Sportovní Přelouč

Základní údaje: Název akce: Objednatel: Jiří Kubát Sportovní 778 535 01 Přelouč Zhotovitel : Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r. o. Píšťovy 820, 537 01 Chrudim III. zapsaná v obchodním rejstříku ve vložce C č. 1036 Krajského soudu v Hradci Králové IČO : 15053695 DIČ : CZ15053695 Bankovní spojení: ČSOB Chrudim Číslo účtu: 272199033/0300 Zástupce ve věcech smluvních a technických: Odpovědná řešitelka: Mgr. Pavel Vančura tel. : +420 602 460 994 e-mail: pavel.vancura@ekomonitor.cz Ing. Dagmar Bartošová tel. : +420 602 111 799 e-mail: dagmar.bartosova@ekomonitor.cz Řešitelský tým: sanační část: stavební část: grafické práce, mapové podklady, rozpočet: Ing. Dagmar Bartošová AZ optimal s.r.o. Ing. Michal Kořínek Telefonní spojení společnosti : +420 469 682 303-5 Faxové spojení společnosti : +420 469 682 310 E-mail: ekomonitor@ekomonitor.cz Datum: 20. června 2012 Ing. Dagmar Bartošová odpovědná řešitelka.. Mgr. Pavel Vančura statutární zástupce 2

Rozdělovník: Výtisk č. 1 až 7: Výtisk č. 8: Jiří Kubát Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r. o. Chrudim 3

Obsah: 1. Základní informace o lokalitě... 8 2. Údaje o území... 8 2.1. Všeobecné údaje... 8 2.1.1. Geografické vymezení území... 8 2.1.2. Stávající a plánované využití území... 8 2.1.3. Základní charakterizace obydlenosti území... 9 2.1.4. Majetkoprávní vztahy... 9 2.1.5. Ochrana přírody a krajiny v zájmovém území... 9 2.2. Přírodní poměry zájmového území... 10 2.2.1. Geomorfologické a klimatické poměry... 10 2.2.1.1. Geomorfologické poměry... 10 2.2.1.2. Klimatické poměry... 10 2.2.2. Geologické poměry... 12 2.2.3. Hydrogeologické poměry... 13 2.2.4. Hydrologické poměry... 13 2.2.5. Geochemické a hydrochemické údaje o lokalitě... 14 3. Průzkumné práce... 14 3.1. Dosavadní prozkoumanost území... 14 3.1.1. Základní výsledky dřívějších průzkumných a sanačních prací na lokalitě... 14 3.1.2 Závěry analýzy rizik kontaminace záplavového území Labe v k.ú. Přelouč ClU... 16 3.2 Aktuální průzkumné práce... 50 3.2.1 Metodika a rozsah průzkumných a analytických prací... 50 3.2.1.1 Vrtné a vzorkařské práce... 50 3.2.1.2 Analytické práce... 51 3.2.1.3 Výsledky vzorkovacích prací... 51 4. Nápravná opatření... 52 4.1 Cílové parametry nápravných opatření... 52 4.1.1 Nesaturovaná zóna horninového prostředí... 52 4.1.2 Saturovaná zóna horninového prostředí... 52 4.2 Koncepce a náplň nápravných opatření... 53 4.3 Vlastní nápravná opatření... 56 4.3.1 Přípravné práce... 56 4.3.2 Odtěžba (vymístění) ohnisek kontaminace zemní a demoliční práce... 56 4.3.2.1 Nakládání s odpady... 58 4.3.2.2 Kontrola vytěžených kubatur a množství odpadů... 60 4.4 Vrtné práce... 61 4.4.1 Vybudování systému ventingových vrtů... 61 4.4.2 Vybudování systému sanačních hydrogeologických vrtů... 62 4.4.3 Zrušení monitorovacích hydrogeologických vrtů v oblasti sanačního výkopu... 64 4.4.3 Zrušení sanačních hydrogeologických objektů... 64 4.5 Čerpání, dekontaminace a zasakování/vypouštění podzemních vod... 64 4.5.1 Čerpání podzemních vod... 65 4.5.2 Dekontaminace podzemních vod... 66 4.5.3 Zasakování vypouštění přečištěných podzemních vod... 67 4.6 Venting... 68 4.7 Sanační monitoring... 69 4.7.1 Rozsah odběru vzorků... 70 4.7.2 Metodika odběru vzorků... 73 4.7.3 Rozsah laboratorních analýz... 77 4.7.4 Metodika laboratorních prací... 79 4.8 Ověření a aplikace inovativních sanačních metod... 79 4.8.1. Inovativní sanační metody chemické oxidace a redukce... 79 4.8.2 Jednotlivé kroky aplikace metod ISM... 80 4

4.8.3 Metody ISCO... 81 4.8.3.1 Manganistan draselný... 81 4.8.3.2 Fentonovo činidlo... 85 4.8.4 Metody ISCR... 88 4.8.4.1 Nanočástice nulmocného železa... 88 4.9 Bezpečnost práce... 91 4.9.1 Legislativní rámec... 92 4.9.2 Bezpečnost a hygiena práce v dílčích procesech... 93 4.9.2.1 Stavební práce... 93 4.9.2.2 Zemní a výkopové práce... 93 4.9.2.3 Demoliční práce... 94 4.9.2.4 Sanační práce... 94 4.9.2.5 Bezpečnost práce a ochrana zdraví při ověření aplikace a aplikaci ISM... 94 4.10 Dokumentace a vyhodnocování sanačních prací... 96 4.11 Prokázání dosažení cílových parametrů sanačních prací... 97 4.12 Databáze SEKM... 97 4.13 Aktualizovaná analýza rizik... 98 4.14 Časový harmonogram realizace nápravných opatření... 98 4.15 Finanční náklady na realizaci nápravných opatření... 99 5. Závěr... 99 Seznam příloh: Příloha č. 1: Situace zájmového území Příloha č. 2: Geologické poměry Příloha č. 3: Hydrogeologické poměry Příloha č. 4: Vodohospodářské poměry Příloha č. 5: Situace zájmové lokality na podkladě základní mapy Příloha č. 6: Situace zájmové lokality na podkladě letecké mapy Příloha č. 7 Situace průzkumných prací v rámci AR, srpen 2010 Příloha č. 8 Dostupná hydrogeologická dokumentace vrtů Příloha č. 9 Izolinie koncentrací sumy ClU v půdním vzduchu, červenec 2010 Příloha č. 10: Situace průzkumných prací v rámci studie proveditelnosti, květen 2011 Příloha č. 11: Izolinie koncentrací sumy ClU v zeminách, květen 2011 Příloha č. 12: Situace sanačních prací Příloha č. 13: Situace nově budovaných monitorovacích objektů Příloha č. 14: Schéma sanační technologie Příloha č. 15: Snímek z KM Příloha č. 16: Bilance demolovaných konstrukcí, odtěžovaných zemin a zásypových materiálů 5

Přehled použitých zkratek: Σ suma AR SEZ analýza rizik staré ekologické zátěže BTEX monocyklické aromatické uhlovodíky nehalogenované - benzen, toluen, ethylbenzen a xyleny Ca-HCO 3 hydrogenuhličitan sodný ClU těkavé chlorované alifatické uhlovodíky jednotlivé vybrané ClU : TCE 1,1,2 trichlorethen, trichlorethylen PCE 1,1,2,2 tetrachlorethen, nebo také tetrachlorethylen 1,2-cis-DCE 1,2, - cis dichlorethen, dichlorethylen 1,1 DCE 1,1 dichlorethen, dichlorethylen 1,2, trans DCE 1,2-trans-dichlorethen, dichlorethylen 1,2-DCA 1,2-dichlorethan CCl 4 tetrachlormethan suma ClU, Σ ClU suma výše uvedených jednotlivých vybraných ClU Ø Σ ClU průměrná sumární koncentrace výše uvedených jednotlivých vybraných ClU za určité časové údobí CH 4 methan ČIA český institut pro akreditaci ČIŽP OI Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát č.p. číslo popisné DOC rozpuštěný organický uhlík DOP dipolové odporové profilování EOX extrahovatelné organicky vázané halogeny Fe 2+ železo HDZ hydrodynamické zkoušky HG hydrogeologický HPV hladina podzemní vody CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod ISCO In-situ Chemical Oxidation ISCR In situ Chemical Reduction k.ú. katastrální území KÚ PK Krajský úřad Pardubického kraje MěÚ městský úřad Mn mangan m n. m. metrů nad mořem MPA monitorované přirozené atenuace m p. t. metrů pod terénem MRS mělká refrakční seismika MŽP Ministerstvo životního prostředí NA přirozená atenuace NEL nepolárně extrahovatelné látky 2- NO 3 dusičnany 6

