Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 1/84 1/11 1/53 1/90 1/86 e-finance, e-banking, e-money Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií ČVUT Libor Kyncl, 2011 Právo a Informatika, BI-PAI, 2. 12. 2011, Přednáška 10 https://edux.fit.cvut.cz/courses/bi-pai Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 2/11 2/53 2/90 2/84 Přednášející JUDr. Bc. Libor Kyncl Katedra softwarového inženýrství, Fakulta informačních technologií, ČVUT, externí vyučující Ústav práva a technologií, Masarykova univerzita, Právnická fakulta, asistent Katedra finančního práva a národního hospodářství, Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Ph.D. student E-mail: libor.kyncl@law.muni.cz
Struktura přednášky e-finance Centrální bankovnictví a jeho cíl Právní úprava e-banking a e-money Platební služby a platební prostředky Ochrana spotřebitele, finanční arbitr a mimosoudní řešení sporů Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 3/11 3/53 3/90 3/84
Trochu opakování Co jsou peníze? A co jsou finance? Jaké služby nám nabízí finanční trh a bankovnictví? Lze uzavřít smlouvu na internetu? Zdeněk Libor Kyncl Kučera Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 2 3 4/84 4/11 4/53 4/90 4/86
Zdeněk Libor Kyncl Kučera Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 2 3 5/84 5/11 5/53 5/90 5/86 Otázky
Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 6/11 6/53 6/90 6/84 Finance = Právní vztahy, jejichž předmětem jsou peníze. Tj. nejedná se o synonymum peněz. Teorie nutno ji aplikovat do praxe.
Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 7/11 7/53 7/90 7/84 Finanční trh
Finanční trh Subjektové dělení Bankovnictví Družstevní bankovnictví Pojišťovnictví, trh zajištění Trh penzijního připojištění se státním příspěvkem / trh penzijního spoření Poskytovatelé investičních služeb (obchodníci s cennými papíry, regulované trhy, vypořádací systémy, centrální depozitář) Výrobci a distributoři drahých kovů Zvlášť: Platební styk + platební služby Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 8/11 8/53 8/90 8/84
Finanční trh Tržní dělení Peněžní trh Devizový trh (+ valuty) Kapitálový trh Trh drahých kovů Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 9/11 9/53 9/90 9/84
Dohled nad finančním trhem Česká národní banka (www.cnb.cz) Evropská centrální banka (www.ecb.int) Banka pro mezinárodní platby (www.bis.org) Edukační video o cenové stabilitě cíli centrálních bank: http://www.ecb.int/ecb/educational/pricesta b/html/index.cz.html Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 10/11 10/53 10/90 10/84
Úrovně dohledu nad finančním trhem 1. Vnitroorganizační dohled Uvnitř banky, pojišťovny a jiné úvěrové či finanční instituce Tzv. compliance oddělení, není regulované právem, ale je obvyklé, že instituce má tuto organizační složku 2. Vnitrostátní dohled V České republice Česká národní banka V jiných státech centrální banky nebo jiné orgány veřejné správy vykonávající dohled nad finančním trhem Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 11/11 11/53 11/90 11/84
Úrovně dohledu nad finančním 3. Unijní dohled trhem V Evropské unii Evropská centrální banka, tři evropské sektorové orgány dohledu a makroekonomický orgán dohledu 4. Mezinárodní dohled pouze doporučující a metodické dokumenty Banka pro mezinárodní platby, Světová banka, Mezinárodní měnový fond, OSN v určitých záležitostech Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 12/11 12/53 12/90 12/84
Bankovnictví Banky jsou oprávněny nabízet služby veřejnosti (rozdíl x spořitelním a úvěrním družstvům) Banky nabízejí zejména: depozitní služby (vklady), úvěrové služby (spotřebitelské úvěry, korporátní úvěry, hypoteční úvěry, úvěry ze stavebního spoření poslední uvedené pouze stavební spořitelny). Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 13/11 13/53 13/90 13/84
efinance efinance = elektronické finance Elektronické finanční služby + etaxation + ebudgets (+ einvoicing) Nástroje, k jejichž sjednání / poskytování / modifikace je užito elektronických prostředků v jakékoli podobě (internet, terminály, mobilní prostředky, telekomunikační prostředky, IP telefonie ) Tento pojem nemá legální definici, doktrinální definice Mrkývka: Právo elektronických financí (dominantně pojímáno ve významu platebního styku) Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 14/11 14/53 14/90 14/84
Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 15/11 15/53 15/90 15/84 Hlavní části efinancí ebanking epayments emoney einsurance einvestments epensions eloans etaxation
Distančně sjednávané služby Služby na dálku = pro uzavření smlouvy použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran (tj. jedná se o spotřebitelskou smlouvu). zejména (!!!) neadresovaný tisk, adresovaný tisk, typový dopis, reklama v tisku s objednávkovým tiskopisem, katalog, telefon s (lidskou) obsluhou, telefon bez (lidské) obsluhy (automatický volací přístroj, audiotext), rozhlas, videotelefon (telefon s obrazovkou), videotext (mikropočítač a televizní obrazovka), elektronická pošta, faxový přístroj, televize (televizní nákup, teleshopping), veřejná komunikační síť, například internet. ( 53 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů) - příkladmý výčet, nikoli úplný Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 16/11 16/53 16/90 16/84
Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 17/11 17/53 17/90 17/84 Finanční služby unijní definice = jakákoli služba bankovní, úvěrové, pojistné, osobní důchodové, investiční nebo platební povahy čl. 2 písm. b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES, v aktuálním znění.
Finanční služby česká definice Primární definice dle typového vymezení kontraktu 54 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (ObčZ): Finanční služby = bankovní, platební, úvěrové nebo pojistné služby, smlouvy týkající se penzijního připojištění, smlouvy týkající se poskytování investičních služeb nebo smlouvy týkající se obchodů na trhu s investičními nástroji Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 18/11 18/53 18/90 18/84
Finanční služby česká definice Sekundární definice dle subjektového vymezení poskytovatele podnikatelské činnosti 54 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů sekundární definice pro případ pochybností: banka pobočka zahraniční banky devizové místo, platební instituce, instituce elektronických peněz, Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 19/11 19/53 19/90 19/84
Finanční služby česká definice stavební spořitelna, spořitelní nebo úvěrní družstvo, pojišťovna, pojišťovací zprostředkovatel, pojišťovací makléř, pojišťovací agent, obchodník s cennými papíry, penzijní fond, investiční společnost, investiční fond, organizátor regulovaného trhu, investiční zprostředkovatel, zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání. Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 20/11 20/53 20/90 20/84
Finanční služby a unijní harmonizace Čl. 9 preambule směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu: Finanční služby vyžadují pro svou složitost a vážná rizika plynoucí z jejich podstaty podrobné požadavky včetně stanovení pozitivních povinností obchodníků. (soft law ustanovení) státy mohou uložit více omezení nebo požadavků, nikoli méně čl. 3 odst. 9 tamtéž Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 21/11 21/53 21/90 21/84
Finanční služby - kategorizace uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku uvádění finančních služeb pro nespotřebitelské subjekty na trh na dálku Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 22/11 22/53 22/90 22/84
Elektronické bankovnictví (e-banking) = bankovní služby umožňující užití elektronických platebních prostředků regulace finančním právem v nefiskální části (měnové a devizové právo, veřejné bankovní právo) poskytovatelé služeb e-banking: Banky, Spořitelní a úvěrní družstva, Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, Instituce elektronických peněz, vydavatel elektronických peněz malého rozsahu. Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 23/11 23/53 23/90 23/84
Platební služby Platební služby = právní vztahy poskytovatelů platebních služeb a uživatelů platebních služeb Speciální skupina platebních služeb platební služby poskytované uživateli, který je spotřebitelem spotřebitel = každá fyzická osoba, která uzavírá smlouvu s poskytovatelem nebo vydavatelem elektronických peněz nebo, s nimi jinak jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti anebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání. Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 24/11 24/53 24/90 24/84
