Příručka pro používání technických specifikací pro interoperabilitu (TSI)

Evropská agentura pro železnice Příručka pro používání technických specifikací pro interoperabilitu (TSI) podle rámcového pověření K(2007)3371 v konečném znění ze dne 13. července 2007 Značka v ERA: ERA/GUI/07-2011/INT Verze v ERA: 1.02 Dne: 30. listopadu 2012 Dokument připravila: Druh dokumentu: Status dokumentu: Evropská agentura pro železnice Rue Marc Lefrancq, 120 BP 20392 F-59307 Valenciennes Cedex Francie příručka veřejný Značka: ERA/GUI/07-2011/INT Verze:1.02 Strana 1 z 61

0. INFORMACE O DOKUMENTU 0.1 Záznam o změnách Tabulka č. 1: Stav dokumentu Datum verze Autor (autoři): Číslo oddílu Popis změny Příručka, verze 1.0 18. dubna 2011 vnitřní útvary ERA Všechny První zveřejnění Příručka, verze 1.01 26. srpna 2011 vnitřní útvary ERA 1.2.6, 2.1.2, Tabulka č. 3 (2.12.4), Tabulka č. 4 (2.13.1), Tabulka č. 5 (2.14.1), 5.2 [G 80], Referenční dokumenty Tabulka č. 7 Aktualizace po přijetí TSI CR INF, CR ENE, CR LOC&PAS, TAP. Příručka, verze 1.02 30. listopadu 2012 vnitřní útvary ERA Všechny Aktualizace po přijetí nových TSI a revizi platných TSI. Značka: ERA/GUI/07-2011/INT Verze:1.02 Strana 2 z 61

0.2 Obsah 0. INFORMACE O DOKUMENTU... 2 0.1 Záznam o změnách... 2 0.2 Obsah... 3 0.3 Seznam tabulek... 4 1. ÚVOD A ZÁKLADNÍ INFORMACE... 5 1.1 Pověření agentury ERA... 5 1.2 Rozsah působnosti... 5 1.3 Cílové publikum... 6 1.4 Obsah příručky... 6 2. SMĚRNICE 2008/57/ES A TECHNICKÉ SPECIFIKACE PRO INTEROPERABILITU... 7 2.1 Úvod... 7 2.2 Cíle směrnice o interoperabilitě... 8 2.3 Územní působnost směrnice o interoperabilitě... 8 2.4 Územní působnost TSI... 9 2.5 Technická působnost TSI... 9 2.6 Výjimky... 10 2.7 Hlavní ustanovení směrnice o interoperabilitě se vztahem k TSI... 10 2.8 Struktura a obsah TSI... 17 2.9 Cílový systém a zvláštní případy... 18 2.10 Chyby v TSI... 19 2.11 Technická stanoviska agentury... 19 2.12 Současný stav TSI... 20 2.13 Příslušnost TSI subsystémům vymezeným přílohou II směrnice o interoperabilitě... 20 2.14 Použití různých TSI v praxi... 22 2.15 TSI a jiné požadavky... 23 2.16 Dotazy týkající se TSI... 26 3. POUŽITELNÉ NORMY A DALŠÍ DOKUMENTACE... 27 3.1 Přehled... 27 3.2 Odkaz na evropské normy a další dokumentaci v TSI... 27 3.3 Technická dokumentace agentury... 28 4. ZÚČASTNĚNÉ STRANY... 29 4.1 Výrobce prvku interoperability... 29 4.2 Žadatel o ES ověření... 30 4.3 Zplnomocněný zástupce... 31 4.4 Oznámené subjekty... 31 4.5 Určené subjekty... 32 4.6 Žadatel o povolení k uvedení subsystému do provozu... 33 4.7 Vnitrostátní bezpečnostní orgán... 33 5. POSUZOVÁNÍ SHODY... 35 5.1 Postupy posuzování shody... 35 5.2 Moduly posuzování shody... 37 5.3 Volba modulů... 37 Značka: ERA/GUI/07-2011/INT Verze:1.02 Strana 3 z 61

5.4 Posouzení použitelná pro některé fáze... 39 5.5 Případy, na které se ES ověřování nevztahuje... 39 5.6 Posuzování v případě obnovy nebo modernizace... 40 6. POUŽITÍ TSI PO DOBU ŽIVOTNÍHO CYKLU PRVKŮ ŽELEZNIČNÍHO SYSTÉMU... 41 6.1 Uvedení prvku interoperability na trh... 41 6.2 Životní cyklus subsystémů... 42 6.3 Uvedení vozidla do provozu... 44 7. SEZNAM PŘÍLOH... 45 REFERENČNÍ DOKUMENTY... 46 DEFINICE A ZKRATKY... 55 Definice... 55 Zkratky... 59 0.3 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Stav dokumentu... 2 Tabulka č. 2: Obsah TSI... 17 Tabulka č. 3: Oblast působnosti TSI vůči subsystémům... 21 Tabulka č. 4: Použití jednotlivých TSI v praxi... 22 Tabulka č. 5: Požadavky použitelné pro strukturální subsystémy a pro posuzování shody s těmito požadavky... 25 Tabulka č. 6: Referenční dokumenty... 46 Tabulka č. 7: Definice... 55 Tabulka č. 8: Zkratky... 59 Značka: ERA/GUI/07-2011/INT Verze:1.02 Strana 4 z 61

1. ÚVOD A ZÁKLADNÍ INFORMACE 1.1 Pověření agentury ERA 1.1.1 Rámcové pověření Evropské agentury pro železnice v oddílu 2.3.1 uvádí, že z hlediska časového průběhu vypracovávání či revidování každých TSI bude agentura pravidelně předkládat a na své internetové stránce zveřejňovat celkovou revizi prováděcí příručky, kterou Komise zveřejnila v roce 2004 a jejímž záměrem je pomáhat zúčastněným stranám při využívání TSI. Kapitola prováděcí příručky související s použitelnými normami bude nejméně jednou ročně aktualizována a zveřejňována. 1.2 Rozsah působnosti 1.2.1 Tato příručka poskytuje informace o používání technických specifikací pro interoperabilitu (TSI); vzhledem k tomu, že se však tyto specifikace mají považovat za sekundární právní předpis vycházející ze směrnic, je rovněž nezbytné zmínit jisté koncepce a postupy, na které odkazuje směrnice 2008/57/ES o interoperabilitě železničního systému ve Společenství ( směrnice o interoperabilitě 1 ), která vstoupila v platnost dne 19. července 2008 a musela být provedena do vnitrostátního práva do 19. července 2010. Řada jejích ustanovení i tak byla přítomna ve vnitrostátních právních předpisech, jelikož tato ustanovení vychází z předchozích směrnic o interoperabilitě (96/48/ES a 2001/16/ES). 1.2.2 Cílem této příručky je dále vysvětlit, jak by měly být prvky a subsystémy interoperability posuzovány s ohledem na plnění základních požadavků směrnice o interoperabilitě. Odkazy a postupy zde uvedené se týkají posuzování shody prvků interoperability nebo jejich vhodnosti pro použití, jakož i ES ověření strukturálních subsystémů ve vztahu k platným TSI. Uvedení prvku interoperability na trh nebo uvedení subsystému do provozu v členském státě však rovněž vyžaduje, aby byly splněny veškeré příslušné právní předpisy EU, vnitrostátní právní předpisy a správní předpisy, které jsou slučitelné s právními předpisy EU a které se používají nediskriminačně. Rozsah působnosti této příručky nezahrnuje povolení k uvedení vozidel do provozu ([kapitola V], [články 21 a 26]). Cílem příručky dále není obsáhnout pokyny pro projektování či výrobu železničních zařízení. 1.2.3 Tato příručka neobsahuje žádné právně závazné poradenství. Může sloužit jako objasňující nástroj, aniž by však nařizovala dodržování jakkoli závazných postupů a zaváděla právně závaznou praxi. Příručka předkládá vysvětlení k ustanovením, která jsou obsažena v TSI, a měla by napomoci pochopit přístupy a pravidla, které jsou v TSI popsány. Jejím záměrem je tak minimalizovat počet použití ochranných doložek stanovených [články 14 a 19], zejména pak použití vycházejících z odchylných výkladů směrnice a souvisejících TSI. 1.2.4 Příručka nebo její přílohy poskytují příklady technických řešení. Tyto příklady by neměly být považovány za preferovaná řešení; přijatelná jsou jakákoli jiná řešení, která splňují požadavky příslušných TSI. 1.2.5 Příručka by měla být vnímána a využívána pouze v souvislosti se směrnicí o interoperabilitě a s příslušnými rozhodnutími a předpisy o TSI s cílem usnadnit jejich používání, avšak příručka tyto právní předpisy nenahrazuje. 1 Odkazy na body odůvodnění, články a kapitoly směrnice 2008/57/ES jsou uvedeny v hranatých závorkách. Značka: ERA/GUI/07-2011/INT Verze:1.02 Strana 5 z 61

