OBSAH KAPITOLY ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ Ing. Lukáš Kučera změny rozvahových položek účet, druhy a funkce změny rozvahových stavů na účtech obraty, zůstatky a uzavírání účtů podvojný zápis syntetická a analytická evidence SOŠ SE Velešín rozvaha vyjadřuje stav aktiv a pasiv k určitému dni hospodářskou činností (nákup, výroba, prodej apod.) se majetek a zdroje dostávají do koloběhu, v němž mění svou formu proto často dochází ke změnám aktiv a pasiv KOLOBĚH MAJETKU dlouhodobý majetek si udržuje svou podobu, používáním se opotřebovává a na hospodářské činnosti se podílí dlouhou dobu oběžný majetek svou formu mění, jeho koloběh má ve výrobním podniku následující části: KOLOBĚH MAJETKU 1) Nákup materiálu za hotové (dochází k přeměně peněžních prostředků v zásobu materiálu) nebo na fakturu (vzniká závazek podnikateli u dodavatele, který se vyrovná po zaplacení) KOLOBĚH MAJETKU 2. Výroba dochází ke spotřebě materiálu a vzniku dalších nákladů (mzdy, energie apod.), výsledkem výroby jsou výrobky, které se prodávají 3. Prodej za hotové (směna výrobků za peněžní prostředky), na fakturu (vzniká pohledávka za odběratelem) 1
HOSPODÁŘSKÉ OPERACE A ÚČETNÍ PŘÍPADY A JEJICH VLIV NA ROZVAHU: hospodářské operace, které mají vliv na rozvahu musí být evidovány, tj. zapsány v účetních dokladech a jsou podkladem pro zápis do účetních knih změny rozvahových položek aktiv a pasiv, které vznikají na základě účetních případů, se mohou zachycovat přímo v rozvaze, a to změnou rozvahových stavů příslušných aktiv a pasiv to by ale znamenalo, že po každém účetním případu by se musela sestavit nová rozvaha 1. účetní případ úhrada faktury od odběratele 2. účetní případ dodavatelská faktura za materiál Co se stane??? přibudou nám peněžní prostředky (A+) a ubudou nám pohledávky (A ) A +, A Co se stane??? přibude nám zásoba materiálu (A+) a přibudou nám závazky (P +) A +, P + 3. účetní případ z běžného účtu zaplaceny daně finančnímu úřadu Co se stane??? ubudou nám peněžní prostředky (A ) a ubudou nám závazky (P ) A, P 4. účetní případ z bankovního úvěru zaplacena faktura dodavateli Co se stane??? ubudou nám závazky vůči dodavateli (P ), ale přibudou nám závazky vůči bance (P +) P, P + 2
každý účetní případ mění rozvahu nejméně ve dvou rozvahových položkách, a to o stejnou částku některé účetní případy vyvolávají změny na obou stranách rozvahy (změna A, P) některé účetní případy vyvolávají změny na jedné straně (změna A, změna P) po každém účetním případu musí nastat rozvahová rovnováha v podniku nelze po každé účetní operaci měnit rozvahu, protože: je to příliš pracné nebyly by k dispozici údaje o vývoji jednotlivých aktiv a pasiv (pouze jejich stavy) řešením je rozklad rozvahy na soustavu tabulek (účtů), kdy se pro každou rozvahovou položku (tzn. pro každé aktivum a pasivum) zřídí samostatná evidence, tj. přehledná tabulka, která se označuje jako účet (konto) ÚČET různá forma, nejčastěji tvar písmene T každý účet má 2 strany, na jedné se evidují přírůstky, na druhé úbytky aktiv a pasiv levá strana se označuje jako MÁ DÁTI (MD) pravá strana se označuje jako DAL (D) každý účet je označen názvem, který vysvětluje jeho ekonomický obsah (název rozvahové položky) MD strana debetní na vrub účtu D strana kreditní ve prospěch účtu ROZPIS ROZVAHY DO ÚČTŮ rozvahové účty dělíme na: a) aktivní (obsahují majetek podle složení) b) pasivní (obsahují majetek podle zdroje financování) 3
