Zvířecí chlupy ve forenzní praxi Zvířecí chlupy důležité forenzní stopy dopravní nehody pytláctví násilné trestné činy týrání zvířat krádeže kožešinových výrobků čínská medicína ilegální export a import chráněných druhů zvířat, kožešin,výrobků
Dopravní nehoda, pytláctví druhová příslušnost krve (lidská x zvířecí), rozsáhlé krevní stopy HEXAGON OBTI; HEMIDIRECT odliší lidskou krev od zvířecí princip: imunochemická detekce hemoglobinu reakcí s monoklonální protilátkou proti lidskému proteinu výsledky během 2-3 minut
maření vyšetřování Kazuistika
stopa vyčiněná kůže čerstvý kořínek
stopa vyčiněná kůže čerstvý kořínek
Poškození keratinofilními živočichy
Živočišná vlákna na MČ, za nehty oběti, na oděvu ovčí vlna alpaka mohér kašmír angora
Domácí mazlíčci
CITES Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora 3.3.1973 Washington : CITES=Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin; (ČR od 1.1.1993) Výkonný orgán - Ministerstvo životního prostředí, kontrolní orgán - Česká inspekce životního prostředí Zákon 82/1997 Sb. o dovozu a vývozu volně žijících živočichů a rostlin
Kožešiny, kožešinové výrobky, falzifikáty kožešin ČIŽP Colobus guereza Gueréza pláštíková Panthera tigris Tygr
Pantholops hodgsonii antilopa tibetská (čiru, orongo)
Kůže Kůže, kožka je povrch těla zvířat, který je chrání před vnějšími vlivy. Surová kůže je složena z vlastní kůže, která je v kožešnictví nazývána řemen a z chlupové vrstvy tj. srsti. Vyčiněná kůže bez srsti, tzv. holina se koželužským zpracováním změní v useň.
Kůže/kožky předložka z kuny - ze zvířat farmářských - nutrie, lišky stříbrné a platinové, mýval - z lovné a škodné zvěře - ondatry (bizamy), tchoři, veverky, lišky červené, jezevci, křečci, lasičky, vydry, hranostajové, kuny, syslové, krtci, fretky, divoké kočky, rysi, vlci, medvědi - ze zvířat domácích - kočky, psi, morčata, králík, jehně, ovce, telata, kůzlata - ze zvířat z exotických a severských zemí - irbis, činčila
Kožešina Kožešiny jsou vyčiněné (vydělané) kůže se srstí tak, aby byl zachován přírodní charakter. Struktura kožešnických kůží/kožek Kožešnické kůže/kožky se skládají z vlastního řemene a z vrstvy chlupů. Řemen se zpracovává obdobně jako u při zpracování usní, avšak šetrněji s ohledem na vlastní srst. Velmi tenký řemen se pikýruje nebo podlepuje textiliemi, velmi silný řemen se sřezává.
Kožešiny
Názvy kožešin Kozinka typická svou kresbou používá se na čepice, límce Jehnětina z mláděte ovce, vyznačuje se různým zkadeřením Skopovice z dospělé ovce Ovčina z karakulské ovce Goljak - z ovce karakulské, vlna vysokého lesku s rozsáhlými zrcadlovými plochami bez kresby nebo se začínajícím moaré Perzián - /karakul/ z jehněte karakulské ovce usmrcené tři dny po narození Koník z hříběte koně domácího Teletina z mláděte tura domácího, které je živeno mateřským mlékem, má krátkou srst s různým moaré efektem
Názvy kožešin Seal z lachtana medvědího (chráněné zvíře) Tuleň z tuleňů, šedá barva s tmavšími skvrnami (chráněn) Whitecoat z tuleního mláděte starého 1 týden Pes z psa domácího (korejský pes) Nochoň mongolský pes Tabargan svišť (asijská provenience) Hermelín zimní srst hranostaje Kolinski z norka sibiřského
Názvy kožešin Králičina, nutrieta z králíka divokého i domácího, různé barvy, často se různě upravuje, barví, epiluje, stříhá atp. Bizam kožka z ondatry, velmi jemná srst, hustá s dlouhými pesíky Bizamet z krysy Kočka - z kočky domácí i divoké Liška červená, sibiřská, modrá, platinová, bílá, stříbrná