1.2.6 Příručku připravila Evropská agentura pro železnice (ERA) za podpory orgánů, které zastupují odvětví železnic, a koordinační skupiny oznámených subjektů železnice (NB Rail). Možnost přispět a vyjádřit se k obsahu příručky měly také evropské organizace pro normalizaci (ESO) a vnitrostátní bezpečnostní orgány (NSA). Příručka byla předložena Výboru pro interoperabilitu a bezpečnost (RISC). 1.2.7 Příručka je dostupná veřejnosti a bude pravidelně aktualizována tak, aby vystihovala pokrok v oblasti evropských norem a změn v TSI. Pro informace o nejnovější dostupné verzi příručky by měl čtenář nalézt na internetové stránce agentury ERA. 1.3 Cílové publikum 1.3.1 Cílem této příručky je pomáhat zúčastněným stranám z oblasti železnic v porozumění TSI, a tím v používání těchto TSI. Cílovými adresáty jsou regulační orgány členských států a všechny dotčené hospodářské subjekty a zástupci, jako jsou například železniční podniky, provozovatelé infrastruktury, výrobci, poskytovatelé služeb údržby, obchodní sdružení, zadavatelé a oznámené subjekty. 1.4 Obsah příručky 1.4.1 Za účelem co nejpřesnějšího naplnění potřeb cílového publika je cílem této příručky poskytnout uživatelům úplný přehled obsahu TSI a vysvětlit, jak splnit požadavky TSI, jimiž se zabývá z technického hlediska (např. otevřené body a zvláštní případy, použití modulů pro posuzování shody atd.). Příručka proto sestává z obecné části, která přináší hlavní vysvětlení koncepcí, rolí a rámce, a z přílohy obsahující návody konkrétně věnované jednotlivým TSI. Značka: ERA/GUI/07-2011/INT Verze:1.02 Strana 6 z 61

2. SMĚRNICE 2008/57/ES A TECHNICKÉ SPECIFIKACE PRO INTEROPERABILITU 2.1 Úvod 2.1.1 Směrnice o interoperabilitě (2008/57/ES) je přepracováním předchozích směrnic o interoperabilitě 96/48/ES o vysokorychlostních železnicích a 2001/16/ES o konvenčních železnicích, přičemž obě tyto směrnice byly pozměněny směrnicemi 2004/50/ES a 2007/32/ES. Směrnice o interoperabilitě vychází ze zásad směrnic tzv. nového přístupu, a to (odstavec 1.1 Pokynů k provádění směrnic založených na novém přístupu a na globálním přístupu): Harmonizace právních předpisů je omezena na základní požadavky, které musí výrobky uváděné na trh Společenství splňovat, mají-li mít prospěch z volného pohybu v rámci Společenství. Technické specifikace výrobků, které splňují základní požadavky uvedené ve směrnicích, jsou stanoveny v harmonizovaných normách. Používání harmonizovaných nebo jiných norem zůstává dobrovolné a výrobce může ke splnění požadavků vždy použít jiné technické specifikace. Výrobky vyráběné v souladu s harmonizovanými normami těží z předpokladu shody s odpovídajícími základními požadavky. Další informace o těchto obecných zásadách a rámci jsou uvedeny v příloze 3 této příručky. 2.1.2 Vzhledem ke složitosti železničního systému a jeho integrovaných aspektů týkajících se základních požadavků však bylo nutné zavést TSI s cílem zajistit povinnou interoperabilitu železničního systému. TSI zavádějí podmínky, které je třeba splnit pro dosažení interoperability, a je třeba je považovat za definici optimální úrovně technické harmonizace (článek 1 směrnice o interoperabilitě). 2.1.3 TSI usnadňují přechod ze starých integrovaných vnitrostátních železničních systémů, které se řídily převážně vnitrostátními pravidly, na sdílený evropský železniční prostor řízený převážně společnými předpisy EU. DŘÍVE NYNÍ Mezinárodní dohody (COTIF, AGC, AGTC apod.) + Mezinárodní pravidla (normy UIC, RIV, RIC, EU) + Vnitrostátní pravidla vzájemně uznaná či neuznaná TSI + Evropské normy + Vnitrostátní pravidla 2.1.4 Dne 29. března 2011 Komise přijala [43] doporučení o povolení k uvedení strukturálních subsystémů a vozidel do provozu, které stanoví zásady a pokyny, k nimž by členské státy měly přihlížet při povolování uvádění strukturálních subsystémů a vozidel do provozu. Značka: ERA/GUI/07-2011/INT Verze:1.02 Strana 7 z 61

Dokument je sice určen členským státům, avšak jde o doporučený pramen pro kohokoli, kdo chce pochopit úlohu TSI a postupu ES ověřování v rámci procesu vedoucího k povolení k uvedení do provozu. 2.2 Cíle směrnice o interoperabilitě 2.2.1 Podle [článku 1] má být rámec směrnice o interoperabilitě chápán šířeji než rámec předchozích směrnic: 1. Cílem této směrnice je stanovit podmínky, které je třeba splnit pro dosažení interoperability železničního systému uvnitř Společenství způsobem, který je v souladu s ustanoveními směrnice 2004/49/ES. Tyto podmínky se týkají projektování, výstavby, uvedení do provozu, modernizace, obnovy, provozování a údržby součástí tohoto systému a rovněž odborné způsobilosti, ochrany zdraví a bezpečnosti zaměstnanců, kteří se podílejí na provozu a údržbě tohoto systému. 2. Sledování tohoto cíle musí vést k definování optimální úrovně technické harmonizace a musí umožnit: a) usnadnit, zlepšit a rozvíjet mezinárodní služby železniční dopravy v rámci Evropské unie a se třetími zeměmi; b) přispět k postupnému vytváření vnitřního trhu zařízení a služeb pro výstavbu, obnovu, modernizaci a provozování železničního systému uvnitř Společenství; c) přispět k interoperabilitě železničního systému uvnitř Společenství. 2.2.2 Cíle směrnice o interoperabilitě by měly být chápány jako součást přístupu EU zaměřeného na lepší fungování železniční dopravy, přičemž základními kameny tohoto přístupu jsou: otevřený přístup v železniční dopravě s cílem podpořit hospodářskou soutěž a vytvářet pobídky pro inovace výrobků a kvalitu služeb, podpora interoperability vnitrostátních sítí (a tím i mezinárodních služeb) prostřednictvím technické harmonizace, rozvoj evropské železniční sítě rozšířením transevropské sítě na celý železniční systém Společenství, provádění společného přístupu k bezpečnosti s cílem usnadnit přístup na trh při současném zachování přiměřeně vysoké úrovně bezpečnosti. 2.2.3 V neposlední řadě pak pro účely směrnice o interoperabilitě termíny Společenství (jenž by od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost měl být chápán jako Evropská unie ) nebo vnitřní trh rovněž označují území Lichtenštejnska, Islandu a Norska jako součást Evropského hospodářského prostoru (EHP) podle rozhodnutí Rady a Komise [19]. Územní působnost v praxi zahrnuje 27 států (tzn. všechny členské státy EU a EHP s výjimkou Kypru, Malty a Islandu, které nemají žádnou železniční infrastrukturu). 2.3 Územní působnost směrnice o interoperabilitě 2.3.1 Územní působnost směrnice o interoperabilitě byla rozšířena ze sítě TEN-T na celý železniční systém [EU]. Při provádění směrnice mohou členské státy vyjmout: a) podzemní dráhy, tramvaje a další městské kolejové systémy; b) sítě, které jsou funkčně oddělené od ostatního železničního systému a jsou určeny pouze pro místní, městskou nebo příměstskou osobní dopravu i železniční podniky s provozem pouze na těchto sítích; Značka: ERA/GUI/07-2011/INT Verze:1.02 Strana 8 z 61

