Bankovní institut vysoká škola Praha Finanční náročnost veřejné služby Diplomová práce Bc. Jiří Marek Duben, 2010
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví Finanční náročnost veřejné služby Diplomová práce Autor: Bc. Jiří Marek Finance, Finanční obchody Vedoucí práce: Ing. Oldřich Knaifl, CSc. Praha Duben, 2010
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury. V Praze dne 30. dubna 2010.... Bc. Jiří Marek
Děkuji touto cestou panu Ing. Oldřichu Knaiflovi, CSc, vedoucímu katedry financí a účetnictví na BIVŠ a.s., vedoucímu mé diplomové práce, za metodické vedení, poskytnuté rady, připomínky a konzultace při zpracování diplomové práce. Dále děkuji paní PhDr. Vlastě Leštínské, vedoucí oddělení personálního a právního Magistrátu města Olomouce, za cenné náměty a poskytnutí podkladových materiálů, bez kterých by tato práce nemohla být zpracována.
Anotace práce: Práce se zabývá novým instrumentem v oblasti sociálních dávek - veřejnou službou. V rámci teoretické části ji popisuje, podrobně analyzuje a zasazuje do celkového systémového kontextu. V jeho rámci popisuje aktivní politiku zaměstnanosti a roli úřadů práce v tomto procesu, dále se věnuje popisu systému a způsobu poskytování sociálních dávek a jako interakci obou těchto oblastí pak uvádí veřejnou službu jako nástroj aktivizace klientů ke zvýšení zásluhovosti při vyplácení sociálních dávek. Na příkladech vyčísluje finanční náročnost. V rámci praktické části pak na příkladu Magistrátu města Olomouce podrobně rozebírá a s využitím dostupných údajů za celou ČR pak analyzuje finanční náročnost veřejné služby ve srovnání s nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti - veřejně prospěšnými pracemi. V závěru práce je vyslovena a potvrzena teze o vzájemné korelaci mezi nárůstem počtu nezaměstnaných a množstvím vyplácených dávek hmotné nouze. Je navržena i nová možnost využití veřejné služby v rámci tzv. příležitostné registrované práce jako případného nového nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. English annotation: This work deals with the new instrument in the system of social benefits - the public service. Within the theoretical part the public service is being described, analyzed in detail and being put in the overall system context. Within the overall context this work describes the active politics of employment and the role of the labour offices in this process, the system and the way of providing the social benefits and as an interaction of this areas it states the public service as an instrument of activating the clients in order to increase their meritoriousness at the social benefits pay off. On the examples the work quantifies the financial demands of the public service. Within the practical part the work shows the example of the Olomouc city Hall and using the available data from the whole Czech Republic it gives a detailed analysis of the financial demands of public service in comparsion with the tool of active politics of employment - the community service. In the end of this work there is a thesis about the correlation between the increase of number of unemployed and the quantity of paid off social benefits being expressed and acknowledged. The work also suggests a new possibility of applying the public service within the so called temporary registration work as a new possible instrument of the active politics of employment.
Obsah 1 Teoretická základna - 5 - Úvod - 5-1.1 Aktivní politika zaměstnanosti v ČR - 6-1.1.1 Zdroje ESF - 9-1.1.2 Nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti - 12-1.2 Sociální dávky v ČR - 24-1.2.1 Pomoc v hmotné nouzi - 24-1.2.2 Dávky státní sociální podpory - 25-1.2.3 Další dávky v sociální oblasti - 27-1.2.4 Životní a existenční minimum - 28-1.2.5 Příspěvek na péči - 31-1.3 Interakce APZ a sociálních dávek - 33-1.3.1 Veřejně prospěšné práce vs. obecně prospěšné práce vs. veřejná služba - 37-1.4 Veřejná služba - 39-1.4.1 důvody vzniku - 39-1.4.2 popis principů veřejné služby - 41-1.4.3 Vývoj institutu VS v ČR - 44-2 Praktická aplikace - 51-2.1 Modelový případ MMOL - 51-2.1.1 MMOl jako významný poskytovatel - 51-2.1.2 Systémové začlenění, organizace - 53-2.1.3 Spolupracující instituce - 56-2.1.4 Statistika rozsahu - 60-2.1.5 Vzorový příklad: propočet přínosů zavedení VS na případu MMOl - 66-2.1.6 Trendy - 71 - Závěr - 74 - Podklady a přílohy - 77 -
1 Teoretická základna Úvod Hmotná nouze. Ač tomu název diplomové práce na první pohled možná nenapovídá, nejzákladnějším podnětem pro její vypracování je fakt, že mezi námi existují lidé, kteří se o sebe neumějí nebo nechtějí postarat, a tak se často dostanou do stavu, kterému jsme si zvykli odborně říkat - hmotná nouze. Je to v podstatě stav, kdy občan nemá nebo nechce mít žádnou jinou možnost, než požádat stát, aby mu pomohl zajistit základní životní potřeby formou vyplacení určité sociální dávky. Tato práce si neklade za cíl zjistit proč tomu tak je. Podobné cíle rád přenechám odborníkům z řad sociologie, pedagogiky, psychologie a dalších humanitních oborů. Že se však nejedná o marginální záležitost svědčí počet vyplácených příspěvků na živobytí v rámci celé ČR.V roce 2007 byl průměrný měsíční počet vyplacených dávek příspěvku na živobytí 71 652, v roce 2008 pak tento průměr činil 66 652. V roce 2009 začal tento počet výrazně narůstat a v únoru 2010 to bylo již 81 559 vyplacených příspěvků. Nároky na státní rozpočet jsou tedy evidentně rostoucí. Jak konstatuje Národní zpráva o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování České republiky na léta 2008-2010, jedině společnost s vysokou úrovní sociální soudržnosti má předpoklady pro trvale udržitelný rozvoj. Důležitou podmínkou úspěchu strategie sociální ochrany a sociálního začleňování je však její těsné provázání s hospodářskou politikou státu a politikou zaměstnanosti. Osoby pobírající dávky hmotné nouze jsou v rozhodující většině i osobami nezaměstnanými, často dlouhodobě. Je proto nutné uvažovat i o aktivizačních možnostech, která stát vůči nim má, zejména pak o nástrojích aktivní politiky zaměstnanosti a roli úřadů práce v tomto procesu. V tomto kontinuálně navazuji i na svoji bakalářskou diplomovou práci. Mým cílem je popsat nový institut veřejné služby, který se snaží tyto spoluobčany přimět k určité spoluúčasti na své budoucnosti a pokusit se zjistit jeho finanční náročnost a efektivnost. Jsem si vědom faktu, že efektivnost sociálních služeb je pojem velmi těžce měřitelný, proto jsem nucen používat celou řadu zjednodušených postupů. V práci využívám - 5 -
