9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km.

Podobné dokumenty
DUM č. 20 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

R2.213 Tíhová síla působící na tělesa je mnohem větší než gravitační síla vzájemného přitahování těles.

Soutěžní úlohy části A a B ( )

Základní jednotky v astronomii

Část A strana A 1. (14 b) (26 b) (60 b) (100 b)

2. Poloměr Země je km. Následující úkoly spočtěte při představě, že kolem rovníku nejsou hory ani moře. a) Jak dlouhý je rovníkový obvod Země?

základy astronomie 2 praktikum 5 Dynamická paralaxa hvězd

Finále 2018/19, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) řešení. A Přehledový test. (max. 20 bodů)

Slunce a hvězdy. planeta v binárním hvězdném systému

7. Gravitační pole a pohyb těles v něm

Astronomie, sluneční soustava

1.6.9 Keplerovy zákony

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny

Téma: Světlo a stín. Zpracoval Doc. RNDr. Zdeněk Hlaváč, CSc

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE. Planetární geografie seminář

Vzdálenosti ve vesmíru

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK

B. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji,

Výfučtení: Vzdálenosti ve vesmíru

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Mgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

7.Vesmír a Slunce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy

VESMÍR, SLUNEČNÍ SOUSTAVA

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

ročník 9. č. 21 název

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie EF A) Úvodní test

Astronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka

[GRAVITAČNÍ POLE] Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles.

Sluneční soustava OTEVŘÍT. Konec

GRAVITAČNÍ POLE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE

Obsah. Obsah. 2.3 Pohyby v radiálním poli Doplňky 16. F g = κ m 1m 2 r 2 Konstantu κ nazýváme gravitační konstantou.

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony

KEPLEROVY ZÁKONY. RNDr. Vladimír Vaščák. Metodický list

ASTRO Keplerovy zákony pohyb komet

R5.1 Vodorovný vrh. y A

Identifikace ŘEŠENÍ. A) Digitárium

Tělesa sluneční soustavy

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze

Ústřední kolo 2013/14, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ), , Brno. Žák/yně jméno příjmení identifikátor. Škola ulice, č.p.

Astronomická pozorování

Filip Hroch. Astronomické pozorování. Filip Hroch. Výpočet polohy planety. Drahové elementy. Soustava souřadnic. Pohyb po elipse

O tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 26. březen 2015

Kód vzdělávacího materiálu: Název vzdělávacího materiálu: Datum vytvoření: Jméno autora: Předmět: Ročník: 1 a 2

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami

VESMÍR. Prvouka 3. ročník

Vývoj Slunce v minulosti a budoucnosti

Kroužek pro přírodovědecké talenty II lekce 13

Od středu Sluneční soustavy až na její okraj

očekávaný výstup ročník 7. č. 11 název

Modelové úlohy přijímacího testu z matematiky

Korekce souřadnic. 2s [ rad] R. malé změny souřadnic, které je nutno uvažovat při stanovení polohy astronomických objektů. výška pozorovatele

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Eta Carinae. Eta Carinae. Mlhovina koňské hlavy. Vypracoval student Petr Hofmann z GChD jako seminární práci z astron. semináře.

Vzorové řešení příkladů korespondenčního kola Astronomické olympiády 2010/11, kategorie GH

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze

Matematické metody a úlohy v astronomii

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.

Hvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. náhodný vzorek skupina osob. obdobně i ve světě hvězd!

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Modelové úlohy přijímacího testu z matematiky

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc,

Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život?

Hvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. obdobně i ve světě hvězd! náhodný vzorek skupina osob. sportovci na ZOH 2018

VY_52_INOVACE_137.notebook. April 12, V rozlehlých prostorách vesmíru je naše planeta jen maličkou tečkou.

ASTROFYZIKÁLNÍ VELIČINY HVĚZD

Hvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. náhodný vzorek skupina osob. obdobně i ve světě hvězd!

1. Zakroužkujte správnou odpověď U každé otázky zakroužkujte právě jednu správnou odpověď.

VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL. Mgr. Anna Hessová. III/2/Př VY_32_INOVACE_P01. Pořadové číslo: 1. Datum vytvoření: Datum ověření: 23.4.

