ANIMAL PROTECTION AND WELFARE 2013 OCHRANA ZVÍŘAT A WELFARE 2013

ANIMAL PROTECTION AND WELFARE 2013 OCHRANA ZVÍŘAT A WELFARE 2013 20th International Conference 20. mezinárodní konference 25 September 2013 Brno, Czech Republic University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences Brno Veterinární a farmaceutická univerzita Brno PROCEEDINGS SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ ISBN 978-80-7305-654-4

Animal Protection and Welfare 2013 ANIMAL PROTECTION AND WELFARE 2013 OCHRANA ZVÍŘAT A WELFARE 2013 Organised by Faculty of Veterinary Hygiene and Ecology, University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences Brno, Czech Republic Ministry of Agriculture of the Czech Republic State Veterinary Administration of the Czech Republic Organizuje Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, ČR Ministerstvo zemědělství ČR Státní veterinární správa ČR Organising Committee Organizační výbor Doc. Ing. Eva Voslářová, Ph.D. MVDr. Jiří Dousek, Ph.D. MVDr. Jiří Kruml Hana Šírová Scientific Committee Odborný výbor Prof. MVDr. Vladimír Večerek, CSc., MBA Doc. MVDr. Milan Malena, Ph.D. Doc. MVDr. Vladimíra Pištěková, Ph.D. Doc. Ing. Eva Voslářová, Ph.D. 2

Ochrana zvířat a welfare 2013 Proceedings of the 20th International Conference Animal Protection and Welfare edited by the Conference Scientific Committee. Sborník příspěvků 20. mezinárodní konference Ochrana zvířat a welfare recenzovaný odbornou komisí konference. Produced by University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences Brno, Czech Republic First published 2013 2013 University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences Brno, Czech Republic Vydala Veterinární a farmaceutická univerzita Brno 1. vydání 2013 2013 Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, ČR All rights reserved. No part of this publication may be reproduced without the written permission of the copyright holder. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována bez písemného svolení vydavatele. ISBN 978-80-7305-654-4 3

4 Animal Protection and Welfare 2013

Ochrana zvířat a welfare 2013 http://www.maso-international.cz/ 5

Animal Protection and Welfare 2013 Contents Obsah Bartošová, J. Behaviour and welfare of mares: Mind the gap in horse breeding Rezervy v reprodukci koní: Chování a welfare plemenných klisen... 11 Bedáňová, I., Voslářová, E., Chloupek, J., Pištěková, V., Forejtek, P. Crate height as a factor influencing welfare of mallards during transport Výška transportních kontejnerů jako faktor ovlivňující welfare divokých kachen při přepravě... 12 Blahová, J., Svobodová, Z. Possibilities of chemical and biological monitoring of aquatic environment Možnosti chemického a biologického monitoringu vodního prostředí... 17 Bobić Gavrilović, B. International transport of zoo animals, related to animal welfare... 22 Bušová, M. Thermal stress and its impact on metabolism of fish Teplotní stres a jeho vliv na metabolismus ryb... 28 Conte, F., Passantino, A., Longo, S., Voslářová, E. Farmed fish welfare: consumer perception and choice... 31 Costinar, L., Pascu, C., Herman, V. Analysis of the plasmid profile of various bacteria from dogs with periodontal diseases 40 Čechovský, P. Transport and welfare of large animal victims Přeprava a welfare postižených velkých zvířat... 43 Černý, D. Animal Right: A philosophical perspective Práva zvířat: filosofická perspektiva... 46 Dobšíková, R. Separation anxiety in dogs and what to do? Separační anxieta u psů a co s tím?... 52 Doležal, A. How natural are animal rigts? On the question of subject of natural law Jak přirozená jsou práva zvířat? K otázce subjektu přirozených práv... 58 Doleželová, P., Chloupek, P. Animal protection in zoological gardens Ochrana zvířat v zoologických zahradách... 64 6

Ochrana zvířat a welfare 2013 Doleželová, P., Večerek, V. New subject Welfare of zoo animals and zoological garden activity, abandoned animals and animal shelters, circus animals and circuses activity at the University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences Brno Nový předmět Welfare zoozvířat a činnost zoologických zahrad, opuštěných zvířat a útulky pro zvířata, zvířat cirkusů a činnost cirkusů na VFU Brno... 71 Gardiánová, I., Hartl, M., Jebavý, L. Zoo visitors awareness of animal enrichment in zoo Prague Povědomí návštěvníků zoo o enrichmentu v zoo Praha... 74 Gardiánová, I., Kocourková, A., Jebavý, L. Big cats and cheetahs and use of social enrichment Velké kočkovité šelmy a gepardi a využití sociálního enrichmentu... 78 Gardiánová, I., Lajerová, M., Jebavý, L. The environmental enrichment for animals Enrichment pro zvířata... 82 Gardiánová, I., Půtová, R., Jebavý, L. The utilization of environmental enrichment for apes Využití obohacování prostředí u lidoopů... 87 Gardiánová, I., Štrachová, J., Jebavý, L. Environmental Enrichment for Animals and Public Awareness about Enrichment Obohacení prostředí pro zvířata a informovanost veřejnosti o obohacení prostředí... 91 Haladová, E., Kottferová, J., Fejsáková, M., Matos, R., Miňo, I. Aggression of dogs in Slovakia, myth or reality? Agresivita psov na Slovensku, mýtus alebo realita?... 95 Hrabčáková, P., Voslářová, E., Bedáňová, I., Pištěková, V., Chloupek, J. Progress of selected biochemical parameters during laying period in pheasant hens housed in enriched cages Vývoj vybraných biochemických parametrů během snáškového období u slepic bažanta obecného ustájených v obohacených klecích... 100 Hrabčáková, P., Voslářová, E., Bedáňová, I., Pištěková, V., Chloupek, J. Selected haematological indices in common pheasant hens housed in enriched cages during laying period Vybrané hematologické ukazatele u slepic bažanta obecného ustájených v obohacených klecích během snáškového období... 106 Hutařová, Z., Večerek, V. Pheasant hunting from the perspective of animal welfare and meat quality Lov bažantů z pohledu welfare a kvality zvěřiny... 111 Izmirli, S., Yasar, A. Comparison of Turkish and European Union farm animal welfare legislations... 114 Jebavý, L., Pastrňák, P., Svobodová, I., Gardiánová, I. Environmental enrichment possibilities in ferrets Možnosti obohacení prostředí u fretek... 117 7