cenných poznatků a zkušeností, které jsem měl možnost prakticky získat v rámci svého ročního působení v pozici zaměstnance evidujícího výkon veřejné služby pro statutární město Olomouc. V závěru práce pak na modelovém případu srovnávám možnosti, výhody i nevýhody použití různých institutů veřejná služba versus veřejně prospěšné práce a s využitím metody extrapolace trendu vyslovuji určité hypotézy či doporučení. V diplomové práci využívám různé datové a informační zdroje. Ne všechny jsou aktuálně dostupné ve srovnatelné časové úrovni např. údaje o státním rozpočtu za rok 2009 ještě nejsou k datu zpracování kompletně uzavřeny a odsouhlaseny. Přesto považuji za nutné tyto údaje uvádět a vhodně používat. Při srovnávání však důsledně používám pouze data časově kompatibilní. 1.1 Aktivní politika zaměstnanosti v ČR Každý z vyspělých států se snaží racionálním způsobem ovlivňovat situaci na svém trhu práce. Nástrojem prosazování státní politiky zaměstnanosti v České republice, ale i v rámci EU, je aktivní politika zaměstnanosti. Výchozím principem pro zaměření státní politiky zaměstnanosti je revidovaná Lisabonská strategie Evropské unie, neboli Strategie pro růst a zaměstnanost. Vláda ČR deklarovala své národní priority a reformní opatření v oblastech makroekonomické, mikroekonomické a zaměstnanosti v říjnu 2008 v dokumentu Národní program reforem České republiky na období 2008 2010. V rámci naší ekonomiky se aktivní politikou zaměstnanosti rozumí soubor aktivit, kroků a nástrojů, které při prosazování státní politiky zaměstnanosti a v souladu s platnou legislativou využívají a v praxi používají jak MPSV, tak především úřady práce. Aktivní politika zaměstnanosti je definována zákonem č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti následovně: 104 (1) Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a úřady práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty. (2) Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejména a) rekvalifikace, b) investiční pobídky, - 6 -
c) veřejně prospěšné práce, d) společensky účelná pracovní místa, e) příspěvek na zapracování, f) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. 105 (1) Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti jsou rovněž a) poradenství, které provádějí nebo zabezpečují úřady práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, b) podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením uvedená v části třetí, s výjimkou příspěvku podle 78, c) cílené programy k řešení zaměstnanosti ( 120). (2) Úřad práce může na základě dohody zabezpečovat poradenství prostřednictvím odborných zařízení, například pedagogicko-psychologických poraden a bilančně diagnostických pracovišť, a hradit náklady spojené s touto činností. (3) Dohoda mezi úřadem práce a odborným zařízením o provedení poradenské činnosti musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny a) identifikační údaje účastníků dohody, b) obsah a rozsah poradenské činnosti, c) místo a způsob provedení poradenské činnosti, d) termín provedení poradenské činnosti, e) náklady poradenské činnosti, termín a způsob jejich úhrady, f) závazek odborného zařízení vrátit poskytnuté finanční prostředky nebo jejich část, pokud nedodrží sjednané podmínky, nebo pokud mu jeho zaviněním byly poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, a lhůta a podmínky jejich vrácení, g) ujednání o vypovězení dohody. (4) Charakteristiku jednotlivých poradenských činností a forem poradenství a druhy nákladů s ním spojených, které hradí úřad práce, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. - 7 -
106 V souladu s potřebami trhu práce mohou úřady práce ověřovat nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Podmínky ověřování a náklady na nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti schvaluje ministerstvo. 107 (1) Aktivní politika zaměstnanosti je financována z prostředků státního rozpočtu a hospodaření s těmito prostředky se řídí zvláštním právním předpisem. Z těchto prostředků lze rovněž přispívat na programy nebo opatření regionálního a celostátního charakteru a projekty zahraničních subjektů přispívající ke zvýšení zaměstnanosti a na ověřování nových nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Uplatňování jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti je významnou součástí státní politiky zaměstnanosti v České republice a zvláštního významu nabývá zejména v současném období hospodářské krize. Rozhodující část aktivní politiky zaměstnanosti realizují úřady práce, kterých je v ČR 77 (vč. ÚP Hlavního města Prahy) a jejichž správní obvody jsou tvořeny okresy. Úřady práce poskytují příspěvky na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti na základě žádosti zaměstnavatele nebo uchazeče o zaměstnání, který se rozhodl stát osobou samostatně výdělečně činnou. O poskytnutí příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti uzavírá úřad práce se zaměstnavatelem nebo uchazečem o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti písemnou dohodu. Obecně pak platí, že zaměstnavateli lze poskytnout pro stejný účel jen jeden z uvedených příspěvků; přičemž tyto příspěvky nelze poskytovat organizačním složkám státu a státním příspěvkovým organizacím. Aktivní politika zaměstnanosti je realizována na základě schváleného státního rozpočtu v rámci rozepsaných limitů pro jednotlivé úřady práce, které mohou dále samy zvažovat vhodné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a jejich optimální použití při zapojování uchazečů o zaměstnání na trhu práce. Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti jsou definovány v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Zdrojové krytí APZ je jak z prostředků národních, tak z prostředků evropských (ESF). - 8 -
