aktualizovat své Programy ke zlepšení kvality ovzduší v tříletých intervalech nebo do 18 měsícŧ od konce kalendářního roku, v němţ dojde na území zóny či aglomerace k překročení imisního limitu a meze tolerance, nebo imisního limitu, pokud není mez tolerance stanovena, u znečišťující látky, která není v programu příslušné zóny či aglomerace zahrnuta. Poslední aktualizace Programu byla provedena v roce 2006. Součástí zpracovaného dokumentu je zároveň aktualizace Programového dodatku dle 7 odst.8 zákona o ochraně ovzduší, přílohy dle Rozhodnutí Komise 2004/224/ES (Reporting) a zpracování oznámení koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivŧ na ţivotní prostředí. Účelem Programu je především identifikovat taková opatření a projekty na úrovni kraje, jejichţ realizace povede k postupnému zlepšování kvality ovzduší, zejména k dosaţení limitních hodnot stanovených právními předpisy. Účelem této aktualizace je pak ověření, zda jiţ přijatá opatření jsou dostačující z pohledu výše uvedeného cíle, nebo zda je nezbytné přijmout další opatření. Referenčním rokem je rok 2007. 6

1. ZÓNA KARLOVARSKÝ KRAJ 2 Rozloha: 3 315 km 2 Počet obyvatel k 31.12.2007: 304 449 Střední stav obyvatel k 1.7.2007: 305 620 Hustota obyvatel: 92,8 obyvatel/km Zdroj: ČSÚ 1.1 ADMINISTRATIVNÍ VYMEZENÍ ZÓNY Zóna Karlovarský kraj je totoţná se správním územím. Krajský úřad sídlí ve městě Karlovy Vary. Jedná se o NUTS 3: Karlovarský kraj. Kód zóny: CZ041 1.2 TYP ZÓNY Zóna Karlovarský kraj se nachází na západě České republiky, podle své rozlohy (3 315 km 2 ) zaujímá 4,2 % území republiky. Rozmístění je určeno hranicemi sousedících krajŧ: na severovýchodě Ústeckým a na jihu a jihovýchodě Plzeňským krajem. Na severu, západě a jihozápadě je poloha vymezena česko-německou státní hranicí. Z hlediska rozlohy je kraj po Praze a Libereckém kraji třetím nejmenším v republice, v počtu obyvatel se řadí dokonce na poslední místo a dle ukazatele hustoty zalidnění je čtvrtým nejméně zalidněným krajem Karlovarský kraj má podstatně vyšší podíl městského obyvatelstva (83,4 %) neţ je celostátní prŧměr, pro velkou část jeho území je typický vyšší počet malých obcí. Na území zóny je celkem 132 obcí, z nichţ 37 má statut města. 7

Území se vyznačuje značnou vnitřní diferenciací jak z hlediska přírodních podmínek, tak i z hlediska hospodářské struktury a stavu ţivotního prostředí. Struktura hospodářství regionu je velmi pestrá. V okresech Karlovy Vary a Cheb je hlavní prioritou lázeňství a cestovní ruch. Okres Sokolov se vyznačuje koncentrací těţby hnědého uhlí, energetickou, chemickou a strojírenskou výrobou. V kraji mají své nezanedbatelné postavení tradiční odvětví, jako je výroba skla, porcelánu, minerálních vod, hudebních nástrojŧ a textilu. Zemědělská pŧda tvoří 37,5 % území kraje, coţ je nejniţší podíl mezi všemi kraji ČR. Naopak výrazně nadprŧměrný je podíl zalesněných ploch (43,3 %). Vodní plochy zaujímají 2,1 % území. Územím kraje procházejí tři významné mezinárodní silniční trasy: E 48 (Německo-Karlovy Vary- Praha), která vede ve směru západ-východ, E 49 (Německo-Cheb-Plzeň-České Budějovice- Rakousko), jeţ spojuje sever a jih republiky a úsek E 442 (Karlovy Vary-Ústí nad Labem-Hradec Králové-Hranice-Slovensko). Hlavním ţelezničním tahem je mezinárodní ţelezniční koridor (Německo- Cheb-Plzeň-Praha-Ostrava-Slovensko). Napojení na leteckou dopravu je zajištěno mezinárodním letištěm v Karlových Varech. Na území zóny se nachází jedno velkoplošné zvláště chráněné území, které je představeno chráněnou krajinnou oblastí Slavkovský les (jeho podstatnou částí o ploše 592 km 2 ). Na území zóny je 68 maloplošných chráněných území, která zaujímají plochu 3 381ha. 1.3 PŘÍSLUŠNÉ KLIMATICKÉ ÚDAJE Klimatické podmínky zóny Karlovarský kraj kraje jsou v jednotlivých územních celcích značně odlišné. Většina území spadá do mírně teplé klimatické oblasti, severní část pak leţí v chladné oblasti. Prŧměrná roční teplota kolísá mezi 7,0 aţ 8,0 C, prŧměrná měsíční teplota nejteplejšího měsíce roku (července) se pohybuje v mezích od 16,5 do 17,0 C, nejstudenějšího pak (ledna) od -2,5 do -2,0 C. Roční úhrn sráţek se pohybuje v rozmezí 550-600 mm. 1.4 PŘÍSLUŠNÉ TOPOGRAFICKÉ ÚDAJE Z geografického hlediska lze zónu Karlovarský kraj rozdělit do několika oblastí: centrální část je tvořena Karlovarskou vrchovinou a Podkrušnohorskou hornatinou, která směrem na severozápad přechází v Krušnohorskou hornatinu (Krušné hory, Smrčiny), jihozápadní část kraje je představena Českoleskou oblastí. Nejvýše poloţený bod kraje, Klínovec (1 244 m n.m.), se nachází v pohoří Krušných hor, nejníţe poloţeným bodem je hladina řeky Ohře (320 m n.m.). Zeměpisné souřadnice jsou následující: nejsevernější bod - zem. šířka: 50 27'30'', zem. délka: 12 49'20'' (okolí obce Mlýn); nejjiţnější bod - zem. šířka: 49 53'30'', zem. délka: 12 40'50'' (okolí obce Trštěnice); nejzápadnější bod - zem. šířka: 50 15'10'', zem. délka: 12 05'25'' (okolí obce Újezd); nejvýchodnější bod - zem. šířka: 50 05'55'', zem. délka: 13 18' (okolí obce Ţďárek). 1.5 MĚSTA KARLOVARSKÉHO KRAJE Největší města zóny Karlovarský kraj jsou (dle počtu obyvatel k 31.12.2007): Karlovy Vary (51 202 obyvatel) Cheb (34 818 obyvatel) Sokolov (24 488 obyvatel) Ostrov (17 250 obyvatel) Chodov (14 321 obyvatel) Mariánské Lázně (13 915 obyvatel) Aš (13 261 obyvatel) 8

Nejdek (8 446 obyvatel) Kraslice (7 120 obyvatel) Horní Slavkov (5 749 obyvatel) Františkovy Lázně (5 592 obyvatel) Habartov (5 289 obyvatel) Kynšperk nad Ohří (5 046 obyvatel) Umístění největších měst na území zóny je patrné z výše uvedené mapy. 1.6 MĚŘICÍ LOKALITY Na území zóny je prováděno stacionární měření a modelování úrovně znečištění ovzduší podle poţadavkŧ legislativy. Na základě vyhodnocení takto získaných dat jsou kaţdoročně vyhlašovány na území zóny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. V roce 2007 probíhalo na území zóny 16 měřicích programŧ na 10 lokalitách. Tyto programy provozovaly tři subjekty ČHMÚ (9 programŧ), Zdravotní ústav (6 programŧ) a ČEZ (1 program). Oproti roku 2004 se počet měřicích programŧ sníţil o 4, přičemţ 9 programŧ zaniklo (mj. všechna měření Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti) a bylo zřízeno 5 nových. Umístění měřicích lokalit na území zóny Karlovarský kraj je uvedeno na následujícím obrázku. Obr. 1. Umístění měřicích lokalit a kódy měřicích programů na území zóny Karlovarský kraj, rok 2007 9

