Pohled zpět Argentina 2002 Autor: Martin Rasghan Raška, 23. 3. 2008 09:00 Opravdu málokterá soutěž se může pochlubit tím, že během jednoho jediného ročníku zažila hned tři absolutní vítěze. V roce 2002 se v argentinských stepích, horách a brodech událo spoustu dramatických událostí nejen během tří soutěžních dnů, ale i před nimi a chvíli po nich. Tento ročník se do historie zapsal skutečně tučným písmem a těžko se na něho bude zapomínat. Takže se v klidu usaďte a pojďte se krátce poohlédnout za tím, co se v okolí Cordoby v půlce května roku 2002 vlastně všechno stalo. Argentinská soutěž mezi světovými podniky zrovna nevyniká bezproblémovou organizací. Většinou jsou hlavním kamenem úrazu horkokrevní fanoušci, kteří si se zásadami bezpečného sledování soutěže hlavu příliš nelámou. Ostatně na rally se chtějí bavit a ne poslouchat rozkazy pořadatelů. Není tak žádným překvapením, že organizátoři musejí pravidelně požádat o pomoc policisty, kteří budí přeci jen větší respekt.
V roce 2001 se o rozruch vedle diváků postaral hlavně hazardující řidič hasičské cisterny, který ji v zatáčce poslal na bok přesně do míst, kde zrovna postávaly obě Octavie WRC týmu Škoda Motorsport. Jejich premiérové účinkování na této rally s vozem nejvyšší kategorie tím bylo předčasně ukončeno. O rok později se do nebezpečné život ohrožující situace dostali někteří ze zástupců továrních týmů ještě před započetím podniku, když došlo k přepadení restaurace, kde zrovna večeřeli. Vše se naštěstí obešlo bez následků a rally tak mohla odstartovat.
Organizátoři zvolili pro tento ročník poměrně neobvyklý harmonogram, když se sobotní etapa zcela shodovala s páteční. A to nejen ve stejně seřazených rychlostních zkouškách, nýbrž i časy jejich startů. Z harmonogramu vypadla jižní smyčka v okolí Santa Rosa de Calamuchita charakteristická svými rychlými a širokými úseky. V pátek a sobotu se soutěžilo severně od Cordoby a v neděli pak celé pole zavítalo do nejvýše položených míst světového šampionátu. Ty jezdci navštívili během legendární zkoušky El Condor. Na start soutěže se postavilo sedmnáct vozů specifikace WRC šesti různých továrních týmů. Nutno podotknout, že v té době ještě platilo pravidlo, podle nějž mohly tovární týmy nasadit po třech vozech, z nichž dva nejrychlejší pak braly body. Výše zmíněný problém s nedisciplinovaností diváků promluvil hned do ostrého startu, který se musel odehrát až na testu s pořadovým číslem dvě. Nejrychleji se s úsekem plným tradičních brodů popral Marcus Grönholm (Peugeot 206 WRC), zatímco jeho týmový kolega Richard Burns strádal. V jednom z brodů jeho vůz nabral vodu a motor začal jít jen na tři válce. Výsledkem toho bylo až páté místo s odstupem 23,5 sekundy na nejrychlejšího muže pořadí.
Ten pokračoval v krasojízdě a připisoval si jeden nejrychlejší čas za druhým. Na druhém průjezdu diváckým úsekem Pro Racing, který byl zařazen poněkud překvapivě do půlky etapy, ale mohla Marcusova účast v soutěži vzít za své. V jedné levotočivé zatáčce se dostal se svým Peugeotem až příliš na vnitřek a málem jej poslal na střechu. Naštěstí pro něho jízdu po dvou kolech zvládl vybalancovat a mohl bez potíží pokračovat. Tommi Mäkinen byl tedy nucen setrvat na druhé příčce a nadále se snažit svého krajana pořádně prohánět. Po RZ 5 za ním zaostávalo jeho Subaru o 16,5 sekundy.