Funkce chlupů sexuální dimorfismus/dichroismus, mimikry, zbarvení adaptace na prostředí (řasy velbloudů, tepelná izolace.) ochrana před mechanickým poraněním (např. řasy), nečistotou ochrana před UV zářením příjem podnětů z okolního prostředí - senzorická funkce sociální komunikace ochrana před ztrátou tepla, popř. jeho akumulace, termoregulace transport etologicky důležitých látek do okolí (feromóny, sebum) akustická funkce ochrana před poraněním, parazity symbióza organismů; parazité
Rypoš stříbřitý Heliophobius argenteocinereus, Peters, 1846
Hustota srsti Bobr (Castor sp.) z 1 folikulu vyrůstá okolo 15-25 chlupů podsadové chlupy 10-15 μm průměr pesíků 25-65 μm. zimní srst 23.200-27.000, letní 13.900-18.700 chlupů na 1 cm² Vydra (Lutra sp.) podsadové chlupy 8-22 μm pesíky 70-120 μm zimní srst 35.000 chlupů na 1 cm2
Adaptace na vodní prostředí Arvicola terrestris (hryzec vodní) konkavokonvexní průřez chlupu (vzduch) Ondatra zibethicus ploché chlupy
Termoregulace drobní savci tlustá kutikula zježení srstivzduch bodliny tropických myší a krys sběrná vodní soustava, voda se brázdou na chlupu dostává k pokožce, odpařuje se a tělo chladí hustá kožešina severských živočichů duté chlupy (lední medvěd, lama) široká dřeň žlábkovitý cross section ochrana proti extrémním teplotám
Obranná funkce aktivní a pasivní dikobraz, ježek, tenrek
Chemická komunikace Pteropus (kaloň), Bradypus (lenochod), Hystrix (dikobraz), Acomys somalica pachové sekrety, feromony Lophiomys imhausi (Chlupáč dlouhosrstý) odpuzuje zmije
Akustická komunikace stridulační orgán Tenrec ecaudatus (bodlín bezocasý)
Symbióza plísně, baktérie, řasy, bičíkovci, trudníci Bradypodidae řasy, larvy mola, klíšťata, vši, roztoči Alces alces (los), Cervus elaphus (Jelen evropský), Gazella
Adaptivní atributy architektoniky chlupů samočištění, koeficient tření lesk (koně, kočky) lom světelných paprsků členitá kutikula - sběr pylu (Chiroptera) pevnost a pružnost bodlin ochrana proti pádu (ježek)
Taxonomická determinace zvířecích chlupů
Referenční vzorkovnice a atlasy Lochte Meyer,Hülmann, Seger (kutikula) Teerink KÚP : TRICHOS, DIAT + trvalé preparáty+ chlupy in natura
Digitální atlas chlupů DIAT digitální atlas zvířecích chlupů = rychlá, přesná taxonomická determinace; snadné (intuitivní) vyhledávání a komparace v databázi podle charakteristických morfologických a metrických vlastností chlupů VYUŽITELNOST VÝSLEDKŮ manuál pro forenzní praxi manuál pro pracovníky ČIŽP využitelný při zajištění pašovaných chráněných zvířat (CITES) a kožešinových výrobků nové informace v dané problematice pro zoology, studenty, kožešnictví, interdisciplinární obory
Zoologický systém savců Wilson, 2005 Třída : SAVCI-MAMMALIA (5.416 druhů) Řády : 29 Čeledi : 153 otevřený systém referenční sbírka KÚP = 22 řádů, 72 čeledí 314 druhů položky CITES - 40
seznam přímo ohrožených druhů volně žijících živočichů, na něž se vztahuje působnost 2 odst. 1 písm. a) zákona 82/1997 Sb. o dovozu a vývozu volně žijících živočichů MAMMALIA (188 zástupců) Acerodon jubatus (kaloň zlatotemenný) Acerodon lucifer (kaloň panajský) (pravděpodobně vyhynulý) Acinonyx jubatus (gepard štíhlý) Addax nasomaculantus (adax) Ailuropoda melanoleuca (panda velká) Ailurus fulgens (panda červená) Alouatta coibensis (vřešťan) Alouatta palliata (vřešťan pláštíkový) Alouatta pigra (vřešťan mono) Antilocapra americana (vidloroh) (Pouze populace v Mexiku) Aonyx congicus (vydra konžská) (Pouze populace v Kamerunu a Nigérii) Aretocephalus townsendi (lachtan gaudalupský) Ateles geoffroyi frontatus (chápan středoamerický,poddruh frontatus).. atd.