Animal Protection and Welfare 2013 Kaucký, M. Animal in the new Civil Code Zvíře v novém občanském zákoníku... 123 Kejlová, K., Jírová, D., Vlková, A., Říhová, J., Kruml, J. National Institute of Public Health - contact point and reference laboratory for alternative methods according to Directive 2010/63/EU Státní zdravotní ústav - kontaktní místo a referenční laboratoř pro alternativní metody dle směrnice 2010/63/EU... 137 Kolomazník, P. Methodology for releasing young birds of prey and owls back to the wild Metodika vypouštění mláďat dravců a sov do volné přírody... 139 Komenská, K. Using animals for research purposes as an ethical problém... 143 Malena, M., Dousek, J., Semerád, Z., Smolová, A., Ninčáková, S., Valcl, O., Novák, J., Konečná, K., Večerek, V., Voslářová, E. Information to bulletin Animal Protection Programme situation in 2012 Informace k bulletinu Program ochrany zvířat situace v roce 2012... 148 Maršálek, P., Svoboda, M., Svobodová, Z., Zelníčková, L. Concentrations of neopterin, biopterin and cortisol associated with surgical castration with lidocaine Efekt lokální anestezie lidokainem při kastraci selat na koncentraci neopterinu, biopterinu a kortizolu... 161 Matejová, I., Modrá, H., Šišperová, E., Svobodová, Z. Effects of the mycotoxin deoxynivalenol on rainbow trout Účinky mykotoxinu deoxynivalenolu na pstruha duhového... 167 Melišová, M., Illmann, G., Chaloupková, H., Bozděchová, B. Farrowing pens versus farrowing crates sow activity (postural changes), sow responsiveness towards piglet vocalization and the effect on piglet mortality Volné versus klecové ustájení laktujících prasnic - aktivita prasnice (změny poloh), reaktivita prasnice na vokalizaci selat a vliv na mortalitu selat... 171 Müllerová, H. Legal regime of killing pest animals Hubení nežádoucích zvířat z hlediska práva... 173 Nádeníček, J. Successful breeding of polar bears in ZOO Brno Úspěšný odchov ledních medvědů v ZOO Brno... 179 Palkovičová, Z., Brouček, J., Hanus, A. Effect of seasons on concentrations and emissions of carbon dioxide in pig fattening Vplyv ročných období na koncentrácie a emisie CO 2 vo výkrme ošípaných... 181 Pascu, C., Costinar, L., Herman, V. The correlation between Salmonella serology and isolation of Salmonella in Romanian pigs at slaughter... 186 8

Ochrana zvířat a welfare 2013 Pištěková, V., Voslářová, E., Bedáňová, I. Welfare and organic farming from the perspective of laws Welfare a ekologický chov hospodářských zvířat z pohledu právních předpisů... 189 Plhalová, L., Živná, D., Bartošková, M., Svobodová, Z. The occurence of the pharmaceuticals in the aquatic environment and their effect on fish Výskyt léčiv ve vodním prostředí a jich vliv na ryby... 195 Pochopová, H., Voslářová, E., Bedáňová, I. Sales of live fish from the viewpoint of animal protection Prodej živých ryb z pohledu ochrany zvířat... 199 Porubová, L., Bielniková, H., Bílková-Fránková, H., Schůrek, J. Development of methods and testing in vitro on cell base models in Center of cell therapy and siagnostics and Public Health Institute in Ostrava Vývoj metod a testování in vitro na buněčných modelech v Centru buněčné terapie a diagnostiky a Zdravotním ústavu v Ostravě... 203 Radisavljević, K., Vučinić, M., Relić, R. Cortisol and glucose concentration in stray dogs under housing in new environment... 205 Rachač, V., Široká, Z., Svobodová, Z., Dvořák, R., Kouba, F. Aluminium phosphide poisoning in bulls Otrava býků fosfidem hlinitým... 210 Ševčíková, M., Modrá, H. In vitro tests on fish Možnosti in vitro testování u ryb... 214 Šimková, D. Inadequate system of wild animal rescue in the Czech Republic Nevyhovující systém záchrany volně žijících druhů zvířat v ČR... 217 Vlachová, L., Hradecká, L., Pinc, L., Jebavý, L. Aggressive dog behavior Agresivní chování psů... 221 Vlková, A., Kejlová, K., Jírová, D., Bendová, H. Alternative method for assessment of skin sensitization: non-radiolabelled Local Lymph Node Assay LLNA:DA Alternativní metoda pro stanovení senzibilizace kůže: neradioaktivní zkouška na lokálních lymfatických uzlinách: LLNA:DA... 224 Voslářová, E. Crocodiles as slaughter animals Krokodýl jako jatečné zvíře... 226 Voslářová, E. Twenty years of the Animal Protection and Welfare conference at the University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences Brno Dvacet let konference Ochrana zvířat a welfare na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno... 229 9

Animal Protection and Welfare 2013 Voslářová, E., Vomočilová, V. Stereotyped behaviour in cattle Stereotypní chování u skotu... 237 Vučinić, M., Pelemiš, M., Todorović, Z., Prostran, M., Radisavljević, K. Stray dog bites in Belgrade (2003-2011)... 240 Vučinić, M., Radisavljević, K., Bečkei, Ž. Visitors considerations on main roles of modern Zoos and Belgrade Zoo... 245 Yasar, A., Izmirli, S. The animal transport legislation in Turkey at the European Union admission process... 250 Žák, J. Companion for Life - a project of the University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences Brno supporting abandoned animals Společník pro život - projekt VFU Brno na podporu opuštěných zvířat... 253 Žák, J., Voslářová, E. Protection of dogs against cruelty Ochrana psů proti týrání... 256 Želinská, G., Bedáňová, I., Chloupek, J., Maršálek, P., Voslářová, E. Effect of probiotics on the development of basal levels of biopterin and neopterin in broilers Vliv probiotik na vývoj bazálních hladin biopterinu a neopterinu u brojlerů... 261 Želinská, G., Bedáňová, I., Voslářová, E., Hrabčáková, P., Chloupek, J., Plhalová, L. Effect of heat stress on corticosterone plasma levels in broilers supplemented with probiotics Vliv tepelného stresu na hladinu kortikosteronu v plazmě brojlerových kuřat při suplementaci probiotiky... 265 10