c) železniční infrastruktury a vozidla v soukromém vlastnictví používaná výhradně na této infrastruktuře, která jsou určena pouze pro používání vlastníkem pro jeho vlastní nákladní dopravu; d) infrastruktury a vozidla vyhrazená výlučně pro místní použití či historické nebo turistické účely. 2.3.2 Přesná oblast působnosti směrnice o interoperabilitě je v každém členském státě vymezena vnitrostátními právními předpisy, které směrnici provádějí. 2.4 Územní působnost TSI 2.4.1 Toto rozšíření oblasti působnosti směrnice o interoperabilitě neznamená automatické rozšíření působnosti TSI. [Čl. 1 odst. 4)] dokonce uvádí, že [o]blast působnosti TSI bude postupně rozšiřována [...] na celý železniční systém [...]. 2.4.2 Územní působnost TSI bude rozšiřována revidováním stávajících nebo přijetím nových TSI. Územní působnost, která byla původně uvedena v jednotlivých TSI, zůstává v platnosti. 2.4.3 To znamená, že oblastí územní působnosti většiny stávajících TSI je transevropský vysokorychlostní a konvenční železniční systém, jak je vymezen přílohou I směrnice o interoperabilitě (nebo jak byl dříve vymezen přílohou I směrnice 96/48/ES a přílohou I směrnice 2001/16/ES), tj. železniční tratě transevropské dopravní sítě (TEN-T) a vozidla, která jsou schopná provozu na této síti. Transevropská dopravní síť je vymezena [24] rozhodnutím 661/2010/EU, které nahradilo [25] rozhodnutí 1692/96/ES. 2.4.4 Agentura ERA v roce 2010 obdržela třetí pověření [40] s ohledem na rozšíření působnosti TSI na celý železniční systém v Evropské unii a provádí revizi TSI tak, aby byly pokryty trasy a kolejová vozidla, které v nich doposud obsaženy nejsou. 2.4.5 Členský stát se může rozhodnout používat určité TSI nebo jisté požadavky TSI nad rámec územní působnosti vymezené v samotných TSI. V tomto případě by tato skutečnost měla být vyjádřena ve vnitrostátních právních předpisech. Členský stát může oznámit požadavky určitých TSI jako vnitrostátní předpis pro část sítě, která není součástí sítě TEN, podle [článku 17]. 2.5 Technická působnost TSI 2.5.1 Podle [čl. 5 odst. 2] subsystémy musí být ve shodě s jednotlivými TSI, které jsou platné při jejich uvedení do provozu, modernizaci nebo obnově. 2.5.2 Pro strukturální subsystémy to znamená, že jakýkoli nový subsystém, jenž spadá do územní působnosti daných TSI, by měl těmto TSI vyhovovat. 2.5.3 U strukturálních subsystémů po modernizaci či obnově by mělo být přihlédnuto k [článku 20]. Ten uvádí, že členský stát nejdříve rozhodne, zda [...] vyžaduje nové povolení k uvedení do provozu, a pokud ano, pak do jaké míry musí být TSI na projekt uplatněny. Členské státy by měly rozhodnout s ohledem na prováděcí strategii uvedenou v použitelné TSI. 2.5.4 Pro funkční subsystémy, u nichž neexistuje uvedení do provozu, je použití požadavků TSI na železniční systém vymezeno prováděcí strategií příslušných TSI. 2.5.5 Členský stát se může rozhodnout používat určitou TSI nebo jisté požadavky TSI nad rámec technické působnosti vymezené v samotných TSI nebo v situacích, které nejsou směrnicí o interoperabilitě vymezeny. V tomto případě by tato skutečnost měla být vyjádřena ve vnitrostátních právních předpisech. Značka: ERA/GUI/07-2011/INT Verze:1.02 Strana 9 z 61

2.6 Výjimky 2.6.1 TSI se v zásadě připravují s přihlédnutím k různým netypickým situacím, které je třeba řešit zvláštním způsobem. Těmito situacemi se obvykle zabývá kapitola 7 TSI, která může mimo jiné obsahovat přechodná období a zvláštní případy. Může však dojít k některým nečekaným situacím, které nejsou v TSI předpokládány a řešeny. V těchto případech může členský stát, je-li to odůvodněné, požádat pro určité TSI nebo jejich součást o výjimku. 2.6.2 Jak je uvedeno výše, určitá TSI je použitelná pro všechny nové subsystémy, které spadají do územní působnosti této TSI. K tomu, aby se určitá TSI nepoužila, musí být projektu udělena výjimka podle [článku 9], jenž uvádí případy, v nichž může být výjimka udělena, a postupy, kterými se řídit. 2.6.3 Výjimky uděluje Evropská komise na žádost dotčeného členského státu. Jestliže se organizace odpovídající za projekt domnívá, že je výjimka nutná, musí informovat orgány členského státu, v němž má být daný subsystém uveden do provozu, tak, aby členský stát mohl Komisi předložit žádost o výjimku. 2.6.4 Pozornost by měla být věnována zvláště těm případům, které spadají pod [čl. 9 odst. 1 písm. a)], tzn. projektům, které jsou v době, kdy jsou tyto [konkrétní] TSI zveřejněny, v pokročilé fázi rozvoje nebo [jsou] předmětem probíhajícího plnění smlouvy. 2.6.5 Členské státy musí předložit seznam těchto projektů Komisi do jednoho roku po vstupu TSI v platnost. 2.7 Hlavní ustanovení směrnice o interoperabilitě se vztahem k TSI Z hlediska TSI jsou zvláště významné následující články směrnice. Čl. 1 odst. 1: Podmínky interoperability Tyto podmínky (interoperability) se týkají projektování, výstavby, uvedení do provozu, modernizace, obnovy, provozování a údržby součástí tohoto systému a rovněž odborné způsobilosti, ochrany zdraví a bezpečnosti zaměstnanců, kteří se podílejí na provozu a údržbě tohoto systému. [G 1] TSI byly připraveny s cílem umožnit v souladu se základními požadavky vymezenými směrnicí bezpečný a nepřerušovaný provoz interoperabilních vlaků. Nezabývají se tedy například podmínkami týkajícími se požadavků na pohodlí, které nejsou překážkou volnému pohybu a bezpečné jízdě vlaků, tzn. nesouvisí se základními požadavky a nejsou relevantní z hlediska povolení k uvedení subsystémů do provozu nebo práva uvést prvky interoperability na trh (články 4, 10 a 16 směrnice o interoperabilitě). [G 2] TSI jsou použitelné pouze pro nové, modernizované či obnovené subsystémy. TSI nepředstavují projektantský manuál. Nezahrnují veškeré aspekty systému, avšak pouze ty, které souvisí se základními požadavky. Značka: ERA/GUI/07-2011/INT Verze:1.02 Strana 10 z 61