Postup SBĚR vzorků zvířecích chlupů vytvoření DATABÁZE zvířecích chlupů ve fyzické a elektronické podobě (otevřený systém) fyzická databáze =trvalé preparáty + položky in natura elektronická databáze = makro- a mikrofotografie obecné charakteristiky, POPIS a vyhodnocení metrických a morfologických vlastností vzorků chlupů SW pro digitální atlas zvířecích chlupů a klíč k jejich taxonomické determinaci
Materiál zvířecí chlupy z databáze KÚP, z kůží z depozitáře Národního muzea v Praze, vzorky kožešin z firmy BP Bohuslavice nad Úpou, ze ZOO Praha - cca 350 položek vytržené, odstřižené zahrnují barevnou a délkovou variabilitu srsti dospělého zvířete atlas obsahuje pouze PESÍKOVÉ CHLUPY, které mají nejvyšší výpovědní hodnotu z hlediska taxonomické determinace
Metodika základní metodika zkoumání zvířecích chlupů je jedním ze standardních operačních postupů SOP aplikovaných v rámci znaleckého zkoumání na Kriminalistickém ústavu Praha preparáty (medium parafinový olej); trvalé preparáty (médium kanadský balzám, Solakryl) hodnocení pomocí optického mikroskopu Olympus BX 50 (procházející světlo, dopadající světlo, polarizované světlo) zvětšení 200 1000x popis mikroskopické struktury chlupů SEM zvětšení 500-1000 x příčné průřezy bruska Buehler makrofotografická a mikrofotografická dokumentace
Příčné průřezy chlupů Epoxicure nábrusy chlupů ve stanovených rovinách
Obecné charakteristiky HRANOSTAJ Mustela erminea (Linnaeus, 1758) Stoat weasel Hermelin Hermine synonyma Mustela rixosa = hornolín = hranostaj obecný= kuna hranostaj = lasice hranostaj= lasice malá zařazení do živočišného systému třída Mammalia - savci / řád Carnivora - šelmy / čeleď Mustelidae - lasicovití výskyt somatické parametry
Charakteristika srsti makrofotografie kožešiny, profilové snímky, popis délkové a barevné škály chlupů Norek evropský Mustela lutreola Neofelis nebulosa Levhart obláčkový Canis aureus Šakal obecný Kuna skalní Martes foina
Neofelis nebulosa Levhart obláčkový v Panthera pardus shortridgei Levhart jihoafrický? Panthera pardus orientalis Levhart mandžuský Panthera onca Jaguár Panthera pardus kotiya Levhart ceylonský
Orientační identifikace kožešin Felis pardalis Ocelot velký ČIŽP
Bizam, nutrie a umělá kožešina
Diagnostické znaky chlupů
Lidské vlasy výměna vlasů asynchronní 1 typ vlasů; variabilita chlupů folikul obsahuje 1 vlas charakteristický tvar kořínku tvar (průřez), šířka stvolu barva vlasu, barva kapilicia tvar kutikulárních šupin je stejný kůra nejširší vrstva vlasu dřeň nepřesahuje 1/3 šířky kutikulární šupiny kůra dřeň
Variace chlupů vibrisy, pesíky (vodicí,i.-iv.řádu),přechodové chlupy, osiníky, vlníky špička, apex osina s t v o l folikul kořínek pesíky podsada (vlníky, osiníky) sinusové chlupy délka maximální šířka bazální šířka zvlnění (počet vln) osina SEZÓNNÍ AKTIVITA FOLIKULŮ LÍNÁNÍ, SRST ZIMNÍ A LETNÍ
Variace zvířecích chlupů hypotetický předek chlupů vibrisy (krevní sinus) aktivní (Rodentia) pasivní (Equidae, Bovidae, Suidae) chlupy pravé (krevní sinus chybí) pesíky + podsada bodliny štětiny
Folikuly příčný průřez folikulem Folikuly obsahují variabilní počet různých typů chlupů. morfologie telogenního kořínku
Struktura stvolu variabilita
