METODICKÝ POKYN Veřejná podpora ROP Severozápad PŘÍLOHA Č. 8 PŘÍRUČKY PRO ŽADATELE

EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ VYDÁNÍ Č. PLATNÉ OD 1 14. 3. 2008 I. Novotný ZPRACOVAL: ZREVIDOVAL: SCHVÁLIL: JMÉNO PODPIS JMÉNO PODPIS JMÉNO PODPIS J. Kriegelstei nová P. Vráblík REV. Č. 1 PŘEDMĚT REVIZE STRANA PLATNÉ OD PODPIS SPRÁVCE KOPIE Kap. 7 Posouzení veřejné podpory řídícím orgánem 10 11. 4. 2008 2 3 4 5 6 7 JMÉNO PODPIS JMÉNO PODPIS JMÉNO PODPIS I. Novotný J. Kriegelsteinová P. Vráblík 2

Obsah 1.Úvod...3 2.Zakládá projekt veřejnou podporu?...4 3.Veřejná podpora v ROP SZ...5 4.Na jakou míru podpory mám nárok?...7 5.Projekty vytvářející příjmy...9 6.Způsobilost výdajů...9 Posouzení veřejné podpory řídícím orgánem...10 8.Seznam zkratek...11 3

1. Úvod Tento metodický pokyn je určen jako základní příručka pro posuzování veřejné podpory u projektů předkládaných do Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad (dále jen ROP SZ ) v programovém období 2007 2013. Výklad a pravidla pro poskytování jednotlivých podpor byla přizpůsobena ROP SZ. V případě pochybností nebo rozporu má však přednost relevantní nařízení. Pro začátek je nutné zmínit, že legislativa EU pro sledování veřejné podpory je velice široká a v mnoha případech má různý výklad. Je také ovlivňována rozhodnutími Evropského soudního dvora, která slouží jako precedenty pro budoucí posuzování veřejné podpory ze strany Evropské komise (dále jen EK ), řídících orgánů, příjemců podpory aj. Pracovníci řídícího orgánu ROP (dále jen ŘO ) Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad (dále jen ÚRR) budou veřejnou podporu u předkládaných projektů posuzovat na základě materiálů dostupných v době posuzování (zejména legislativy EK, rozhodnutí Evropského soudního dvora aj.), svých zkušeností a v neposlední řadě podle podkladů dodaných žadatelem. Tyto podklady by měl žadatel zpracovat co nejkonkrétněji a před předložením pracovníkům ŘO k posouzení, by měl sám svůj projekt zkusit posoudit z pohledu druhé osoby, tj. nezávisle a objektivně. V dodaných podkladech by neměl nic zamlčovat, předejde tak dodatečnému dotazování pracovníků ŘO a zpoždění výsledku. Jakákoliv i drobná změna v projektu může mít velký vliv na posouzení přítomnosti veřejné podpory, je tedy z hlediska žadatele lepší konzultovat i tyto malé změny, než později zjistit, že je celý projekt nezpůsobilý k předložení do ROP SZ, nebo že žadatel může dostat jen omezenou část dotace, případně již přidělenou podporu vracet. Každou předloženou žádost o posouzení z hlediska veřejné podpory budou pro zajištění větší objektivity posuzovat dva pracovníci ÚRR, v případě pochyb si mohou přizvat ještě třetího pracovníka jako určitého arbitra, který se přikloní k jednomu z názorů. Závěrem nutno dodat, že výsledné posouzení je pouze názorem ŘO. Ačkoliv se budou pracovníci ŘO snažit projekt posuzovat objektivně a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, může nastat případ, kdy bude posouzen chybně. V tom případě může nastat zjišťovací řízení ze strany EK, případně i rozhodnutí Evropského soudního dvora a hrozí i navracení poskytnuté podpory včetně úroků, a to v období až 10 let od poskytnutí neoprávněné podpory. Žadatel nebude mít na podporu právní nárok a nelze se následně soudně domáhat kompenzace za chybné rozhodnutí ŘO. Žadatel nese plnou odpovědnost za posouzení veřejné podpory či neoprávněně nárokovanou výši dotace. Je potřeba mít na paměti: Při pochybnostech raději poskytnout či žádat o podporu nižší nebo žádnou, než se v budoucnu dočkat velmi nepříjemného překvapení. 4

