G-Consult, spol. s r.o.

Transkript

1 G-Consult, spol. s r.o. BÍLOVEC - parcela 773/1 hydrogeologický průzkum pro vodní zdroj Závěrečná zpráva Číslo zakázky Evidenční číslo Geofondu Účel Etapa Ověření charakteru a využitelnosti kvartérní zvodně pro vybudování vodního zdroje předběžná Katastrální území Bílovec - město (604429) Kraj Objednatel Moravskoslezský Město Bílovec Zpracoval Schválil Ing. Václav HODNÝ Ing. Michal KOFROŇ Datum zpracování květen 2016 Výtisk č.

2 Strana 2 Řešení uvedené v předkládané zprávě je duševním vlastnictvím společnosti G-Consult, spol. s r.o. Jeho veřejná publikace a další použití nad rámec původního smluvního určení je vázáno na souhlas zpracovatele. Prvotní dokumentace je uložena v archívu společnosti G-Consult, spol. s r.o.... Ing. Michal KOFROŇ ředitel společnosti Rozdělovník: Vyhotovení č. 1-4 Vyhotovení č. 5 Vyhotovení č. 6 : Město Bílovec : Archív G-Consult, spol. s r.o. : ČGS-Geofond, Praha

3 Strana 3 OBSAH strana 1. ÚVOD ROZSAH A METODIKA PRŮZKUMNÝCH PRACÍ Přípravné práce Vrtné práce STRUČNÝ PŘEHLED PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ LOKALITY Morfologické, klimatické a hydrologické poměry Geologické poměry širšího okolí Hydrogeologické poměry Dosavadní prozkoumanost GEOLOGICKÉ A HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY NA LOKALITĚ ZÁVĚR A DOPORUČENÍ... 9 P Ř ÍLOHY 1. Geologický profil vrtu, M 1 : 100

4 Strana 4 1. ÚVOD Z důvodu přerušení dodávky vody k zálivce fotbalové hřiště v městě Bílovci bylo rozhodnuto o vybudování vlastního vodního zdroje pro zásobování areálu fotbalového hřiště a případně i hřbitova užitkovou vodou. Město Bílovec tak zadalo a objednalo průzkumné práce na ověření možnosti využívat podzemní vody z kvartérního hydrogeologického kolektoru v prostoru fotbalového hřiště pro tyto účely. Obr. č. 1: Situace lokality Umístění průzkumného území

5 Strana 5 2. ROZSAH A METODIKA PRŮZKUMNÝCH PRACÍ 2.1. Přípravné práce Přípravné práce zahrnovaly následující činnosti: studium archívních materiálů o geologických poměrech území (archív G-Consult, spol. s r.o., Geofond Praha, příslušná literatura), rekognoskaci lokality, vypracování prováděcího projektu geologicko-průzkumných prací v souladu s Vyhláškou č. 368/2004 Sb. (o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek), splnění podmínek zákona č. 62/1988 Sb. (o geologických pracích) - evidence geologických prací (v souladu s Vyhláškou č. 282/2001 Sb. o evidenci geologických prací), 2.2. Vrtné práce V rámci hydrogeologického průzkumu byl realizován 1 vrt, jehož cílem bylo ověřit mocnost kvartérních sedimentů, které by mohly být potenciálně nositelem zvodnění podzemní vodou. Vrt s názvem B-1 byl odvrtán strojní pojízdnou vrtnou soupravou Nordmeyer na podvozku Praga V3S, jádrově s průměrem nástroje 193 mm nasucho s maximálním výnosem jádra. Vrtné jádro bylo umístěno do dřevěných normovaných vzorkovnic. Vrt dosáhl hloubky 15.0 m a byl ukončen z důvodu ověření celé mocnosti kvartérních zemin s funkcí hydrogeologického kolektoru. Po provedení prvotní dokumentace (včetně fotodokumentace) zemin bylo vrtné jádro skartováno odvezením z lokality. Vrtné práce provedli pracovníci společnosti Geoprospekt, s.r.o. dne Technická zpráva o provedení vrtných prací a hlášení vrtné soupravy jsou součástí prvotní dokumentace a jsou uloženy v archívu G-Consult, spol. s r.o. V průběhu vrtání byla zaznamenávána úroveň naražené hladiny podzemní vody v hloubce 13.8 m pod terénem, po ukončení vrtu byla následně zaměřena úroveň ustálené hladiny v úrovni 13.3 m pod terénem. Vrtání byl po celou dobu přítomen geolog, který usměrňoval průběh vrtání a provedl dokumentaci vrtného jádra. Souřadnice vrtu byly odečteny z mapového podkladu Tabulka č Souřadnice vrtu Vrt X Y Z terén B Obr. č. 2: Situace vrtu Umístění vrtu

