Vytyčení stavebních čar a výškové úrovně -vytyčí osoba oprávněná kzeměměřičským pracím (zeměměřičský inženýr nebo absolvent zeměměřičského směru střední školy) -podle vytyčovacích výkresů v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením -vytyčí stavební čáru a nejméně jeden pevný bod pro výškovou úroveň stavby -stavební čára je čára, v níž leží líc uličního průčelí ve výšce přízemí (hranice, rozhraní mezi stavbou a nezastavěnou částí pozemku) -stavební čára (regulační čára), je stanovena v územním plánu a nesmí být překročena. Stavební čára se neshoduje s hranicí pozemku. -Hraničí-li stavba s uličním pozemkem, čára uliční a stavební splývá ( např. řadová zástavba ) Vytyčení půdorysu stavby na staveništi -před zahájením činnosti na staveništi stavebník musí zajistit vytyčení stavby podle vytyčovacích výkresů v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením -prostorová plocha stavebního objektu se vyznačí vytyčovacími značkami (kolíky, lavičkami), pomocí bodů, os a výškové úrovně -podkladem pro vytyčení stavby je situační (vytyčovací) výkres (součástí projektové dokumentace stavby) -výškové měření je vhodné napojit na státní nivelační síť -na terén se vytyčuje půdorys přízemí tak, že rohové body se označí dřevěnými kolíky 500-600 mm dlouhými, vprůměru asi 80 mm -pravoúhlé půdorysy se kontrolují úhlopříčkami -vytyčené body se musí zajistit lavičkami (rohové, řadové, schodišťové) -umísťují se 1 až 2 m od obrysu výkopu -horní hrana má být ve výšce 600-1000 mm nad terénem -na lavičkách se provedou zajišťovací značky pomocí zářezů nebo hřebíků a napnutím drátu mezi značkami se pak přenášejí vytyčené body do úrovně výkopu 1
Vytyčení půdorysu stavby na staveništi -rozsáhlejší plocha staveniště se vytyčuje ve čtvercové síti o stranách 20 až 50 m Půdorysné vytyčení výkopů a základů Vytyčení půdorysu stavby na staveništi -podkladem pro vytyčení výkopů a základů jsou stavební výkresy výkopů Vytyčení výkopů a základů a) axonometrické, b) řez 2
Znalosti o staveništi -znát podrobně vlastnosti základových půd po stránce fyzikální, chemické a mechanické -nutné zajistit geologický a hydrogeologický průzkum -znát důkladně vlastnosti zemin (na neporušených vrstvách základové půdy) -druh i podrobnost průzkumu závisí na složitosti geologických a hydrogeologických poměrů vpodzákladí a také na konstrukci a rozsahu stavby průzkumy staveniště rozlišujeme: -předběžný průzkum -podrobný průzkum -průzkum během stavění -průzkum během existence stavby Průzkum se provádí podle ČSN 73 0090 Zakládání staveb. Geologický průzkum pro stavební účely Předběžný průzkum -provádí se převážně pro zastavovací (urbanistický) plán -úkolem je určení stability území (staveniště) jako celku a vhodnost staveniště pro navrhovanou konstrukci -podkladem pro vypracování posudků o průzkumu jsou geologické mapy, prohlídka staveniště a sondovací práce -geologické mapy a geologická dokumentace se shromažďují v Geofondu -pro lepší posouzení můžeme použít starých posudků a plánů, sledujeme trhlinky na objektech -důležité je si zjistit i stav podzemní vody (studny, záleží na suchém či deštivém počasí), chemické složení vody, propustnost zeminy -sondování a přímé určování vlastností zemin se provádí na vzorcích vlaboratoři nebo přímo na staveništi (in situ) -druhy sond a jejich vzdálenost volíme podle rozsahu staveniště a geologických poměrů na staveništi -hloubka by měla být taková, aby bylo dosaženo dostatečně únosných a málo stlačitelných vrstev 3
Předběžný průzkum -upřesňuje průzkum předběžný tak, abychom dostali jasný obraz o geologických poměrech a vlastnostech základové půdy -je nutno vyšetřit pevnost, stlačitelnost základové půdy a provést výpočet únosnosti a sedání, ochranu základové konstrukce proti agresivitě vody -na základě předchozích poznatků a výpočtů navrhneme založení, případně rozčleníme stavbu dilatačními spárami, a postup při zakládání Sondy -je důležité zaměřit polohově, ale i výškově -vycházíme z nivelační sítě a počátek sondy vztáhneme k mořské hladině -o sondách musíme vést pečlivě záznamy do pracovního deníku Počet sond a jejich rozmisťování -umisťujeme vně budovy, co nejblíže základů, aby základová půda vmístě základů nebyla narušena nebo poškozena -počet sond je dán také velikostí stavby 4
