Pravidelnou fyzickou aktivitou ke kardiovaskulárnímu zdraví

Podobné dokumenty
Ambulantní kardiorehabilitace v Nemocnici ve Frýdku-Místku. Mgr.Chrostková Romana, Mgr.Chovancová Hana

SPIROERGOMETRIE. probíhá na bicyklovém ergometru, v průběhu zátěže měřena spotřeba kyslíku a množství vydechovaného oxidu uhličitého

Preskripce pohybové aktivity. MUDr. Kateřina Kapounková

ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PRÁVNÍHO PŘEDPISU S PŘEDPISY EU

APKIN Veronika Kulyková Duben 2016

"Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha

Výstupový test (step-test), Letunovova zkouška. - testy fyzické zdatnosti a reakce oběhového systému na zátěž

Jak se vyhnout infarktu (a mozkové mrtvici) znovu ateroskleróza

REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE

Fyziologie sportovních disciplín

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Tréninková srdeční frekvence odpovídá % maximální srdeční frekvence.

Motorické schopnosti

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

Fitness for anaesthesia

Vytrvalostní schopnosti

Rekondice a regenerace

Ischemická choroba dolních končetin. MUDr. Miroslav Chochola, CSc.

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

Prezentace projektu MPSV Kapitola IX: Nemoci oběhové soustavy. Richard Češka III. Interní klinika 1.LF UK a VFN Praha

Kardiovaskulární rehabilitace

PREVENCE ÚRAZŮ A PÁDŮ U SENIORŮ. Eva Nechlebová, Markéta Švamberk Šauerová Katedra biomedicínských předmětů VŠTVS Palestra

Pohybová gramotnost a kvalitativní diagnostika pohybu. Václav Bunc FTVS UK Praha

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha

Doporučená pohybová aktivita po prodělání CHOPN exacerbace

Příloha č. 2: Informovaný souhlas

záměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti

Akutní koronární syndromy. Formy algické Forma arytmická Forma kongestivní Formy smíšené. Definice pojmů

Pacient se srdečním selháním v anamnéze a nízkou EF má mít speciální přípravu?

POHYB JAKO PROSTŘEDEK ZÁBAVY A KULTIVACE ČLOVĚKA

Ischemická choroba srdeční a její detekce

Celospolečenské ztráty z dopravních nehod a nedostatku pohybu Zdravotní přínosy aktivní mobility

Testování a pohybový režim zdravotně postižených

KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO V ČESKÉ POPULACI VÝSLEDKY STUDIE EHES

Maximání tepová rezerva - MTR

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Pohybová

Příloha I. Vědecké závěry a zdůvodnění změny v registraci

Příloha III Dodatky k odpovídajícím částem souhrnu údajů o přípravku a příbalovým informacím

Nefarmakologická léčba u starších pacientů s CHOPN. Turčáni P., Skřičková J. Klinika nemocí plicních a TBC, LF MU a FN Brno-Bohunice

Stabilní ischemická choroba srdeční

MORTALITA SRDEČNÍCH CHOROB PŘI FARMAKOTERAPII VS. PŘI INTERVENCÍCH ČI OPERACÍCH. Petr Widimský Kardiocentrum FNKV a 3.LF UK Praha

Výsledky léčby sibutraminem v iniciální šestitýdenní fázi studie SCOUT. MUDr. Igor Karen

Státní zdravotní ústav Praha. Milovy 2017

Kardiologická problematika zařazování nemocných na čekací listinu k transplantaci ledviny

Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (IHETA) Kolektiv autorů: Jiří Klimeš, Tomáš Doležal, Milan Vocelka

Máte potíže se srdcem?

Katetrizační léčba mitrální regurgitace u pacientů s chronickou srdeční nedostatečností pomocí MitraClipu

Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

In#momediální šíře a ateroskleróza

Sport zdravotně postižených

Nukleární kardiologie. Zobrazování perfuze a funkce levé komory u pacientů se suspektní nebo známou ischemickou chorobou srdeční

Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění

ICHS ICHS. Rizikové faktory aterosklerózy. Klinické formy ICHS. Nestabilní angina pectoris. Akutní infarkt myokardu

Historie. Lokalizace. Úvod. Patogeneze. Ateroskleróza

Gerontologie. Hana Matějovská Kubešová Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce

Státní zdravotní ústav Praha

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie

KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Ergometrie. 1.1 Spojte pojmy z levého sloupce se správnou definicí z pravého sloupce. vystavení vyšetřované osoby regulované fyzické práci

3. SEMINÁŘ MĚŘENÍ FREKVENCE NEMOCÍ V POPULACI

Krevní tlak/blood Pressure EKG/ECG

1. Co je mozková příhoda (iktus, mrtvice, stroke)?

Proč rehabilitace osob vyššího věku?