Na šestém a sedmém testu se ukázalo, na kolik těsně spolu dokážou oba Finové bojovat. Nejprve Mäkinen stáhl ze svého manka čtyři desetiny, aby o ten samý časový úsek záhy zase přišel. To ale nebylo vůbec nic v porovnání s tím, co jezdce Subaru potkalo na předposledním pátečním testu La Cumbre. U Imprezy došlo k poruše převodovky a Fin si tak musel vystačit jen s několika rychlostními stupni. Následná ztráta jedné minuty a dvaceti sekund jej srazila na třetí příčku za Burnse. Ani Angličan ale neměl odpoledne na růžích ustláno a v následném testu v husté mlze nechal minutu, což jej katapultovalo zpět za Mäkinena. Překvapivého nejrychlejšího času dosáhl v závěrečné zkoušce Freddy Loix s Hyundaiem Accent WRC, před jehož průjezdem už stihla mlha opadnout. Belgičan se tak vyšplhal na krásnou šestou příčku. Alespoň částečně tím odčinil smůlu, která korejskou značku v první etapě provázela. Nejprve na třetím testu poškodil kolo a ztratil skoro sedm minut Armin Schwarz, následně pak v předposlední zkoušce takřka stejnou ztrátu nabral Juha Kankkunen.
V husté mlze vylétl z trati v místě, kde nebyli žádní diváci, a dlouho tak vracel se spolujezdcem Juhou Repem Accent zpět na trať. Vybojovanou sedmou pozici musel přenechat Gillesi Panizzimu, jehož krajan a po roztržce během společného působení u Peugeotu i velký sok Francois Delecour ukončil účinkování v rally na RZ 7. Své z předchozích zkoušek již notně pošramocené Mitsubishi poslal Francouz v jednom uskákaném místě po nárazu do skály přes střechu. Úvodní dva testy sobotní etapy pořádně zamíchaly pořadím a vrátily do hry o vítězství druhého
Mäkinena, který měl po pátku na svém kontě manko jedné minuty a čtyřiceti sekund. Štěstěna se k němu znovu otočila čelem a naopak se na chvíli odvrátila od Grönholma, u jehož 206 WRC došlo k poruše hydrauliky. Do RZ 12 už nastupoval jezdec Peugeotu znovu s náskokem jen 16,2 sekundy. Paradoxně byl tento časový odstup takřka identický s tím, který oba dělil před Mäkinenovými pátečními problémy. Pilotovi Subaru vlil návrat do hry o vítězství čerstvou krev do žil a na dvanácté zkoušce to bylo znát. Mäkinen ji prolétl v nejrychlejším čase a snížil svůj odstup na 12,7 sekundy. V následujících dvou diváckých úsecích si mezi sebe rozdělili nejrychlejší časy dva Britové. Burns i nadále zůstával na třetí příčce, zatímco obhájce vítězství z roku 2001 McRae se musel spokojit s nelichotivou šestou pozicí. V soutěži již nepokračovala hvězda pátečního odpoledne Loix, který odstavil svůj Hyundai s poruchou elektroniky pár metrů po startu RZ 11. Po Schwarzově odstoupení kvůli závadě palivového čerpadla už v rally pokračoval jediný Accent, s veteránem Kankkunenem za volantem.