O 2 ORP OT ph p.ú.t. RŽP OÚ SEKM S-NO SO 4 2- SEZ TOC TOL VC VES WHO kyslík oxidačné redukční prostředí odporová tomografie reakce vody pod úrovní terénu referát životního prostředí okresního úřadu Systém evidence kontaminovaných míst skládka nebezpečného odpadu sírany stará ekologická zátěž celkový organický uhlík těkavé organické látky vinylchlorid vertikální odporové sondování světová zdravotnická organizace 7

1. Základní informace o lokalitě Areál bývalé prádelny a čistírny byl analýzou rizik (Vodní zdroje Ekomonirtor, spol. s r.o. Chrudim, září 2010) označen jako zdroj kontaminace záplavového území řeky Labe v k.ú. Přelouč. Areál bývalé Prádelny a čistírny se nachází ve městě Přelouč. Západním směrem hraničí se sportovištěm města Přelouč a východně od areálu bývalé prádelny se nachází Pekárna Jenta. Severním směrem na pekárnu navazují garáže. Jižně od areálu bývalé prádelny navazuje bytová zástavba rodinné domy se zdroji užitkové vody. Rodinný dům čp. 777 je umístěn cca 90 m od zjištěného ohniska kontaminace proti směru proudění podzemních vod. Podzemní voda z přetokového vrtu je využívaná k účelu zásobování areálu Autoservisu (pitná a užitková voda), jako užitková a technologická voda v areálu pekárny Jenta spol. s r. o. a k účelu zavlažování sportovního hřiště (Sportoviště Města Přelouč). Majitelé autoservisu byly seznámeni se závěry analýzy rizik a poučeni o rizicích, která sebou může přinést kontaminace ClU v přetokovém vrtu. Předložený Projekt reaguje na připomínky, které byly formulovány Závazným stanoviskem MŽP č.j. 55030/ENV/11, 1944/750/11/AS ze dne 15.7.2011. 2. Údaje o území 2.1. Všeobecné údaje 2.1.1. Geografické vymezení území Zájmové území se nachází v severní části města Přelouč v průmyslové zóně města, resp. mezi severní částí zástavby a řekou Labe. Nadmořská výška činí cca 210 m n. m. Zájmovým územím prochází železniční koridor ČD Pardubice Praha. 2.1.2. Stávající a plánované využití území Územní plán města Přelouč je dán obecně závaznou vyhláškou města Přelouče č. 1/2006. Areál bývalé prádelny a jeho okolí se nachází v lokalitě, označené v územním plánu jako plochy smíšené městské. V budoucnu se nepředpokládá změna využití zájmového území Pan Miroslav Sedláček nemovitosti získané veřejnou dražbou (bjekt občanské vybavenosti č.p. 778 na st. parcele č. 650, st.p.č. 650 v k.ú. Přelouč se všemi součástmi a příslušenstvím, tj. zpevněnou plochou, oplocením a artézským vrtem) odprodal kupní smlouvou ze dne 17.12.1999 manželům Jiřímu a Simoně Kubátovým do společného jmění manželů. Pozemek parc. č. 317/5 prodal Podnik služeb města Pardubic, st. podnik v likvidaci manželům Kubátovým dne 28. 6. 2000. Pozemek parc. č. 312/3 odprodalo Město Přelouč manželům Jiřímu a Simoně Kubátovým v prosinci roku 2010. Jiří Kubát v areálu bývalé prádelny a čistírny provozuje autoservis. Budovy v severní části byly částečně rekonstruovány. 8

2.1.3. Základní charakterizace obydlenosti území Město Přelouč se nachází ve východním Polabí. Je součástí Pardubického kraje. Má 8 975 obyvatel (k 31. 12. 2004) (9145 k 25. 12. 2002) a katastrální rozlohu (včetně integrovaných obcí) 30,5 km 2. Převážná část obyvatel Přelouče žije v lokalitě městského typu, asi 1000 obyvatel žije v 7 místních částech, kde převládá bydlení venkovského typu. Místní části: Klenovka, Lhota, Lohenice, Mělice, Škudly, Štěpánov a Tupesy (uvedené místní části mají vlastní k. ú.). Městem prochází silnice I/2 (Kutná Hora Pardubice) a II/333 (Hradec Králové Přelouč). 2.1.4. Majetkoprávní vztahy V následující tabulce č. 1 jsou uvedeny majetkoprávní vztahy pozemků a staveb v předmětném území. Tabulka č. 1: Katastrální území Přelouč 734560 Přelouč 734560 Přelouč 734560 Přelouč 734560 Majetkoprávní vztahy Parcelní číslo LV Jméno Adresa st. 650 2555 Jiří Kubát Smetanova 179, Břehy, 535 01 Simona Kubátová Smetanova 179, Břehy, 535 01 317/5 Jiří Kubát Smetanova 179, Břehy, 535 01 Simona Kubátová Smetanova 179, Břehy, 535 01 312/3 Jiří Kubát Smetanova 179, Břehy, 535 01 Simona Kubátová Smetanova 179, Břehy, 535 01 317/2 10010 Město Přelouč Masarykovo náměstí 25, Přelouč, 535 01 Areál bývalé prádelny a čistírny (objekt občanské vybavenosti č.p. 778 na parc. č. st. 650 v k. ú. Přelouč se všemi součástmi a příslušenstvím, tj. zpevněnou plochou, oplocením a artézskou studní, která se nachází na parc. č. 312/3) odkoupili manželé Jiří a Simona Kubátovi od Miroslava Sedláčka dne 17. 12. 1999. Pozemek parc. č. 317/5 prodal Podnik služeb města Pardubic, st. podnik v likvidaci manželům Kubátovým dne 28. 6. 2000. Podnik služeb města Pardubic neexistuje. Pozemek parc. č. 312/3 odprodalo Město Přelouč manželům Jiřímu a Simoně Kubátovým v prosinci roku 2010. Na pozemku parc. č. 317/2 je vystavěno sportoviště města. Pozemek sportoviště sousedí s pozemky ve vlastnictví manželů Kubátových, které jsou zasaženy starou ekologickou zátěží. 2.1.5. Ochrana přírody a krajiny v zájmovém území Čtyři km severozápadně od zájmové lokality se nachází přírodní památka Semínský přesyp a 30 km východně přírodní rezervace Přesypy u Rokytna. Chráněné území Semínský přesyp je tvořeno zbytkem písečného přesypu. Hlavním důvodem ochrany je výskyt kozince písečného. 9

Předmětem ochrany PR Přesypy u Rokytna jsou mohutné pískové přesypy zalesněné borovicí lesní, bez ploch volného půsku. Celé území je pokryto lesním porostem, takže pískomilná společenstva nejsou vyvinuta. 2.2. Přírodní poměry zájmového území 2.2.1. Geomorfologické a klimatické poměry 2.2.1.1. Geomorfologické poměry Morfologicky náleží zájmové území do provincie Česká vysočina, subprovincie II Českomoravská soustava, oblast IIC Českomoravská vrchovina, celku IIC-3 Železné Hory, podcelku IIC-3A Chvaletická pahorkatina v těsném kontaktu s celkem VIC-1 Východolabskou tabulí podcelku VIC-1C Pardubická kotlina. 2.2.1.2. Klimatické poměry Z pohledu klimatického náleží zájmové území okrsku teplému, mírně suchému, s mírnou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje přes 8 o C. Průměrný roční srážkový úhrn činí přibližně 600 mm. Dlouhodobé teplotní a srážkové průměry pro nejbližší klimatickou stanici v Přelouči a srážkoměrnou stanici v Litošicích jsou sumarizovány v následující tabulce. Tabulka č. 2: m n.m. Průměrné měsíční a roční teploty vzduchu a úhrny srážek v zájmovém území v období let 1931 1960 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Teplota (Přelouč) 218-2,0-0,8 3,3 8,8 13,7 17,1 18,6 18,1 14,5 8,7 4,3 0,2 8,7 15,1 Srážky (Litošice) 295 39 36 32 39 60 69 83 74 44 49 34 37 596 369 227 Z přehledu je patrné, že nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou necelých 19 C, nejstudenějším měsícem je leden s průměrnou teplotou okolo -2 C. Srážkový úhrn ve vegetačním období je cca 370 mm, v zimním období cca 230 mm. Oblasti s nadmořskou výškou do cca 300 m zařazujeme (podle Quitt, 1971) do teplé klimatické oblasti T2, který je charakterizován dlouhým teplým a suchým létem, velmi krátkými, mírně teplými až teplými přechodnými obdobími, krátkou mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná červencová teplota vzduchu překračuje 18 C, průměrný počet letních dnů je více než 50 a průměrný počet mrazových dnů je méně než 110. I- XII IV- IX X- III Tabulka č. 3: Klimatické poměry zájmové oblasti Klimatické charakteristiky Klimatická oblast T2 Počet letních dnů 50 60 Počet dnů s průměrnou teplotou 10 o C a více 160 170 Počet mrazových dnů 100 110 Počet ledových dnů 30 40 Průměrná teplota v lednu ( o C) -2-3 Průměrná teplota v červenci ( o C) 18 19 10