Platební služby - výčet služba umožňující vložení hotovosti na platební účet vedený poskytovatelem, služba umožňující výběr hotovosti z platebního účtu vedeného poskytovatelem, provedení převodu peněžních prostředků 1. z podnětu plátce, 2. z podnětu příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil příjemci, poskytovateli příjemce nebo svému poskytovateli, a to bez použití platebního prostředku k udělení tohoto souhlasu (dále jen inkaso ), nebo 3. na základě podnětu daného platebním prostředkem, 4. ostatní, Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 25/11 25/53 25/90 25/84
Platební služby - výčet provedení převodu peněžních prostředků, kterým je poskytnut úvěr uživateli poskytovatelem, vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků, provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce, nebo provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením plat. transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení. Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 26/11 26/53 26/90 26/84
Spotřebitel vs. nespotřebitel Ochranná ustanovení Obecná př. u pojistné smlouvy (neobsahuje definici spotřebitele, ale obsahuje ochranná ustanovení) Pro spotřebitele př. spotřebitelské kontrakty obecně vymezené v občanském zákoníku Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 27/11 27/53 27/90 27/84
Klasifikace právní úpravy spojení soukromoprávní a veřejnoprávní regulace Závazkové právo dle obchodního nebo občanského zákoníku a speciálních právních předpisů Veřejnoprávní dohled na tomto úseku Dohled České národní banky - licenční a povolovací řízení, souhlas ex ante, povinné notifikace, dohled na místě, dohled na dálku Řešení sporů soudní - soudy, mimosoudní finanční arbitr Finanční gramotnost - MFČR Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 28/11 28/53 28/90 28/84
Prameny právní úpravy platební styk obecně, dohled Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů hmotné i procesní právo obecná ustanovení pro platební styk, i na mezibankovní tj. ebanking i emoney pokud není uvedeno jinak, prezentace se odkazuje na tento zákon Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 29/11 29/53 29/90 29/84
Prameny právní úpravy ochrana spotřebitele Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů. (ZFA) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. (SŘ) Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 30/11 30/53 30/90 30/84
Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 31/11 31/53 31/90 31/84 Prameny právní úpravy III Právo Evropské unie: Dána přímá aplikovatelnost: - nařízení ES/924/2009 o přeshraničních platbách v eurech - nařízení ES/1781/2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků Není dána přímá aplikovatelnost: - směrnice 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu - směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry - směrnice 2009/110/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES.
Subjekty platebního styku ne vždy jsou do užití služby zapojeny všechny Klient uživatel spotřebitel i nespotřebitel Držitel běžného a jiného obdobného účtu Držitel karty, Uživatel homebankingu nebo telefonu Poskytovatel (platebních) služeb Banka, Spořitelní a úvěrní družstvo, Platební instituce, Poskytovatel telekomunikačních služeb, Česká pošta, s.p. Zprostředkovatelé Příjemce platby a další zainteresované třetí osoby Obchodník, Jiná banka Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 32/11 32/53 32/90 32/84
Spotřebitel a prodávající Spotřebitel = fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání (tj. nikoli advokát), Prodávající = podnikatel, který spotřebiteli prodává výrobky nebo poskytuje služby, 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 33/11 33/53 33/90 33/84