Tab. 1. Seznam a popis měřicích programů v zóně Karlovarský kraj stav k roku 2007 Číslo/ Kód 1506 KCHMA 486 KCHEM 540 KFLCM 597 KMLKM 1505 KKVMA Lokalita Typ Třída Provozovatel Látky Cheb Automatizovaný měřicí B/S/R ČHMÚ NO, NO X, NO 2, SO 2, program PM 10 Cheb-ESKA Manuální měřicí program I/S/I ZÚ NO X, SO 2 Fr.Lázně- Chebská Mar.Lázně- Krás.Domov Karlovy Vary Manuální měřicí program T/U/RN ZÚ NO X, SO 2, SPM Manuální měřicí program B/U/R ZÚ NO X, SO 2, SPM Automatizovaný měřicí program T/U/RC ČHMÚ CO, NO, NO X, NO 2, SO 2, PM 10, BZN 1648 KKVMD 1618 KNALM 1032 KSOMA Měření PD Nadlesí Manuální měřicí program B/R/AN- NCI ČHMÚ NO 2, SO 2 Sokolov Automatizovaný měřicí B/S/R ČHMÚ O 3,CO, NO, NO X, program NO 2, SO 2, PM 10, PM 2,5 BZN 1414 KSOM0 Měření těţkých kovŧ v PM 10 As, Cd, Cu, Mn, Ni, Pb, PM 10 1526 KSOMP Měření PAHs BaP 1607 KSOMD 1033 KPRBA 1199 KSOVA Přebuz Sokolov Měření PD Automatizovaný měřicí program Automatizovaný měřicí program BZN B/R/AN- REG ČHMÚ O 3, NO, NO X, NO 2, SO 2, PM 10 I/U/RC ZÚ NO, NO X, NO 2, SO 2, PM 10 1685 KSOV0 Měření těţkých kovŧ v PM 10 As, Cd, Cr, Mn, Ni, Pb, 1686 KSOVV 1458 KVITA Vítkov Měření VOC Automatizovaný měřicí program BZN I/S/C ČEZ NO, NO X, NO 2, SO 2 Třídy stanic: T-dopravní lokalita, I-prŧmyslová lokalita B-pozaďová lokalita / U-městská zóna, S-předměstská zóna, R-venkovská zóna / R-obytná, C-obchodní, I-prŧmyslová, A-zemědělská, N-přírodní, RC-obytná-obchodní, CI-obchodní-prŧmyslová, IR-prŧmyslová-obytná, RCI-obytná-obchodní-prŧmyslová, AN-zemědělská-přírodní, NCI-příměstská, REG-regionální, REM-odlehlá. 10

2. ODHAD ROZLOŢENÍ ZNEČIŠTĚNÝCH OBLASTÍ A VELIKOST EXPONOVANÉ SKUPINY 2.1 VYMEZENÍ OBLASTÍ SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ Vymezení OZKO z hlediska lidského zdraví v zóně Karlovarský kraj v letech 2005-2007 je uvedeno v následujících tabulkách a obrázcích. Tab. 2. Vymezení OZKO (v % území SÚ), rok 2005 Stavební úřad PM 10 (denní) Počet obyvatel v OZKO Rozloha OZKO (km 2 ) Městský úřad Cheb 1,2 437 3,0 Městský úřad Mariánské Lázně 0,5 98 1,0 Magistrát města Karlovy Vary 49,4 28 817 82,4 Městský úřad Nová Role 16,5 818 5,6 Městský úřad Ostrov 10,6 2 138 14,3 Obecní úřad Kyselka 5,1 118 1,5 Městský úřad Chodov 18,5 3 492 10,9 Městský úřad Loket 9,3 367 3,1 Obr. 2. Vymezení OZKO vzhledem k limitům pro ochranu zdraví, rok 2005 Tab. 3. Vymezení OZKO (v % území SÚ), rok 2006 Stavební úřad NO 2 (roční) Počet obyvatel v OZKO Rozloha OZKO (km 2 ) Městský úřad Cheb 0,4 146 1,0 11

Obr. 3. Vymezení OZKO vzhledem k limitům pro ochranu zdraví, rok 2006 Tab. 4. Vymezení OZKO (v % území SÚ), rok 2007 Stavební úřad OZKO - - Obr. 4. Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu lidského zdraví, rok 2007 V roce 2007 nebyla vyhlášena na území zóny Karlovarský kraj ţádná oblast se zhošenou kvalitou ovzduší z hlediska zdraví lidí. Následující tabulka uvádí překročení hodnoty imisního limitu oxidŧ dusíku (NOx) a troposférického ozónu (AOT40) pro ochranu ekosystémŧ a vegetace v letech 2005-2007 v rámci území CHKO Slavkovský les. 12

Tab. 5. Překročení imisního limitu NO x a O 3 pro ochranu ekosystémů a vegetace (v % území CHKO), v letech 2005-2007 Rok NO x roční prŧměr > 30 µg.m -3 O 3 AOT 40 > 18000 µg.m -3. h Souhrn 2005 0,5 96,1 96,3 2006 0,8 100 100 2007 0,4 100 100 2.2 PŘEKROČENÍ IMISNÍCH A CÍLOVÝCH IMISNÍCH LIMITŦ Tabulky 6 a 7 uvádějí překročení cílového imisního limitu (CIL) pro benzo(a)pyren (B(a)P) pro ochranu zdraví v roce 2006 a 2007 na území zóny Karlovarský kraj. V roce 2005 k překročení nedošlo. Tab. 6. Překročení CIL pro B(a)P (% území SÚ), rok 2006 Stavební úřad B(a)P Městský úřad Aš 6 Městský úřad Františkovy Lázně 2,5 Městský úřad Cheb 5,9 Městský úřad Luby 2 Městský úřad Mariánské Lázně 4,9 Magistrát města Karlovy Vary 18,9 Městský úřad Jáchymov 2,3 Městský úřad Nejdek 4,8 Městský úřad Nová Role 5,9 Městský úřad Ostrov 7,4 Městský úřad Touţim 0,5 Městský úřad Ţlutice 0,9 Městský úřad Pernink 1,2 Městský úřad Horní Slavkov 2,2 Městský úřad Chodov 12,6 Městský úřad Kraslice 1,9 Městský úřad Kynšperk nad Ohří 5,5 Městský úřad Loket 3 Městský úřad Sokolov 4,1 13

Tab. 7. Překročení CIL pro B(a)P (% území SÚ), rok 2007 Stavební úřad B(a)P Městský úřad Aš 6 Městský úřad Mariánské Lázně 2,4 Magistrát města Karlovy Vary 6,6 Městský úřad Jáchymov 1,1 Městský úřad Nejdek 1 Městský úřad Ostrov 3,7 Městský úřad Ţlutice 0,4 Obr.5. Překročení CIL pro B(a)P v roce 2007 na území zóny Karlovarský kraj Překročení imisního limitu pro PM 10 pro ochranu zdraví v letech 2005 2007 na území zóny uvádí následující tabulka. Tab. 8. Překročení imisního limitu pro PM 10 pro ochranu zdraví na území zóny Karlovarský kraj (v % území zóny), rok 2005-2007 Rok PM 10 roční PM 10 denní Souhrn 2005-4,0 4,0 2006 - - - 2007 - - - 14