Ochrana zvířat a welfare 2013 BEHAVIOUR AND WELFARE OF MARES: MIND THE GAP IN HORSE BREEDING REZERVY V REPRODUKCI KONÍ: CHOVÁNÍ A WELFARE PLEMENNÝCH KLISEN Jitka Bartošová * Oddělení etologie, VÚŽV, v.v.i., Praha Uhříněves, ČR Department of Ethology, Institute of Animal Science, Czech Republic Summary Welfare-friendly animal management has been widely adopted as a target in horse breeding. Many horse farms have undergone positive changes in housing, daily regime or riding principles but this is often not the case of breeding management. Current scientific knowledge only hardly competes with traditional farm routine in mate selection, mating, management of pregnant and lactating mares, or foal rearing. Extremely unnatural and stressful environment the horses are exposed to during mating, pregnancy or early life compromises their welfare as well as results in lower reproductive success. Involving up-to-date knowledge on behavioural processes in common breeding practice would significantly improve both, horse welfare and reproductive outcome. The talk reviews the impact of breeding management on behaviour, welfare and reproductive success in domestic horse mares. Supported by AWIN, EU FP7 project No. 266213. Key words: horse welfare, breeding mares, breeding management Souhrn Chov koní přátelský k jejich životním potřebám se stává samozřejmým cílem chovatelů. Řada chovů přistupuje k pozitivním změnám v ustájení, denním režimu koní a využití koní. Méně pozornosti je zatím věnováno oblasti reprodukce a odchovu hříbat, kde nové vědecké poznatky jen těžko překonávají tradiční, po několik staletí budované postupy při výběru rodičovských párů, připouštění, v managementu březích a kojících klisen nebo odstavu hříbat. Koně jsou tak často vystaveni extrémně nepřirozenému a stresujícímu prostředí, které vede nejen k neuspokojivému welfare koní, ale rovněž snižuje reprodukční úspěšnost a zanechává dlouhodobé následky na odchovávaných hříbatech. Posun k welfare-friendly chovu tedy nejen zvýší životní úroveň koní, ale zlepší i chovatelské výsledky. Přednáška shrnuje zásadní vědecké poznatky o vlivu chovatelského managementu na reprodukční výsledky a welfare plemenných klisen. Příspěvek vznikl v rámci řešení projektu 7. RP EK AWIN (No. 266213 Animal Welfare Indicators). Klíčová slova: welfare koní, plemenné klisny, management chovu * bartosova.jitka@vuzv.cz 11

Animal Protection and Welfare 2013 CRATE HEIGHT AS A FACTOR INFLUENCING WELFARE OF MALLARDS DURING TRANSPORT VÝŠKA TRANSPORTNÍCH KONTEJNERŮ JAKO FAKTOR OVLIVŇUJÍCÍ WELFARE DIVOKÝCH KACHEN PŘI PŘEPRAVĚ Iveta Bedáňová 1*, Eva Voslářová 1, Jan Chloupek 2, Vladimíra Pištěková 1, Pavel Forejtek 1 1 Ústav veřejného veterinářství, ochrany zvířat a welfare, FVHE VFU Brno, ČR, 2 Ústav zootechniky a zoohygieny, FVHE VFU Brno, ČR 1 Department of Veterinary Public Health and Animal Welfare, Faculty of Veterinary Hygiene and Ecology, University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences Brno, Czech Republic, 2 Department of Animal Husbandry and Animal Hygiene, Faculty of Veterinary Hygiene and Ecology, University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences Brno, Czech Republic Summary The aim of this study was to investigate the effects of crate type (particularly its height) on selected biochemical indices in captive-reared mallards (Anas platyrhynchos). The physiological changes in response to 2-h-crating in crates of either 20 cm or 26 cm height were monitored in 6-week-old mallards. Plasma corticosterone concentrations showed an increase (P = 0.036) in mallards crated in crates of 26 cm height in comparison with control non-crated birds, whereas no difference in plasma corticosterone levels was found between mallards crated in crates of 20 cm height and control non-crated birds. Lower concentrations of plasma triglycerides (P < 0.05) and uric acid (P < 0.05) were found in crated mallards in comparison with control non-crated birds; the height of the crates had no effect. Mallards crated in crates of 26 cm height also exhibited a higher (P = 0.032) plasma lactate dehydrogenase concentration in comparison with control non-crated birds, whereas no difference (P > 0.05) was found in lactate dehydrogenase concentrations in mallards crated in crates of 20 cm height. Our results suggest that crating mallards in lower crates (20 cm) may be less stressful than keeping them in crates allowing vertical movements of the birds. Key words: corticosterone, crate, mallard, transport Souhrn Cílem studie bylo sledování vlivu výšky transportních kontejnerů na vybrané biochemické ukazatele u kachen divokých (Anas platyrhynchos) ve stáří 6 týdnů, umístěných na 2 hodiny do transportních kontejnerů o výšce buď 20 cm nebo 26 cm. U kachen umístěných v kontejnerech o výšce 26 cm byl prokázán (na rozdíl od kontejnerů s výškou 20 cm) nárůst plazmatického kortikostronu (p = 0,036) ve srovnání s kontrolní skupinou, která nebyla do kontejnerů umístěna. U kachen v obou typech kontejnerů byla zjištěna nižší koncentrace plazmatických triglyceridů (P < 0,05) a kyseliny močové (p < 0,05). Kachny umístěné do kontejnerů o výšce 26 cm vykazovaly na rozdíl od kachen v kontejnerech o výšce 20 cm také vyšší (p = 0,032) koncentraci LDH (laktátdehydrogenáza). Výsledky naznačují, že kachny umístěné do nižších transportních kontejnerů (20 cm) mohou být méně stresovány než ve vyšších kontejnerech, které jim umožňují vertikální pohyby. Klíčová slova: kachna, kontejner, kortikosteron, transport * bedanovai@vfu.cz 12