1.1.1 Zdroje ESF V oblasti APZ tyto zdroje začínají nabývat stále většího významu. Do budoucna (min. do roku 2015) pak budou pro APZ zdroje ESF dominantní. V dosavadní konkrétní praxi úřadů práce v ČR lze obecně hovořit o třech časových a historických úrovních využití evropských zdrojů. a) Předvstupní zdroje: Jak již název napovídá, jednalo se o zdroje Evropské unie, které byly využívány v období mezi roky 2000 2004 a dočerpávány do roku 2006. Typickým zdrojem byly prostředky fondů PHARE popř. specifických programů typu SOCRATES, LEONARDO DA VINCI a podobných. Do oblasti aktivní politiky zaměstnanosti zasahovaly pouze okrajově. b) Zdroje Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů a navazujících OPRLZ a další navazující zdroje (např. EQUAL apod.) významným způsobem přispěly k rozvoji specifických aktivit, zejména pak v oblasti vzdělávání dospělých. Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) tvořil základ pro realizaci podpory z Evropského sociálního fondu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v České republice na období 2004-2006. Globálním cílem operačního programu Rozvoj lidských zdrojů bylo dosažení vysoké a stabilní úrovně zaměstnanosti založené na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva a konkurenceschopnosti podniků při respektování principů udržitelného rozvoje.souběžně s řešením problematiky rozvoje lidských zdrojů byly v OP RLZ uplatňovány také čtyři průřezové politiky celospolečenského významu, tzv. horizontální témata, jejichž prostřednictvím dochází k propojení všech specifických i globálních cílů napříč celým programem. Horizontální témata neboli principy jsou: rovné příležitosti, udržitelný rozvoj, informační společnost a podpora místním iniciativám. Jednou z cest, jak dosáhnout těchto cílů, bylo účelné využití finanční pomoci, kterou členským zemím nabízí EU. V ČR je to Evropský sociální fond, který umožňuje čerpání těchto prostředků prostřednictvím OP RLZ. V rámci toho programu v období 2004-2006 byla žadatelům poskytnuta podpora až ve výši 422,43 mil. EUR (ESF poskytlo 318,82 mil EUR a 103,61 mil EUR bylo spolufinancováno ze státního rozpočtu). Úřady práce využívaly OP RZZ zejména prostřednictvím krajských tendrů (rozsah kolem 100-120 mil. Kč/tendr), a to souběžně se zdroji APZ. Významnou roli sehrály i malé, individuální projekty (grantová schémata, do 6 mil Kč) - 9 -
c) Zdroje Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Období: 2007-2013 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) je zaměřený na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního vzdělávání, dále na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech. O podporu z OP LZZ mohou žádat: Poskytovatelé sociálních služeb, vzdělávací a poradenské organizace, zaměstnavatelé, orgány státní správy, kraje, obce, svazky obcí a jejich asociace, orgány služeb zaměstnanosti a další. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) spadá mezi vícecílové tematické operační programy. To v praxi znamená, že je financován především z prostředků cíle Konvergence, ale v oblastech aktivní politiky trhu práce, modernizace veřejné správy a veřejných služeb a mezinárodní spolupráce též z prostředků pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a způsobilým územím je v těchto oblastech proto také Hl. m. Praha. Z fondů EU je pro OP LZZ vyčleněno celkem 1,84 mld. (cca 52,03 mld. Kč), což činí přibližně 6,80 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,32 mld.. OP Lidské zdroje a zaměstnanost obsahuje 6 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Jsou to následující prioritní osy: Osa 1) Adaptabilita Na prioritní osu 1 je z fondů EU vyčleněno 525,4 mil., tj. 28,6 % OP LZZ Např. další profesní vzdělávání podporované zaměstnavateli, tvorba nových vzdělávacích programů pro zaměstnance včetně přípravy podnikových lektorů a instruktorů, uplatňování pružných forem organizace práce apod. - 10 -
Osa 2) Aktivní politika trhu práce Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 605,8 mil., tj. 33,0 % OP LZZ.Např. rekvalifikace, zprostředkování zaměstnání, bilanční a pracovní diagnostika, podpora veřejně prospěšných prací a krátkodobých pracovních příležitostí, zajištění odborné praxe, podpora nových forem zaměstnání pro uplatnění žen a mladých lidí na trhu práce, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj speciálních doškolovacích programů pro pracovníky sítě bilančně diagnostických pracovišť pro potřeby služeb zaměstnanosti, tvorba, realizace a rozšíření specifických integrovaných školících programů pro společenskou (pracovní) integraci uchazečů o zaměstnání ohrožených sociální exkluzí, podpora institucionálního a metodického zázemí pro rozvoj systémů předvídání změn na trhu práce a zvládání postupných i náhlých změn v zaměstnanosti apod. Osa 3) Sociální integrace a rovné příležitosti Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 398,6 mil., tj. 21,7 % OP LZZ Např. poskytování sociálních služeb a podpora dalších nástrojů, které vedou k sociálnímu začleňování a k prevenci sociálního vyloučení, transformace pobytových zařízení pro cílové skupiny osob, zavádění procesu zvyšování kvality, kontroly a zajištění dostupnosti sociálních služeb, vzdělávací programy, kurzy, odborné vzdělávání pro sociálně vyloučené, poradenské programy k aktivizaci a motivaci sociálně vyloučených při vyhledávání zaměstnání, poradenství pro zaměstnavatele v oblasti netradičních zaměstnání pro ženy, nediskriminačního přístupu, zpřístupnění nabídky dalšího vzdělávání, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pro ženy, rozvoj distančních forem vzdělávání apod. Osa 4) Veřejná správa a veřejné služby Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 195,1 mil., tj. 10,6 % OP LZZ Např. zefektivnění řízení lidských zdrojů ve veřejné správě, včetně vzdělávání zaměstnanců úřadů veřejné správy, politiků včetně zastupitelů územních samosprávných celků, metodiků a školitelů pro veřejnou správu, aplikace moderních metod zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti veřejné správy a veřejných služeb apod. - 11 -
