METODICKÉ LISTY výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Karlových Varech reg. č. projektu: CZ.1.07/1.3.11/02.0003 Sada metodických listů: KABINET ZSV Název metodického listu: Občan ve státě
Název příspěvku Jméno autora Stručná anotace Očekávaný výstup vzhledem k RVP ZV Politické ideologie Politické ideologie základní charakteristika Politické ideologie liberalismus Politické ideologie socialismus, komunismus Politické ideologie fašismus, nacismus Mgr. Pavel Strnad Základní charakteristika politických ideologií, základní hodnoty, tvůrci, příčiny vzniku, jejich úloha a aplikace v historickém kontextu (powerpointová prezentace), rozbor pracovního textu (ukázka z díla hlavních aktérů). Občan ve státě objasní, za jakých okolností vznikají státy a jaké jsou právní podmínky jejich existence uvede konkrétní příklady unitárního státu a států složených (federace a konfederace) a vysvětlí rozdílnost v uspořádání srovnává monarchii a republiku, uvede typy a příklady rozlišuje státy centralizované a decentralizované a uvede příklady těchto států porovnává principy demokratického a totalitního státu a zhodnotí život jedince v demokracii a totalitním státě, zdůvodní výhody a nevýhody života v současné demokracii uvede kompetence ombudsmana definuje ústavní vývoj našeho státu od r. 1918 definuje strukturu Ústavy ČR vyloží souvislost mezi Všeobecnou deklarací lidských práv a Listinou práv a svobod na konkrétních případech doloží dodržování a porušování lidských práv v ČR porovnává život občana v ČR a v zemích, kde jsou porušována základní lidská práva vysvětlí hlavní funkce a úkoly jednotlivých složek státní moci v ČR porovnává činnost parlamentu, vlády a soudní moci, formuluje nejdůležitější úkoly senátu, poslanecké sněmovny, vlády, prezidenta, soudů a objasní neslučitelnost funkcí v jednotlivých složkách
Rozvíjené klíčové kompetence popíše legislativní proces v Parlamentu ČR zdůvodní důležitost voleb pro fungování demokracie uvede příklady základních ideologií a stručně charakterizuje jejich podstatu posoudí na základě konkrétních příkladů negativní dopad činnosti některých ideologií orientuje se na obecním úřadě v místě bydliště vyjmenuje odbory, které fungují na obecním úřadě v místě bydliště, a uvede okruh jejich kompetencí rozlišuje působení obecní samosprávy v rámci samostatné a přenesené působnosti specifikuje pravomoci orgánů státní správy a samosprávy v obcích a krajích porovnává poměrný, většinový a kombinovaný systém voleb a vysvětlí výhody a nevýhody jednotlivých systémů zodpovědně přistupuje k dodržování pravidel komunikace, povinností a chápe důležitost kontroly jejich dodržování a trestu v případě porušení zákona posoudí své schopnosti, zváží možnost angažování v politice vyloží pravidla a možnosti referenda zdůvodní nutnost pluralismu v demokracii porovná politické programy současných stran v poslanecké sněmovně z hlediska řešení otázek a problémů ve společnosti zhodnotí činnost koalice a opozice v politice Kompetence k učení Vedeme studenty k samostatné činnosti, podporujeme studenty ve vyhledávání informací v tisku i na internetu, tyto informace studenti kriticky zpracovávají a využívají při zpracovávání referátů, projektů a ke komunikaci s ostatními, při porovnávání a rozboru své práce i práce druhých Kompetence komunikativní Podporujeme u studentů schopnost využívat různé formy komunikace, používat s porozuměním jazyk odborné literatury a schopnost správně interpretovat přijímaná sdělení. Učíme studenty prezentovat svou práci před známým i neznámým publikem, vyjadřovat se v mluvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a s ohledem ke komunikační situaci.
