Obchodní a prûmyslová banka v Moravské Ostravû památka v ohroïení

Obchodní a prûmyslová banka v Moravské Ostravû památka v ohroïení Romana ROSOVÁ A NOTACE: Pfiíspûvek seznamuje s historií a souãasn m stavem b valé Obchodní a prûmyslové banky v Ostravû, která patfií k nejv znamnûj ím ostravsk m stavbám z poãátku 20. století. Souãasn majitel poïádal o zru ení památkové ochrany a budovû hrozí demolice v dûsledku stavby obchodního centra. 1 V ãervnu 2011 poïádala firma Amádeus Real jako vlastník Ministerstvo kultury âr o vynûtí budovy ãp. 241, k. ú. Moravská Ostrava, z Ústfiedního seznamu kulturních památek (dále jen ÚSKP). Argumentuje pfiedev ím patn m stavebnû-technick m stavem a také tím, Ïe po roce 2000 byla ãást dispozice domu zmûnûna, tudíï podle majitele jiï stavba nemá hodnoty, pro nûï byla zapsána jako kulturní památka. 1 Objekt patfií do komplexu b valého obchodního domu Textilia/Ostravica mezi ulicemi NádraÏní, 28. fiíjna a námûstím Edvarda Bene e a má se stát souãástí velkého nákupního centra, které chce Amádeus Real vystavût na okolních pozemcích uvolnûn ch demolicemi po druhé svûtové válce. Jaké jsou dûvody toho, Ïe majitel poïádal o zru ení památkové ochrany? Nestalo by se pfiípadné vypsání z ÚSKP nebezpeãn m precedentem pro podobné pfiípady? A stojí vûbec za to se o záchranu stavby, která se nachází v mûstské památkové zónû Moravská Ostrava a v tûsném sousedství historického jádra mûsta, snaïit? 2 Obchodní a prûmyslová banka v minulosti Dne 28. listopadu 1903 koupila Moravsko- -ostravská obchodní a prûmyslová banka (Mährisch-Ostrauer Handels- und Gewerbebank) budovu b valého hotelu Hochstimm (dfiíve U Zlatého kfiíïe), kter byl koncem 19. století adaptován na kanceláfiské prostory Rotschildovy tûïífiské firmy. Banka nechala dûm zbofiit, pfiikoupila sousední volnou parcelu a na tomto místû si postavila vlastní bankovní a obytn dûm. Moravsko-ostravská obchodní a prûmyslová banka byla prvním samostatn m penûïním ústavem v Moravské Ostravû. Tento nûmeck bankovní dûm byl zaloïen v roce Obr. 1. Obchodní a prûmyslová banka krátce po dostavûní, 1906. (AMO, Sbírka fotografií a pohlednic, sig. V-31-2/29 nebo sig. V-31-2l/33) 1 Viz Ïádost Ministerstva kultury âr o vyjádfiení k návrhu na zru ení prohlá ení vûci za kulturní památku z 8. 6. 2011, ãj. MK/30875/11 OPP NPÚ ÚOP v Ostravû, sbírka pfiíloh. Ministerstvo zatím o zru ení prohlá ení nerozhodlo. 2 âlánek vychází ze stavebnû-historického prûzkumu zpracovaného v roce 2010. Viz KRâMÁ, Vlastimil; KRâMÁ OVÁ, Eva; ROSOVÁ, Romana. Obchodní dûm Textilia Moravská Ostrava. 113 s. + nestránkované pfiílohy, Ostrava 2010. Archiv NPÚ ÚOP v Ostravû. 367

Obr. 2. Julius a Wunibald Deiningerovi, soutûïní návrh na Obchodní a prûmyslovou banku, publikovan v ãasopise Der Architekt. (Reprofoto z Der Architekt, 1904, ã. 10, tab. 92, s. 36) Obr. 3. Grafické vyhodnocení stavebnû-historického prûzkumu, 2. nadzemní podlaïí s intaktnû dochovan m bytem na severov chodû. âervenû pûvodní zdivo a prostory, Ïlutû konstrukce vybourané 1930 2004, modfie novodobé konstrukce po roce 1930. (Vypracovali akad. arch. Vlastimil Krãmáfi a akad. arch. Eva Krãmáfiová, 2010) Obr. 4. Grafické vyhodnocení stavebnû-historického prûzkumu, 4. nadzemní podlaïí s demolicemi pfiíãek v západní ãásti budovy. âervenû pûvodní zdivo a prostory, Ïlutû konstrukce vybourané 1930 2004, modfie novodobé konstrukce po roce 1930. (Vypracovali akad. arch. Vlastimil Krãmáfi a akad. arch. Eva Krãmáfiová, 2010) na Moravskoslezskou vzájemnou poji Èovnu v Brnû. 5 Jeho syn Wunibald Deininger (1879 1963) studoval Státní prûmyslovou kolu ve Vídni a v letech 1898 1902 vídeàskou Akademii v tvarného umûní. První rok byl u Viktora Luntze, poté tfii roky 2 1898 a ve svém podnikání se soustfiedil na obchod vápnem, cementem a uhlím, zamûfioval se pfiedev ím na stfiední a men í podniky v Ostravû. 3 Koncem roku 1903 vyhlásila Moravsko-ostravská obchodní a prûmyslová banka projekãní soutûï na stavbu svého sídla v Moravské Ostravû. Velmi kvalitnû obeslané soutûïe se zúãastnilo 71 autorû s 85 pracemi. První cenu udûlila porota, jejímiï ãleny byli tehdej í v znamní architekti, práci Julia a Wunibalda Deiningerov ch, druhou cenu získali Hubert a Franz Gessnerovi, tfietí Rudolf Kraus. Otec a syn Deiningerové byli povûfieni téï realizací svého vítûzného návrhu. 4 Julius Deininger (1852 1924) byl projektantem, c. k. vrchním stavebním radou, profesorem a posléze fieditelem vídeàské prûmyslové koly (kde byl jeho kolegou napfiíklad Camillo Sitte). Byl také jedním ze ãtyfi generálních konzervátorû Centrální komise ve Vídni. Studoval na Technické vysoké kole ve Vídni u Heinricha von Ferstela, poté na Akademii v tvarn ch umûní u Franze von Schmidta. Praktikoval nejprve ve stavební kanceláfii vídeàského spolku Cottage, v roce 1876 nastoupil do ateliéru Franze von Schmidta, kde pracoval na návrhu stavby novogotické vídeàské radnice a vûznice. Od roku 1883 byl samostatnû ãinn. K jeho realizacím patfiily napfiíklad ãinïovní dûm d Orsay (VídeÀ, Piaristická ulice, 1885 1886), vily v Gutensteinu, dûm a tiskárna F. Jaspera a dûm Macht (1895), v letech 1887 1888 fiídil pfiestavbu vídeàského domu umûní. Na Moravû a ve Slezsku, kde mûl spoustu kontaktû díky sv m ÏákÛm, navrhl napfiíklad oltáfi minoritského kostela sv. Ducha v Opavû (1889), v roce 1898 se úãastnil soutûïe 3 JI ÍK, Karel et al. Dûjiny Ostravy. Ostrava : Sfinga, 1993, s. 199. ISBN 80-85491-39-7; PRZYBYLOVÁ, Bla- Ïena. Instituce finanãního charakteru na Ostravsku do r. 1918. In Ostrava. Pfiíspûvky k dûjinám a souãasnosti Ostravy a Ostravska 19. enov u Ostravy : Tilia, 1999, s. 315 335. ISBN 80-86101-21-5. 