SMĚRNICE SYNODNÍ RADY schválená na zasedání SR dne 5. 5. 2011 O PRACOVNÍCH CESTÁCH A POSKYTOVÁNÍ CESTOVNÍCH NÁHRAD Číslo: SR/03/2011 Účinnost od: 6. 5. 2011 Směrnice synodní rady jsou se všemi právy, povinnostmi a důsledky závazné pro všechny zaměstnance ČCE v rozsahu jejich stanovené odpovědnosti a pracovně právních vztahů k zaměstnavateli. Změny a doplňky směrnice jsou možné pouze po schválení synodní radou. Touto směrnicí nejsou nijak dotčena ani nahrazena ustanovení obecně závazných právních předpisů. Směrnice synodní rady jsou majetkem Ústřední církevní kanceláře. Jejich jakékoliv poskytování, kopírování a předávání jiným osobám je možné pouze se souhlasem synodní rady. synodní senior.. synodní kurátorka
Čl. 1 Předmět úpravy a vymezení pojmů 1. Tato směrnice upravuje pravidla pro vysílání zaměstnanců ČCE a jiných pověřených osob na pracovní, příp. studijní cesty konané z pověření povšechného sboru včetně pravidel pro poskytování cestovních náhrad při těchto cestách. 2. Pověřenou osobou se rozumí člen poradního odboru a komise synodní rady, člen předsednictva synodu, dobrovolník při akcích pořádaných povšechným sborem nebo jiná osoba, která plní úkoly ve prospěch povšechného sboru a které byl nárok na poskytnutí cestovních náhrad přiznán rozhodnutím synodní rady, pokud není zároveň zaměstnancem ČCE. 3. Za zaměstnance Ústřední církevní kanceláře (ÚCK) se považují ti zaměstnanci ČCE, kteří jsou zařazeni do organizační struktury obsažené v organizačním řádu ÚCK. 4. Rozsah poskytnutí cestovních náhrad kazatelům a jiným členům ČCE, kteří konají na základě pověření synodní radou dobrovolnou duchovenskou službu v nemocnicích, věznicích a obdobných institucích, upravují Zásady pověřování k duchovenské službě v jiných institucích. 5. Rozsah poskytování cestovních náhrad poslancům a poradcům synodu stanoví synod. 6. Cestovní náhrady kazatelů při cestách konaných ve prospěch seniorátního sboru hradí seniorát za jím stanovených podmínek. Rozsah a způsob úhrady cestovních náhrad při cestách kazatelů konaných ve prospěch farního sboru stanoví povolací listina. Cestovní náhrady pastoračních pracovníků při pracovních cestách konaných z pověření příslušného církevního sboru hradí tento sbor. Čl. 2 Pracovní cesta 1. Pracovní cestou se rozumí cesta konaná zaměstnancem ČCE mimo místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě nebo pověřenou osobou mimo místo jejího bydliště za účelem plnění úkolů uložených zaměstnanci ČCE nebo pověřené osobě k tomu oprávněnou osobou. 2. U zaměstnanců ÚCK se za místo nástupu a ukončení pracovní cesty považuje místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě, nedohodne-li se zaměstnanec s nadřízeným zaměstnancem, který cestu schvaluje, že pracovní cestu vykoná přímo z místa svého bydliště, případně z jiného místa. Způsob výpočtu pracovní doby během pracovní cesty stanoví v případě zaměstnanců ÚCK pracovní řád ÚCK. 3. U jiných zaměstnanců ČCE a pověřených osob se za místo začátku a konce pracovní cesty považuje místo bydliště, nedohodne-li se zaměstnanec nebo pověřená osoba s tím, kdo schvaluje tuto pracovní cestu, že ji vykoná z jiného místa.
