Mamaliologický průzkum na území PR Palkovické hůrky

1.17.4. Mamaliologický průzkum na území PR Palkovické hůrky 1. Cíl průzkumu Provedení Inventarizačního průzkumu drobných zemních savců a netopýrů na území PR Palkovické hůrky. 2. Specifikace rozsahu průzkumu Aktuální inventarizace výskytu fauny drobných zemních savců a netopýrů na území PR Palkovické hůrky; vytvoření nálezové databáze dat s doplňkovými údaji; srovnání aktuálního stavu s daty z předchozích mapování a inventarizačních průzkumů na území PR; doporučení vhodných managementových opatření ochrany přírody. 3. Použitá metodika Metodika průzkumu byla stanovena dle Metodiky inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území, kap. III, podkap. 11. (AOPK ČR 2005) a novějšího přepracovaného vydání kap. III, podkap. 15. (AOPK ČR 2009). Průzkum netopýrů byl prováděn metodou detektoringu, tzn. detekce ultrazvukových signálů vydávaných netopýry. Touto metodou lze zjistit druhové složení, početnost nikoli. Pro tuto metodu byl použit heterodynovací typ detektoru Pettersson D 230. Pokud to bylo možno, byl netopýr pozorován i vizuálně, tzn. způsob letu a lovu. Hlasové signály byly dále nahrávány na diktafon Olympus DS-65 pro kontrolní analýzu druhu. Nahrávky byly konzultovány s chiropterologem Mgr. Martinem Gajdošíkem, Ph.D. Detektoring probíhal na předem vytyčených transektech, resp. bodech, které byly stanoveny tak, aby byly podchyceny všechny typy stanovišť (tab. č. 1, mapa č. 2). V místech, kde liniovou metodu nebylo vhodné použít (nevhodný povrch s rušícími prvky pro poslech signálů jako jsou větve, vysoká tráva), byl proveden bodový průzkum. Detektoring začínal půl hodiny po západu slunce, končil po polovině noci. Za jednu noc byly projity všechny linie a body. Intenzita letové aktivity byla vypočtena jako podíl počtu pozitivních minut (tzn. minut, ve kterých byl zaznamenán hlas netopýra) a celkové doby průzkumu zaznamenávání hlasů. Průzkum netopýrů byl proveden ve dvou návštěvách: 25. 8. a 5. 9. 2010. Při druhé návštěvě začínala detekce v opačném pořadí transektů. Tab. č. 1: Popis prostředí jednotlivých transektů a bodů zvolených pro průzkum netopýrů transekt / popis prostředí bod 1 buková kmenovina bez podrostu 2 zpevněná cesta v lesním porostu 3 buková kmenovina bez podrostu 4 buková kmenovina bez podrostu 5 nezpevněná cesta mezi mladým listnatým porostem a porostem smrků 6 buková kmenovina bez podrostu 1