Čl. 2 písm. a): Transevropský železniční systém Transevropským železničním systémem [se rozumí] transevropský konvenční železniční systém a transevropský vysokorychlostní železniční systém, jak jsou uvedeny v bodech 1 a 2 přílohy I [této směrnice]. [G 3] Ačkoli směrnice o vysokorychlostních a konvenčních železničních systémech byly přepracovány do jediného dokumentu a oblast působnosti směrnice o interoperabilitě byla rozšířena na celý železniční systém EU, vymezení transevropského železničního systému [24] a jeho součástí souvisejících s vysokorychlostní a konvenční železnicí jsou stále důležité pro oblast použitelnosti platných TSI. Působnost těchto TSI zůstává taková, jaká je uvedena v každé TSI. Čl. 2 písm. b): Interoperabilita Interoperabilitou [se rozumí] schopnost železničního systému umožnit bezpečný a nepřerušovaný provoz vlaků dosahujících stanovených úrovní výkonnosti. Tato schopnost závisí na všech předpisových, technických a provozních podmínkách, které musí být dodrženy v zájmu splnění základních požadavků. [G 4] Záměrem směrnice o interoperabilitě a s ní souvisejících TSI je usnadnit optimální úroveň technické harmonizace celého železničního systému EU za účelem zlepšení jeho konkurenceschopnosti, např. snížením nákladů na výrobu, přejímku, provoz a údržbu. Cílem je zaprvé usnadnit mezinárodní železniční služby a zadruhé zavést pravidla platná v celé EU pro posuzování shody a uvádění infrastruktury, pevných zařízení a vozidel do provozu. [G 5] V nedávných letech byla na mezinárodních trasách uvedena do provozu řada nových, vysokorychlostních vlaků. Bylo toho dosaženo bezpečným způsobem a při minimálním narušení provozu, avšak téměř všechny tyto nové vlaky dosáhly přeshraniční interoperability na základě konkrétní trasy. Jinak řečeno, tyto nové vlaky spoléhaly na formy interoperability, které plně neodpovídaly směrnici o interoperabilitě a s ní souvisejícím TSI. Vozidla používaná na těchto mezinárodních trasách byla například na tyto trasy obvykle vybavena několika systémy řízení, které v nutných případech umožňovaly rychlé přepnutí z jednoho systému řízení na druhý. Tato zvláštní řešení, která zahrnovala pravidla různých států, vedou k vícenákladům na výrobu a posuzování shody. Čl. 2 písm. c): Vozidlo Vozidlem [se rozumí] železniční vozidlo, které může být provozováno po vlastní ose na železničních tratích, s trakcí nebo bez ní. Vozidlo se skládá z jednoho či více strukturálních a funkčních subsystémů nebo částí takových subsystémů. [G 6] Například lokomotiva běžně sestává ze dvou subsystémů: vlastního kolejového prostředku a palubního systému řízení a zabezpečení. Značka: ERA/GUI/07-2011/INT Verze:1.02 Strana 11 z 61

Čl. 2 písm. e): Subsystémy Subsystémy [se rozumí] výsledek rozčlenění železničního systému, jak je uvedeno v příloze II [směrnice o interoperabilitě]. Tyto subsystémy, pro něž musí být stanoveny základní požadavky, jsou strukturální a funkční. [G 7] [Příloha II] uvádí, že pro účely směrnice o interoperabilitě může být železniční systém rozčleněn na: pět strukturálních subsystémů: o o o o o infrastruktura, energie, traťové řízení a zabezpečení, palubní řízení a zabezpečení a kolejová vozidla, (první tři subsystémy lze nazvat síťovými subsystémy a další dvě lze nazvat vozidlovými subsystémy ), tři funkční subsystémy, o o o provoz a řízení dopravy, údržba, využití telematiky v osobní a nákladní dopravě. [G 8] [Čl. 15 odst. 1] navíc uvádí, že [...] každý členský stát povolí uvedení do provozu těch strukturálních subsystémů tvořících železniční systém [...]. Pro funkční subsystémy neexistuje uvádění do provozu, a proto neexistuje žádné ES prohlášení o ověření a žádný ES postup ověřování a nejsou zapojeny oznámené subjekty. [G 9] Prostředky, jimiž musí strukturální a funkční subsystémy dosáhnout interoperability, jsou stanoveny v dokumentech zvaných technické specifikace pro interoperabilitu (TSI), které se přijímají rozhodnutími nebo nařízeními Evropské komise, a jsou proto závazné. Čl. 2 písm. f): Prvky interoperability Prvky interoperability [se rozumí] veškeré základní konstrukční části, skupiny konstrukčních částí, podsestavy nebo úplné sestavy zařízení, která jsou nebo mají být v budoucnu zahrnuta do subsystému a na nichž přímo nebo nepřímo závisí interoperabilita železničního systému. Pojetí prvku zahrnuje jak hmotné předměty, tak nehmotné předměty, jako je programové vybavení. [G 10] Prvky interoperability a jejich interoperabilní vlastnosti jsou vymezeny v TSI. Jedním z cílů je vytvořit evropský průmyslový trh pro železniční výrobky. Aby se zabránilo zbytečnému opakování postupů posuzování a souvisejícím nákladům, byly konstrukční části nebo podsestavy subsystému, které jsou nezbytné pro interoperabilitu a které se vyrábějí podle totožného projektu jako sériové výrobky k pozdějšímu velkoobjemovému prodeji a k zahrnutí do subsystémů, vymezeny jako prvky interoperability. Značka: ERA/GUI/07-2011/INT Verze:1.02 Strana 12 z 61