4 VYBÍRAL, Jindfiich. Zrození velkomûsta : Architektura v obraze Moravské Ostravy 1890 1938. Ostrava ; lapanice u Brna : NPÚ ÚOP v Ostravû a ERA 21, 2003, s. 45 46. ISBN 80-86517-94-2; T Ï. Mladí mistfii : Architekti ze koly Otto Wagnera na Moravû a ve Slezsku. Praha : Argo, 2002, s. 173 187. ISBN 80-7203-474. Novostavba banky byla zfiejmû reakcí na asanaãní plán z roku 1903, zaji Èující majitelûm domû v asanaãním pásmu, ktefií je do deseti let pfiestavûli, osmnáctileté osvobození od daní. 5 VYBÍRAL, J., 2002, cit. v pozn. 4, s. 173 174; ZATLOU- KAL, Pavel. Pfiíbûhy z dlouhého století : Architektura let 1750 1918 na Moravû a ve Slezsku. Olomouc : Muzeum umûní Olomouc, 2002, s. 626. ISBN 80-85227-49-5; THIEME, Ulrich; BECKER, Felix. Allgemeines Lexikon der Bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 8, Zwickau : F. Ullmann, 1970, s. 561 562, Julius Deininger. In Architektenlexikon Wien 1770 1945 [cit. 30. 8. 2011]. Dostupn z WWW: <http://www.architektenlexikon.at/de/84.htm>. 368

3 4 369

u Otto Wagnera. Byl velmi úspû n m studentem, v prûbûhu studia získal Gundelovu a stfiíbrnou Dvorní cenu (obû 1901), jeho závûreãná práce návrh umûlecké kolonie byla ocenûna ímskou cenou (státní cestovní stipendium). Jeho první realizací byl jiï v roce 1902 dûm Florahof na vídeàské Hauptstrasse. Do roku 1910 spolupracoval s otcem, poté se osamostatnil. Ze spoleãn ch prací mûïeme uvést kromû Obchodní a prûmyslové banky v Ostravû lázeàsk dûm U Zlatého kfiíïe v Karlov ch Varech (1906 1907), vilu Ladewig v Gutensteinu (1906) nebo Obchodní akademii ve Vídni (1906 1908). Samostatnû pak projektoval pfiedev ím návrhy rodinn ch domû, pfii nichï uplatnil jak zku enosti z italské cesty, tak inspiraci architekturou Anglie. Jeho prvním samostatn m projektem byl obytn dûm J. E. Steinera ve Fulneku (1909 1910). Poté asi tfii roky (1911 1913) pracoval na nûkolika návrzích pro Moravskou Ostravu. V roce 1919 získal W. Deininger místo profesora na prûmyslové kole v Salzburku, v letech 1931 1946 byl profesorem Technické univerzity ve t rském Hradci (zde byl v letech 1933 1935 a 1942 1943 dûkanem fakulty architektury). V Salzburku projektoval fiadu obytn ch a vefiejn ch staveb (Wehrlovo sanatorium 1926 1931, policejní kasárna 1928 1931) stejnû jako urbanistick ch návrhû. Zde také 28. srpna 1963 zemfiel. 6 Stavba ostravského bankovního domu byla povolena v kvûtnu 1904 a o rok pozdûji dokonãena. Západní ãást pfiízemí byla vyhrazena pro bankovní provoz, v chodní ãást a 1. patro byly pronajaty nûkolika obchodûm. Ostatní podlaïí zabíraly velké a luxusní byty, ãtyfii v kaïdém podlaïí, s pûti aï esti pokoji umístûn mi na vnûj í stranû dispozice a zázemím smûrem do nádvofií. V exteriéru se uplatnilo pfiedev ím hlavní, jiïní prûãelí, které bylo reprezentativnû pojato kompilací historizujících a secesních prvkû vycházejících z vídeàsk ch vzorû. Bylo rozãlenûno na zv en parter, patra a vysokou stfiechu, pfiiãemï ke zv raznûní stfiedního pásu bylo vyuïito systému trojbok ch ark fiû, vûïiãek a títû, které pfiecházejí do prostoru vysoké valbové stfiechy. Kromû tohoto plastického ãlenûní uïili autofii i prvek barevnosti v podobû pásû tmav ch kosoãtvercû na bílém podkladu ve vodorovném ãlenûní. Zb vající prûãelí byla fie ena jednodu e, celá plocha fasády byla obloïena kamenn mi deskami. 7 Budova silnû utrpûla pfii osvobozování Ostravy v roce 1945 byl zniãen parter, vymlácena okna a v kladce, po kozena fasáda. PfiestoÏe blok domû byl po válce urãen k demolici (která se nakonec uskuteãnila jen ãásteãnû), byl dûm opraven. Pfii opravách jiï ale nebyly obnoveny v echny prvky zmizely v echny vûïiãky, vãetnû velké vûïice na hfiebeni stfiechy, tukové kartu e na velk ch ark fiích, balkonek ve 3. patfie ze ikmeného nároïí, fiady kosoãtvercû pod fiímsou i v parteru zalomeného nároïí smûrem k Textilii, fasáda jiï nebyla obloïena deskami, v kladce v 1. patfie byly nahrazeny nûkolikadíln mi okny. 8 Po válce byla horní patra stále uïívána jako byty, v pfiízemí zûstaly nadále prodejny drogerie, potraviny. V 50. 70. letech 20. století se uskuteãnily utilitární opravy, pfii nichï do lo k vybourání nûkter ch v kladcû, osazení v kladcû nov ch, opravení omítky a stfiech a dvûr byl deformován pfiístavbou nákladního v tahu. Stále se poãítalo s demolicí celého bloku, opravy byly tedy pouze udrïovací, ale v 80. letech uï bylo jasné, Ïe cel komplex Textilie/Ostravice zûstane zachován. V roce 1993 byla k objektu pfiistavûna trafostanice a ze strany títu ãp. 241 byl vybudován vchod s dfievûn mi prosklen mi dvefimi. 9 V roce 2000 byla v budovû ãp. 3099 provedena rekonstrukce. 