Josef Keder, Lenka Janatová Český hydrometeorologický ústav

Podobné dokumenty
Hodnocení rozptylových podmínek ve vztahu ke koncentracím znečišťujících látek. Josef Keder Hana Škáchová

SVRS A PŘESHRANIČNÍ MIGRACE ZNEČIŠTĚNÍ,

Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR

Návrh postupu pro stanovení četnosti překročení 24hodinového imisního limitu pro suspendované částice PM 10

Název lokality Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 2 SPECIFICKÉHO CÍLE 2.4 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Návrh směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Jana Ratajová Odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

O MOŽNOSTI ADJUSTACE IMISNÍCH KONCENTRACÍ NA METEOROLOGICKÉ PODMÍNKY. RNDr. Josef Keder, CSc.

A-PDF Split DEMO : Purchase from to remove the watermark

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 2 SPECIFICKÉHO CÍLE 2.2 Operačního programu Životní prostředí

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRO PROJEKTY PRIORITNÍ OSY 2 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech

PROJEKT DOPRAVA prezentace výsledků

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji

INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ POUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO MODELOVÁNÍ A SIMULACE KRIZOVÝCH SITUACÍ - T6 ING.

Implementace vyhlášky č. 373/2009 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek

Příloha k nařízení statutárního města Ostravy č. 8/2010

Protokol o měření. Popis místa měření:

APLIKACE ANALYZÁTORU GRIMM PRO IDENTIFIKACI ZDROJŮ SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC V PRŮMYSLOV

TEZE NOVELY ZÁKONA O OCHRANĚ OVZDUŠÍ nový přístup k ochraně ovzduší v České republice

č. 6/2011, kterým se vydává Místní regulační řád statutárního města Karviné

Stav a výhled životního prostředí v ČR a EU

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu CZ.3.22/1.2.00/09.

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

PŘÍLOHA 1 IMISNÍ LIMITY PRO TĚŽKÉ KOVY

Aktualizace krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje Příloha II. Příloha II

» I. Legislativa současná» II. Legislativa budoucí» III. Současné problémy


Extrémní imisní situace RNDr. Zdeněk Blažek, CSc., Mgr. Libor Černikovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Projekty na pobočce Brno v roce Mgr. Robert Skeřil, Ph.D.

PŘIPOMÍNKY. k materiálu Ministerstva životního prostředí ČR

Hodnocení smogové situace v Ostravě Listopad 2011

VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR

zdroj

Využití rozptylových studií pro hodnocení zdravotních rizik. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

Plán rozvoje oboru ochrany čistoty ovzduší ČHMÚ do roku 2020

ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Ďáblice B. STATISTIKA - ČSÚ

VEGETAČNÍ BARIÉRY Mgr. Jan Karel

AKTUALIZACE KRAJSKÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

PŘEDBĚŽNÉ VÝSLEDKY ANALÝZY VZTAHŮ METEOROLOGICKÝCH FAKTORŮ A IMISNÍCH KONCENTRACÍ V OKOLÍ DOPRAVNÍ KOMUNIKACE

NAŘÍZENÍ MĚSTA č. 1/2006

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 5 odst. 6 a 30 odst. 4 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen zákon ):

Kvalita ovzduší v přeshraniční oblasti Slezska a Moravy - výsledky projektu Air Silesia

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Běchovice B. STATISTIKA - ČSÚ

Protokol o měření. Popis místa měření:

DETEKCE FUGITIVNÍCH EMISÍ Z POVRCHOVÝCH UHELNÝCH LOMŮ. Josef Keder Lubomír Paroha

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

HSRM. dne Most. Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

553/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2002,

legislativa v oblasti

Princip hodnocení významnosti zdrojů pro stanovení emisních stropů. Nízkoemisní zóny

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Satalice B. STATISTIKA - ČSÚ

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Hodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 21 B. STATISTIKA - ČSÚ

Měření v lokalitě Poliklinika Spořilov

SLEDOVÁNÍ POČTU ČÁSTIC V OSTRAVĚ

Ing. Václav Píša, CSc. Autor

Smogový Varovný a Regulační Systém

K MOŽNOSTI IDENTIFIKACE PŮVODU ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ POMOCÍ KOMBINACE IMISNÍCH A METEOROLOGICKÝCH MĚŘENÍ. Josef Keder

Rozptyl emisí. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013

Prioritní osa 2 OPŽP Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Březiněves B. STATISTIKA - ČSÚ