Čl. 3 Schvalování pracovních cest 1. Pracovní cesty zaměstnanců ÚCK schvaluje jejich nadřízený pracovník. 2. Pracovní cesty vikářů nebo účastníků jáhenské praxe konaných v rámci vikariátu nebo jáhenské praxe schvaluje předseda komise pro vikariát. 3. Pracovní cesty členů poradních odborů, komisí a jiných pracovních skupin synodní rady schvaluje vedoucí oddělení, s kterým příslušný poradní odbor podle svého statutu spolupracuje. Za schválení pracovní cesty se považuje pozvání na setkání poradního odboru, komise nebo jiné pracovní skupiny. 4. Pracovní cesty dobrovolníků a zaměstnanců ČCE při akcích pořádaných povšechným sborem schvaluje vedoucí oddělení ÚCK, které akci pořádá. 5. Zahraniční pracovní cestu schvaluje synodní rada na základě návrhu vedoucího ekumenického oddělení ÚCK. Podmínkou pro vykonání zahraniční pracovní cesty je souhlas příslušného seniora, který si vyžádá ekumenické oddělení ÚCK. Čl. 4 Cestovní příkaz, záloha a vyúčtování pracovní cesty 1. Při každé pracovní cestě vyplní zaměstnanec nebo pověřená osoba cestovní příkaz. Cestovní příkaz podepisuje osoba oprávněná ke schválení pracovní cesty. V případě zahraniční pracovní cesty podepisuje cestovní příkaz vedoucí ekumenického oddělení. 2. K pracovnímu příkazu přiloží zaměstnanec nebo pověřená osoba doklady prokazující výši výdajů při pracovní cestě. 3. Řádně vyplněný cestovní příkaz a potřebné doklady odevzdá zaměstnanec nebo pověřená osoba nejpozději do čtrnácti dnů ode dne ukončení pracovní cesty, pokud ten, kdo schvaluje pracovní cestu, nepovolí delší lhůtu. V opačném případě mu nebudou cestovní náhrady poskytnuty. 4. Zaměstnanec nebo pověřená osoba může požádat o poskytnutí zálohy až do předpokládané výše cestovních náhrad. Čl. 5 Rozsah cestovních náhrad 1. Zaměstnanci přísluší za dále stanovených podmínek tyto cestovní náhrady: a. náhrada cestovních výdajů; b. stravné; c. náhrada výdajů za ubytování; d. náhrada nutných vedlejších výdajů. 2. Cestovní náhrady se poskytují v prokázané výši, není-li dále stanoveno jinak. 3. Sazby stravného určuje každoročně vedoucí tajemník v souladu s příslušnou vyhláškou. V případě, že je při pracovní cestě poskytnuto jídlo charakteru snídaně, oběda nebo večeře, není na výplatu stravného nárok. 4. Místo ubytování určuje ten, kdo schvaluje pracovní cestu.
5. Pověřené osoby mají nárok pouze na náhradu cestovních výdajů podle čl. 6 a 7. O přiznání ostatních nároků podle odst. 1 rozhoduje příslušný náměstek vedoucího tajemníka ÚCK. Čl. 6 Použití dopravního prostředku 1. Zaměstnanec nebo pověřená osoba může k cestě užít autobus nebo vlak druhé třídy. Vlaky s příplatkem (SuperCity) jsou oprávněni použít pouze v případě, že délka cesty tímto vlakem přesáhne 200 km. 2. Při nákupu jízdenek zaměstnanci i pověřené osoby dbají na hospodárnost a využívají slev poskytovaných přepravci. 3. Osobní automobil je možno použít z obtížně dostupných oblastí k nejbližší stanici hromadné dálkové dopravy. 4. Osobní automobil je dále možno použít, pokud jím cestují nejméně tři osoby vykonávající pracovní cestu ve prospěch povšechného sboru. 5. V odůvodněných případech je možno osobní automobil použít také tehdy, souhlasí-li s jeho použitím osoba oprávněná ke schválení pracovní cesty. Tato osoba zároveň rozhodne, zda zaměstnanci nebo pověřené osobě přísluší náhrada cestovních výdajů ve výši odpovídající ceně jízdného za určený prostředek hromadné dálkové přepravy, nebo náhrada za použití soukromého osobního automobilu ke služební cestě podle čl. 7 této směrnice. 6. Členové synodní rady a předseda synodu, pokud konají pracovní cestu v souvislosti s výkonem své funkce, jsou oprávněni použít k pracovním cestám soukromý osobní automobil a přísluší jim náhrada podle čl. 7 této směrnice. 7. Dopravní prostředek, který bude použit pro zahraniční pracovní cestu, stanoví vedoucí ekumenického oddělení. 8. Vedoucí tajemník ÚCK je oprávněn směrnicí určit, v jakém rozsahu mohou být zaměstnancům a pověřeným osobám hrazeny náklady na nákup zákaznické karty. Čl. 7 Náhrady za používání soukromých motorových vozidel ke služební cestě 1. V případě oprávněného použití soukromého motorového vozidla přísluší zaměstnanci nebo pověřené osobě základní náhrada a náhrada za spotřebované pohonné hmoty. 2. Výši základní náhrady určuje každoročně vedoucí tajemník ÚCK v souladu s vyhláškou Ministerstva práce a sociální práce. 3. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty se určí násobkem ceny pohonné hmoty a množstvím spotřebované pohonné hmoty. 4. Spotřeba pohonných hmot silničního motorového vozidla se vypočte aritmetickým průměrem z údajů uvedených v technickém průkazu; pokud technický průkaz tyto údaje neobsahuje, přísluší náhrada výdajů za pohonné hmoty, pokud jejich spotřebu prokáže technickým průkazem vozidla shodného typu se shodným obsahem válců.
