Okres DomaÏlice rezervace Bystfiice Prav svah údolí Teplé Bystfiice asi 2 km jihozápadnû od obce Pec v âernohorském lese. Pec pod âerchovem GEOLOGIE Horninov podklad budují cordieritické migmatitizované pararuly. Prav svah hluboko zafiíznutého údolí Teplé Bystfiice je v raznû stupàovit. PÛdní pokryv v nivû Teplé Bystfiice tvofií pfiedev ím gleje (glej typick a kambick ), na pfiilehl ch svazích kambizem typická nasycená, pod smrkov mi porosty její kyselá varieta. V severní ãásti zasahuje do 623 772 m V mûra: 43,6 ha Vyhlá eno: 969 Smí en horsk les s pfiirozenou skladbou hercynské smûsi dfievin, dnes znaãnû pozmûnûnou v sadbou smrku. pfiírodní rezervace men í plochou luvizem typická. KVùTENA Lesní porosty pfiírodní rezervace lze s men ími v hradami zafiadit k bikov m buãinám svazu Luzulo-Fagion. Zastínûné pramenné v vûry doprovází subatlantská asociace Chrysosplenietum oppositifolii. V podrostu bikov ch buãin nalezneme napfi. pitulník horsk (Galeobdolon montanum), metliãku kfiivolakou (Avenella flexuosa), bukovník kapraìovit (Gymnocarpium dryopteris), bukovinec osladiãovit (Phegopteris connectilis), ostfiici kulkonosnou (Carex pilulifera), k nimï se druïí indikátory horského smí eného smí eného lesa Ïebrovice rûznolistá (Blechnum spicant), vranec jedlov (Huperzia selago), plavuà puãivá (Lycopodium annotinum), pryskyfiník platanolist (Ranunculus platanifolius) arozrazil horsk (Veronica montana). ZVÍ ENA Îijí tu jelen lesní (Cervus elaphus), pûnkava obecná (Fringilla coelebs), ãervenka obecná (Erithacus rubecula) a stfiízlík obecn (Troglodytes troglodytes). Teplá Bystfiice poskytuje pfiíleïitostné lovi tû ãápu ãernému (Ciconia nigra). LESNICTVÍ V pfiírodní rezervaci pfievládají smí ené porosty s pfievahou smrku obecného (Picea abies). Druhová skladba lesa bude udrïována blízko pfiírodního stavu. V sadbou a budováním oplocenek bude podporována jedle. Smrk bude tûïen tak, aby nebyl naru en tok Teplé Bystfiice. MAPA ÚZEMÍ strana 20 2 Rozpadající se v vrat ve staré buãinû. 2 Îebrovice rûznolistá (Blechnum spicant) patfií k indikátorûm horského smí eného lesa PR Bystfiice. DO 3 93
PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE V razn strukturnû denudaãní hfibet z bfiidliãnaté cordieriticko-biotitické migmatitické ruly s ãetn mi tvary zvûtrávání a odnosu (izolované skály, mrazové sruby, kamenité sutû). Na plo e národní pfiírodní rezervace leïí mnoho prameni È. V nejvy ích polohách vznikly pûdy typu podzolû (podzol kambizemní), které pfiecházejí na sutích do kryptopodzolû (kryptopodzol rankrov ) a typick ch (kambizemních) rankerû. PfievaÏují zde v ak silnû kyselé hnûdé pûdy (kambizem dystrická). V okolí prame- Na svazích âerchova (04,8 m n. m.), nejvy ího vrcholu Haltravské hornatiny, se rozkládá NPR âerchovské hvozdy ni È a na zamokfien ch místech leïí gleje (glej typick, organozemní pfiíp. varieta ra elinov ). Národní pfiírodní rezervace âerchovské hvozdy Hfibet âerchova se rozprostírá asi 4 km jihozápadnû od obce Pec. âeská Kubice, 665 025 m Dolní Folmava, Chodov, Pec pod âerchovem V mûra: 326,93 ha Vyhlá eno: 2000 Komplex pfiirozen ch horsk ch buãin a zbytku suèov ch lesû s pfiímûsí jedle bûlokoré a smrku ztepilého. KVùTENA Pfievládají monotónní kyselé buãiny svazu Luzulo-Fagion stfitinou chloupkatou (Calamagrostis villosa), kapradí