2. Zakládá projekt veřejnou podporu? Zcela první krok při posuzování musí učinit žadatel. Svůj projekt zná do detailu a měl by tedy znát potenciální oblasti, jejichž spolufinancování ze strany ŘO by znamenalo poskytování veřejné podpory. Žadatel by se měl tedy zaměřit na ekonomické aktivity, které jsou v projektu obsaženy. Žadatel a pracovníci ŘO budou při posuzování veřejné podpory posuzovat čtyři definiční znaky, které vymezila rozhodovací praxe a teorie: 1. podpora je poskytována státem nebo ze státních (veřejných) prostředků, a to v jakékoliv formě V tomto znaku se státem nerozumí jen stát jako takový, ale jakýkoliv veřejný subjekt hospodařící s veřejnými prostředky. Jsou jím tedy i orgány samosprávy (obce, kraje) a jiné správní orgány (např. Parlament). Státními (veřejnými) prostředky se rozumí prostředky, na které má vliv stát nebo veřejná instituce. Tyto prostředky mohou být rozdělovány i soukromou institucí, kterou veřejný subjekt pověřil jejich rozdělením. Prostředky rozdělované Regionální radou tuto definici splňují. Pokud se jedná o formu podpory, nemusí jít jen o přímé vyplacení peněžních prostředků. Veřejnou podporou může být i podpora ve formě nepřímého dopadu na rozpočet poskytovatele podpory, např. daňové zvýhodnění, prodej majetku za cenu nižší než tržní apod. 2. je zvýhodněn určitý podnik či odvětví výroby Jedná se o zvýhodnění, které by příjemce podpory za běžných tržních podmínek nezískal. Posuzuje se i tzv. selektivita, tedy zda má poskytovatel možnost se rozhodnout, kdo bude příjemcem, nebo výhoda směřuje podnikům s předem stanovenými znaky. Podnikem se v této oblasti rozumí jakýkoliv subjekt bez ohledu na právní formu nebo způsob financování; rozhodující je, zda subjekt vykonává ekonomickou aktivitu, kterou nabízí nebo hodlá nabízet na určitém trhu. Podnikem tak mohou být i obce, kraje, neziskové organizace, školy aj. Pro definici podniku není rozhodující, zda je primárním posláním podniku vytvářet zisk, či nikoliv. 3. podpora narušuje nebo hrozí narušením hospodářské soutěže na vnitřním trhu EU Tato podmínka je naplněna, jestliže podpora z veřejného rozpočtu je způsobilá narušit hospodářskou soutěž a zvýhodnit tak určitý podnik na úkor jeho konkurence. Podnik, který obdrží tuto podporu by musel jinak tyto náklady hradit ze svého rozpočtu, což ovlivňuje cenu, za kterou nabízí své výrobky či služby na trhu. 4. podpora ovlivňuje obchod mezi členskými státy EU Tato podmínka je naplněna téměř vždy tím, že podpora posílí určitý podnik, který soutěží s podniky z ostatních členských států, na vnitrostátním trhu. Podniky ze zahraničí tak mají ztíženou možnost se na vnitrostátním trhu umístit. Obchod mezi členskými státy EU nebudou ovlivňovat jen aktivity ryze místního charakteru. Vhodné je posouzení přeshraničního efektu projektu (jestli hrozí ovlivnění obchodu tím, že cizinci upřednostní výrobek nebo službu, kterým byla poskytnuta veřejná podpora, před konkurenčním výrobkem či službou, kterým veřejná podpora poskytnuta nebyla). 5