Základy astronomie I podzim 2016 vyučující: doc. RNDr. Miloslav Zejda, Ph.D. cvičící: Mgr. Lenka Janeková, Mgr. Jan Rokos

Téma: Fáze Měsíce a planet, zdánlivý pohyb oblohy na planetách

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5.

České Vysoké Učení Technické v Praze Fakulta Elektrotechnická. Astrofyzika. Petr Kubašta. Vypracované otázky od Milana Červenky (verze z 14.5.

Krajské kolo 2013/14, kategorie EF (8. a 9. třída ZŠ) Identifikace ŘEŠENÍ

FYZIKA I. Gravitační pole. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

LER 2891-ALBI min vĕk 7+ Mysli a spojuj! Karetní hra. Zábavná vzdĕlávací hra o vesmíru

Magnetické pole drátu ve tvaru V

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ. Ústav aplikované fyziky a matematiky ZÁKLADY FYZIKY II

fotometrická měření jedna z nejstarších měření vůbec!

Astronomie a astrofyzika

Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla

Kategorie EF pondělí

Přírodopis Vesmír Anotace: Autor: Jazyk: Očekávaný výstup: Speciální vzdělávací potřeby: Klíčová slova: Druh učebního materiálu: Druh interaktivity:

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

1 Newtonův gravitační zákon

KINEMATIKA 5. ROVNOMĚRNÝ POHYB I. Mgr. Jana Oslancová VY_32_INOVACE_F1r0205

Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach

Výpočet vzdálenosti Země Slunce pozorováním přechodu Venuše před Sluncem

Krajské kolo 2013/14, kategorie EF (8. a 9. třída ZŠ) Identifikace

GRAVITAČNÍ POLE. Všechna tělesa jsou přitahována k Zemi, příčinou tohoto je jevu je mezi tělesem a Zemí

Pojmy vnější a vnitřní planety

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY

Transkript:

9. Astrofyzika 9.1 Uvažujme hvězdu, která je ve vzdálenosti 4 parseky od sluneční soustavy. Určete: a) jaká je vzdálenost této hvězdy vyjádřená v kilometrech, b) dobu, za kterou dospěje světlo z této hvězdy na Zemi, c) roční paralaxu této hvězdy. 9.2 Zářivý tok dopadající ze Slunce na plochu o obsahu 1 m 2, postavenou kolmo ke směru slunečních paprsků ve vzdálenosti 1 AU od Slunce, je 1 400 W. Určete: a) jaký zářivý tok dopadá ze Slunce na plochu o obsahu 1 m 2 ve vzdálenosti 0,5 AU od Slunce, b) jaký zářivý tok dopadá ze Slunce na plochu o obsahu 0,5 m 2 ve vzdálenosti 1 AU od Slunce. 9.3 V periheliu je vzdálenost Země od Slunce 1,47 10 11 m, v aféliu 1,52 10 11 m. Je-li Země v periheliu, dopadá na plochu o obsahu 1,00 m 2, kolmou ke směru slunečních paprsků, zářivý tok 1,41 10 3 W. Jaký zářivý tok dopadá na takovou plochu, je-li Země v aféliu? 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km. 9.5 Ze Země vidíme průměr Slunce pod úhlem 32. Pod jakým úhlem by průměr Slunce viděl pozorovatel a) na Merkuru, b) na Venuši, c) na Marsu, d) na Neptunu? Počítejte pro vzdálenosti rovné délkám velkých poloos trajektorií planet. Potřebné údaje vyhledejte v MFChT. 9.6 Hvězda v souhvězdí Cassiopeia je od nás vzdálena 147 světelných roků. Vypočtěte její roční paralaxu. 9.7 Saturn obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 9,5 AU. Pod jakým úhlem bychom viděli velkou poloosu jeho trajektorie ze vzdálenosti 25 pc? 9.8 Poloměr Měsíce vidíme na obloze pod stejným úhlem jako poloměr Slunce. Skutečný poloměr Měsíce je 0,272R Z, poloměr Slunce je 109R Z (R Z je poloměr Země). Kolikrát je vzdálenost Země od Slunce větší než vzdálenost Měsíce od Země? 9.9 Určete součet hmotností složek dvojhvězdy Capelly, obíhají-li složky dvojhvězdy kolem společného hmotného středu ve vzájemné vzdálenosti 0,850 AU s oběžnou dobou 0,285 roku. 9.10 Složky dvojhvězdy ε Hydrae obíhají kolem společného hmotného středu ve vzájemné vzdálenosti 11,5 AU s oběžnou dobou 15,3 roku. Vypočtěte součet hmotností složek. 9.11 Zářivý výkon Slunce je 3,83 10 26 W. Jaký zářivý tok dopadá na plochu o obsahu 1,00 m 2, kolmou ke směru slunečních paprsků, na Marsu? Jaký zářivý tok dopadá na celou planetu Mars? Vzdálenost Marsu od Slunce je 1,52 AU a jeho poloměr je 3 400 km. 9.12 Aldebaran, nejjasnější hvězda v souhvězdí Býka, má poloměr 64R a efektivní povrchovou teplotu 3 300 K. Vypočtěte zářivý výkon Aldebarana a vyjádřete ho pomocí zářivého výkonu Slunce. 9.13 Tok záření dopadající z hvězdy vzdálené 20 pc na plochu o obsahu 1,0 m 2, umístěnou na Zemi a kolmou ke směru paprsků, je 5,4 10 8 W. Vypočtěte zářivý výkon hvězdy. Jaký poloměr má hvězda, je-li její povrchová teplota 2 900 K?