Průřezové téma Organizace časová Nutné pomůcky a prostředky Použitá literatura a zdroje Využíváme audiovizuální techniku ve vyučování, při vyhledávání informací na internetu a vedeme studenty k dovednosti při práci s ICT. Kompetence občanské Učíme studenty nacházet paralely současných situací v historii, hledat poučení v historii a vážit si kulturních, společenských tradic svého národa i národů jiných. Kompetence k řešení problémů Vedeme studenty ke schopnosti rozpoznat problémovou situaci, stanovit si hypotézu řešení a metodiku jednotlivých fází a variabilitu postupů při řešení problémů. Podporujeme studenty v kritické verifikaci získaných poznatků, k nacházení argumentů a důkazů, formulaci závěrů. Kompetence sociální a personální Vedeme studenty k asertivnímu prosazování vlastního názoru a přijímání odlišných postojů ostatních žáků, řešíme skupinové úkoly a modelové situace z běžného života. Kompetence k podnikavosti Vedeme je ke snaze rozšiřovat svoje vědomosti, schopnosti a dovednosti a tím i možnost uplatnění na trhu práce. Žijeme v Evropě (VMEGS) Sociální komunikace, spolupráce a soutěž (OSV) Morálka všedního dne (OSV) Média a mediální produkce (MV) Základní problémy sociokulturních rozdílů (MkV) Politické ideologie základní charakteristika (1 vyučovací hodina prezentace) Politická ideologie liberalismus (1 vyučovací hodina prezentace) Politické ideologie socialismus, komunismus (3 vyučovací hodiny prezentace, rozbor textu) Politické ideologie fašismus, nacismus (3 vyučovací hodiny prezentace, rozbor textu) Prezentace, nakopírované pracovní texty, nakopírovaná osnova prezentace, počítač, dataprojektor. David, R.: Politologie, Základy společenských věd, Olomouc Nakladatelství Olomouc 2002
Heywood, A.: Politické ideologie, Plzeň Aleš Čeněk 2008 Heywood, A.: Politologie, Praha Eurolex Bohemia 2004 Pečenka, M., Luňák, P. a kol.: Encyklopedie moderní historie, Praha Libri 1999 Žaloudek, K.: Encyklopedie politiky, Praha Libri 2004 Pracovní texty: David, R.: Politologie Základy společenských věd, Olomouc 2002 Portréty osobností: zdroje viz prezentace Poznámka
METODICKÝ LIST Č. 1 Politické ideologie Časová dotace: 1 vyučovací hodina Práce s prezentací: Seznámit a vysvětlit studentům na základě historických událostí a reálií příčiny vzniku politických ideologií. Vysvětlit rozdíl mezi politickou doktrínou a ideologií. Na jednotlivých příkladech představit politickou doktrínu. Seznámit studenty na konkrétních příkladech se základními funkcemi ideologií. Osvětlit studentům na příkladech negativní chápání ideologií a možnost zneužití. Historický exkurz na vývoj názorů na ideologie. Obsah prezentace: Politické ideologie Filozofové svět jen různě vykládali, jde však o to jej změnit. K. Marx, Teze o Feuerbachovi (1845) Příčiny vzniku ideologií vznik 18. 19. století o Velká francouzská revoluce o průmyslová revoluce Industrializace přinesla ekonomickou nejistotu (inflace, nezaměstnanost) a odcizení (pásová výroba) Urbanizace přetrhání tradičních venkovských vazeb (vznik dělnických čtvrtí, dezorientace, ztráta vlastní identity) Růst ekonomických rozdílů potřeba rozdíly smazat nebo zdůvodnit Rozvoj komunikačních prostředků rychlé šíření myšlenek Doktrína Soustava (vědeckých) pouček, systém, principů a názorů na konkrétní společenský problém Laissez faire Socialistický realismus Trumanova doktrína Ideologie Soubor základních, obecných tezí, z nichž vychází jednání určité skupiny Usiluje o obecný a ucelený výklad člověka a společnosti o Úloha člověka ve společnosti