Osa 5) Mezinárodní spolupráce Na prioritní osu 5 je z fondů EU vyčleněno 39,0 mil., tj. 2,1 % OP LZZ Např. výměna zkušeností a přenos dobré praxe mezi členskými státy v otázkách týkajících se věcného zaměření ESF, vznik tématických sítí, zaměřených na řešení specifického problému apod. Osa 6) Technická pomoc Na prioritní osu 6 je z fondů EU vyčleněno 73,5 mil., tj. 4,0 % OP LZZ Financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení OP VaVpI 1, výběr projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz, publicita programu, podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky z programu apod. Je zřejmé, že disponibilní zdroje OP LZZ jsou mnohanásobně vyšší, než zdroje OP RLZ. Cílem pro úřady práce je využití těchto zdrojů v rámci prioritní osy 2 v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti, kde v zásadě nahrazují dosavadní národní zdroje APZ (resp. ty MPSV slouží jako centrální zdroj kofinancování) 2. To si vyžaduje i dílčí změny praktických pravidel, dosud užívaných v oblasti APZ. Projekty doplňující oblast aktivní politiky zaměstnanosti jsou schvalovány ve třech základních úrovních: národní individuální projekty (NIP, řádově ve stamilionech Kč) regionální individuální projekty (RIP, mezi 30-60 mil. Kč na projekt) individuální projekty (do 3 mil. Kč na projekt) 1.1.2 Nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti V této části budu definovat jednotlivá opatření a nástroje aktivní politiky zaměstnanosti tak, jak jsou vymezeny zákonem č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. K čerpání nástrojů a hodnocení situace v roce 2009 jsem využil interních zdrojů MPSV a informací z úřadů práce; navazuji zde i na svoji bakalářskou práci.. 1 Operační program Výzkum a vývoj pro inovace 2 Tento nárůst dominance evropských zdrojů jasně dominuje tabulka č. 1 a tabulka č. 2-12 -
Tabulka č. 1: Čerpání na nástroje APZ v jednotlivých krajích v roce 2009 Zdroj: MIS (manažerský informační systém MPSV) REKVALIFIKACE Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. 3 Na rekvalifikaci může být zařazen jak uchazeč o zaměstnání, tak i zájemce o zaměstnání. Výjimkou nejsou ani rekvalifikace zaměstnanecké. Rekvalifikaci vždy zajišťuje úřad práce a to prostřednictvím akreditovaného rekvalifikačního zařízení a vždy s ohledem na nedostatkové profese na trhu práce a potřebu profesní struktury nově vznikajících pracovních míst. Doba trvání rekvalifikace není nijak omezena, ale je nutno si uvědomit, že samotná rekvalifikace nezajišťuje uchazeči zaměstnání, nicméně velkou měrou zvyšuje jeho šance uplatnění na trhu práce.(sirovátka Tomáš, Mareš Petr; Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika; str. 83) Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody uzavírané mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání, případně zájemcem o zaměstnání. Úřady práce mohou také přispívat zaměstnavateli na rekvalifikaci jeho zaměstnanců, kterým se tak vytvoří podmínky pro jejich další pracovní uplatnění. Pokud je rekvalifikace zaměstnanců prováděna na základě dohody s úřadem práce, mohou být zaměstnavateli nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele rekvalifikaci zaměstnanců zajišťuje, úřadem práce hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců a náklady s ní spojené. V roce 2009 úřady práce vyčerpaly na rekvalifikace 388 131 tis. Kč (z toho 268 743 tis. Kč na rekvalifikace v rámci projektů OP LZZ), tj. 10,1 % všech prostředků ÚP vynaložených na APZ ze SR. Průměrné náklady na jednoho uchazeče rekvalifikovaného v rámci jednoho rekvalifikačního kurzu byly cca 6 439 Kč (bez kurzů s nulovými náklady cca 6 573 Kč). 3 108 odst 1., zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v úplném znění - 13 -
SPOLEČENSKY ÚČELNÁ PRACOVNÍ MÍSTA Společensky účelná pracovní místa (dále SÚPM ) můžeme v zásadě rozdělit do tří kategorií: a) SÚPM vyhrazená: podpora formou příspěvku na mzdu, příjemcem je zaměstnavatel. b) SÚPM zřízená: podmínkou je vznik nového místa. Podpořeno může být formou příspěvku na mzdu popř. formou jednorázového příspěvku. Příjemcem je zaměstnavatel. c) SÚPM pro vznik samostatné výdělečné činnosti: podpora formou jednorázového příspěvku. Příjemcem je uchazeč o zaměstnání, který sám sebe zaměstnal vytvořením místa pro osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ) Příspěvek na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa může činit v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese maximálně čtyřnásobek až šestinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Tato výše se meziročně vlivem krize snížila: v roce 2009 mohl úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek ve výši maximálně 91 768,- Kč a 137 652,- Kč, v roce 2010 je to 91 584,- Kč v případě čtyřnásobku resp. 137 376,- Kč v případě šestinásobku této průměrné mzdy v národním hospodářství. Ve stejné výši může úřad práce poskytnout příspěvek uchazeči o zaměstnání, který zřídil po dohodě s úřadem práce pracovní místo za účelem výkonu samostatně výdělečné činnosti. Při zřízení více než 10 společensky účelných pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na jedno společensky účelné pracovní místo činit v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese maximálně šesti násobek až osminásobek této mzdy. V roce 2009 mohl tedy úřad práce poskytnout takovému zaměstnavateli příspěvek ve výši maximálně 137 652,- Kč a 183 536,- Kč na jedno SÚPM, v roce 2010 činí toto maximum 137 376,- Kč a 183 168,- Kč. Příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa může být poskytován až do výše vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo, včetně pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek může být poskytován nejdéle po dobu 6 měsíců. Přijme-li zaměstnavatel na vyhrazené pracovní místo uchazeče o zaměstnání ze zákonem definované skupiny, může být příspěvek poskytován nejdéle po dobu 12 měsíců. - 14 -
