Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649 Šablona: III/2 č. materiálu: 108 VY_32_INOVACE_108 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Eva Strnadová 2. ročník SZdŠ Datum vytvoření: 31. 7. 2012 Vzdělávací oblast: Tematická oblast: Předmět: Výstižný popis způsobu využití nebo metodické pokyny: Základ pro poskytování ošetřovatelské péče Vyšetřovací metody - laboratorní metody Klinická propedeutika 1. rozdělit laboratorní vyšetřovací metody 2. charakterizovat jednotlivé druhy laboratorních vyšetření 3. znát základní referenční nejběžnějších laboratorních vyšetření
LABORATORNÍ VYŠETŘENÍ vyšetřovací metody: 1. biochemické vyšetření - určují obsah anorganických a organických látek obsažených v příslušném materiálu (bílkoviny, glukóza, tuky, enzymy, léky, ) - zahrnují i tzv. biochemické soubory zaměřené na jednotlivá onem. - jaterní soubor, srdeční soubor, ledvinový soubor apod. 2. hematologické - určují vlastnosti krve a její složení - imunohematologické a izoserologické vyšetření slouží k vyšetření skupinových vlastností krve (KS a Rh faktor) - hemokoagulačním vyšetřením zjišťujeme koagulační poměry krve - hematologickým vyšetřením vyšetřujeme krevní obraz a jiné složky 3. mikrobiologické vyšetření - určujeme patogenního původce nemoci ze skupiny mikroorganismů - virologie bakteriologie, parazitologie 4. sérologické - poskytuje průkaz přítomnosti protilátek v séru 5. histologické a cytologické - vyšetření buněk, tkání 6. genetika - diagnostika a prevence výskytu dědičných chorob 7. imunologie - zabývá se zkoumáním imunitního systému, vyš. antigenů IgA, IgG, IgM, IgE 1. BIOCHEMICKÁ VYŠETŘENÍ 1.1 BIOCHEMICKÉ VYŠETŘENÍ KRVE: - k určování jednotlivých látek anorganického a organického původu obsažených v příslušném materiálu - bílkoviny, tuky, enzymy, léky, - v laboratořích jsou využívány analyzátory, které jsou schopny provést z jednoho vzorku krve několik vyšetření - je nezbytná znalost základních RFM - získávají se informace o činnosti a chorobných změnách orgánů 1.1.1 ionty: - Na+ (sodík, natrium) - slouží k udržování ABR, snižuje nervovou dráždivost - K+ (draslík, kalium) - nezbytný pro funkci nervů a svalů - Cl- - udržuje acidobazickou rovnováhu - Ca++ (kalcium, vápník) - ve všech tělesných buňkách, nejvíce v játrech, s fosforem ovlivňuje svalovou dráždivost, jinak k tvorbě kostí aj. - Fe (ferrum, železo) - pro přenos kyslíku aj. - Mg++ (magnézium, hořčík) - ovlivňuje činnost srdce, snižuje nervosvalovou dráždivost 1.1.2 metabolity, dusíkaté látky: - urea - močovina, konečný produkt metabolismu proteinů, vylučuje se ledvinami - kreatinin - produkt metabolizmu svalového kreatininu, hladina je závislá na vylučovací schopnosti ledvin - kyselina močová - konečný produkt metabolismu purinů