Klimatické charakteristiky Klimatická oblast T2 Průměrná teplota v dubnu ( o C) 8 9 Průměrná teplota v říjnu ( o C) 7 9 Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 90 100 Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) 350 400 Srážkový úhrn v zimním období (mm) 200 300 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 50 Počet dnů zamračených 120 140 Počet dnů jasných 40 50 FALTYSOVÁ, H. - BÁRTA, F. A KOL. (2002): Pardubicko. Teplota vzduchu je rozhodujícím způsobem ovlivňována především nadmořskou výškou, částečně i konfigurací georeliéfu. Dlouhodobá průměrná roční teplota vzduchu (třicetiletý normál) je cca 8,7 o C. V ročním chodu má nejnižší teplotu vzduchu většinou leden a to cca 2 o C. Nejteplejším měsícem bývá většinou červenec, jehož dlouhodobá průměrná teplota je cca 18,5 o C. Dlouhodobá průměrná srpnová teplota vzduchu je pouze o cca 0,5 o C nižší než červencová. V jednotlivých letech může být nejteplejším měsícem kterýkoliv měsíc od června do srpna. Maximální teploty vzduchu v letním období vystupují až k 38 o C. Minimální teploty vzduchu v zimním období mohou klesat až i pod 30 o C a to zejména v údolních polohách, při teplotních inverzích i v rozsáhlejších oblastech nížin. Tabulka č. 4: Průměrná teplota vzduchu ve o C za období 1961-1990 v oblasti Pardubice (zdroj: Český hydrometeorologický ústav) o C Měsíc I -1,5 II -0,3 III 3,7 IV 8,4 V 13,5 VI 16,7 VII 18,1 VIII 17,8 IX 13,8 X 8,5 11

XI 3,7 XII 0,3 rok 8,6 FALTYSOVÁ, H. - BÁRTA, F. A KOL. (2002): Pardubicko. Srážkové charakteristiky, resp. roční srážkový úhrn, v zájmové oblasti je cca 550 mm. Nejbohatší na srážky bývají letní měsíce, nejčastěji červen nebo srpen, v červenci se v dlouhodobých srážkových normálech projevuje nevýrazné podružné minimum s úhrny srážek o něco menšími než v červnu nebo srpnu. Konkrétní průběh srážek během roku je ale závislý na vývoji synoptické situace a v některých letech se může značně odchýlit od dlouhodobých průměrných charakteristik. Tabulka č. 5: Průměrné měsíční a roční úhrny srážek v období 1961 1990 (podle ČHMÚ - srážkoměrná stanice Pardubice) Měsíc mm I 31 II 26 III 32 IV 38 V 66 VI 69 VII 69 VIII 75 IX 45 X 36 XI 39 XII 34 rok 560 FALTYSOVÁ, H. - BÁRTA, F. A KOL. (2002): Pardubicko. Přízemní vítr je ovlivněn konfigurací terénu, obecně na zájmové lokalitě převládají západní složky proudění. ale nelze zanedbat ani relativně vyšší četnosti proudění z jihovýchodního sektoru. Průměrná rychlost větru na zájmové oblasti je cca 2 m/s. Dle přílohy č. 1 ČSN 73 0035 se území řadí do větrové oblasti IV. 2.2.2. Geologické poměry Zájmové území je položeno na levém okraji labské údolní nivy, z širšího pohledu při jížní hranici geomorfologického celku Východolabská tabule. Údolní niva je budována slínovci až vápenitými prachovci jizerského souvrství, tedy turonskými peletickými sedimentárními horninami, řazenými z hlediska regionálně geologického k labské litofaciální oblasti české křídové pánve. V daném prostoru převládají slínovce, při svém povrchu zpravidla zcela rozložené do eluviálních vysoce plastických slínů. Horninový masiv je do značných hloubek porušený zvětrávacími procesy a je převážně silně rozpukaný. Kvartér tvoří 1 4 m mocná poloha kvartérních deluviálních písčitojílovitých hlín. Geologické podloží výše uvedených sedimentárních hornin je tvořeno zvrásněnými horninami proterozoika a paleozoika. 12

Upřesnění lokálních geologických poměrů zájmové lokality na základě výsledků průzkumných prací provedených v rámci analýzy rizik Okolí zájmové lokality tvoří v nejsvrchnějších partiích různorodé antropogenní navážky. Vyskytují se převážně jemnozrnné (popelovité) a štěrkovité (škvára) navážky s proměnlivou příměsí stavební suti. V oblasti manipulačních ploch tvoří povrch živičná nebo betonová vrstva. Mocnost navážek se zpravidla pohybuje mezi 0,3 až 0,5 metry, místy může dosahovat i do hloubky 2,5 m. Navážky přechází do přirozených písčitých jílů o mocnostech 0,5 až 1 m. Ty nasedají na fluviální písky s proměnlivou jílovitou příměsi. V závislosti na morfologii terénu začíná od 3 až 3,6 metrů skalní podloží tvořené slínovci jizerského souvrství, které jsou v horních horizontech navětralé až zcela zvětralé do tmavě šedého slínu. Slínovce jsou světle šedé s proměnlivou příměsí prachovité složky a pokračují nejméně do 30 metrů. 2.2.3. Hydrogeologické poměry Z pohledu hydrogeologického náleží zájmové území hydrogeologickému rajónu č. 114 Kvarterní sedimenty Labe. Rajón je tvořen zužujícím se pruhem sedimentů podél Labe ve směru V-Z od Sezemic po Týnec nad Labem. Mocnější polohy štěrkopísku jsou zde rozšířeny zvláště na pravém břehu Labe jako produkty sedimentace starého labského toku. Podložní křída tvoří bazální izolátor. Na kvarterní fluviální uloženiny jsou vázány významné zvodně, obvykle do sebe přecházející. Nejvýznamnější je vázána na pravobřežní údolní terasu a v ní především na přehloubené koryto Labe. Je v úzké hydraulické spojitosti s vodou povrchového toku. Hladina podzemní vody je většinou volná, v hloubce několika málo metrů pod terénem. Prostupnost je průlinová, koeficient filtrace je řádově 10-4 až 10-3 m.s. -1. Upřesnění lokálních hydrogeologických poměrů zájmové lokality na základě výsledků průzkumných prací provedených v rámci analýzy rizik V nově realizovaných hydrogeologických vrtech HV-1, HV-2, HV-4, HV-5, HV-6, HV-7, HV-8 a HV-9 byla hladina zastižena v závislosti na morfologii terénu v hloubce 1,5 až 2,5 metrů pod povrchem terénu. Tato hloubka odpovídá mělké kvartérní zvodni, která je vázaná na fluviální písky s proměnlivou příměsí jemnozrnné složky. Tyto sedimenty mají charakter průlinového zvodnění. V hlubokých vrtech HV-6, HV-7 a HV-8 byly zastiženy od hloubky 3 m slínovce jizerského souvrství kolektoru C, které mají převážně puklinové zvodnění. Hladiny podzemní vody se ustálily v hloubce 1,22 až 1,73 m od povrchu terénu. Drenážní bázi pro podzemní vody kvartérního i křídového kolektoru tvoří řeka Labe. Směr proudění podzemních vod v kvartérním kolektoru probíhá v generelu k severu, v oblasti samotného ohniska znečištění směrují proudnice sv. směrem a dále se stáčejí směrem k SSV a S. Mělký kolektor podzemní vody na lokalitě má charakter průlinového zvodnění s koeficienty filtrace v řádu 1,0.10 5 4,0.10 5 m.s 1. Z výšky hladin podzemní vody ve známých hydrogeologických objektech, které jímají hlubší křídové zvodnění, vychází směr proudění turonského kolektoru k SZ. Na tomto místě je však třeba upozornit, že pro potvrzení tohoto směru by bylo potřeba získat doplňující informace o úrovni hladiny v křídových sedimentech ze vzdálenějšího objektu. Koeficienty filtrace v křídové zvodni byly vypočteny na základě hydrodynamických zkoušek v úrovni hodnoty 3,0. 10 5 m.s 1. 2.2.4. Hydrologické poměry Z pohledu hydrologického se zájmové území nachází v povodí řeky Labe na rozvodnici dvou dílčích povodí. Zájmové území drénuje severně až severozápadně řeka Labe přímo. 13

