CS CS CS
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 26.6.2008 KOM(2008) 392 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH PRO OSOBY S PORUCHAMI METABOLISMU SACHARIDŮ (DIABETES) CS CS
OBSAH 1. Účel zprávy... 3 2. Diabetes mellitus... 3 2.1. Porucha metabolismu... 4 3. Léčba diabetu... 5 4. Výživové poradenství... 5 4.1. Vědecký základ výživového poradenství... 5 4.2. Evropská výživová doporučení... 6 4.2.1. Doporučení Skupiny pro studium diabetu a výživy Evropské asociace pro studium diabetu... 6 4.2.2. Doporučení národních diabetologických organizací členských států... 6 4.3. Shrnutí výživových rad... 6 5. Informace poskytnuté členskými státy a jinými zúčastněnými stranami ohledně potravin pro osoby s diabetem... 7 5.1. Stávající regulační opatření v některých členských státech EU... 8 5.2. Potraviny v současnosti uváděné na evropský trh jako vhodné pro diabetiky... 9 5.3. Názory ostatních zúčastněných stran... 9 6. Právní předpisy... 10 6.1. Stávající právní rámec... 10 6.2. Možné varianty právní úpravy... 11 7. Závěry... 11 ODKAZY... 13 CS 2 CS
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH PRO OSOBY S PORUCHAMI METABOLISMU SACHARIDŮ (DIABETES) 1. ÚČEL ZPRÁVY Směrnice 89/398/EHS týkající se potravin určených pro zvláštní výživu 1 (nazývaných také dietetické potraviny) stanoví, že Komise předloží zprávu o potřebě zvláštních ustanovení pro potraviny určené pro osoby s poruchami metabolismu sacharidů (diabetes). Tato zpráva shrnuje dietetická doporučení pro osoby s diabetem a stávající evropské právní předpisy o potravinách určených pro tyto osoby, aby bylo možno posoudit potřebu zvláštních ustanovení pro potraviny určené pro osoby s diabetem. 2. DIABETES MELLITUS Diabetes mellitus je skupina poruch metabolismu charakterizovaných chronickou hyperglykémií (vysoká hladina glukózy v krvi) a nesnášenlivostí glukózy zapříčiněnými nedostatkem inzulínu, nedostatečným působením inzulínu, či obojím. Hormon inzulín produkovaný slinivkou za běžných okolností reguluje hladinu glukózy v krvi přesunem glukózy z krve do buněk lidského těla, v nichž se využívá jako zdroj energie. Světová zdravotnická organizace stanovila pro diabetes mellitus dvě hlavní kategorie i : Diabetes 1. typu (dříve nazývaný diabetes mellitus závislý na inzulínu (IDDM) nebo juvenilní diabetes), kdy slinivka neprodukuje inzulín, který je nezbytný pro přežití. Tato forma diabetu se nejčastěji rozvíjí u dětí a dospívajících, stále častěji je však zjišťována v pozdějších fázích života. Léčí se inzulínovými injekcemi a řízenou výživou. Diabetes 2. typu (dříve nazývaný diabetes mellitus nezávislý na inzulínu (NIDDM) nebo diabetes dospělých), který je způsoben neschopností těla reagovat patřičně na působení inzulínu vyprodukovaného slinivkou. Na diabetes 2. typu připadá celosvětově přibližně 90 % všech případů diabetu. Vyskytuje se nejčastěji u dospělých osob, stále více se však objevuje u mladých dospělých osob a dětí. Tato forma diabetu se obvykle léčí změnami životního stylu, například pouze dietou a fyzickou aktivitou nebo společně s orálními hypoglykemickými léčivy, někdy však mohou být nutné inzulínové injekce. 1 Směrnice Rady 89/398/EHS ze dne 3. května 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu. Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 27. CS 3 CS