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce

Invazivní vyšetření srdce a srdečních cév (srdeční katetrizace, koronarografie) Invazivní léčba srdečních cév (perkutánní koronární angioplastika)

Chyby a mýty o kondici, rekondici a dekondici ve stáří. Jiří Radvanský Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství UK 2. LF a FN Motol.

Regenerace u seniorů. MUDr. Kateřina Kapounková. Fakulta sportovních studií Masarykova univerzita Brno

ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST LÉKAŘSKÉ PROHLÍDKY

NÁHLÁ SRDEČNÍ SMRT. Bc. Hana Javorková

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král

Sekundární prevence ICHS - EURASPIRE IV

Fakulta Sportovních Studií

Ošetřovatelská péče o nemocné v interních oborech

Ateroskleróza. Kardiovaskulární onemocnění a jejich komplikace.

Moderní trénink vytrvalosti v házené

DIABETES EPIDEMIE 21. STOLETÍ;

Rehabilitace u nemocných s kardiovaskulárním onemocněním

Rehabilitace u nemocných s kardiovaskulárním onemocněním

Proč je důležité se hýbat (i s roztroušenou sklerózou)? Lucie Suchá říjen 2013

Hemodynamický efekt komorové tachykardie

Náhlá srdeční smrt ve sportu Hlavní příčiny a možnosti prevence

SBĚR DAT STUDIE DUQUE - ZLOMENINA HORNÍHO KONCE STEHENNÍ KOSTI

Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha

Diabetes neboli Cukrovka

Chyby a omyly v péči o diabetika 2.typu Terezie Pelikánová Centrum diabetologie IKEM Praha

AKUTNÍ INFARKT MYOCARDU. Charakteristika onemocnění AIM ETIOLOGIE, PŘÍZNAKY TERAPIE, OŠETŘOVATELSKÉ PRIORITY - CÍLE A INTERVENCE

Edukační materiál. Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera

Na co nejvíce umíráme? MUDr. Radan Gocal

KOMPLIKACE V TĚHOTENSTVÍ DALŠÍ RIZIKOVÝ FAKTOR ATEROSKLERÓZY

Infarkt myokardu: Epidemiologie a vliv pohybové aktivity v terciární prevenci. Vendula Rybičková

DIABETOLOGIČTÍ PACIENTI V REGIONECH ČESKA

Tématický plán: Teorie - Aerobní zdatnost, zásady a metody rozvoje. Praxe -Aerobik - základní lekce. Doporučená literatura

Transkript:

Pravidelnou fyzickou aktivitou ke kardiovaskulárnímu zdraví aneb stačí i málo MUDr. Ivo Horák Kardiologie, Městská nemocnice Ostrava, p.o.

Základní pojmy Fyzická aktivita tělesný pohyb vyvolaný kosterním svalstvem, vedoucí k energetickému výdeji. Cvičení fyzická aktivita, která je plánovaná, strukturovaná, pravidelně se opakující, jejímž cílem je zlepšení a udržení fyzické kondice. Tělesná zdatnost cílem fyzické aktivity, je definovaná jako schopnost vykonávat střední až intenzivní stupeň fyzické aktivity bez větší únavy. Fyzická zdatnost může být dosažena a udržována u nemocných v každém věku a v různé fyzické kondici. Fyzická kondice zahrnuje kardiorespirační výkonnost, svalovou sílu a soubor vlastností, které se vztahují ke schopnosti vykonávat fyzickou aktivitu. Nejlépe se hodnotí pomocí maximální nebo vrcholové kyslíkové spotřeby, ale také pomocí metabolických ekvivalentů. 2

