Sluneční stínohra. Michal Švanda. Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Astronomický ústav UK, Praha



Podobné dokumenty
SLUNCE. 5. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský

Pozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

Trochu astronomie. v hodinách fyziky. Jan Dirlbeck Gymnázium Cheb

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce

Podmínky k zápočtu z předmětu KOF/AP

Astronomický klub Pelhřimov Pobočka Vysočina Česká astronomická společnost

v02.00 Zatmění Slunce Jiří Šála AK Kladno 2009

PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY. Maturitní otázka č. 1

Slunce zdroj energie pro Zemi

Mgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka

Role magnetického pole při strukturování bílé koróny (interpretace pozorování zatmění z Angoly 2001)

Zatmění Slunce v roce Jan Sládeček. Abstrakt:

Odhalená tajemství slunečních skvrn

Program pro astronomy amatéry. Hvězdárna v Rokycanech Karel HALÍŘ duben 2006

Sluneční skvrny od A do Z. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

ZMĚNY METEOROLOGICKÝCH VELIČIN NA STANICI VIKÝŘOVICE BĚHEM ZATMĚNÍ SLUNCE V BŘEZNU 2015

Částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod Energetické úvahy Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů Model našeho Slunce 15

Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ

PŘEDCHOZÍ :: DALŠÍ :: OBSAH HISTORIE POZOROVATELNÉ OBJEKTY PŘÍSTROJE METODY AKTIVITA VÝSLEDKY SLUNCE DALEKOHLEDEM PŘEDNÁŠÍ: MICHAL ŘEPÍK

Studium časového vývoje erupcí v čarách vodíku a vápníku

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

pohyb hvězdy ve vesmírném prostoru vlastní pohyb hvězdy pohyb, změna, souřadné soustavy vzhledem ke stálicím precese,

Role magnetického pole při strukturování bílé koróny (interpretace pozorování zatmění z Angoly 2001)

Nabídka vybraných pořadů

Čas a kalendář. RNDr. Aleš Ruda, Ph.D.

Sluneční dynamika. Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK

Astronomie, sluneční soustava

POZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH. Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.

Cesta do nitra Slunce

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

Hvězdářská ročenka 2016

Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce.

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze

Hvězdářská ročenka 2018

10. Sluneční skvrny. Michal Švanda. Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR. Sluneční fyzika LS 2007/2008

Astronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka

Korekce souřadnic. 2s [ rad] R. malé změny souřadnic, které je nutno uvažovat při stanovení polohy astronomických objektů. výška pozorovatele

Soutěžní úlohy části A a B ( )

Venuše druhá planeta sluneční soustavy

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze

Tělesa sluneční soustavy

Základní jednotky v astronomii

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze

Úvod. Zatmění Slunce 2006

Zajímavé vlastnosti sluneční atmosféry: magnetická a rychlostní pole

Rozdělení přístroje zobrazovací

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady

Sezimovo Ústí Výroční zpráva 1999

TRANZIT VENUŠE PŘES SLUNCE

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Nabídka vybraných pořadů

OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

Astronomická pozorování

Spektroskopie Slunce. Michal Švanda. Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR. Spektroskopie (nejen) ve sluneční fyzice LS 2011/2012

Koróna, sluneční vítr. Michal Švanda Sluneční fyzika LS 2014/2015

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život?

Koróna, sluneční vítr

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY

Základy spektroskopie a její využití v astronomii

O tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 26. březen 2015

1 Co jste o sluneèních hodinách nevìdìli?

Datová analýza. Strana 1 ze 5

Energetika v ČR XVIII. Solární energie

Úvod do fyziky plazmatu

SLUNCE A JEHO POZOROVÁNÍ III

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.35 EU OP VK. Fyzika Orientace na obloze

Orbit TM Tellerium Kat. číslo

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

K většině poznatků o vesmíru přispěla astrofotografie. Ale tématem přednášky bude spíše seznámení se s fotografií krás oblohy, ne vědecký výzkum.

March 01, IAM SMART F9.notebook : : : :51. nemění. perihélium afélium elipsa. Pohyby Země.