Existují jiné klasifikace diabetu vznikajícího v důsledku genetických poruch, onemocnění slinivky a poruch vyvolaných léky nebo chemickými látkami. Existuje rovněž těhotenský diabetes, který postihuje ženy během těhotenství a po porodu dítěte obvykle vymizí. Ženy, které měly těhotenský diabetes, jsou více ohroženy tím, že se u nich diabetes rozvine v pozdějším věku. 2.1. Porucha metabolismu Účinek diabetu mellitu na metabolismus je více než jen porucha metabolismu sacharidů, jelikož zahrnuje rovněž poruchy metabolismu bílkovin a tuků, které jsou zapříčiněny nedostatečným působením inzulínu na cílové tkáně vyplývajícím z necitlivosti na inzulín nebo nedostatku inzulínu. V důsledku toho je omezena schopnost těla přeměnit glukózu na energii. Diabetes se obvykle projevuje jako hyperglykémie, která je důsledkem toho, že glukóza vstupuje do krevního oběhu ve větší míře, než v jaké může být odbourána. Hladiny glykémie nalačno a po jídle (postprandiální) jsou regulovány mechanismy, které se do jisté míry liší. Postprandiální hladiny glykémie jsou velkou měrou závislé na složení jídla, zatímco hladiny glykémie nalačno odrážejí především míru jaterní produkce glukózy. Existují různé parametry stravy, které ovlivňují glykémii, například množství a druh požitých potravin a jejich vlastnosti. Bylo zjištěno, že některé běžné potraviny obsahující stejný druh a množství sacharidů mohou mít odlišné účinky na hladiny glykémie (glykemická odezva). Různé glykemické odezvy na potraviny obsahující stejné množství sacharidů závisí zejména na míře absorpce z tenkého střeva. Hlavním činitelem, který ovlivňuje absorpci, je druh sacharidů. K dalším činitelům ovlivňujícím míru absorpce patří tepelná úprava a zpracování potravin. Hladiny glykémie ovlivňuje alkohol, jelikož ten potlačuje produkci glukózy v játrech, což vede ke snížení hladin glukózy v plazmě. Je-li však alkohol požíván pravidelně ve velkém množství, snižuje citlivost na inzulín, což vede k vyšší hladině glukózy v plazmě. Špatně léčený diabetes zvyšuje riziko cévních a neurologických chorob a zkracuje délku života. Objevují se rovněž komplikace, například zhoršení zraku, spojené s poškozením cév a nervů zapříčiněným trvale zvýšenou hladinou glykémie. Pravděpodobnost komplikací může snížit přísná kontrola glykémie (a krevního tlaku). CS 4 CS
3. LÉČBA DIABETU Cílem léčby osob s diabetem je normalizovat hladiny glykémie a rovněž omezit na nejnižší možnou míru komplikace objevující se při diabetu. Léčba musí být přizpůsobena jednotlivci, který se musí naučit spojit sledování glykémie s řízenou výživou a fyzickou aktivitou a v případě potřeby orálními hypoglykemickými léčivy nebo inzulínovými injekcemi. 4. VÝŽIVOVÉ PORADENSTVÍ V minulosti se dieta doporučovaná osobám s diabetem zaměřovala na příjem sacharidů. Do 80. let minulého století se usuzovalo, že glykémii nelze bez omezení sacharidů regulovat. Doporučovalo se omezit příjem sacharidů, zejména příjem sacharózy, a sacharidy měly proto zajišťovat méně než 40 % energetického příjmu. Výzkum od 70. let minulého století prokázal, že větší příjem sacharidů správnou regulaci hladiny glukózy neohrožuje, a podle teorie vyvinuté počátkem 80. let má na hladinu glukózy vliv spíše celkový energetický příjem než příjem sacharidů. K rozvoji komplikací v souvislosti s diabetem, například poškození cév vedoucímu k srdečním chorobám, mimoto přispívá strava s vysokým obsahem tuků. V 80. letech minulého století se výživové poradenství změnilo, a to ve smyslu zvýšení podílu sacharidů na energetickém příjmu a snížení podílu energie z tuků, zejména nasycených tuků, a bílkovin. Doporučovalo se, aby strava obsahovala více vlákniny a aby se zvýšila konzumace ovoce a zeleniny. V současnosti je výživové poradenství pro osoby s diabetem založeno na stejných doporučeních týkajících se zdravé výživy, jaká se vydávají pro celou populaci, upravených podle individuálních potřeb. 