10 Podle vyjádfiení památkového ústavu v Ostravû tyto stavební práce, sledující maximální uvolnûní prostoru, pfiedstavovaly v znamné zásahy do nosné konstrukce, která jiï byla naru ena havárií v objektu ãp. 284. Památkov ústav shledal pfiedloïenou plánovou dokumentaci jako nedostateãnou a poïadoval stavebnû-historick prûzkum budovy a statick posudek. Trval také na zachování v ech pûvodních dfievûn ch prvkû, interiérové úpravy mûly b t provedeny podle dochovan ch ãástí a vycházet ze závûrû prûzkumu. 11 Majitel nakonec plánovanou rekonstrukci nerealizoval, budova zûstala kromû ãásti pfiízemí nevyuïita a zaãala chátrat. Zmûna majitele a souãasná situace V roce 2008 koupila objekt b valé Obchodní a prûmyslové banky i se sousedními budovami obchodního domu Textilia/Ostravica a také nezastavûné pozemky na námûstí Dr. Edvarda Bene e firma Amádeus Real, která zvítûzila v developerské soutûïi na dal í vyuïití celého bloku. Firma zvítûzila i pfiesto, Ïe NPÚ ÚOP v Ostravû doporuãil k realizaci projekt firmy Quinlan Private Golub, vypracovan kanceláfií RH ARCH Praha, kter ze tfií pfiedlo- Ïen ch návrhû nejlépe fie il prostor námûstí i vztah k okolní zástavbû. 12 Návrh Projektstudia pro Amádeus Real podle NPÚ nefie il návaznost na objekt Obchodní a prûmyslové banky, nerehabilitoval prostor námûstí a tvofiil kompaktní monoblok, v raznû pfievy ující a potlaãující okolní zástavbu. NPÚ v ak zvolil pouze men í zlo, ani jeden ze tfií návrhû nepovaïoval za ideální a jednoznaãnû vhodn. Památková péãe poïadovala realizovat zde kvalitní soudobou architekturu, navrïenou v kontextu daného prostfiedí plo nû památkovû chránûného území, která bude plnû respektovat dominantní postavení okolních v znamn ch historick ch objektû a vhodn m zpûsobem je doplní, aniï by se prosazovala na jejich úkor. Tyto kvality splàoval podle NPÚ pouze návrh spoleãnosti Orca, která ale ze soutûïe odstoupila. 13 6 VYBÍRAL, J., 2002, cit. v pozn. 4, s. 173-176; ZATLOU- KAL, P., cit. v pozn. 5, s. 631; THIEME, U.; BECKER, F., cit. v pozn. 5, s. 561 562; POZZETO, Marco. Die Schule Otto Wagners 1894 1912. Anton Schroll : Wien, 1980, s. 217. ISBN 3703105240, Wunibald Deininger. In Architektenlexikon Wien 1770 1945 [cit. 30. 8. 2011]. Dostupn z WWW: <http://www.architektenlexikon.at/de/ 85.htm>. 7 Konkurenzentwurf für die Mährisch-Ostrauer Handelsund Gewerbebank. Der Architekt. 1904, roã. 10, tab. 92, s. 36, Úfiad mûstského obvodu (ÚMOb) Moravská Ostrava a Pfiívoz, stavební archiv, sloïka ãp. 241. Archiv mûsta Ostravy (AMO), fond Sbírka fotografií a pohlednic, sig. V-31-2/26, V-31-2/27, V-31-2/29, V-31-2/92, V-31-2/33, V-31-2/34. 8 AMO, fond Sbírka fotografií a pohlednic, sig. V-31-2/95, V-31-2/96a. 9 ÚMOb Moravská Ostrava a Pfiívoz, stavební archiv, sloïka ãp. 241. 10 V roce 1997 byl objekt ãp. 241 rozdûlen na dvû budovy se samostatn mi ãísly popisn mi i ãísly parcelními. Novû dostaly objekty ãp. 241 a 3099, hranice vedla po levé hranû vût ího dvora. Objekt dále tvofiil jeden architektonick celek, dûlení bylo pouze majetkové. 11 Národní památkov ústav, územní odborné pracovi tû (NPÚ ÚOP) v Ostravû, sbírka pfiíloh. 12 Architektonické studie zástavby ale pfiedloïili jen nûktefií uchazeãi o pozemky Amádeus Real, Quinlan Private Golub a 21 Century Praha. Projekt firmy Quinlan Private Golub se v developerské soutûïi nakonec umístil aï na 3. místû. 13 Viz vyjádfiení NPÚ z 10. 9. 2008. NPÚ ÚOP v Ostravû, sbírka pfiíloh. Prodej pozemkû na námûstí Dr. Edvarda Bene e, které byly v majetku mûsta (net ká se domû ãp. 241, 243 a 284, které Amádeus Real koupil od soukromého majitele), fie ilo zastupitelstvo na dvou zasedáních, 24. 9. a 26. 11. 2008. Usnesení z 20. zasedání Zastupitelstva mûsta Ostravy z 24. 9. 2008, zápis z 20. zasedání Zastupitelstva mûsta Ostravy z 24. 9. 2008 a Usnesení z 22. zasedání Zastupitelstva mûsta Ostravy z 26. 11. 2008 [online]. Dostupné na WWW: <http://www.ostrava.cz/cs/urad/mesto-a-jehoorgany/zastupitelstvo-mesta/usneseni-zastupitelstva/volebni-obdobi-06-10> [cit. 25. 8. 2011]. Pro Amádeus Real 370

5 6 Obr. 5. Model obchodního centra firmy Amádeus Real od architektonické kanceláfie Projektstudio ve studii pro developerskou soutûï z roku 2008. (Archiv Útvaru hlavního architekta Magistrátu mûsta Ostravy) Obr. 6. Vizualizace obchodního centra, pohled z ulice 28. fiíjna, projekt pro DÚR z kvûtna 2010. (Archiv NPÚ ÚOP v Ostravû) Obr. 7. Plán objektu se Ïlutû vyznaãen mi návrhy na demolici v Ïádosti EIA z bfiezna 2010. (Dostupn z WWW: <http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=m SK1403>) Zpoãátku se akce zdála bezproblémová, firma Amádeus Real na sv ch webov ch stránkách prezentovala (a dodnes prezentuje), Ïe návrh respektuje místní i historické souvislosti, novû navrïen blok je v maximální moïné mífie vzájemnû propojen se stávajícím obchodním domem, bude se jednat o jedineãné propojení staré architektury s novou. 14 Také v projektu zpracovaném archi- nakonec hlasovalo 42 z pfiítomn ch zastupitelû, 2 byli 7 proti, 4 se zdrïeli. Ze zápisu z jednání zastupitelstva vypl vá, Ïe tehdej í hlavní architekt Ing. arch. Sedleck neinformoval zastupitelstvo o pofiadí, které studiím pfiidûlil NPÚ, z jeho vyjádfiení vyjmul pouze konstatování, Ïe Ïádn z návrhû není beze zbytku schopn realizace a Ïe za hlavní problém NPÚ povaïuje pfiíli nou v ku novostavby s ohledem na okolní zástavbu. To ov em Ing. arch. Sedleck oznaãil za konzervativní názor, on osobnû s pfiedimenzováním obchodního centra problém nemûl a poukázal na odváïnûj í fie ení problematiky ve svûtû. 14 Dostupné na WWW: <http://www.ocostravica.amadeus-real.cz/cz/o_projektu> [cit. 5. 8. 2011]. 371