Základní pojmy Intenzita fyzické zátěže Absolutní intenzita odráží míru energetického výdeje a vyjadřuje se v kj, kcal nebo metabolických ekvivalentech METs. Relativní intenzita vztahuje se k procentu maximálního aerobního výkonu a zpravidla se vyjadřuje jako procento maximální tepové frekvence nebo procento maximální kyslíkové spotřeby. Pohybová aktivita Dynamická zátěž Pravidelné střídání kontrakce a relaxace (chůze nebo běh) Statická zátěž Izometrický tah svalu proti fixnímu odporu, krátkodobě se uplatňuje v různých denních činnostech, především při nošení břemen. Silový trénink posilování svalstva horních a dolních končetin a trupu určitou zátěží na posilovacíh trenažérech, i jízda na ergometru nebo veslech. 3

Pravidelná fyzická aktivita a aerobní cvičení Souvisejí v širokém věkovém rozpětí s poklesem kardiovaskulární úmrtnosti (poklesem fatálních i nefatálních kardiovaskulárních příhod u zdravých jedinců lidí s rizikovými faktory vzniku onemocnění věnčitých tepen pacientů s již přítomným kardiovaskulárním onemocněním. Důležitý nefarmakologický nástroj v primární i sekundární kardiovaskulární prevenci. 4

Pravidelná fyzická aktivita a aerobní cvičení v rámci Evropské unie V Evropské unii je odhadem < 50 % obyvatelstva zapojeno do pravidelné aerobní volnočasové nebo pracovní fyzické aktivity. Zvyšuje výskyt obezity spojené se sedavým způsobem života. 5

Pravidelná aerobní fyzická aktivita Fyziologie 1 Zvýšení výkonnosti, která závisí na zvýšené schopnosti využití kyslíku pro získání energie k práci. Platí to pro aerobní cvičení mezi 40 80 % VO2 (maximu kyslíkové spotřeby, resp. maximální tepové frekvence). Dochází poklesu potřeby kyslíku pro překonání zátěže stejné intenzity (k poklesu produktu srdeční frekvence + systolický tlak krve) a tím pádem ke snížení pravděpodobnosti nedokrvení srdeční svaloviny. 6

Pravidelná aerobní fyzická aktivita Fyziologie 2 Prokrvení srdeční svaloviny se zlepšuje i v důsledku zvětšení vnitřního průměru hlavních věnčitých tepen, posílením mikrocirkulace a zlepšením funkce výstelky věnčitých tepen (endotelu). Dalšími dokumentovanými pozitivními efekty je snížení tvorby místních krevních sraženin v místě vzniku poranění aterosklerotického plátu ve věnčité tepně díky zvýšení objemu krevní plazmy, poklesu viskozity krve a zvýšení aktivity rozpouštějící sraženiny. Navíc dochází ke snížení rizika poruchy srdečního rytmu příznivým ovlivněním rovnováhy autonomního nervového systému. 7

Pravidelná aerobní fyzická aktivita Fyziologie 3 Fyzická aktivita má pozitivní efekt na rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. Zabráněním nebo zpomalením vzniku vysokého krevního tlaku u osob s dosud normálním krevním tlakem, nebo snížení krevního tlaku u osob s již přítomným vysokým krevním tlakem Zvýšením hladiny HDL cholesterolu ( hodný cholesterol ) Kontrolou tělesné hmotnosti Snížením výskytu diabetu mellitu nezávislého na inzulinu Indukcí ischemického pre-conditioningu, kdy při přechodná nedokrvenost srdeční svaloviny během zátěže zvyšuje její toleranci k následné protrahované nedokrvenosti s následným snížením vzniku jejího postižení a snížením výskytu smrtících poruch srdečního rytmu 8

Fyzická aktivita u zdravých osob Zvyšující se dávky fyzické aktivity a kardiorespirační zdatnosti jsou spojeny se signifikantní redukcí (20 30 %) rizika úmrtnosti ze všech příčin (v souvislosti s dávkou). Úmrtnost v daném časovém intervalu klesá ve vztahu k zvyšující se úrovni fyzické zátěže a kardiovaskulární zdatnosti (muži, ženy, od dětství do vysokého věku). Cílené kardiorespirační cvičení je dvakrát účinnější než samotná obecná fyzická aktivita, protože její dávkování se zakládá na subjektivním hodnocení intenzity. 9