Překročení cílového imisního limitu (CIL) pro B(a)P a ozón (O 3 ) pro ochranu lidského zdraví na území zóny Karlovarský kraj v letech 2005-2007 je uvedeno v následující tabulce. Tab. 9. Překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren a ozón pro ochranu zdraví na území zóny Karlovarský kraj (v % území zóny), v letech 2005-2007 Rok B(a)P roční prŧměr >1 ng.m -3 O 3 max. denní 8h klouzavý prŧměr (> 120 µg.m -3 ) 2005-100 2006 3,7 80,1 2007 0,9 96,9 Z výše uvedených údajŧ vyplývá, ţe: Vymezení OZKO v rámci ochrany zdraví: v roce 2005 byla vyhlášena OZKO (překročení nejvyšší 24-hodinové koncentrace pro PM 10 ) na území správního obvodu 8 obcí se stavebním úřadem (v OZKO ţilo 36 285 obyvatel a celková výměra OZKO činila 121,8 km 2 ) v roce 2006 byla vyhlášena OZKO (překročení ročního imisního limitu pro NO 2 ) na území správního obvodu 1 obce se stavebním úřadem (v OZKO ţilo 146 obyvatel a celková výměra OZKO činila 1,0 km 2 ) v roce 2007 nebyla na území zóny vyhlášena ţádná OZKO Překračování imisních limitů pro ochranu zdraví: v roce 2005 došlo k překročení hodnoty imisního limitu (nejvyšší 24-hodinová koncentrace) pro PM 10 pro ochranu lidského zdraví na 4% území zóny v roce 2007 ani v roce 2006 nedošlo na území zóny k překročení hodnoty imisního limitu pro PM 10 pro ochranu lidského zdraví Překračování cílových imisních limitů pro ochranu zdraví: v roce 2005 došlo k překročení CIL pro ozón na 100 % území zóny, k překročení CIL pro B(a)P nedošlo v roce 2006 došlo k překročení CIL pro B(a)P na území správního obvodu 19 obcí se stavebním úřadem (tj. 3,7 % území zóny), k překročení CIL pro ozón došlo na 80,1 % území zóny v roce 2007 došlo k překročení CIL pro B(a)P na území správního obvodu 7 obcí se stavebním úřadem (tj. 0,9 % území zóny), k překročení CIL pro ozón došlo na 96,9 % území zóny Překračování imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace: imisní limit pro NOx a cílový imisní limit pro O 3 pro ochranu ekosystémŧ a vegetace byl překročen ve všech sledovaných letech Poznámka: Při konstrukci map úrovně znečištění ovzduší pro jednotlivé látky a mapových podkladŧ pro vyhlášení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší je pouţívána kombinace vyuţití výsledkŧ stacionárního měření úrovně znečištění, modelování rozptylu znečištění a emisní 15

inventury z předcházejících let. Všechny jednotlivé vstupy i postup jako takový vnášejí do celého procesu nepřesnosti, které mají za dŧsledek to, ţe výsledné mapy i vymezení OZKO slouţí spíše pro orientaci. Nejblíţe skutečnému stavu jsou výsledky stacionárního měření úrovně znečištění, které pracují s nejmenšími nepřesnostmi. 16

3. PRIORITNÍ MĚSTA A OBCE Vyuţití metodiky pro určení prioritních obcí doporučené Ministerstvem ţivotního prostředí je v případě zóny Karlovarský kraj sporné. Stanovení prioritních obcí jako těch, u kterých došlo k překročení některého z imisních limitŧ nebo cílových imisních limitŧ ve třech letech z pěti, by vedlo k jediné prioritní obci statutárnímu městu Karlovy Vary. To je dáno především tím, ţe zóna Karlovarský kraj patří dlouhodobě z pohledu kvality ovzduší k těm nejméně problémovým. Na území Karlových Varů došlo v letech 2003 až 2006 k překročení 24hodinového imisního limitu pro PM 10 (v roce 2004 došlo k překročení na velmi malém území obce). V roce 2006 nebyly Karlovy Vary vymezeny jako OZKO, nicméně překročení imisního limitu pro PM 10 bylo prokázáno měřením úrovně znečištění (na dopravně orientované měřicí lokalitě). V roce 2007 a v roce 2008 již k překročení nedošlo. Díky vylepšování metodiky ČHMÚ pro plošné hodnocení úrovně znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem byly v posledních dvou letech (2006 a 2007) v rámci identifikovány problémy s touto znečišťující látkou. K většímu překračování cílových imisních limitŧ došlo především v roce 2006. V roce 2007 došlo k překračování těchto limitŧ na podstatně menším území, které bylo navíc podmnoţinou míst, kde docházelo k překračování v roce 2006. Základní charakteristiky překračování cílových imisních limitŧ pro B(a)P jsou: prostorové rozloţení míst s překračováním cílového imisního limitu B(a)P je vázáno především na intravilány obcí a na rozdíl od PM 10 nevytváří rozsáhlejší spojitá území, jakkoliv je ošidné dělat závěry z dvouleté časové řady, zdá se, ţe rozloţení je míst s překračováním CIL je prostorově stálejší neţ u PM 10 B(a)P. Pokud jde o měření B(a)P, v období let 2004 aţ 2008, ve kterém dochází ke stacionárnímu měření úrovně znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem na měřicí lokalitě v Sokolově (předměstská pozaďová lokalita), dosáhly naměřené koncentrace hodnoty cílového imisního limitu pouze v roce 2006. V ostatních letech se vţdy pohybovaly pod touto hodnotou. Vysoká úroveň znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem je však obecný, plošný a váţný problém v celé České republice a proto je vhodné této látce věnovat pozornost. Vzhledem k výše uvedenému a k výjimečnému lázeňskému charakteru navrhujeme jako prioritní oblasti (obce) stanovit všechna lázeňská města : Karlovy Vary Mariánské lázně Františkovy lázně Jáchymov Lázně Kynţvart Největší pozornost by měla být věnována Karlovým Varŧm s ohledem na jejich největší zatíţení zhoršenou kvalitou ovzduší. 17

Obr. 6: Srovnání území s překračováním CIL pro B(a)P s intravilány obcí 18

Závěr: z pohledu zátěţe PM 10 lze identifikovat dlouhodobější problém v Karlových Varech a toto město je při návrhu opatření v rámci programu prioritní, z pohledu zátěţe benzo(a)pyrenem lze konstatovat, ţe stejně jako na většině území České republiky se začíná identifikovat dlouhodobější problém, jako prioritní oblasti jsou navrţena lázeňská města: Karlovy Vary, Mariánské lázně, Františkovy lázně, Jáchymov, Lázně Kynţvart, přičemţ největší pozornost by měla být věnována Karlovým Varŧm, celková kvality ovzduší v zóně Karlovarský kraj je, v porovnání s jinými zónami, velmi dobrá a proto výše uvedené oblasti jsou prioritní pouze v kontextu této zóny. V porovnání s jinými oblastmi jsou tyto problémy malé. 19

4. INFORMACE O CHARAKTERU CÍLŦ Globálním cílem Programu je zajistit na celém území zóny Karlovarský kraj kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené poţadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodrţení závazkŧ, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Specifické cíle Programu jsou: - sníţit úroveň znečištění ovzduší pod stanovené imisní limity a cílové imisní limity v oblastech, kde jsou tyto limity překračovány, - udrţet podlimitní úroveň znečištění ovzduší v oblastech, kde nedochází k překračování imisních limitŧ a cílových imisních limitŧ, - dodrţet doporučené hodnoty krajských emisních stropŧ pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak 20

5. ODPOVĚDNÉ ORGÁNY Krajský úřad Odbor ţivotního prostředí a zemědělství Závodní 353/88 360 21 Karlovy Vary Ing. Eliška Vršecká, vedoucí odboru ţivotního prostředí a zemědělství Telefon: 353 502 220, E-mail: eliska.vrsecka@kr-karlovarsky.cz Mgr. Jana Harzerová, pověř. zast. ved. oddělení IPPC a ochrany ţivotního prostředí Telefon: 353 502 595, E-Mail: jana.harzerova@kr-karlovarsky.cz 21