4.1. Vědecký základ výživového poradenství V roce 2004 provedl Mann ii jménem Skupiny pro studium diabetu a výživy Evropské asociace pro studium diabetu (DNSG při EASD) přezkum důkazů, na kterých je založeno výživové poradenství pro osoby s diabetem, a vydal doporučení. V příloze I jsou shrnuty hlavní body obsažené v tomto přezkumu. V roce 2002 zveřejnil tým vedený Franzovou iii technický přezkum důkazů, na kterých jsou založeny zásady výživy a doporučení pro léčbu a prevenci diabetu a souvisejících komplikací, z něhož vychází stanovisko Americké diabetologické asociace iv k této záležitosti. Celkové závěry technického přezkumu provedeného Franzovou iii jsou podobné závěrům, které uvádí Mann ii. CS 5 CS
4.2. Evropská výživová doporučení 4.2.1. Doporučení Skupiny pro studium diabetu a výživy Evropské asociace pro studium diabetu V mnoha zemích EU, například v Dánsku, Finsku, Řecku, Německu, Švédsku, Maďarsku a Slovinsku, vychází výživové poradenství pro osoby s diabetem z doporučení Skupiny pro studium diabetu a výživy Evropské asociace pro studium diabetu (DNSG při EASD). V roce 2004 doporučení DNSG zohlednila důkazy o úloze různých nenasycených mastných kyselin, hodnotě potravin s nízkým glykemickým indexem, možných ochranných účincích antioxidačních živin na kardiovaskulární systém, nutnosti zamezit nadměrnému příjmu bílkovin a prospěšnosti fyzické aktivity. DNSG zdůrazňuje, že se výživová doporučení pro osoby s diabetem velmi podobají zdravotním doporučením určeným celé populaci. V příloze II je uvedeno shrnutí doporučení a výživového poradenství. 4.2.2. Doporučení národních diabetologických organizací členských států Některé národní diabetologické organizace mají vlastní pokyny, pokud jde o celkový profil živin v dietách pro diabetiky. Například Francie, Švédsko a Spojené království poskytují osobám s diabetem vlastní výživové poradenství. Doporučení týkající se makroživin jsou obdobná, tj. podíl sacharidů na celkové energii ve výši přibližně 45 60 %, tuky by měly zajišťovat < 30 35 % energie a bílkoviny 10 15 % energetického příjmu. Podíl jednotlivých druhů mastných kyselin na energetickém příjmu je rovněž podobný: nasycené nebo transmastné kyseliny zajišťující < 10 % energie; polynenasycené mastné kyseliny zajišťující rovněž < 10 % energetického příjmu a mononenasycené mastné kyseliny zajišťující přibližně 10 20 % energie. Tato doporučení jsou rovněž v souladu s radami DNSG při EASD. V příloze II je uvedeno shrnutí zvláštních rad jednotlivých organizací v Evropě ohledně řízené výživy při diabetu. 4.3. Shrnutí výživových rad Diabetes je porucha metabolismu makroživin. Hlavním cílem léčby je regulovat hladinu glukózy a snížit riziko komplikací, například poškození cév nebo nervů. Může být rovněž nezbytné, aby osoby s diabetem usilovaly o dosažení optimální hladiny lipidů v krvi. Těchto cílů lze dosáhnout různými prostředky, včetně požívání vhodné stravy. Ze dvou technických přezkumů důkazů, ze kterých vychází řízená výživa pacientů s diabetem jednoho vypracovaného jménem Skupiny pro studium diabetu a výživy Evropské asociace pro studium diabetu (DNSG při EASD) a druhého vypracovaného pro Americkou diabetologickou asociaci vyplývá, že na základě vědeckých důkazů je obecnou radou pro osoby s diabetem to, aby si vybíraly zdravou stravu, přičemž by měly být schopny vybírat z běžných potravin. CS 6 CS
