Univerzita Palackého v Olomouci



Podobné dokumenty
Evaluace preventivní kampaně: Domluvme se

Prioritní oblasti primární prevence MŠMT. PhDr. Pavla Doležalová

Primární prevence rizikového chování (užívání návykových látek)

Rétorika vs. praxe v drogové politice

Aktivity BESIP v oblasti dopravní výchovy. Ing. Blanka Sunkovská Ministerstvo dopravy BESIP

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum

Budeme řídit v roce 2010 bezpečněji? Matúš Šucha Centrum adiktologie PK 1. LF UK Praha Vlasta Rehnová Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.

Řízení pod vlivem alkoholu a jiných drog

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod II. konference k prevenci SPJ

Ing. Blanka Sunkovská

Problematika primární prevence v základních školách

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ. Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice. Školní rok 2013/2014

Starší řidič, mobilita a bezpečnost. Matúš Šucha

Matúš Šucha: Profesní životopis. Profesní životopis. PhDr. Matúš Šucha, Ph. D. Ke dni: 18. ledna Matúš Šucha. Strana 1 (celkem 6)

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) Metodik prevence sociálně patologických jevů

2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ

Výchovné a vzdělávací programy - prevence. Tereza Ryšavá, David Holý

STANDARD Č. 7 Prevence

Přehled vybraných platných předpisů pro oblast prevence sociálně patologických jevů

Výchovné a vzdělávací programy se zaměřením na prevence. Alžběta Černochová, David Holý

Matúš Šucha: Profesní životopis. Profesní životopis. PhDr. Matúš Šucha, Ph. D. Ke dni: 2. září Matúš Šucha. Strana 1 (celkem 6)

Občanské sdružení PROSPE VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Kazuistika Práce se školní třídou v rámci programu selektivní primární prevence. Miluše Stehlíková Petra Václavová

Možnosti intervencí u uživatelů nových drog: terénní programy na taneční scéně a propad v jejich financování

Co je Česko se hýbe? BŘEZEN 2011

POSUZOVÁNÍ KVALITY A CERTIFIKACE PROGRAMŮ ŠKOLSKÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE

Primární prevence: Workshop s Popelkou. Veselý, J., Polanecká, M., Fialová, H., Hlaváč, J., Lukešová, H., Bukáčková, L., Podškubková, A.

Úlohu 2. akčního plánu realizace Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období lze vymezit následujícím způsobem:

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007

Matúš Šucha: Profesní životopis. Profesní životopis. PhDr. Matúš Šucha, Ph. D. Ke dni: 5. července Matúš Šucha. Strana 1 (celkem 7)

Městská část Praha 9

1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ

Strategie primární prevence rizikových projevů chování PPP ÚK

Minimální preventivní program

PROGRAM PRIMÁRNÍ SOCIÁLNÍ PREVENCE Oddělení prevence a dohledu Městská policie Karlovy Vary

Přehled vybraných platných předpisů pro oblast prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže

Kontaktní centrum Plus Ztracená 63 Kroměříž, Tel

Projekty podpory zdraví a Plán zdraví a kvality života

Aktivity BESIP v roce Mgr. Zuzana Ambrožová Vedoucí samostatného oddělení BESIP Ministerstva dopravy


Dopravní nehody zaviněné pod vlivem alkoholu v červnu 2007 a 2008 bez rozlišení účastníka silničního provozu

Pracovní skupina prevence kriminality a protidrogové prevence. PhDr. Julius Kopčanský

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE. na období

Bezpečnost silničního provozu -osvědčené a aktuální projekty BESIP - Ministerstvo dopravy

Aktivity při uplatňování prioritních cílů programu Zdraví 21 pro Moravskoslezský kraj

Studie o zkušenostech se špatným zacházením v dětském věku (ACE) realizovaná v ČR Úvodem. Velemínský Miloš

Minimální preventivní program 2017/2018

KRÁTKODOBÝ REALIZAČNÍ PLÁN PROTIDROGOVÉ POLITIKY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ

SPOLEČNOU CESTOU. Bc. Kamil Podzimek

Role MŠMT v primární prevenci rizikového chování Pražské drogové fórum primární prevence, Praha 21. května 2014

Městská část Praha 9

CO DĚLAT, KDYŽ INTERVENCE PEDAGOGA Rizikové chování ve školním prostředí rámcový koncept. Příloha č. 2 Příloha č. 2 Rizikové chování v dopravě

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ MČ PRAHA 3

Nabídka programů pro střední školy

Primární drogová prevence založená na snižování škod: contradictio in adiecto?