ROZPIS ROZVAHY DO ÚČTŮ na každém rozvahovém účtu se zachycuje stav jednotlivých aktiv a pasiv převzatý z rozvahy, který se označuje jako POČÁTEČNÍ STAV (PS) počáteční stavy se zapisují na stejnou stranu, na které byly v rozvaze (tj. aktivní účty na straně MD, pasivní na D) ROZPIS ROZVAHY DO ÚČTŮ kromě PS se na účtech zachycují změny způsobené účetními případy během účetního období, tj. přírůstky a úbytky A, P) při zjišťování konečného zůstatku (KZ) na konci účetního období se vychází z PS a z jeho změn (přírůstky, úbytky) ROZPIS ROZVAHY DO ÚČTŮ ROZVAHA (na konci předcházejícího úč. období) BĚŽNÉ ÚČETNÍ ZÁPISY ZÁKLADNÍ ZMĚNY NA ÚČTECH na rozvahové účty se zapisují přírůstky a úbytky aktiv a pasiv při jejich zápisech musí být dodrženy určité zásady ROZVAHA (na konci běžného úč. období) ZÁKLADNÍ ZMĚNY NA ÚČTECH 1. přírůstkem se PS zvyšují, proto se přírůstky aktiv a pasiv zapisují na stejnou stranu účtů, na které jsou PS, tzn. účtují se takto: u aktivních účtů na straně MD u pasivních účtů na straně D ZÁKLADNÍ ZMĚNY NA ÚČTECH 2. úbytkem se PS snižují, a proto se úbytky aktiv i pasiv zapisují na opačnou stranu než je PS, tzn. účtují se takto: u aktivních účtů na stranu D u pasivních účtů na stranu MD 4
MD PS AKTIVNÍ ÚČTY D MD PASIVNÍ ÚČTY PS D přírůstky (+) úbytky (-) úbytky (-) přírůstky (+) SHRNUTÍ POSTUPU ÚČTOVÁNÍ NA ROZVAHOVÝCH ÚČTECH nejprve se musí určit, na kterých účtech bude proveden účetní zápis u prvního účtu musí být určena strana, na které bude proveden účetní zápis stejně jako u prvního účtu, musí být i u druhého účtu rozhodnuto, na kterou stranu bude proveden účetní zápis při hospodářských operacích se vyskytují účetní případy, při nichž dochází ke spotřebě hospodářských prostředků podniku (spotřeba materiálu, opotřebení majetku), cizích prostředků a práce pracovníků podniku peněžnímu vyjádření této spotřeby říkáme NÁKLADY náklady se vracejí do podniku ve formě tržeb za prodané výrobky, zboží a služby, těm říkáme VÝNOSY pokud chceme získat výsledek hospodaření podniku, provedeme tento výpočet: zisk je vlastním zdrojem financování protože jsou výnosy majetkem podniku, účtují se na stranu D náklady představují snížení tohoto zdroje, proto se účtují na straně MD VH = VÝNOSY NÁKLADY (zisk, ztráta) 5
SCHÉMA MD VÝSL. HOSPODAŘENÍ D NÁKLADY VÝNOSY k řízení a kontrole nákladů a výnosů se vedou jednotlivé nákladové a výnosové účty MD NÁKL. ÚČTY D náklady MD VÝNOS. ÚČTY D výnosy operace, při nichž dochází ke vzniku N a V lze zobecnit takto: A. Zvýšení aktiv a vznik výnosů B. Zvýšení pasiv a vznik výnosů C. Snížení aktiv a vznik nákladů Druhy nákladových účtů: i. spotřeba materiálu ii. spotřeba energie iii. opravy a udržování iv. cestovné v. ostatní služby vi. mzdové náklady vii. odpisy dlouhodobého majetku Druhy výnosových účtů: i. Tržby za vlastní výrobky ii. Tržby z prodeje služeb iii. Tržby za zboží PODVOJNÝ ÚČETNÍ ZÁPIS každá hospodářská operace má dvě stránky, dvojí vliv např. nákup materiálu a) vyvolá zvýšení zásob b) vyvolá zvýšení závazku vůči dodavateli 6
PODVOJNÝ ÚČETNÍ ZÁPIS SOUVZTAŽNOST ÚČTŮ zápisy téhož účetního případu na dvou opačných stranách příslušných účtů se nazývají souvztažné zápisy účty na nichž se zapisuje tentýž účetní případ, jsou souvztažné účty PODVOJNÝ ÚČETNÍ ZÁPIS Př. FAP za nákup materiálu 180.000,- Kč (materiál byl přijat na sklad) MD Dodavatelé D MD Materiál D 180.000,- 180.000,- souvztažné účty OBRATY A ZŮSTATKY NA ÚČTECH koncem účetního období se zjišťuje na každém účtu úhrn přírůstků a úhrn úbytků součet částek na straně MD a na straně D jednotlivých účtů se nazývá OBRAT (pozor, do obratu se nezahrnuje PS) obraty účtů lze rozdělit na: a) obraty strany MD b) obraty strany D OBRATY A ZŮSTATKY NA ÚČTECH na konci účetního období se na každém účtu zjišťuje jeho konečný zůstatek (KZ) zůstatek účtu se vypočítá tak, že k PS se přičte obrat téže strany a