Výživová doporučení pro osoby s diabetem jsou v jednotlivých členských státech podobná. Obecně jsou výživové rady pro osoby s diabetem stejné jako rady týkající se zdravé výživy určené celé populaci. Není nutno ze stravy určité potraviny nebo živiny vyřazovat, nýbrž je důležitá celková vyváženost stravy. Osoby s diabetem musí plánovat své jídlo tak, aby snížily na minimum změny koncentrace glukózy v krvi, a musí si vybírat stravu, která odpovídá jejich individuálním potřebám s přihlédnutím ke složení požitých potravin z hlediska makroživin a k míře jejich absorpce. Obecným doporučením je, že by jednotlivci měli dosáhnout optimální tělesné hmotnosti nebo si ji udržovat. Hlavní část stravy by měly představovat potraviny bohaté na sacharidy. Obzvláště se doporučují potraviny s vysokým obsahem vlákniny nebo s nízkým glykemickým indexem (například luštěniny, celozrnné obiloviny a těstoviny). Tuk obsažený ve stravě by měl představovat méně než 35 % energie, přičemž mononenasycené mastné kyseliny (které se nacházejí například v olivovém a řepkovém oleji) by měly zajišťovat 10 20 % energie. Nasycené mastné kyseliny (které se nacházejí například v živočišných produktech a ztužených jedlých tucích) a polynenasycené mastné kyseliny (které se nacházejí například v rostlinných olejích, měkkých jedlých tucích a rybách) by měly zajišťovat jednotlivě méně než 10 % energetického příjmu a příjem bílkovin by měl odpovídat požadavkům jednotlivce. Obecné rady: volit rozmanité potraviny; hlavní jídla a přesnídávky založit na škrobovitých potravinách, například celozrnných obilovinách, chlebu, bramborách a jiné škrobové zelenině; jíst velké množství ovoce a zeleniny, nejméně pět porcí denně; zajistit umírněný příjem mléčných výrobků a masa, ryb či jejich alternativ (sójové výrobky, ořechy atd.) a omezit příjem mastných nebo sladkých potravin a alkoholu. V příloze I je uvedeno podrobnější shrnutí výživových rad. 5. INFORMACE POSKYTNUTÉ ČLENSKÝMI STÁTY A JINÝMI ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI OHLEDNĚ POTRAVIN PRO OSOBY S DIABETEM Komise si od členských států vyžádala informace o stávající situaci, pokud jde o výživové poradenství, regulaci potravin uváděných na trh jako potraviny vhodné pro diabetiky, používání označení vhodné pro diabetiky a hlavní výrobky, které jsou dostupné na jejich trhu. Informace poskytlo osmnáct členských států. CS 7 CS
5.1. Stávající regulační opatření v některých členských státech EU Níže je uvedeno stručné shrnutí informací, které poskytly členské státy ohledně vnitrostátních právních předpisů. Podrobnější shrnutí je uvedeno v příloze III. Výživové rady Obecně jsou výživové rady pro osoby s diabetem v souladu s doporučeními týkajícími se zdravé výživy určenými pro celou populaci, v nutných případech jsou však upraveny podle potřeb jednotlivce. V mnoha zemích rady vycházejí z doporučení DNSG při EASD. Předpisy týkající se potravin určených pro osoby s diabetem Pět členských států má normy týkající se složení. Ve Francii existují normy týkající se složení pro potraviny s nízkým obsahem sacharidů ; v Maďarsku pro potraviny, které mohou požívat diabetici nebo s označením diabetický (název výrobku) nebo pro diabetiky ; v Německu, ve Španělsku a na Slovensku existují určité požadavky na složení potravin, u nichž je možno uvádět, že jsou vhodné pro diabetiky. Francouzský předpis (nařízení č. 91-827 v platném znění) stanoví, že ve výrobcích, které mají sloužit jako potraviny s nízkým obsahem sacharidů, musí být celková hmotnost asimilovatelných sacharidů nižší než 50 % obsahu v odpovídajících běžných potravinách. Za určitých přesně stanovených podmínek však může procentní podíl u škrobových výrobků a potravin obsahujících fruktózu nebo sorbit dosáhnout až 70 %. Potraviny je nutno prodávat s popisem, který obsahuje výrazy s nízkým obsahem sacharidů nebo se sníženým obsahem sacharidů. Mimoto je nutno uvést obsah asimilovatelných sacharidů, za nímž následuje upozornění nutno zahrnout do denního množství předepsaného lékařem. Předpisy v Německu (Verordnung über diätetische Lebensmittel, 12), které upravují situaci ohledně potravin vyráběných