5. Cenu spotřebované pohonné hmoty prokáže zaměstnanec dokladem o jejím nákupu. V jiném případě je pro výpočet použita průměrná cena stanovená každoročně vedoucím tajemníkem ÚCK ve shodě s vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí. Čl. 8 Používání služebních vozidel 1. Vozidla ve vlastnictví povšechného sboru slouží k pracovním cestám členů synodní rady a k zajišťování úkolů povšechného sboru. 2. Pravidla pro používání služebních vozidel při pracovních cestách zaměstnanci ÚCK a pověřenými osobami stanoví vedoucí tajemník ÚCK. Čl. 9 Náhrady při pracovních cestách do zahraničí 1. Při zahraniční cestě je zaměstnanci nebo pověřené osobě poskytováno stravné na základě předloženého vyúčtování nákladů na stravu. Stravné se poskytuje v případě, že pobyt v zahraničí trvá déle než pět hodin. Pokud je zaměstnanci nebo pověřené osobě poskytnuto jídlo charakteru snídaně, oběda nebo večeře, stravné se neposkytuje. 2. Zaměstnanci nebo pověřené osobě náleží při pracovní cestě do zahraničí náhrada za cestovní pojištění. Před pracovní cestou je zaměstnanec povinen se pro pobyt v zahraničí pojistit. 3. Zaměstnanec nebo pověřená osoba mohou požádat o paušální příspěvek na další náklady spojené s cestou. O jeho výši rozhoduje s ohledem na předpokládanou výši těchto nákladů vedoucí ekumenického oddělení. Čl. 10 Studijní cesty do zahraničí 1. Zaměstnance ČCE i jiné osoby vysílá na zahraniční studijní cestu synodní rada. Kazatel sboru je povinen vyžádat si k této cestě souhlas staršovstva sboru a seniora, ostatní zaměstnanci ČCE jsou povinni vyžádat si souhlas nadřízeného zaměstnance. 2. Zaměstnancům ČCE nebo jiným osobám vyslaným na zahraniční studijní cestu přísluší cestovní náhrady v rozsahu, který určí vedoucí ekumenického oddělení. 3. Kazatelé vykonávají studijní cestu v rámci krátkodobého nebo dlouhodobého studijního volna poskytovaného jim v souladu s Pravidly celoživotního vzdělávání kazatelů. 4. Studijní cesta ostatních zaměstnanců ČCE, jejíž délka nepřesáhne v jednom kalendářním roce deset pracovních dní, je považována za prohlubování kvalifikace k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě a zaměstnanci přísluší za dobu této studijní cesty mzda.
Čl. 11 Závěrečná ustanovení 1. Tiskopisy sloužící k provádění této směrnice vydává vedoucí tajemník ÚCK. 2. Tato směrnice nabývá platnosti dnem schválení synodní radou. Účinnosti nabývá tato směrnice dnem jejího rozeslání ve sborové zásilce. 3. Touto směrnicí se ruší směrnice o pracovních cestách ze dne 26. dubna 2004 a směrnice o zahraničních studijních cestách ze dne 26. dubna 2004.