V roce 2009 úřady práce přispěly na zřízení nebo vyhrazení 20 404 SÚPM (z toho 13 626 v rámci projektů ESF a 6 778 pomocí národní APZ) a na tato místa umístily 20 208 uchazečů. Na tento nástroj bylo ze SR vyčerpáno celkem 985 295 tisíc Kč, tj. 25,6 % z prostředků úřadů práce na APZ. PŘÍSPĚVEK NA ZAPRACOVÁNÍ Příspěvek na zapracování má zabezpečit, aby uchazečům o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči, byla tato péče věnována i u zaměstnavatelů (péče ze strany vedoucího a mistra při zapracování uchazeče a s tím spojený nižší výkon tohoto zaměstnance), kteří uchazeče o zaměstnání na základě doporučení úřadu práce přijali do pracovního poměru. Příspěvek se poskytuje maximálně po dobu tří měsíců. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance pověřeného zapracováním zaměstnance přijatého zaměstnavatelem z řad uchazečů o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči, může činit nejvýše polovinu minimální mzdy, tj. částku 4 000 Kč. Úřady práce poskytly v roce 2009 zaměstnavatelům tento příspěvek na zapracování 65 zaměstnanců v celkovém objemu 890 tisíc Kč. PŘÍSPĚVEK PŘI PŘECHODU NA NOVÝ PODNIKATELSKÝ PROGRAM Úřad práce může poskytnout zaměstnavateli příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program v situaci, kdy zaměstnavatel nemůže zabezpečit svým zaměstnancům práci ve sjednaném rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Tento nástroj by měl předcházet nebo omezit propouštění zaměstnanců. Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 6 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy, tj. částku 4000 Kč. V roce 2009 využili zaměstnavatelé na částečnou úhradu náhrady mzdy pro 28 zaměstnanců v celkovém objemu 424 tisíc Kč. - 15 -
Tabulka č. 2: Přehled míst vytvořených v roce 2009 pomocí prostředků APZ Chráněné Kraj VPP SÚPM prac.dílny a VPP - OP RLZ, SÚPM - OP prac.místa - OP LZZ LZZ vytvoření Cílené programy (RIP) - OP LZZ Celkem Praha 0 64 27 69 35 0 195 Středočeský 376 562 46 1295 982 0 3 261 Jihočeský 306 642 82 894 747 4 2 675 Plzeňský 118 192 40 458 628 0 1 436 Karlovarský 124 192 30 538 653 0 1 537 Ústecký 921 693 285 1986 2142 0 6 027 Liberecký 258 321 50 596 413 114 1 752 Královéhradecký 271 255 63 661 548 0 1 798 Pardubický 249 328 159 780 786 15 2 317 Vysočina 320 364 55 704 956 0 2 399 Jihomoravský 671 1381 81 1559 1125 0 4 817 Olomoucký 563 472 36 1346 1097 0 3 514 Zlínsky 194 462 48 922 1042 0 2 668 Moravskoslezský 108 850 67 2022 2472 0 5 519 Celkem ČR 4 479 6 778 1 069 13 830 13 626 133 39 915 Zdroj: MIS (manažerský informační systém MPSV) INVESTIČNÍ POBÍDKY Investiční pobídky jsou nástrojem, který neuplatňují úřady práce; příspěvky v souvislosti s tímto nástrojem je oprávněno poskytovat pouze MPSV. Tento nástroj je užíván v oblastech, kde průměrná míra nezaměstnanosti je nad celorepublikovým průměrem; výše poskytované podpory je odstupňována podle míry nezaměstnanosti. Cílem tohoto nástroje je především motivovat investory ke zřizování nových pracovních míst v lokalitách a regionech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Investiční pobídky jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, kterým se u zaměstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, hmotně podporuje a) vytváření nových pracovních míst, b) rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců. Přestože se v praxi již nové investiční pobídky víceméně neuzavírají, platí dříve uzavřené smlouvy a smluvní strany jsou samozřejmě povinny své závazky dodržet. Principielně tedy platí, že hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst může být poskytnuta zaměstnavateli, který vytvoří nová pracovní místa v územní oblasti, ve které průměrná míra nezaměstnanosti za dvě ukončená pololetí předcházející datu předložení záměru - 16 -
zaměstnavatele získat investiční pobídky je nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v České republice. Hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců může být poskytnuta zaměstnavateli na částečnou úhradu nákladů, které budou na rekvalifikaci nebo školení nových zaměstnanců skutečně vynaloženy. Podmínka minimální míry nezaměstnanosti, uvedená v předchozím odstavci, platí i pro poskytnutí hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců. Školením se pro účely investičních pobídek rozumí teoretické a praktické vzdělávání, získávání znalostí a dovedností pro pracovní zařazení zaměstnanců, které odpovídají požadavkům stanoveným zaměstnavatelem. Hmotnou podporu na vytváření nových pracovních míst a hmotnou podporu rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců poskytuje MPSV. V roce 2009 MPSV poskytlo Investiční pobídky celkem 33 investorům v úhrnné hodnotě 889 917 tis. Kč. Na základě uzavřených Dohod v rámci Systému investičních pobídek se investoři zavázali vytvořit až 3 995 nových pracovních míst a vyškolit, resp. rekvalifikovat až 4 740 nových zaměstnanců. Z hlediska regionálního rozložení této podpory směrovalo nejvíce finančních prostředků v roce 2009 do Moravskoslezského kraje (87,8 %), méně pak do Jihomoravského kraje (4,7 %) a Ústeckého kraje (3,9 %). Další formy podpory ze zdrojů APZ: PŘÍSPĚVEK NA CHRÁNĚNÉ PRACOVNÍ MÍSTO/ CHRÁNENOU DÍLNU Tento příspěvek má hmotně stimulovat zaměstnavatele při vytváření nových pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením. Výše příspěvku může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek stanovené průměrné mzdy s podmínkou, že chráněné pracovní místo musí být provozováno nejméně po dobu 24 měsíců. Tento příspěvek může být poskytnut na vytvoření chráněného pracovního místa i osobě se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, a to ve výši a za podmínek tak, jak je uvedeno výše. Příspěvek na vytvoření pracovních míst v chráněné pracovní dílně je podmíněn tím, že chráněná pracovní dílna je vytvářena po dohodě s úřadem práce a je přizpůsobena pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením; přičemž v této dílně musí být zaměstnáno v průměrném ročním přepočteném stavu nejméně 60% zaměstnanců se zdravotním postižením. Cílem těchto dílen je zařazování - 17 -