Čas a kalendář. důležitá aplikace astronomie udržování časomíry a kalendáře

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření

Eruptivní procesy na Slunci a jejich optická, radiová a EUV diagnostika

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Obr. 4 Změna deklinace a vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK,

Rotace zeměkoule. pohyb po kružnici

OPTICKÉ JEVY V ATMOSFÉŘE. Radka Vesecká,

Stručný úvod do spektroskopie

Od středu Sluneční soustavy až na její okraj

2.1.2 Měsíční fáze, zatmění Měsíce, zatmění Slunce

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

Úvod 7. Komu je kniha určena 7. Kapitola 1 Specifika astronomické fotografie 8

Úplné zatmění Slunce 3. listopadu 2013

Netřískové způsoby obrábění

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Končí mayský kalendář opravdu ?

Úplné zatmění Slunce první výsledky

Fyzika_7_zápis_7.notebook April 28, 2015

Krajské kolo 2014/15, kategorie EF (8. a 9. třída ZŠ) Identifikace

Světlo a stín. Patrik Szakoš, Jáchym Tuček, Daniel Šůna

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

Jemná struktura slunečních skvrn. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 190 ze

Kosmické záření a astročásticová fyzika

ZÁVISLOSTI DOPADAJÍCÍ ENERGIE SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ NA PLOCHU

Transkript:

Sluneční stínohra Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Astronomický ústav UK, Praha

Zatmění Slunce vzdálená historie 2197 pnl Li a Che opilci (nepodloženo) Kost z Anyang (prov. Henan) 1300 pnl Babylón záznamy na hliněných destičkách z Ugaritu (dnes Sýrie) 3. 5. 1375 pnl a 5. 3. 1223 pnl 720 495 pnl, 36 zatmění v Čchun čchiou 585 pnl Thálés z Milétu, první evropská předpověď 829 1019 záznamy o slunečních zatměních z arabských spisků

Zatmění Slunce fyzikální historie Zásadní objevy získané na základě zatmění: Babylónská zatmění zpomalování rotace Země 15. 4. 136 pnl v Babylónu, mělo by být o 48,8 západněji (Malorka) (1,7 ms/100 let) Kalibrace některých historických kalendářů 17. stol. E. Halley zrychlování měsíčního pohybu 11 /rok Objev sluneční atmosféry (do 1860 měsíční atmosféra) 1870 Young spektrum koróny velmi horká 1919 gravitační ohyb světla (1,65 2,05, teorie 1,75 ) Polohy zdrojů rentgenového a radiového záření na Slunci

Sluneční zatmění proč vlastně Správně spíš zákryt Měsíc se nasune na Slunce Sklon ob. roviny Měsíce vůči ekliptice 5,2 Měsíc v uzlu a současně v novu, Slunce od uzlu max. 10 Uhlové rozměry shodou okolností srovnatelné jedinečná situace ve sluneční soustavě (!) ale ne vždy a ne navždy (cca za 250 mil. let vymizí úplně) V závislosti na poloze pozorovatele a vzdálenosti Měsíce od Země úplné, prstencové, (hybridní), částečné

Periodicita zatmění saros Drakonický (d) 27,21222 d, synodický (s) 29,53059 d Minimalizujeme: = n d m s, kde n a m jsou celá Saros n=242, m=223 6585,31 dne 18 let 9 až 11 dní 7 h 43 min kalendářně (3 5 přestupných let) 40 zatmění Slunce (14 A, 12 T, 14 P), 26 zatmění Měsíce (17 T, 9 P) 7h 43 min otočení Země skoro o 120 po třech periodách saros zatmění na cca stejné zeměpisné délce =0,03567 dne daná perioda časem vymizí číslování saros period (G. van den Bergh, 1955), lichá severní jižní, sudá jižní severní)

Periodicita zatmění další periody Délka dny Počet lunací Název 177,19 6 Semester 1210,75 41 Heptom 1387,94 47 Octon 3986,63 135 Tritos 6585,32 223 Saros 6939,7 235 Metonův cyklus 10571,95 358 Inex 11959,89 405 Maya 19755,96 669 Exeligmos

Periodicita zatmění inex/saros = n d m s, kde n a m jsou celá Inex n=358, m=388,5 10 571,95 dne 29 let bez cca 20 dní Zatmění na cca stejné zeměpisné délce, ale opačné šířce Následující zatmění nastává u opačného uzlu (saros u téhož uzlu) Chyby fitu: Saros 0,036 d, tedy 0,478 pohyb Měsíce, životnost cca 1200 let Inex 0,003 d, tedy 0,040 pohyb Měsíce, životnost cca 27 000 let Čas mezi dvě zatměními může být popsán jako T=i Psaros+j Pinex, i a j jsou celá