7 nezpevněná cesta rozšířená o prostor pro sklad dřeva (volný vzdušný prostor) 8 podmáčené stanoviště s probírkou a mladými buky 9 podmáčené stanoviště u potoka s probírkou a mladými buky Pro průzkum drobných zemních savců byla zvolena metoda odchytů pomocí živolovných sklapovacích pastí v liniích. Linie byly vybrány tak, aby postihly všechny typy stanovišť lesního komplexu vyskytující se ve zkoumaném území (mapa č. 3). Popis jednotlivých stanovišť je uveden v tab. č. 2. Celkově za jednu odchytovou návštěvu bylo položeno 90 pastí ve sponu cca 5 metrů v celkové délce 450 m. Vzhledem k relativně malé rozloze rezervace byl počet položených pastí v jednotlivých stanovištích ovlivněn jejich velikostí. V případě nedostatečného výsledku (např. nechycení žádného druhu) v daném stanovišti v první návštěvě, bylo ve stejném stanovišti pokračováno s odchyty i u příští návštěvy. Použitá metoda je vhodná pro krátkodobý průzkum, kdy je potřeba podchytit co nejvíce druhů. Průzkum byl proveden v podzimních měsících, kdy je populační hustota drobných zemních savců obecně nejvyšší, je tedy větší šance podchytit i vzácnější druhy. Pro zjištění početnosti jedinců a poměru pohlaví v populacích jednotlivých druhů tato metoda není vhodná. Ideální je použít metodu CMR-odchyty (capture-mark-recapture), která je časově a finančně náročnější. Při použité metodě v tomto průzkumu jsou tyto údaje jen orientační, kdy je velká pravděpodobnost, že bude několikrát chycen stejný jedinec, kterého neodlišíme od ostatních jedinců. I poměr pohlaví je ovlivněn stejnou chybou a navíc je potřeba pro správný údaj získat dostatečně velký vzorek populace. Samotný průzkum byl proveden dvěmi odchyty: 9.-10. 10. a 21.-22. 10. 2010, pasti byly exponovány vždy jednu noc. Kontrola pastí probíhala od soumraku do svítání v časovém rozpětí cca 2 hodin. Jako návnada byly použity ovesné vločky promíchané s tuňákem v rostlinném oleji. Tab. č. 2: Charakteristika stanovišť v PR Palkovické hůrky, ve kterých probíhal odchyt drobných zemních savců Číslo stanoviště Charakteristika stanovišť buková kmenovina s nízkým zakmeněním bez keřového a bylinného 1 patra 2 smíšená listnatá tyčovina bez podrostu bylin silně proředěná buková kmenovina s valy z naskládaných větví 3 (vhodný úkryt) 4 prameniště s mladou bučinou 5 částečně podmáčená vykácená plocha s nálety buku a lípy 6 bezejmenný potok, v okolí nálety listnáčů 7 bučina s příměsí s částečně vytvořeným podrostem bylin 8 Rybský potok Nomenklatura živočichů byla použita podle mezinárodní encyklopedie rostlin, hub a živočichů BioLib (www.biolib.cz). Stupeň ohrožení podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., podle červeného seznamu ohrožených druhů České republiky a podle přílohy II a IV Směrnice Rady č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě 2

rostoucích rostlin je uveden v komentářích u jednotlivých druhů (pokud existuje) a v závěru v tab. č. 6. Místa pořízení fotografií uvedených ve zprávě jsou zakresleny v mapě č. 1. 4. Výsledky 4.1. Netopýři Během průzkumu v roce 2010 byly v PR Palkovické hůrky byly zjištěny 3 druhy netopýrů (mapa č. 2). Jejich přehled s relativním počtem pozitivních minut je uveden v tab. č. 3. Tab. č. 3: Relativní aktivita netopýrů v PR Palkovické hůrky Druh / Návštěva 25. 8. 2010 5. 9. 2010 relativní počet pozitivních min. (%) relativní počet pozitivních min. (%) Celkově za obě návštěvy relativní počet pozitivních min. (%) Rhinolophus hipposideros 25,0 0 9,1 Nyctalus noctula 50,0 57,1 54,5 Pipistrellus pipistrellus 25,0 42,9 36,4 celkem 100 100 100 relativní počet pozitivních min. (%) 2,7 3,9 3,3 Z tab. č. 3 vyplývá, že aktivita netopýrů ve zkoumaném území byla velice slabá. Ač byla prochozena velká část území, během pochůzky bylo zaznamenáno minimum jedinců např. i u takového druhu, který má silné, daleko slyšitelné signály (netopýr rezavý). Prostředí rezervace (transekty 1, 3, 4 a 6) je typické pro netopýra velkého, který byl předpokládán, ale nebyl zjištěn. Netopýr velký potřebuje pro lov listnatou kmenovinu bez podrostu, kde loví střevlíkovité brouky. Při návštěvách tato kořist byla zjištěna výjimečně. Zpevněná cesta (transekt 2) vedoucí skrz územím poskytuje dostatečný prostor pro lov druhů, kteří loví v liniích tam a zpět, přesto zde byl zaznamenán jen jednou netopýr rezavý a netopýr hvízdavý. Bod 7, tj. volný prostor nad nezpevněnou cestou, byl na jedince netopýrů nejbohatší. Na podmáčeném stanovišti s potokem a rozvolněnou částí s mladými buky (body 8 a 9) nebyl zaznamenán žádný jedinec netopýra. Na lokalitě se nachází stromy s dutinami, tzn. typické úkryty netopýrů, v nehojném počtu roztroušené po celé ploše. Během průzkumu nebyl nalezen žádný úkryt ani místa sociálních kontaktů. Komentář k jednotlivým druhům Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) druh typický svými letními koloniemi samic v teplých prostorech půd různých staveb. Je to pomalý lovec, sběrač především v podrostu světlých lesů. V PR byl zaznamenán jeden lovící jedinec na transektu 1. Jedná se 3