zvlášť pro osoby s diabetem, zahrnují údaje o cukrech, které lze přidávat, a za jakých podmínek. Mimoto existují omezení týkající se obsahu energie v chlebu a obsahu sacharidů v pivu. Na základě doporučení vědecké obce se tyto předpisy v současnosti přezkoumávají. Španělské předpisy obsahují omezení týkající se obsahu sacharidů v potravinách, cukrů, které lze přidávat, a obsahu tuku. U výrobků obsahujících sorbit nebo aspartam existují určité požadavky na označování. Maďarský předpis zahrnuje omezení týkající se obsahu sacharidů v potravinách a rovněž omezení týkající se používání monosacharidů a disacharidů včetně fruktózy. Slovenský předpis obsahuje omezení týkající se obsahu sacharidů v potravinách, energetické hodnoty a obsahu tuku, živočišných bílkovin, cholesterolu a soli. Předpisy o uvádění údaje vhodné pro diabetiky V Maďarsku, Slovenské republice, Německu a Španělsku musí výrobky splňovat požadavky na složení stanovené v příslušných vnitrostátních právních předpisech. Ve většině ostatních členských států, které poskytly informace, by tento údaj měl být v souladu s pravidly pro označování potravin určených pro zvláštní výživu. Některé členské státy od používání těchto tvrzení odrazují na základě závěru DNSG při EASD, že zvláštní diabetické výrobky nejsou z vědeckého hlediska opodstatněné. CS 8 CS
5.2. Potraviny v současnosti uváděné na evropský trh jako vhodné pro diabetiky Jako příklady výrobků uváděných na trh specificky pro osoby s diabetem členské státy zmínily čokoládu, cukrovinky, nápoje, sušenky a džemy obsahující místo sacharózy fruktózu, polyoly nebo umělá sladidla. Jak bylo zmíněno výše, ve Francii musí potraviny s nízkým obsahem sacharidů splňovat požadavky na složení stanovené ve vnitrostátních právních předpisech. Je povoleno uvádět, že jejich používání může lékař některým diabetikům doporučit jako součást stravy. Ve francouzském předpisu jsou mezi výrobky pro výživu s nízkým obsahem sacharidů zařazeny rovněž čistá fruktóza, roztok fruktózy a sorbit při použití jako sladidla. V Německu zahrnují vnitrostátní právní předpisy týkající se potravin pro diabetiky zvláštní ustanovení pro chléb a pivo. Výrobky, které splňují ustanovení o označování, zahrnují pekařské výrobky, džemy, čokoládu, sladkosti, dezerty a mléčné výrobky obsahující namísto sacharózy fruktózu a/nebo cukerné alkoholy. V Portugalsku existují určité potraviny určené pro enterální výživu, což jsou potraviny pro zvláštní léčebné účely a jsou vhodné pro osoby s diabetem. Mimoto jsou některé běžné potraviny se sníženým energetickým obsahem a s fruktózou, polyoly nebo umělými sladidly namísto sacharózy uváděny na trh jako potraviny vhodné pro diabetiky. Žádná z těchto běžných potravin však neprošla předpokládaným postupem, který umožňuje, aby potraviny pro běžnou spotřebu, které jsou vhodné pro zvláštní výživu, mohly tuto vhodnost uvádět. 5.3. Názory ostatních zúčastněných stran Podle informací poskytnutých členskými státy a zúčastněnými stranami se zdá, že mnoho organizací zabývajících se výzkumem diabetu a podporou pacientů nesouhlasí s výrobou nebo uváděním potravin určených výslovně pro osoby s diabetem na trh. Domnívají se, že propagace těchto potravin může odvádět pozornost od obecných výživových rad pro osoby s diabetem, s odůvodněním, že obecná výživová doporučení pro diabetiky jsou stejná jako doporučení týkající se zdravé výživy určená pro celou populaci. Některé členské státy uvádějí, že běžné potraviny se sníženým obsahem tuku, cukru a/nebo energie mohou usnadňovat osobám s diabetem dodržování výživových doporučení. Na druhou stranu se někteří pacienti a organizace výrobců domnívají, že by bylo možno vyvinout nové