STUDIE PROVEDITELNOSTI NÍZKOEMISNÍCH ZÓN VE MĚSTĚ OLOMOUCI. Jiří Jedlička, Libor Špička, Marek Tögel

Rozptyl emisí. Ochrana ovzduší LS 2014/2015

OBSAH SDĚLENÍ RESORTNÍ PŘEDPISY. JEDNACÍ ŘÁD Rady Státního fondu životního prostředí České republiky. Článek 1 Základní ustanovení

Meteorologické minimum

CVIČNÝ TEST 15. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Generální rozptylová studie Jihomoravského Kraje. Rozptylová studie pro posouzení stávajícího imisního zatížení na území Jihomoravského kraje

PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO)

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Petrovice B. STATISTIKA - ČSÚ

Kružnice opsaná a kružnice vepsaná

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

Modelování rozptylu suspendovaných částic a potíže s tím spojené

VEGETAČNÍ BARIÉRY Mgr. Jan Karel

VYHODNOCENI VYSLEDKU MERENI IMISI V PRUMYSLOVE ZONE JIHLAVA V LETECH

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR LEDEN 2015

Orlová Ing. Radim Sobotík, MBA místopředseda představenstva a obchodní ředitel ČEZ Teplárenská, a.s.

1. července 2010

Metodika pro stanovení produkce emisí znečišťujících látek ze stavební činnosti

(opakovaná studie) Fory, Hadinger,Hladík, Roubal (ČHMÚ P-Plzeň)

EMISE X IMISE. Emise = uvolňování polutantů do prostředí

PROJEKT DOPRAVA výsledky z 1. a 2. kampaně

PROGRAMY ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

ZPRACOVÁNÍ ROZPTYLOVÉ STUDIE REFERENČNÍM MODELEM SYMOS S UVEDENÍM PŘÍPADOVÉ STUDIE. RNDr Josef Keder, CSc.

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 19 B. STATISTIKA - ČSÚ

Ovzduší na českopolském pohraničí Trajektorie PM10 ve Slezsku

= cos sin = sin + cos = 1, = 6 = 9. 6 sin 9. = 1 cos 9. = 1 sin cos 9 = 1 0, ( 0, ) = 1 ( 0, ) + 6 0,

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Přístupy k měření znečišťujících látek z dopravy

Transkript:

ZHODNOENÍ MOŽNOSTI SNÍŽENÍ ČETNOSTI VÝSKYTU PŘEKRAČOVÁNÍ IMISNÍH LIMITŮ ESTOU REGULAE EMISÍ Josef Keder, Lenka Janatová Český hydrometeorologický ústav

MOTIVAE Potřeba aplikace vhodných opatření k expozici obyvatelstva - v souvislosti s problémy, které vyvolává časté překračování imisních limitů pro suspendované částice. Redukce emisí zdrojů jako dlouhodobé opatření nebo formou dočasných omezení v rámci smogového regulačního systému - nabízí se jako nejúčinnější Realizace snížení emisí obvykle vyžaduje technicky a ekonomicky náročná řešení Efekt redukce emise vybraného zdroje na snížení imisní koncentrace pod hranici imisního limitu ovlivněn řadou faktorů Provedená analýza poukazuje na skutečnost, že v některých případech ani masivní redukce emise nemusí přinést očekávaný efekt v oblasti snížení imisní zátěže. Velikost emise zdroje sama o sobě nemůže být jediným kritériem pro jeho zařazení mezi ty, u nichž je nutno opatření ke snížení emise aplikovat. České Budějovice, 3. - 5.11.2009 2

NĚO TEORIE Předpokládejme, že v nějaké lokalitě se souřadnicemi (X,Y) je koncentrace znečišťující látky (x,y). Na této koncentraci se podílí celkem N zdrojů, každý příspěvkem i Výsledná koncentrace je součtem jejich příspěvků N i i 1 České Budějovice, 3. - 5.11.2009 3

TEORIE 2 Imisní zátěž IZ v bodě (X,Y) vyjádříme v procentech imisního limitu LV IZ LV 100% České Budějovice, 3. - 5.11.2009 4

TEORIE 3 Předpokládejme, že j-tý zdroj, u něhož budeme snižovat emise, se na celkové koncentraci podílí příspěvkem j Procentuální podíl tohoto zdroje na celkové koncentraci je tedy P j j 100% České Budějovice, 3. - 5.11.2009 5

