STRES

STRES ZÁTĚŽ, TÍSEŇ, TLAK, ÚZKOST BÝT VYSTAVEN VNĚJŠÍM SILÁM, TLAKŮM NEJBĚŽNĚJŠÍ PŘEDSTAVA: STRES JE SÍLA, KTERÁ ZPŮSOBUJE TĚLESNÉ NEBO PSYCHICKÉ VYČERPÁNÍ A UTRPENÍ

STRES PROŽÍVÁ ČLOVĚK, KTERÝ JE PŘÍMO OHROŽEN NEBO OHROŽENÍ OČEKÁVÁ MŮŽE OVLIVNIT PSYCHICKÉ A ZÁROVEŇ FYZICKÉ ZDRAVÍ POZOR: MNOHO Z NÁS MÁ STRES SPOJEN S NEGATIVNÍMI POCITY

2 DRUHY STRESU 1. EUSTRES (POZITIVNÍ VLIV ZÁTĚŽE) - krátkodobý stres - vyvolává tlak, který člověka stimuluje k lepšímu výkonu 2. DISTRES (NEGATIVNÍ VLIV ZÁTĚŽE) - dlouhodobý, chronický stres - překračuje naše hranice vyrovnání se s ním - vážné ohrožení zdraví, může přejít v deprese

2 složky stresu STRESOR STRESOVÁ REAKCE PODNĚT, KTERÝ SPOUŠTÍ STRESOVOU REAKCI JAKÁKOLIV ZMĚNA UVNITŘ I VNĚ ORGANISMU REAKCE NA STRESOR REAKCE, VE KTERÉ SE SNIŽUJE SCHOPNOST KONTROLY

DRUHY STRESORU 1. ZÁTĚŽOVÉ ŽIVOTNÍ UDÁLOSTI (NENADÁLÉ) 2. CHRONICKÉ STRESORY (DLOUHODOBÉ) 3. DROBNÉ DENNÍ NEPŘÍJEMNOSTI

ZÁTĚŽOVÉ ŽIVOTNÍ UDÁLOSTI STRESORY RŮZNÉ POVAHY A RŮZNÉ INTENZITY SMRT BLÍZKÉHO NEMOC BLÍZKÉHO ROZVOD ZTRÁTA ZAMĚSTNÁNÍ

CHRONICKÉ STRESORY DLOUHODOBĚ PŮSOBÍCÍ POTÍŽE A PROBLÉMY OVLIVŇUJÍCÍ ŽIVOTNÍ STYL A SPOKOJENOST ČLOVĚKA PODMÍNKY BYDLENÍ DLOUHODOBÉ DOJÍŽDĚNÍ DLOUHODOBÁ PÉČE O NEMOCNÉHO SOUSTAVNÝ NEDOSTATEK FINANCÍ

DROBNÉ DENNÍ NEPŘÍJEMNOSTI ZDÁNLIVĚ NEVÝZNAMNÉ KAŽDODENNÍ NELIBĚ PROŽÍVANÉ SITUACE DLOUHÁ FRONTA V OBCHODĚ TLAČENICE V DOPRAVNÍM PROSTŘEDKU KONFLIKT S RODIČEM, DOSPĚLÝM ZTRÁTA PŘEDMĚTŮ

STRESOVÁ REAKCE REAKCE, KTEROU VYVOLÁVÁ PŮSOBÍCÍ STRESOR MÁ 4 ROVINY, KTERÉ SE VZÁJEMNĚ PROLÍNAJÍ CHOVÁNÍ FYZIOLOGIE (ORGANISMUS) EMOCE (CITY) MYŠLENÍ