METODICKÝ LIST Č. 1 Funkce ideologií Napomáhá vysvětlovat politické události a jevy (příčina krizí, válek apod.) Poskytuje kritéria a žebříčky hodnot, určují co je dobré a co zlé (soukromé vlastnictví nebo ekonomická rovnost) Poskytuje vědomí identity a náležitosti k určité sociální skupině (příslušník národa, třídy, vrstvy) Nabízí základní rysy politického programu a politické akce Negativní chápání ideologie marxistické hledisko legitimizovat a ospravedlňovat politický řád, násilí či nelegální cestu k moci mystifikovat a odvádět pozornost od vlastních problémů a neúspěchů utěšovat a dávat naději lepších zítřků Malý pohled do minulosti Termín ideologie poprvé použil v roce 1796 francouzský filozof A. Destutt de Tracy k označení nové vědy o idejích, která měla odhalit původ vědomého myšlení i jednotlivých idejí. Trvalejší význam v 19. století ve spisech K. Marxe. Ideologie = ideje vládnoucí třídy, tj. ideje, které pomáhají udržet třídní systém a zvěčnit vykořisťování. V meziválečném období nástup totalitních diktatur podnítil K. R. Poppera, H. Arendtovou definovat ideologii jako nástroj sociální kontroly, která má zařídit konformní chování a podřízenost. Zdroje David, R.: Politologie, Základy společenských věd, Olomouc Nakladatelství Olomouc 2002 Heywood, A.: Politické ideologie, Plzeň Aleš Čeněk 2008 Heywood, A.: Politologie, Praha Eurolex Bohemia 2004 Pečenka, M., Luňák, P. a kol.: Encyklopedie moderní historie, Praha Libri 1999 Žaloudek, K.: Encyklopedie politiky, Praha Libri 2004
METODICKÝ LIST Č. 2 Politické ideologie liberalismus Časová dotace: 1 vyučovací hodina Práce s prezentací: Seznámit a osvětlit studentům podstatu a základní hodnoty liberalismu jako nejstarší politické ideologie. Osvětlit příčiny vzniku této ideologie, proměnu a ideové a ekonomické cíle. Seznámit studenty s duchovními otci politického a ekonomického liberalismu. Na základě historického vývoje 20. století vysvětlit proměnu liberalismu a jejího spojení se socialismem popřípadě s konzervatismem. Obsah prezentace: Liberalismus Politická a ekonomická doktrína Systém politických, ekonomických, kulturních, sociálních hodnot Individualismus, víra v pokrok, politická a ekonomická svoboda, tolerance, uznání soukromého majetku, omezení role státu a státní moci Abeceda liberalismu Individualismus ústřední princip liberalismu. Lidské individuum je více než sociální skupina nebo kolektiv. Všichni lidé mají stejnou hodnotu a každý má v sobě něco osobitého. Svoboda individuální svoboda (volnost). Jedná se o svobodu v rámci zákona. Tolerance (tj. snášenlivost) je zárukou svobody jednotlivce, prostředek, který společnost obohacuje. Konsens autorita a společenské vztahy by se měly zakládat na dobrovolném souhlasu. Liberalismus libertas = svoboda vznik a rozvoj: od 17. století v Anglii jako rozpracovaná teorie se objevuje na počátku 19. století od 19. století spjat s kapitalismem raný liberalismus útočí na absolutismus s feudálními privilegii, místo nich prosazoval ústavní stát Liberalismus vývoj názoru svoboda v klasickém liberalismu chápána negativně svoboda od státu, autority, tradice
METODICKÝ LIST Č. 2 počátkem 19. století se zformovalo liberální ekonomické krédo příznačné pro kapitalismus laissez faire (nech věcem volný průběh) zásada nezasahování státu do ekonomiky Na počátku 20. století se objevuje určitá forma sociálního liberalismu (sociální reformy, zásahy do ekonomiky). Klasický liberalismus Tvůrce John Locke, Dvě pojednání o vládě Hlavní téma: důsledný individualismus negativní svoboda svoboda od státu Stát je nutné zlo nastoluje řád a bezpečnost a zajišťuje vymahatelnost smluv Ekonomický liberalismus založen na zákonech a mechanismech volného trhu neviditelná ruka trhu ideálem je kapitalismus Nelze předvídat důsledky žádného jednání, a proto i každá, byť dobře myšlená regulace, může vyvolat nežádoucí důsledky ve společnosti a nerovnováhu trhu. Zaměřen na odstraňování bariér v podnikání než na snižování nezaměstnanosti. Adam Smith, David Ricardo, J.S.Mill, F.A. Hayek, M. Friedman Sociální liberalismus vznik ve 2. polovině 20. století cíl: státu blahobytu smířlivý postoj ke státním zásahům podpora velkého než minimálního státu svoboda se spojuje s rozvojem osobnosti a rozkvětem jednotlivce, tj. se schopností jednotlivce dospět k plné seberealizaci Prameny David, R.: Politologie, Základy společenských věd, Nakladatelství Olomouc 2002 Heywood, A.: Politické ideologie, Plzeň Aleš Čeněk 2008 Heywood, A.: Politologie, Praha Eurolex Bohemia 2004 Pečenka, M., Luňák, P. a kol.: Encyklopedie moderní historie, Praha Libri 1999 Žaloudek,K.: Encyklopedie politiky, Praha Libri 2004