Na rychlém úseku Tanti, který tvořil rychlostní zkoušku s číslem patnáct, využil Mäkinen síly své Imprezy WRC k tomu, aby stáhl Grönholma na rozdíl 8,9 sekundy. A porážku si mistr světa z roku 2000 musel nechat zopakovat i na RZ 16, po níž měl na svém kontě náskok již jen 5,6 vteřiny. Na sedmnáctém testu Mäkinen znovu kraloval a poprvé v soutěži se dostal na vedoucí příčku. Grönholm se v závěru dne ještě dokázal probudit, ale vrátit se do čela se mu již nepovedlo. Do nedělní finální etapy tak nastupoval jako druhý s odstupem 0,5 sekundy. Na třetí pozici zůstával i nadále Burns. Na začátek závěrečné etapy, v níž se předpokládal strhující boj o první místo, zavítali jezdci na El Condor. Velmi technický úsek sedl lépe obratnému Peugeotu 206 WRC a Grönholm se tak vrátil zpět na první příčku (- 1,4 s). Svou pozici potvrdil nejrychlejším časem i na úseku Giulio Cesare a navýšil náskok na 5,5 vteřiny. Poté byl na programu velmi rychlý úsek Cura Brochero, který měl více sedět Mäkinenovu mohutnému Subaru. Fin zde od startu letěl opravdu naplno a na mezičasech byl o několik sekund rychlejší než jeho soupeř. Do cíle zkoušky se ale nakonec nedostal, neboť těsně před letmým cílem v poslední zatáčce zavadil o násep a poslal Imprezu do divokých salt. Mäkinenova nehoda Grönholm tak přišel test před koncem soutěže o hlavního soupeře a mohl si již bez většího stresu dojet pro vítězství. Mohl, pokud by komisaři přešli mávnutím ruky ranní incident. Marcusovi se nepovedlo nastartovat mimo servisní areál svůj Peugeot. Nezbylo mu nic jiného, než se podívat pod kapotu a pokusit se závadu najít a opravit. To se mu za asistence nedaleko stojících mechaniků povedlo, ovšem komisaři věc vyhodnotili jako přijetí cizí pomoci. Grönholm to pak označil za komplot ze strany konkurenčního Subaru a následně na televizní kamery ukázal, jakou že část svého těla by si papírem s oficiálním vyjádřením vytřel.
Subaru by skutečně toto vyloučení mohlo přinést první příčku. To by však nesměl Mäkinen, jak již bylo zmíněno, poslat Imprezu na předposlední zkoušce přes střechu. Takhle se na první příčku vyšplhal Burns, který byl po většinu soutěže třetí za oběma hlavními protagonisty. Ani on se ale dlouho neradoval. Na cílové rampě si sice vychutnal šampaňské, ale první vítězství za volantem Peugeotu si nakonec nepřipsal. Jeho vůz neprošel závěrečnou technickou kontrolou, při níž byl zjištěn o 20 gramů lehčí setrvačník. Třetím a již finálním vítězem se tak stal Carlos Sainz. Španělský borec začínal rally po problémech s posilovačem řízení až na zadních příčkách, ale nakonec se dokázal vyšplhat až za záda čtvrtého Solberga a v neděli ráno jej i překonat. Právě tento nenápadný avšak těsný a dramatický souboj, v němž byl nakonec El Matadore rychlejší jen o 4 sekundy, nakonec rozhodl o vítězi Rally Argentina 2002. Sestřih ročníku 2002 V dobrém světle se na jihu Ameriky prezentovala i česká Škoda, která do soutěže nasadila hned trojici jezdců. Nejrychlejším z nich se stal Toni Gardemeister, který nakonec obsadil pátou příčku necelou minutu před Kennethem Erikssonem. Místní miláček publika Gabriel Pozzo usedl do třetí Octavie, avšak na body nakonec jen těsně nedosáhl. Průběh soutěže v jeho podání rozhodně nebyl bezproblémový a Argentinec se musel například vypořádat s nečekaným problémem, když urval hlavici páky řazení. Skvělým pátým nejrychlejším časem v kategorii PWRC odstartoval rally Pavel Valoušek. Později se propadl na osmé místo, aby v sobotu ráno dalším pátým časem postoupil na stejnou pozici průběžně. Na samém konci druhého dne ale musel po technických problémech vzdát. Detailní výsledky rally naleznete na stránkách ewrc-results.com, na kterých budete moci příští víkend sledovat průběh letošního ročníku Rally Argentina. Doufejme, že bude alespoň z poloviny tak dramatický jako ten z roku 2002.