Počet sond a jejich rozmisťování -pro jednoduchý objekt provádíme tři sondy -vzdálenost sond od sebe je v rovinatém území 20 až 50 m -ve složitějších případech volíme síť sond podle potřeby např. po 5 m Rozmístění sond: a) pro malý objekt, b) rozsáhlý objekt Počet sond a jejich rozmisťování -hloubka sond se stanovuje podle zatížení konstrukce a podle jejich rozměrů, -musí projít všemi vrstvami základové půdy, na které bude působit přitížení stavbou -pro pozemní stavby se sondy dělají do hloubky asi 3b (b je šířka základu vmetrech) pod základovou spáru, min. však do hloubky 6 m, případně h = b -u deskových základů min. h = 1,5b -u průmyslových staveb děláme alespoň jednu sondu do 20 až 30 m -ostatní sondy stačí od 6 až 12 m Rozmístění sond: a) pro malý objekt, b) rozsáhlý objekt 5
Druhy sond -volíme podle účelu stavby, rozlohy stavby, typu konstrukce budovy a geologických poměrů Zarážené sondy je to nejčastěji ocelová trubka, profilu 30 mm a délky 2 až 4 m, která se zaráží do zeminy. Vzorky se používají většinou pro pedologické (rozlišování druhů půd) a agrotechnické posuzování Kopané sondy nejčastěji o rozměru 1,2 x 1,8 m se hloubí do 6 až 8 m podle hladiny podzemní vody. Kopaná sonda umožňuje prohlídku zeminy a mohou zní být snadněji odebírány neporušené vzorky Provádění sond: kopané sondy Druhy sond Vrtané sondy jsou profilu 50 až 300 mm, používají se do měkčích zemin, vzeminách obsahujících štěrk je nutno volit profily větší. Vnesoudržných zeminách musí být vrty paženy ocelovými výpažnicemi. Vrtané sondy jsou trojího druhu: -sondy vrtané lžící (ruční točivé vrtání) se užívá do měkkých až středně pevných zemin -dlátování (nárazové vrtání) slouží krozbití balvanů, které stojí vcestě vrtání -strojní jádrové vrtání je nutné tam, kde je třeba získat neporušená jádra skalních hornin, ale i soudržných zemin (jílů). Provádění sond: vrtané sondy 6
Odebírání a hodnocení vzorků ze sond Vzorky zemin -se odebírají zkaždé odlišné vrstvy, ze stěn nebo i ze dna sondy, nejméně však zkaždého metru hloubky sondy -označené vzorky se ukládají do vzorkovnic a chrání se před účinky vnějších vlivů (teplota, déšť, mráz, voda, otřesy přepravou, atd.) -pokud je v sondě voda, je třeba zaznamenat její naraženou hladinu a za 24 hodin pak ustálenou hladinu Vzorky vody -vzorek se odebírá po ustálení hladiny podzemní vody, v min. množství 1 litr -u vody se zjišťuje kyselost nebo zásaditost pomocí ph -vody silně kyselé sph nižším než 4 narušují strukturu betonových základů, -vody silně zásadité (nad 8,3) jsou podezřelé ze znečištění odpadními průmyslovými vodami Dále se u vody zjišťuje: tvrdost, měkkost vody, mohou obsahovat také agresivní CO 2 (oblast dolů) Odebírání a hodnocení vzorků ze sond Laboratorní zkoušky -slouží k zjišťování vlastností zemin a vody zjišťujeme: zrnitost, pórovitost, objemová hmotnost, vlhkost, propustnost, konzistenční meze, úhel vnitřního tření zeminy a soudržnost (stlačitelnost),chemické složení (agresivita) vody Khodnocení vzorků slouží také: Polní a zatěžovací zkoušky, které se provádějí přímo na staveništi Geofyzikální měření např. pro zjištění modulů a polohy vrstev Rozvinutý geologický profil stěn kopané sondy 7
Odebírání a hodnocení vzorků ze sond Profil vrtané sondy Průzkum během stavění (provozní průzkum) - je nutný hlavně pro rozsáhlé stavby, jako jsou teplárny, elektrárny, mosty, přehrady Průzkum během existence stavby -se provádí např. vpřípadech, pokud se změní lhůta dokončení stavby nebo vprůběhu následujících let kolísá hladina spodní vody Výsledky průzkumu staveniště zpráva, která by měla obsahovat: a) popis konstrukce b) geologické poměry staveniště, účel průzkumu c) výsledky předběžných prací, prohlídky staveniště d) popis sondovacích prací, výkopů, vykreslení geologických profilů e) výsledky polních zkoušek na staveništi -in situ f) výsledky geofyzikálních zkoušek g) výsledky laboratorních zkoušek, chemické rozbory, agresivita vody h) geotechnické výpočty napětí, sedání, konsolidace,únosnosti, posouzení stability, zemních tlaků i) technické závěry o založení konstrukce j) podklady zprávy, protokoly měření zkoušek, situace sond k) seznam norem, literatury 8