METODICKÝ LIST Č. 3 Politické ideologie socialismus a komunismus Časová dotace: 3 vyučovací hodiny Práce s prezentací: Seznámit studenty s hlavními rozdíly a hodnotovými orientacemi ideologií socialismu a komunismu. Vysvětlit společenskoekonomická východiska pro vznik těchto ideologií. Seznámit studenty s předchůdci, samotnými tvůrci a aplikovateli do praxe. Načrtnout vývoj socialistické a komunistické ideologie a její praktické použití v poválečném vývoji republiky. Součástí prezentace je analýza textu Komunistického manifestu Karla Marxe. Obsah prezentace: Socialismus a komunismus Socialismus Je politická ideologie usilující o postupnou proměnu společnosti založené na zásadách sociální spravedlnosti, rovnosti příležitostí a reálných svobod. Proměna společnosti musí být slučitelná s demokratickými principy. Komunismus Je politická ideologie založená na naprosté společenské rovnosti a kolektivním vlastnictví. V komunismu platí heslo Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb. Nastolení naprosté rovnosti má proběhnout prostřednictvím revoluce. Společenská a ekonomická východiska Socialismus kritika kapitalistického ekonomického systému trh rozděluje bohatství nespravedlivě nárůst sociálních rozdílů Na produkci materiálního bohatství se podílí kapitál i práce užitek by měli mít všichni lidé. Nerovnosti by neměly být odstraněny, ale zmírněny. Komunismus kritika kapitalistického ekonomického systému Trh nezabezpečuje spravedlivé rozdělování materiálního bohatství. Přeje pouze vlastníkům výrobních prostředků.
METODICKÝ LIST Č. 3 Zotročuje člověka v pracovním procesu odcizuje ho od svobody a seberealizace. Abeceda socialismu Pospolitost představa, že lidé jsou společenští tvorové spojeni společným lidstvím. Zdůrazňována výchova než přirozenost. Sociální rovnost a spravedlnost zdůrazněna rovnost nejen šancí, ale především výsledků. Jistá míra sociální rovnosti je zárukou stability. Společenská třída tradičně vázán na zájmy utlačované a vykořisťované dělnické třídy Společenské vlastnictví cíl nebo prostředek k nastolení obecně definované rovnosti Abeceda komunismu Historický materialismus historický vývoj společnosti lze vysvětlit pomocí ekonomických a třídních faktorů Třídní boj rozpor ve společnosti pramení ze soukromého vlastnictví, které odděluje třídu vlastníků výrobních prostředků (kapitalistů) a nemajetných vlastníků pracovní síly (proletariátu) Proletářská revoluce je nevyhnutelná a dojde k ní spontánním povstáním, jehož cílem bude se zmocnit výrobních prostředků Nadhodnota (K. Marx) Veškerá hodnota je výsledkem práce vynaložené na výrobu zboží. Úsilí o zisk nutí kapitalisty ždímat z dělníků nadhodnotu, a to tak, že jim platí méně, než činí hodnota jejich práce. Společné kořeny Antika Platon, Ústava Renesance Thomas More, Utopie (1516) Thomas Campanella, Sluneční stát (1612) Společná historie utopičtí socialisté počátek 19. století formování do politické ideologie Ch. Fourier H. Saint Simon R. Owen realizace beztřídní společnosti v praxi v USA vesnice New Harmony
METODICKÝ LIST Č. 3 Zakladatelé komunistického hnutí: Karel Marx a Fridrich Engels Dílo: Kapitál Komunistický manifest 30. léta 19. století první organizované socialistické hnutí Svaz spravedlivých (Svaz komunistů, 1847) Socialistické teorie 19. století Ferdinand Lassal železný zákon hospodářský mzda dělníka je redukována na nutné životní prostředky k zajištění existence a rozmnožování ovlivněn anarchismem a komunismem vliv na vznik sociální demokracie Vznik sociální demokracie 1875 sjednocení Marxových a Lassalových stoupenců Gothajský program Sociální demokratická strana Německa 1874 Neudörfl celorakouská sociální demokracie 1878 Praha Břevnov, U kaštanu, Českoslovanská sociální demokracie Rozkol v sociální demokracii na konci 19. Století Ortodoxní marxismus Erfurtský program R. Luxemburgová V. I. Lenin prosazení revolučního násilného postupu Revizionismus E. Bernstain K. Kautský postupný vývoj opřený o parlamentní prostředky sociální demokracie Marxismus ve 20. Století komunismus měl mít mezinárodní charakter proletářský internacionalismus základem byla mezinárodní solidarita dělníků tzv. Internacionály, 1864, 1889,