Role a aktivity Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti primární prevence rizikového chování

Příloha ŠVP č Občanská výchova

Návrh na rozdělení finančních prostředků ve výši ,- Kč v rámci grantu JEDNIČKA PRO ROK 2011 B specifická primární protidrogová prevence

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Školní rok 2007/2008

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole

Akční plán realizace protidrogové politiky v Olomouckém kraji na období

CO DĚLAT, KDYŽ INTERVENCE PEDAGOGA Rizikové chování ve školním prostředí rámcový koncept

CO DĚLAT, KDYŽ INTERVENCE PEDAGOGA Rizikové chování ve školním prostředí rámcový koncept

Příprava metodiky pro dopravněpsychologické vyšetření. Matúš Šucha, Dana Černochová, Lenka Šrámková, Vlasta Rehnová, Petr Zámečník

PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA KRÁSNÁ LÍPA. Databanka projektů na období 2012 až 2016

Město Litoměřice. Bc. Miroslava Najmanová

KRÁTKODOBÝ REALIZAČNÍ PLÁN PROTIDROGOVÉ POLITIKY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA ROK 2019 KONKRETIZACE CÍLŮ A OPATŘENÍ PRO JEDNOTLIVÉ OBLASTI, FINANCOVÁNÍ

Aplikace osvědčených postupů v prevenci dopravních nehod v České republiky

Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ

CO DĚLAT, KDYŽ INTERVENCE PEDAGOGA Rizikové chování ve školním prostředí rámcový koncept

Statutární město Ostrava ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. o plnění cílů a opatření Strategie protidrogové politiky statutárního města Ostravy

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, Kaznějov

MEZINÁRODNÍ KONFERENCE. Dopravní VaV centrum CDV PLUS BVV Veletrhy Brno

Dopravní nehody zaviněné pod vlivem alkoholu v 1. čtvrtletí 2010 FÓRUM PSR (Praha, )

Základní škola při Dětské psychiatrické nemocnici, Opařany 160 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

Koncepce prevence kriminality a drogové problematiky města Třebíče na léta

Statutární město Ostrava ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. o plnění cílů a opatření Strategie protidrogové politiky statutárního města Ostravy

Ing. Mgr. Iveta Turková ODBOR SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZDRAVOTNICTVÍ Bezpečné město Benešov SOCIÁLNÍ PREVENCE V BENEŠOVĚ

Školní preventivní strategie

Metodik prevence sociálně patologických jevů (kód: T)

Zdravotní plán města Vsetína Ministerstvo zdravotnictví ČR, 14. října 2008

Výkaz pro školní rok 2016/2017

Koncepce prevence kriminality a drogové problematiky města Třebíče na léta

Aktivity Státního zdravotního ústavu v oblasti podpory zdraví. Tisková konference 30. července 2010 Mgr. Dana Fragnerová

Studium dopravní psychologie dle požadavků zákona 133/2011 Sb.

Kontaktní centrum Plus Ztracená 63 Kroměříž, Tel

Aktuální vývoj v protidrogové politice

Akční plán školské primární prevence rizikového chování v hl. m. Praze na rok 2017 s výhledem pro rok 2018

Bezpečnost chodců a cyklistů z pohledu Národní strategie bezpečnosti silničního provozu

M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových forem chování 2015/2016

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu)

Prevence rizikových forem chování a MŠMT

Opatření ke snížení negativních dopadů užívání alkoholu

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

Transkript:

Univerzita Palackého v Olomouci Možnosti a meze prevence v dopravě PhDr. Matúš Šucha, Ph. D., Katedra psychologie FF UP v Olomouci

Primární prevence rizikového chování Prevence (z lat. praevenire, předcházet) znamená soustavu opatření, která mají předcházet nějakému nežádoucímu jevu, například nemocem, drogovým závislostem, zločinům, nehodám, neúspěchu ve škole, sociálním konfliktům, násilí, ekologickým katastrofám a podobně. Taková opatření se nazývají preventivní. (Wikipedie)

V dopravě předcházíme: Nehodám (selhání dopravního systému) Úrazům Ztrátám na životech Psychickým traumatům Materiálním škodám Negativním ekonomickým dopadům (např. jako důsledek dopravního kolapsu)

Primární prevence rizikového chování PRIMÁRNÍ X SEKUNDÁRNÍ X TERCIÁLNÍ PREVENCE Primární prevence (PP) si klade za cíl odradit od prvního projevu rizikového chování, nebo aspoň co nejdéle odložit první projev rizikového chování. Specifickým cílem je předcházet zvyšování četnosti rizikového chování mezi rizikovou populací. V dopravě se ALE zaměřujeme na cílovou skupinu řidičů, který se nechovají rizikově (PP), i na skupinu řidičů kteří se chovají rizikově (SP, TP).

Primární prevence rizikového chování Pod pojmem rizikové chování rozumíme chování, v jehož důsledku dochází k prokazatelnému nárůstu zdravotních, sociálních, výchovných a dalších rizik pro jedince nebo společnost (Miovský, Zapletalová, 2006). x MŠMT sociálně patologické jevy Rizikové chování v dopravě: řízení pod vlivem drog agresivní chování chování v rozporu s oficiálními (zákon) a neoficiálními pravidly.

