Z historie vozu Škoda Octavia WRC - 4. díl Autor: Jakub "kuře" Kura, 14. 10. 2011 09:38 Sezóna 2002 znamenala pro Škodu Motorsport první kompletní sezónu ve světovém šampionátu. Do ní vstupovala s druhou evolucí Octavie, aby v průběhu sezóny vyjela s Evo 3, která se vyznačovala velmi vysokou spolehlivostí a představovala odrazový můstek k vývoji nové zbraně, a to Fabie WRC. S výjimkou Finské, Novozélandské a Australské rally jsme mohli na všech zbývajících podnicích spatřit tři nebo čtyři exempláře Octavie. Co se týká jezdeckého složení pro tuto sezónu, můžeme říct, že nezůstal kámen na kameni. Za Schwarze přišel do týmu třetí muž konečného pořadí MS 1995 Švéd Kenneth Eriksson, Thiryho nahradil Fin Toni Gardemeister, známý ze svého předchozího působení v SEATu. Dalšími jezdci, kteří se za volantem Octavie WRC předvedli v této sezóně byli Roman Kresta, Stig Blomqvist, Gabriel Pozzo a v soukromé režii absolvoval dva starty Ital Riccardo Errani. K úvodní soutěži sezóny Rally Monte Carlo nejde nezmínit, že nejvíce se do povědomí fanoušků zapsal právě Roman Kresta, když v sedmé rychlostce nezvládl levou zatáčku a auto zachránil před pádem do hluboké strže telegrafní sloup o nějž zůstalo zapřené. Video z této nehody obletělo svět a můžeme říct, že žádné pořádné video z haváriemi z MS se bez něj neobejde. Další Octavie dopadly následovně, Errani odstoupil kvůli technické závadě v RZ 6, Gardemeister dojel 10. a Eriksson na třinácté příčce. Ani následující čtveřice závodů Švédsko, Francie, Katalánsko a Kypr nepřinesly žádné zlepšení a i po pěti závodech čekal tým na svůj premiérový bod do poháru konstruktérů. Z těchto čtyř podniků se nejlépe umístil Eriksson devátou příčkou na Kypru, nikdo další se do TOP 10 propracovat nedokázal. První body přinesl až šestý závod, první mimoevropský, Rally Argentina, kde trojlístek jezdců ve složení Eriksson, Gardemeister a Pozzo dokázal vybojovat hned pět konstruktérských bodů. Nejlépe se vedlo Gardemeistrovi, jenž po 380 kilometrech měřených testů vystoupal na pátou příčku, o stupínek níž dokončil Eriksson a domácí Pozzo dojel na místě devátém.
Dalším podnikem MS, který by měl svědčit Octavii WRC, byla řecká Akropolis rally, avšak v tomto ročníku se týmu nepodařilo navázat na bodové zisky z let minulých a nejlépe umístěným pilotem zůstal Gardemeister na 10. místě. Eriksson dokončil 14. a Blomqvist při svém posledním startu s Octavií dojel o tři příčky za Erikssonem. Měsíc po Akropolis se konala v Keni Safari rally, která byla posledním vystoupením pro druhou evoluci Octavie v Mistrovství světa. Gardemeister i Eriksson museli odstoupil, ale bodově mladoboleslavští naprázdno nevyšli, neboť tři body pro pohár konstruktérů zajistil 7. příčkou (4. mezi těmi, co bodují do PK) v cíli Kresta.
Devátým podnikem sezóny byla Finská rally, která zaznamenala premiéru třetí evoluce Octavie WRC, avšak ta nebyla nejzdařilejší, když Erikssonovi došel v průběhu závodu benzín a musel odstoupit a Gardemeister přivezl vůz alespoň do cíle, ale až jako dvanáctý. Ani následujících třech podnicích Německo, Itálie, Nový Zéland se Škodě nevedlo a nepodařilo se získat ani jeden bod. Nejlepším umístěním se blýskl osmý Gardemeister na Novém Zélandě. Poslední devátý bod v letošní sezóně se podařilo vybojovat v daleké Austrálii Gardemeistrovi, který dojel na 6. příčce. Díky zisku tohoto bodu se Škoda dotáhla na Mitsubishi a dělila se s ním o 5. pozici mezi konstruktéry. Posledním podnikem sezóny byla Velká Británie, nejlépe opět dokončil Gardemeister, na 10. místě, následován 13. Erikssonem a 15. Krestou. Pro něj a Erikssona to byl zároveň poslední závod v kokpitu Octavie v Mistrovství světa.