V případě, že jsou splněny všechny čtyři znaky současně, je podpora neslučitelná se společným trhem a nesmí být poskytnuta. Níže jsou uvedeny některé výjimky, které přesto umožňují podporu poskytnout, byť v omezeném rozsahu. 3. Veřejná podpora v ROP SZ Naskýtá se základní otázka: Jestliže je veřejná podpora neslučitelná s trhem, jak je možné, že se poskytuje? V rámci ROP SZ se bude veřejná podpora poskytovat podle přesně daných pravidel a v omezené míře. Projekty se dají rozdělit v podstatě do dvou skupin: 1. Projekty nezakládající veřejnou podporu Tyto projekty nesplňují alespoň jeden ze znaků veřejné podpory. Jsou to zejména projekty, které přinášejí veřejný prospěch celé společnosti, nejsou ziskové a neovlivňují konkurenci. Typickým příkladem jsou silnice, cyklostezky, kanalizace a jiná obecná infrastruktura. Takové projekty mohou být podpořeny až do maximální možné výše dotace, jejíž podíl z ERDF je až 85 % způsobilých výdajů. 2. Projekty zakládající veřejnou podporu Projekty, které splnily všechny znaky veřejné podpory současně, podpořeny být mohou, vztahují se však na ně určitá pravidla. Článek 87 Smlouvy ES vymezuje výjimky, podle kterých může být veřejná podpora poskytována. a) projekt bude podpořen na základě blokové výjimky Obecně platí, že jakákoliv veřejná podpora, kterou členský stát zamýšlí poskytnout, musí být oznámena EK, která posoudí její slučitelnost se společným trhem. V ROP SZ budou projekty podporovány na základě blokové výjimky, kterou upravuje Nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na vnitrostátní regionální investiční podporu, nebo Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na podporu de minimis. Regionální investiční podpora (RIP) Při dodržení všech podmínek daných nařízením upravujícím tuto blokovou výjimku, poskytnutá podpora nemusí být oznamována EK. Základní podmínky RIP: Maximální výše podpory je stanovena mapou regionální podpory. V regionu soudržnosti Severozápad je tato horní hranice stanovena na 40 %. Tato hranice může být zvýšena v případě středního podniku o 10 6