POŽADAVKY NA EFEKTIVNÍ PRIMÁRNÍ PREVENCI Primární prevence by měla být: schopná vyhnout se krajnostem např. odstrašování (jednostranný důraz na negativní a varovné informace) prováděná jako kontinuální proces, tj. nikoliv jednorázová a kampaňovitá přiměřená různým věkovým kategoriím a skupinám v populaci koncipovaná jako získání vyvážených poznatků o rizicích z hlediska zdravotního, sociálního a bezpečnostního opřená o oblíbené a směrodatné osoby, vrstevníky, názorné přístupy a neformální diskusi schopná oslovit nejbližší okolí rizikových členů populace (rodina, pracovní, školní a mimoškolní prostředí) statečná a mobilizující pozitivní rysy společenství, rodin i jednotlivců (Kalina, 2000)

PŘÍKLAD Z PRAXE V ČR KAMPAŇ DOMLUVME SE SELEKTIVNÍ PREVENCE Realizace 2005 2007 (evaluované období) Realizace: BESIP - Ministerstvo dopravy ČR Iniciativa zodpovědných pivovarů Fórum PSR zodpovědní výrobci lihovin Evropská unie 20.2.2009

Filozofie preventivní kampaně Domluvený a Domluvme se zaměřené na mladé lidi se zakládá na statutu domluveného řidiče, který na sebe dobrovolně vezme roli abstinujícího, aby zajistil odvoz svým přátelům. Cílem je zatraktivnit pozici Domluveného tak, aby byla pro mladé lidi přijatelná a vyhledávaná. 20.2.2009

Představení projektu Základem kampaně byla tzv. Čistá Stage, putovní stan koncipovaný jako zastřešené depo závodních vozů, který v roce 2005 hostoval na letních festivalech Summer of Love, Hip Hop Kemp a Trnkobraní. 20.2.2009 2005/2006

Etické otázky Studie byla financovaná Fórem PSR a realizátor evaluace prohlašuje, že si je vědom střetu zájmů daného financováním studie ze strany výrobců alkoholu. Částka, kterou zadavatel hradí za evaluaci, je částkou konečnou a žádná z právnických ani fyzických osob spojených s realizací studie nezískala a nezíská hmotný prospěch nad rámec řádně podepsané platné smlouvy o realizaci evaluace. Všechna vstupní data, dokumentace průběhu realizace a její výsledky jsou plně k dispozici na požádání pro jakýkoli výzkumný subjekt v EU. 20.2.2009 2007

Vybrané výsledky Více než 80% respondentů se domnívalo, že preventivní kampaně jsou užitečné a mohou ovlivnit budoucí rizikové chování mladých lidí a snížit riziko dopravních nehod Méně než 20% respondentů se domnívalo, že preventivní kampaně tohoto charakteru nemohou být účinné a za účinné považují toto: přísnější tresty (např. okamžité odebírání ŘP a zavírání do vazby, zabavení vozu) vlastní zkušenost ( až se rozseká, tak to možná pochopí ) ukázky nehod častější policejní kontroly, víc dopravních policistů na silnicích finanční odměna pro ty, co dodržují předpisy nevyrábět alkohol, zákaz prodeje alkoholu, zdražení alkoholu 20.2.2009 (Šucha, Miovský, 2007)

Doporučení zaměřit se na vyšší zasažení cílové skupiny kampaně (mladí lidé), a to především formou přímého oslovení (např. na školách besedy, informační materiály atd., v barech např. testry na aktuální hladinu alkoholu v krvi, na koncertech, spolupráce s autoškolami, atd.) ze získaných informací vyplývá, že domlouvání se na řidiči, který nebude pít a ostatní odveze, je poměrně známý a hojně užívaný. Doporučujeme proto kampaň zaměřit spíš na změnu postojů a názorů, upozadit informační složku. Jde o posílení toho návyku a zvýšení šance, že i v rizikové situaci (např. nemá se jak jinak dostat domů) volíčlověk tu bezpečnější možnost. mezi mladými lidmi je všeobecně akceptováno to, že řídit pod vlivem alkoholu je nebezpečné a nesprávné. V rozporu s tím však někteří mladí lidé mají tendenci řídit pod vlivem alkoholu, a to speciálně v situacích: pokud je cesta krátká (do 20km), pokud není jiný způsob, jak se tam dopravit, pokud požili menší množství alkoholu (2 3 sklenice), pokud jsou majitelem auta. Doporučujeme intervence zaměřit na tyto konkrétní situační proměnné (např...až budu opilý, tak si na kampaň nevzpomenu ). 20.2.2009 (Šucha, Miovský, 2007)

Otázky a úkoly

Otázky a úkoly Určení cílových skupin (kdo, jak velké, jak homogenní) Řidič, spolujezdec, zaměstnavatel Mladí řidiči, senioři, profesionální řidiči, rizikové skupiny Určit možnosti dosažení cílových skupin veřejné média autoškola škola koncerty, kluby, zájmové sdružení, profesní asociace na silnici Jiné Vypracovat jednotlivé doporučené typy programů prevence rizikového chování v dopravě Dělení dle cílových skupin Dělení dle rizikového chování

Otázky a úkoly Definovat relevantní instituce, jejich spolupráce na realizaci a systém financování Ministerstvo dopravy (Besip) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo vnitra Policie (dopravní, státní, městská) Určit pravidla pro hodnocení efektivity programů a provázanost na financování.

Dekuji za Vaši pozornost! matus.sucha@upol.cz 20.2.2009