9.14 Ve spektru hvězdy je čára vápníku o vlnové délce 422,7 nm posunuta o 0,070 nm směrem k fialovému okraji spektra. Určete, zda se hvězda k nám přibližuje, nebo se od nás vzdaluje a jak velká je její rychlost. 9.15 Spektrální čára sodíku má vlnovou délku λ = 589,6 nm. Jakou vlnovou délku této čáry změříme ve spektru hvězdy, která se od nás vzdaluje rychlostí 160 km s 1? 9.16 Zářivý výkon Slunce je 3,83 10 26 W. O jakou hodnotu se zmenší hmotnost Slunce za jeden den? 9.17 Hvězda má zářivý výkon 6,63 10 26 W. O jakou hodnotu se zmenší hmotnost hvězdy za jednu sekundu? 9.18 Označme T povrchovou teplotu Slunce, R jeho poloměr a L zářivý výkon Slunce. Určete: a) jaký zářivý výkon má hvězda, která má stejnou povrchovou teplotu jako Slunce, ale poloviční poloměr, b) jaký zářivý výkon má hvězda, která má stejný poloměr jako Slunce, ale poloviční povrchovou teplotu. 9.19 Na stavovém diagramu hvězd na obr. 9-19 [9-1] je schematicky znázorněna hlavní posloupnost a vyznačena poloha Slunce. Body A, B, C, D jsou znázorněny čtyři hvězdy. Rozhodněte: a) která hvězda má stejný zářivý výkon jako Slunce, b) která hvězda má stejnou povrchovou teplotu jako Slunce, c) která hvězda je pravděpodobně bílý trpaslík, d) kolikrát je zářivý výkon hvězdy C větší než zářivý výkon Slunce. Obr. 9-19 9.20 Jaký zářivý výkon má hvězda, jejíž povrchová teplota je stejná jako povrchová teplota Slunce, ale jejíž poloměr je stokrát větší? Zářivý výkon hvězdy vyjádřete pomocí zářivého výkonu Slunce. Vypočtenou hodnotu ověřte na stavovém diagramu hvězd. Ke které větvi stavového diagramu hvězda patří? 9.21 Vypočtěte povrchovou teplotu hvězdy, jejíž zářivý výkon je 0,1L a poloměr 0,5R.Ke které větvi stavového diagramu hvězda patří? 9.22 Hvězda má povrchovou teplotu 6 200 K a poloměr 110R. Vypočtěte: a) zářivý výkon hvězdy, b) dobu, za kterou se její hmotnost zmenší o hodnotu rovnou hmotnosti Země. 9.23 Jaká je průměrná hustota neutronové hvězdy, jejíž hmotnost je rovna hmotnosti Slunce, ale poloměr je jen 10 km? Jaký poloměr by měla koule o hmotnosti Země, kdyby měla stejnou hustotu jako tato hvězda?