6. DRUH POSOUZENÍ KVALITY OVZDUŠÍ 6.1 KONCENTRACE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZJIŠTĚNÉ V PŘEDCHOZÍCH LETECH V následujících tabulkách č. 10-22 a grafech č. 1-12 jsou uvedeny výsledky měření kvality ovzduší v měřicích lokalitách na území zóny Karlovarský kraj v letech 2005 2007. Zdrojem dat je ČHMÚ. Tab. 10. Hodnoty 36. nejvyšší 24-hodinové koncentrace PM 10 ochrana zdraví (µg.m -3 ) Imisní limit: 50 µg.m -3 Název 2005 2006 2007 Cheb (KCHMA) 41,3 45,3 36,8 Karlovy Vary (KKVMA) 65,1 59,0 42,3 Přebuz (KPRBA) 31,3 24,1 25,8 Sokolov (KSOMA) 45,4 42,5 34,7 Sokolov (KSOVA 1 ) 49,3 48,9 44,3 Graf 1. Hodnoty 36. nejvyšší 24-hodinové koncentrace PM 10 ochrana zdraví (µg.m -3 ) 1 Měřicí program č. 1199 změna typu měření: pro roky 2005 a 2006 kombinované měření (KSOVK), pro rok 2007 automatizovaný měřící program (KSOVA). 22

Tab. 11. Průměrné roční koncentrace PM 10 ochrana zdraví (µg.m -3 ) Imisní limit: 40 µg.m -3 Název 2005 2006 2007 Cheb (KCHMA) 22 24,7 20,5 Karlovy Vary (KKVMA) 38,1 34,7 26,6 Přebuz (KPRBA) 15,7 13,3 14,0 Sokolov (KSOMA) 25,1 24,9 20,3 Sokolov (KSOVA 2 ) 28,2 27,9 24,7 Graf 2. Průměrné roční koncentrace PM 10 ochrana zdraví (µg.m -3 ) 2 Měřicí program č. 1199 změna typu měření: pro roky 2005 a 2006 kombinované měření (KSOVK), pro rok 2007 automatizovaný měřící program (KSOVA). 23

Tab. 12. Průměrné roční koncentrace NO 2 ochrana zdraví (µg.m -3 ) Imisní limit: 40 µg.m -3 Název 2005 2006 2007 Cheb (KCHMA) 18,3 19,6 16,2 Karlovy Vary (KKVMA) 38,9 37,8 34,0 Nadlesí (KNALM) - 16,4 10,9 Přebuz (KPRBA) 8,4 8,0 7,3 Sokolov (KSOMA) 18,2 19,1 18,4 Sokolov (KSOVA 3 ) 18,1 19,0 19,5 Vítkov (KVITA 4 ) 14,9 18,3 19,2 Graf 3. Průměrné roční koncentrace NO 2 ochrana zdraví (µg.m -3 ) 3 Měřicí program č. 1199 změna typu měření: pro roky 2005 a 2006 kombinované měření (KSOVK), pro rok 2007 automatizovaný měřící program (KSOVA). 4 Měřicí program č. 1458 změna typu měření: pro roky 2005 a 2006 kombinované měření (KVITK), pro rok 2007 automatizovaný měřící program (KVITA). 24

Tab. 13. Hodnoty 19. nejvyšší hodinové koncentrace NO 2 ochrana zdraví (µg.m -3 ) Imisní limit: 200 µg.m -3 Název 2005 2006 2007 Cheb (KCHMA) 67,3 88,8 63,5 Karlovy Vary (KKVMA) 102,7 119,4 96,2 Nadlesí (KNALM) - - - Přebuz (KPRBA) 36,5 46,3 31,9 Sokolov (KSOMA) 69,8 80,3 69,6 Sokolov (KSOVA 5 ) 75,6 81,3 73,6 Vítkov (KVITA 6 ) 63,0 74,8 57,6 Graf 4. Hodnoty 19. nejvyšší hodinové koncentrace NO 2 ochrana zdraví (µg.m -3 ) 5 Měřicí program č. 1199 změna typu měření: pro roky 2005 a 2006 kombinované měření (KSOVK), pro rok 2007 automatizovaný měřící program (KSOVA). 6 Měřicí programč. 1458 změna typu měření: pro roky 2005 a 2006 kombinované měření (KVITK), pro rok 2007 automatizovaný měřící program (KVITA). 25

Tab. 14. Hodnoty 26. nejvyšší 8-hodinová koncentrace O 3 ochrana zdraví (µg.m -3 ) Cílový imisní limit: 120 µg.m -3 Název 2005 2006 2007 Přebuz (KPRBA) 120,7 126,7 121,1 Sokolov (KSOMA) 117,1 120,5 116,0 Graf 5. Hodnoty 26. nejvyšší 8-hodinová koncentrace O 3 ochrana zdraví (µg.m -3 ) 26

Tab. 15. Průměrné roční koncentrace SO 2 (µg.m -3 ) Imisní limit není stanoven Název 2005 2006 2007 Horní Lazy (KHLAM) 2,5 - - Cheb (KCHMA) 5,1 6,4 4,7 Cheb ESKA (KCHEM 7 ) - 4,0 2,2 Fr. Lázně Chebská (KFLCM) 2,3 2,2 2,1 Mar. Lázně Krásný Domov (KMLKM 8 ) 2,4-2,0 Karlovy Vary (KKVMA) 6,8 8,8 7,1 Kolová (KKOLM) 3,9 - - Suchá (KSUCM) 3,3 - - Nadlesí (KNALM) - 3,9 3,4 Přebuz (KPRBA) 4,0 3,5 3,2 Přebuz (KPREM) 6,0 - - Sokolov (KSOMA) 9,2 10,9 9,5 Sokolov (KSOVA 9 ) 9,7 11,3 9,8 Studenec (KSTUM) 2,5 - - Vítkov (KVITA 10 ) 9,3 9,8 9,8 Graf 6. Průměrné roční koncentrace SO 2 (µg.m -3 ) 7 Měřicí program č. 486 změna typu měření: pro rok 2006 kombinované měření (KCHEK), pro rok 2007 manuální měřící program (KCHEM). 8 Měřicí program č. 597 změna typu měření: pro rok 2005 kombinované měření (KMLKK), pro rok 2007 manuální měřící program (KMLKM). 9 Měřicí program č. 1199 změna typu měření: pro roky 2005 a 2006 kombinované měření (KSOVK), pro rok 2007 automatizovaný měřící program (KSOVA). 10 Měřicí program č. 1458 změna typu měření: pro roky 2005 a 2006 kombinované měření (KVITK), pro rok 2007 automatizovaný měřící program (KVITA). 27

Tab. 16. Průměrné roční koncentrace B(a)P ochrana zdraví (ng.m -3 ) Imisní limit: 1,0 ng.m -3 Název 2005 2006 2007 Sokolov (KSOMP) 0,8 1,0 0,7 28

Tab. 17. Průměrné roční koncentrace olova ochrana zdraví (ng.m -3 ) Imisní limit: 500 ng.m -3 Název 2005 2006 2007 Sokolov (KSOM0) 10,6 8,3 7,3 Sokolov (KSOV0) 10,6 10,9 9,0 Graf 7. Průměrné roční koncentrace olova ochrana zdraví (ng.m- 3 ) 29

Tab.18. Průměrné roční koncentrace kadmia ochrana zdraví (ng.m -3 ) Cílový imisní limit: 5 ng.m -3 Název 2005 2006 2007 Sokolov (KSOM0) 0,3 0,2 0,2 Sokolov (KSOV0) 0,4 0,5 0,3 Graf 8. Průměrné roční koncentrace kadmia ochrana zdraví (ng.m -3 ) 30

Tab. 19. Průměrné roční koncentrace niklu ochrana zdraví (ng.m -3 ) Cílový imisní limit: 20 ng.m -3 Název 2005 2006 2007 Sokolov (KSOM0) 0,8 0,8 0,8 Sokolov (KSOV0) 1,7 0,9 1,0 Graf 9. Průměrné roční koncentrace niklu ochrana zdraví (ng.m -3 ) 31

Tab. 20. Průměrné roční koncentrace arsenu ochrana zdraví (ng.m -3 ) Cílový imisní limit: 6 ng.m -3 Název 2005 2006 2007 Sokolov (KSOM0) 1,5 1,3 1,1 Sokolov (KSOV0) 1,4 3,0 1,3 Graf 10. Průměrné roční koncentrace arsenu ochrana zdraví (ng.m -3 ) 32