Smluvní základ platebního styku Smlouva o běžném/spořícím účtu Smlouva o užívání elektronického bankovnictví (internetového bankovnictví, platební karty ) může být i dodatek nebo dodatková smlouva ke smlouvě o běžném účtu nebo vkladovém účtu podoba rámcové smlouvy dle 74 odst. 1 písm. a) pro aplikovatelnost obchodních podmínek nutný explicitní odkaz na ně! Zvláštní obchodní podmínky Všeobecné obchodní podmínky Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 34/11 34/53 34/90 34/84
Platební prostředek = 2 odst. 1 písm. d) ZPS = zařízení nebo soubor postupů dohodnutých mezi poskytovatelem a uživatelem, které jsou vztaženy k osobě uživatele a kterými uživatel dává platební příkaz Dříve elektronické platební prostředky to byly pouze prostředky elektronické povahy Klasifikace: 1) prostředek vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě 2) elektronický peněžní prostředek 3) platební prostředky, které nemají elektronickou povahu (různé dokumentární platební prostředky) Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 35/11 35/53 35/90 35/84
Peněžní prostředky a) bankovky (+ státovky), b) mince (- oběžné, pamětní), c) bezhotovostní peněžní prostředky (skripturální peníze, bankovní peníze), d) elektronické peníze, e) virtuální peníze Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 36/11 36/53 36/90 36/84
Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 37/11 37/53 37/90 37/84 Elektronické peněžní prostředky Užší než elektronické platební prostředky Elektronický peněžní prostředek je nabit elektronickými penězi Uchovává peněžní hodnotu v počítačové paměti sebe sama Peněžní hodnota v elektronickém peněžním prostředku může být zároveň evidována i jinde, ale není to podmínkou (pro daňové a účetní účely vydavatele, pro případ ztráty EPP)
Elektronické peněžní prostředky Kategorizace: 1.Karta s elektronickými penězi (elektronické peníze uloženy na kartě) 2.Elektronická peněženka v mikroplatebním systému (elektronické peníze uloženy na internetovém serveru) Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 38/11 38/53 38/90 38/84
Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 39/11 39/53 39/90 39/84 Elektronické peněžní prostředky Povinnost uskutečnění zpětné výměny elektronických peněz Podmínkou však je: aby byl přijímán jako platební prostředek i jinými osobami než vydavatelem rozdíl např. proti kartám v menze MU (pouze předplacená stravovací služba) V praxi např. karty autobusových přepravců prodej jízdenek, In-Karta Českých drah Seznam vydavatelů EP: Instituce elektronických peněz (http://www.cnb.cz/cnb/jerrs.web15.basic_listings_resp ONSE_3?p_lang=cz&p_hie=HI&p_rec_per_page=25&p_ses_idx =182) a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu (http://www.cnb.cz/cnb/jerrs.web15.basic_listings_resp ONSE_3?p_lang=cz&p_hie=HU&p_rec_per_page=108&p_ses_i dx=183)
Elektronické peníze (e-money) = peněžní hodnota - ekvivalent klasických peněz - bez hmotné podoby splňující pojmové znaky: 1) pohledávka za vydavatelem, který je vydal, 2) uchovávaná elektronicky - na elektronickém peněžním prostředku (dle definice výše), 3) vydávaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění peněžních transakcí, 4) přijímaná jako platební prostředek jinými osobami než vydavatelem přijímání elektronicky uchovávané peněžní hodnoty pouze jejím vydavatelem není důvodem k získání statutu elektronických peněz (prostředky na ISICu na MU) Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 40/11 40/53 40/90 40/84
Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 41/11 41/53 41/90 41/84 Dělení platebních karet Elektronické (klasická karta má pouze čip nebo magnetický proužek, nemá vystouplé údaje na svém povrchu, obvykle není použitelná pro placení online) Embossované (reliéfně vyražené vystouplé údaje nebo označení embossed, může i nemusí mít čip a magnetický proužek, obvykle použitelná pro placení online) - lze kombinace s elektronickou Virtuální (plně elektronické) karty ve formě čísla a verifikačního kódu (karta jako plastový nástroj fyzicky neexistuje)
Dělení platebních karet Podle státu vydání karty: Domácí Zahraniční Podle státu/ů, kde je karta použitelná: Vnitrostátní Mezinárodní Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 42/11 42/53 42/90 42/84
Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 43/11 43/53 43/90 43/84 Příklady karet - Která z nich je embossovaná a která elektronická?