Specifický odtok je 8,9 l.s. -1 km -2. Průměrný dlouhodobý průtok v profilu Přelouč (limnigrafická stanice ČHMÚ, DBC 0610) je 56,38 m 3.s -1, 54,4 m 3.s -1. Tabulka č. 6: Denní průtoky (Q MD )v profilu Přelouč (limnigrafická stanice ČHMÚ, DBC 0610) M (m 3.s -1 ) 30 60 90 120 150 180 210 240 270 300 330 355 364 Tř. Q MD 127 88,6 68,9 56,1 46,7 39,3 33,2 28,0 23,4 19,0 14,8 10,6 8,15 I. Tabulka č. 7: N-leté průtoky (Q N ) v profilu Přelouč (limnigrafická stanice ČHMÚ, DBC 0610) N (m 3.s -1 ) 1 2 5 10 20 50 100 Tř. Q N 285 375 502 602 705 845 865 I. 2.2.5. Geochemické a hydrochemické údaje o lokalitě Na chemickém složení vody ve sledované oblasti se nejvíce podílí vápník s hořčíkem a z aniontů HCO 3- a SO 2-. Celková mineralizace podzemních vod se pohybuje od 0,3 do 1 mg/l. 3. Průzkumné práce 3.1. Dosavadní prozkoumanost území 3.1.1. Základní výsledky dřívějších průzkumných a sanačních prací na lokalitě Za účelem získání užitkové vody pro prádelnu byl na lokalitě v období od 14. 10. 1948 do 18. 2. 1949 vyhlouben vrt o hloubce 112,0 m (archivní dokumentace k vrtu je uvedena v příloze č. 19). Objednatelem byla Okresní prádelna Osvobozená domácnost. Vrt vybudovaly Československé stavební závody n. p., závod Vodotechna. Vrt byl vyhlouben strojním nárazotočivým způsobem. Vrt je přetokový, byl pozorován trvalý přetok cca 0,5 l/s. Podzemní voda z přetokového vrtu je v současné době využívaná k účelu zásobování areálu Autoservisu (pitná a užitková voda), jako užitková a technologická voda v areálu pekárny Jenta spol. s r.o. a k účelu zavlažování sportovního hřiště (Sportoviště Města Přelouč). Odběr podzemní vody je povolen Rozhodnutím Městského úřadu v Přelouči, Odbor stavební, vodoprávní a dopravy pod č.j. MUPC 4232/2010 ze dne 7. 4. 2010. Povolení k odběru je uvedeno v příloze č. 15. Povolení k nakládání s vodami je v tomto rozsahu: Odběr: prům.: 0,083 l/s max. 1,0 l/s 220 m 3 /měsíc 1740 m 3 /rok Pro nakládání s vodami jsou stanoveny následující podmínky: 1. Okolí studny do vzdálenosti 10 m od vnější konstrukce studny nesmí být znečišťováno. 2. Nakládání s vodami se povoluje do: 31. 12. 2040. 14

Problematika ekologické zátěže na lokalitě byla otevřena v roce 1994 na jednání dne 24. 3. 1994. Firma Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r. o. provedla na objednávku MěÚ Přelouč posouzení vlivu bývalé skládky odpadů na kvalitu podzemních vod (jedná se o bývalou skládku města Přelouč při severovýchodní straně bývalé prádelny a čistírny). Při průzkumných pracích bylo zjištěno znečištění podzemních vod západně od skládky těkavými chlorovanými uhlovodíky, přičemž jako zdroj kontaminace byla vyloučena skládka odpadů a jako zdroj znečištění označen areál Prádelny a čistírny. Návazně na toto jednání byly firmou Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r. o. provedeny průzkumné práce v areálu Prádelny a čistírny (atmogeochemický průzkum a rozbory podzemních vod) a zpracován návrh dalšího postupu prací ve smyslu likvidace staré ekologické zátěže. Tyto práce potvrdily výraznou kontaminaci podzemních vod v areálu podniku i jeho nejbližším okolí a rozsáhlou kontaminaci nesaturované zóny horninového prostředí v areálu. V půdním vzduchu horninového prostředí byly zjištěny koncentrace PCE v rozmezí od 13,9 mg/m 3 až 10 350 mg/m 3, koncentrace TCE dosahovaly hodnot až 1 096 mg/m 3 (viz tabulka č. 8). Tabulka č. 8: Výsledky selektivního atmogeochemického průzkumu z června 1994 Označení sondy PCE TCE DCE mg/m 3 mg/m 3 mg/m 3 1 690 438,4-2 2 070 876,8-3 586,5 5,48-4 10 350 137 794 5 10 350 328,8 794 6 1 380 1 096-7 1 380 164,4-8 414 54,8-9 207 27,4-10 241,5 - - 11 103,5 - - 12 2415 - - 13 690 - - 14 276 - - 15 138 - - 16 345 - - 17 34,5 - - 18 34,5 - - 19 34,5 - - 20 13,8 - - 15

Tabulka č. 9: Výsledky monitoringu podzemních vod z let 1993 až 1994 Označení objektu Datum odběru PCE TCE 1,2-cis-DCE ClU µg/l µg/l µg/l µg/l studna Jenta 14. 12. 1993 1280 385 235 1 900 vodní zdroj Jenta 1993 8 202 domovní studna č. p. 777 14. 12. 1993 4 5,5 260 269,5 P-1 14. 12. 1993 0,5 1,1 6,1 7,7 P-2 14. 12. 1993 0,1 0,1 20 20,2 kopaná studna v areálu Prádelen 19. 7. 1994 757 14,8 0,2 772 Vzhledem k tomu, že v tomto období se Podnik služeb města Pardubic nacházel těsně před transformací, byl zařazen do druhé vlny kupónové privatizace. V té době byl ve vážných finančních těžkostech a na lokalitě nebyly provedeny žádné sanační práce. Nepodařilo se dohledat ani výsledky žádných dalších prací provedených po roce 1994. 3.1.2 Závěry analýzy rizik kontaminace záplavového území Labe v k.ú. Přelouč ClU Na základě výsledků provedených průzkumných prací v rámci analýzy rizik byla jako zásadní zdroj kontaminace ClU v záplavovém území řeky Labe vytipována bývalá Prádelna a čistírna Přelouč. V rámci průzkumných prací byl proveden geofyzikální průzkum a následně vybudovány nové HG objekty v počtu 9 kusů. Byly provedeny odběry vzorků zemin s vrtného jádra nově vybudovaných HG vrtů, atmogeochemický průzkum pro odběry vzorků půdního vzduchu a zemin, odběry vzorků podzemních a povrchových vod a v neposlední řadě odběry vod odpadních spolu se sedimenty z kanalizace. 3.1.2.1 Výsledky geofyzikálního měření Komplex geofyzikálních metod vycházel z požadavku zjistit zejména mocnost kvartérních sedimentů v nejbližším okolí bývalé prádelny, průběh tektonických linií od zdroje znečištění směrem k toku Labe. Mocnost kvartérních sedimentů Mocnost kvartérních sedimentů byla zjišťována v nejbližším okolí bývalé Prádelny a čistírny Přelouč na profilech P1 a P2 podle metod MRS, VES a OT (příloha č. 9). Nadmořské výšky reliéfu terénu byly převzaty z běžně dostupných map na internetu. Mocnost kvartérních sedimentů je většinou 2-3 m, v lokálních depresích jejich mocnost stoupá až na 5 m. Zjištěné mocnosti kvartéru velmi dobře souhlasí u metod MRS, OT a VES. Místa lokálních depresí jsou graficky vyznačena žlutou šrafurou v mapě v příloze č. 9. Složení kvartérních sedimentů je proměnlivé, ale většinou převládají vyšší měrné odpory 60 100 Ωm, což odpovídá pískům a štěrkům, případně navážkám. Místy jsou však přítomny i polohy jílovitých fluviálních sedimentů malé úseky profilů P1 a P2 se sníženými odpory, jak vyplývá z tomografických řezů. 16