odečte obrat strany druhé KZ lze také vypočítat jako rozdíl součtu strany MD a D (podle toho, zda je zůstatek je na straně MD nebo D se určuje povaha účtu) OBRATY A ZŮSTATKY NA ÚČTECH Příklad: Na BÚ byl k 1.1.2009 zůstatek 540.850,- Kč. Ve sledovaném účetním období byly na BÚ zaúčtovány tyto účetní případy 1. Úhrada od odběratele 56.000,- 2. Splátka úvěru 20.000,- 3. Zaplacení dodav. faktury 125.000,- 4. Vyúčtování odvodu peněz z pokladny na účet 100.000,- OBRATY A ZŮSTATKY NA ÚČTECH MD BĚŽNÝ ÚČET D PS 540.850,- (2) 20.000,- (1) 56.000,- (3) 125.000,- (4) 100.000,- OBRAT 156.000,- OBRAT 145.000,- KZ 551.850,- KZ = 540.850 + 156.000 145.000 7
POD skutečnosti, o kterých není účtováno, ale jsou důležité pro posouzení majetkové situace účetní jednotky, se sledují na podrozvahových účtech zaznamenává se zde zejména majetek, který účetní jednotka používá, ale nevlastní (např. najatý majetek, zásoby přijaté do úschovy) zůstatky se neuvádějí v rozvaze, nazývají se účty podrozvahové a mají charakter doplňujících informací TŘÍDĚNÍ ÚČTŮ ROZVAHOVÉ a) AKTIVNÍ b) PASIVNÍ VÝSLEDKOVÉ a) NÁKLADOVÉ b) VÝNOSOVÉ PODROZVAHOVÉ UZÁVĚRKOVÉ počáteční účet rozvažný, konečný účet rozvažný, účet zisků a ztrát SYNTETICKÁ A ANALYTICKÁ EVIDENCE podle stupně podrobnosti se účty člení na: 1) Účty syntetické 2) Účty syntetické v syntetické evidenci se zachycují souhrnné stavy a pohyby jednotlivých druhů aktiv a pasiv k takovým účtům patří např. účet dodavatelé, na němž se zachycují závazky vůči všem dodavatelům, ale nelze z tohoto účtu vyčíst, k jakým dodavatelům jsou jaké závazky obdobně je to i u jiných účtů pro potřeby podniku se vytvoří tzv. analytická evidence, která poskytuje podrobnější informace např. o závazcích u jednotlivých dodavatelů apod. proto se k jednotlivým syntetickým účtům tvoří účty analytické VYTVOŘENÍ ANALYTICKÉ EVIDENCE a) členění jednotlivých druhů majetku, hmotně odpovědných osob a míst uložení b) členění pohledávek dle jednotlivých dlužníků, členění závazků dle jednotlivých věřitelů c) členění na českou a cizí měnu při účtování o pohledávkách a závazcích, peněžních prostředcích 8
VYTVOŘENÍ ANALYTICKÉ EVIDENCE d) členění pro daňové účely, např. pro potřeby DPH (10%, 20%) e) členění pro potřeby zúčtování s institucemi sociálního a zdravotního pojištění VYTVOŘENÍ ANALYTICKÉ EVIDENCE např. členění pokladny na korunovou a valutovou (možné ještě dále členit valutovou pokladnu EUR, GBP, CHF apod.) např. členění dodavatelů na dodavatele A, dodavatele B a dodavatele C VEDENÍ ANALYTICKÉ EVIDENCE při vedení analytické evidence platí stejné zásady, jako při účtování na syntetických účtech v analytické evidenci se zápisy mohou provádět: a) v peněžním vyjádření b) v hmotném vyjádření c) kombinací obou předchozích VEDENÍ ANALYTICKÉ EVIDENCE mezi účty syntetické a analytické evidence je vzájemná vazba musí platit, že součet PS a obratů na straně MD i D všech analytických účtů se musí rovnat PS a obratům příslušného účtu syntetického tato návaznost se ověřuje tzv. kontrolní soupiskou analytické evidence OTEVÍRÁNÍ A ZAVÍRÁNÍ ÚČTŮ zaúčtování PS na rozvahových účtech se provádí pomocí Počátečního účtu rozvažného (PÚR), a to tak, aby byla dodržena zásada podvojnosti protože PS aktivních účtů musí být na straně MD, musí být na PÚR zaúčtován na opačné straně (tj. na straně D) PÚR musí mít stejný součet na obou stranách, tj. nevykazuje KZ OTEVÍRÁNÍ A ZAVÍRÁNÍ ÚČTŮ aby byla dodržena podvojnost, i pokud jde o účetní zápisy KZ, zřizuje ze Konečný účet rozvažný (KÚR), na který se převedou KZ účtů obraty výsledkových účtů se koncem roku převádějí na Účet zisku a ztrát, takže také nevykazují žádný zůstatek 9