do pracovního procesu zejména těch fyzických osob, které lze na trhu práce umístit jen velmi těžce. Je zřejmé, že má-li takováto dílna prosperovat, nelze v ní umístit pouze osoby se zdravotním postižením; proto tedy uvedený limit. Takto zřízená chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 24 měsíců. Společenský zájem vytvářet takováto místa je nezpochybnitelný. Úřady práce v roce 2009 finančně podpořily vytvoření celkem 1 069 nových pracovních míst, na která bylo umístěno od počátku roku 1 231 osob se zdravotním postižením (OZP). V těchto počtech jsou zahrnuta jak CHPM (včetně míst pro OZP, které se rozhodnou vykonávat samostatnou výdělečnou činnost), tak i místa v CHPD. Finanční prostředky na vytvoření CHPM a CHPD a na částečnou úhradu provozních nákladů CHPM a CHPD byly vynaloženy v celkové výši 320 416 tisíc Kč, tj. 8,3 % z celkových výdajů ÚP na APZ (vytvoření míst 88 016 tisíc Kč, provoz 232 401 tisíc Kč). Další formou podpory osob se zdravotním postižením je pracovní rehabilitace (příprava k práci), která je založena na sestavování a naplňování individuálních plánů pracovní rehabilitace a na individuálním přístupu k jeho naplňování. Rozsah tohoto způsobu podpory osob se zdravotním postižením představoval v roce 2009 objem 3 129 tisíc Kč. CÍLENÉ PROGRAMY K ŘEŠENÍ ZAMĚSTNANOSTI Z prostředků státního rozpočtu lze rovněž přispívat na programy nebo opatření regionálního a celostátního charakteru a projekty zahraničních subjektů přispívající ke zvýšení zaměstnanosti. Cílené programy k řešení zaměstnanosti jsou především vyčleněny pro řešení určitých specifických situací, kdy je operativní potřeba řešit vzniklý problém na trhu práce, přičemž ani jeden z výše uvedených nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti není tím vhodným. Jde také o možnost spolupracovat s dalšími subjekty na trhu práce, a to především v rámci daného regionu. V oblasti zaměstnanosti tak mohou být řešeny prostřednictvím cílených programů problémy obecního, okresního či krajského charakteru. Cílené programy mohou být zabezpečovány úřady práce přímo nebo spoluprací s jinými subjekty, případně na základě dohody prostřednictvím jiných subjektů. Tyto programy podle 120 zákona o zaměstnanosti byly úřady práce velmi využívány, což lze doložit na portále MPSV v sekci Regionální programy. Např. v podmínkách ÚP Vyškov se velmi osvědčil program Pomocná ruka 4, který nabídl obcím pečovatelky o staré a nemohoucí spoluobčany. 4 http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/programy_zamest/regionalni/2006regionalni/11_pomocna_ruka - 18 -
OVĚŘOVÁNÍ NOVÝCH NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI V souladu s potřebami trhu práce mohou úřady práce ověřovat nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Podmínky ověřování a náklady na nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti schvaluje ministerstvo. Na ověřování nových nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti lze rovněž přispívat z prostředků státního rozpočtu. Do této kategorie spadají zejména regionální projekty, hrazené ze zdrojů ESF (tzv. RIP), které jsou vypisovány a realizovány na úrovni minimálně dvou ÚP. V praxi nejvyužívanější variantou jsou tzv. krajské projekty, v jejichž rámci je jeden ÚP v pozici nositele projektu a zbývající ÚP v kraji pak v roli aktivních partnerů. V tomto rámci fungují i celostátní projekty hrazené z ESF a administrované úsekem 4 MPSV. Aplikovány do praxe jsou všemi úřady práce v ČR. Jsou to především tzv. Národní individuální projekty (NIP) nebo specializované projekty zaměřené na konkrétní segment trhu práce (např. projekt Vzdělávejte se! 5 ). Graf č. 1: Vývoj počtu osob podpořených v rámci nástrojů APZ v období 2008-2009 Zdroj: MIS (manažerský informační systém zaměstnanců MPSV) 5 Projekt Vzdělávejte se!, který je realizovaný jako ověřování nového nástroje APZ a jehož cílem je podpora a udržení zaměstnanců v podnicích postižených krátkodobým snížením výroby v důsledku hospodářské krize a současně podporuje zvyšování kvalifikace těchto zaměstnanců, byl schválen dne 14. 5. 2009 s rozpočtem ve výši 496 376 tis. Kč. V roce 2009 bylo v rámci tohoto NIP podpořeno 1780 podniků a 89 970 jejich zaměstnanců se zúčastnilo vzdělávacích aktivit. Do konce roku bylo vyčerpáno 279 295,8 tis. Kč - 19 -
Výdaje na politiku zaměstnanosti Výdaje na podpory v nezaměstnanosti (PvN) ze státního rozpočtu (SR) v roce 2009 dosáhly 15 077 723 tis. Kč a byly ve srovnání s výdaji v roce 2008 (7 114 895 tis. Kč) více než dvojnásobné (nárůst o 112 %). Nárůst výdajů na PvN ovlivnily následující skutečnosti: výrazný nárůst počtu nově evidovaných uchazečů o zaměstnání: zatímco v roce 2008 přišlo do evidence celkem 578,3 tis. uchazečů o zaměstnání, v roce 2009 jich bylo 824,0 tis.; vzhledem k tomu, že se jednalo ve velké míře o uchazeče přicházející ze zaměstnání, výrazně se zvýšil počet i podíl uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu: v roce 2008 pobíralo podporu v průměru 109,4 tis. osob, tj. 33,7 %, v roce 2009 se průměrný počet uchazečů s podporou zvýšil o 72 % na 188,1 tis., jejich podíl z celkového počtu uchazečů dosáhl 40,4 %; vysoký podíl uchazečů o zaměstnání s podporou v nezaměstnanosti souvisel též s růstem počtu věkově starších uchazečů s delší podpůrčí dobou (počet uchazečů o zaměstnání starších 50 let vzrostl ze 103,1 tis. na konci roku 2008 na 144,6 tis. na konci roku 2009), nárůst průměrné měsíční podpory v nezaměstnanosti (v roce 2008 činila 5 309 Kč, v roce 2009 vzrostla na 5 851 Kč). Výše podpory v nezaměstnanosti byla ovlivněna: legislativními změnami procentních sazeb podpor v nezaměstnanosti od 1. 1. 2009 (novelou zákona o zaměstnanosti první dva měsíce podpůrčí doby 65 % průměrného čistého výdělku, další dva měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného čistého výdělku nebo vyměřovacího základu 6 ), vyšším počtem mužů přicházejících do evidence (v roce 2008 byl počet žen a mužů téměř stejný, v roce 2009 byl počet nově evidovaných mužů (452,2 tis.) výrazně vyšší než počet žen (371,8 tis.)) a jejich vyšším podílem mezi uchazeči o zaměstnání (podíl mužů pobírajících podporu na celkovém počtu uchazečů s podporou - 52 %), vyššími rozhodnými příjmy a tím i vyšší podporou v nezaměstnanosti mužů (průměrná měsíční výše podpory v nezaměstnanosti mužů 6 490 Kč, žen 5 135 Kč), 6 zákon č. 382/2008 Sb, touto novelou byla také zkrácena podpůrčí doba pro každou ze tří věkových kategorií, pro uchazeče do 50 let věku na 5 měsíců, pro uchazeče nad 50 do 55 let na 8 měsíců a pro uchazeče nad 55 let na 11 měsíců, tato změna však s výší průměrné podpory bezprostředně nesouvisí. - 20 -