Podložní horniny (slínovce) mají seismické rychlosti většinou 2 400 2 800 m/s (R3, tř. těžitelnosti 6), v nevýrazných porušených zónách seismické rychlost klesají na 2 200 2 400 m/s (R4, tř. těžitelnosti 5). Měrné odpory slínovců jsou 10 (i méně) 35 Ωm. Průběh tektonických linií V situacích jsou interpretované tektonické linie (porušené zóny) vyznačeny dvojitou (významné linie) nebo jednoduchou červenou přerušovanou čarou jako místa snížených měrných odporů a seismických rychlostí. Podle Geologické mapy 1 : 200 000 i podle práce (Mísař a kol. 1983) lze v oblasi očekávat hlavně tektonické linie ve směrech přibližně SSV - JJZ, které jsou příčné k hlavním strukturám krystalinika Železných hor a okrajům České křídy (oba směru ZSZ - VJV). Tektonické linie byly interpretovány v místech snížení seismických rychlostí v metodě MRS a poklesu měrných odporů v metodě OT a DOP. Jejich korelace mezi profily (tj. propojení indikováných poruch mezi profily) upřednostnila očekávaný směry SSV - JJZ až SV - JZ, který odpovídá směrům poruch v horninách podloží české křídy, které určovaly i tektoniku sedimentů České křídy. S určitou pravděpodobností je možné uvažovat i příčný směr SSZ-JJV (korelace v tomto směru je zřejmá pouze ve východní části profilů P3 a P4). 3.1.2.2 Výsledky vrtných prací Za účelem ověření míry kontaminace saturované zóny horninového prostředí byly na zájmové lokalitě vyhotoveny nové průzkumné vystrojené hydrogeologické vrty. Jednotlivé vrty byly situovány na základě výsledků geofyzikálního průzkumu a posouzení hydrogeologických podmínek na lokalitě. Pro případné ověření možnosti sanace nesaturované zóny horninového prostředí prostřednictvím odsávání par těkavých kontaminantů byly na lokalitě zhotoveny ventingové vrty. V rámci aktuálních průzkumných prací byly ventingové vrty využity k ověření míry kontaminace nesaturované zóny, tzn. k odběrům vzorků půdního vzduchu. Rozsah vrtných prací Situování jednotlivých nových monitorovacích HG vrtů bylo upřesněno na základě výsledků a závěrů geofyzikálního průzkumu s uvažováním doposud známých informací o přírodních podmínkách a míře a rozsahu kontaminace zájmové lokality. Konečná hloubka vrtu byla vždy určena hydrogeologem. Tabulka č. 10: Přehled provedených vrtných prací Označení vrtu Účel vrtu Hloubka vrtu Vrtný průměr Výstroj vrtu (m p.ú.t.) (mm) (materiál/průměr mm) HV-1 hydrogeologický 6 175/145 PVC 110/2,2 mm HV-2 hydrogeologický 4 195/175 PVC 110/2,2 mm HV-3 hydrogeologický 4 195/175 PVC 110/2,2 mm HV-4 hydrogeologický 4 195/175 PVC 110/2,2 mm HV-5 hydrogeologický 4 195/175 PVC 110/2,2 mm HV-6 hydrogeologický 30 175/152 PVC 110/2,2 mm HV-7 hydrogeologický 30 175/152 PVC 110/2,2 mm HV-8 hydrogeologický 20 195/152 PVC 110/2,2 mm HV-9 hydrogeologický 4 195/175 PVC 110/2,2 mm V1 ventingový 3 175 Ocel 89/3,2 mm V2 ventingový 3 175 Ocel 89/3,2 mm 17

V3 ventingový 3 175 Ocel 89/3,2 mm V4 ventingový 3 175 Ocel 89/3,2 mm Z-1-Z-40 ruční nevystrojený závrt 2 60/50 --- Konstrukce vrtů Hydrogeologické vrty Průzkumné hydrogeologické vrty HV-1 až HV-9 byly v nezpevněných sedimentech zhotoveny vrtnou soupravou UGB-50, technologií rotačního jádrového vrtání, vrtnými průměry 156 až 195 mm a vystrojeny PVC 110/2,2 mm. Ve skalních horninách středního turonu byly vrty zhotoveny vrtnou soupravou SLVE-80 technologií rotačně příklepového vrtání ponorným kladivem se vzduchovým výplachem, vrtným průměrem 152 mm a vystrojeny PVC 110/2,2 mm. Vrty HV-6 až HV-8, jímající hlubší zvodnění, byly od zvodnění mělkého (kvartérního) důkladně odtěsněný, aby nedošlo k propojení jednotlivých horizontů. Horní obzor byl zatěsněn zaplášťovou cementací. Technický popis průzkumných hydrogeologických vrtů je uveden v následujícím přehledu, technická zpráva vrtných prací a geologická dokumentace jednotlivých objektů je uvedena v analýze rizik. HV-1 Lokalizace vrtu: Y = 662 283,16 m X = 1 058 667,65 m Z = 209,01 m n. m. (0.B.) souř. systém S-JTSK, Bpv Technologie vrtání: 0,0-6 m (kvartér + navětralé podloží) rotační jádrová Hloubka vrtu: 6 m Vrtné průměry: 0,0-4,0 m ø 175 mm (UGB-50) 4,0-6,0 m ø 145 mm (UGB-50) Výplach: 0,0-6,0 m bez výplachu Výstroj: + 0,0-2,0 m PVC 110/2,2 mm plná 2,0-5,5 m PVC 110/2,2 mm perforovaná 5,5-6,0 m PVC 110/2,2 mm plná perforace příčná štěrbinová šířky 1,5 mm, 10 %. Zapláštové úpravy: 0,0 1,0 m cementace 1,0 1,5 m pískový přechod 1,5 6,0 m obsyp 4/8 mm kamenná drť Zhlaví vrtu: pojezdové zhlaví litinová chránička s poklopem Hladina podzemní vody vztažená k terénu: naražená 1,70 m ustálená 1,30 m 18

Tabulka č. 11: Geologický popis vrtu HV-1 HV-1 od Mocnost (m) do Geologický popis Stratigrafie 0,00 0,50 navážka, charakteru písčité hlíny se škvárou kvartér 0,50 1,00 jíl písčitý, tmavohnědý, konzistence ruhá kvartér 1,00 3,40 písek s příměsí jemnozrnné zeminy, hnědý a vlhký kvartér 3,40 6,00 slínovec navětralý, tmavošedý, s odlučností polyedrickou křída HV-2 Lokalizace vrtu: Y = 662 287,78 m X = 1 058 650,28 m Z = 208,98 m n. m. (0.B.) souř. systém S-JTSK, Bpv Technologie vrtání: 0,0-4,0 m rotační jádrová (UGB 50) Hloubka vrtu: 4,0 m Vrtné průměry: 0,0-3,5 m ø 195 mm 3,5-4,0 m ø 175 mm Výplach: 0,0-4,0 m bez výplachu Výstroj: + 0,0-2,0 m PVC 110/2,2 mm plná 2,0-3,5 m PVC 110/2,2 mm perforovaná 3,5-4,0 m PVC 110/2,2 mm plná perforace příčná štěrbinová šířky 1,5 mm, 10 %. Zapláštové úpravy: 0,0 1,0 m cementace 1,0 1,5 m pískový přechod 1,5 4,0 m obsyp 4/8 mm kamenná drť Zhlaví vrtu: pojezdové zhlaví litinová chránička s poklopem Hladina podzemní vody vztažená k terénu: Tabulka č. 12: Geologický popis vrtu HV-2 HV-2 od Mocnost (m) do naražená 1,30 m ustálená 1,26 m Geologický popis Stratigrafie 0,00 0,50 navážka, černohnědá hlinitá struska kvartér 0,50 1,00 jíl písčitý, tmavohnědý s přítomností organických příměsí kvartér 1,00 3,00 písek s příměsí jemnozrnné zeminy, hnědý a vlhký kvartér 19