Způsoby použití platebních karet (typy terminálů) Bankomat = ATM (Automated Teller Machine) banka vs. držitel karty (banka poskytovatel karty nebo jiná banka, ATM mohou být provozovány i nebankovními subjekty) Terminál u obchodníka (použije se magnetický proužek nebo čip) Imprinter u obchodníka (pouze embossované karty, tzv. žehlička, použití ve vlacích, luxusních restauracích a hotelích, vychází z užívání) Internetové platební terminály speciální/obchodnické (Amazon, Blizzard Entertainment, ) Internetové platební terminály všeobecné/bankovní (př. terminály 3D-Secure) Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 44/11 44/53 44/90 44/84
Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 45/11 45/53 45/90 45/84 3D-Secure Zabezpečená aplikace České spořitelny v ČR bankovní internetový platební terminál s dalšími autorizačními nástroji, v zahraničí obdobné aplikace Vychází ze služeb poskytovaných kartovými asociacemi VISA, MasterCard, zajišťuje přijímání platebních karet na internetu za pomoci softwarových nástrojů a bezpečnější autentizaci jednotlivých plateb Může v něm být využita virtuální nebo embossovaná platební karta Obchodník nemá přístup k informacím o účtu zákazníka transakce jde k obchodníkovi přes banku předchází krádežím údajů o kartách, více právních vztahů při této transakci
Smlouva o platebních službách Smlouvou o platebních službách se poskytovatel zavazuje uživateli provádět pro něho platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené ( rámcová smlouva ), provést pro něho jednotlivou platební transakci neupravenou rámcovou smlouvou ( smlouva o jednorázové platební transakci ) rámcová smlouva může stanovit podmínky pro vedení platebního účtu. Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 46/11 46/53 46/90 46/84
Mezibankovní platební styk 38 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů účty mezibankovního platebního styku: ČNB je oprávněna provozovat systémy pro mezibankovní platební styk. (jeho účastníkům) je veden v systému ČNB účet obdobný účtu mezibankovního platebního styku podle zvláštního právního předpisu, uzavře-li ČNB s těmito osobami smlouvu o vedení účtu platebního styku a předávání dat mezibankovního platebního styku. Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 47/11 47/53 47/90 47/84
Platební systém obecně = systém s jednotnými pravidly, který slouží k provádění, zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí PS obecně pouze musí dodržovat požadavky na přístup k systému a účast v systému: Nediskriminaci, Přiměřenost, Neodůvodněné rozlišování mezi kategoriemi osob. Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 48/11 48/53 48/90 48/84
Platební systém s neodvolatelností zúčtování: = systém, který zajišťuje převody peněžních prostředků, jestliže: Má alespoň 3 účastníky (obecně) nebo 2 účastníky (pokud zajišťuje propojení 2 platebních systémů s neodvolatelností zúčtování) Je provozován na základě písemné smlouvy uzavřené mezi všemi účastníky systému nebo na základě dvoustranných písemných smluv mezi provozovatelem systému a účastníky systému, Provozovateli systému bylo uděleno povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, Provádí převody peněžních prostředků podle zákonných pravidel a Jeho existenci a název oznámila Česká národní banka Komisi EU. Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 49/11 49/53 49/90 49/84
Vysvětlení pojmů Převádějící banka (plátce/příjemce) se nazývá poskytovatel. K mezibankovním platbám může z platebních systémů sloužit pouze platební systém s neodvolatelností zúčtování. Platební styk mezi bankami i bez platebních systémů s neodvolatelností zúčtování možnost vynucena harmonizací (směrnice 2007/64/ES) Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 50/11 50/53 50/90 50/84
Platební transakce a) vložení peněžních prostředků na platební účet, b) výběr peněžních prostředků z platebního účtu, c) převod peněžních prostředků. Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 51/11 51/53 51/90 51/84
Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 52/11 52/53 52/90 52/84 Platební příkaz I pokyn poskytovateli, jímž plátce nebo příjemce žádá o provedení platební transakce bezpodmínečný (tzv. příkaz k úhradě) nebo se stanovenými podmínkami pak se provede po splnění podmínek (např. dokumentární platby dokumentární akreditiv)
Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 53/11 53/53 53/90 53/84 Platební příkaz II K účinnosti příkazu je vždy potřeba přijetí příkazu bankou ( 94 ZPS) dvoustranný právní úkon možnost odmítnutí provést forma smlouvy o jednorázové platební transakci nebo příkaz udíleného v rámci účinnosti rámcové smlouvy
Platební příkaz III Druhy: 1) příkaz vydávaný plátcem (hladká platba) 2) příkaz vydávaný příjemcem (inkaso) Dělení: 1) v rámci jedné banky => nedojde k mezibankovnímu platebnímu styku 2) mezi bankami => dojde k dtto (převod přes platebním systém s neodvolatelností zúčtování) Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 54/11 54/53 54/90 54/84
Platební příkaz IV Povinně poskytované smluvní informace: Před uzavřením smlouvy o jednorázové platební transakci, Před uzavřením rámcové smlouvy Před provedením platební transakce Informace příjemci ex post o platební transakci u smlouvy o jednorázové platební transakci Informace plátci ex post o platební transakci u smlouvy o jednorázové platební transakci Dtto x2 u transakce z rámcové smlouvy ( 90, 91) Informace o rámcové smlouvě na žádost Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 55/11 55/53 55/90 55/84
Lhůty pro platební služby Lhůty 1+0 Poskytovatel plátce je povinen převést peněžní prostředky na účet poskytovatele příjemce do jednoho pracovního dne ode dne přijetí platebního příkazu (1) + Poskytovatel příjemce je povinen připsat peněžní prostředky na účet příjemce v rámci téhož pracovního dne (0) Zavedena od 1. 11. 2009 Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 56/11 56/53 56/90 56/84
Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 57/11 57/53 57/90 57/84 Opravné zúčtování I 20c zákona o bankách provádí se při zúčtování částky v rozporu s příkazem nebo při použití nesprávného bankovního spojení banka na účet oprávněného příjemce převede peněžní prostředky ve správné výši spolu s úroky
Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 58/11 58/53 58/90 58/84 Opravné zúčtování II lze provést do 3 měsíců ode dne vzniku chyby v zúčtování prekluzivní lhůta zmocnění České národní banky k vydávání sekundárních prováděcích předpisů vyhlášek v této oblasti nelze provést k tíži účtů správců daně (FÚ, FŘ, CÚ, CŘ, soud )
Povinnost nesdělit třetí osobě autorizační údaje 101 písm. a) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku Zákon užívá pojmu personalizované bezpečnostní prostředky Zřejmě se jedná o PIN, ale nepatří sem CVV2 kód (který je funkčností karty, tj. je obsažen na rubové straně karty) Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 59/11 59/53 59/90 59/84
Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 60/11 60/53 60/90 60/84 Poskytnutí informace Poskytovatel splní povinnost poskytnout informaci uživateli, jestliže v důsledku jednání poskytovatele dojde uživateli informace zachycená na trvalém nosiči dat. ( 78 odst. 1 zákona č. 284/2009 Sb.)
Poskytnutí informace Jaké technické prostředky lze použít k poskytnutí informace? Listinná forma zjevně ano, Datová zpráva v datových schránkách zjevně ano, SMS na základě předchozího souhlasu uživatele s tímto kanálem sporné, nicméně dosud posuzováno jako platné poskytnutí informace, Mail NE obtížně prokazatelné doručení, Vývěska v internetovém bankovnictví spíše ne, typické místo pro zpřístupnění. Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 61/11 61/53 61/90 61/84
Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 62/11 62/53 62/90 62/84 Zpřístupnění informace Poskytovatel splní povinnost zpřístupnit informaci uživateli, jestliže mu před uzavřením smlouvy nebo během trvání smluvního vztahu sdělí údaj, který uživateli umožní informaci vyhledat. Způsob vyhledání nesmí uživatele nepřiměřeně zatěžovat. ( 78 odst. 2 zákona č. 284/2009 Sb.)