[G 11] Obecně řečeno, prvky interoperability mají tyto společné body: vlastnosti prvků interoperability lze zhodnotit pomocí evropské normy nebo jiného příslušného dokumentu nezávisle na subsystému, do něhož budou tyto prvky začleněny, prvky interoperability mohou být před jejich začleněním do subsystému používány samostatně jako náhradní díly a mohou být výrobcem uváděny na evropský trh, prvky interoperability jsou takové prvky, jejichž konstrukční projekt může být jednotlivě vypracován a posuzován. [G 12] Posouzení shody prvku interoperability nezávisí na tom, zda může být začleněn do subsystému. V každém případě však bude v průběhu ES postupu ověřování u subsystému nutné zkontrolovat, zda se prvky interoperability používají v jejich oblasti použití, jak zamýšlí kapitola 5 každých TSI, a zda jsou do subsystému řádně začleněny. Kontrola začlenění do subsystému by měla zohlednit omezení a ustanovení, která jsou uvedena v ES prohlášení o shodě daného prvku interoperability. Směrnice o interoperabilitě dále zdůrazňuje význam shody prvků se zaměřením na záruku interoperability systému. [G 13] Pro účely směrnice o interoperabilitě (aniž by byla dotčena ustanovení jiných právních předpisů), se nepožaduje, aby výrobci opatřil[i] označením CE prvky, které podléhají ustanovením této směrnice. Postačuje prohlášení výrobce o shodě ([bod odůvodnění 36]). Označení CE, kterým je opatřen prvek interoperability nebo subsystém, neznamená, že prvek nebo subsystém vyhovuje směrnici o interoperabilitě a souvisejícím TSI; označení se používá z důvodu použití jiné evropské směrnice či jiných evropských směrnic o technické harmonizaci. Doklady o dodržení směrnice o interoperabilitě a souvisejících TSI musí být vyhledány v příslušné dokumentaci. [G 14] Označením CE musí být prvky interoperability opatřeny, pokud to požaduje jakýkoli jiný právní předpis použitelný pro daný prvek interoperability. Čl. 5 odst. 2: Shoda subsystému s TSI Subsystémy musí být ve shodě s jednotlivými TSI, které jsou platné při jejich uvedení do provozu, modernizaci nebo obnově v souladu s[e] [...] směrnicí [2008/57/ES]; tuto shodu je třeba udržovat trvale po dobu používání každého subsystému. [G 15] Tento článek uvádí povinnost dodržovat TSI pouze pro takové strukturální subsystémy, které byly uvedeny do provozu (po jejich výstavbě, modernizaci či obnově) po vstupu těchto TSI v platnost. Přijetí určité SI neplatí zpětně. Neukládá povinnost zajistit shodu stávajících strukturálních subsystémů s danou SI, pokud nedojde k modernizaci či obnově těchto subsystémů. V případě modernizace či obnovy platí [článek 20]. [G 16] Subsystém musí být posuzován vůči použitelným TSI, i pokud tyto TSI plně nepokrývají daný subsystém. Například u konvenční železniční vlakové soupravy jsou použitelné TSI SRT, NOI a PRM, i když pokud zatím není v platnosti TSI LOC & PAS. [G 17] [Čl. 15 odst. 3] a bod odůvodnění 40 odkazují na články 10 a 11 směrnice o bezpečnosti (pro osvědčení o bezpečnosti pro železniční podniky, resp. schválení z hlediska bezpečnosti pro provozovatele infrastruktury) s cílem objasnit odpovědnosti za udržování shody subsystémů s příslušnými TSI po dobu užívání těchto subsystémů. Jinak řečeno, za udržování shody subsystémů s příslušnými TSI po dobu užívání těchto subsystémů nesou odpovědnost železniční podniky a provozovatelé infrastruktury, kteří tyto subsystémy provozují, a co se týká vozidel, nese odpovědnost subjekt odpovědný za údržbu. V této oblasti je odpovědností dodavatele poskytovat železničnímu podniku, provozovatelům infrastruktury a subjektu odpovědnému za údržbu příslušnou dokumentaci (provozní, Značka: ERA/GUI/07-2011/INT Verze:1.02 Strana 13 z 61

servisní a školicí dokumentaci) tak, aby tento podnik, provozovatel i subjekt mohl plnit vlastní úkoly. Toto udržování shody s TSI se týká pouze těch TSI, shoda s nimiž byla posouzena a prohlášena při uvedení subsystému do provozu (tzn. strukturální subsystémy uvedené do provozu před vstupem určité TSI v platnost nemusí dané TSI vyhovovat). [G 18] U funkčních subsystémů uvedení do provozu neexistuje. Splnění ustanovení TSI, která se jich týkají, musí být kontrolováno v rámci vydání osvědčení o bezpečnosti a schválení z hlediska bezpečnosti a v rámci dohledu nad těmito osvědčeními a schváleními. Čl. 5 odst. 7: Interoperabilní vlaky a vlaky, které nejsou do TSI zahrnuty TSI nebudou překážkou rozhodování členských států o použití infrastruktur pro provoz vozidel, která nejsou zahrnuta do TSI. [G 19] Jak bylo uvedeno výše, neexistuje povinnost zajišťovat shodu stávajících strukturálních subsystémů s TSI. [G 20] Při vypracování TSI bylo přihlédnuto k souběžnému provozu jak vlaků vyhovujících TSI, tak ostatních vlaků, které nejsou do TSI zahrnuty, ať osobních anebo nákladních, na stejné infrastruktuře. Tato situace nevyžadovala zvláštní specifikace pro tento druh smíšené dopravy, pokud specifikace zachované pro většinu základních parametrů síťových subsystémů umožňovaly přijetí mezních hodnot slučitelných s jízdou ostatních vlaků, aniž by byl narušen provoz vlaků, které jsou ve shodě s TSI. Volba jednotlivých mezních hodnot však zůstává v působnosti provozovatele infrastruktury, který musí nést hospodářský dopad a ověřit jejich slučitelnost s požadavky TSI. Čl. 10 odst. 2: Uvedení prvků interoperability na trh Členské státy nesmějí na svém území na základě této směrnice zakazovat, omezovat ani bránit uvádění na trh jednotlivých prvků interoperability určených k použití v železničním systému, jestliže tyto prvky vyhovují [...] směrnici. Zejména nesmějí požadovat kontroly, které již byly provedeny jako součást postupu ES prohlášení o shodě nebo o vhodnosti pro použití, jehož položky jsou uvedeny v příloze IV. [G 21] Příloha IV směrnice o interoperabilitě vymezuje tři různé kategorie prvků: obecně použitelné prvky, [...] které nejsou zvlášť určené pro železniční systém a jako takové se mohou používat i v jiných odvětvích, obecně použitelné prvky se zvláštními vlastnostmi, [...] které jako takové nejsou zvlášť určené pro železniční systém, ale jsou-li používány pro železniční účely, musí vykazovat zvláštní úrovně výkonnosti, zvláštní prvky [...] pro uplatnění na železnici. Pro subsystémy v rámci technické a územní působnosti TSI je použití prvků interoperability, na které se vztahuje ES prohlášení, povinné, s výjimkou případů, kdy je použitelnými TSI stanoveno jinak (např. na přechodné období). [G 22] TSI stanoví veškeré podmínky, jež musí prvek interoperability splňovat, a postup, který má být při posuzování shody dodržován ([bod odůvodnění 15]). Dále pak při vstupu TSI v platnost je určitý počet prvků interoperability již na trhu. Je třeba stanovit přechodné období, aby mohly být tyto prvky začleněny do subsystému, i když nejsou zcela v souladu s touto TSI. ([bod odůvodnění 38]). [G 23] Aby byly umožněny technologické inovace, obsahuje většina platných TSI ustanovení pro inovativní řešení, která plně neodpovídají požadavkům uvedeným v dané TSI nebo Značka: ERA/GUI/07-2011/INT Verze:1.02 Strana 14 z 61