METODICKÝ LIST Č. 3 od r. 1919 Komunistická internacionála Vladimir Iljič Uljanov Lenin revoluce v Rusku 1917 Po násilné revoluci je potřeba ustavit diktaturu proletariátu, v níž dojde ke zničení opozice vně i uvnitř strany. Josif Vissarionovič Džugašvili Stalin proletariát je neuvědomělý, proto by se neměla revoluce uskutečňovat v zemích, kde je rozvinutý průmysl a proletariát na výši Komunismus a marxismus v Čechách 1921 založení Komunistické strany ze Sociální demokracie 1929 KSČ ovládl K. Gottwald 1938 po Mnichovu odchod do moskevské emigrace 1946 zisk ve volbách 40,2 % hlasů 1948 uchopení absolutní moci 1968 Pražské jaro - střet reformních a konzervativních komunistů 1969 Normalizace zakonzervování politické struktury Prameny David, R.: Politologie, Základy společenských věd, Olomouc Nakladatelství Olomouc 2002 Heywood, A.: Politické ideologie, Plzeň Aleš Čeněk 2008 Heywood, A.: Politologie, Praha Eurolex Bohemia 2004 Pečenka, M., Luňák, P. a kol.: Encyklopedie moderní historie, Praha Libri 1999 Žaloudek, K.: Encyklopedie politiky, Praha Libri 2004
METODICKÝ LIST Č. 4 Politické ideologie fašismus a nacismus Časová dotace: 3 vyučovací hodiny Práce s prezentací Seznámit studenty s historickými příčinami vzniku ideologií. Základní hodnotové vymezení. Podoby fašismu v Evropě a jejich představitelé. Úloha vůdce v těchto ideologiích. Podoba německého nacionalismu, hodnotová orientace, historické souvislosti vzniku, jeho představitelé a osobnosti. Poukázat na teoretické prameny fašismu a nacismu. Obsah prezentace: Fašismus a nacismus Fašismus a nacismus plody meziválečného období nacionalismus šovinismus rasismus Nacionalismus ideologie vycházející z přesvědčení o výjimečnosti vlastního národa nacionální ideje hledání historické role vyššího poslání národa, vydobytí národní svobody, uznání a cti opírá se o národ a jeho podstatné znaky: tradice, zvyky, jazyk, kultura, umění, literatura, mýty Johann Gottfried Herder teoretik nacionalismu 19. století Šovinismus extrémní fanatický nacionalismus hlásá nenávist k ostatním národům teorie nadřazenosti jednoho národa, nebo rasy nad ostatními rasismus ideologie, která na základě biologických (rasových) rozdílů mezi lidmi legitimuje společenskou nerovnost pseudovědecká teorie o existenci vyšších a nižších ras Joseph A. de Gobineau Rozprava o nerovnosti lidských ras, hierarchicky rozlišuje tři rasy: bílou, žlutou, černou
METODICKÝ LIST Č. 4 Fašismus otevřená diktatura antiliberálního a antidemokratického zaměření vycházející z šovinistického nacionalismu a rasismu Itálie korporativní typ státu 1919 teroristická organizace Fasci di combattimento 1921 vznik fašistické strany Partito Nazionale Fasista 1922 pochod na Řím (státní převrat) 1926 Itálie fašistický stát Korporativismus princip státní organizace na profesním základě spojení členů se stejným povoláním nebo stejného stavu, tak jako byly vytvářeny středověké řemeslné cechy Benitto Mussolini silný vůdce ztělesňující vůli národa duce Fašismus ve světě Portugalsko 1932 1974 Antonio de Oliveira Salazar 1933 nová ústava fašistický režim bez fašistických symbolů a rétoriky autoritativní metody vlády spojené s reformami sociálního a vzdělávacího systému v přísně katolickém duchu Fašismus ve světě Španělsko 1936 1975 generál Francisco Franco 1936 1939 občanská válka korporativní stát po vzoru Itálie povolena jediná strana ultrapravicová Falanga potlačování národní identity Katalánců a Basků Nacismus nacionální socialismus ideologie Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP). Obsahem jsou dvě doktríny:
METODICKÝ LIST Č. 4 fašistická koncepce státu vedená silným vůdcem ztělesňujícím národní vůli rasistická koncepce o nadřazenosti árijské rasy a oprávněnosti porobení nebo likvidace ostatních ras Rasistická koncepce nacistického Německa září 1935 Norimberské zákony - rasistické protižidovské pod záminkou ochrany cti a krve ostrakizace všech, kteří nemohli dokázat árijský původ listopad 1938 Křišťálová noc protižidovský pogrom, Židé prakticky vyloučeni z hospodářského života leden 1942 Wannsee schůzka nacistického vedení schválen plán konečného řešení židovské otázky holocaust (šoa) Adolf Hitler 1925 Mein Kampf základní ideový program základem je boj o: životní prostor Lebensraum světovládu rasovou čistotu Nacismus a jeho úspěšnost filozoficky triviálnější než fašismus, ale úspěšnější socialismus pro dělnickou třídu antibolševismus pro podnikatele nacionalismus pro tradiční konzervativce antisemitismus pro všechny, kteří hledali viníka porážky 1. světové války a ekonomické krize 30. let Teoretické prameny fašismu a nacismu Koncepce absolutní vlády v dílech T. Hobbese, N. Machiavelliho v čele státu panovník s neomezenou mocí (zákonodárce i soudce). Organicismus G. W. F. Hegela celek je důležitější než část. Organismus může plnit svou funkci jen v rámci organismu, organismus a státní organizace jsou analogické, svobodu proto může člověk získat, jen když se spojí se státem. Vůle k moci, vznik nadčlověka a dvojí morálka F. Nietzscheho Teorie elit V. Pareta a G. Mosca představa schopné elity a neschopné masy, veškeré dění ve společnosti lze redukovat na dění v elitě
METODICKÝ LIST Č. 4 Prameny David, R.: Politologie, Základy společenských věd, Nakladatelství Olomouc 2002 Heywood, A.: Politické ideologie, Plzeň Aleš Čeněk 2008 Heywood, A.: Politologie, Praha Eurolex Bohemia 2004 Pečenka, M., Luňák, P. a kol.: Encyklopedie moderní historie, Praha Libri 1999 Žaloudek, K.: Encyklopedie politiky, Praha Libri 2004
Metodický list č. 3 studijní text k prezentaci socialismus a komunismus Zdroj: David, R.: Politologie Základy společenských věd, Olomouc 2002, s. 342 344. Karel Marx, Manifest komunistické strany V jakém poměru jsou komunisté k proletářům vůbec? Komunisté nejsou zvláštní stranou oproti jiným dělnickým stranám. Nemají zájmy odlišné od zájmů celého proletariátu. Nevytyčují žádné zvláštní zásady, podle nichž by chtěli přetvářet proletářské hnutí. Komunisté se liší od ostatních proletářských stran jedině tím, že na jedné straně v boji proletářů různých národů vytyčují a obhajují společné zájmy všeho proletariátu, nezávislé na národnosti; na druhé stran tím, že na různých stupních vývoje, jimiž prochází boj mezi proletariátem a buržoazií, zastupují vždy zájmy celého hnutí. Komunisté jsou tedy v praxi nejrozhodnější, stále kupředu pobízející částí dělnických stran všech zemí; v teorii vynikají nad ostatní masu proletariátu pochopením podmínek, průběhu a všeobecných výsledků proletářského hnutí. Nejbližší cíl komunistů je týž jako cíl všech ostatních proletářských stran: ztvárnění proletariátu ve třídu, svržení panství buržoazie, vydobytí politické moci proletariáte. Teoretické teze komunistů nejsou naprosto založeny na idejích, na zásadách vymyšlených nebo objevených tím nebo oním správcem světa. Jsou jen obecným výrazem skutečných poměrů existujícího třídního boje, výrazem dějinného pohybu probíhajícího před našimi zraky. Odstranění dosavadních vlastnických vztahů není něco, co by bylo charakteristické pro komunismus. Všechny vlastnické vztahy prodělávaly v dějinách neustálé střídání, neustálé změny. Francouzská revoluce odstranila například feudální vlastnictví a nahradila je buržoazním. Charakteristickými rysem komunismu není odstranění vlastnictví vůbec, nýbrž odstranění buržoazního vlastnictví. Avšak moderní buržoazní soukromé vlastnictví je posledním a nejúplnějším výrazem vyrábění a přivlastňování výrobků, které spočívá na třídních protikladech, na vykořisťování jedněch druhými. V tomto smyslu mohou komunisté shrnout svou teorii v jedinou větu: zrušení soukromého vlastnictví Děsíte se, že chceme zrušit soukromé vlastnictví. Ale v nynější vaší společnosti je soukromé vlastnictví zrušeno pro devět desetin jejích členů; existuje právě proto, že pro devět desetin neexistuje. Vytýkáte nám tedy, že chceme zrušit vlastnictví, které předpokládá jako nezbytnou podmínku, že obrovská většina společnosti nemá vlastnictví. Zkrátka vytýkáte nám, že chceme zrušit vaše vlastnictví. Ano, to opravdu chceme Komunistům se dále vytýká, že prý chtějí odstranit vlast a národnost. Dělníci nemají vlast. Nelze jim vzít něco, co nemají. Protože proletariát musí nejprve dobýt politické panství, pozvednout se na národní třídu a konstituovat se jako národ, je sám ještě národní, třebaže nikterak ve smyslu buržoazie