Intenzita a objem fyzické aktivity Objem středně intenzivní fyzické aktivity nebo aerobního cvičení poskytující snížení celkové a kardiovaskulární úmrtnosti odpovídá 2,5 5 hodinám týdně nebo 1 1,5 hodinám vysoké intenzity, nebo jejich ekvivalentní kombinaci. Dle dostupných údajů je prokázáno, že celkové dávky může být dosaženo součtem vícečetných denních dávek trvajících 10 minut. 10

Příklady fyzické aktivity a aerobního cvičení Sportovní aktivity: turistika, běh nebo jogging, bruslení, jízda na kole, veslování, plavání, jízda na běžkách, organizovaný aerobik Běžné pohybové aktivity všedního života: rychlá chůze, chůze do schodů, intenzivnější a rozsáhlejší práce doma a na zahradě 11

Intenzita fyzické aktivity odpovídající střední zátěži Aktivita s dosažením 40 59 % VO2 nebo tepové rezervy, nebo stupeň pociťované zátěže 5 6 Borgovy klasifikace CR10 Mladí: 4,8 7,1 metabolických ekvivalentů (METs) Střední věk: 4,0 5,9 METs Staří: 3,2 4,7 METs Velmi staří: 2,0 2,9 METs 12

Intenzita fyzické aktivity odpovídající vysoké zátěži Aktivita s dosažením 60 85 % VO2 nebo tepové rezervy, nebo stupeň pociťované zátěže 7 8 Borgovy klasifikace CR10 Mladí: 7,2 10,1 metabolických ekvivalentů (METs) Střední věk: 6,0 8,4 METs Staří: 4,8 6,7 METs Velmi staří: 3,0 4,2 METs 13

Stanovení rizika fyzické zátěže pro zdravé jedince Riziko významné kardiovaskulární příhody spojené fyzickou aktivitou u zjevně zdravých osob je výrazně nízké: 1/500 000 1/2 600 000 hodin cvičení na pacienta Kardiovaskulární riziko volnočasových sportovních aktivit u lidí středního věku by mělo být stanoveno individuálně podle: jedincova KV rizikového profilu aktuální úrovni pravidelné fyzické aktivity zamýšlené hladině výkonnosti Více agresivní skrínink (zátěžový test), by měl být rezervová pro jedince se sedavým způsobem života a/nebo KV rizikovými faktory a/nebo úmysl se účastnit aktivit s významně vysokou intenzitou fyzické zátěže 14

Stanovení rizika fyzické zátěže pro zdravé jedince Jedinci, kteří podstupují fyzickou zátěž jen příležitostně mají zvýšené riziko o riziko akutní koronární příhody a náhlé srdeční smrti během nebo po zátěži! U jedinců se sedavým způsobem života a/nebo kardiovaskulárními rizikovými faktory je doporučováno zahájit na nízké intenzitě fyzické zátěže. 15

Fyzická aktivita u osob se známým kardiovaskulárním onemocněním Za aerobní fyzickou aktivitu se většinou u těchto jedinců považuje aerobní trénink v rámci kardiálního rehabilitačního programu, proto dostupná data vycházejí z měření kardiovaskulární zdatnosti a ne ze subjektivního hodnocení hladiny chronické zátěžové aktivity. Vychází to z přesnější potřeby určit stupeň zátěžové kapacity a individuálního rizika fyzické zátěže. 16

Fyzická aktivita u osob se známým kardiovaskulárním onemocněním Metaanalýza obsahující muže středního věku, většinou po prodělaném srdečním infarktu, zbytek po bypassu nebo pro katetrizační léčbě věnčitých tepen ukázala 30% redukci kardiovaskulární mortality (35% redukci úmrtí v důsledku koronární nemoci) během 3měsíčního aerobního tréninkového programu. Aktuální data podporují inverzní vztah mezi kardiovaskulární zdatností (běhátko, nebo bicyklová ergometrie, dosažené METs) a širokou populací jak mužů, tak žen s KV onemocněním (angiografií dokumentovaná koronární choroba, srdeční infarkt, bypass, perkutánní koronární intervence, chronické srdeční selhání, onemocnění periferních tepen, nebo známky podezřelé z koronární choroby při zátěžovém vyšetření. To vše nezávisle na užívání betablokátorů. Aerobní trénink u pacientů s nízkým rizikem je minimálně stejně efektivní ve zlepšení klinického stavu jako invazivní postupy (katetrizační léčba). 17