nejsou posouditelná způsobem uvedeným v dané TSI. V těchto případech musí žadatel uvést odchylky od příslušných částí dané TSI a předložit je Komisi k analýze. Je-li stanovisko Komise příznivé, bude do TSI při její revizi zahrnuta nová specifikace a postup hodnocení a použití inovativního řešení může být ještě před zapracováním do TSI povoleno. [G 24] Podle článku 16 směrnice o bezpečnosti za dohled nad dodržováním TSI u prvků interoperability uvedených na trh odpovídají vnitrostátní bezpečnostní orgány. Článek 15: Uvedení strukturálních subsystémů do provozu [K]aždý členský stát povolí uvedení do provozu těch strukturálních subsystémů tvořících železniční systém, které jsou umístěny nebo provozovány na jeho území. [G 25] Za tímto účelem musí členské státy zejména kontrolovat: technickou kompatibilitu těchto subsystémů se systémem, do kterého budou začleněny [čl. 15 odst. 1], bezpečné začlenění těchto subsystémů v souladu s[e] směrnicí o bezpečnosti (čl. 4 odst. 3 a čl. 6 odst. 3), jejich případný soulad s příslušnými ustanoveními TSI pro provoz a údržbu. [G 26] Subsystémy tvořící železniční systém musí podléhat postupu ověřování. Toto ověřování musí umožnit orgánům, které jsou odpovědné za povolení k uvedení těchto subsystémů do provozu, ujistit se, že ve fázích návrhu, výstavby a uvedení do provozu budou výsledky v souladu s platnými právními, technickými a provozními předpisy. Toto ověřování musí výrobcům rovněž zajistit, že se mohou spoléhat na rovné zacházení ve všech zemích. Je proto nezbytné stanovit jeden nebo více modulů definujících zásady a podmínky použitelné pro ES ověřování subsystémů. [bod odůvodnění 39]. [G 27] V praxi musí vnitrostátní bezpečnostní úřad při povolení k uvedení určitého subsystému do provozu zkontrolovat, zda byly s kladným výsledkem provedeny tyto postupy: ES ověření, ověření shody s použitelnými oznámenými vnitrostátními pravidly (otevřené body, zvláštní případy, výjimky), hodnocení a posouzení rizik, je-li požadováno podle nařízení Komise (ES) č. 352/2009 (což může znamenat i výslovný požadavek uvedený v TSI). [G 28] Po uvedení subsystému do provozu je vhodné se ujistit, že je tento subsystém provozován a udržován v souladu se základními požadavky, které se na něj vztahují [bod odůvodnění 40]. Za tímto účelem směrnice o bezpečnosti vymezuje povinnosti železničních podniků a provozovatelů infrastruktury, pokud se týká jimi provozovaných subsystémů. Členské státy musí kontrolovat, zda jsou tyto povinnosti plněny, při vydávání osvědčení o bezpečnosti a schválení z hlediska bezpečnosti a při dohledu nad nimi. [G 29] Aby byly umožněny technologické inovace, obsahuje většina platných TSI ustanovení pro inovativní řešení. Značka: ERA/GUI/07-2011/INT Verze:1.02 Strana 15 z 61

Článek 20: Uvádění stávajících subsystémů do provozu po obnově či modernizaci Je-li nové povolení nezbytné, rozhodne členský stát, do jaké míry musí být TSI na projekt uplatněny. [G 30] ES ověření, které má provést oznámený subjekt, je omezeno na takové části či vlastnosti subsystému, na které byly použity TSI. [G 31] [Čl. 2 písm. m)] vymezuje modernizaci jako závažnější úprav[u] subsystému nebo části subsystému, která zlepšuje celkovou výkonnost subsystému. Tato definice je obecně použitelná pro jakýkoli druh záměrné změny celkové výkonnosti subsystému, například: bude-li učiněno rozhodnutí odstranit jedny koleje na trati s nízkým provozem, tímto odstraněním se sice sníží kapacita trati, avšak zvýšila by se nákladová efektivnost jejího provozu a údržby (tzn. zlepšila by se její výkonnost), bude-li učiněno rozhodnutí přestavět plošinový vůz na vagón pro přepravu kontejnerů, žádný z těchto dvou typů nemá a priori lepší výkonnost, avšak rozhodnutí bylo zcela jistě učiněno se záměrem zlepšit výkonnost v konkrétní obchodní situaci. [G 32] Ve všech těchto případech se použije [článek 20] a dotčený členský stát musí rozhodnout, do jaké míry musí být TSI [...] uplatněny. [G 33] TSI v určitých případech zahrnují zvláštní požadavky týkající se jejich použití nebo obnovy. Kapitola V: Vozidla [G 34] [...] [V]zhledem k tomu, že se směrnice 96/48/ES a 2001/16/ES zabýva[ly] novými a modernizovanými systémy a směrnice 2004/49/ES se zabývá používanými vozidly, [byla] veškerá ustanovení týkající se [postupu] povolení k uvedení do provozu začleněna do [kapitoly V] směrnice [o interoperabilitě] [bod odůvodnění 41] (pro vozidla vyhovující i nevyhovující TSI, pro části sítě zahrnuté i dosud nezahrnuté do územní působnosti TSI. Tato ustanovení berou v úvahu novou definici vozidla (viz komentář k [čl. 2 písm. c)]. [G 35] Každý ze subsystémů, které představují vozidlo, podléhá příslušným ustanovením směrnice o interoperabilitě a, pokud se týká nových, modernizovaných či obnovených subsystémů, podléhá příslušným TSI. [G 36] Proces povolení k uvedení vozidel do provozu nespadá do oblasti působnosti této příručky. Značka: ERA/GUI/07-2011/INT Verze:1.02 Strana 16 z 61

2.8 Struktura a obsah TSI 2.8.1 [Čl. 5 odst. 3] uvádí obsah TSI v rozsahu nutném pro dosažení interoperability se železničním systémem EU. Tabulka č. 2: Obsah TSI V každé TSI musí být: a) uveden zamýšlený rozsah působnosti (část sítě nebo vozidla uvedené v příloze I [směrnice o interoperabilitě], subsystém nebo část subsystému uvedené v příloze II [směrnice o interoperabilitě]); b) stanoveny základní požadavky kladené na každý dotyčný subsystém a na jeho rozhraní s jinými subsystémy; c) stanoveny funkční a technické specifikace, kterým musí subsystém a jeho rozhraní s ostatními subsystémy vyhovovat. V případě potřeby se mohou tyto specifikace lišit podle užívání subsystému, například podle kategorií tratí, železničních uzlů nebo vozidel uvedených v příloze I [směrnice o interoperabilitě]); d) určeny prvky interoperability a rozhraní, které musí být předmětem evropských specifikací, včetně evropských norem, a které jsou nezbytné v zájmu dosažení interoperability železničního systému; e) v každém zvažovaném případě stanoveno, které postupy mají být použity při posuzování shody nebo vhodnosti pro použití prvků interoperability nebo při ES ověřování subsystémů. Tyto postupy musí být založeny na modulech definovaných v rozhodnutí 93/465/EHS [ve znění pozdějších předpisů]; Tento obsah se nachází v kapitolách 1 a 2 TSI. Základní požadavky jsou obecně uvedeny v příloze III směrnice o interoperabilitě; pro každý subsystém jsou dále rozvedeny v kapitole 3 TSI. Základní požadavky vlastní danému subsystému jsou vyjádřeny v technických parametrech, rozhraních a výkonnostních požadavcích stanovených pro každý subsystém v kapitole 4 TSI. U těchto různorodých požadavků se může například odkazovat na různé kategorie tratí, které jsou vymezeny v TSI Infrastruktura vysokorychlostních a konvenčních železnic, na různé systémy napájení v TSI Energie apod. Kapitola 5 TSI se zabývá prvky a rozhraními, na které se vztahují evropské specifikace. Splnění technických vlastností subsystémů vymezených v kapitole 4 TSI umožňují normy (dobrovolné nebo závazné, viz oddíl 3 této příručky), které zajišťují shodu se základními požadavky směrnice o interoperabilitě, nikoli přímo základní požadavky této směrnice. Kapitola 6 TSI. Rovněž je třeba poukázat na skutečnost, že toto rozhodnutí bylo nahrazeno rozhodnutím 768/2008/ES. Dále bylo přijato zvláštní nařízení o železničních modulech. TSI přijaté při přijetí nebo po přijetí tohoto zvláštního nařízení na toto nařízení odkazují. TSI přijaté před tímto dnem obsahují popis modulů přímo v každé TSI. Značka: ERA/GUI/07-2011/INT Verze:1.02 Strana 17 z 61