o významný, hůře zjistitelný druh a ač na tomto transektu byl stráven delší čas, další jedinec již nebyl zaznamenán. Podle vyhlášky kriticky ohrožený druh, podle červeného seznamu kriticky ohrožený, podle směrnice druh přílohy II. Netopýr rezavý (Nyctalus noctula) stromový druh, lovící z kraje večera nad otevřenými plochami, později nad korunami stromů. V PR využíval k lovu především volný vzdušný prostor mezi kmeny buků ve střední části rezervace (transekt 2 a 4). Byl také zjištěn ve volném prostoru, který poskytuje rozšířená nezpevněná cesta pro skládku dřeva v horní části rezervace (bod 7). Podle vyhlášky silně ohrožený druh. Netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus) štěrbinový druh. Potravu loví nad vodní hladinou nebo v těsné blízkosti stromové vegetace. V PR byl zaznamenán v lesním porostu na transektu 2 a 6. Podle vyhlášky silně ohrožený druh. 4.2. Drobní zemní savci V PR Palkovické hůrky v roce 2010 byly odchyceny 4 druhy drobných zemních savců (mapa č. 3). Tab. č. 4 uvádí absolutní počet odchycených jedinců v jednotlivých stanovištích za obě odchytové noci. Tab. č. 4: Přehled zjištěných druhů drobných zemních savců a jejich početnost v jednotlivých stanovištích PR Palkovické hůrky druh/stanoviště č. 1 2 3 4 5 6 7 8 Celkem Sorex araneus 1 1 Neomys fodiens 2 1 3 Clethrionomys glareolus 1 4 5 2 12 Apodemus flavicollis 4 1 14 5 1 28 7 18 78 Celkem 4 1 15 11 7 31 7 18 94 Orientační poměr pohlaví byl stanoven jen u početnějších druhů (tab. č. 5). Tab. č. 5: Orientační poměr pohlaví u norníka rudého a myšice lesní (do uvedeného počtu odchycených samců a samic nebyli započítáni jedinci, u kterých se nepodařilo zjistit pohlaví z důvodu jejich útěku dřív než došlo k určení) druh samci/samice poměr pohlaví Clethrionomys glareolus 5/5 1 Apodemus flavicollis 39/34 1,15 Komentář k jednotlivým druhům 4