Pozorování slunečního zatmění Částečná fáze Velmi intenzivní svit Je třeba chránit si oči Astrofólie Svářečské sklo 12 13 Zatměňové brýle Černobílý osvícený negativ Fotografie a video Kvalitní filtr před např. z astrofólie Úplná fáze Pozorování zcela bez filtru Stačí pouhé oči, dalekohled lepší, triedr nebo velký binar ideální Fotografie a video Bez filtru Manuální nastavení expozice a ostření

Amatérská věda Fotografie Struktura koróny Rychlé změny v koróně (z více míst na Zemi) Struktura magnetického pole v koróně Určení kontaktů T1 a T4 Meteorologická pozorování Setrvačnost atmosféry Reakce atmosféry na prudké změny v intenzitě Pozorování chování zvířat a rostlin

Skládačky (1)

Skládačky (2) Sekvence snímků s různými expozicemi Zcentrovat, ořezat Radiální rozostření (~10 ) Pracovní = Originál rozostřený Výsledek = Pracovní snímky pro všechny expozice

Skládačka jako maska Švanda, Photoshop+IDL, 1999 Druckmüller, rigorózní matematické zpracování obrazu, 1999

Přesvědčivé zpracování

Je to opravdu Měsíc?

Zatmění z vesmíru (Mir, 1999)

Zatmění z vesmíru (Meteosat, 2005)

Zatmění Slunce 29. 3. 2006 (1) 29. zatmění Saros 139 (celkem 71 zatmění, 17. 5. 1501 3. 7. 2763, vzestupná fáze) 18. 3. 1988, 8. 4. 2024 Geocentrická konjunkce 29. 3. 2006 10.34:25 TT Maximální fáze 29. 3. 2006 10.11:18 UT Začátek 8.36,6 TT ve východní Brazílii, konec 11.48,0 u severního Mongolska Maximální délka 4 min 6,7 s, maximální fáze 1,05151

Zatmění Slunce 29. 3. 2006 (2)

Zatmění Slunce 29. 3. 2006 (3)

Zatmění Slunce 29. 3. 2006 (4)

Zatmění Slunce 29. 3. 2006 (5)

Zatmění Slunce 29. 3. 2006 (6)

Zatmění Slunce 29. 3. 2006 (7)

Údaje pro Čechy a Moravu 29. března 2006 kolem poledne 1. kontakt 11.47 SELČ Max. fáze 12.49 SELČ (0,496) 4. kontakt 13.51 SELČ Velikost zatmění od 0,472 (Ústí n. L.) po 0,544 (Ostrava)

Částečné zatmění

Jaké asi bude úplné

Čeho si všimnout? (1) Srpečky na zemi, letící stíny (~ve vodě) Ocelové osvětlení Letící stín Utichající ptáci Usínající zvířata Zavírající se květiny Hvězdy na denním nebi

Čeho si všimnout? (2)

Čeho si všimnout? (3) Bailyho perly Zbytky sluneční fotosféry vyčnívající za kostrbatým okrajem Měsíce

Čeho si všimnout? (4) Chromosféra Vrstva s teplotní inverzí Cca 2500 km tlustá, cca 10000 K Protuberance Oblaka vyvrženého plazmatu podél magnetických siločar

Čeho si všimnout? (5) Koróna Nejzazší vrstva sluneční atmosféry Řídká a horká Světlo fotosféry rozptýlené na volných elektronech Pozorovatelná pár desítek sekund před a po úplném zatmění

Další zatmění do 2020

Úplná zatmění v ČR 7. 6. 1415 12. 5. 1706 7. 10. 2135 (Olomouc, Ostrava) 22. 7. 2381 (Praha, Brno)

Závěrem Rada člověka, který strávil jedno zatmění za hledáčkem fotoaparátu: HLAVNĚ SE DÍVEJTE!

Zdroje Mapy Fred Espenak, www.mreclipse.com Snímky prof. M. Druckmüller, http://www.zam.fme.vutbr.cz/~druck/eclipse/ Údaje pro Čechy a Moravu Hvězdářská ročenka 2006 Animace měsíčního stínu: Eumetsat