Tab. 21. Průměrné roční koncentrace NOx ochrana ekosystémů a vegetace (µg.m -3 ) Imisní limit: 30 µg.m -3 Název 2005 2006 2007 Nadlesí (KNALM) - 16,4 10,9 Přebuz (KPRBA) 9,7 9,4 9,3 Graf 11. Průměrné roční koncentrace NOx ochrana ekosystémů a vegetace (µg.m -3 ) 33

Tab. 22. Průměrné roční koncentrace SO 2 ochrana ekosystémů a vegetace (µg.m -3 ) Imisní limit: 20 µg.m -3 Název 2005 2006 2007 Horní Lazy (KHLAM) 2,5 - - Suchá (KSUCM) 3,3 - - Nadlesí (KNALM) - 3,9 3,4 Přebuz (KPREM) 6,0 - - Přebuz (KPRBA) 4,0 3,5 3,2 Studenec (KSTUM) 2,5 - - Graf 12. Průměrné roční koncentrace SO 2 ochrana ekosystémů a vegetace (µg.m -3 ) Ze výše uvedených údajŧ vyplývá, ţe: imisní limity pro ochranu zdraví byly překročeny pouze v případě 36. nejvyšší 24-hodinové koncentrace PM 10, a to v letech 2005 a 2006. Jednalo se o měřicí lokalitu v Karlových Varech. Hodnoty blízké imisnímu limitu byly naměřeny také v měřicích lokalitách v Sokolově a Chebu. Co se týče vývoje koncentrací v čase, docházelo na všech měřicích lokalitách od roku 2005 k jejich poklesu. Výjimkou je pouze měřicí lokalita v Chebu, kde v roce 2006 koncentrace oproti roku 2005 vzrostly, v roce 2007 však opět klesly a to dokonce pod úroveň z roku 2005. Na měřicí lokalitě v Přebuzi pak dochází v roce 2007 oproti roku 2006 k mírnému nárŧstu. imisní limity pro ochranu zdraví pro ostatní znečišťující látky nebyly překročeny. Hodnoty blízké imisnímu limitu byly zjištěny např. v případě prŧměrné roční koncentrace PM 10 (Karlovy Vary, rok 2005 a 2006) a prŧměrné roční koncentrace NO 2 (Karlovy Vary, ve všech sledovaných letech). cílové imisní limity pro ochranu zdraví byly překročeny v případě 26. nejvyšší 8-hodinové koncentrace ozónu a to v Přebuzi ve všech sledovaných letech (překročení je minimální v řádu jednotek) a v Sokolově pouze v roce 2006 (překročení v řádu desetin jednotky). V ostatních letech se však pohybují koncentrace těsně pod stanoveným limitem. Hodnoty blízké imisnímu limitu byly zjištěny v případě prŧměrné roční koncentrace B(a)P (Sokolov, v roce 2006 dosahuje hodnoty imisního limitu). 34

imisní limity pro ochranu ekosystémŧ a vegetace nebyly ve sledovaných letech překročeny na ţádné z měřicích lokalit. lze tvrdit, ţe u většiny sledovaných znečišťujících látek dochází od roku 2005 na většině měřicích lokalitách k poklesu koncentrací nebo k jejich stagnaci. Výjimkou jsou např. koncentrace NO 2 jak prŧměrné roční tak hodinové. V případě prŧměrných ročních koncentrací dochází na polovině měřicích lokalit v roce 2007 oproti roku 2005 k nárŧstu koncentrací. V případě hodinových koncentrací došlo k nárŧstu v roce 2006, v roce 2007 pak hodnoty klesly na úroveň hodnot v roce 2005. To samé platí také např. pro B(a)P, arsen (Sokolov KSOV0) nebo SO 2 pro ochranu zdraví (na několika lokalitách). Je nutné poznamenat, ţe v některých případech (např. u SO 2 jak pro ochranu zdraví tak pro ochranu ekosystémŧ a vegetace) se negativně projevuje nízký počet měření na některých lokalitách, který neumoţňuje stanovit roční prŧměry. K dispozici je tak pouze omezený soubor imisních hodnot. 6.2 PROSTŘEDKY POUŢITÉ KE ZJIŠŤOVÁNÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK Na území kraje bylo v roce 2007 prováděno pravidelné stacionárních měření imisních koncentrací znečišťujících látek pomocí automatizovaných i manuálních měřících programŧ (včetně vyuţití měření pomocí pasivních dozimetrŧ). Kromě stacionárního měření znečišťujících látek je dalším prostředkem ke zjišťování znečišťujících látek modelování. To je prováděno Českým hydrometeorologickým ústavem a na jeho základě jsou vyhlašovány OZKO. 35

7. PŦVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ 7.1 VÝČET HLAVNÍCH ZDROJŦ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ Výčet deseti nejvýznamnějších zdrojŧ z kategorie REZZO 1 na území zóny Karlovarský kraj za rok 2007 podle jednotlivých látek je uveden v tabulkách 23 26. Pokud není uvedeno jinak je zdrojem dat ČHMÚ. Tab. 23. Emise tuhých látek z nejvýznamnějších stacionárních zdrojů REZZO 1 (2007, t.rok -1 ) NÁZEV OBEC TZL Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.- zpracovatelská část Vřesová 466,0 ČEZ, a. s., Elektrárna Tisová Březová u Sokolova 132,52 Avirunion, a.s. závod Nové Sedlo Nové Sedlo 37,22 Hexion Specialty Chemicals, a.s. Sokolov 20,89 Lias Vintířov, LSM, k.s. - LIAPOR Vintířov 5,86 Vytápění Mariánské Lázně, s.r.o. Mariánské Lázně 5,65 Františkolázeňská výtopna, s.r.o. Františkovy Lázně 4,99 STATIS - ZBA, a.s. Horní Slavkov 4,26 Ostrovská teplárenská,a.s.,provoz teplárna Ostrov Ostrov 4,24 Ţlutická teplárenská a.s. (centrální výtopna na spalování biomasy) Ţlutice 2,07 Tab. 24. Emise SO 2 z nejvýznamnějších stacionárních zdrojů REZZO 1 (2007, t.rok -1 ) NÁZEV OBEC SO 2 Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.- zpracovatelská část Vřesová 12 395,29 ČEZ, a. s., Elektrárna Tisová Březová u Sokolova 6 454,75 Ostrovská teplárenská,a.s., provoz teplárna Ostrov Ostrov 378,68 Hexion Specialty Chemicals, a.s. Sokolov 278,26 Lias Vintířov, LSM, k.s. - LIAPOR Vintířov 224,25 Františkolázeňská výtopna, s.r.o. Františkovy Lázně 170,94 Vytápění Mariánské Lázně, s.r.o. Mariánské Lázně 163,22 Avirunion, a.s. závod Nové Sedlo Nové Sedlo 154,15 PAPOS v.o.s. Ostrov 80,1 STATIS - ZBA, a.s. Horní Slavkov 22,39 Tab. 25. Emise NOx z nejvýznamnějších stacionárních zdrojů REZZO 1 (2007, t.rok -1 ) NÁZEV OBEC NO x Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.- zpracovatelská část Vřesová 5 822,01 ČEZ, a. s., Elektrárna Tisová Březová u Sokolova 2 185,53 Avirunion, a.s. závod Nové Sedlo Nové Sedlo 358,46 Ostrovská teplárenská,a.s.,provoz teplárna Ostrov Ostrov 116,71 Františkolázeňská výtopna, s.r.o. Františkovy Lázně 57,34 Vytápění Mariánské Lázně s.r.o. Mariánské Lázně 57,18 Lias Vintířov, LSM, k.s. - LIAPOR Vintířov 47,28 PAPOS v.o.s. Ostrov 17,20 MOSER a.s. Karlovy Vary 13,3 36