Rejsek obecný (Sorex araneus) jeden z našich nejběžnějších drobných savců. Nejhojnější je v lužních lesích, vlhkých loukách a podél potoků. Na lokalitě chycen pouze u bezejmenného potoka v počtu jednoho exempláře. Vzhledem k tomu, že se obecně jedná o hojný druh a letošní rok byl charakteristický gradací drobných zemních savců, je předpoklad, že jeho výskyt ve zkoumaném území nebude vzácný. Rejsec vodní (Neomys fodiens) u nás největší druh z čeledi rejskovití (Soricidae), dobře přizpůsobený k životu ve vlhkém prostředí se stojatou vodou. Rejsec byl odchycen na podmáčených stanovištích č. 4 a 5 po jednom exempláři. Vzhledem k tomu, že v rezervaci se nachází vhodná podmáčená stanoviště, čili vhodné prostředí pro tento druh, je i zde předpoklad, že se zde bude nalézat v hojném počtu. Norník rudý (Clethrionomys glareolus) běžný hlodavec, upřednostňující především listnaté lesy s bohatým podrostem, využívající ale i další typy prostředí. V území byl nalezen jak v suchých, tak podmáčených stanovištích (stanoviště č. 3, 4, 5 a 6) v celkovém počtu 12 exemplářů. Orientační poměr pohlaví byl 1:1. Myšice lesní (Apodemus flavicollis) obývá především listnaté lesy, často se vyskytuje podél vodních toků. Ve sledovaném území se jednalo o nejhojnější druh v počtu 78 odchycených exemplářů. Poměr pohlaví u odchycených jedinců byl vyrovnaný. Druh se vyskytoval ve všech typech stanovišť, ale je zde zřejmá preference vodního prostředí, kdy byl nejčastěji odchycen podél bezejmnenného a Rybského potoka (stanoviště 6 a 8). Nepotvrzené druhy z předchozích průzkumů Během průzkumu provedeného v roce 2002 uvedeného v plánu péče k této rezervaci byl zaznamenán navíc rejsek malý (Sorex minutus) bez udání dalších podrobností. V plánu péče (ne v rámci tohoto průzkumu z roku 2002) je také záznam o nálezu silně ohroženého druhu rejska horského (Sorex alpinus). Ač byl letošní průzkum zaměřen na potvrzení tohoto zvláště chráněného druhu, kdy byly zahrnuty jím preferující stanoviště, nebyl druh odchycen. Žádný další druh netopýra či drobného zemního savce v uvedených průzkumech nebyl zaznamenán. Výsledky průzkumu byly vloženy do Nálezové databáze ochrany přírody ČR (pod správou AOPK ČR), export z databáze je přiložen na konci zprávy (tab. č. 7). 5. Definice ohrožujících faktorů druhů a jejich biotopů na lokalitě Sledované území je přírodní rezervací jejímž předmětem ochrany je zachování přirozených lesních porostů. V současné době při stávajícím hospodaření nedochází k žádnému nežádoucímu vlivu ohrožující místní populace netopýrů a drobných zemních savců. Pro zlepšení kvality obývaných biotopů a tím i navýšení populace druhů je vhodné dodržovat pokyny uvedené v následující kapitole. 6. Závěry a doporučení pro plánování managementových zásahů nebo hospodářského využívání 5

Během průzkumů v PR Palkovické hůrky v roce 2010 byly nalezeny 3 druhy netopýrů. Dva druhy jsou typicky lesní druhy. Ač byla zaznamenána nízká letová aktivita, je toto území významné z hlediska netopýrů, neboť představuje prostředí přirozených listnatých porostů poskytující vhodné úkryty ve stromových dutinách. Průzkumem drobných zemních savců bylo zjištěny 4 druhy, charakteristické pro tento typ prostředí. Výskyt ZCHD drobných zemních savců (rejska horského) zjištěného předchozím průzkumem nebyl potvrzen, ač výběr lokalit byl proveden s ohledem na potvrzení zmiňovaného ZCHD. Přehled všech zjištěných druhů savců je uveden v tab. č. 6. Tab. č. 6: Seznam všech zjištěných druhů v PR Palkovické hůrky s uvedením stupně ohrožení podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., podle červeného seznamu ohrožených druhů České republiky a podle přílohy II a IV Směrnice Rady č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin druh/stupeň ohrožení vyhláška č. 395/1992 Sb. červený seznam ohrožených druhů ČR vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) KO CR II směrnice č. 92/43/EEC netopýr rezavý (Nyctalus noctula) SO netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus) SO rejsek obecný (Sorex araneus) rejsec vodní (Neomys fodiens) norník rudý (Clethrionomys glareolus) myšice lesní (Apodemus flavicollis) Vysvětlivky zkratek: KO kriticky ohrožený druh, SO silně ohrožený druh, CR kriticky ohrožený, II druh uveden v příloze II Pro zachování vhodného prostředí a jeho zlepšení z hlediska netopýrů a drobných zemních savců je důležité řídit se následujícími doporučeními: Pro posílení populací netopýrů je vhodné vytvořit dostatečný počet úkrytů. A to ve formě ponechání všech stromů s dutinami, které poskytnou jak letní, tak zimní úkryty a místa sociálních kontaktů. Ponechat stromy s uvolněnou kůrou, vznikají tak úkryty pro štěrbinovité druhy. Vzhledem k tomu, že netopýři často své úkryty během sezóny střídají, je potřeba velký počet úkrytů, tzn. zachovat všechny vhodné stromy. Toto doporučení je významné i pro další živočišné druhy (hlavně ptáky). Část rezervace ponechat bez bylinného a keřového patra jako loviště pro netopýra rezavého a předpokládaného netopýra velkého. Obnovit přirozenou druhovou skladbu dřevin s rostlinnými druhy bylinného a keřového patra. Zvýší se tak prostorová diverzita s rozšířením potravních zdrojů pro všechny druhy savců. Nepoužívat pesticidy, zvláště ne insekticidy. Ponechat na lokalitě mrtvé dřevo, které poskytuje úkryty a potravu (vyšší koncentrace hmyzu) drobným zemním savcům a také dalším skupinám živočichů. 6