- bilirubin, žlučové barvivo - je odpadovým produktem metabolismu červeného krevního barviva hemu, vzniká v játrech při filtraci krve ze zaniklých červených krvinek, jeho obsah v krvi se může zvyšovat jako příznak určitých onemocnění 1.1.3 bílkoviny: - CB, celková bílkovina - posouzení stavu výživy - CRP (C reaktivní protein), hladina odráží aktivitu zánětlivého procesu, k diagnostice a odhadu rozsahu zánětlivých procesů, u revmatických onemocnění, maligních nádorů - ELFO (elektroforéza krevních bílkovin) - kvantitativní posouzení bílkovinného spektra jednotlivých druhů bílkovin - albuminy, globuliny - Ig (imunoglobuliny) - IgA, IgG, IgM, IgE, IgD - k posouzení stavu imunity - myoglobin - vyskytuje se v některých svalech, kde plní v podstatě funkci hemoglobinu, totiž přenáší kyslík, v lidském těle vzniká v srdeční svalovině a v některých velmi výkonných kosterních svalech (diagnostika IM), též označení kardiomarker - troponin - protein obsažen rovněž v srdečním svalu, zvýšené množství v krvi při AIM, vrcholu dosahuje 4. den po IM - též označení kardiomarker 1.1.4 enzymy: - ALT (alaninaminotransferáza), váže se na jaterní buňku, zvýšená hodnota při poškození jaterních buněk, onem. žlučových cest - AST (aspartátaminotransferáza), váže se na buňku srdečního svalu, při jejím poškození se vyplavuje ve zvýšené míře do krve (IM), ale i onem. kosterních svalů, jaterní buňky - GMT (gamaglutamyltransferáza), onem. jater, žlučníku, pankreatu - CK (kreatinkináza), onem. kosterních svalů, onem. srdečního svalu, stoupá 2 3 hod. po vzniku nekrózy (při IM - infarkt myokardu), za 2 3 dny v normě - CK MB (srdeční frakce), onem. srdečního svalu (IM), kosterních svalů - LD (laktátdehydrogenáza), váže se na jaterní a srdeční svalovou buňku, ke sledování onemocnění jater, IM - AMS - pankreatická amyláza - vyšetření pankreatické amylázy v séru (S - amyláza - onem. pankreatu, jater), v moči (U - amyláza) - ALP (alkalická fosfatáza), obstrukce žlučových cest, onemocnění kostí a střev 1.1.5 lipidy, tuky: - stanovuje se hladina mastných kyselin (MK) - před odběrem lačnění 12-14 hodin - 24 hod. před odběrem je nutno vynechat tučná jídla a alkohol cholesterol» HDL (high density lipoprotein) - lipoproteiny o vysoké hustotě, podílí se na odstraňování cholesterolu z tkání, tzv. užitečný cholesterol
» LDL (low density lipoprotein) - lipoproteiny o nízké hodnotě, tzv. neužitečný cholesterol, vysoká koncentrace je spojena s vysokou koncentrací cholesterolu a výrazným urychlením vzniku aterosklerózy (sledování rizika rozvoje ICHS) triglyceridy - estery MK s glycerolem 1.1.6 glukóza - glykémie - stanovení plazmatické glukózy, screening, diagnostika DM, kapilární krev, venózní krev, RFM: 3,3-6,1 mmol/l - glykemický profil - odráží aktuální kompenzaci DM, venózní či kapilární krev, malý GP: 3-4 odběry, velký GP: 7-9 odběrů za 24/hod. - ogtt (orální glukózotoleranční test), vyšetřuje se glykémie po zátěži glukózou, podezření na DM, gestační DM (v těhotenství), na lačno se odebere nesrážlivá krev (nebo kapilární) a moč, poté se vypije cca 300 ml čaje se 75 g glukózy, další odběr krve a moči za 60 a 120 minut po vypití čaje s G, (množství glukózy a čaje se liší dle hmotnosti) - glykovaný hemoglobin - vyšetření glukózy vázané na hemoglobin, zpětné prokázání glykémie v průběhu 4 6 týdnů, průkaz chyb v dodržování dietetických opatření u klienta s DM, hodnoty do 4,5% ukazují na dobrou kompenzaci DM, do 6% uspokojivou. - glykovaný protein - vyšetření glukózy vázané na krevní bílkovinu, zpětně tak lze prokázat hladinu glykémie za posledních 10-14 dnů 1.1.7 hormony: - stanovujeme hladinu