Vývoj trávicího systému MUDr. Jiří Beneš, Ph.D.
Začneme trochu zeširoka zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
Jak se stane z placky človíček? zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
Oddíly trávicí trubice Entoderm zpočátku kouká do žloutkového váčku Vytvořený mezoderm oddělí ektoderm a entoderm všude kromě dvou míst orofaryngová a kloaková membrána Stáčením se vytvoří několik základních částí Farynx Přední střevo (a.coeliaca) Střední střevo (a.mesenterica sup.) Zadní střevo (a.mesenterica inf.) zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
Co je to coelom? = dutina Vystlaná jednovrstevným serózním epithelem (mesotelem) U lidí zejména mechanická funkce (posun orgánů) Řada dalších funkcí (vylučovací, vstřebávací, imunitní) zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
Embryonální mesenteria Trávicí trubice má v celém rozsahu vytvořený zadní závěs dorzální mesenterium U žaludku se někdy nazývá dorzální mesogastrium V oblasti duodena dorzální mesoduodenum Dále tvoří mesenterium (jako takové) a mesocolon Ze septum transversum vzniká v horní části trubice (oblast předního střeva) ventrální mesenterium Z něj pak vzniká omentum minus A lig.falciforme hepatis zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
Vývoj jícnu Jícen začal a skončil jako trubice, z části mimo coelomovu dutinu Hlavní bod vývoje je vznik laryngotracheální výchlipky (budoucí dých.systém) Jícen je zpočátku krátký a s růstem embrya a současně s vývojem hrudníku (srdce a plic) se prodlužuje zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
VVV jícnu Atrézie Tracheobronchiální píštěl Dá se odhalit intrauterinně - polyhydramnion zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
Vývoj žaludku Žaludek musí udělat dost toček, aby se z trubice dostal do správného tvaru Rotace žaludku Aby byl oploštělý předozadně, rotuje o 90 ve směru hodinových ručiček kolem dlouhé osy Během rotace roste přední stěna více než zadní a zakřivuje se v kurvatury zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
Co tohle točení všechno udělá zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
VVV žaludku - pylorostenóza
Buňky z entodermu vrůstají do septum transversum a tvoří základ jater Postupně se zužuje komunikace se střevem a vzniká ductus choledochus Malá ventrální výchlipka dává vznik žlučníku Vývoj jater zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
Původ buněk jater Ze základu jater hepatocyty, výstelka žlučovodů Z řečiště žil sinusoidy Z mesodermu septum transversum krvetvorné bb., Kupferovy bb., fibroblasty intersticia
VVV jater a žlučníku Vzácné Zdvojený žlučník Atrézie žlučových cest Hypoplastický pravý jaterní lalok
Vývoj duodena a pankreatu Duodenum je vlivem točení žaludku a růstem hlavy pankreatu stočeno konvexně doprava Při točení dojde k vtlačení duodena na zadní stěnu a dojde ke splynutí závěsu (sekundárně retroperitoneální) zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
Vzniká ze dvou základů ventrálního a dorzálního, které se k sobě rotací trubice přikládají Z ventrálního základu část hlavy a proc.uncinatus Z dorzálního základu část hlavy, tělo a kauda zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
VVV pankreatu Pancreas annulare Ventrální základ má dva laloky a mohou rotovat opačně Obkrouží duodenum a mohou působit obstrukci Ektopický pankreas V žaludku, v Meckelově divertiklu zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
Vývoj středního střeva Je zavěšeno na dorzálním mesenteriu Kominukuje se žloutkovým vakem přes ductus omphaloentericus Je zásobeno horní mesenterickou tepnou zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
Vytváří zprvu kličku jejíž osou je AMS Horní raménko Část duodena, jejunum a část ilea Dolní raménko Terminální ileum, cékum, ascendens a 2/3 transversa zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
Teď budou točky! Střevo začíná rotovat proti směru hodinových ručiček Tenké střevo roste rychleji a tvoří sekundární kličky zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
Velká játra omezují prostor v břišní dutině Tenké kličky v jednu chvíli (6.týden) musí herniovat do pupečníku (tzv. fyziologická hernie) zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
Po čase (10.týden) se uvolní růstem těla (a zastavením růstu jater) v břiše místo a kličky se vrací První se vrací jejunum a sedá si doprava, ostatní jdou více vpravo Poslední vleze základ céka, který je zpočátku pod játry zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
Vše dokončí sestup céka do pravé jámy kyčelní Vytváří se appendix Časový sled sestupu a růstu appendixu ovlivňuje polohu zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
Fixace závěsů zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
VVV středního střeva Meckelův divertikl (2-4% populace) Pozůstatek ductus omphaloentericus na ileu Může se zanítit (podobně jako appendix) Může obsahovat ektopickou tkáň žaludku či pankreatu (vředy, krvácení, perforace) Cysta vitellina Perzistující ductus omphaloentericus zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
Defekty rotace Neúplná rotace střeva (tzv. mesenterium comunne) Dojde pouze k rotaci o 90 Tenké střevo je vpravo, tlusté střevo vlevo zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
Jiné VVV středního střeva Defekty stěny tělní Omphalokéla porucha návratu fyziologické hernie Často spojena s jinými malforamcemi Laparoschisis porucha uzavření břišní stěny Atrézie a stenózy Nejčastěji v duodenu a tenkém střevě, méně v tlustém Příčina porucha rekanalizace či cévního zásobení zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
Vývoj zadního střeva Jde o část trubice zásobenou dolní mesentericou tepnou Končí v zadní části kloaky, která končí kloakovou membránou Ventrálně vzniká sinus urogenitalis, dorzálně anorektální kanál vše je rozdělenou urorektálním septem Membrána se v oblasti rekta perforuje, kaudální část rekta vzniká z ektodermu (proto jiné cévy) zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
VVV zadního střeva Píštěle Atrezie rekta a anu Hirsprungova choroba (aganglioózní colon) zdroj: Sadler et al., Langmanova lékařská embryologie, 10.vydání
Topografie břišní dutiny
Projekce orgánů na břišní stěnu
Murphyho bod žlučník Desjardinův bod papilla Labbého trojúhelník žaludek McBurneyho bod app. Lanzův bod app.