8 9 Obr. 8. Ostrava, Obchodní a prûmyslová banka, jiïní prûãelí, souãasn stav budovy z ãervna 2011. (Foto Gabriela âoãková, 2011) Obr. 9. Ostrava, Obchodní a prûmyslová banka, v chodní trojramenné schodi tû, stav v bfieznu 2010. (Foto Vlastimil Krãmáfi, 2010) Obr. 10. Ostrava, Obchodní a prûmyslová banka, v chodní trojramenné schodi tû, stav v ãervnu 2011. (Foto Gabriela âoãková, 2011) tektonickou kanceláfií Projektstudio byly v echny tfii budovy do nového komplexu zakomponovány, jak vypl valo z dostupn ch vizualizací, které ale pfiedev ím znázoràovaly hmotu novostavby. V návrhu ani v zadání se neuvaïovalo o Ïádn ch demolicích. V bfieznu 2010 podal investor Ïádost o posouzení vlivu stavby na Ïivotní prostfiedí podle zákona ã. 100/2001 Sb. (EIA). V ní se uvádí, Ïe v rámci realizace bude stávající objekt obchodního domu rekonstruován a roz ífien o dal í komerãní, kanceláfiské a parkovací plochy.... Vlivy na kulturní památky budou spoãívat v rekonstrukci dvou nemovit ch památek evidovan ch Národním památkov m ústavem (NPÚ) Módní dûm Ostravica a sousední objekt (b valá banka). Rozsah a zpûsob rekonstrukce a podmínky provádûní budou odsouhlaseny s NPÚ. V prûbûhu fiízení se mûl investor fiídit podmínkami, které bude urãovat odborné vyjádfiení NPÚ. JiÏ zmínûná Ïádost EIA v ak obsahuje rozporné informace, kdyï v seznamu plánovan ch demolic zároveà uvádí:...demolice na p. ã. 410/1, 410/3, 407/3 (ã. p. 241). PûtipodlaÏní objekt s jedním podzemním podlaïím. Demolice jsou rovnûï zakresleny na plánku, kter je pfiílohou oznámení. 15 Poté majitel poïádal v roce 2010 NPÚ ÚOP v Ostravû o schválení projektu, v nûmï poãítal se zmínûn mi rozsáhl mi demolicemi. U budovy ãp. 241 chtûl zbofienou ãást dostavût v pûvodní pûdorysné stopû, ale mûlo se jednat o novostavbu v podobû monolitického bloku s obvodov m plá - tûm z pohledového betonu se strukturním kvûtinov m vzorem, kter mûl odkazovat na secesizující charakter pûvodní stavby. Projekt byl 28. dubna 2010 projednáván interní komisí a následnû 1. ãervence Památkovou radou NPÚ ÚOP v Ostravû. 16 Stanovisko NPÚ, vypl vající z obou jednání a podpofiené také vyjádfiením ústfiedního pracovi tû NPÚ z 10. ãervna 2010, bylo jasné v Ïádném pfiípadû není moïné bourat objekt, kter je kulturní památkou, budovu je nutné zachovat v pûvodním rozsahu se v emi pûvodními architektonick mi prvky. Pfiedkládan projekt také nekorespondoval se smyslem vyhlá ené mûstské památkové zóny, neboè hlavním principem územní ochrany by mûlo b t respektování charakteru historické zástavby se zachováním v ech dochovan ch prvkû a jeho vhodné doplnûní, nikoli naru ování. NPÚ doporuãil stavbu podle pfiedloïeného projektu zamítnout, a naopak poïadoval zachování a obnovu b valé Obchodní a prûmyslové banky. 17 Po tomto stanovisku majitel zcela rezignoval na alespoà základní údrïbu a zaji tûní objektu. V prûbûhu nûkolika mûsícû byl objekt údajn m opakovan m vnikáním cizích osob silnû zdevastován zmizela stfie ní krytina ve dvorním traktu, ãást okapû a okenních v plní, devastace postihla i interiér. To pfiispûlo ke zhor ení star ích závad a vzniku nov ch statick ch poruch. 18 Toho majitel vyuïil a v leto ním roce poïádal ministerstvo kultury o vynûtí budovy z ÚSKP z dûvodu, jak bylo v úvodu zmínûno, ztráty památkov ch hodnot. 10 15 Cel text oznámení zámûru EIA dostupn z WWW: <http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id= MSK1403>, s. 7 a 50. [cit. 5. 8. 2011]. 16 Na jednání Památkové rady byly demolice architekty zdûvodnûny tím, Ïe pro zbytek objektu nemají vyuïití, jelikoï nemûïe b t z dûvodû hygienick ch norem vyuïit pro bydlení. 17 Zápisy z jednání komisí uloïeny ve spisovnû NPÚ ÚOP v Ostravû. Viz téï odborné vyjádfiení NPÚ ÚOP v Ostravû z 2. 7. 2010 a vyjádfiení NPÚ ÚP z 10. 6. 2010, uloïeno tamtéï. 18 V razné zhor ení stavu objektu v prûbûhu uplynulého roku konstatuje i odborn stavebnû-technick prûzkum firmy MARPO z bfiezna 2011, kter srovnává stav s únorem 2010, kdy firma rovnûï provedla stavebnû-technick prûzkum. 372