Tab. 26. Emise CO z nejvýznamnějších stacionárních zdrojů REZZO 1 (2007, t.rok -1 ) NAZEV OBEC CO Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.- zpracovatelská část Vřesová 729,21 ČEZ, a. s., Elektrárna Tisová Březová u Sokolova 251,62 Hexion Specialty Chemicals, a.s. Sokolov 142,23 Lias Vintířov, LSM, k.s. Vintířov 131,03 Františkolázeňská výtopna, s.r.o. Františkovy Lázně 60,38 Avirunion, a.s. závod Nové Sedlo Nové Sedlo 15,07 Ostrovská teplárenská,a.s.,provoz teplárna Ostrov Ostrov 14,82 MOSER a.s. Karlovy Vary 9,17 Karlovarský porcelán a.s. -závod Nová Role Nová Role 5,4 PAPOS v.o.s. Ostrov 4,96 V následujících tabulkách je uveden přehled 10 obcí (tzv. plošných zdrojŧ REZZO 3) s nejvyšší produkcí emisí na území zóny Karlovarský kraj za rok 2007. Tab. 27. Emise TZL z 10 nejvýznamnějších zdrojů REZZO 3 - obcí (2007, t.rok -1 ) Kód obce Obec TZL 554961 Karlovy Vary 29,62 554481 Cheb 21,77 555380 Nejdek 18,85 554499 Aš 16,23 555631 Teplá 11,15 555428 Ostrov 9,30 555029 Bochov 9,03 555762 Ţlutice 8,71 554642 Mariánské Lázně 8,52 554553 Hranice 7,72 Tab. 28. Emise SO 2 z 10 nejvýznamnějších zdrojů REZZO 3 - obcí (2007, t.rok -1 ) Kód obce Obec SO 2 554961 Karlovy Vary 43,98 554481 Cheb 32,32 555380 Nejdek 27,93 554499 Aš 24,85 555631 Teplá 13,43 555428 Ostrov 12,98 554553 Hranice 12,33 555215 Jáchymov 11,48 554642 Mariánské Lázně 11,33 555029 Bochov 11,04 37

Tab. 29. Emise NOx z 10 nejvýznamnějších zdrojů REZZO 3 - obcí (2007, t.rok -1 ) Kód obce Obec NO x 554961 Karlovy Vary 24,69 554481 Cheb 16,24 554499 Aš 11,32 555380 Nejdek 9,35 554642 Mariánské Lázně 7,23 555631 Teplá 5,76 560472 Kraslice 5,21 555428 Ostrov 4,92 560286 Sokolov 4,54 554553 Hranice 4,38 Tab. 30. Emise CO z 10 nejvýznamnějších zdrojů REZZO 3 - obcí (2007, t.rok -1 ) Kód obce Obec CO Zdroj: ČHMÚ 554961 Karlovy Vary 172,44 554481 Cheb 126,50 555380 Nejdek 108,27 554499 Aš 94,85 555631 Teplá 51,06 555428 Ostrov 49,88 555215 Jáchymov 44,43 554642 Mariánské Lázně 44,26 554740 Plesná 43,08 554553 Hranice 42,17 V následující tabulce 31 je uvedeno deset nejvýznamnějších liniových zdrojŧ (doprava - REZZO 4) znečišťování ovzduší na území zóny Karlovarský kraj v roce 2005 a výhled pro rok 2010 (výpočet za pouţití výhledových koeficientŧ pro rok 2010 poskytnutých ŘSD). Pouţité výhledové koeficienty jsou uvedeny v tabulce 32. Tab. 31. Nejvýznamnější liniové zdroje zóny Karlovarský kraj, rok 2005 a výhled pro rok 2010 (počet vozidel/24 hod) Intenzita dopravy (počet vozidel / 24 hod) Úsek osobní + motocykly nákladní + autobusy celkem rok 2005 výhled 2010 rok 2005 výhled 2010 rok 2005 výhled 2010 I/6 Karlovy Vary úsek Nejdecká - Sokolovská R6 Cheb - obchvat I/6 Karlovy Vary - intravilán (centrum) MK Karlovy Vary - Západní ul. I/6 Karlovy Vary - Nové Sedlo 18875 (81) 15735 (81) 14740 (70) 16368 (47) 13264 (71) 22258 (81) 26693 (81) 17381 (70) 19306 (47) 15639 (71) 6366 6621 25241 28879 4214 4509 19949 31202 4712 4900 19452 22281 2298 2390 18666 21696 5064 5267 18328 20906 I/6 Karlovy Vary - východ 13871 16355 3976 4135 17847 20490 38

I/6 Nové Sedlo - Sokolov MK Karlovy Vary - Sokolovská ul. I/6 Cheb-Dolní Dvory -křiţ. s I/21 MK Karlovy Vary - most k nám. Republiky (70) (70) 12388 (72) 13894 (47) 10232 (57) 14417 (60) 14605 (72) 16386 (47) 12064 (57) 17001 (60) 4468 4647 16856 19252 2801 2913 16695 19299 6360 6614 16592 18678 2140 2226 16557 19227 Poznámky: Čísla v závorce uvádějí z toho motocyklŧ, Zdroj: ŘSD Sníţení intenzity dopravy na liniových zdrojích na území města Karlovy Vary by mohla zajistit jiţ realizovaná (v roce 2008) výstavba obchvatu. Tab. 32. Výhledové koeficienty pro rok 2010 pro potřeby sčítání dopravy Komunikace Výhledové koeficienty - rok 2010 těţká osobní motocykly celkem Dálnice 1,09 1,22 1,00 1,18 Rychlostní silnice 1,07 1,20 1,00 1,17 Ostatní silnice 1,04 1,18 1,00 1,15 Zdroj: ŘSD Tab. 33. Vývoj intenzit dopravy na vybraných úsecích v roce 2005 a výhledově pro rok 2010 osobní automobily + motocykly Úsek I/6 Karlovy Vary (Nejdecká Sokolovská) Intenzita dopravy (počet vozidel / 24 hod) 2005 výhled 2010 nárŧst změna % 18875 22258 +3383 I/6 Karlovy Vary - intravilán (centrum) 14740 17381 +2641 I/6 Karlovy Vary - východ 13871 16355 +2484 I/6 Karlovy Vary - Nové Sedlo 13264 15639 +2375 I/6 Cheb-Dolní Dvory -křiţ. s I/21 10232 12064 +1832 I/6 Nové Sedlo - Sokolov 12388 14605 +2217 Zdroj: ŘSD 18 Tab. 34. Vývoj intenzit dopravy na vybraných úsecích v roce 2005 a výhledově pro rok 2010 nákladní automobily + autobusy Úsek Intenzita dopravy (počet vozidel / 24 hod) 2005 výhled 2010 nárŧst změna % I/6 Karlovy Vary (Nejdecká Sokolovská) 6366 6621 +255 I/6 Karlovy Vary - intravilán (centrum) 4712 4900 +188 I/6 Karlovy vary - východ 3976 4135 +159 I/6 Karlovy Vary - Nové Sedlo 5064 5267 +203 I/6 Cheb-Dolní Dvory -křiţ. s I/21 6360 6614 +254 4 39