Fyzická aktivita u osob se známým kardiovaskulárním onemocněním Význam aerobního cvičení na kardiální úmrtnost u pacientů s chronickým srdečním selháním metaanalýza: Střední až vyšší intenzita aerobního cvičení měla u pacientů s chronickým srdečním selháním a zhoršenou systolickou funkcí levé srdeční komory za důsledek snížení úmrtnosti a prodloužení času do opětovného pobytu v nemocnici. Zlepšení prognózy bylo větší u pacientů postižením na podkladě nedokrvenosti, nižší ejekční frakcí levé komory, nižším stupněm funkční kapacity a vyšším stupněm funkční klinické klasifikace NYHA. 18

Fyzická aktivita u osob se známým kardiovaskulárním onemocněním Dostupná data nedovolují definici týdenního tréninkového aerobního volumu, jaká jsou u zdravých jedinců. Pacienti s nízkým klinickým rizikem: Po prodělaném srdečním infarktu Po bypassu Po PCI S chronickou stabilní anginou pectoris S chronickým srdečním selháním Aerobní trénink střední až vyšší intenzity 3 5x týdně po 30 minutách Frekvence, trvání a dohled na aerobním aktivitami se adaptuje individuálně Pacienti se středním a vysokým klinickým rizikem: Přísnější individualizace tréninkového programu Dokonce i ti nejvíce limitovaní pacienti by měli podstupovat pod dohledem přiměřenou fyzickou zátěž: Nezávislost na ostatních + Antidepresivní účinek 19

Fyzická aktivita u osob se známým kardiovaskulárním onemocněním Rizikovost dozorovaného aerobního cvičení Významné kardiovaskulární příhody: 1/50 000 1/120 000 cvič. hodin Mortalita 1/340 000 1/750 000 cvič. hodin Podobně rizikoví jsou i pacienti s chronickým srdečním selháním a sníženou funkcí levé srdeční komory ve funkční klasifikaci NYHA II-IV kteří jsou léčení optimální základní farmakoterapií. 20

Otazníky stran fyzické aktivity u osob se známým kardiovaskulárním onemocněním V posledních letech nejsou se neobjevila žádná zásadní nová data! Je možno dosáhnout prognostického zisku s nižší (trvání/intenzita) fyzickou aktivitou u skupin, které nejsou schopny splnit doporučení (staří, v dekondici, s pokročilým srdečním selháním)? Funguje na dávce závislý vztah mezi kardiorespirační zdatností a kardiovaskulárním rizikem i v sekundární prevenci? Přináší pravidelná fyzická aktivita dlouhodobý prognostický efekt u pacientů s chronickým srdečním selháním? Je lepší vysoce intenzivní intervalový trénink než středně intenzivní kontinuální trénink pro zlepšení funkcí kapacity a navození příznivých změn v architektuře levé srdeční komory u pacientů s chronickým srdečním selháním? 21

Stanovení rizika u nemocných po infarktu myokardu 22

Subjektivní vnímání námahy podle Borga 23

Odhad funkční kapacity podle tolerance různých aktivit 24

Přibližná energetická spotřeba v METs během bicyklové ergometrie 25

Rozdělení sportovní činnosti podle zvyšující se dynamické a statické složky zátěže 26

Doporučené postupy Evropské kardiologické pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění (2012) 1. Každé cvičení má za následek redukci kardiovaskulárního rizika, dokonce dříve, než se objeví tréninkový efekt. 2. Zdraví dospělí by měli strávit fyzickou aktivitou nebo aerobním tréninkem minimálně střední intenzity 2,5 5 hodin týdně, nebo cvičením s vyšší intenzitou v trvání 1 1,5 hodiny týdně. 3. Lidem se sedavým způsobem života je důrazně doporučováno zahájit cvičební programy s nižší intenzitou. 4. Fyzická aktivita/aerobní cvičení by měly být prováděny vícečetně během týdne v intervalech více než 10 minut.. 27

Doporučené postupy Evropské kardiologické pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění (2012) 5. Pacienti s prodělaným infarktem myokardu, aortokoronárním bypassem, perkutánní koronární intervencí nebo stabilní formou chronického srdečního selhání by měli po poradě se svým lékařem provádět aerobní cvičení střední až vyšší intenzity 3x týdně po dobu 30 minut. 6. Pacientům se sedavým způsobem života musí být důrazně doporučeno zahájit cvičební programy nízké intenzity po zhodnocení rizikovosti. 28