Ochrana zvířat a welfare 2013 Úvod V mnoha evropských zemích se již od 70. let minulého století značně rozšířil umělý odchov kachen divokých (Anas platyrhynchos) stejně jako dalších druhů lovné zvěře či ryb a jejich následné vypouštění do volné přírody s cílem zvýšení počtu jedinců v přírodních populacích (Laikre et al., 2006; Champagnon et al., 2009). Odhaduje se, že v České republice je ročně vypuštěno přibližně 200-300 000 jedinců kachny divoké z umělých odchovů, což znásobí přírodní populaci kachen asi 5-10 krát (Čížková et al., 2012). Přestože je umělý odchov a následné vypouštění kachen divokých dnes běžně používanou praktikou v mnoha evropských zemích, otázky ochrany zvířat a welfare spojené s odchovem kachen a následně souvisejícími procesy včetně transportu do místa vypuštění, nebyly ještě dostatečně prozkoumány. Uměle odchované kachny jsou obvykle vypouštěny jako nedospělí jedinci, tj. jsou transportovány z chovného zařízení do místa vypuštění ve věku několika týdnů a to na různé vzdálenosti. Výsledky předchozích studií naznačují, že divoké druhy ptáků mají specifické požadavky na podmínky transportu, tzn. obecná pravidla pro transport domácí drůbeže stanovená příslušnou legislativou EU mohou být nedostatečná pro zajištění jejich welfare (Voslářová et al., 2006; Suchý et al., 2007). Většina komerčně používaných transportních kontejnerů je určena pro drůbež a jejich design byl navržen primárně podle praktických a ekonomických požadavků. Podle Evropské dohody o ochraně zvířat při mezinárodní přepravě (Rada Evropy, 2004) by měla být zvířatům při transportu poskytnuta dostatečná výška odpovídající jejich velikosti a plánované cestě. Existuje však velice málo informací o tom, jak výška transportních kontejnerů ovlivňuje welfare přepravovaných ptáků (European Food Safety Authority, 2004). Vhodná velikost a výška kontejnerů byla zkoumána u drůbeže (např. Broom and Fraser, 2007; Wichman et al., 2010, 2012), ale autoři se liší v názoru, zda ptáci potřebují dostatečnou výšku pro vzpřímenou polohu při transportu nebo je jejich bezpečnost a stabilita nejlépe zajištěna, pokud jsou donuceni ležet. Tento nedostatek informací o požadavcích na welfare zvířat během transportu je velmi zřetelný právě u kachen divokých. Cílem studie bylo sledování vlivu výšky transportních kontejnerů na vybrané biochemické ukazatele u uměle odchovaných kachen divokých. Z důvodu separace vlivu výšky transportních kontejnerů od ostatních faktorů působících při transportu, bylo sledování provedeno u ptáků umístěných ve stacionárních kontejnerech za kontrolovaných podmínek. Materiál a metodika Vlivu výšky transportních kontejnerů na vybrané biochemické ukazatele byl sledován u kachen divokých (Anas platyrhynchos) ve stáří 6 týdnů (průměrná hmotnost 0,96 kg), uměle odchovaných na hluboké podestýlce s přístupem k vnějšímu výběhu. Kachny byly krmeny komerční krmnou směsí KS VK CH 2 (ADW Krahulov, ČR) a napájeny automatickými napáječkami. Ve věku 6 týdnů bylo náhodně vybráno 200 ptáků a umístěno náhodně do 20 kontejnerů dvou různých typů, používaných v praxi pro transport kachen divokých (š 60 cm x d 80 cm). Výška 10 kontejnerů byla 26 cm (kontejner A) a výška dalších 10 kontejnerů byla 220 cm (kontejner B). Hustota naskladnění ptáků v kontejnerech představovala přibližně 500 cm 2 /kg živé váhy a odpovídala hodnotám obvykle používaným pro transport kachen divokých v praxi. Kontejnery s kachnami byly umístěny v jedné vrstvě na podlaze klidné místnosti (při teplotě 24 C a 65 % rel.vlhkosti) po dobu 2 hodin. Poté byla odebrána krev z vena basilica (cca 3 ml) u náhodně vybraných 10 samců a 10 samic z kontejnerů typu A a u náhodně vybraných 10 samců a 10 samic z kontejnerů typu B. Současně byla odebrána krev z vena basilica i u 20 náhodně vybraných kachen (10 samců a 10 samic) z chovného zařízení, které nebyly v kontejnerech umístěny (kontrolní skupina). 13

Animal Protection and Welfare 2013 V rámci biochemických vyšetření byly stanoveny plazmatické koncentrace kortikosteronu, glukózy, laktátu, LDH, triglyceridů a kyseliny močové. Výsledky byly vyhodnoceny statistickým softwarem Unistat 5.6. Pro zjištění statistické významnosti rozdílů mezi skupinami byla použita ANOVA (1 faktor s 3 úrovněmi: kontejner A, B, kontrola) a následně Tukey-HSD test. Výsledky a diskuze Výsledky biochemických vyšetření u kachen divokých umístěných do dvou typů transportních kontejnerů (výška 26 cm nebo 20 cm) po dobu 2 hodin a u kontrolních kachen divokých, které nebyly do kontejnerů umístěny, jsou uvedeny v tabulce č. 1. Tabulka 1. Vybrané biochemické ukazatele u kachen divokých umístěných do transportních kontejnerů o výšce 26 cm (Kontejner A) nebo výšce 20 cm (Kontejner B) po dobu 2 hodin a u kontrolních kachen divokých (n = 20/skupina). Biochemický parametr Skupina Kontrola Kontejner A Kontejner B Kortikosteron, ng/ml 7,87 ± 1,31 b 12,54 ± 1,56 a 8,13 ± 1,12 a,b Glukóza, mmol/l 11,66 ± 0,17 a 12,13 ± 0,21 a 11,98 ± 0,21 a LDH, kat/l 4,12 ± 0,21 b 5,23 ± 0,39 a 5,04 ± 0,26 a,b Laktát, mmol/l 5,86 ± 0,38 a 5,26 ± 0,24 a 4,93 ± 0,24 a Triglyceridy, mmol/l 1,32 ± 0,16 a 0,93 ± 0,04 b 0,86 ± 0,06 b Kys. močová, kat /l 189,7 ± 17,5 a 136,5 ± 6,5 b 142,5 ± 9,0 b a,b Průměry v řádku s rozdílnými indexy se významně liší (p < 0,05). LDH = laktátdehydrogenáza Jak vyplývá z tabulky, u kachen umístěných po dobu 2 hodin do transportních kontejnerů o výšce 26 cm došlo k významnému (p = 0,036) nárůstu hladiny plazmatického kortikosteronu ve srovnání s kontrolními kachnami, které do kontejnerů umístěny nebyly, zatímco u kachen v kontejnerech o výšce 20 cm nebyl nalezen významný rozdíl v koncentraci plazmatického kortikosteronu ve srovnání s kontrolou. Výsledky tedy naznačují, že vyšší prostor nad ptáky uvnitř kontejneru nemusí být spojován s lepší úrovní welfare. Rozdílná hladina stresu u kachen umístěných v kontejnerech o různé výšce může být vysvětlena rozdílným chováním ptáků v závislosti na dostupném prostoru. Ptáci umístění v omezeném prostoru mají tendenci k větším vertikálním pohybům, pokud jim jsou výškou kontejneru umožněny. Toto prokazují i výsledky autorů Wichman et al. (2010), kteří sledovali chování krůt umístěných v kontejnerech o různých výškách. Pohyby jednoho ptáka přes druhého mohou být pro ně stresující. Navíc, i bezpečnost a stabilita ptáků může být lépe zajištěna, pokud jedinci během transportu nestojí vzpřímeně. Zatímco stresogenní vliv na hladinu kortikosteronu je často dokumentován, pouze málo autorů se zaměřuje na změny v jiných biochemických ukazatelích v souvislosti se stresem vyvolaným umístěním ptáků do transportních kontejnerů. V našem experimentu byl pozorován pokles hladiny plazmatických triglyceridů (p < 0,05) a kyseliny močové (p < 0,05) u kachen umístěných do transportních kontejnerů ve srovnání s kontrolou, přičemž výška kontejnerů v tomto případě žádný vliv neměla. Voslářová et al. (2011) uvádějí pokles koncentrací triglyceridů u brojlerů 75 min po umístění do kontejnerů a Chloupek et al. (2008) zjistili snížení hladiny triglyceridů u brojlerů umístěných v kontejnerech po dobu 4 h. Nijdam et al. (2005) vysvětlují nižší koncentraci 14