Zachovat podmáčená stanoviště s přirozenou pobřežní vegetací. Nevysušovat. Ponechat přirozenému vývoji. Na toto prostředí jsou vázáni nejen drobní zemní savci, ale také jejich živočišná potrava. 7. Bibliografie daného území: V roce 2002 byl v přírodní rezervaci Palkovické hůrky proveden zoologický průzkum zaměřený na obratlovce. Průzkum je součástí plánu péče ve formě přílohy (Kolektiv 2002). Při něm byl zjištěn jen 1 druh drobných zemních savců a žádný druh netopýra (je pravděpodobné, že na tuto skupinu nebyl průzkum zaměřen). V plánu péče je dále uveden ještě jeden výskyt drobného zemního savce, a to silně ohroženého rejska horského, bez bližších informací. V Nálezové databázi ochrany přírody ČR neexistuje žádný další záznam výskytu savců ze studovaného území. Literatura: AOPK ČR. 2005: Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ, kap. III, podkap. 11. Inventarizace savců. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. AOPK ČR 2009: Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ, kap. III., podkap. 15. Metodika provádění mammaliologického inventarizačního průzkumu EVL a MZCHÚ. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Kolektiv. 2002: Plán péče pro Přírodní rezervaci Palkovické hůrky na období 2004-2013 Depon. in AOPK ČR, Středisko Ostrava. Nálezová databáze ochrany přírody ČR. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2010-12- 30]. Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. [eds.] 2003: Červený seznam druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: 1 184. Seznam fotografií: Foto č. 1: Zpevněná cesta vedoucí napříč rezervací, pohled na západ (21. 11. 2010, J. Kristianová) Foto č. 2: Zpevněná cesta vedoucí napříč rezervací, pohled na východ (25. 8. 2010, J. Kristianová) Foto č. 3: Buková kmenovina bez podrostu v JZ části rezervace (25. 8. 2010, J. Kristianová) Foto č. 4: Buková kmenovina bez podrostu ve střední části rezervace (21. 11. 2010, J. Kristianová) Foto č. 5: Příklad stromu s dutinami, možný úkryt pro netopýry (21. 11. 2010, J. Kristianová) Foto č. 6: Příklad torza s dutinami, možný úkryt pro netopýry (21. 11. 2010, J. Kristianová) Foto č. 7: Pohled na jih rezervace, v údolí teče bezejmenný potok, v popředí podmáčené stanoviště s probírkou a mladými buky (21. 11. 2010, J. Kristianová) Foto č. 8: Bezejmennný potok, pravobřežní přítok Rybského potoka (21. 11. 2010, J. Kristianová) Foto č. 9: Rybský potok, tvoří východní hranici rezervace (21. 11. 2010, J. Kristianová) 7

Foto č. 1: Zpevněná cesta vedoucí napříč rezervací, pohled na západ (21. 11. 2010, J. Kristianová) Foto č. 2: Zpevněná cesta vedoucí napříč rezervací, pohled na východ (25. 8. 2010, J. Kristianová) 8

Foto č. 3: Buková kmenovina bez podrostu v JZ části rezervace (25. 8. 2010, J. Kristianová) Foto č. 4: Buková kmenovina bez podrostu ve střední části rezervace (21. 11. 2010, J. Kristianová) 9