hormonů v krvi - hormony GT (glandula thyroidea - štítná žláza) T3 (trijodtyronin) T4 (tyroxin) - TSH (tyreotropin) - hormon předního laloku hypofýzy, stimuluje sekreci hormonů GT - FSH (folikulostimulační hormon) - poruchy menstruačního cyklu - HCG (choriongonadotropin) - placentární hormon, pro potvrzení těhotenství 1.1.8 tumorové markery: - laboratorní ukazatele přítomnosti zhoubného nádoru - význam při sledování účinnosti léčby mohou upozornit na progresi či recidivu - kontrola léčby AFP (alfa1 fetoprotein) - průkaz karcinomu jater CEA (karcinoembryonální antigen) - malignity GIT, plic, ovarií, mléčné žlázy CA 15 3: Ca prsu, ovarií CA 19-9: průkaz TU žlučových cest, pankreatu, tlustého střeva, žaludku CA 125 - ovaria, pankreas CA 72-4: TU žaludku, pankreas, tlusté střevo PSA (prostatický specifický antigen) - malignity prostaty
1.1.9 léky: - Digoxin - Teofylin - Fenobarbital - antiepileptika - psychotropní látky - atd. 1.1.10 toxiny: - nejč. stanovení alkoholu v krvi (k desinfekci nepoužíváme éter nebo alkohol, u soudních případů odebíráme 2 zkumavky pro případ znehodnocení) - průkaz omamných a psychotropních látek 1.1.11 krevní plyny (ASTRUP, ABR) - vyšetřujeme acidobazickou rovnováhu a krevní plyny - poskytuje informace o: ph krve (viz metabolická a respirační acidóza, alkalóza) parciálním tlaku kyslíku - po2 parciálním tlaku oxidu uhličitého - pco2 procentu okysličené krve v tepnách - SAT O2 další - dále je možné vyšetřit také jednotlivé frakce hemoglobinu (oxyhemoglobin, methemoglobin) - k vyšetření se používá arteriální, kapilární nebo centrální venózní krev - vzorek musí být odebrán anaerobně 1.2 BIOCHEMICKÉ VYŠETŘENÍ MOČI: - základní vyšetření moče - zahrnuje v sobě chemický a mikroskopický rozbor moči - kvalitativní vyšetření vyšetřujeme kvalitu materiálu, resp. přítomnost či nepřítomnost org. a anorg. látek (bílkoviny, cukr, hlen a další) při pozitivním nálezu následuje vyš. množství - kvantity moč se získává jednorázově (např. vyš. M + S - moč + sediment), např. zachycením středního proudu moči - kvantitativní vyšetření vyšetření množství patologicky přítomných látek moč se získává sběrem za určitou časovou jednotku (3 hod., 6 hod, nejč. 24 hod)
1.2.1 kvalitativní vyšetření - M + S: - chemicky - na přítomnost bílkovin, ketolátek, amyláz, G, žlučových barviv, (indikátorové proužky) - mikroskopicky - hodnotíme orgánové a krystalické součásti moče, ery, leuko, epitelie, soli, hlen, (viz M+S) 1.2.2 kvantitativní vyšetření: - močový sediment dle Hamburgera - bilanční sběry moči - na odpady iontů, urey, bílkoviny, clearence kreatininu - toxikologické vyšetření a další 1.3 BIOCHEMICKÉ VYŠETŘENÍ STOLICE: - umožňuje detekci: okultního krvácení pro screening kolorektálního karcinomu a vředové choroby gastroduodena nenatrávených zbytků potravy ve stolici Helicobaktera pylori ve stolici jiné 1.3.1 vyšetření stolice na OK po dietě: - 3 dny před vyšetřením dieta - bez masa, zeleniny s vysokým obsahem Fe, minerálky a léky obsahující železo, bez vit. C včetně ovoce obsahující vit. C, rajčat, banánů, mrkve, salicylátů a barbiturátů - v této době nesmí pacient krvácet z nosu, z úst, u žen v době mimo menstruaci - stolici odebíráme