Ochrana zvířat a welfare 2013 triglyceridů, glukózy a laktátu restrikcí příjmu potravy, která vyvolává u přepravovaných kuřat negativní energetickou bilanci a stres. Stejné závěry je možno vyvodit i pro transportované kachny, avšak výraznější pokles hladiny glukózy v plazmě je možno očekávat až po časovém úseku delším než 2 h. Voslářová et al. (2011) nenašli žádné změny v koncentraci glukózy u brojlerů umístěných 2 h v transportních kontejnerech a stejně tak i Voslářová et al. (2012) neuvádějí žádné změny v hladině glukózy u bažantů po 2 h v transportních kontejnerech, což potvrzuje i naše výsledky získané v experimentu s kachnami divokými. Kachny umístěné v kontejnerech o výšce 26 cm vykazovaly také vyšší (p = 0,032) hladinu LDH v plazmě ve srovnání s kontrolní skupinou, zatímco u kachen umístěných v kontejnerech o výšce 20 cm žádný rodíl od kontroly nalezen nebyl. Změny v hladině LDH jsou přímo spojeny se změnami v hladině plazmatického laktátu. Voslářová et al. (2011) uvádějí vzestup koncentrace laktátu 30 min po umístění brojlerů do kontejnerů a další nárůst hladiny po dobu 2 h. Dobře dokumentovány jsou vyšší hladiny laktátu v důsledku akutního stresu během odchytu a manipulace s ptáky (např. Voslářová et al., 2008, 2011; Chloupek et al., 2011). Vysoká hladina laktátu ukazuje na neschopnost oběhového systému zásobovat pracující svaly dostatkem kyslíku, což vede k anaerobní oxidaci (Abdelatif and Modawi, 1994). Vošmerová et al. (2010) uvádějí nejvyšší koncentrace laktátu bezprostředně po manipulaci s ptáky před transportem a naznačují, že tyto zvýšené hladiny jsou výsledkem výrazné aktivity bránících se ptáků během manipulace. To by mohlo být i vysvětlením pro významný nárůst hladiny LDH u kachen umístěných 2 h ve vyšších kontejnerech, v nichž jsou ptáci více aktivní, zatímco u kachen v nižších kontejnerech nebyl nalezen žádný rozdíl v hladině LDH ve srovnání s kontrolními kachnami. Závěr Z výsledků studie vyplývá, že umístění kachen divokých do nižších transportních kontejnerů (20 cm) může mít menší stresogenní vliv než umístění do kontejnerů, které umožňují ptákům vertikální pohyb. Nicméně, je nutno provést další studie, které by umožnily zjistit dopad dalších faktorů, které hrají roli při přepravě kachen divokých. Ačkoliv jsou každý rok přepravovány miliony uměle odchovaných kachen divokých z odchovných zařízení do míst jejich vypuštění, stále máme pouze velmi málo znalostí o správných podmínkách, které by zajistily odpovídající welfare kachen během transportu. Literatura Abdelatif, A.M., Modawi, S.M. (1994): Effects of hyperthermia on blood constituents in the domestic rabbit (Lepus cuniculus). Journal of Thermal Biology 19: 357-363. Broom, D.M., Fraser, A.F. (2007): Domestic animal behaviour and welfare. 4th edn. Cambridge University Press, Cambridge. Champagnon, J., Guillemain, M., Gauthier-Clerc, M., Lebreton, J.D., Elmberg, J. (2009): Consequences of massive bird releases for hunting purposes: Mallard Anas platyrhynchos in the Camargue, southern France. Wildfowl 2: 184-191. Chloupek, P., Večerek, V., Voslářová, E., Bedáňová, I., Suchý, P., Pištěková, V., Kozák, A. (2008): Effects of different crating periods on selected biochemical indices in broiler chickens. Berliner und Munchener Tierarztliche Wochenschrift 121: 132-136. Chloupek, P., Bedáňová, I., Chloupek, J., Večerek, V. (2011): Changes in selected biochemical indices resulting from various pre-sampling handling techniques in broilers. Acta Veterinaria Scandinavica 53: 31. 15

Animal Protection and Welfare 2013 Cížková, D., Javůrková, V., Champagnon, J., Kreisinger, J. (2012): Duck s not dead: Does restocking with captive bred individuals affect the genetic integrity of wild mallard (Anas platyrhynchos) population? Biological Conservation 152: 231-240. Rada Evropy. 2004. Evropská dohoda o ochraně zvířat při mezinárodní přepravě (revidované znění) No. 193. Council of Europe Treaty Series, Strasbourg. European Food Safety Authority. 2004. Opinion of the Scientific Panel on Animal Health and Welfare on a request from the Commission related to the welfare of animals during transport, Question No. EFSA-Q-2003-094. The EFSA Journal 44: 1-36. Laikre, L., Palme, A., Josefsson, M., Utter, F., Ryman, N. (2006): Release of alien populations in Sweden. Ambio 35: 255-261. Nijdam, E., Delezie, E., Larnbooij, E., Nabuurs, M.J.A., Decuypere, E., Stegeman, J.A. (2005): Processing, products, and food safety Comparison of bruises and mortality, stress parameters, and meat quality in manually and mechanically caught broilers. Poultry Science 84: 467-474. Suchý, P., Bedáňová, I., Večerek, V., Voslářová, E., Pištěková, V., Chloupek, P., Vitula, F. (2007): Effects of transport stress and floor space reduction on selected biochemical indices in common pheasant (Phasianus colchicus). Archiv fur Geflugelkunde 71: 56-61. Voslářová, E., Bedáňová, I., Večerek, V., Pištěková, V., Chloupek, P., Suchý, P. (2006): Changes in haematological profile of common pheasant (Phasianus colchicus) induced by transit to pheasantry. Deutsche Tierarztliche Wochenschrift 113: 375-378. Voslářová, E., Chloupek, P., Bedáňová, I., Suchý, P., Pištěková, V., Večerek, V. (2008): The effect of pre-sampling handling time on blood plasma biochemical parameters of broilers. Deutsche Tierarztliche Wochenschrift 115: 62-65. Voslářová, E., Chloupek, P., Vošmerova, P., Chloupek, J., Bedáňová, I., Večerek, V. (2011): Time course changes in selected biochemical indices of broilers in response to pretransport handling. Poultry Science 90: 2144-2152. Voslářová, E., Bedáňová, I., Chloupek, P., Pištěková, V., Chloupek, J., Večerek, V. (2012): Changes in selected biochemical indices in common pheasants in response to their transport. Folia Veterinaria 56: 58-59. Vošmerová, P., Chloupek, J., Bedáňová, I., Chloupek, P., Kružíková, K., Blahová, J., Večerek, V. (2010): Changes in selected biochemical indices related to transport of broilers to slaughterhouse under different ambient temperatures. Poultry Science 89: 2719-2725. Wichman, A., Norring, M., Pastell, M., Algers, B., Poso, R., Valros, A., Saloniemi, H., Hanninen, L. (2010): Effect of crate height during short-term confinement on the welfare and behaviour of turkeys. Applied Animal Behaviour Science 126: 134-139. Wichman, A., Norring, M., Voutila, L., Pastell, M., Valros, A., Algers, B., Hanninen, L. (2012). Influence of crate height during slaughter transport on the welfare of male turkeys. British Poultry Science 53: 414-420. 16