6 Strana 6 3. STRUČNÝ PŘEHLED PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ LOKALITY 3.1. Morfologické, klimatické a hydrologické poměry Podle geomorfologického členění ČSR (T. Czudek 1972) se zájmové území nachází na rozhraní mezi celky Nízkého Jeseníku (podcelek Vítkovská vrchovina) a Moravskou bránou (podcelek Oderská brána). Podle typologického členění Nízkého Jeseníku se nachází ve členité pahorkatině v oblasti vrásno-zlomových struktur, údolí Bílovky pak v ploché pahorkatině kvartérních struktur. Celkově lze charakterizovat reliéf v oblasti Bílovce jako plochou pahorkatinu s relativním převýšením cca 75 m. Morfologickou dispozici centra města tvoří ukloněná plošina, omezená údolími s vodotečemi. Území se nachází v mírně teplé klimatické oblasti, mírně suché až suché, s mírně chladnou až s mírně teplou zimou. Zájmové území spadá do povodí řeky Odry a dílčího povodí potoka Jamník (číslo hydrologického pořadí ), který je přítokem Bílovky z levé strany Geologické poměry širšího okolí Podložní horniny pod kvartérními sedimenty různé geneze jsou tvořeny horninami spodního karbonu (kulmu) Nízkého Jeseníku, které jsou řazeny k flyšoidním horninám. Litologicky jsou zastoupeny jílovité břidlice, prachovce, droby a pískovce. Horninový masív bývá ve svrchních partiích navětralý, silně rozpukaný. U jílovců a břidlic je hustota diskontinuit velmi velká, u pískovců a drob střední až malá. Kulmské skalní horniny jsou ve svrchních partiích povrchově rozvolněné, zvětralé na eluvia, která mají charakter převážně úlomků s hlinitou a hlinitopísčitou výplní. Eluvia směrem do údolních částí přecházejí do přemístěných zvětralin - deluvií. Deluviální sedimenty jsou zastoupeny převážně deluviálními hlínami s úlomky podložních kulmských hornin. Plošně méně jsou zastoupeny svahové úlomkovité až balvanité sutě na svazích údolnic. Oblast Moravské brány byla v pleistocénu zasažena kontinentálním zaledněním, které po sobě zanechalo různé genetické typy ledovcových sedimentů. Město Bílovec bylo zasaženo okrajově postupem sálského kontinentálního ledovce. Vzhledem k velké horizontální a vertikální litologické proměnlivosti glacigenních sedimentů je jejich prostorový litologický charakter různý. Důležitým faktorem je existence zvodnělých poloh v glaciálních píscích a štěrcích, které jsou vesměs dobře propustné a mohou tvořit významný kolektor průlinových podzemních vod. Sprašové hlíny pokrývají převážnou část území a překrývají podložní glaciální sedimenty. Mocnost těchto prachovitých až písčitých hlín se pohybuje od 1 do 8 metrů. Geneticky jde vesměs o eolické zeminy, které jsou již odvápněné a nemají tedy charakteristiku spraší Hydrogeologické poměry Z regionálně hydrogeologického hlediska patří zájmové území k hydrogeologickému rajónu 6611 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry. Jeho základním rysem je puklinový sestupný oběh podzemní vody z výše položených míst infiltrace k místním erozním bázím, probíhající běžně do maximální hloubky m pod povrchem terénu. Typická je relativně omezená puklinová propustnost kolektorů (koeficient filtrace K f v řádu E-06 až E-08 m.s -1 ) a dosti malé zásoby podzemní vody, umožňující v souhrnu pouze rozptýlené vodárenské odběry. Na tektonicky predisponovaných strukturách s vyšším tektonickým porušením horninového prostředí se projevuje významnější hlubší oběh podzemních vod, které mohou být dotovány dynamickými zásobami podzemních vod s napjatou hladinou. Kvartérními sedimenty, zastoupené glaciálními písky a štěrky jsou příhodným hydrogeologickým kolektorem podzemních vod, jejichž geneze je spojena s infiltrací srážkových vod na příslušném dílčím povodí. Zvodnění v tomto kolektoru je tak přímo úměrné množství infiltrovaných srážek a zásoby podzemních vod tak budou v závislosti na srážkových úhrnech redukovány v době přísušků nebo obohacovány v době vyšších srážek s určitým časovým zpožděním (čas potřebný pro infiltraci).