STRESOVÁ REAKCE ORGANISMUS CHOVÁNÍ EMOCE MYŠLENÍ

STRES A NAŠE ZDRAVÍ VŠECHNY REAKCE NA STRES OVLIVŇUJÍ NAŠE ZDRAVÍ 1. srdce a oběhový systém zvyšuje krevní tlak zvyšuje se hladina cholesterolu v krvi vede k arterioskleróze může vést k infarktu 2. migrenózní bolesti hlavy bolest hlavy nevolnost podrážděnost přecitlivělost na světlo a hluk

STRES A NAŠE ZDRAVÍ 3. zažívací systém žaludeční vředy zánět slinivky břišní 4. imunitní systém stres velmi snižuje obranyschopnost organismu Dokazují to studie porovnávající množství lymfocytů

STRES A NAŠE ZDRAVÍ 5. psychosomatické nemoci ( nemoci, které mají příčinu v psychických problémech, ale projevují se tělesně) dermatologické: padání vlasů, akné, nadměrné pocení, ekzém svalové: bolesti zad, svalové křeče dýchací: alergie, rýma, zánět průdušek pohlavní a močový trakt: zánět pochvy, impotence, problém s udržením moči endokrinní: obezita nervové: úzkost, slabost, bolest svalů, tiky oční: zánět spojivek

STRES A NAŠE ZDRAVÍ Pokud dlouhotrvající stres neřešíme, můţe dojít k depresi příznaky deprese: emoční labilita smutek, melancholie nespavost únava pocity méněcennosti pocit viny ztráta chuti k jídlu celkové rozčarování ze všeho sebevraţedné myšlenky

JAK SE MŮŽEME PŘED STRESEM CHRÁNIT? ROZVÍJÍME ZÁJMOVOU ČINNOST, PRAVIDELNĚ SPORTUJEME OMEZÍME ČINNOSTI, KTERÉ NÁS PŘÍLIŠ VYČERPÁVAJÍ NEBO ZABÍRAJÍ MNOHO ČASU A NEJSOU PRO NÁS PŘÍNOSEM - plánuj si svůj volný čas i činnosti, které chceme zvládnout, musí být mezi nimi rovnováha V NESNÁZI POŢÁDÁME O POMOC, NEBRÁNÍME SE SPOLUPRÁCI - vyhledávejme společnost lidí, v jejichţ společnosti můţeme získat lepší náladu. Smích je kořením ţivota. NEZAVÍRÁME PŘED PROBLÉMY OČI - naučme se vyhlíţet na budoucnost s nadějí a optimismem OSVOJME SI RŮZNÉ RELAXAČNÍ METODY

METODA RYCHLÉ RELAXACE 1. V SEDU NA ŽIDLI Zhluboka nadechnout ( rychle a tiše), sepnout ruce a tisknout je silně proti sobě, napnout svaly na nohách, vtáhnout břišní svaly, zatnout zuby. Vydržte tak asi 5 vteřin, pak vydechnout, nechat napětí rozplynout. A říct si uvolnění.

METODA RYCHLÉ RELAXACE 2. VE STOJE Zhluboka se nadechněme, sepněme ruce za zády a silně táhněme k sobě, napněte nohy v kolenech, abyste vytvořili svalové napětí v nohách, vtáhněte břišní svaly a stiskněte zuby. Vydržte 5 vteřin, pak vydechněte a uvolněte. Tyto rychlé formy uvolnění by se měly opakovat 2-3x po sobě, ale neměly by zabírat více než půl minuty.

METODA RYCHLÉ RELAXACE 3. PROTISTRESOVÉ DÝCHÁNÍ Začínáme hlubokým a pomalým nádechem nosem, v jehož průběhu pomalu v duchu počítáme do šesti, osmi až deseti podle kapacity a tempa vdechování vzduchu. Snažíme se nadechnout do břicha. Nesnažíme se při počítání dosáhnout co nejvyššího čísla, nepřirozené přemáhání by mohlo naopak přinést další stres. Na vrcholu nádechu na chvilku zastavme dech a pak začněme pomalu vydechovat. Výdech nosem by měl být delší než vlastní nádech.