Tabulka č. 2: Obsah TSI f) uvedena strategie uplatňování TSI. Zejména je nezbytné určit fáze, které mají proběhnout, s cílem uskutečnit postupný přechod od současného stavu do konečného stavu, ve kterém bude dodržování TSI obecnou normou; g) u dotyčných pracovníků uvedena odborná kvalifikace a podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti při práci vyžadované pro provoz a údržbu výše uvedeného subsystému, jakož i pro uplatňování TSI. Kapitola 7 TSI, která zahrnuje zvláštní případy, také vymezuje přechodné období pro použití různých ustanovení TSI a poskytuje určité období na uvedení subsystémů, které vyhovují pravidlům, která byla v platnosti před přijetím TSI, do provozu. Tyto body jsou popsány v kapitole 4 jako součást charakteristiky subsystému. 2.8.2 [Čl. 5 odst. 6] uvádí, že nelze-li některé technické aspekty odpovídající základním požadavkům do TSI výslovně zahrnout, musí být jednoznačně určeny jako otevřené body v příloze. Vychází se z myšlenky, že některé aspekty se považují za nezbytné pro vyhovění základním požadavkům, avšak (vzhledem k jejich složitosti nebo nedostatku času) dosud nebylo dosud možné vymezit odpovídající specifikaci pro cílový systém. V tomto případě mohou být TSI přijaty se záměrem uzavřít daný otevřený bod v dalších revizích. Mezitím platí pro tento otevřený bod oznámená vnitrostátní pravidla. 2.8.3 Tato vnitrostátní pravidla pro otevřené body a orgány pověřené posuzováním shody s těmito pravidly musí být po přijetí TSI, které obsahují tyto otevřené body, členskými státy oznámena Komisi. 2.9 Cílový systém a zvláštní případy 2.9.1 Cílem TSI je přispět k dosažení optimální úrovně technické harmonizace zavedením specifikace pro společný cílový systém (nezaměňovat s přístupem založeným na univerzálnosti ). 2.9.2 V závislosti na konkrétní situaci každého členského státy nemusí být dosažení cílového systému proveditelné (nebo může vyžadovat dlouhé přechodné období). S přihlédnutím k této skutečnosti v každém členském státě musí TSI [...] zachovávat kompatibilitu stávajícího železničního systému [...], lze ve zvláštních případech pro každou TSI vypracovat ustanovení s ohledem jak na síť, tak na vozidla. [...] Pro každý zvláštní případ TSI stanoví podrobnosti provádění [...] [čl. 5 odst. 5]. 2.9.3 Tyto zvláštní případy se klasifikují podle dvou kategorií: ustanovení jsou použitelná buď trvale (případy P ), nebo dočasně (případy T ). 2.9.4 Pokud to příslušná TSI vyžaduje, členské státy musí Komisi oznámit orgány pověřené posuzováním shody ve zvláštních případech. V případě otevřených bodů musí být oznámení provedeno po přijetí dané TSI. 2.9.5 Níže uvedený diagram znázorňuje posun od souborů vnitrostátních pravidel směrem k TSI. Značka: ERA/GUI/07-2011/INT Verze:1.02 Strana 18 z 61

Stávající systém Cílový systém Soubor vnitrost. pr. ČS Soubor vnitrost. pr. ČS 3 Soubor vnitrost. pr. ČS 2 Soubor vnitrost. pr. ČS 4 Zvláštní případy člen. stát 1 Soubor TSI, kapitola 7 Zvláštní případy člen. stát 3 Soubor TSI kapitola Ensemble 4 des STI Zvláštní případy člen. stát 2 Zvláštní případy člen. stát 4 2.10 Chyby v TSI 2.10.1 Směrnice o interoperabilitě zavádí pojmy menší chyby ([čl. 7 odst. 2]) a závažné nebo zásadní chyby ([čl. 7 odst. 3]). 2.10.2 Rámcové pověření agentury dále definuje chybu jako zásadní, jestliže je subsystému bráněno v: dokončení nebo interoperabilní konstrukci, posouzení jeho shody, uvedení do provozu nebo na trh, interoperabilitě. 2.10.3 Jakmile je ze všech těchto důvodů zjištěna zásadní chyba, musí o ní být informována Komise nebo agentura ERA nebo členský stát tak, aby mohla proběhnout konzultace s Výborem pro interoperabilitu a bezpečnost (RISC), aby mohla být agentura požádána o technické stanovisko a aby byl zahájen postup pro změnu TSI. Jestliže dále takovouto chybu či takovéto chyby zjistí oznámený subjekt, může prostřednictvím skupiny NB Rail zahájit postup dotazování a objasnění. 2.10.4 Jestliže určitý nedostatek není zásadní, může být považován za menší chybu, která se rovněž oznamuje Komisi nebo agentuře ERA nebo členskému státu, avšak řeší se méně spěšně; tento postup rovněž zahrnuje chyby v překladu. 2.10.5 Agentura je povinna zveřejňovat seznam zjištěných menších chyb, včetně chyb v překladu, na své internetové stránce, a to až do revize příslušných TSI. Seznam by měl rovněž být pro informaci zaslán výboru RISC. 2.11 Technická stanoviska agentury 2.11.1 Podle [čl. 7 odst. 1] směrnice o interoperabilitě a podle ustanovení čl. 2 písm. a) a čl. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 881/2004 si může Evropská komise od agentury vyžádat technické stanovisko týkající se mimo jiné nedostatků v TSI (včetně případů, v nichž požadavek TSI není jasný nebo může vést k odlišným výkladům). Co se týká uvedených nedostatků, musí být zhodnocen jejich dopad na interoperabilitu a na rozhraní se samotnou TSI a s dalšími TSI. Značka: ERA/GUI/07-2011/INT Verze:1.02 Strana 19 z 61

2.11.2 Technické stanovisko musí poskytnout řešení, přičemž náležitě posoudí hospodářské dopady a dopady na interoperabilitu a rozhraní, jakož i soulad se základními požadavky a podrobnosti pro posuzování shody. 2.11.3 Agentura musí své technické stanovisko vydat do dvou měsíců (čl. 10 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 881/2004). Technické stanovisko musí být předloženo výboru RISC a v případě přijetí musí být zahrnuto do revize příslušné TSI. Mezitím (do revize TSI) by mělo být agenturou zveřejněno na její internetové stránce a šířeno prostřednictvím sítě NSA. Může být rovněž zveřejněno na internetové stránce skupiny NB Rail. 2.11.4 Podle [čl. 7 odst. 2] může Komise doporučit použití technického stanoviska. V tomto případě by technické stanovisko mělo být použito zadavateli nebo výrobci k tomu, aby pokračovali v projektování subsystému/prvku, nebo oznámenými osobami pro posuzování shody. 2.11.5 Technické stanovisko nabývá právní závaznosti, až když se stane součástí TSI. Pokud bylo použito, musí být tato skutečnost pro dotčený subsystém nebo prvek jasně uvedena jak na certifikátu ES, tak na ES prohlášení. 2.12 Současný stav TSI 2.12.1 První skupina TSI pro vysokorychlostní tratě, která se týkala strukturálních subsystémů infrastruktura, energie, kolejová vozidla a řízení a zabezpečení, jakož i funkčních subsystémů provoz a údržba, byla zveřejněna v květnu 2002. 2.12.2 Tyto a všechny TSI, které byly přijaty před rokem 2009, byly jménem Evropské komise vypracovány společným zastupujícím orgánem, známým později jako Evropské sdružení pro železniční interoperabilitu (AEIF), jenž sestával z provozovatelů infrastruktury, železničních podniků a zástupců odvětví železnic. 2.12.3 Vypracovávání TSI po svém založení převzala Evropská agentura pro železnice (ERA). Agentura tedy připravila změny TSI WAG a OPE, které byly přijaty v roce 2009, a všechny TSI přijaté od roku 2009 dále. Rychlý přehled stavu TSI je dostupný v angličtině na stránkách agentury ERA v oddíle Interoperability / Technical Specifications for Interoperability. 2.13 Příslušnost TSI subsystémům vymezeným přílohou II směrnice o interoperabilitě 2.13.1 [Čl. 5 odst. 1] uvádí, že [v] případě potřeby může být pro subsystém vypracováno několik TSI a jedna TSI se může vztahovat na několik subsystémů. Toto v praxi vede k jakési matrici, která propojuje různé subsystémy s různými TSI. Následující tabulky uvádí, které TSI jsou použitelné pro který subsystém, a musí proto být zohledněny pro posouzení shody konkrétního subsystému (TSI ve fázi návrhu jsou uvedeny pouze pro informaci). Značka: ERA/GUI/07-2011/INT Verze:1.02 Strana 20 z 61