Výběr staveniště Průzkum během stavění (provozní průzkum) Staveniště mohou být podle vhodnosti: -vhodná -dobře použitelná; -podmíněně použitelná, -málo vhodná, -nevhodná. Staveniště vhodná -která se vyznačují únosnou a málo stlačitelnou půdou -zde zakládáme nad hladinou podzemní vody (h.p.v) -čerpání vody ze stavební jámy je snadné, stavební jámu není nutno roubit -půda ani voda neobsahuje látky škodlivé betonové konstrukci základu -základová půda může obsahovat štěrky, písky, poloskalní a lehce rozpojitelné skalní horniny Staveniště dobře použitelná, -u nichž sedání i u členitých budov jsou v přípustných mezích, -konstrukci rozdělíme dilatačními spárami, stěny stavební jámy již roubíme, svahy výkopů vystačí ve sklonu 1:1,5. Čerpání vody je zvládnutelné -základová půda obsahuje převážně ulehlé písky, pevné jíly a suché spraše Výběr staveniště Staveniště podmíněně použitelná, -vyžadující určitého uspořádání konstrukce, např. široké pásy a desky -voda už může být méně agresivní, půda je nestejnorodá -je třeba provést izolace i proti tlakové vodě -tato staveniště se nacházejí vúdolních nivách řek, vurčité hloubce bývá podklad z neogenních jílů, který způsobuje dlouhodobá (časová) sedání staveb Staveniště málo vhodná, -voda nízko pod terénem a musíme ji čerpat, resp. provést umělé snížení h.p.v. -voda může být agresivní -na těchto staveništích se mohou vytvořit sesuvy -jsou to staveniště poblíž řek, rybníků směkkými zvodněnými sedimenty Nevhodná staveniště, -jsou např. pozemky nad zásobami nerostných surovin 9
Stabilita území Stabilita svahů Faktory, které způsobují sesouvání: Změna sklonu svahu - vzrůst sklonu svahu způsobuje v horninách změnu napětí Přitížení násypy - způsobuje vzrůst smykových napětí a zvětšení napětí vody vpórech jílovitých zemin, které zmenšují vnitřní tření Otřesy, vibrace -u spraší a málo zpevněných písků může dojít otřesy kporušení vazby a tím ke zmenšení soudržnosti -u zvodnělého jemného písku a citlivých písčitých jílů mohou dát otřesy popud kpřemístění nebo pootočení zrn Změny obsahu vody: -vliv atmosferických srážek vzeminách vzrůstá tlak vody vpórech a mění se konzistence. -v období sucha jílovité zeminy vysychají a smršťují se. Tím pak umožňují vnik vody do jílovitých hornin. -rychlé změny vodní hladiny (např. při březích umělých jezer). Náhlý růst vodního tlaku v pórech může způsobit i náhlé ztekucení písku Stabilita území Stabilita svahů Působení podzemní vody: -proudění podzemní vody působí tlakem na částice zeminy -podzemní voda může vyplavit tmel, zmenšuje soudržnost a klesá součinitel vnitřního tření -proudící voda v jemném písku vyplavuje částice ze svahu. Vznikají pak kaverny. -napjatá hladina podzemní vody působí na nepropustné vrstvy v nadloží jako vztlak. Činnost mrazu -mrznutím se zvětšuje objem vody v trhlinách -v jílovitých horninách se při tání zvětšuje objem vody zvrstviček ledu vpovrchové vrstvě, která pak rozbřídá. Zvětrávání hornin -mechanické a chemické zvětrávání porušuje postupně soudržnost hornin Změny ve vegetačním porostu svahů -kořeny stromů udržují stabilitu svahu mechanickým působením 10
Stabilita území Zvýšení stability svahů a jejich sanace -zmenšíme sklon svahu, případně provedeme na svahu lavičky, vytvoříme odstupňovaný tvar. -u paty svahu přidáme přitěžující násyp, případně na horní straně odebereme část zeminy. -u svahů svodou provedeme odvodnění horizontálními vrty nebo žebry, která musíme chránit humusem a svést do trativodů. -svah lze chránit proti vnikání vody humusem a zatravnění. -proti nepříznivým účinkům vytékající vody ze svahu, zřizujeme ochranné vrty, vyplněné štěrkem. 11