Ochrana zvířat a welfare 2013 POSSIBILITIES OF CHEMICAL AND BIOLOGICAL MONITORING OF AQUATIC ENVIRONMENT MOŽNOSTI CHEMICKÉHO A BIOLOGICKÉHO MONITORINGU VODNÍHO PROSTŘEDÍ Jana Blahová *, Zdeňka Svobodová Ústav veřejného veterinářství, ochrany zvířat a welfare, Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Česká republika Department of Veterinary Public Health and Animal Welfare, Faculty of Veterinary Hygiene and Ecology, University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences Brno, Czech Republic Summary Aquatic environment is continuously polluted with different types of compounds, especially from the anthropogenic activities. Organic and anorganic pollutants may influence biological balance in aquatic ecosystem. Combination of chemical and biological monitoring is used for complex evaluation of aquatic pollution level. The aim of our study was to assess available information about possibilities of monitoring of aquatic environment. Key words: aquatic ecosystem, pollutants, biochemical markers, fish, abiotic and biotic matrices Souhrn Vodní prostředí je neustále znečišťováno různými druhy látek, které pocházejí především z antropogenní činnosti. Uvedené organické a anorganické polutanty mohou pak následně ovlivňovat biologickou rovnováhu ve vodním ekosystému. Pro komplexní posouzení míry znečištění vodního prostředí lze využít kombinaci chemického a biologického monitoringu. Cílem této práce bylo zhodnocení dostupných informací týkající se možností monitorování vodního prostředí. Klíčová slova: vodní ekosystém, polutanty, biochemické markery, ryby, abiotické a biotické matrice Úvod Do vodního prostředí se v důsledku intenzivní antropogenní činnosti dostávají různorodé sloučeniny, které mohou negativně ovlivňovat biologickou rovnováhu v recipientech. Jedná se o látky organického i anorganického původu, které do vodního prostředí vstupují především jako odpadní vody ze zemědělské a průmyslové činnosti, splaškové vody z domácností a v neposlední řadě také přečištěné odpadní vody vytékající z čistíren odpadních vod. Nezanedbatelný podíl na znečištění vodního ekosystému mají také polutanty, které do povrchových vod vstupují suchou a mokrou depozicí z atmosféry (Svobodová a kol., 1987; Pitter, 2009). Znečištění vodního prostředí se může projevovat různými způsoby, jako je například poškození stavu biocenózy, změny fyzikálně-chemických vlastností vody, nánosy, estetické závady a další (Pitter, 2009). Pro hodnocení míry znečištění vodního prostředí se běžně využívá kombinace chemického a biologického monitoringu, která umožňuje komplexní posouzení dané situace. V rámci chemického monitoringu se hodnotí obsah jednotlivých anorganických a organických polutantů v různých abiotických a biotických matricích. Při biologickém monitoringu se * blahovaj@vfu.cz 17

Animal Protection and Welfare 2013 sleduje odezva vodních organismů na výskyt kontaminantů ve vodním prostředí (např. biochemické markery, změna skladby rybí obsádky, abundance jednotlivých organismů a další). Schématické znázornění možností monitorování vodního prostředí je uvedeno na obrázku 1 (Svobodová a kol., 1987; van der Oost et al., 2003; Pitter, 2009). Obrázek 1. Schématické znázornění možností monitorování vodního prostředí Chemický monitoring Při chemickém monitoringu se provádí hodnocení výskytu cizorodých látek v abiotických (voda, sediment, plaveniny) a biotických matricích (ryby, zoobentos, fytobentos, fytoplankton, makrofyta a další). Různorodost matric umožňuje celoplošné sledování polutantů ve vodním prostředí. Z abiotických matric se za nejlepší indikátor kontaminace vodního prostředí považuje sediment, protože poskytuje informace o výskytu polutantů za delší časové období. Díky vysokému specifickému povrchu minerálních částic, vysokému obsahu organické hmoty a specifickým mikrobiálním procesům je schopen kumulovat různorodé organické i anorganické sloučeniny. Sediment se hojně využívá při monitoringu toxických kovů (např. kadmium, měď, rtuť, olovo a další) a nepolárních organických polutantů (např. polycyklické aromatické uhlovodíky, polychlorované bifenyly, pesticidy a další) (van der Oost et al., 2003). Výskyt cizorodých látek v sedimentu je významně ovlivněn složením sedimentu, které může být velice variabilní a je dáno směsí štěrku, písku, jílovitých částic a dalšího organického materiálu v závislosti na rychlosti proudění roku. Vzorkování sedimentu se provádí speciálními odběráky (např. drapákové, vpichové, shrabovací) podle určených norem a validovaných postupů. Ve vodních nádržích je odběr vzorků sedimentu zajišťován potápěči (Mudroch and MacKnihgt, 1994). Mezi další abiotickou matrici patří voda. Při vzorkování vody lze využívat dva základní způsoby odběru aktivní (bodový, jednorázový) a pasivní (dlouhodobý). Jednorázové odběry nejsou vhodné pro hodnocení dlouhodobé kontaminace vodního prostředí, jejich využití je především při diagnostice akutních případů znečištění a otrav ryb. Pro dlouhodobé zhodnocení kvality vodního prostředí jsou využívány pasivní odběry, při kterých se využívají tzv. pasivní vzorkovače (např. SPMD, POCIS, DGT). Vzorkovací medium je na sledované lokalitě exponováno kontinuálně a umožňuje tím zachytit i ultrastopové koncentrace cizorodých látek a především také periodickou kontaminaci. Uvedená technika je založena na volném přestupu analyzované látky z prostředí na sorpční medium na základě rozdílů chemických potenciálů a to až do vytvoření termodynamické rovnováhy. Jedná se o rychlou, 18