Infrastruktura Energie Palubní řízení a zabezpečení (CCS) Traťové řízení a zabezpečení (CCS) Kolejová vozidla Provoz a řízení dopravy Údržba Využití telematiky Evropská agentura pro železnice Tabulka č. 3: Oblast působnosti TSI vůči subsystémům Použitelné TSI Subsystém rozh. 2008/217/ES HS INF TSI rozh. 2011/275/EU CR INF TSI rozh. 2008/284/ES HS ENE rozh. 2011/274/EU CR ENE TSI rozh. 2012/88/EU CCS TSI X X X X X X X X X X X rozh. 2008/232/ES HS RST TSI rozh. 2006/861/ES CR WAG TSI rozh. 2011/291/EU CR LOC&PAS TSI rozh. 2011/229/EU RST Hluk TSI rozh. 2008/231/ES HS OPE TSI rozh. 2011/314/EU CR OPE TSI nař. 62/2006/ES TAF TSI nař. 454/2011/EU TAP TSI rozh. 2008/163/ES HS&CR SRT TSI rozh. 2008/164/ES HS&CR PRM TSI X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X 2.13.2 Výše uvedená tabulka znázorňuje subsystémy, jak jsou vymezeny v příloze II směrnice o interoperabilitě. Neznamená to, že všechny TSI uvedené pro daný subsystém jsou ve všech případech použitelné. Například HS RST TSI (rozhodnutí 2008/232/ES) je použitelná pro subsystém kolejová vozidla obecně, avšak není použitelná pro subsystém konvenční kolejová vozidla, a HS&CR PRM TSI (rozh. 2008/164/ES) je použitelná pro subsystém kolejová vozidla obecně, avšak není použitelná pro nákladní vozy. Značka: ERA/GUI/07-2011/INT Verze:1.02 Strana 21 z 61

Vysokorychlostn í trať Elektrifikovaná konvenční trať Neelektrifikovan á konvenční trať Vysokorychlostn í vlaková souprava Konvenční vlaková souprava vlaková souprava pro příležitostné použití na vysokorychlostní Vysokorychlostn í lokomotiva Konvenční lokomotiva Konvenční osobní vůz Nákladní vůz Modernizace systému zabezpečení konvenční tratě Evropská agentura pro železnice 2.14 Použití různých TSI v praxi 2.14.1 Z praktického hlediska nemusí projekty vždy nezbytně odpovídat jednomu ze subsystémů definovaných směrnicí o interoperabilitě; zahrnují spíše současně několik strukturálních subsystémů. Kromě toho, jak je uvedeno výše, pro jeden subsystém může být (a obecně bývá) vypracováno několik TSI. Následující tabulka (která nemá vyčerpávající charakter) uvádí příklad příslušnosti různých TSI v některých praktických případech. Tabulka č. 4: Použití jednotlivých TSI v praxi Použitelné TSI Případ rozh. 2008/217/ES HS INF TSI X rozh. 2011/275/EU CR INF TSI X X rozh. 2008/284/ES HS ENE X rozh. 2011/274/EU CR ENE TSI rozh. 2012/88/EU CCS TSI X X X X X rozh. 2008/232/ES HS RST TSI X X X rozh. 2006/861/ES CR WAG TSI X rozh. 2011/291/EU CR LOC&PAS TSI rozh. 2011/229/EU RST NOI TSI rozh. 2008/163/ES HS&CR SRT TSI rozh. 2008/164/ES HS&CR PRM TSI X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X 2.14.2 Příklady uvedené v tabulce by měly být chápány takto: Projekt nové vysokorychlostní tratě zahrnuje subsystémy infrastruktura, energie a traťové řízení a zabezpečení. Pro každý z těchto subsystémů jsou příslušné tyto TSI: o Infrastruktura: HS INF TSI, PRM TSI (pokud trať zahrnuje zastávky), SRT TSI (pokud trať zahrnuje tunely) Značka: ERA/GUI/07-2011/INT Verze:1.02 Strana 22 z 61

o o Energie: HS ENE TSI, SRT TSI (pokud trať zahrnuje tunely) Traťové řízení a zabezpečení (CCS): CCS TSI, SRT TSI Projekt nové konvenční tratě zahrnuje subsystémy infrastruktura, energie (je-li trať elektrifikována) a traťové řízení a zabezpečení. Pro každý z těchto subsystémů jsou příslušné tyto TSI: o o o Infrastruktura: CR INF TSI, PRM TSI (pokud trať zahrnuje zastávky), SRT TSI (pokud trať zahrnuje tunely) Energie: CR ENE TSI (pokud je trať elektrifikována), SRT TSI (pokud trať zahrnuje tunely; některé parametry jsou použitelné, i pokud trať není elektrifikována) Traťové řízení a zabezpečení (CCS): CCS TSI, SRT TSI Nová vysokorychlostní vlaková souprava zahrnuje subsystémy RST (kolejová vozidla) a palubní CCS. Pro každý z těchto subsystémů jsou použitelné tyto TSI: o o RST: HS RST TSI, PRM TSI, SRT TSI Palubní řízení a zabezpečení (CCS): CCS TSI Konvenční lokomotiva zahrnuje subsystémy RST a palubní CCS. Pro každý z těchto subsystémů jsou použitelné tyto TSI: o o RST: CR LOC&PAS TSI, SRT TSI, RST Hluk TSI Palubní řízení a zabezpečení (CCS): CCS TSI 2.14.3 V každém z těchto případů proto musí ES ověření každého subsystému obsahovat shodu s TSI, které jsou subsystému příslušné. 2.15 TSI a jiné požadavky 2.15.1 Použitelná vnitrostátní pravidla [G 37] Subsystém, který je ve shodě se všemi použitelnými TSI a nemá žádné otevřené body, by měl být považován za vyhovující základním požadavkům směrnice o interoperabilitě. V současnosti však nejsou do TSI zahrnuty všechny aspekty související se základními požadavky (tj. územní působnost TSI nepokrývá celou síť v EU a existují otevřené body). V průběhu tohoto přechodného období jsou pro aspekty, které dosud nejsou zahrnuty do platných TSI, na území každého státu použitelná vnitrostátní pravidla oznámená tímto členským státem Evropské komisi podle [čl. 17 odst. 3]. [G 38] Tato oznámená vnitrostátní pravidla jsou použitelná jako reference pro ověření splnění základních požadavků v případě, že (jak uvádí [čl. 17 odst. 3]): neexistuje příslušná TSI nebo je oznámena výjimka [...] nebo zvláštní případ vyžaduje uplatnění technických pravidel, která nejsou uvedena v příslušné TSI, nebo (jak uvádí [článek 20]) že TSI nejsou zcela uplatněny pro modernizaci nebo obnovu subsystému. Značka: ERA/GUI/07-2011/INT Verze:1.02 Strana 23 z 61