Foto č. 5: Příklad stromu s dutinami, možný úkryt pro netopýry (21. 11. 2010, J. Kristianová) 10

Foto č. 6: Příklad torza s dutinami, možný úkryt pro netopýry (21. 11. 2010, J. Kristianová) Foto č. 7: Pohled na jih rezervace, v údolí teče bezejmenný potok, v popředí podmáčené stanoviště s probírkou a mladými buky (21. 11. 2010, J. Kristianová) 11

Foto č. 8: Bezejmennný potok, pravobřežní přítok Rybského potoka (21. 11. 2010, J. Kristianová) 12

Foto č. 9: Rybský potok, tvoří východní hranici rezervace (21. 11. 2010, J. Kristianová) 13

Mapa č. 1: Ortofotomapa se zákresem pořízených fotografií. Stanoviště fotografa je vyznačeno kolečkem a směrovu šipkou s uvedením pořadového čísla fotografie. 14

Mapa č. 2: Ortofotomapa PR Palkovické hůrky s vyznačením transektů a bodů, na kterých probíhal detektoring netopýrů s vyznačením výskytu zjištěných zvláště chráněných druhů netopýrů 15

Mapa č. 3: Ortofotomapa PR Palkovické hůrky s transekty, na kterých probíhaly odchyty drobných zemních savců se značením, na kterých stanovištích byly druhy chyceny. 16

Tab. č. 7: Export výsledků zapsaných v Nálezové databázi ochrany přírody ČR P O R A D I ID_NALEZ DRUH AUTOR 1 13571745 2 13571744 Apodemus flavicollis Clethrionomys glareolus Kristianová Jana Kristianová Jana 3 13571743 Neomys fodiens Kristianová Jana 4 13571742 Sorex araneus 5 13571737 6 13571736 7 13571735 Pipistrellus pipistrellus Nyctalus noctula Rhinolophus hipposideros Kristianová Jana Kristianová Jana Kristianová Jana Kristianová Jana DATUM_O D 20101009 20101022 20101009 20101022 20101009 20101022 20101009 20101022 20100825 20100905 20100825 20100905 20100825 20100905 DATUM_D O NAZ_LOKAL X Y ZDROJ PROJEKT PR Palkovické hůrky 297 PR Palkovické hůrky 297 PR Palkovické hůrky 297 PR Palkovické hůrky 297 PR Palkovické hůrky 297 PR Palkovické hůrky 297 PR Palkovické hůrky 297-474713 -1124029-474713 -1124029-474713 -1124029-474713 -1124029-474713 -1124029-474713 -1124029-474713 -1124029 Jana Kristianová. MSK_projekt EHP_2009: Inventarizační průzkum drobných zemních savců a netopýrů na území PR Palkovické hůrky. 2010. Jana Kristianová. MSK_projekt EHP_2009: Inventarizační průzkum drobných zemních savců a netopýrů na území PR Palkovické hůrky. 2010. Jana Kristianová. MSK_projekt EHP_2009: Inventarizační průzkum drobných zemních savců a netopýrů na území PR Palkovické hůrky. 2010. Jana Kristianová. MSK_projekt EHP_2009: Inventarizační průzkum drobných zemních savců a netopýrů na území PR Palkovické hůrky. 2010. Jana Kristianová. MSK_projekt EHP_2009: Inventarizační průzkum drobných zemních savců a netopýrů na území PR Palkovické hůrky. 2010. Jana Kristianová. MSK_projekt EHP_2009: Inventarizační průzkum drobných zemních savců a netopýrů na území PR Palkovické hůrky. 2010. Jana Kristianová. MSK_projekt EHP_2009: Inventarizační průzkum drobných zemních savců a netopýrů na území PR Palkovické hůrky. 2010. MSK_projekt EHP_2009 MSK_projekt EHP_2009 MSK_projekt EHP_2009 MSK_projekt EHP_2009 MSK_projekt EHP_2009 MSK_projekt EHP_2009 MSK_projekt EHP_2009 17