7 Strana 7 Mocnost písčitých a štěrkovitých segmentů dosahuje hodnot až několika metrů. Využívání těchto zvodní mělo na území města pouze lokální charakter a je doloženo několika zachovanými veřejnými studnami nebo sklepními domovními studnami Dosavadní prozkoumanost Širší okolí lokality je prozkoumáno zejména pro potřeby zakládání staveb, kde hloubky průzkumných prací zasahují až do skalního položí (15 a více m). Podzemní voda v těchto vrtech byla ověřena v glaciálních sedimentech. Hydraulika zvodně testována nebyla. Profily hlubších vrtů byly zakoupeny pro potřeby interpretace geologických poměrů zájmového území a jsou součástí primární geologické dokumentace v archivu G-Consult. Obr. č. 3: Průzkumné vrty v okolí lokality (databáze ČGS) Vysvětlivky (realizované sondy v databázi ČGS - označeno křížky): - Žlutě sondy do 5 m - Oranžově sondy od 5 do 10 m - Světle zeleně sondy od 10 do 15 m - Zeleně sondy od 15 do 25 m

8 Strana 8 4. GEOLOGICKÉ A HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY NA LOKALITĚ Provedený vrt B-1 zastihl následující geologický profil (příloha č. 1): 0.0 m 7.2 m 13.8 m 14.6 m 15.0 m Do hloubky 7.2 m pod terénem byly zastiženy sprašové zeminy, které můžeme na základě obecných znalostí a na základě našich testů považovat na hydrogeologický izolátor, kde infiltrace srážkových vod je omezena a infiltrované vody jsou převážně vázané na pórové prostředí zeminy v přípovrchové vrstvě. To znamená, že při vyšších mocnostech těchto zemin je infiltrace do podložních kolektorských zemin nízká až zanedbatelná. Koeficient hydraulické vodivosti (filtrace) je pro tyto zemin v rozmezí řádu E-08 m.s -1. V podloží až do hloubky 14.6 m pod terénem (mocnost 7.4 m) jsou písčité a štěrkovité zeminy glaciální akumulace, které jsou podle informací z vrtných profilů archivních vrtů (viz kap. 3.4) plošně rozsáhlé a zabírají podstatnou část morfologického temene, jehož součástí je i předmětná lokalita. V těchto zeminách byla archivními vrty identifikována zvodeň. V realizovaném vrtu B-1 byla hladina podzemní vody naražena až v úrovni 13.8 m pod terénem. Koeficient hydraulické vodivosti (filtrace) je pro tyto zemin v rozmezí řádu E-05 m.s -1. Od hloubky 14.6 m pod terénem byly zastiženy deluviální zeminy - hlíny s úlomky drob v cm. Tyto zeminy jsou charakteristické nižší propustností a koeficient hydraulické vodivosti (filtrace) je pro tyto zemin v rozmezí řádu E-07 m.s -1.

9 Strana 9 5. ZÁVĚR A DOPORUČENÍ Z provedeného průzkumu lze učinit následující závěry: Zvodnění v kvartérních glaciálních sedimentech je málo významné a pro realizaci vodního zdroje, který by byl určen pro zálivku fotbalové hřiště, je nedostačující. Zásobnost tohoto segmentu podzemní vodou je vázána na množství infiltrovaných srážek na příslušném dílčím povodí, a to je eliminováno vyšší mocností nadložních izolátorských zemin. Realizaci záměru vybudovat vodní dílo k jímání podzemních vod pro zásobování hřiště užitkovou vodou je nutno uvažovat ve formě hlubšího vrtu, který zastihne zvodnělou tektonicky predisponovanou strukturu s hlubším oběhem podzemních vod. Doporučujeme provést takové dílo jako průzkumný hydrogeologicky vystrojený vrt, na kterém bude provedeno testování hydrauliky podzemních vod s vyhodnocením vydatnosti vrtu hydrodynamickými zkouškami v rozsahu minimálně 7 dnů. Následně toto průzkumné dílo stavebně a legislativně převést na vodní dílo.