Ochrana zvířat a welfare 2013 efektivní a především jednoduchou metodu využívanou při monitorování širokého spektra organických i anorganických látek ve vodě (Huckins et al., 1993; Kočí a Grabic, 2008). Další využívanou abiotickou matricí jsou plaveniny, které jsou důležitou transportní složkou a poskytují informace o aktuálním stavu znečištění. Mohou být transportovány i na dlouhé vzdálenosti, a proto poskytují informace o prostorovém znečištění. Podobně jako u vzorkování vody, lze využívat aktivní a pasivní odběr (Gustafsson and Gschwend, 1997). V rámci chemického monitoringu lze využívat také biotickou matrici, ve které se provádí přímé stanovení vybraných cizorodých látek. Jedná se především o látky, které často patří do skupiny perzistentních sloučenin a mají tendenci bioakumulovat se v těle vodních organismů. Lipofilní organické sloučeniny se kumulují především v tkáních, které jsou bohaté na tuk. Do této skupiny patří například polychlorované bifenyly nebo organochlorované pesticidy. Naopak některé kontaminanty se kumulují v tkáních bohatých na protein (např. perfluorované sloučeniny - kumulace v plazmě) (van der Oost et al., 2003). Mezi nejvyužívanější indikátorové organismy vodního prostředí patří ryby, a to díky tomu, že představují konečný článek potravního řetězce. V našich podmínkách se v rámci monitoringu cizorodých látek v povrchových vodách jako indikátorový druh nejvíce využívá jelec tloušť (Leuciscus cephalus). Patří totiž mezi rozšířené druhy a s výjimkou horských pstruhových potoků je dostupný po celém toku řek (Svobodová a kol., 1987). Běžně se využívá při sledování výskytu kovů, polychlorovaných bifenylů, chlorovaných pesticidů, alkylfenolů a dalších polutantů (Randak et al., 2009; Blahova et al., 2010). V horních tocích řek a horských potocích se jako indikátorový druh využívá především pstruh obecný (Salmo trutta m. fario). V tekoucích vodách a přehradních nádržích se využívá plotice obecná (Rutilus rutilus). V přehradních nádržích lze jako indikátorový druh využít také cejna velkého (Abramis brama). Vhodnými druhy jsou zástupci dravých ryb, kteří stojí na konci potravního řetězce. V tekoucích vodách je jejich výskyt často velmi omezený, a proto své využití mají především při monitorování přehradních nádrží. Mezi nejvýznamnější zástupce ze skupiny dravců řadíme okouna říčního (Perca fluviatilis), štiku obecnou (Esox lucius), bolena dravého (Leuciscus aspius) nebo candáta obecného (Sander lucioperca) (Svobodová a kol., 1996). Pro chemický monitoring lze využít odběru a následných analýz biofilmů (tzv. nárostů), které představují složité heterogenní společenstvo různých vodních organismů (např. bakterie, prvoci, řasy, houby a další). Nárosty jsou přichycené nebo přirostlé k pevnému podkladu (např. vodní stavba, stonky vyšší vegetace, kameny a další) a pomocí sorpce, adheze, koheze nebo mechanického zachycení jsou schopny zadržovat různorodé částice z okolní vody (Svobodová a kol., 1987). Své uplatnění v rámci biomonitoringu mají i vybraní živočichové z řad makrozoobentosu, kteří žijí na dně a jsou schopny kumulovat cizorodé látky. V našich podmínkách patří mezi využívané druhy mlž slávička mnohotvárná (Dreissena polymorpha), jejíž hlavní výhodou je minimální schopnost migrace a vysoká tolerance vůči toxickým látkám, které je navíc schopna bioakumulovat (Kohušová a kol., 2011). Při monitorování řeky Skalice, která byla havarijně kontaminována polychlorovanými bifenyly, se osvědčila analýza celotělních vzorků pijavek rodu Erpobdella (Macova et al., 2009). Některé studie také využívají pro analýzu vybraných anorganických polutantů (např. kovy) vyšší rostliny, které se mohou vyskytovat buď ponořené pod hladinou nebo plavou na hladině (tzv. makrofyta) (Grulich a Vydrová, 2006). Biologický monitoring Vodní organismy jsou schopny citlivě reflektovat změny ve vodním prostředí, a proto jejich hodnocení v rámci biologického monitoringu má nezastupitelnou pozici. Jejich nepřítomnost, eventuelně změna v druhové diverzitě odráží dlouhodobější nepříznivé podmínky na 19

Animal Protection and Welfare 2013 sledované lokalitě. Nejčastěji se provádí hodnocení skladby rybí obsádky. Mezi citlivé druhy ryb se řadí především zástupci lososovitých ryb (např. pstruh obecný) (Svobodová a kol., 1987). V ekotoxikologických studiích se rozšířeně využívá sledování vybraných biochemických markerů (biomarkerů) u různých druhů vodních organismů. V kombinaci s chemickým monitoringem získané výsledky umožňují komplexní zhodnocení dané oblasti. Biochemické markery představují měřitelnou odpověď organismů po expozici environmentálním polutantům. Změny lze pak následně hodnotit na různých úrovních jako je molekulární, biochemická, buněčná nebo tkáňová. Tyto ukazatele nejsou většinou specifické na danou látku, ale reagují na skupinu látek se stejným mechanismem účinku. Hlavní výhodou jejich použití je schopnost zachytit antagonické i synergické účinky jednotlivých druhů kontaminantů (van der Oost et al., 2003). Z biochemických markerů mají nezastupitelné využití ukazatele hodnotící endokrinní disrupci. Do vodního prostředí vstupují různorodé látky, které mohou interferovat se syntézou, sekrecí, transportem, vazbou, účinkem nebo rozkladem přirozených hormonů (Kujalová a kol., 2007). Mezi nejvýznamnější zástupce řadíme některé pesticidy (např. DDT, atrazin), polycyklické aromatické uhlovodíky, polychlorované bifenyly, musk sloučeniny, rtuť nebo hormonální antikoncepci. Významným biomarkerem, který se využívá při hodnocení výskytu těchto látek ve vodě, je fosfoglykolipoprotein vitellogenin. Vítellogenin je prekurzor vaječného žloutku a je primárně syntetizován v játrech samiček. Samci mají k dispozici pouze gen pro jeho tvorbu a k jeho syntéze může tedy dojít po expozici látkám s estrogenními účinky (van der Oost et al., 2003). V rámci hodnocení endokrinní disrupce lze provádět také histologické vyšetření gonád a sledování současného výskytu testikulárních a ovariálních tkání v gonádách (tzv. intersex) (Blahova et al., 2010). Mezi využívané biomarkery řadíme detoxikační enzymy (např. cytochrom P450, ethoxyrezorufín O-deethyláza, glutathion S-transferáza a další). Při detoxikaci cizorodých látek vznikají různorodé metabolity, které lze také využít jako vhodné biochemické markery. Sledování metabolitů mateřských sloučenin má hlavní využití předem u sloučenin, které v organismu podléhají rychlé biotransformace a následné eliminaci. Mezi využívané biomarkery z této skupiny patří například hydroxymetabolity polycyklických aromatických sloučenin (např. 1-hydroxypyren) (van der Oost et al., 2003). Pro hodnocení výskytu kovů ve vodním prostředí se jako vhodné ukazatele jeví metallothioneiny, což jsou nízkomolekulární proteiny bohaté na obsah cysteinu (van der Oost et al., 2003). U některých organických a anorganických polutantů byla prokázána schopnost indukovat oxidativní stres, tzn. narušit rovnováhu mezi produkcí reaktivních kyslíkových forem a systémy chránícími před působením těchto forem. Při hodnocení intenzity oxidativního stresu se sledují změny v mechanismu antioxidační ochrany prostřednictvím antioxidačních enzymů (např. glutathion reduktáza, glutathion peroxidáza, kataláza, superoxiddismutáza a další), látek s antioxidační funkcí (např. redukovaný a oxidovaný glutathion, kyselina močová, kyselina askorbová a další) a nebo přímým stanovením primárních a sekundárních produktů poškození biologických systému (např. malondialdehyd, karbonylové sloučeniny a další) (van der Oost et al., 2003).. Při biologickém monitoringu lze jako další biomarkery využít biochemické, hematologické, imunologické, genotoxické nebo neuromuskulární parametry. Významné využití má i hodnocení morfologických a kondičních ukazatelů, které vypovídají o celkovém zdravotním stavu a kondici jedince (např. hepatosomatický index, Fultonův koeficient a další). V některých případech je použití uvedených markerů limitováno citlivostí a jejich využití lze uplatnit spíše v experimentálních podmínkách (van der Oost et al., 2003). 20