změnou struktury uchazečů o zaměstnání - do evidence přicházelo více kvalifikovaných pracovníků než osob bez vzdělání nebo jen se základním vzděláním. Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo ze státního rozpočtu v roce 2009 na MPSV a úřadech práce vynaloženo 4 953 467 tis. Kč, v tom MPSV 1 105 229 tis. Kč a ÚP 3 848 238 tis. Kč (dalších 644 tis. Kč bylo vyčerpáno z mimorozpočtových zdrojů ze zahraničí (Program Leonardo da Vinci)). Ve srovnání s předchozím rokem klesly výdaje na APZ ze státního rozpočtu o 1 178 262 tis. Kč, tj. o 19,2 %. Pokračoval trend změny struktury výdajů na APZ v souvislosti s rostoucím zapojením prostředků z ESF - v rámci projektů spolufinancovaných z ESF se realizují národní individuální projekty (NIP) Veřejně prospěšné práce, Rekvalifikace a poradenství a Společensky účelná pracovní místa, regionální cílené programy (podle 120 zákona o zaměstnanosti) jsou realizovány pouze jako regionální individuální projekty (RIP) v rámci OP LZZ. Dále bylo v rámci státní politiky zaměstnanosti ze státního rozpočtu vynaloženo 2 257 461 tis. Kč jako příspěvek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením podle 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a na výplatu mzdových nároků zaměstnancům při platební neschopnosti zaměstnavatele - insolvenci 844 033 tis. Kč. Tyto nástroje a opatření nejsou součástí APZ Na závěr tohoto přehledu jsem úmyslně ponechal nástroj APZ nazývaný veřejně prospěšné práce (VPP), a to pro jeho jasné vazby na oblast sociálních dávek. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ PRÁCE 112 Veřejně prospěšné práce (1) Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek. - 21 -
(2) Příspěvek lze poskytnout až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Tento nástroj napomáhá především zaměstnat rizikovou skupinu uchazečů o zaměstnání, jako jsou uchazeči se základním vzděláním, se zdravotním postižením, sociálně nepřizpůsobiví a dlouhodobě evidovaní, tzn. osoby, které jsou většinou současně i příjemci nejrůznějších druhů sociálních dávek. Zjistili jsme, že pro převažující část nezaměstnaných je program veřejně prospěšných prací motivující a je pro ně současně jedinou šancí v přístupu k trhu práce a sociálnímu začlenění. Přínosy programu z hlediska sociálního začlenění jsou značné. Krom toho program pro část nezaměstnaných znamená i přímý přístup k otevřenému trhu práce. (Syrovátka Tomáš,Mareš Petr, Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, str. 231) Už z názvu lze vyčíst podstatu tohoto nástroje, kdy žadatelem o příspěvek je ve většině případů obec či město. Příspěvek je poskytován na základě písemné dohody a to maximálně na dobu 12 měsíců. V rámci těchto dohod uchazeči převážně z dané obce vykonávají především pomocné úklidové práce při údržbě a obnově obecního majetku a prostranství. Úřad práce může poskytnout příspěvek na vyplacené mzdové náklady těchto zaměstnanců až do výše skutečně vyplacených mezd, včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Výkon veřejně prospěšných prací je jednou z možných variant, jak si vlastní aktivitou navýšit některé sociální dávky 7. V roce 2009 bylo vytvořeno celkem 18 309 míst na VPP (z toho 13 830 v rámci projektů ESF) a na nich umístěno 19 794 uchazečů (vč. míst přecházejících z předchozího období popř. opakovaného obsazování vytvořeného místa jiným uchazečem), což je o 3 178 více než za stejné období předchozího roku. V roce 2009 vynaložily úřady práce na VPP ze SR 1 371 223 tisíc Kč (z toho 1 078 292 tisíc Kč na spolufinancování projektů ESF), tj. o 422 136 tisíc Kč více než v předcházejícím roce. Díky realizaci národního individuálního projektu v rámci OP LZZ podíl VPP z celkových výdajů úřadů práce na APZ vzrostl na 35,5 % (v roce 2008 představoval tento podíl 26,1 %). Průměrný náklad na jednoho uchazeče umístěného na VPP tak v roce 2009 z celkových zdrojů APZ činil 69 275,- Kč. Zvýšené zdroje a současně také 7 Viz příloha č.1: Informační dokument o VPP pro organizace podílející se na organizování VS s MMOl - 22 -
nutnost alespoň částečně eliminovat nedostatek nových volných pracovních míst v průmyslu, to vše bylo důvodem zvýšených aktivit a celkově vyššího počtu vytvořených míst na VPP. Tabulka č. 3: Struktura použitých nástrojů APZ v ČR v letech 2008 a 2009 Počty vytvořených míst k 31. 12. Počty vytvořených míst od počátku roku Počty podpořených osob k 31. 12. Počty podpořených osob od počátku roku Čerpání finančních prostředků od počátku roku (v tis. Kč) 2008 2009 2008 2009 2008 2009 2008 2009 2008 2009 Rekvalifikace 1) x x x x 2 510 4 617 36 451 39 831 271 130 388 131 - rekvalifikace x x x x.... 271 130 119 388 - rekvalifikace OP LZZ x x x x.... 0 268 743 Veřejně prospěšné práce 6 833 9 770 15 131 18 309 5 612 8 068 16 246 19 794 949 087 1 371 223 - vytvoření VPP 2 154 2 492 6 730 4 479 1 709 1 881 7 708 4 834 465 645 292 931 - ESF-OP RLZ/LZZ- NIP VPP 4 679 7 278 8 401 13 830 3 903 6 187 8 538 14 960 483 442 1 078 292 Společensky účelná pracovní místa 10 006 14 980 12 604 20 404 9 429 14 323 12 756 20 208 596 654 985 295 - zřízená u zaměstnavatelů 1 152 886 414 305 803 563 790 482 32 248 27 822 - zřízená u jednotlivců (OSVČ) - vyhrazená pro konkrétního uchazeče 2 994 3 389 1 653 2 236 2 994 3 389 1 653 2 236 86 836 127 531 3 115 2 752 7 617 4 237 3 038 2 676 7 544 4 141 451204 256 597 - ESF - OP LZZ - NIP SÚPM 2 745 7 953 2 920 13 626 2 594 7 695 2 769 13 349 26366 573345 Zaměstnanost občanů se změněnou pracovní 1 494 1 859 522 1 069 11 358 12 478 10 457 11 622 255 657 323 545 schopností - vytvoření chrán. pracovních 2) dílen a pracovních míst 1 494 1 859 522 1 069 1 378 1 562 974 1 231 41 179 88 568 - provoz chrán. pracovních 2) dílen a pracovních míst x x x x 9 980 10 916 9 349 10 315 210 469 231 848 - pracovní rehabilitace x x x x.. 134 76 4 009 3 129 Ostatní podpora zaměstnanosti - programy pro podporu tvorby nových prac.míst - ESF OP RLZ, JPD 3, OP LZZ 39 340 47 722 16 584 10 596 1 510 023 688 546........ 287 554 47 402.... 39 340 47 722 16 584 10 596 1 222 469 641 144 Cílené programy 99 217 0 133 97 193 43 204 9 963 75 843 - cílené programy 99 18 0 0 97 16 43 11 9 963 0 - ESF - OP LZZ RIP. 199. 133. 177. 193 0 75 843 Ostatní 4) 45 870 15 655 Aktivní politika čerpaná na ÚP 3 638 384 3 848 238 - investiční pobídky 3) 1 434 249 962 965 - APZ OP RLZ, JPD 945 963 99 191 - ostatní 4) 113 133 43 073 Aktivní politika čerpaná na MPSV 2 493 345 1 105 229 Aktivní politika zaměstnanosti celkem 6 131 729 4 953 467 z toho: financování programů ESF celkem 2 678 240 2 736 558 1) statistiky o počtech osob v rekvalifikaci nerozlišují, zda se jedná o rekvalifikace v rámci ESF, 2) včetně CHPM - SVČ OZP 3) systém investičních pobídek (MPSV včetně programů na tvorbu pracovních míst realizovaných ÚP) - 23 -