TEORIE 4 Předpokládejme dále, že emise tohoto j-tého zdroje je E j a provedeme její snížení o A j %. Pokud se nemění další parametry zdroje ani rozptylové (meteorologické) podmínky, platí mezi emisí zdroje a jeho koncentračním příspěvkem lineární vztah Koncentrační příspěvek j-tého zdroje j se sníží stejným procentuálním podílem jako emise, takže koncentrační příspěvek po snížení emise bude A j (1 j j 100 ) České Budějovice, 3. - 5.11.2009 6

TEORIE 5 elková imisní koncentrace po redukci j-tého zdroje bude Protože j j i j i j 100 í j i j A i j i j České Budějovice, 3. - 5.11.2009 7

TEORIE 6 Přepíšeme A j j 100 Příspěvek j vyjádříme pomocí podílu zdroje P j a celkové koncentrace jako j P j 100 České Budějovice, 3. - 5.11.2009 8

KONE TEORIE Po úpravách dostaneme A j P j IZ IZ 0 (1 10000 ) kde IZ je imisní zátěž lokality po redukci j-tého zdroje IZ 0 původní imisní zátěž, obojí vyjádřeno v procentech hodnoty imisního limitu Odvozený vztah umožňuje posoudit efekt snížení emise vybraného zdroje na redukci imisní zátěže v lokalitě, na jejímž znečišťování se podílí. České Budějovice, 3. - 5.11.2009 9

PŘÍKLAD Uvažujme imisní zátěž IZ 0 =150% imisního limitu, podíl vybraného zdroje na imisní zátěži P j = 20% a redukci jeho emise na polovinu, tedy A j =50% Imisní zátěž po redukci emise bude IZ = 150*(1-50*20/10000)=135% Je zřejmé, že ani tak výraznou redukcí emise zdroje s významným podílem na celkové koncentraci nebylo dosaženo potřebného snížení imisní zátěže, imisní limit je stále o 35% překročen České Budějovice, 3. - 5.11.2009 10

NOMOGRAMY Pomocí odvozeného vzorce byly zkonstruovány nomogramy pro odhad efektu redukce zdroje se zadaným podílem na imisní zátěži Na ose X je procentuální redukce emise zdroje, na ose Y procentuální podíl zdroje na celkové imisní zátěži Křivky v poli grafu odpovídají imisní zátěži, vyjádřené v procentech imisního limitu Červeně silnou čarou je vyznačena hodnota 100%, odpovídající právě hodnotě imisního limitu. Na osách X a Y zvolíme hodnoty redukce emise a podílu zdroje na imisní zátěži a vedeme kolmice k osám V jejich průsečíku zjistíme imisní zátěž po redukci emise, v procentech imisního limitu Body ležící nad zvýrazněnou křivkou, označenou jako 100%, odpovídají snížení koncentrace pod imisní limit, body pod zvýrazněnou křivkou leží v oblasti, kde by redukce emise nepřinesla žádaný efekt. České Budějovice, 3. - 5.11.2009 11

Pùvodní podíl zdroje na imisni zatezi v % NOMOGRAMY PŘÍKLAD 1 Imisní zátěž 105% imisního limitu 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 Redukce emise zdroje v % České Budějovice, 3. - 5.11.2009 12

Pùvodní podíl zdroje na imisni zatezi v % NOMOGRAMY PŘÍKLAD 2 Imisní zátěž 120% imisního limitu 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 Redukce emise zdroje v % České Budějovice, 3. - 5.11.2009 13

ODVOZENÉ ZÁKONITOSTI Z rozboru nomogramů vyplývají některé zákonitosti: čím vyšší je překročení imisního limitu, tím obtížnější je pomocí redukce emise jednoho zdroje dosáhnout snížení koncentrace pod imisní limit redukce emise zdroje s malým příspěvkem k celkové koncentraci nemá potřebný efekt toto je nutno brát v úvahu u zdrojů, které sice mohou mít vysokou emisi, avšak v důsledku velké vzdálenosti od lokality nebo využití vysokého komína se na její zátěži podílejí jen málo. České Budějovice, 3. - 5.11.2009 14

REDUKE PRO VÍE ZDROJŮ Efekt snížení emise u více zdrojů najednou, pro něž jsou známy jejich podíly na imisní zátěži P k a navržené redukce A k Možno sledovat pomocí vztahu, který získáme jednoduchým rozšířením vzorce pro jeden zdroj IZ IZ 0 Ak P k 1 ( 1 10000 Lze též konstruovat scénáře pro různé kombinace parametrů Optimální řešení je možné najít například pomocí nástroje EXEL Solver. M k ) České Budějovice, 3. - 5.11.2009 15