potravinářské výrobky, jejichž prospěšnost lze prokázat, a používat je jako součást lepší stravy. Mohou to být výrobky, které se liší od běžně požívaných výrobků téhož druhu například množstvím a druhem tuků nebo obsahem vlákniny, nebo které mají nízký glykemický index. Za důležitý považují organizace rozvoj v oblasti průmyslově předem připravených potravin a rychlého občerstvení. Domnívají se, že pokud by byly popsané potraviny vyvinuty, mohly by být vhodné pro celou populaci, jelikož mohou lidem pomoci dosáhnout životního stylu, který sníží nebezpečí rozvoje diabetu. CS 9 CS
6. PRÁVNÍ PŘEDPISY 6.1. Stávající právní rámec Dietetické potraviny jsou vymezeny v čl. 1 odst. 2 směrnice 89/398/EHS (rámcová směrnice) třemi důležitými vlastnostmi: jsou jasně rozlišitelné od běžných potravin (zvláštní složení nebo výrobní proces); jsou určeny pro určité skupiny osob, nikoli pro celou populaci; splňují zvláštní nutriční požadavky osob, jimž jsou určeny. To by mělo být doloženo obecně uznanými vědeckými údaji. Určité skupiny výrobků pro zvláštní výživu uvedené v příloze zmíněné směrnice jsou regulovány zvláštními směrnicemi, které stanoví kritéria složení a/nebo obsahují ustanovení týkající se označení, aby bylo zajištěno, že výrobky jsou používány vhodně a že poskytují minimální a/nebo maximální množství určitých živin. Některé z těchto výrobků mohou být jediným zdrojem výživy, například počáteční kojenecká výživa a některé potraviny pro zvláštní léčebné účely. Takovéto výrobky musí splňovat veškeré nutriční požadavky jednotlivce, jelikož v určitých případech nemusí existovat jiný zdroj výživy. Jiné výrobky, například potraviny na bázi obilovin a dětskou výživu, a potraviny určené ke snižování hmotnosti by bylo možno považovat za pohodlnější alternativu ( convenience products ), jelikož zvláštní nutriční potřeby osob, jimž jsou určeny, mohou být pokryty rovněž pečlivým výběrem běžných potravin. Potraviny pro zvláštní výživu, které nejsou uvedeny v příloze, mohou být uváděny na trh podle ustanovení článku 9 rámcové směrnice. Podle těchto ustanovení musí výrobci nebo dovozci při uvádění těchto výrobků na trh splnit dvě procesní povinnosti: Musí informovat příslušný orgán dotyčného členského státu, že výrobek je uváděn na trh, a zároveň musí předat vzor použité etikety. Je-li tentýž výrobek následně uveden na trh v jiném členském státě, je nutno oznamovací postup opakovat. Pro potřeby příslušných orgánů musí uchovávat spis obsahující vědecké práce a údaje o tom, že výrobek je v souladu s definicí potravin pro zvláštní výživu, jinými slovy, že výrobek splňuje zvláštní nutriční požadavky skupiny osob, jimž je určen. CS 10 CS
Výrobky, které splňují ustanovení rámcové směrnice a příslušných zvláštních směrnic, mohou ve Společenství volně obíhat. Kontroly prováděné příslušnými orgány musí být v souladu s příslušnými právními předpisy Společenství a mělo by se jednat o kontroly po uvedení výrobků na trh. Členské státy odpovídají rovněž za zajištění toho, že výrobky uvedené na trh podle pravidel stanovených v článku 9 směrnice 89/398/EHS jsou skutečně dietetickými potravinami. Označení dietetických potravin (stejně jako u všech potravin) musí být v souladu s ustanoveními směrnice 2000/13/ES o označování potravin. Mimoto by podle rámcové směrnice měly být na jejich etiketě uvedeny tyto údaje: zvláštní nutriční vlastnosti výrobku; kvalitativní a kvantitativní údaje o složení s ohledem na určené použití a energetická hodnota a obsah bílkovin, sacharidů a tuku ve výrobku. 