HV-2 Mocnost (m) od do 3,00 4,00 Geologický popis slínovec navětralý, tmavošedý, s odlučností polyedrickou Stratigrafie křída HV-3 Lokalizace vrtu: Y = 662 276,47 m X = 1 058 691,50 m Z = 209,03 m n. m. (0.B.) souř. systém S-JTSK, Bpv Technologie vrtání: 0,0-4,0 m rotační jádrová (UGB 50) Hloubka vrtu: 4,0 m Vrtné průměry: 0,0-3,5 m ø 195 mm 3,5-4,0 m ø 175 mm Výplach: 0,0-4,0 m bez výplachu Výstroj: + 0,0-2,0 m PVC 110/2,2 mm plná 2,0-3,5 m PVC 110/2,2 mm perforovaná 3,5-4,0 m PVC 110/2,2 mm plná perforace příčná štěrbinová šířky 1,5 mm, 10 %. Zapláštové úpravy: 0,0 1,0 m cementace 1,0 1,5 m pískový přechod 1,5 4,0 m obsyp 4/8 mm kamenná drť Zhlaví vrtu: pojezdové zhlaví litinová chránička s poklopem Hladina podzemní vody vztažená k terénu: Tabulka č. 13: Geologický popis vrtu HV-3 HV-3 od Mocnost (m) do naražená 1,70 m ustálená 0,65 m Geologický popis Stratigrafie 0,00 0,20 humózní vrstva, černohnědá ornice kvartér 0,20 0,50 hlína písčitá, černohnědá, konzistence tuhá kvartér 0,50 1,80 jíl písčitý, tmavohnědý, plastický s ojedinělými valouny kvartér 1,80 3,50 písek s příměsí jemnozrnné zeminy, tmavohnědý, vlhký kvartér 3,50 4,00 slínovec navětralý, tmavošedý, rozpad destičkový křída 20

HV-4 Lokalizace vrtu: Y = 662 306,69 m X = 1 058 629,16 m Z = 208,65 m n. m. (0.B.) souř. systém S-JTSK, Bpv Technologie vrtání: 0,0-4,0 m rotační jádrová (UGB 50) Hloubka vrtu: 4,0 m Vrtné průměry: 0,0-3,5 m ø 195 mm 3,5-4,0 m ø 175 mm Výplach: 0,0-4,0 m bez výplachu Výstroj: + 0,0-2,0 m PVC 110/2,2 mm plná 2,0-3,5 m PVC 110/2,2 mm perforovaná 3,5-4,0 m PVC 110/2,2 mm plná perforace příčná štěrbinová šířky 1,5 mm, 10 %. Zapláštové úpravy: 0,0 1,0 m cementace 1,0 1,5 m pískový přechod 1,5 4,0 m obsyp 4/8 mm kamenná drť Zhlaví vrtu: pojezdové zhlaví litinová chránička s poklopem Hladina podzemní vody vztažená k terénu: Tabulka č. 14: Geologický popis vrtu HV-4 HV-4 od Mocnost (m) do naražená 1,80 m ustálená 1,70 m Geologický popis Stratigrafie 0,00 0,50 písek jílovitý, černohnědý, vlhký kvartér 0,50 0,80 jíl písčitý, tmavohnědý, plastický s přítomností organických zbytků kvartér 0,80 3,00 písek jílovitý, šedohnědý, plastický a vlhký kvartér 3,00 3,60 3,60 4,00 písek jílovitý s úlomky do 50%, hnědošedý, s valouny do velikosti 1,5 cm, vlhký slínovec navětralý, tmavošedý, rozpad destičkový až polyedrický HV-5 Lokalizace vrtu: Y = 662 286,23 m X = 1 058 615,34 m Z = 209,13 m n. m. (0.B.) souř. systém S-JTSK, Bpv Technologie vrtání: 0,0-4,0 m rotační jádrová (UGB 50) Hloubka vrtu: 4,0 m Vrtné průměry: 0,0-3,5 m ø 195 mm kvartér křída 21

3,5-4,0 m ø 175 mm Výplach: 0,0-4,0 m bez výplachu Výstroj: + 0,0-2,0 m PVC 110/2,2 mm plná 2,0-3,5 m PVC 110/2,2 mm perforovaná 3,5-4,0 m PVC 110/2,2 mm plná perforace příčná štěrbinová šířky 1,5 mm, 10 %. Zapláštové úpravy: 0,0 1,0 m cementace 1,0 1,5 m pískový přechod 1,5 4,0 m obsyp 4/8 mm kamenná drť Zhlaví vrtu: pojezdové zhlaví litinová chránička s poklopem Hladina podzemní vody vztažená k terénu: Tabulka č. 15: Geologický popis vrtu HV-5 HV-5 od Mocnost (m) do naražená 2,00 m ustálená 1,73 m Geologický popis Stratigrafie 0,00 0,30 navážka, černohnědá drť s asfaltem a kameny kvartér 0,30 0,50 jíl štěrkovitý, černý, tvrdý kvartér 0,50 1,50 písek jílovitý, tmavohnědý kvartér 1,50 2,50 jíl písčitý, hnědý plastický a vlhký kvartér 2,50 3,50 písek s příměsí jemnozrnné zeminy, hnědý, vlhký kvartér 3,50 4,00 slínovec mírně zvětralý, tmavošedý, rozpad na kameny a jílovitou směs HV-6 Lokalizace vrtu: Y = 662 315,61 m X = 1 058 614,38 m Z = 209,31 m n. m. (0.B.) souř. systém S-JTSK, Bpv Technologie vrtání: 0,0-4,0 m (kvartér + navětralé podloží) rotační jádrová (UGB 50) 4,0 30,0 m ( podloží) rotační příklepová (SLVE 80) křída Hloubka vrtu: Vrtné průměry: Výplach: Výstroj: 30 m 0,0 4,0 m ø 175 mm (UGB-50) 4,0-30,0 m ø 152 mm (SLVE 80) 0,0 4,0 m bez výplachu 4,0 30,0 m tlakový vzduch + 0,0-10,0 m PVC 110/2,2 mm plná 10,0 28,0 m PVC 110/2,2 mm perforovaná 28,0-30,0 m PVC 110/2,2 mm plná 22

Zapláštové úpravy: Zhlaví vrtu: perforace příčná štěrbinová šířky 1,5 mm, 10 %. 0,0 9,0 m cementace 9,0-9,5 m pískový přechod 9,5-30,0 m obsyp 4/8 mm kačírek +0,0-+0,5 m ocel. přivařovací zhlaví ø 133 mm Hladina podzemní vody vztažená k terénu: naražená 1,50 m ustálená 1,53 m Tabulka č. 16: Geologický popis vrtu HV-6 HV-6 Mocnost (m) od do Geologický popis Stratigrafie 0,00 0,50 navážka, charakteru černohnědého štěrku (škvára) kvartér 0,50 2,00 hlína písčitá, tmavohnědá, konzistence tuhá kvartér 2,00 3,40 písek s příměsí jemnozrnné zeminy, hnědý, vlhký kvartér 3,40 6,00 slínovec mírně zvětralý, tmavošedý, rozpad polyedrický křída 6,00 30,00 slínovec zdravý, tmavošedý křída HV-7 Lokalizace vrtu: Y = 662 329,44 m X = 1 058 569,59 m Z = 209,23 m n. m. (0.B.) souř. systém S-JTSK, Bpv Technologie vrtání: 0,0-4,0 m (kvartér + navětralé podloží) rotační jádrová (UGB 50) 4,0 30,0 m ( podloží) rotační příklepová (SLVE 80) Hloubka vrtu: Vrtné průměry: Výplach: Výstroj: Zapláštové úpravy: Zhlaví vrtu: 30 m 0,0 4,0 m ø 175 mm (UGB-50) 4,0-30,0 m ø 152 mm (SLVE 80) 0,0 4,0 m bez výplachu 4,0 30,0 m tlakový vzduch + 0,0-10,0 m PVC 110/2,2 mm plná 10,0 28,0 m PVC 110/2,2 mm perforovaná 28,0-30,0 m PVC 110/2,2 mm plná perforace příčná štěrbinová šířky 1,5 mm, 10 %. 0,0 9,0 m cementace 9,0-9,5 m pískový přechod 9,5-30,0 m obsyp 4/8 mm kačírek +0,0-+0,5 m ocel. přivařovací zhlaví ø 133 mm 23