Obchodní a prûmyslová banka v kontextu architektonickém a urbanistickém Jak to tedy s hodnotami b valé Obchodní a prûmyslové banky je? Budova má v prvé fiadû hodnotu architektonickou. Exteriér, kter je syntézou pozdního historismu a nastupující secese a kter Pavel Zatloukal nazval bizarním, jí dává osobitost a neopakovateln charakter. Daleko zásadnûj í je ale kompoziãní skladba interiéru a dispozice. Investor dal pfii vypsání soutûïe architektûm na v bûr fie it projekt buì jako parcelu zastavûnou jednou budovou, nebo jako parcelu zastavûnou dvûma budovami. Projekt Julia a Wunibalda Deiningerov ch je zajímav v tom, Ïe navrhli jednu budovu, která byla ale rozdûlena na dva ãásteãnû samostatné celky v chodní a západní, vyuïívající v ak spoleãné zázemí a dûmysln úsporn systém komunikací, jenï je vzájemnû propojoval. Deiningerov ch soutûïní návrh, uvefiejnûn v ãasopise Der Architekt v roce 1904, vycházel z tvaru parcely, kter byl dán sousedstvím domû ãp. 129 a 243 a také nároïní polohou na zalamující se ulici Hlavní. PÛdorys je tedy velmi nepravideln a ãlenit, pfiesto budova vykazuje pfii bliï ím pohledu symetrii a logické uspofiádání. Systém dvou nádvofií uvnitfi dispozice zajistil dostateãné osvûtlení i vûtrání vnitfiních prostor. Tato nádvofií jsou spolu se schodi Èov mi sekcemi, které zaji Èují komunikaci, jádrem celé dispozice. Vnitfiní ãlenûní prostor je velmi pfiehledné reprezentativní (obchodní, kanceláfiské a obytné) místnosti byly umístûny na vnûj ím obvodu, ve keré zázemí bylo orientováno do dvorû. PfiestoÏe dispozice byla v roce 2000 naru ena demolicemi nûkter ch pfiíãek ve 3. a 4. nadzemním podlaïí západního domu, pfii srovnání souãasného stavu s dochovan mi historick mi plány je velmi dobfie patrná a také jednodu e obnovitelná. Navíc zûstaly intaktnû zachovány dva byty v severní ãásti v chodního domu vãetnû pûvodních prvkû oken, dvefií, dfievûn ch obkladû, kování, dlaïby. PÛvodní truhláfiské prvky, kování i terazzové dlaïby jsou ãásteãnû dochované i na jin ch místech. Kromû toho se zachovaly ve keré pûvodní nosné konstrukce vãetnû kazetov ch Ïelezobetonov ch stropû, krov, stfiecha se v emi vik fii a 17 pûvodními komíny a obû schodi tû. 19 O kvalitû stavby jiï v dobû vzniku svûdãí i to, Ïe návrh vze el z architektonické soutûïe v konkurenci 71 architektû z celého Rakouska-Uherska a Ïe soutûï hodnotili pfiední vídeà tí architekti. 20 Jak vítûzn návrh, tak i dal í návrhy byly také publikovány v dobov ch odborn ch ãasopisech (Der Architekt, Der Bautechniker). Jak v razn rozdíl oproti dne ku, kdy návrh na zástavbu celého bloku vãetnû vyuïití kulturních památek vze el z developerské soutûïe, jejímï jedin m kritériem byla nabídnutá cena, a nikoli architektonické kvality. Budova Obchodní a prûmyslové banky má kromû architektonické hodnoty i velk v znam urbanistick. Stojí pfii ulici 28. fiíjna, která v té dobû byla dûleïitou komunikací mezi Opavou, Moravskou Ostravou a Tû ínem a propojovala Moravu se Slezskem. Banka byla postavena na vnûj ím okraji historického jádra, na pohledovû exponovaném místû novû vznikajícího Antonínova námûstí (dnes Smetanova), jehoï vzhled a budoucí zástavbu ovlivnila a spoluvytvofiila svou hmotou i uspofiádáním prûãelí. Její umístûní souvisí s budováním nové urbanistické sítû podle regulaãního plánu Camilla Sitteho z roku 1897, kter sice nebyl realizován, ale nûkteré jeho návrhy mûsto pfii plánování mûstského prostoru vyuïilo. Stavba byla architektonickou i urbanistickou protiváhou historizující budovy tehdej ího mûstského divadla (dnes Divadlo Antonína Dvofiáka) od Alexandra Grafa, postaveného ve stejné dobû (1905 1907). V prûbûhu nûkolika dal ích let byly v sousedství vystavûny dal í monumentální budovy napfiíklad nároïní obchodní a obytn dûm Ferdinanda Aufrichta s kavárnou Evropa (1911 1913) ãi hotel National (1912) ve vlastnictví Obchodní a prûmyslové banky, obû rovnûï od Wunibalda Deiningera, v roce 1905 byla Felixem Neumannem dostavûna star í (z roku 1896) budova fieditelství Vítkovick ch kamenouheln ch dolû. O desetiletí pozdûji námûstí doplnila budova Eskomptní banky od Karla Jaraye (1921 1922) a zejména obchodní dûm Brouk a Babka od Karla Kotase (1928 1929). Stavba Obchodní a prûmyslové banky také zakonãila blok pfiimykající se k historickému jádru, jemuï na severu dominovala budova Nûmeckého domu od Felixe Neumanna (1898). Sousední domy v bloku byly pozdûji téï pfiemûnûny ve v razné a dominující stavby na západním nároïí byl podle návrhu Felixe Neumanna vystavûn obchodní dûm Ignáce Schmelze (1911) a v letech 1928 1929 byla v tûsném sousedství postavena podle návrhu berlínské architektky Marie Frommerové novostavba obchodního domu Textilia. Budova banky tak svou podobou, která patfií ke kvalitním pfiíkladûm snahy o individuální styl v prolínání historismu a secese, pfiispûla k pfiemûnû Moravské Ostravy z provinãního mûsta v prûmyslové velkomûsto. To jiï pomûrnû brzy ocenili historikové umûní. Budova byla jako jedna z prvních staveb ostravské moderní architektury zapsána do seznamu kulturních památek jiï v roce 1990. 21 O pût let pozdûji ji Jindfiich Vybíral zhodnotil slovy:...svérázná pozdnû historická synkrese, sluãující v exteriéru prvky zaalpské renesance s motivy dávajícími tu it jiï anglikanizující inspiraci. Malebná kulisa fasád kryje racionálnû komponovan prostor, bravurnû integrující dvojí, obytnou a komerãní funkci stavby. Mohutn objem, modelovan vysok mi títy, vûïiãkami a ark fii, pfii tom urãuje nové, velkorysé mûfiítko mladému, dynamicky se rozvíjejícímu mûstskému organismu. 