I/6 Nové Sedlo - Sokolov 4468 4647 +179 Zdroj: ŘSD Na základě výše uvedených údajŧ lze konstatovat, ţe: nejvýznamnějšími zdroji znečišťování ovzduší v rámci kategorie REZZO 1 (platí pro všechny hodnocené znečišťující látky) jsou jednoznačně Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. a ČEZ Elektrárna Tisová. Jejich podíl na celkových krajských emisích SO 2 je v případě Sokolovské uhelné cca 59 %, v případě Elektrárny Tisová cca 31 %. Podíl na celkových krajských emisích NOx pak v případě Sokolovské uhelné cca 47 % a v případě Elektrárny Tisová cca 18 %. nejvýznamnějšími plošnými zdroji jsou většinou velká města. Poměrně nízké emise vykazuje město Sokolov, které je na třetím místě z hlediska počtu obyvatel, ale kromě emisí NOx se neumístilo ani mezi 10 emisně nejvýznamnějších zdrojŧ. nejvýznamnější liniové zdroje, tj. nejvíce dopravně zatíţené komunikace se nacházejí v Karlových Varech a na tahu Karlovy Vary Sokolov Cheb. Intenzita dopravy v roce 2005 (počet vozidel za 24 hod) se na prvních deseti nejvíce zatíţených úsecích pohybuje mezi 16 25 tisíci vozidel za den. Při pouţití výhledových koeficientŧ na rok 2010 by se intenzita dopravy měla zvýšit v prŧměru o 16 % (19 29 tis. vozidel za den). Intenzitu dopravy v Karlových Varech by mohla positivně ovlivnit (sníţení zatíţení) jiţ realizovaná výstavby obchvatu. 7.2 CELKOVÉ MNOŢSTVÍ EMISÍ Následující tabulka a graf uvádí vývoj emisí hlavních znečišťujících látek v letech 2003 2007 na území zóny Karlovarský kraj. Tab. 35. Vývoj emisí hlavních znečišťujících látek v letech 2003 2007 na území zóny Karlovarský kraj (t.rok -1 ) Látka rok 2003 2004 2005 2006 2007 TZL 2 058,8 1 826,0 1 967,2 2 327,5 2 322,1 SO 2 15 667,9 17 050,9 16 454,9 16 965,4 21 068,9 NOx 11 279,4 11 132,3 10 390,5 12 013,4 12 283,0 CO 10 156,9 9 879,7 10 066,8 10 097,8 10 546,4 VOC 5 661,3 5 425,4 5 371,0 5 251,8 5 462,4 NH 3 922,4 869,9 776,7 729,5 1 278,4 40

Graf. 13. Vývoj emisí hlavních znečišťujících látek v letech 2003 2007 na území zóny Karlovarský kraj (t.rok -1 ) Plnění doporučených krajských emisních stropŧ pro NH 3, VOC, NO x a SO 2, které by měly být dosaţeny nejpozději v roce 2010 (emisní stropy jsou stanoveny Nařízením vlády č. 351/2002 Sb., v platném znění) je uvedeno v tabulce 36. Překročení doporučované hodnoty emisního stropu je zvýrazněno oranţově. Graf 14 pak uvádí porovnání hodnot za rok 2007 vŧči doporučeným hodnotám krajských emisních stropŧ, se zohledněním příspěvkŧ jednotlivých kategorií zdrojŧ REZZO 1-4. Tab. 36. Doporučené emisní stropy pro Karlovarský kraj k dosažení v roce 2010 (t.rok -1 ) Látka SO 2 NOx VOC NH 3 Strop 18 200 12 300 8 000 1 500 Tab. 37. Plnění doporučených krajských emisních stropů v letech 2003 2007 na území zóny Karlovarský kraj (v %) Rok SO 2 Plnění % NOx Plnění % VOC Plnění % NH 3 Plnění % 2003 15 667,9 86,1 11 279,4 91,7 5 661,3 70,8 922,4 61,5 2004 17 050,9 93,7 11 132,3 90,5 5 425,4 67,8 869,9 58,0 2004 16 454,9 90,4 10 390,5 84,5 5 371,0 67,1 776,7 51,8 2006 16 965,4 93,2 12 013,4 97,7 5 251,8 65,6 729,5 48,6 2007 21 068,9 115,8 12 283,0 99,9 5 462,4 68,3 1 278,4 85,2 Poznámka: Velký nárŧst emisí SO 2 v roce 2007 oproti roku 2006 byl zpŧsoben instalací nového stupně odsiřovací jednotky na zdroji Teplárna 4 provozovatele Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. V prŧběhu instalace byly mimo provoz ostatní technologické zařízení na sniţování SO 2. Projevení účinnosti (v roce 2008) nově instalovaného zařízení lze vidět z následující tabulky. 41

Tab. 38. Emise SO 2 z Teplárny Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. v letech 2006-2008 (t.rok -1 ) Rok odsíření by-pass Celkem 2006 7472,64 189,02 7661,66 2007 8672,04 2615,17 11287,21 2008 2189,86 306,9 2496,76 Graf 14. Porovnání množství emisí NH 3, VOC, NO x a SO 2 v roce 2007 s doporučenými hodnotami krajských emisních stropů pro rok 2010 Z výše uvedených údajŧ vyplývá, ţe: vývoj mnoţství emisí tuhých znečišťujících látek lze charakterizovat jako stoupající. V letech 2004 sice došlo k mírnému poklesu oproti roku 2003, v roce 2005 však opět dochází k nárŧstu a v letech 2006 a 2007 dochází k nárŧstu oproti roku 2003 zhruba o 13%. mnoţství emisí oxidu siřičitého v letech 2003 2006 zŧstává jen s mírnými poklesy či nárŧsty na stejné úrovni (meziroční změny se pohybují v řádu jednotek procent), v roce 2007 však dochází k významnému nárŧstu a dokonce dochází k překročení hodnoty doporučovaného krajského emisního stropu o téměř 16%. Prudké navýšení bylo zpŧsobeno odstavením technologických zařízení na sniţování SO 2 v době instalace nové odsiřovací jednotky na Teplárně 4 provozovatele Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s.. V předchozích sledovaných letech k překračování emisního stropu nedochází, hodnoty se však pohybují kolem 90 %. v případě oxidŧ dusíku dochází oproti roku 2003 v letech 2004 a 2005 k mírnému poklesu, v roce 2006 a 2007 však emise zase narŧstají a v roce 2007 dosahují 99,9 % doporučovaného emisního stropu. Také v předchozích sledovaných letech se emise pohybují v blízkosti emisního stropu (90-98%). Pouze v roce 2004 se pohybují pod 85 %. celkové emise oxidu uhelnatého se ve všech sledovaných letech udrţují na setrvalé úrovni, v ţádném z rokŧ nedochází k výraznějšímu poklesu či nárŧstu. ve vývoji celkových emisí těkavých organických látek také nedochází ve sledovaných letech k ţádnému významnějšímu poklesu či nárŧstu a hodnoty se pohybují v roce 2007 na 68 % doporučovaného emisního stropu. Také v předchozích letech se pohybují okolo 70 %. V roce 42

2003 dokonce přes 70 %. Potřeba dalšího sniţování emisí VOC tak vyplývá především ze skutečnosti, ţe se jedná o prekurzor tvorby troposférického ozónu. v případě amoniaku dochází od roku 2004 k pozvolnému poklesu, v roce 2007 však hodnoty prudce stoupají a dosahují 85% doporučovaného emisního stropu. V předchozích sledovaných letech je to okolo 50 60 %. doporučený krajský emisní strop byl ve sledovaných letech překročen pouze v roce 2007 a to v případě oxidu siřičitého. s ohledem na realizaci opatření ke sníţení emisí SO 2 na Teplárně 4 provozovatele Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s., které se projeví naplno v celkové emisní bilanci za rok 2008 lze očekávat, ţe doporučené emisní stropy budou v roce 2010 splněny. 43

8. INFORMACE O DÁLKOVÉM PŘENOSU ZNEČIŠTĚNÍ Nejvýznamnější podíl dálkového přenosu znečištění je moţné očekávat zejména v okrajových částech kraje a v oblastech mimo kapacitní komunikace a významné stacionární zdroje. Vzhledem k poloze kraje dochází k významnému přenosu znečištění z území SRN a především Ústeckého kraje, v menší míře se projevuje vliv zdrojŧ na území kraje Plzeňského a Středočeského. V okrajových lokalitách se mŧţe podíl dálkového přenosu na celkových koncentracích dosahovat i řádově desítek procent. Naopak v blízkosti významných zdrojŧ (především dopravních tahŧ) a v centrech větších měst je procentuelní podíl dálkového přenosu nízký (jeho absolutní příspěvky mohou být obdobné, dochází však k převýšení jeho vlivu místními zdroji). 44