Hladina podzemní vody vztažená k terénu: Tabulka č. 17: Geologický popis vrtu HV-7 HV-7 od Mocnost (m) do 0,00 0,40 0,40 2,50 naražená 2,50 m ustálená 1,46 m Geologický popis navážka, černohnědá písčitá hlína s úlomky stavebního odpadu jíl písčitý, tmavohnědý, do 1,5 m plastický, konzistence pevná Stratigrafie kvartér kvartér 2,50 3,20 písek jílovitý, tmavohnědý, vlhký kvartér 3,20 20,00 slínovec navětralý, tmavošedý, rozpad destičkový a polyedrický křída 20,00 30,00 slínovec zdravý, tmavošedý, pevný křída HV-8 Lokalizace vrtu: Y = 662 245,36 m X = 1 058 618,82 m Z = 208,79 m n. m. (0.B.) souř. systém S-JTSK, Bpv Technologie vrtání: 0,0-3,5 m (kvartér + navětralé podloží) rotační jádrová (UGB 50) 3,5 20,0 m ( podloží) rotační příklepová (SLVE 80) Hloubka vrtu: Vrtné průměry: Výplach: Výstroj: Zapláštové úpravy: Zhlaví vrtu: 20 m 0,0 3,5 m ø 175 mm (UGB-50) 3,5-20,0 m ø 152 mm (SLVE 80) 0,0 3,5 m bez výplachu 3,5 20,0 m tlakový vzduch + 0,0-6,0 m PVC 110/2,2 mm plná 6,0 19,5 m PVC 110/2,2 mm perforovaná 19,5-20,0 m PVC 110/2,2 mm plná perforace příčná štěrbinová šířky 1,5 mm, 10 %. 0,0 4,0 m cementace 4,0-4,5 m pískový přechod 4,5-20,0 m obsyp 4/8 mm kačírek pojezdové zhlaví litinová chránička s poklopem Hladina podzemní vody vztažená k terénu: naražená 1,70 m ustálená 1,55 m 24

Tabulka č. 18: Geologický popis vrtu HV-8 HV-8 od Mocnost (m) do Geologický popis Stratigrafie 0,00 1,50 navážka, černá, charakteru písčitého štěrku (škvára) kvartér 1,50 2,50 jíl písčitý, tmavohnědý, do 2,5 m zelenošedý, vlhký, konzistence měkká kvartér 2,50 3,20 písek s příměsí jemnozrnné zeminy, hnědý, vlhký kvartér 3,20 5,00 slínovec navětralý, tmavošedý, rozpad polyedrický křída 5,00 20,00 slínovec zdravý, tmavošedý, pevný křída HV-9 Lokalizace vrtu: Y = 662 291,33 m X = 1 058 709,54 m Z = 209,51 m n. m. (0.B.) souř. systém S-JTSK, Bpv Technologie vrtání: 0,0-4,0 m rotační jádrová (UGB 50) Hloubka vrtu: 4,0 m Vrtné průměry: 0,0-3,5 m ø 195 mm 3,5-4,0 m ø 175 mm Výplach: 0,0-4,0 m bez výplachu Výstroj: + 0,0-2,0 m PVC 110/2,2 mm plná 2,0-3,5 m PVC 110/2,2 mm perforovaná 3,5-4,0 m PVC 110/2,2 mm plná perforace příčná štěrbinová šířky 1,5 mm, 10 %. Zapláštové úpravy: 0,0 1,0 m cementace 1,0 1,5 m pískový přechod 1,5 4,0 m obsyp 4/8 mm kamenná drť Zhlaví vrtu: pojezdové zhlaví litinová chránička s poklopem Hladina podzemní vody vztažená k terénu: naražená 1,50 m ustálená 1,22 m Tabulka č. 19: Geologický popis vrtu HV-9 HV-9 od Mocnost (m) do Geologický popis Stratigrafie 0,00 1,50 navážka, charakteru černohnědé písčité hlíny kvartér 1,50 2,50 stavební suť, šedohnědá, tvořená úlomky stavebního odpadu kvartér 25

HV-9 od Mocnost (m) do Geologický popis Stratigrafie 2,50 3,70 jíl písčitý, tmavohnědý, vlhký, konzistence mekká kvartér 3,70 4,00 slínovec navětralý, tmavošedý, pevný, rozpad polyedrický křída Ventingové vrty Ventingové vrty byly zhotoveny vrtnou soupravou UGB-50, technologií rotačního jádrového vrtání, vrtným průměrem 175 mm a vystrojeny ocelovou pažnicí prům. 89/3,2 mm. Technický popis ventingových vrtů je uveden v následujícím přehledu. Počet vrtů: 4 ks Označení vrtu: V1, V2, V3, V4 Lokalizace vrtů: viz příloha č. 12 Technologie vrtání: 0,0-3,0 m (kvartér + navětralé podloží) rotační jádrová Hloubka vrtů: 3 m Vrtný průměr: 0,0-3,0 m 175 mm Výplach: ne Výstroj: 0,25-1,0 m ocel 89/3,2 mm plná 1,0-3,0 m ocel 89/3,2 mm perforovaná perforace příčná štěrbinová šířky 1 mm, 10 %. Zapláštové úpravy: 0,25 0,75 m cementace 0,75 3,0 m obsyp 4/8 mm kačírek Úprava zhlaví vrtů: ocelová pažnice je ukončena 0,2 m pod úrovní terénu, ve svrchní části bylo přivařeno plynotěsné zhlaví se závitem 6/4" Hladina podzemní vody vztažená k terénu: naražená V1, V2, V3, V4 1,50 m ustálená V1: 1,20 m, V-2: 1,25 m, V3: 1,1 m, V4: 1,2 m Geologický popis: V-1 Do 0,30 m beton, zpevněná plocha 1,80 m jíl písčitý, tmavohnědý, konzistence tuhá 3,00 m písek s příměsí jemnozrnné zeminy, šedohnědý, vlhký V-2 Do 0,50 m beton, zpevněná plocha 1,00 m navážka, černá struska 1,70 m jíl písčitý, hnědý, plastický 3,00 m písek s příměsí jemnozrnné zeminy, hnědý, vlhký 26

V-3 Do 0,50 m navážka, černohnědá, hlinitá struska 1,20 m jíl písčitý, tmavošedý, konzistence tuhá 3,00 m písek s příměsí jemnozrnné zeminy, hnědý, vlhký V-4 Do 0,80 m navážka, žlutohnědá, charakteru štěrkovité hlíny s kameny 1,80 m jíl písčitý, hnědý, vlhký, plastický 3,00 m písek s příměsí jemnozrnné zeminy, hnědý, vlhký Tabulka č. 20: Záměry (S-JTSK, Bpv) objekt Y X Z (terén) V-1 662 290,309 1 058 661,079 209,153 V-2 662 284,450 1 058 659,049 209,051 V-3 662 286,452 1 058 653,541 209,097 V-4 662 292,565 1 058 655,951 209,102 3.1.2.3 Výsledky vzorkovacích prací Výsledky laboratorních analýz odebraných vzorků zemin a půdního vzduchu jsou porovnány s úrovní přirozeného pozadí. Protože hlavní sledované polutanty ClU a BTEX se prakticky výhradně dostávají do jednotlivých složek životního prostředí vlivem antropogenní činnosti a v jednotlivých složkách ŽP nejsou přirozeně výrazněji zastoupeny, jsou vzhledem k absenci legislativních limitů pro obsahy sledovaných látek v zeminách a půdním vzduchu výsledky laboratorních analýz pro ilustraci porovnány s orientačními kritérii A, B a C metodického pokynu MŽP z roku 1996, zejména s kritériem A, které obecně odpovídá přirozeným obsahům jednotlivých polutantů v životním prostředí a jeho překročení naznačuje možnost ovlivnění antropogenní činností. Dále byly zeminy porovnány podle tab. 10.1. vyhl. 294/05 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Pozadí pro půdní vzduch byl vybrán jednorázový závrt Z-1, který dosahuje nejnižších hodnot. Výsledky laboratorních analýz odebraných vzorků podzemních vod jsou porovnány jednak s limitními hodnotami pro pitnou vodu dle vyhl. 252/2004 Sb. (i přesto, že většina objektů nemá charakter zdrojů pitné vody) a dále s hodnotami sledovaných ukazatelů v objektu (studna I), který byl vybrán jako pozaďový. Dále pak byly podzemní vody orientačně porovnány s kritérii A, B a C metodického pokynu MŽP z roku 1996, zejména s kritériem C. Výsledky laboratorních analýz vzorků povrchové vody byly porovnány s limitními hodnotami pro obecné požadavky v nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Výsledky laboratorních analýz vzorků půdního vzduchu Výsledky laboratorních analýz vzorků půdního vzduchu odebraných z jednorázových ručních nevytrojených závrtů jsou uvedeny v tabulkách č. 21 až 22. 27