22 Velk podíl na fie ení mûl podle J. Vybírala zku enûj í otec Julius, ale strm tít s dvakrát konkávnû prohnut m obrysem a trojice ark fiov ch oken se objevují v pozdûj ích pracích Wunibalda (napfiíklad studie Sommerovy vily pro Láznû Jeseník). Vybíral tedy pfiiznává mlad ímu z architektû nejen v raznûj í úãast na studii, ale vyzdvihuje i jeho souvislost s aktuálními estetick mi programy. 23 Také Pavel Zatloukal hodnotil budovu banky vysoko a dokonce ji povaïoval za v chozí podnût pro Deiningerovo fie ení vídeàské Obchodní akademie (1906 1908). 24 Obchodní a prûmyslová banka patfií k nûkolika objektûm, které Wunibald Deininger vytvofiil na území Moravské Ostravy. Úspû ná první stavba mu v letech 1911 1913 zajistila dal í zakázky. Z jeho zdej ích realizací mûïeme zmínit napfiíklad dûm R. Reisze v Pfiívozské ulici 6 (1911), dûm s lékárnou M. Ptaczka na Hlavním (Masarykovû) námûstí (1911, zbofieno), dûm dûdicû I. Reisze tamtéï (1912) a soubor staveb na í ské ulici (dnes tfiída 28. fiíjna) dûm Fr. Echsnera (1912 1913), dûm V. Heinze a G. Kulky (1912), dûm F. Aufrichta s kavárnou Evropa (1912) a pfiedev ím hotel National (Palace, 1912 1913). V roce 1913 je tû vytvofiil nerealizovan návrh na novou radnici v Moravské Ostravû. Tûmito stavbami Deininger zaãínal svou kariéru architekta a uplat- Àoval v nich to, co se nauãil pfii svém studiu na vídeàské Akademii u Otto Wagnera, jednoho z nejv znamnûj ích pfiedstavitelû evropské architekto- 19 Jedno z nich (v chodní) bylo ale v prûbûhu uplynulého roku degradováno odstranûním zábradlí. 20 Mezi ãleny komise byli napfiíklad Hermann Helmer, Theodor Bach, Franz Gruber nebo Anton Weber. 21 Pod rejstfiíkov m ãíslem 12137/8-3251, evidenãní list zhotovil Milo Matûj. 22 VYBÍRAL, Jindfiich. Moravská kapitola v tvorbû Wunibalda Deiningera. 51. Bulletin Moravské galerie v Brnû. 1995, s. 45. ISSN 0231-5793. 23 VYBÍRAL, J., 2003, cit. v pozn. 4, s. 45 46; T Ï, 2002, cit. v pozn. 4, s. 175. 24 ZATLOUKAL, P., cit. v pozn. 5, s. 626; T Ï. O Moravské Ostravû jako rezervaci architektury pozdní secese a art déco. In Ostrava. Pfiíspûvky k dûjinám a souãasnosti Ostravy a Ostravska 18. Ostrava : Tilia, 1997, s. 170. ISBN 80-86101-02-9, ISSN 0232-0967. 373

11 12 13 14 Obr. 11. Ostrava, Obchodní a prûmyslová banka, severní kfiídlo západního domu, prostor s vybouran mi pfiíãkami ve 4. nadzemním podlaïí, stav v bfieznu 2010. (Foto Vlastimil Krãmáfi, 2010) Obr. 12. Ostrava, Obchodní a prûmyslová banka, severní kfiídlo západního domu, prostor s vybouran mi pfiíãkami ve 4. nadzemním podlaïí, stav v ãervnu 2011. (Foto Gabriela âoãková, 2011) Obr. 13. Ostrava, Obchodní a prûmyslová banka, pfiedsíà b valého bytu ve 2. nadzemním podlaïí severní ãásti v chodního domu, stav v bfieznu 2010. (Foto Vlastimil Krãmáfi, 2010) Obr. 14. Ostrava, Obchodní a prûmyslová banka, pfiedsíà b valého bytu ve 2. nadzemním podlaïí severní ãásti v chodního domu, stav v ãervnu 2011. (Foto Gabriela âoãková, 2011) nické moderny pfielomu 19. a 20. století. Pfiesto- Ïe se od Wagnerov ch principû ve své tvorbû odklonil, oznaãuje ho P. Zatloukal za nejtalentovanûj ího z Wagnerov ch ÏákÛ. V jeho návrzích se odrazil nov klasicismus po roce 1910, krátce i expresionismus, nakonec se jeho styl ustálil v poloze redukovaného ãi abstrahovaného historismu. 25 Deininger kombinoval historické motivy s nov mi prvky nebo je mûnil v novotvary. Na rozdíl od svého uãitele hojnû pouïíval motivy rizalitû, vûïí, títû, sloupû a ornamentû. Hodnû pracoval s detailem florálním a antropomorfním. Je pro nûj typick návrat k tradici a ornamentu. Na druhou stranu ale realizoval poïadavky modernismu na úãeln a hospodárn provoz a snaïil se o technická zlep ení. Kromû architektury navrhoval i interiéry a umûlecké pfiedmûty. 26 Skupina staveb, kterou W. Deininger navrhl v Moravské Ostravû, vytváfiela podle P. Zatloukala osobitou syntézu dobovû frekventovaného nového klasicismu v rozpûtí od znaãnû voln ch pozdnû barokních evokací k pfiísn m vrcholnû klasicizujícím formám a vedle návrhû Josefa Hoffmanna a Otto Prutschera pfiedstavovala jednu z nejv znamnûj ích dobov ch poloh v úsilí vídeàského okruhu po nalezení nového dekorativního stylu. Deiningera fiadí Zatloukal k prvním protagonistûm neoklasicismu, jehoï návrhy byly vïdy exkluzivní a pfiedjímaly pozdûj í styl art deco. 27 Jindfiich Vybíral zasazuje ostravskou Deiningerovu tvorbu do kontextu vídeàského neoklasicismu, respektive neobiedermeieru, kde osciluje mezi stylem Josefa Hoffmanna (vertikální ãlenûní kanelovan mi lisenami, dekorativní detaily) a Leopolda Bauera (plastické modelování prûãelí, mansardové a zvoncové stfiechy). 28 Na rozdíl od svého uãitele Otto Wagnera, kter se vûãi historické zástavbû stavûl rezervovanû a odmítal omezování moderní architektury snahou o záchranu historick ch budov, Deininger...citlivûji zachovával mûfiítko a rytmus staré zástavby, ale zároveà sv m stavbám dával souãasnûj í ráz, 29 coï by mohlo b t pro dne ní projektanty inspirací nejen v pfiípadû Obchodní a prûmyslové banky. 25 Jindfiich Vybíral tento styl oznaãuje za regionální modifikaci modernismu. Viz VYBÍRAL, J., 2002, cit. v pozn. 4, s. 174. 26 VYBÍRAL, J., cit. v pozn. 22, s. 46; T Ï, 2002, cit. v pozn. 4, s. 182 183; ZATLOUKAL, P., cit. v pozn. 5, s. 629. 27 ZATLOUKAL, P., cit. v pozn. 5, s. 627; T Ï, cit. v pozn. 24, s. 170 171. 28 VYBÍRAL, J., cit. v pozn. 22, s. 46. DeiningerÛv vídeàsk styl na el v Moravské Ostravû mnoïství následovníkû a stal se podle J. Vybírala ztûlesnûním mondénní elegance, která mûla zajistit pfiiblíïení se velkomûstu. 374