9. ANALÝZA SITUACE 9.1 PODROBNOSTI O FAKTORECH, PŦSOBÍCÍCH ZVÝŠENÉ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ Tabulka 39 uvádí celkové emise znečišťujících látek (v kilotunách za rok) na území zóny Karlovarský kraj dle jednotlivých kategorií zdrojŧ znečišťování ovzduší v letech 2005-2007. Tabulka 40 pak uvádí jejich podíl na celkové produkci emisí. Tab. 39. Celkové emise znečišťujících látek na území zóny dle jednotlivých kategorií zdrojů, rok 2005-2007 (t.rok -1 ) Zdroj REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Celkem REZZO 1-4 Rok Tuhé znečišťující látky Oxid siřičitý Oxidy dusíku Oxid uhelnatý Těkavé organické látky Amoniak 2005 494,7 15613,9 6811,0 935,6 777,4 378,9 2006 821,5 16158,2 8682,4 1005,9 522,5 267,6 2007 695,8 20 387,9 8 886,6 1 396,1 791,6 279,4 2005 262,3 145,0 159,4 352,3 122,9 108,4 2006 286,2 129,8 157 297,6 126,8 190,6 2007 355,6 98,7 173,0 236,4 118,1 175,4 2005 501,0 681,0 287,3 2555,5 3228,4 228,8 2006 470,6 662,2 263,4 2325,2 3016,3 208,8 2007 517,7 565,9 248,1 2 170,8 2 914,6 756,5 2005 709,2 15,0 3132,8 6223,4 1242,3 60,6 2006 749,2 15,2 2910,6 6469,1 1586,2 62,5 2007 753,0 16,4 2 975,3 6 743,1 1 638,1 67,1 2005 1 967,2 16 454,9 10 390,5 10 066,8 5 371,0 776,7 2006 2327,5 16965,4 12013,4 10097,8 5251,8 729,5 2007 2 322,1 21 068,9 12 283,0 10 546,4 5 462,4 1 278,4 Vysvětlivky k tabulkám 39 a 40: REZZO 1 zvláště velké a velké stacionární zdroje (spalovací zdroje se jmenovitým tepelným výkonem nad 5 MW a vyjmenované technologické zdroje) REZZO 2 střední zdroje (spalovací zdroje se jmenovitým tepelným výkonem nad 200 kw a vyjmenované technologické zdroje) REZZO 3 malé zdroje (převáţně spalovací zdroje se jmenovitým tepelným výkonem do 200 kw) REZZO 4 mobilní zdroje (doprava) 45

Tab. 40. Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťujících látek na celkových emisích zóny Karlovarský kraj (v %), rok 2007 Zdroj REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Rok Tuhé znečišťující látky Oxid siřičitý Oxidy dusíku Oxid uhelnatý Těkavé organické látky Amoniak 2005 25,1 94,9 65,6 9,3 14,5 48,8 2006 35,3 95,2 72,3 10,0 9,9 36,7 2007 30,0 96,7 72,4 13,2 14,5 21,9 2005 13,3 0,9 1,5 3,5 2,3 14,0 2006 12,3 0,8 1,3 2,9 2,4 26,1 2007 15,3 0,5 1,4 2,2 2,1 13,7 2005 25,5 4,1 2,8 25,4 60,1 29,5 2006 20,2 3,9 2,2 23,0 57,4 28,6 2007 22,3 2,7 2,0 20,6 53,4 59,2 2005 36,1 0,1 30,2 61,8 23,1 7,8 2006 32,2 0,1 24,2 64,1 30,2 8,6 2007 32,4 0,1 24,2 64,0 30,0 5,2 Z porovnání podílu jednotlivých kategorií zdrojŧ znečišťování ovzduší na celkových emisí zóny Karlovarský kraj v letech 2005-2007 vyplývá, ţe: na celkové produkci emisí tuhých látek se ve všech sledovaných letech nejvíce podílí doprava a zdroje kategorie REZZO 1 (okolo 30%). Neméně významnou kategorií jsou malé zdroje REZZO 3, které se podílí na celkových emisích přes 20 %. na celkové produkci emisí oxidu siřičitého se ve všech sledovaných letech jednoznačně nejvíce podílí zdroje kategorie REZZO 1 (přes 90 %). Ostatní zdroje mají velmi malý podíl (REZZO 2 a 4 do 1%, REZZO 3 3-4 %). z hlediska produkce emisí oxidŧ dusíku jsou ve všech sledovaných letech největším producentem opět zdroje kategorie REZZO 1 (65-72 %) a dále pak doprava (24-30 %). Podíl ostatních kategorií zdrojŧ je nevýznamný. na celkové produkci emisí oxidu uhelnatého se ve všech sledovaných letech nejvíce podílí doprava (okolo 60 %), významným zdrojem jsou dále zdroje kategorie REZZO 3 (přes 20 %) a zdroje REZZO 1 (okolo 10 %). v případě emisí těkavých organických látek se ve všech sledovaných letech nejvíce na celkových emisích podílí zdroje kategorie REZZO 3 (přes 50 %) a dále doprava (23-30 %). Zdroje REZZO 1 se podílejí přes 10 % a zdroje REZZO 2 přes 2 %. nejvyšší podíl na emisích amoniaku mají v letech 2005 a 2006 velké zdroje REZZO 1 (37-49 %), v roce 2007 je to jen kolem 22 %. V roce 2007 mají nejvyšší podíl malé zdroje (REZZO 3) téměř 60 %, v ostatních letech se podíly pohybovaly jen kolem 30 %. V roce 2006 se mezi významné zdroje řadí také zdroje REZZO 2 (přes 26 %). 46

10. PODROBNOSTI O MOŢNÝCH NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍCH 10.1 PODROBNOSTI O OPATŘENÍCH KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PŘIJATÝCH PŘED ZPRACOVÁNÍM PROGRAMU NA LOKÁLNÍ, REGIONÁLNÍ, NÁRODNÍ A MEZINÁRODNÍ ÚROVNI Tato kapitola je obsahem Programového dodatku, který je samostatnou přílohou tohoto dokumentu (Příloha 1). Zohledňuje konkrétní akce realizované za poslední 3 roky. 10.2 PODROBNOSTI O NOVÝCH OPATŘENÍCH KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ Tato kapitola je obsahem Programového dodatku, který je samostatnou přílohou tohoto dokumentu (Příloha 1). 47

11. ČASOVÝ PLÁN IMPLEMENTACE OPATŘENÍ Tato kapitola je obsahem Programového dodatku, který je samostatnou přílohou tohoto dokumentu (Příloha 1). 48

12. POPIS OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PLÁNOVANÝCH V DLOUHODOBÉM HORIZONTU Tato kapitola je obsahem Programového dodatku, který je samostatnou přílohou tohoto dokumentu (Příloha 1). 49

13. SEZNAM RELEVANTNÍCH DOKUMENTŦ A DALŠÍCH ZDROJŦ INFORMACÍ [1] Aktualizace Programu sniţování emisí a Programu ke zlepšení kvality ovzduší Karlovarského kraje, ATEM 2006 [2] Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonŧ (zákon o ochraně ovzduší), v platném znění [3] Obecné zadání pro aktualizaci programŧ ke zlepšení kvality ovzduší, MŢP 2005 [4] Zadání programového dodatku k programu ke zlepšení kvality ovzduší, MŢP 2005 [5] Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší [6] Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a zpŧsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, ve znění NV č. 417/2003 Sb. [7] Aktualizace zprávy o zónách a aglomeracích v České republice, Ascend s.r.o. 2008 [8] Věstník MŢP, ročník XVII, částka 3/2007 [9] Věstník MŢP, ročník XVIII, částka 4/2008 [10] Věstník MŢP, ročník XIX, částka 2/2009 Vyuţité servery: [1] Český hydrometeorologický ústav: www.chmi.cz [2] Ministerstvo ţivotního prostředí: www.env.cz [3] Český statistický úřad: www.czso.cz [4] Agentura ochrany přírody a krajiny: www.nature.cz 50