6.2. Možné varianty právní úpravy Komise v této fázi určila tři možné varianty právní úpravy, pokud jde o zacházení s potravinami určenými pro osoby s poruchami metabolismu sacharidů (diabetes): A. Přijmout směrnici Komise, která stanoví zvláštní požadavky na složení těchto výrobků. B. Pozměnit rámcovou směrnici 89/398/EHS tak, aby tyto výrobky byly v příloze I zrušeny, tj. nebude se na ně vztahovat zvláštní směrnice, nýbrž mohou být uváděny na trh podle ustanovení článku 9. C. Pozměnit rámcovou směrnici 89/398/EHS tak, aby potraviny určené pro osoby s diabetem byly vyňaty z oblasti působnosti uvedené směrnice, tj. nebylo by možné uvádět je na trh jako potraviny určené pro zvláštní výživu. 7. ZÁVĚRY V této zprávě byly posouzeny dva technické přezkumy ii a iii týkající se důkazů pro řízenou výživu pacientů s diabetem. Z obou přezkumů vyplývá, že by si osoby s diabetem měly vybírat zdravou výživu, přičemž by měly být schopny tak činit z běžných potravin. Z těchto přezkumů vyplývá, že neexistují žádné důvody pro vypracování zvláštních požadavků na složení potravin určených pro osoby s diabetem. CS 11 CS
O připomínky k vědeckým závěrům uvedeným v této zprávě, zejména s ohledem na vědecký základ pro stanovení zvláštních kritérií týkajících se složení potravin pro osoby s onemocněním diabetes mellitus, byl požádán Vědecký výbor pro potraviny. Výbor potvrdil tento závěr: Výběr stravy může u osob s diabetem ovlivnit dlouhodobá zdravotní rizika spojená s touto chorobou. Složení stravy doporučované osobám s diabetem je podobné jako pro celou populaci. Osoby s diabetem by proto měly být schopny uspokojit své výživové potřeby vhodným výběrem z běžných potravin. Neexistují žádné vědecké důvody pro zvláštní kritéria složení potravin určených pro zvláštní výživu osob s diabetem. Osoby s diabetem by však měly mít informace o výživových potřebách při diabetu a o složení potravin, aby si mohly zvolit vyváženou stravu, která vyhovuje jejich individuálním požadavkům v. Na základě těchto úvah proto Komise navrhne, aby směrnice 89/398/EHS byla pozměněna v tom smyslu, že pro tuto kategorii potravin není nutná zvláštní směrnice. V rámci revize uvedené směrnice bude vypracováno a předloženo nejvhodnější a vyvážené řešení pro zacházení s potravinami určenými pro osoby s poruchami metabolismu sacharidů (diabetes). V této souvislosti budou pečlivě přezkoumány a posouzeny různé možnosti politiky s přihlédnutím k možnému vědeckému a technickému vývoji a jiným příslušným legitimním činitelům, například právní situaci v jednotlivých členských státech a zdravotním a sociálněekonomickým dopadům. CS 12 CS
ODKAZY i. Světová zdravotnická organizace. Definition, diagnosis and classification of diabetes mellitus and its complications. Report of a WHO Consultation. Part 1: Diagnosis and classification of diabetes mellitus. WHO/NCD/99.2. 1999, Ženeva, Odbor pro kontrolu nepřenosných nemocí. (http://whqlibdoc.who.int/hq/1999/who_ncd_ncs_99.2.pdf) ii. iii. iv. Mann, J.I. et al. Evidence-based nutritional approaches to the treatment and prevention of diabetes mellitus. Nutrition, Metabolism, and Cardiovascular Diseases (2004) 14: 373-394. Franz M.J. et al. Evidence-based nutrition principles and recommendations for the treatment and prevention of diabetes and related complications (Technical review). Diabetes Care, 2002, 25: 148-198. (http://care.diabetesjournals.org/cgi/content/full/25/1/148) Americká diabetologická asociace. Nutrition principles and recommendations in diabetes (Position statement). Diabetes Care, 2004, 27, Suppl. 1: S36-S46. (http://care.diabetesjournals.org/cgi/content/full/27/suppl_1/s36) v. Zápis ze 132. plenárního zasedání Vědeckého výboru pro potraviny, které se konalo ve dnech 15., 16. a 17. dubna 2002 v Bruselu, s. 5. http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out132_en.pdf CS 13 CS