4 ) položky ostatní zahrnují APZ jinde nespecifikovanou (nákup služeb, příspěvky investičního charakteru, ostatní nástroje příspěvek na zapracování, při přechodu na nový podnikatelský program a dobíhající čerpání na zrušený překlenovací příspěvek a příspěvek na dopravu) Zdroj: MIS (manažerský informační systém zaměstnanců MPSV) 1.2 Sociální dávky v ČR Sociální systém v České republice je vyspělý a odpovídá celkové vysoké úrovni našeho státu jak v evropském, tak i světovém kontextu. Nepatříme sice mezi absolutní evropskou špičku (skandinávské země, Německo, Rakousko, Francie), na druhou stranu jsme rozhodně na vyšší úrovni než řada dalších bývalých států tzv. východního bloku. Sociální dávky jsou v našich podmínkách poskytovány ve dvou organizačních rovinách: dávky hmotné nouze (prostřednictvím obecních úřadů) dávky státní sociální podpory (prostřednictvím odborů státní sociální podpory při úřadech práce) 1.2.1 Pomoc v hmotné nouzi Dnem 1. ledna 2007 nabyl účinnosti zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou určeny osobám nebo rodinám, které nemají dostatečné příjmy k uspokojení základních životních potřeb a tyto příjmy si nemohou z objektivních důvodů zvýšit. Systém pomoci v hmotné nouzi je ale zároveň nastaven tak, že zvýhodňuje osoby, které jsou aktivní a snaží se zvýšit si příjem vlastní prací, například vykonáváním veřejně prospěšných prací popř. veřejné služby. Zvýhodněny jsou i osoby, které se svoji životní situaci snaží vyřešit rychle. Dávky stanovené zákonem o pomoci v hmotné nouzi: - příspěvek na živobytí - doplatek na bydlení - mimořádná okamžitá pomoc Základní dávkou pomoci v hmotné nouzi je příspěvek na živobytí. Nárok na tento příspěvek má osoba, pokud její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí. Částka živobytí se stanoví pro každou osobu individuálně. Její výše závisí na snaze této osoby aktivně si zvýšit svůj příjem a na délce pobírání příspěvku na živobytí a odvíjí se od částek životního a existenčního minima. U osob, které nejsou zaměstnány nebo jinak výdělečně činné po dobu delší než 12 měsíců, se částka živobytí rovná existenčnímu minimu, tedy 2 020 Kč. - 24 -
Způsob výplaty určuje pouze plátce dávek, i když žadatel na tiskopise žádosti uvede požadovaný způsob. Část dávek tak lze vyplácet například prostřednictvím poukázek na jídlo nebo k odběru určité komodity zboží. Systém pomoci v hmotné nouzi je tedy určen osobám s nedostatečnými příjmy. Zákon stanoví situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi. Jde o situace, kdy osoba (společně posuzované osoby) nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb a současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit. O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je pověřené obecní úřady. Mimořádnou okamžitou pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením poskytují obecní úřady obcí s rozšířenou působností. 1.2.2 Dávky státní sociální podpory Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu. Dávky SSP zohledňují jak příjmovou tak i sociální situaci rodiny. Čím je v rodině více nepříznivých sociálních událostí, tím více a vyšších dávek je rodině poskytováno. Rodina tedy může pobírat více dávek SSP souběžně. Příjmy rozhodné pro nárok na dávky SSP zahrnují především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a dále dávky nemocenského a důchodového zabezpečení a podporu v nezaměstnanosti včetně obdobných příjmů z ciziny. Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. "čisté" příjmy, tj. příjmy po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a po odpočtu daně z příjmu, příp. výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení podle zákona o daních z příjmů. - 25 -
Žádosti o poskytování dávek SSP vyřizují kontaktní místa příslušných úřadů práce dle místa trvalého pobytu osoby, která uplatňuje svůj nárok na dávky. Odvolacím místem proti rozhodnutí příslušných úřadů jsou krajské úřady, v Praze Magistrát hlavního města Prahy. Nárok na dávky SSP obecně mají občané a s nimi posuzovaní členové domácnosti, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky, a občané Evropské unie. Nárok na dávku SSP vzniká splněním konkrétních podmínek a podáním žádosti o přiznání dávky. Za rodinu se považuje soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. Nezaopatřeným dítětem se rozumí dítě do ukončení povinné školní docházky, dále dítě připravující se na budoucí povolání (studenti) či dítě zdravotně postižené, nejdéle však do 26 let. Dávky státní sociální podpory se dělí do dvou základních oblastí, a to podle toho, zda se pro jejich poskytování posuzuje nebo neposuzuje příjem. Dávky podle výše příjmu Přídavek na dítě Sociální příplatek Příspěvek na bydlení Příjmy rozhodné pro určení nároku na dávky státní sociální podpory zahrnují především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, dále dávky nemocenského a důchodového zabezpečení a podporu v nezaměstnanosti. Do rozhodného příjmu se ale mohou započítávat i jiné příjmy. Dávky bez podmínky příjmu Rodičovský příspěvek Dávky pěstounské péče Porodné Pohřebné Základem pro stanovení nároku a výše dávek SSP je životní minimum. Příjmy rozhodné pro určení nároku na dávky státní sociální podpory zahrnují především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, dále dávky nemocenského a důchodového zabezpečení a podporu v nezaměstnanosti. Do - 26 -