9.24 Pulzar v Krabí mlhovině rotuje s periodou 0,033 s. Předpokládejte, že hvězda má tvar koule o poloměru 10 km. Určete velikost rychlosti bodů na rovníku hvězdy a velikost dostředivého zrychlení těchto bodů. R9.1 r = 4 pc; a) r =?, b) t =?, c) π =? a) 1 pc = 3,09 10 16 m = 3,09 10 13 km 4 pc 1,2 10 14 km b) 1 pc = 3,26 l. y., 4 pc 13 l. y. Světlo dospěje na Zemi asi za 13 let. 9. Astrofyzika - výsledky R9.2 S = 1 m 2, r = 1 AU, e = 1 400 W; a) r 1 = 0,5 AU, S = 1 m 2 ; e1 =?, b) r = 1 AU, S 2 = 0,5 m 2 ; e2 =? R9.3 r 1 = 1,47 10 11 m, r 2 = 1,52 10 11 m, S = 1,00 m 2, e1 = 1,41 10 3 W; e2 =? R9.4 r = 384 000 km, R Z = 6 378 km; =? R9.5 = 32 ; a) 1 =?, b) 2 =?, c) 3 =?, d) 4 =? Analogicky:

R9.6 r = 147 l. y.; =? R9.7 a = 9,5 AU, r = 25 pc; =? R9.8 R M = 0,272R Z, R = 109R Z ; r/r M =? R9.9 r 1 = 0,850 AU, T 1 = 0,285 roku; M 1 + m 1 =? Podle obecného tvaru třetího Keplerova zákona platí pro dvě dvojice těles obíhajících kolem společného hmotného středu vztah. Jako srovnávací dvojici těles použijeme Slunce a Zemi, je tedy r 2 = 1 AU, T 2 = 1 rok, M 2 + m 2 = M (hmotnost Země je vzhledem k hmotnosti Slunce zanedbatelně malá). Součet hmotností složek dvojhvězdy je R9.10 r 1 = 11,5 AU, T 1 = 15,3 roku; M 1 + m 1 =? Jako srovnávací dvojici těles použijeme Slunce a Zemi, je tedy r 2 = 1 AU, T 2 = 1 rok, M 2 + m 2 = M (hmotnost Země je vzhledem k hmotnosti Slunce zanedbatelně malá). Součet hmotností složek dvojhvězdy je R9.11 L = 3,83 10 26 W, r = 1,52 AU = 2,27 10 11 m, S = 1,00 m 2, R = 3,40 10 6 m; Φ 1 =?, Φ 2 =?

Pro zářivý tok Φ 1 dopadající ze Slunce kolmo na plochu o obsahu S ve vzdálenosti r od Slunce platí vztah Planeta Mars zachycuje zářivý tok celým svým průřezem, tj. plochou o obsahu πr 2, kde R je poloměr Marsu. Je tedy R9.12 R = 64R, T ef = 3 300 K, σ = 5,67 10 8 W m 2 K 4, R = 7,0 10 8 m; L =?, L/L =? R9.13 r = 20 pc = 6,18 10 17 m, S = 1,0 m 2, Φ e = 5,14 10 8 W, T ef = 2 900 K; L =?, R =? R9.14 λ = 422,7 nm, Δλ = 0,070 nm; v =? Hvězda se k nám přibližuje rychlostí o velikosti R9.15 λ = 589,6 nm, v = 160 km s 1 ; λ =? R9.16 L = 3,83 10 26 W, Δt = 1 den = 86 400 s; Δm =? Odtud úbytek hmotnosti R9.17 L = 6,63 10 26 W, Δt = 1 s; Δm =? R9.18 a) T = T, R = R /2; L =?, b) R = R, T = T /2; L =?

R9.19 a) hvězda A, b) hvězda C, c) hvězda D, d) log (L/L ) = 3, zářivý výkon je 1 000krát větší. R9.20 T = T, R = 100R ; L/L =? Na stavovém diagramu hvězd je na větvi nadobrů. R9.21 L = 0,1L, R = 0,5R ; T =? Hvězda je na hlavní posloupnosti. R9.22 T = 6 200 K, R = 110R, Δm = M Z ; a) L =?, b) t =? b) Δm = M Z = 6 10 24 kg, R9.23 M = M = 2 10 30 kg, R = 10 km = 1,0 10 4 m, M Z = 6 10 24 kg; ρ =?, R 1 =? R9.24 T = 0,033 s, R = 10 km = 1,0 10 4 m; v =?, a d =?