Budoucnost (nejen) Obchodní a prûmyslové banky Je to paradoxní, ale pro dne ní Ostravu zaãíná b t pfiíznaãné, Ïe stavby pfiedních evropsk ch architektû, oceàované jak v dobû svého vzniku, tak i nyní, jsou dnes ve velmi patném stavu, ãi dokonce v ohroïení. Staãí se podívat do sousedství Obchodní a prûmyslové banky, kde v souvislosti s jiï zmínûn m projektem firmy Amádeus Real chátrá nûkdej í nejluxusnûj í ostravsk obchodní dûm Textilia od Marie Frommerové. Na protûj í stranû je pak demolicí ohroïen cel blok domû, jejichï autorem je právû Wunibald Deininger dûm F. Aufrichta s kavárnou Evropa je spolu se sousedním domem Heinze a Kulky jiï nûkolik let prázdn a zanedban. B val hotel National (pozdûji Palace), kter J. Vybíral oznaãil za nejkvalitnûj í Deiningerovu ostravskou stavbu, má jiï vydan demoliãní v mûr, pfiiãemï ho do dne ních dnû zachránila pouze ekonomická krize, protoïe majitel nemá finance na v stavbu nové budovy, kterou na tomto místû plánuje. RovnûÏ je paradoxní, Ïe tyto budovy nejsou apriori ohroïeny nezájmem sv ch majitelû, ale toto ohroïení je dûsledkem právû pfiíli ného zájmu. DeveloperÛm jiï nestaãí realizovat se na pfiedmûstí a v okrajov ch ãástech mûsta, snaïí se dostat do jeho centra. Firma Amádeus Real to dokonce prezentuje jako svûj hlavní klad a pfiínos mûstskému urbanismu, jímï se odli uje od ostatních developerû, kdyï na sv ch stránkách pí e, Ïe pfiirozená historická centra ãesk ch mûst ztrácejí svûj pûvodní obchodní v znam na úkor gigantick ch neosobních nákupních center, která se snaïí umûle vytvofiit nová stfiediska zábavy, obchodu a sluïeb....zku enosti z ostatních evropsk ch mûst potvrzují, Ïe pfiirozená centra budou mít vïdy v hodu oproti novû zbudovan m nákupním stfiediskûm v okrajov ch ãástech mûst... Obchodní centra, která buduje spoleãnost AMÁDEUS, nabízejí v historick ch centrech mûst vysoce kvalitní, moderní, prodejní prostory typu shop in shop a dávají tak náv tûvníkûm moïnost uskuteãnit své nákupy, vyuïít sluïeb a eventuelnû strávit voln ãas v pfiíjemném prostfiedí v samém stfiedu mûsta. 30 Tyto zámûry megalomansk ch nákupních galerií ov em ke své realizaci potfiebují dostatek místa. Toho se v sevfieném prostoru centra mûsta nedostává, nejvíce samozfiejmû pfiekáïí stará zástavba, která v ak b vá historicky hodnotná, nebo dokonce památkovû chránûná. Zaãíná b t pravidlem, a to nejen v Ostravû, Ïe investor poté, co je jeho projekt novostavby, necitlivû vraïené do pûvodní zástavby, odmítnut, zvolí vyãkávací taktiku. Prostû poãká, aï neudrïovan, nechránûn objekt zchátrá natolik, Ïe buì sám spadne, nebo jsou úfiady donuceny povolit jeho demolici, aby neohroïoval bezpeãnost a Ïivoty obyvatel. Nûkdy je takové pfiirozené chátrání urychlováno náv tûvami bezdomovcû, ktefií si neomylnû ke své ãinnosti vybírají právû architektonicky hodnotné stavby. To je i pfiípad Obchodní a prûmyslové banky, kde naprost nezájem majitele a nulová snaha o alespoà základní údrïbu a o to, aby zabránil niãení svého majetku, zpûsobily, Ïe degradace budovy nabrala v uplynulém roce velmi rychl spád. Pfiitom jedinou zfiejmou pohnutkou je snaha o vypsání objektu z ÚSKP. Pak by totiï firmû jiï nic nebránilo v realizaci jejích plánû, ãili, jak vypl vá z vefiejnû dostupn ch materiálû, demolici dvou tfietin hmoty budovy. Vlastník sice pfiedloïil v srpnu 2011 pfii opûtovné Ïádosti o závazné stanovisko k zam lené v stavbû obchodního centra studii projekãní kanceláfie Projektstudio, která byla prezentována pfii investorské soutûïi v roce 2008 a s demolicí historick ch budov nepoãítala, je ov em otázkou, co by se stalo, kdyby budova skuteãnû ztratila památkovou ochranu a investor by se jiï nemusel ohlíïet na stanovisko orgánû památkové péãe. 31 Pfiístupu developera se v ak nelze divit, pouze vyuïívá moïností, které mu byly dány. Architektonické soutûïe jsou nahrazovány soutûïemi developersk mi, v nichï rozhoduje pouze cena, kterou je pfiípadn investor ochoten nabídnout. 32 Nic ho proto nenutí pfiedloïit kvalitní projekt, kter by se zodpovûdnû vyrovnal i s existencí historicky hodnotn ch staveb a kter by nenásilnû zapadl do stávající zástavby, pfiípadnû by ji vhodnû dotvofiil, pro nûj je nejdûleïitûj í co nejrychlej í ekonomická návratnost projektu. PfiestoÏe je tento názor ve spoleãnosti dosti roz ífien, památkáfii nejsou rigidními obhájci star ch domû, a pokud je projekt opravdu kvalitní, nemají problém s vpu tûním novostaveb do historického prostfiedí. 33 To ov em není pfiípad pfiestavby bloku mezi ulicemi 28. fiíjna a NádraÏní, kde navíc reálnû hrozí zcela zbyteãn zánik kvalitní architektury, která stála u zrodu dne ní podoby Ostravy. Pfiitom samo mûsto má nûkolik nástrojû, jak i v pfiípadû developersk ch soutûïí udrïet kvalitní architekturu. Pfii prodeji pozemkû mûïe pfiesnû a jasnû stanovit podmínky, které musí pfiípadn zájemce dodrïet jak v pfiípadû novostavby, tak ve vztahu ke kulturním památ- 29 VYBÍRAL, J., 2002, cit. v pozn. 4, s. 182. 