Zpřístupnění informace Jaké technické prostředky lze použít k poskytnutí informace? Listinná forma zjevně ano, Datová zpráva v datových schránkách zjevně ano, SMS na základě předchozího souhlasu uživatele s tímto kanálem zjevně ano, Mail? obtížně prokazatelné doručení, Vývěska v internetovém bankovnictví zjevně ano, Webová stránka poskytovatele zjevně ano. Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 63/11 63/53 63/90 63/84
Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 64/11 64/53 64/90 64/84 Zpřístupnění informace Místa, kde budou zpřístupňovány informace, musí být dohodnuta předem ve smlouvě o platebních službách (např. v rámcové smlouvě).
Procesní aspekt poskytnutí a zpřístupnění informace Dle 78 odst. 3 u obou institutů platí negativní presumpce, tj. že informace nebyla poskytnuta a zpřístupněna. Poskytovatel tedy musí v případě pochybností prokázat orgánu dohledu, popř. soudu, že danou informaci poskytnul nebo zpřístupnil. Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 65/11 65/53 65/90 65/84
Rozhodování sporů v oblasti Soud platebních prostředků spory řešeny v rámci občanského soudního řízení, podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen OSŘ. zpoplatněno soudními poplatky, v rámci rozhodnutí se rozhoduje i o nákladech strany, která nebyla v řízení úspěšná. soud není oprávněn institucím (bankám) ukládat pokuty (s výjimkou pořádkové pokuty do 50.000 Kč dle 53 OSŘ) Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 66/11 66/53 66/90 66/84
Rozhodování sporů v oblasti platebních prostředků Finanční arbitr jedná ve správním řízení, speciální správní orgán pro tuto oblast, bezplatné řízení (každá strana sporu nese své náklady) rozhoduje podle zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů dvoustupňové řízení (o námitkách ve druhém stupně rozhoduje také arbitr) Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 67/11 67/53 67/90 67/84
Řízení před finančním arbitrem Vždy se zahajuje na návrh ( 8 odst. 1 ZFA) Podání návrhu staví běh promlčecí lhůty ( 8 odst. 2 ZFA) Jedná se o zvláštní správní řízení ( 24 ZFA) Speciálním předpisem je zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů. Co není v tomto předpise upraveno, je subsidiárně regulováno zákonem č. 500/2004 Sb., správním řádem, ve znění pozdějších předpisů. Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 68/11 68/53 68/90 68/84
Rozhodování finančního arbitra Rozhoduje nálezem ( 15 ZFA) Proti nálezu lze podat námitky do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení nálezu Výhoda oproti soudnímu řízení: pro vydání nálezu má arbitr lhůtu 30 dnů ode dne zahájení řízení, ve zvlášť složitých případech 60 dnů ode dne zahájení řízení Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 69/11 69/53 69/90 69/84
Udělování pokut finančním arbitrem Finanční arbitr je oprávněn udělovat institucím (bankám, spořitelním a úvěrním družstvům, platebním institucím) udělovat pokuty do výše 1.000.000 Kč nejpozději do 2 let od nesplnění povinnosti (dle 23 ZFA) Proti rozhodnutí o uložení pokuty lze podat námitky Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 70/11 70/53 70/90 70/84
Vykonatelnost rozhodnutí finančního arbitra Nález, který byl doručen a již jej nelze napadnout námitkami (marně uplynula lhůta pro jejich podání), je v právní moci Nález v právní moci, u něhož uplynula lhůta k plnění, je soudně vykonatelný podle OSŘ Rozhodnutí o námitkách (které je vždy konečné), u něhož uplynula lhůta k plnění, je soudně vykonatelné podle OSŘ Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 71/11 71/53 71/90 71/84