Peritoneum Výstelka břišní dutiny Dva listy Peritoneum parietale, nástěnné Peritoneum viscerale, orgánové Závěsy obvykle duplikatury (dva listy) Radix kořen závěsu
Stavba peritoneální blány Tunica serosa Tvořena mesotelem plochý epitel Schopnost resorpce! Jsou kluzké (malé množství volné tekutiny) Hlavní odlišnost od jiných epitelů schopnost vytvářet srůsty Tunica subserosa Vazivová vrstva pod serózou, různě tlustá na různých místech Obvykle se zde ukládá tuk (abdominální obezita)
Peritoneální dutina Peritoneální dutina Retroperitoneum Preperitoneální prostor Retropubický prostor Subperitoneální prostor
Dělení peritoneální dutiny Pars supramesocolica Zásobena z truncus coeliacus Obsahuje játra, žlučník, žaludek, slezinu, část duodena a pankreatu Obsahuje burzu omentalis Pars inframesocolica Zásobena z obou mesenterických tepen Obsahuje zbytek trupice Rozdělena radixem mesenteria na pravé a levé srůstové pole
Pars supramesocolica Štěrbiny a záhyby peritonea kolem jater Reccessus subphrenici Recessus subph.dx. je nejvyšší místo dutiny Recessus subhepatici Recessus subhepaticus dx. (Morrisonův prostor) je nejhlubší místo vleže
Bursa omentalis oddělený úsek peritoneální dutiny za žaludkem a jeho závěsy ohraničení vpředu žaludek a závěsy vzadu pankreas nahoře játra a bránice dole mesocolon transvesum vlevo slezina a závěsy
Omentum minus má tři části Pozůstatky ventrální mesenteria ligamentum hepatoezofagicum ligamentum hepatogastricum ligamentum hepatoduodenale obsahuje choledochus, venu portae a a.hepaticu
Pozůstatky dorzálního mezenteria ke slezině lig.phrenicosplenicum lig.gastrophrenicum lig.gastrosplenicum
Pozůstatky dorzálního mesenteria pod žaludkem ligamentum gastrocolicum omentum majus
Foramen epiploicum Winslowi vstup do bursa omentalis ohraničení vpředu lig.hepatoduodenale vzadu lig.hepatorenale dole pars superior duodeni nahoře lobus caudatus
Části burza omentalis 1 vestibulum 2 recessus superior 3 isthmus 4 tuber omentale 5 plica hepatopanceratica a.hepatica comm. 6 plica gastropancreatica a.gastrica sin. 7 vlastní bursa omentalis 8 recessus splenicus 9 - plica pancreaticosplenica a.splenica 10 recessus inferior
Klinický význam burzy omentalis chirurgické přístupy na pankreas teoreticky možnost vnitřní hernie (vzácné) může se zde kumulovat tekutina (např. při akutní pankreatitidě)
Pars inframesocolica obsahuje tenké a tlusté střevo a horní rektum radix mesenteria tento prostor dělí na srůstová pole o cévní zásobení se starají aa.mesentericae
Pravé srůstové pole vzniklo přiložením mesocolon ascendens a srůstem za peritoneem vidíme větve AMS ke colon s žilami, duodenum, pravý ureter
Levé srůstové pole vzniklo přiložením mesocolon descendens a srůstem za peritoneem vidíme větve AMI, levou ledvinu, levý ureter, břišní aortu
Výchlipky pars inframesocolica recessus retrocoecalis recessus ileocoecalis sup.et inf. recessus duodenalis sup. et.inf. recessus intersigmoideus recessus paracolici
Peritoneum v pánvi 1 excavatio rectovesicalis nejnižší bod vstoje 2 excavatio rectouterina (Douglasi) tzv.douglasův prostor nejnižší bod vstoje 3 excavatio vesicouterina