Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Mezinárodní trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz
Mezinárodní měnový systém soustava devizových trhů, jejímž prostřednictvím jsou jednak financovány kapitálové toky a platby v rámci mezinárodního obchodu a jednak determinovány měnové kurzy jednotlivých národních měn funkce mezinárodních peněz: obecná funkce peněz plus 1. mezinárodní obchodní měna 2. mezinárodní rezervní měna 2
Konference v Bretton-Woods červenec 1944 USA vypracovali tzv. Whiteův plán, Velká Británie Keynesův plán kompromis ustanovní Mezinárodního měnového fondu a Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj nová situace - centrální ovlivňování mezinárodní spolupráce prostřednictvím nadstátních finančních institucí 3
Mezinárodní měnový fond International Monetary Fund - IMF základní cíle: poskytování úvěrů na krytí deficitů platebních bilancí zavedení vzájemné směnitelnosti národních měn další cíle: postupné odstraňování překážek bránících volnému pohybu zboží a služeb mezi zeměmi vytváření mnohostranného mezinárodního obchodního a platebního styku rozvíjení měnové spolupráce přispívat k růstu výroby a světového obchodu 4
Mezinárodní měnový fond IMF přežil zánik Bretton-Woodského systému postupným vývojem na devizových trzích IMF upravuje svoje cíle: politika v oblasti mezinárodní likvidity regulace rostoucího dluhového problému rozvojových zemí výzkumně-informační a poradenská činnost 5
Mezinároní banka pro obnovu a rozvoj International Bank for Reconstruction and Development - IBRD cílem bylo poskytovat úvěry na poválečnou obnovu banka se zaměřila na poskytování úvěrů na konkrétní projekty ekonomik projekty zaměřené např. na rozvoj ekonomiky, vzdělání, komunikační systémy, na ochranu životního prostředí apod. od 80. let zaměření na rozvojové země 6
Skupina světové banky IBRD Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj IDA Mezinárodní sdružení pro rozvoj IFC Mezinárodní finanční korporace MIGA Agentura pro poskytování mnohostranných investičních záruk ISCID Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů 7
Fungování Bretton-Woodu požadavky na členské země: 1. vzájemná směnitelnost měn (až v 50. letech) 2. pevné směnné kurzy (povinnost intervence) 3. závazek USA kdykoliv směnit dolary za zlato (35 dolarů za unci zlata) 4. poskytování úvěrů členským zemím přes IMF v případě problémů s PB 60. léta - nedostatek dolarů 1. prudký nárůst mezinárodního obchodu 2. deficity platebních bilancí 8
Problémy Bretton-Woodu problém nadhodnocených a podhodnocených měn nedostatek dolarů nedostatečné americké rezervy uměle nízko udržovaná cena zlata 9
Rozpad Bretton-Woodu 1961 Zlatý pool - snaha o zabránění devalvaci dolaru 1968 rozpuštění pool, zastavení intervenování, zavedení dvojího trhu se zlatem 1971 devalvace USD z 35 na 38 za unci, zrušení směnitelnosti za zlato 1973 jednotlivé státy opouští systém pevných kurzů, devalvují, přechod na systém volně pohyblivých kurzů, v prosinci rozšířeno oscilační pásmo ±2,25 % 1973 další devalvace na 42,22 USD za unci 10
SDR - zvláštní práva čerpání Special Drawing Rights zavedeny 1969 speciální měnová jednotka, dodnes používaná na účtech IMF jsou účetními penězi a nemají žádné krytí emituje ji IMF každá země může mít určitou sumu SDR podle své členské kvóty SDR - mezinárodní zúčtovací jednotka zlato USD koš 16 měn (1974) koš 5 měn (1981) koš 4 měn (2002) 11
Post Bretton-Woodský systém poprvé v historii úplné oddělení světového měnového systému od jakékoli komodity jeden z faktorů vedoucí k inflaci v 70. letech situace vedla k osamostatňování centrálních bank 1976 konference na Jamajce - nový mezinárodní měnový systém oficiální používání volného floatingu omezení funkce zlata část funkcí, které zlato plnilo, nahrazeno SDR 12