Tabulka č. 21: Výsledky laboratorních analýz vzorků půdního vzduchu v ukazateli ClU Označení vzorku Datum odběru PCE TCE 1,2-cis-DCE 1,2- dichlor ethan chloroform 28 tetrachlor methan vinylchlorid mg/m 3 mg/m 3 mg/m 3 mg/m 3 mg/m 3 mg/m 3 mg/m 3 Z-1 2.7.2010 0,044 <0,01 <0,05 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-2 2.7.2010 0,164 <0,01 <0,05 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-3 2.7.2010 0,848 0,493 0,182 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-4 2.7.2010 0,755 0,059 <0,05 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-5 12.7.2010 0,35 <0,01 <0,05 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-6 12.7.2010 1,03 0,093 <0,05 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-7 12.7.2010 0,191 <0,01 <0,05 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-8 12.7.2010 2,25 0,19 <0,05 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-9 12.7.2010 0,194 <0,01 <0,05 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-10 12.7.2010 0,96 <0,01 <0,05 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-11 9.7.2010 0,874 0,169 0,23 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-12 9.7.2010 1,22 0,188 0,052 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-13 9.7.2010 37,3 1,66 4,42 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-14 9.7.2010 65,9 5,69 9,64 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-15 9.7.2010 35,4 3,42 2,05 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-16 9.7.2010 39,1 1,97 3,81 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-17 9.7.2010 59,4 22,5 64,9 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-18 9.7.2010 1430 161 154 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-19 9.7.2010 2110 278 271 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-20 7.7.2010 361 9,28 25,2 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-21 7.7.2010 453 16 31,9 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-22 7.7.2010 394 42,8 50,3 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-23 7.7.2010 440 25,3 15,8 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-24 7.7.2010 349 14,4 15,2 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-25 7.7.2010 126 32,9 47,2 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-26 7.7.2010 285 78,8 203 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-27 7.7.2010 9,02 0,96 1,19 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-28 7.7.2010 1,37 0,097 0,078 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-29 7.7.2010 2,74 0,207 0,367 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-30 7.7.2010 0,624 0,092 1,96 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-31 7.7.2010 0,584 0,052 0,119 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-32 12.7.2010 0,304 <0,01 <0,05 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-33 9.7.2010 775 297 982 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-34 9.7.2010 1730 58,4 60,2 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-35 9.7.2010 29,9 6,74 494 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-36 9.7.2010 853 442 1700 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-37 9.7.2010 162 46,1 45,6 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-38 8.7.2010 1320 304 316 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-39 8.7.2010 1,94 0,193 <0,05 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05

Označení vzorku Datum odběru PCE TCE 1,2-cis-DCE 1,2- dichlor ethan chloroform tetrachlor methan vinylchlorid mg/m 3 mg/m 3 mg/m 3 mg/m 3 mg/m 3 mg/m 3 mg/m 3 Z-40 8.7.2010 1,87 0,748 1,28 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-41 8.7.2010 0,364 0,03 <0,05 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-42 8.7.2010 1,66 0,502 1 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-43 8.7.2010 2,77 1,14 1,67 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-44 8.7.2010 1,37 0,033 <0,05 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-45 7.7.2010 0,659 0,386 0,089 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-46 7.7.2010 0,263 0,12 <0,05 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-47 7.7.2010 0,302 0,323 <0,05 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-48 7.7.2010 0,224 0,073 <0,05 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-49 7.7.2010 0,203 0,308 <0,05 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Z-50 7.7.2010 0,141 0,097 <0,05 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Orientační kritérium A dle MP MŽP 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 Orientační kritérium C dle MP MŽP 10 10 10 10 10 10 10 10 Orientační pozaďová hodnota závrtu Z-1 2.7.2010 0,044 <0,01 <0,05 <0,5 <0,1 <0,5 <0,05 Provedený atmogeochemický průzkum na lokalitě Přelouč prokázal kontaminaci nesaturované zóny ClU. Ve vzorcích půdního vzduchu byly potvrzeny obsahy ClU výrazně přesahující úroveň možného přirozeného pozadí a také orientačně stanoveného pozaďového vzorku Z-1. Koncentrace ClU se pohybují řádově v jednotkách až tisících mg/m 3. Maximální hodnota ClU byla zjištěna v závrtu Z-36 (2 995 mg/m 3 ). Ve většině závrtů je patrná převaha PCE, výjimkou je kontaminace zjištěná např. v závrtech Z-35 a Z-36, kde byla zjištěna převaha cis 1,2-DCE. V prostoru bývalé skládky komunálního odpadu byly odebrány vzorky půdního vzduchu Z-45 až Z-50. Analýzy těchto vzorků neprokázaly kontaminaci ClU. Kontaminované sondy se nacházejí v prostoru bývalé prádelny, dnešním autoservisu. V areálu pekárny Jenta nebyla kontaminace ClU v půdním vzduchu provedeným průzkumem prokázaná. Tabulka č. 22: Výsledky laboratorních analýz vzorků půdního vzduchu v ukazateli BTEX Označení vzorku Datum odběru benzen toluen ethylbenzen xylen mg/m 3 mg/m 3 mg/m 3 mg/m 3 Z-1 2.7.2010 0,052 0,186 0,068 0,498 Z-2 2.7.2010 <0,05 0,088 0,03 0,251 Z-3 2.7.2010 0,06 0,063 0,022 0,179 Z-4 2.7.2010 <0,05 0,052 0,018 0,143 Z-5 12.7.2010 <0,05 0,11 0,037 0,272 Z-6 12.7.2010 <0,05 0,092 0,033 0,218 29

Označení vzorku Datum odběru benzen toluen ethylbenzen xylen mg/m 3 mg/m 3 mg/m 3 mg/m 3 Z-7 12.7.2010 <0,05 0,122 0,043 0,311 Z-8 12.7.2010 <0,05 0,19 0,07 0,542 Z-9 12.7.2010 <0,05 0,098 0,032 0,248 Z-10 12.7.2010 0,062 0,295 0,083 0,593 Z-11 9.7.2010 <0,05 0,025 <0,01 <0,05 Z-12 9.7.2010 <0,05 0,018 <0,01 <0,05 Z-13 9.7.2010 <0,05 0,034 <0,01 <0,05 Z-14 9.7.2010 0,056 0,146 0,037 0,394 Z-15 9.7.2010 <0,05 0,11 0,01 0,57 Z-16 9.7.2010 0,075 6,07 8,55 53,8 Z-17 9.7.2010 <0,05 0,031 <0,01 <0,05 Z-18 9.7.2010 0,158 0,063 <0,01 0,06 Z-19 9.7.2010 0,15 0,02 0,02 0,111 Z-20 7.7.2010 0,078 0,085 0,026 0,167 Z-21 7.7.2010 0,071 0,037 0,011 0.088 Z-22 7.7.2010 0,079 0,038 0,013 0,085 Z-23 7.7.2010 0,162 0,033 <0,01 0,059 Z-24 7.7.2010 0,057 0,025 <0,01 0,063 Z-25 7.7.2010 0,065 0,024 0,01 0,071 Z-26 7.7.2010 0,151 0,024 <0,01 0,061 Z-27 7.7.2010 <0,05 0,022 <0,01 <0,05 Z-28 7.7.2010 <0,05 0,027 <0,01 0,059 Z-29 7.7.2010 0,055 0,137 0,03 0,202 Z-30 7.7.2010 <0,05 0,025 <0,01 0,053 Z-31 7.7.2010 <0,05 0,027 <0,01 0,057 Z-32 12.7.2010 0,062 0,295 0,083 0,593 Z-33 9.7.2010 0,31 0,124 0,014 0,09 Z-34 9.7.2010 0,1 0,057 0,015 0,091 Z-35 9.7.2010 0,248 0,056 <0,01 0,055 Z-36 9.7.2010 0,513 0,178 0,047 0,274 Z-37 9.7.2010 0,731 0,199 0,05 0,304 Z-38 8.7.2010 0,707 0,08 0,032 0,189 Z-39 8.7.2010 0,055 0,038 0,014 0,102 Z-40 8.7.2010 0,066 0,054 0,022 0,141 Z-41 8.7.2010 <0,05 0,039 0,016 0,121 Z-42 8.7.2010 <0,05 0,012 <0,01 <0,05 Z-43 8.7.2010 0,053 0,084 0,03 0,231 Z-44 8.7.2010 0,085 0,157 0,058 0,42 Z-45 7.7.2010 0,071 0,026 <0,01 0,057 Z-46 7.7.2010 <0,05 0,032 0,012 0,123 Z-47 7.7.2010 0,098 0,039 0,016 0,165 30