z různých míst - stejnou technikou a za dodržování dietních opatření odebereme stolici ještě ve dvou následujících dnech - testovací soupravy Haemoccult nebo Hemocare, Fob test 1.3.2 vyšetření stolice na OK bez diety: - jako screeningové vyšetření, bez diety - provádí se pomocí diagnostické soupravy Haemoccult Hemocare, Fob test 1.3.3 vyšetření stolice na zbytky: - mikroskopické vyšetření - zjišťuje se účinnost trávicího procesu, při podezření na poruchy trávení a vstřebávání v GIT 1.3.4 vyšetření stolice na průkaz Helicobakter pylori (Helicobakter pylori je mimořádně častý patogen (původce onemocnění), způsobuje velmi rozšířenou infekci bakteriálního původu, která zasahuje sliznici žaludku a dvanácterníku a vyvolává různé trávicí potíže, časem způsobuje tzv. chronický aktivní zánět (gastritidu). Vznik žaludečních a dvanácterníkových vředů může vést až k rakovině žaludku. Je dokázáno, že přítomnost HP je hlavní příčinou karcinomu žaludku. Včasnou a efektivní léčbou můžeme těmto nemocem předcházet a zabránit tak vzniku rakoviny.) - mikroskopické vyšetření stolice imunochromatografickým testem Helicobacter pylori je jednoduché, rychlé a neinvazivní vyšetření, které pomůže odhalit aktivní infekci stanovením antigenu Helicobacter pylori ve stolici - metoda je nejjednodušší na určení diagnózy a slouží i jako kontrola po ukončení léčby
2. HEMATOLOGICKÁ VYŠETŘENÍ KRVE: význam hematologického vyšetření: - vyšetření pevných částic krve, vlastností krve, složení, srážlivosti - druhy: 1. imunohematologické a izoserologické 2. hemokoagulační 3. hematologické ad 1) imunohematologické a izoserologické vyšetření krve, význam, typy: - určení krevní skupiny (KS) a Rh faktoru - křížový pokus (KP) - vyšetření protilátek proti ery, leuko, trombo ad 2) hemokoagulační vyšetření: - Quickův test určuje protrombinový čas při léčbě Warfarinem - INR slouží k vyjádření hodnoty Quickova testu poměr výsledku pacienta k hodnotě referenční tzv. zdravá kontrola - aptt zjištění koagul. faktorů pro vnitřní srážení, při heparinizaci, u hemofilie - krvácivost, srážlivost - fibrinogen - D dimery konečný výsledek působení plazminu a fibrin při podezření na přítomnost trombotického procesu v organismu (hluboká žilní trombóza, plicní embolie) ad 3) hematologické vyšetření krve: - KO: údaje o počtu krevních elementů, krevní choroby, zánět. onem., těžké stavy - KO + diferenciál: stanovení počtu jednotlivých druhů - leuko, neutrolily, eozinofily, bazofily, lymfocyty, - FW: sedlivost ery, ukazatel průběhu akutní a chronické infekce 3. MIKROBIOLOGICKÁ VYŠETŘENÍ KRVE: - vyšetření, která slouží k potvrzení etiologie infekčního onemocnění (bakterie, viry, mykózy) - bakteriologické slouží k potvrzení etiologie infekčního onemocnění a stanovení citlivosti na ATB hemokultura, K + C