Metodický list č. 3 studijní text k prezentaci socialismus a komunismus Je snad zapotřebí zvláštního důvtipu, abychom pochopili, že s životními poměry lidí, s jejich společenskými vztahy, s jejich společenským bytím se mění i jejich představy, názory a pojmy, zkrátka jejich vědomí? Co jiného dokazují dějiny idejí, než že duševní produkce se přetváří spolu s materiální? Vládnoucími idejemi každé doby byly vždy jen ideje panující třídy Dějiny všech dosavadních společností se pohybovaly v třídních protikladech, které měly v různých epochách různou tvářnost. Ale ať už na sebe braly jakoukoli formu, vykořisťování jedné části společnosti druhou je skutečnost společná všem předchozím staletím. Není tedy divu, že společenské vědomí všech staletí se přes všechnu rozmanitost a rozdílnost pohybuje v určitých společných formách formách vědomí, které úplně zmizí teprve s úplným zánikem protikladu tříd Viděli jsme výše, že prvním krokem v dělnické revoluci je pozvednutí proletariátu na panující třídu, vydobytí demokracie. Proletariát využije svého politického panství k tomu, aby postupně vyrval buržoazii všechen kapitál, soustředil všechny výrobní nástroje v rukou státu, tj. proletariátu zorganizovaného v panující třídu, a co nejrychleji rozmnožil masu výrobních sil. To se ovšem může stát nejprve jen despotickými zásahy do vlastnického práva a do buržoazních výrobních vztahů, tedy opatřeními, která se zdají ekonomicky nedostatečná a neudržitelná, která však v průběhu hnutí přerůstají sama sebe a jsou nevyhnutelná jako prostředek k převratu v celém způsobu výroby. Tato opatření budou ovšem podle různých zemí různá. V nejpokročilejších zemích může však být téměř všeobecně použito těchto opatření: 1. Vyvlastnění pozemkového majetku a použití pozemkové renty na výdaje státu. 2. Silně progresívní daň. 3. Zrušení dědického práva. 4. Konfiskace majetku všech emigrantů a rebelů. 5. Soustřední úvěru v rukou státu prostřednictvím národní banky se státním kapitálem a výhradním monopolem. 6. Soustředění veškeré dopravy v rukou státu. 7. Zvýšení potu národních továren, výrobních nástrojů, získávání nové orné půdy a meliorace pozemků podle společného plánu. 8. Stejná pracovní povinnost pro všechny, zřízení průmyslových armád, zejména pro zemědělství. 9. Spojení zemědělské a průmyslové výroby, úsilí o postupné odstranění protikladu mezi městy a venkovem. 10. Veřejná a bezplatná výchova všech dětí. Odstranění tovární práce dětí v její dnešní podobě. Spojení výchovy s materiální výrobou atd.
Metodický list č. 3 studijní text k prezentaci socialismus a komunismus Jakmile v průběhu vývoje zmizí třídní rozdíly a všechna výroba bude soustředěna v rukou sdružených jednotlivců, ztratí veřejná moc svůj politický charakter. Politická moc ve vlastním smyslu slova je organizované násilí jedné třídy k potlačování druhé. Sjednotí-li se proletariát v boji proti buržoazii nutně v třídu, pozvedne-li se revolucí na panující třídu a zruší-li jako panující třída násilně staré výrobní vztahy, zruší s těmito výrobními vztahy i podmínky existence třídního protikladu, jakož i tříd vůbec, a tím i své vlastní panství jako třídy. Místo staré buržoazní společnosti s jejími třídami a třídními protiklady nastoupí sdružení, v němž svobodný rozvoj každého je podmínkou svobodného rozvoje všech. Otázky k textu: 1) Jak K. Marx podle textu charakterizuje komunisty, jejich program a jejich vztah k dělníkům? 2) Jaký mají komunisté pohled na dějiny? 3) Jak se v marxistickém myšlení objevují prvky totalitarismu a dogmatismu?