% a v případě malého podniku o 20 %, vyjma podpor poskytovaných na velké investiční projekty a do oblasti dopravy. Regionální investiční podpora musí mít motivační účinek. To znamená, že bez poskytnutí podpory by se projekt neuskutečnil. Proto musí práce na projektu započít až po oznámení řídícího orgánu, že projekt vyhověl kritériím přijatelnosti. V případě, že je práce na projektu zahájena dříve, není celý projekt způsobilý k poskytnutí regionální podpory. Zahájením prací není zpracování projektové a zadávací dokumentace, zpracování studie proveditelnosti, průzkumy staveniště a uzavření smlouvy o smlouvě budoucí na nákup nemovitosti (ve smlouvě musí být ustanovení, podle kterého smlouva nenabude platnosti v případě, že žadatel nebude ŘO vybrán pro poskytnutí dotace). Toto vyplývá ze skutečnosti, že bez těchto podkladů by žadatel nemohl podat žádost o dotaci a zpracování uvedených dokumentů a provedení uvedených činností nepředznamenává to, že žadatel projekt uskuteční i bez podpory. Poskytnutá podpora musí být využita na počáteční investici. Počáteční investicí je investice do hmotného a nehmotného majetku související se založením nové provozovny, rozšířením stávající provozovny, rozšířením výrobního sortimentu o nové, dodatečné výrobky a/nebo zásadní změnou výrobního postupu stávající provozovny. Tato investice musí být v regionu zachována po dobu alespoň pěti let. Nehmotný majetek se musí používat výlučně jen v provozovně, která je příjemcem RIP, musí se s ním nakládat jako s umořitelným aktivem, musí být pořízen od třetích stran za tržních podmínek a musí být zaevidován na straně aktiv podniku po dobu nejméně pěti let. Odvětví, kterým nesmí být podpora poskytnuta jsou uvedena v Nařízení o RIP. Služby obecného ekonomického zájmu (závazek veřejné služby) Služby, které určitý podnik poskytuje v rámci závazku veřejné služby, nejsou veřejnou podporou, a tudíž se na ně nevztahují články 87 a 88 Smlouvy ES. Jde o služby, které jsou ztrátové, proto by je za běžných tržních podmínek žádný subjekt nevykonával. Aby se vykonávání těchto služeb zajistilo, je provoz hrazen z veřejných rozpočtů (vyrovnávací platba). Musí však být splněny čtyři podmínky, které vyhoví rozsudku Evropského soudního dvora ve věci Altmark Trans (C-280/00 Altmark Trans GmbH a Regierungspräsidium Magdeburg versus Nahverkehrsgesellschaft Altmark GmbH). Podmínky stanovené rozsudkem ve věci Altmark: 1) příjemce podpory musí být skutečně pověřen závazkem veřejné služby a tento závazek musí být jasně vymezen; 2) ukazatele pro výpočet vyrovnávací platby musí být stanoven předem objektivním a transparentním způsobem; 3) výše vyrovnávací platby je omezena na pokrytí nákladů vynaložených při plnění závazku veřejné služby, přičemž se zohlední příslušné příjmy a přiměřený zisk; 4) pokud nebyl podnik pověřený plněním závazku veřejné služby vybrán na základě transparentního procesu zadávání veřejných zakázek, který by umožnil vybrat uchazeče poskytujícího tuto službu s nejnižšími náklady, musí být výše vyrovnávací platby určena na základě analýzy nákladů, které by běžný a řádně řízený podnik vynaložil. Podpora de minimis (malého rozsahu) Evropská komise stanovila, že podpory malého rozsahu nejsou způsobilé ohrozit obchod mezi členskými státy nebo narušit hospodářskou soutěž. Je tedy vyňata z oznamovací povinnosti. Základní podmínky de minimis: Maximální strop této podpory byl stanoven na 200 000 EUR, v oblasti silniční dopravy 100 000 EUR. Za letošní rok a dva předcházející fiskální roky nesmí být u podniku, který podporu de minimis obdržel, 7

stanovená částka překročena. Fiskálním rokem se rozumí účetní období, které příjemce podpory používá k daňovým účelům. Podpora de minimis nesmí být kumulována s jakoukoli jinou podporou ohledně stejných způsobilých výdajů. Obcházení stropu podpory pomocí jejího dělení na menší částky není přípustné. Odvětví, kterým nesmí být podpora poskytnuta jsou uvedena v nařízení o podpoře de minimis. Poskytnutí podpory podle jiné, zde neuvedené blokové výjimky, bude povoleno jen v ojedinělých případech a musí být předem konzultováno s ŘO. b) projekt zakládající veřejnou podporu nelze přiřadit k žádné blokové výjimce Některé projekty nemusí splňovat kritéria jednotlivých výjimek z oznamovací povinnosti. V tom případě buď nebudou podpořeny z veřejných zdrojů, nebo musí být Evropské komisi notifikován (oznámen) úmysl veřejného subjektu tuto podporu poskytnout. Veřejná podpora pak bude poskytnuta podle článku 87(3). Z důvodu administrativní a časové náročnosti notifikace tak bude ŘO postupovat jen v ojedinělých případech a jen u zvlášť významných projektů. Ostatní projekty, které zakládají nebo by mohly zakládat podporu neslučitelnou s jednotným trhem, nebudou podpořeny. 4. Na jakou míru podpory mám nárok? a) projekty nezakládající veřejnou podporu Začněme tím jednodušším případem, kdy projekt veřejnou podporu zakládat nebude. Tehdy si žadatel může požádat až o maximální částku dotace, kdy podíl EU činí až 85 % z celkových způsobilých výdajů. b) projekty zakládající veřejnou podporu V situaci, kdy žadatel chce podat projekt, který veřejnou podporu zakládá, musí se zařadit pod jeden z následujících druhů podniku. malý podnik: zaměstnává méně než 50 zaměstnanců, jeho obrat v posledním uzavřeném účetním období nebo aktiva v rozvaze nepřesahují 10 mil. EUR. střední podnik: zaměstnává méně než 250 zaměstnanců, jeho obrat v posledním uzavřeném účetním období nepřesáhl 50 mil. EUR nebo aktiva v rozvaze nepřesahují 43 mil. EUR a nelze jej zařadit pod definici malého podniku. velký podnik: všechny ostatní subjekty, které nesplňují kritéria malého a středního podniku. 8