- virologické přítomnost virů v biologickém materiálu herpetické viry - parazitologické přítomnost parazitů v biologickém materiálu roupy, škrkavky 4. SÉROLOGICKÉ VYŠETŘENÍ KRVE: charakteristika: - slouží k průkazu specifických protilátek v séru, které vznikají jako odpověď imunitního systému na působení mikroorganismů - vyšetření se opakuje, pacient může být pozitivní až po určité době po nakažení, během této doby vznikají v těle protilátky - definitivní diagnostika je u jednoho odběru je možná pouze u některých patogenů (EBV a virus hepatitidy B) typy: - BWR (Bordet Wassermannova reakce) - průkaz protilátek proti původci syfilis - PBL (Paul Bunnelova reakce) - průkaz protilátek proti původci infekční mononukleózy - WR (Widalova reakce) - průkaz protilátek proti původci břišního tyfu - EBV (virus Epsteina - Barrové): průkaz protilátek proti infekční mononukleóze - anti HIV: průkaz protilátek proti viru HIV - HbsAg (Hepatitits - B - surface antigen, australský antigen) průkaz protilátek proti původci sérové hepatitidy B - CRP (C reaktivní protein): pozitivní při zánětlivém procesu - revmatické testy ASLO (antistreptolyzinový titr): průkaz protilátek proti streptokokové nákaze ASTAL (antistafylokokový titr): průkaz protilátek proti streptokokové nákaze Latex (LFR - latexová fixační reakce): pozitivní při revmatismu - CMV (cytomegalovirus): herpetický vir, nebezpečné infekce vyvolává u plodu, novorozenců a u lidí s oslabenou imunitou - helikobakter pylori: stanovení protilátek ze séra 5. CYTOLOGIE A HISTOLOGIE 5.1 cytologie: - vyšetření buněk získaných z lidského organismu - z povrchu těla, z tekutiny, z orgánu - podle charakteru buněk lze usuzovat na stav orgánu a typ event. onemocnění 5.2 histologie: - vyšetření vícebuněčných tkání - vyšetření vzorku lidského orgánu nebo tkáně
- umožňuje stanovit přesnou diagnózu a rozsah onemocnění - získání vzorku vzorek tkáně se odebírá punkcí nebo excizní naslepo nebo za současné kontroly např. ultrazvukem biopsie, nekropsie 6. GENETIKA A IMUNOLOGIE 6.1 genetika: - lékařská genetika je odvětví lékařské vědy, které se zabývá lidským genomem a jeho poruchami, a to s ohledem na jejich lékařské důsledky, to jest vrozené či dědičné vady a choroby - dědičné choroby vznikají z chybné informace, která je uložena v každé buňce těla, takže se nedají v běžném smyslu vyléčit. Dají se však diagnostikovat a jejich projevy do jisté míry mírnit - z genetické analýzy lze také předvídat pravděpodobnost výskytu jistých onemocnění - tzv. predispozice 6.2 imunologie: - alergologie a imunologie je lékařský obor, který se zabývá diagnostikou a léčbou poruch imunity - alergických onemocnění, defektů imunity a autoimunitních chorob stavy přecitlivělostí organismu na některé látky a poruchami řízení imunitního systému, které vedou k nežádoucím reakcím výzkumem, diagnózou a léčením pacientů s onemocněními vyvolávanými poruchou imunitních mechanismů - mezi nemoci, které jsou vyvolané poruchou imunitních mechanismů patří především alergie, imunodeficience, autoimunitní onemocnění - samostatnou problematiku tvoří nádorová a transplantační imunologie cvičení otázka č. 1: odpověď:...
otázka č. 2: odpovědi: 1.... 2.... 3.... otázka č. 3: odpověď:... otázka č. 4: odpověď:...
otázka č. 5: Použité zdroje: - NOVOTNÁ, J., UHROVÁ, J. a JIRÁSKOVÁ, J. Klinická propedeutika pro střední zdravotnické školy. Praha. Fortuna. 2006. ISBN 80-7168-940-8. - VOKURKA, M., HUGO, J. Praktický slovník medicíny. Praha. Maxdorf. 1998. ISBN 80-85800-81-0. Zpracovala: - Mgr. Eva Strnadová - SZdŠ a OA Rumburk, Františka Nohy, 408 01 Rumburk