30 Dostupné z WWW: <http://www.amadeus-real.cz/ o_nas> [cit. 11. 8. 2011]. Kromû Ostravy se firma snaïí dostat i do centra Plznû, kde je v souãasnosti v této souvislosti aktuální kauza s demolicí kulturního domu In- 15 Obr. 15. Ostrava, Obchodní a prûmyslová banka, dochované pûvodní truhláfiské prvky, ãerven 2011. (Foto Gabriela âoãková, 2011) west, âesk ch Budûjovic, Karlov ch VarÛ a Zlína, dokonãená jsou jiï obchodní centra v Brnû, Praze, Ústí nad Labem, Liberci a Hradci Králové. 31 Názor, Ïe bude stavba ochránûna tím, Ïe stojí v mûstské památkové zónû, kter pouïilo Ministerstvo kultury âr pfii neprohlá ení sousedního domu ãp. 284 za kulturní památku, mûïeme lehce zpochybnit pfiíkladem protûj ího areálu hotelu Palace, shodou okolností také od W. Deiningera. Objekt není kulturní památkou, a pfiestoïe stojí na území mûstské památkové zóny, má jiï nûkolik let vydán demoliãní v mûr. Z toho vypl vá, Ïe ochrana budovy pouze v rámci zóny není dostateãnû právnû zaji tûna. 32 Tato praxe nastoupila poté, co mûsto v roce 2005 odstoupilo od v sledkû mezinárodní urbanisticko-architektonické soutûïe na zástavbu Karoliny a zaãalo vypisovat takzvané investorské soutûïe. K tomu STRAKO, Martin. Nová architektura, historické prostfiedí a Ostrava. Zprávy památkové péãe. 2011, roã. 71, ã. 3, s. 165 173. ISSN 1210-5538. 33 V Ostravû napfiíklad chystaná pfiístavba Domu umûní nebo pfiestavba vítkovického plynojemu na kongresové centrum, obojí od arch. J. Pleskota, z realizovan ch staveb tfieba Divadlo loutek od arch. P. M. Hájka a G. Mináfiové z let 1995 1999 s pfiístavbou z roku 2011 ãi takzvaná Mûstská brána od arch. L. Kuby a T. Pilafie z let 2006 2009 v sousedství kostela sv. Václava nebo dostavba nádraïí Ostrava-Svinov od arch. V. Filandra. Více se tomuto tématu vûnoval Martin Strako, viz STRAKO, M., cit. v pozn. 32, s. 165 173. 375

17 16 Obr. 16. Ostrava, Obchodní a prûmyslová banka, stav 4. nadzemního podlaïí, následky zatékání po odstranûní stfie ní krytiny, ãerven 2011. (Foto Gabriela âoãková, 2011) Obr. 17. Ostrava, Obchodní a prûmyslová banka, odstranûná stfie ní krytina ve dvorním traktu, ãerven 2011. (Foto Gabriela âoãková, 2011) Obr. 18. Ostrava, Obchodní a prûmyslová banka, vyuïití pûvodních dvefií souãasn m majitelem, ãerven 2011. (Foto Gabriela âoãková, 2011) kám. JelikoÏ nikoli Národní památkov ústav, ale Magistrát mûsta Ostravy je v konn m orgánem památkové péãe, mûïe také, pokud majitel zanedbává péãi o kulturní památku, udûlit sankce na základû 35 zákona ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi. V tomto pfiípadû zatím mûsto sv ch práv a moïností nevyuïilo. Pouze dvakrát 20. záfií 2010 a 28. dubna 2011 magistrát zahájil správní fiízení s vlastníkem b valého komplexu Textilie. Poprvé vyvolal fiízení Útvar hlavního architekta (dále jen ÚHAMO) podle 10 památkového zákona (ã. 20/1987 Sb.) kvûli neplnûní povinností, které ukládá vlastníkovi kulturní památky 9 (udrïovat kulturní památku v dobrém stavu a chránit ji pfied ohroïením nebo po kozením). Tehdy bylo majiteli uloïeno zajistit objekt proti vstupu cizích osob (rozhodnutí ÚHAMO z 10. prosince 2010), coï v termínu splnil. Podruhé fiízení zahájil stavebnû správní odbor na základû 135 odst. 18 2 stavebního zákona (ã. 183/2006 Sb.). Majiteli bylo nafiízeno zabezpeãit budovu proti ohroïování zdraví a ÏivotÛ osob (protokol odboru stavebnû správního z 28. dubna 2011). Amádeus Real zaãal s opravami stfiech, na nichï chybûla krytina, a de Èov ch svodû, do termínu, kter mu byl magistrátem urãen (31. srpna 2011), v ak bylo provedeno jen minimum prací. Majitel se hájí tím, Ïe rozebírání objektu sbûraãi kovû postupuje rychleji neï oprava. Zda magistrát uplatní sankce za nedodrïení termínu oprav, zatím není jasné. 34 ZprÛãelí budovy byly navíc v nedávné dobû odstranûny plastiky lvû. PfiestoÏe se jedná o souãást kulturní památky, Národnímu památkovému ústavu jejich transfer a pfiípadné nové umístûní nebyly oznámeny. 35 Objekt b valé Obchodní a prûmyslové banky tak dále beznadûjnû podléhá zubu ãasu, stejnû jako sousední budova pûvodního obchodního domu Textilia od M. Frommerové. V pfiípadû Textilie sice zástupce firmy Amádeus Real vyjádfiil ochotu k její obnovû, proã se v ak s rekonstrukcí, která mûïe probíhat nezávisle na stavbû celého obchodního centra, je tû nezaãalo, je otázkou. V souãasnosti je stav v ech tfií staveb v bloku jiï kritick, a pokud se nezaãne urychlenû fie it, pfiijde Ostrava o dal í stavby, které ilustrují její nejv znamnûj í období, Jindfiichem Vybíralem trefnû nazvané zrozením velkomûsta. 34 Dle sdûlení Ing. M. Kfiídla z odboru památkové péãe Útvar hlavního architekta tuto záleïitost nefie il a pfienechal ji oddûlení stavební policie magistrátu. Ta mûïe ulo- Ïit sankci podle 178 odst. 2 nebo 180 odst. 2 stavebního zákona, která ov em v tomto pfiípadû mûïe dosáhnout v e pouze 200 000 Kã, zatímco odbor památkové péãe mûïe uloïit za poru ení památkového zákona sankci aï do v e 2 000 000 Kã. 35 Za upozornûní a dal í podnûtné pfiipomínky dûkuji Mgr. Martinu Strako ovi. 376