Velkým podnikem jsou také všechny orgány státní správy a samosprávy, tj. i obce a kraje bez ohledu na jejich velikost. Důležité je také posoudit, jestli žadatel není podnik spojený nebo partnerský: a) spojený podnik: podnik vlastní v jiném podniku většinu hlasovacích práv společníků nebo členů; podnik má právo jmenovat nebo odvolávat většinu správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podniku; smlouva uzavřená mezi podniky nebo ustanovení v zakladatelské smlouvě nebo stanovách umožňuje jednomu podniku uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku; podnik může na základě dohody v jiném podniku ovládat většinu hlasovacích práv společníků nebo členů. b) partnerský podnik: podnik vlastní 25 50 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podniku; nesplňuje definici spojeného podniku. c) samostatný podnik: podnik vlastní v jiném podniku méně než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv. 9

Definice podniků vychází z Doporučení Komise 96/280/ES ze dne 3. dubna 1996 o definici malých a středních podniků a Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků. V případě nejasností nebo nejistoty o zařazení svého podniku do určité kategorie se neváhejte kdykoliv obrátit na pracovníky ÚRR. 5. Projekty vytvářející příjmy Ne všechny projekty, které vytvářejí příjmy, musí nutně zakládat veřejnou podporu. Projekt sice svému provozovateli přináší tržby, avšak nenaplňuje jeden nebo více znaků pro veřejnou podporu uvedených v kapitole 2. V tom případě má žadatel možnost obdržet dotaci až do výše 85 % podílu EU, nicméně v žádosti musí odečíst předpokládané příjmy. Tento případ je popsán v Metodice pro výpočet finanční mezery u projektů vytvářejících příjem (vydal ŘO ROP SZ), která se takovým typem projektů podrobněji zabývá. 6. Způsobilost výdajů V případě projektů zakládajících veřejnou podporu a projektů, které budou podpořeny na základě blokové výjimky o RIP, si dovolujeme znovu upozornit, že způsobilost výdajů počíná běžet od data písemného potvrzení ŘO, že projekt splnil kritéria přijatelnosti. Od tohoto data mohou být také zahájeny práce na projektu. Výdaje, které žadatel na realizaci projektu vynaložil před tímto datem, jsou nezpůsobilé (jedná se zejména o zpracování projektové dokumentace, průzkumy staveniště atd.). Pokud žadatel započne práce na projektu, který bude spolufinancován podle blokové výjimky o regionální investiční podpoře před potvrzením o splnění kritérií přijatelnosti, je celý projekt nezpůsobilý k financování a bude vyřazen z hodnocení. Projektům, kterým bude poskytnuta podpora de minimis, počíná způsobilost výdajů dnem registrace žádosti. Podrobná pravidla pro způsobilost výdajů naleznete v Příručce pro žadatele. 10

8. Seznam zkratek EK ERDF ES EU MSP RIP ROP ŘO ÚRR Evropská komise Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské společenství Evropská unie Malé a střední podniky Regionální investiční podpora Regionální operační program Severozápad Řídící orgán Úřad Regionální rady 11