PŘÍKLAD VYUŢITÍ EXEL Solver Předpokládejme například, že imisní zátěž v zájmové loklalitě IZ 0 činí 115% imisního limitu Imisní zátěž se budeme snažit snížit redukcí emise 5 zdrojů, jejichž procentuální podíl na imisní zátěži P k činí po řadě 10, 15, 20, 28 a 27%, k = 1,2..5 Předpokládejme dále, že emise jednotlivých zdrojů je možné snížit po řadě nanejvýš o 20, 20, 20, 15 a 5% Za těchto omezujících podmínek hledáme optimální sadu procentuální redukce emisí jednotlivých zdrojů A k, k = 1,2..5 takovou, aby imisní zátěž lokality IZ po redukci odpovídala 99% imisního limitu Pomocí nástroje EXEL Solver vypočteme potřebná procentuální snížení emise zdrojů 15.06, 19.9, 19.86, 14.81 a 4.82%. České Budějovice, 3. - 5.11.2009 16

POUČENÍ Z TOHO PLYNOUÍ Provedena analýza přínosu snížení emise vybraného zdroje, který se spolupodílí na imisní zátěži ve vybrané lokalitě, ke splnění imisního limitu za předpokladu, že kromě snížení emise nedojde ke změně dalších parametrů zdroje ani rozptylových podmínek Ukazuje se, že ani masivní redukce emise nemusí přinést očekávaný efekt v oblasti snížení imisní zátěže. Čím vyšší je překročení imisního limitu, tím obtížnější je pomocí redukce emise jednoho zdroje dosáhnout snížení koncentrace pod imisní limit. Redukce emise zdroje s malým příspěvkem k celkové koncentraci nemá potřebný efekt; což je nutno brát v úvahu zejména u zdrojů, které sice mohou mít vysokou emisi, avšak v důsledku velké vzdálenosti od lokality nebo využití vysokého komína se na její zátěži podílejí jen málo. Analýzu je možno rozšířit na více zdrojů a konstruovat optimalizované scénáře efektu snížení emisí na splnění imisního limitu. České Budějovice, 3. - 5.11.2009 17

ANEBO JINAK : JEDNODUHÝ BOX MODEL d dt ( W L H ) Q u H W ( ) b Není zahrnuta depozice a chemické změny České Budějovice, 3. - 5.11.2009 18

ŘEŠENÍ BILANČNÍ ROVNIE d dt Q u H u H ( H ) ( b ) q ( b ) W L L L Kde q je měrná emise např. v µg.s -1.m -2 Za předpokladu, že H=konst. Řešení d dt q H t u L u L ( ) q L L ( t) (0) e ( b) (1 e u H b t u ) České Budějovice, 3. - 5.11.2009 19

ROZBOR ŘEŠENÍ Pro t >> je exp(-t.u/l) 0, pročež ( t) q u L H b Koncentrace přestane být závislá na výchozích podmínkách, nemění se s časem a pro jejich velikost jsou dominantní především měrné emise q a meteorologické podmínky rychlost proudění u výška směšovací vrstvy (inverze) H České Budějovice, 3. - 5.11.2009 20

Koncentrace [µg.m -3 ] TYPIKÉ STAGNAČNÍ PODMÍNKY Výška inverze 500 m Rychlost větru 0.5 m/s, na hranici bezvětří Plocha aglomerace 15x15 km Pozaďová koncentrace mimo aglomeraci nulová (netypické) Měrná emise 3 µg.s -1.m -2, tedy 675 g.s -1 z celé aglomerace (typické??) 1200 1000 800 600 400 (0)=1200 (0)=1050 (0)=900 (0)=750 (0)=600 (0)=450 (0)=300 (0)=225 > 150 µg.m -3 nad mezí pro vyhlášení regulace 200 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 České Budějovice, 3. - 5.11.2009 Čas [hod] 21

Koncentrace [µg.m -3 ] NÁRŮST RYHLOSTI VĚTRU O 25cm/s A JE ZREGULOVÁNO! 1200 1000 800 (0)=1200 (0)=1050 (0)=900 (0)=750 (0)=600 (0)=450 (0)=300 (0)=225 600 400 200 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 Čas [hod] České Budějovice, 3. - 5.11.2009 22

ZÁVĚR KAÍŘSKÉ OTÁZKY Jsme schopni pomocí regulace v aglomeraci dosáhnout nižší emise než např. oněch 675 g.s -1? Můžeme soutěžit s přírodou ve schopnostech regulovat imise? Patrně nikoliv, ale zkoušet to musíme! České Budějovice, 3. - 5.11.2009 23