Metodický list č. 4 studijní text k prezentaci fašismus, nacismus Zdroj: David, R.: Politologie Základy společenských věd, Olomouc 2002, s. 346 347. Německé mládeži Adolf Hitler, Poslušnost nade vše, Norimberk 14. 8. 1935 To, co dnes chceme od německé mládeže, je jiné než to, co jsme chtěli v minulosti. Mládež by v budoucnu měla být v našich očích štíhlá a pružná, rychlá jako chrt, houževnatá jako kůže a tvrdá jako Kruppova ocel. Musíme vychovat nový typ člověka, aby naši lidé už nepodléhali symptomům degenerace. My nemluvíme, my konáme. Dáváme lidem nový typ vzdělání, které začíná v mládí a nebude nikdy ukončeno. V budoucnu bude náš mladý člověk přecházet z jedné školy do jiné. Člověk, jehož výchova začne v dětství, bude končit jako zkušený bojovník našeho hnutí. Nikdo neřekne, že nemá čas, protože mohou existovat přednější věci než vlastní plány. Je povinností každého sloužit svým lidem. Každý je povinen připravit se pro tuto službu, a to nejen fyzicky, ale i duševně. Čím dříve tato příprava začne, tím líp Budeme se zpevňovat v takovém rozsahu, že jakýkoliv útok nás zastihne silné. Nebudeme nikdy zapomínat, že veškerá virtualita a síla může být efektivní pouze tehdy, když je prospěšná pouze jedné vůli a jednomu příkazu. Nestojíme zde pouze náhodou, nikoliv proto, abychom se radovali, ale proto, že jsme zde byli pozváni rozkazem vašeho mladého vůdce, a protože se tento rozkaz skládá z tisíce samostatných rozkazů. A když bude každý z těchto rozkazů vyposlechnut, milióny německých chlapců se stanou jedinou organizací. Nic není možné, jestli nepřikazuje jediná vůle, vůle, která by sama nemusela poslouchat jiné. Tato vůle musí začínat na vrcholu a končit až na dně. Kromě fyzického tréninku je to náš druhý úkol. Jsme družinou, ale slovo družit se má i další význam: být loajálním členem družiny. Musíme cvičit naše lidi, aby kdykoliv kdokoli mohl být ustanoven, aby dával příkazy. Ostatní jsou pak povinni je poslouchat, protože se může stát, že za hodinu budou právě oni vyzváni, aby dávali příkazy, a mohou něčeho dosáhnout zase jen tehdy, když ostatní poslouchají. To je projevem autoritativního státu a ne slabé užvatlané demokracie autoritativního státu, kde je každý pyšný, že může poslouchat, protože ví: budu taky poslouchán, až budu dávat rozkazy. Německo není žádný kurník, kde cokoli běží náhodně, žádné kdákání a kokrhání, ale jsme lidé, kteří se od mala učí být disciplinovaní. Jestliže nám někdo nerozumí, pak má smůlu. Jsme důkazem toho, že tato myšlenka vchází do života právě v německé říši. Jsme důkazem toho, že se tato myšlenka stává realitou. Věřte mi, že přijde den, kdy německá mládež bude mít zase výtečné zdraví a zářivý vzhled, bude zdravá, upřímná, opravdová, statečná a mírumilovná. Nejsme žádní surovci. Jestliže zbytek světa naší disciplíně nerozumí, pak to není naše chyba. Z naší disciplíny vznikne ve světě méně sporů než z dnešního parlamentně demokratického zmatku.
Metodický list č. 4 studijní text k prezentaci fašismus, nacismus Ale nesmíme nikdy zapomenout, že jedině síla je hodna přátelství a jedině síla přátelství chrání. Proto se chceme stát silnými. To je naše heslo. Jste mi odpovědní, že to doopravdy dokážete. Jste budoucnost německého národa, německé říše. Otázky k textu: 1) Co bylo podle Hitlerovy ideologie cílem výchovy nového člověka a jakou roli v ní hraje poslušnost? Porovnejte s Nietzschovským pojetím nadčlověka? 2) Co vadilo fašismu na demokracii? 3) Jak se v nacistickém myšlení projevují totalitní prvky a demagogie?