Evropský měnový systém vznik 1979 (viz www.ecb.int) floating měl vytvořit příznivé prostředí s automatickým vyrovnáváním PB a udržováním rovnováhy na devizových trzích nestalo se 1979 ES vytvořilo Evropský měnový systém - základem je kompromis mezi systémem pružných a fixních kurzů vytvoření Evropské měnové jednotky (ECU) základní funkce ECU: 1. základ Evropského měnového systému 2. zmírňovat či financovat deficity platebních bilancí členských zemí 3. základ pro konstruci ukazatele divergence 4. peněžní jednotka pro platby mezi jednotlivými CB členských zemí EMS 13
Evropská měnová unie nejvýznamnější část Maastrichtských smluv proces v několika etapách 1. 1990-1993 - odstranění posledních překážek volného pohybu kapitálu 2. od 1994 vytvoření Evropského měnového institutu a sledování konvergenčních kritérií 3. od 1999 - vytvoření společné měny - eura 4. 1. 1. 2002 - používání fyzických peněz 14
Evropská měnová unie společná měna - výhody: odpadlo kurzové riziko - růst vzájemného obchodu a růst investic vzájemné kurzy nemohou kolísat - stabilnější a lépe predikovatelná situace zabránění spekulacím s národními měnami očekávané snížení inflace silné euro by bylo třetí mezinárodní obchodní i rezervní měnou dlouhodobé posílení společného trhu nebezpečí a rizika společné měny: nemožnost používat směnný kurz jako nástroj hospodářské politiky důvěryhodnost a chování ECB krátkodobé náklady na zavedení obtížný návrat k národní měně 15
Evropská měnová unie 1998 Evropská rada s definitivní platností o vzniku společné evropské měny plnění tzv. konvergenčních kritérií 1. deficit rozpočtu nižší než 3 % HDP 2. státní dluh nepřevyšující 60 % HDP 3. inflace nižší než průměr ve 3 zemích EU s nejnižší mírou navýšenou o 1,5 % 4. dlouhodobé úrokové sazby max. o 2 % vyšší než byl průměr 3 zemí s nejnižšími sazbami 5. stabilita směnného kurzu bez devalvace 16
Měnový kurz na mezinárodním trhu peněz se střetává nabídka národní měny s poptávkou po této měně jsou obchodovány 1. valuty 2. devizy měnový kurz = cena peněžní jednotky jedné země vyjádřená v peněžních jednotkách jiné země rozlišujeme přímý kurzovní záznam (např. 1,000 = 25,680 CZK) nepřímý kuzovní záznam (např. 0,039 = 1 CZK) 17
Rovnovážný měnový kurz CZK/EUR S EUR E 1 = 50,00 E EUR E 2 = 25,68 D EUR q D q E q S Q EUR 18
Alternativní způsoby odvození rovnovážného kurzu 1. rovnovážný měnový kurz je odvozen na základě tzv. měnové parity úředně stanovený poměr dvou národních měn, kurz nejčastěji určuje CB buď na základě poměru váhových množství zlata, nebo přímým určením parity k vybrané měně, event. koši měn 2. rovnovážný měnový kurz je odvozen na základě tzv. parity kupní síly národních měn poměr vyjadřující rovnost kupích sil dvou srovnávaných národních měn rozlišujeme dvě verze absolutní (např. za stejný spotřební koš utratíme 27 487 USD a 413 899 CZK 15,713 CZK/USD komparativní - aktuální měnový kurz je závislý na relativních změnách mezi pohybem cenové hladiny pro určitý spotřební koš (např. inflace v USA 1,2 %, v ČR 4,68 % zhodnocení USD, oslabení CZK) určuje tzv. přirozený kurz 19
Komparace parity kupní síly a měnového kurzu české koruny vůči americkému dolaru rok měnový kurz PPP ERDI 1990 21,2 5,4 3,9 1991 27,9 7,1 3,9 1992 28,4 7,8 3,6 1993 29,2 9,5 3,1 1994 28,8 10,4 2,8 1995 26,5 10,8 2,5 1996 27,1 11,7 2,3 1997 31,7 12,4 2,6 1998 32,3 13,4 2,4 1999 34,6 13,5 2,6 2000 38,6 14,1 2,7 2001 38 14,6 2,6 2002 32,7 14,3 2,3 2003 28,2 14,5 1,9 2004 25,7 14,5 1,8 2005 24 14,2 1,7
Změna měnového kurzu mění-li se poptávané, popř. nabízené množství národní měny na mezinárodním trhu peněz, dojde ke zhodnocení (apreciaci) ke znehodnocení (depreciaci) 21
Depreciace eura a apreciace koruny CZK/EUR S EUR E EUR E E E E E EUR D EUR D EUR q D q E q E q S Q EUR 22
Systém měnových kurzů měnové kurzy mohou být ovlivňovány ze strany státu rozlišujeme: 1. systém plovoucího měnového kurzu (čistý floating) stát neintervenuje na devizových trzích 2. systém nečistého plování měnového kurzu (řízený floating) jistá míra intervence, které vládní instituce realizují na mezinárodním trhu peněz 3. systém pevného (fixního) měnového kurzu CB se snaží minimalizovat rozdíl mezi nominální areálnou hodnotou měnového kurzu prostřednictvím průběžných intervencí (dochází k devalvaci či revalvaci) 23