V rámci MMČR začala sezóna s nižším počtem Octavií, když na Šumavě nestartovala ani jedna, na následující Valašské rally se jako jediný s Octavií objevil slovenský mladík Tibor Cserhalmi, který se vinou ztráty z RZ9 umístil až jako třináctý. Na následujícím Českém Krumlově se s Octavií představil pouze Dolák, avšak v RZ6 byl nucen odstoupit. V porovnání s dosavadním průběhem šampionátu se na Bohemii objevila záplava Octavií, když s nimi startovali Kresta, Dolák, Cserhalmi a Trněný. Kresta se s nikým nepáral a soutěž vyhrál s náskokem minuty a půl na druhého Pecha na Focusu WRC. Zbylým vozům se tak nedařilo, když postupně odstoupily v pořadí Dolák na RZ 7, Cserhalmi v RZ 8 a Trněný v RZ 9. Následující Barum rally viděla o jeden exemplář Octavie WRC méně, neboť absentoval Dolák. Ani Barumka však mnoho štěstí pilotům nepřinesla a v průběhu druhé etapy jsme se se dvěma exempláři Octavie rozloučili. Nejprve soutěž opustil na RZ 8 Cserhalmi, o pouhé dvě zkoušky později jej následoval Trněný. Aby bylo Waterloo Octavií úspěšně dokonáno, dvě zkoušky před cílem na RZ 16 havaroval z druhé příčky Kresta, jenž se ještě snažil zaútočit na pozdějšího mistra Evropy Travagliu na Peugeotu 206 WRC. Předposlední závod ve velkém mistráku přivítalo hornické město Příbram a fanoušci konečně spatřili jedno auto i na cílové rampě, a to Octavii premiérově pilotovanou Karlem Trojanem juniorem, jenž nástrahy soutěže zdolal na 5. příčce. Aby potvrdila nedobrou pověst soukromě připravovaných Octavií WRC, odporoučela se na RZ 9 do věčných lovišť převodovka Trněného auta. Koncem října na poslední soutěži započítávané do MMČR se pro změnu na 15. RZ odporoučela převodovka na autě Hrdinkovi. Trněnému auto poprvé v sezóně v MMČR auto vydrželo a byla z toho devátá pozice. V konečném účtování to však slavné nebylo, z pravidelnějších jezdců Octavie se do TOP 10 nedokázal prokousat nikdo a nejvýše se umístil, díky výhře na Bohemii, jedenáctý Kresta.
Součástí malého mistráku bylo v této sezóně 7 podniků, které poznaly 5 různých vítězů. Na úvodním podniku v Blovicích se sešla dvojice Octavií WRC. První pilotoval Chvanec, ten se se soutěží rozloučil havárii v 3. rychlostce ze 3. místa, druhý jezdec sedlající Octavii dokončil závod na sedmé příčce a tím jezdcem nebyl nikdo jiný, než Triner, pro nějž to byl poslední start v Octavii až do roku 2005. Na konci března se posádky sešly v Okříškách, kde se z výhry radoval Chovanec, jenž se na první místo dostal díky vyloučení Trněného s Corrolou. Třetí zastavení sprintového šampionátu nabídlo Brno. Na Autotec rally, kde se o vavříny střetly dvě Octavie. Pouť Hrdinkova auta ukončilo vylomené kolo ve třetí zkoušce, Chovanec bojoval o čelo s Tomášem Vojtěchem, aby mu nakonec podlehl a dokončil jako druhý. Druhá polovina sezóny začínala při Rally Agropa v Pačejově, na start se postavily opět dvě Octavie pilotované Chovancem a Trněným. Ti se v tomto pořadí seřadili také v cíli, když Chovanec bral body za 3. místo, Trněný dokončil jednu příčku za stupni vítězů. Na sklonku července se dalším závodem stala populární Kopná, slavící desáté jubileum. Stala se kořistí mladého Kopeckého, jenž závodil první rok s WRCem, konkrétně Corollou a dokázal porazit i svého předchůdce v barvách Matadoru Chovance. Ten dojel hned za ním se ztrátou 15 vteřin. Druhou Octavii do cíle dovedl Trněný na 12. příčce. Předposlední podnik, Rally Vyškov se stal záležitostí Octavií, když tato auta obsadila první a třetí místo v pořadí Chovanec, Trněný. Po tomto závodě se mohl začít radovat Chovanec, jenž konečně dosáhl na vytoužený absolutní mistrovský titul na území ČR. Proto při následujícím závodě již chyběl mezi přihlášenými. Tím posledním závodem byl Rallysprint Sosnová, kam se s Octavií WRC vydal jen osamocený Trněný, avšak jeho účast byla velmi krátká, hned na první zkoušce jej zradila převodovka. Závěr sezńy v ČR obstarává Pražský sprint, kde diváci mohli spatřit tři piloty Octavie, a to Krestu, Béreše a Trojana. V cíli se umístili na druhém, sedmém a osmém místě.
Co se týká startů Octavie WRC mimo MS a českou kotlinu, tak nejvýraznější stopu zanechal Matthias Kahle, který se pro letošek stal jezdcem týmu Škoda Auto Deutschland a dokázal získat domácí titul s výsledkem pěti výher a dvou druhých míst ze sedmi startů. Další výraznou osobou za volantem Octavie byl mladý slovenský talent Tibor Cserhalmi, avšak výsledky v průběhu sezóny nebyly valné, nejlepším umístěním byla třetí pozice z Rally Gemer. V šesti případech z devíti jezdec cíl nespatřil, buď z důvodu technické poruchy, nebo pilotovy chyby. Na Rally Matador Tatry se objevil Stanislav Chovanec, avšak díky poruše motoru cíl nespatřil. V průběhu roku se Octavia ukázala ještšě v Polsku zásluhou Damiana Gielata, který dokončil pátý. V závěru roku byla Octavia k vidění v Belgii na Rally Condroz-Huy, kde ji pilotoval David Sterckx a v Rakousku na Waldviertelu s Karlem Trněným za volantem. Jak Sterckx, tak Trněný cíl nespařili. Příští sezónu si netradičně přiblížíme rozděleně ve dvou dílech, přece jenom rok 2003 je dodnes považován za zlatou dobu WRC v české kotlině.