Kutikula - cuticula BÁZE,STŘEDNÍ ČÁST,APEX celkový vzor a uspořádání šupin morfologie šupin tvar okrajů vzdálenost okrajů rozměry šupin - index úhel - stvol a osa šupiny počet překrývajících se šupin počet šupin /mm² Cervus dama Daněk evropský Mus musculus Myš domácí Plecotus austriacus Netopýr dlouhouchý
Morfologická struktura povrchu kutikulárních šupin
Kutikula Lemur Bradypus Choloepus Lenochod
Mikroorganismy na kutikule tyčinky Rupicapra rupicapra Kamzík horský Cervus elaphus Jelen evropský koky
Taxonomická determinace chlupů Pantholops hodgsonii Capra ibex Capra hircus Saiga tatarica
Kůra - cortex Meles meles Jezevec lesní barva longitudinálně distribuce pigmentu velikost pigmentových zrn ovoidní tělíska fusi Paracynictis selousi Mangusta plavá Martes foina Kuna skalní Mustela putorius furo Fretka domácí
Dřeň - medulla Meriones Pískomil Oryctolagus cuniculus Králík divoký Redunca fulvorufula Bahnivec horský Canis lupus dingo Pes dingo axiální struktura okraj dřeně struktura šířka dřeně medulární index obrys na příčném průřezu Pteropus vampyrus Kaloň jedlý Talpa europaea Krtek obecný
Celková struktura dřeně je determinována tvarem dřeňových buněk, mezibuněčnou amorfní hmotou a mezibuněčnými prostorami. Můžeme rozlišovat: žebříčkovitá jednořadá žebříčkovitá víceřadá deskovitá síťovitá nepravidelná Oryctolagus cuniculus Králík domácí Myocastor coypus Nutrie Ondatra zibethicus Ondatra pižmová Gorilla gorilla Gorila Chinchilla lanigera Činčila
šířka dřeně: převažující (vrstva kůry není v podstatě patrná) široká (dřeň tvoří více než 1/2 šířky chlupu) úzká (dřeň tvoří méně než 1/2 šířky chlupu) chybí axiální struktura dřeně: souvislá přerušovaná chybí
Taxonomická determinace chlupů Capra ibex Saiga tatarica
Podélné řezy stvolem zbytky dřeňových buněk+ vzduchové prostory
Struktura dřeně
Cryptonanus agricolai Vačice Bradypus Hemiechinus auritus Ježek ušatý Lutreolina crassicaudata Vačice tlustoocasá Erinaceus europaeus Ježek západní Glis glis Plch velký Rupicapra rupicapra Kamzík horský
Obrys dřeně na příčném řezu centrální symetrická (dřeň leží v centrální části chlupu a má symetrický tvar; např. medvěd) centrální nesymetrická (dřeň leží v centrální části chlupu a nemá symetrický tvar; např. lama) necentrální symetrická (dřeň neleží v centrální části chlupu a má symetrický tvar) necentrální nesymetrická (dřeň neleží v centrální části chlupu a nemá symetrický tvar)
Příčné řezy stvolem rozměry tvar hranice dřeně Didelphis aurita Vačice ušatá Pecari tajacu Pekari páskovaný Erinaceus europaeus Ježek západní-bodlina
Příčné průřezy Crocidura russula Bělozubka Lemmus lemmus Lumík Ursus arctos Medvěd hnědý
Příčné řezy stvolem Alcelaphus buselaphus Buvolec stepní Spermophilus undulatus Sysel dlouhoocasý Hemiechinus auritus Ježek ušatý Ammotragus lervia Paovce hřívnatá Martes zibellina Sobol asijský Lepus Zajíc Rupicapra rupicapra Kamzík horský
Variabilita příčných řezů Sorex araneus Rejsek obecný Oryctolagus cuniculus Králík divoký Micromys minutus Myška drobná
Genetické zkoumání (pozn. zvířecí chlupy se geneticky nezkoumají na KÚP!) pedigree nudna - kořínky mtdna stvoly
Archeotrichologie fosilizace chlupů Ing.Samohýlová Dr. Králík
Archeotrichologie otisky chlupů v keramice Dr. Králík