Ochrana zvířat a welfare 2013 Závěr Předkládaná práce shrnuje základní informace týkající se možností monitorování cizorodých látek ve vodním prostředí. Získané výsledky umožňují v případě nutnosti provádět příslušná opatření s cílem zlepšení kvality vodního ekosystému dané oblasti. Povrchové vody jsou hodnoceny a monitorovány v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, která stanovuje rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Mimo jiné jsou zde také definovány hlavní znečišťující látky, které mohou negativně ovlivňovat vodní ekosystém. Literatura Blahova, J., Havelkova, M., Kritikova, K., Hilscherova, K., Halouzka, R., Modra, H., Grabic, R., Halirova, J., Jurcikova, J., Ocelka, T., Harustiakova, D., Svobodova, Z., 2010. Assessment of contaminaton of the Svitava and Svratka rivers in the Czech Republic using selected biochemical markers. Environmental Toxicology and Chemistry 29: 541-549. Gustafsson, O., Gschwend, P.M., 1997. Aquatic colloids: concepts, definitons, and current challenges. Limnology and Oceanography 42: 519-528. Grulich, V., Vydrová, A., 2006. Metodika odběru a zpracování vzorků makrocyt stojatých vod. Výzkumný ústav vodohospodářský, Praha, 13 s. Huckins, J.N., Manuweara, G.K., Petty, J.D., Mackay, D., Lebo, J.A., 1993. Lipid-containing semipermeable membráně device for monitoring organic contaminants in water. Environmental Science and Technology 27: 2489-2498. Kočí, V., Grabic, R., 2008. Vzorkování stopových koncentrací rizikových látek ve vodárenské praxi. Sborník konference Pitná voda 2008. W&ET Team, České Budějovice, 89-94 s. Kohušová, K., Havel., L., Vlasák, P., 2011. Zátěž ekosystému Bíliny antropogenními látkami. Vodohospodářské technicko-ekonomické informace 53: 16-18. Kujalová, H., Sýkora, V., Pitter, P., 2007. Látky s estrogenním účinkem ve vodách. Chemické Listy 101: 706-712. Macova, S., Harustiakova, D., Kolarova, J., Mahcova, J., Zlabek, V., Vykusova, B., Randak, T., Velisek, J., Poleszczuk, G., Hajslova, J., Pulkravoa, J., Svobodova, Z., 2009. Leeches as sensor-bioindicators of river contamination by PCBs. Sensors 9: 1807-1820. Mudroch, A., MacKnihgt, S., 1994. Handbook of techniques for aquatic sediemtn sampling. CRC Press, Inc., Boca Raton, EL, 210 pp. Pitter, P., 2009. Hyrochemie. Vydavatelství VŠCHT Praha, Praha, 592 s. Randak, T., Zlabek, V., Pulkrabova, J., Kolarova, J., Kroupova, H., Siroka, Z., Velisek, J., Svobodova, Z., Hajslova, J., 2009. Effects of pollution on chub in the River elbe, Czech Republic. Ecotoxicology and Environmental Safety 72: 737-746. Svobodová, Z., Hejtmánek, M., Hrbková, M., Vykusová, B., Piačka, v., Máchová, J., Kolářová, J., 1996. Monitoring zatížení povrchových vod ČR cizorodými látkami. In: Sborník vědeckých prací k 75. Výročí založení VÚRH. VÚRH JU Vodňany, 76-92. Svobodová, Z., Gelnarová, J., Justýn, J., Krupatuer, V., Máchová, J., Simanov, L., Valentová, V., Vykusová, B., Wohlgenuth, E., 1987. Toxikologie vodních živočichů. Státní zemědělské nakladatelství v Praze, Praha, 231 s. Van der Oost, R., Beyer, J., Vermuelen, N.P.E., 2003. Fish bioaccumulation and biomarkers in Environmental risk assessment: a review. Environmental Toxicology and Pharmacology 13: 57-149. 21

Animal Protection and Welfare 2013 INTERNATIONAL TRANSPORT OF ZOO ANIMALS, RELATED TO ANIMAL WELFARE Bojana Bobić Gavrilović * Chief Veterinarian, Nature Resource Network, Auckland Prague Dallas Lima Summary The sharing, and therefore often international transportation of animals among zoos, aquariums and safari parks is essential to the organizations primarily involved in the conservation of wildlife and endangered species, as well as education and conservation of biodiversity at the globallevel. Exchange and transfer of individuals is created by cooperative networks among individual zoos, aquariums, safari parks or a farm parks, and specialized partner companies collaborating with them. The basic guidance for proper treatment of zoo animals during transport is given by the World Association of Zoos & Aquaria (WAZA), a civil organization that provides support to zoos, safari parks and aquariums around the globe and the Air Transport Association IATA as an organization that represents, leads and serves the airline industry. The question is whether animal welfare can be protected during the transport of zoo animals internationally, especially over long intercontinental distances. The aim of this paper is to point out some of the problems that may arise during transfers, despite the clearly defined rules, regulations and conventions that describe transport of zoological animals, and if the rules and regulations can be improved by professionals themselves, given their long experience. The challenge of animal welfare protection during long distance transportation is above all the experts dealing with these issues, most notably the professional companies that have experience in planning and carrying out an international transport of zoological animals, but in close cooperation with all the links of this important chain: OIE, WAZA, IATA, Health and veterinary inspection at the local and regional level, CITES Office, Ministry of Environment, Ministry of Agriculture as well as veterinarians themselves who are involved in zoo's practicing. Key words: wild animals, animal welfare, international transportation, zoo animals Introduction The pros and cons of the existence of zoos, safari parks and aquariums is an issue that is still under discussion by critics and animal rights protectors. However, in the modern world these organizations are not any more an exhibition space for captured animals and have become centers for the conservation and preservation of endangered species, for biodiversity conservation, and environmental education and refinement of urban cities and areas. Zoo parks are playing an important role in the conservation of biological diversity and the conservation of species. Only among mammals, over 600 species are threatened by the destruction of their habitat, source of food or water and climate change. Since 1990 more than 20500 individuals of 140 endangered species are kept and bred in zoos and safari parks species have even successfully reintroduced to their natural habitat through the successful breeding programs of some zoological parks. In addition, it should be considered that during * chief.vet@conservationfocused.com 22