rozloïenou (Dryopteris dilatata), metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa), rostou tu druhy horsk ch smrãin vranec jedlov (Huperzia selago), plavuà puãivá (Lycopodium annotinum) aïebrovice rûznolistá (Blechnum spicanta) avchránûn ch polohách dodnes pfieïívají statné exempláfie jedlí bûlokor ch (Abies alba). Nepomûrnû fiidãeji nacházíme na hlub ích svahov ch deluviích kvûtnaté buãiny asociací Dentario enneaphylli-fagetum a Festuco altissimae-fagetum s kyãelnicí devítilistou (Dentaria enneaphyllos) a k. cibulkonosnou (D. bulbifera), vûsenkou nachovou (Prenanthes purpurea) a kostfiavou lesní (Festuca altissima). Ojedinûlé suèové lesy asociace Mercuriali-Fraxinetum obvykle sledují vlhãí svahové sutû, jejichï v znaãn mi druhy jsou pryskyfiník platanolist (Ranun- 94 DO 4
Okres DomaÏlice 2 culus platanifolius), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), net kavka nedûtklivá (Impatiens noli-tangere), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum) a kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica); jilmy horské (Ulmus glabra) ustupují. Pomûrnû ãetná jsou lesní prameni tû, jejichï spoleãn m znakem je hojnost mokr e vstfiícnolistého v asociaci Chrysosoplenietum oppositifolii. Mezi zajímavûj í druhy provázející v e uvedená rostlinná spoleãenstva patfií rozrazil horsk (Veronica montana), fiefii nice kfiivolaká (Cardamine flexuosa), ãesnek medvûdí (Allium ursinum) a bledule jarní (Leucojum vernum), novûji nepotvrzená. Jen ojedinûle zde roste tis ãerven (Taxus baccata). Vzácn mech kápu ka skvûlá (Hookeria lucens) byl naposledy pozorován v roce 963. ZVÍ ENA Na území národní pfiírodní rezervace pfieva- Ïuje horská a podhorská fauna hercynského pûvodu. Nalézáme zde druhy broukû (Coleoptera) vázané na staré lesní porosty pralesovitého typu, napfi. Ipidia binotata (ãeleì Nitidulidae), Ischnomera cinerascens (Oedemeridae), Tillus elongatus (Cleridae), Xylophilus testaceus (Eucnemidae), Stenus montivagus, S. nitidiusculus (Staphylinidae), Chrysolina crassimargo (Chrysomelidae) a z fiádu dvoukfiídl ch napfi. masafiku Pierretia nemoralis (ãeleì Sarcophagidae). Holub doupàák (Columba oenas), lejsek mal (Ficedula parva) a sluka lesní (Scolopax rusticola) patfií mezi ptáky typické pro listnaté lesy. Kromû bûïn ch druhû savcû sem ze sousedních pohofií proniká rys ostrovid (Lynx lynx). LESNICTVÍ Vût ina lesních porostû leïí v ménû pfiístupn ch polohách, takïe se dochovaly víceménû v pfiirozené druhové skladbû. adí se do kategorií lesa ochranného a lesû zvlá tního urãení. Pro svou kvalitu byly také vybrány do sítû genov ch základen âeské republiky. Pfiesto ani zde nebyly porosty uchránûny od vysazování smrkov ch monokultur, v nichï dnes hrozí kûrovcové kalamity. Nadûjí pro chránûné území je vitální zmlazování listnáãû. Do budoucna je tfieba dále podporovat pfiirozenou skladbu v monokulturách smrku a minimalizovat tûïební zásahy. VYUÎITÍ V tûsné blízkosti chránûného území (na vrcholu âerchova, 04,8 m n. m.) jsou b valé vojenské objekty a rekonstruovaná Kurzova rozhledna Klubu ãesk ch turistû. Územím vedou tfii znaãené turistické trasy. Zfiízením národní pfiírodní rezervace byly pozastaveny snahy o znovuvybudování sjezdovky na âerchovû, jejíï provoz by s jistotou naru il ekologickou stabilitu prostfiedí u severozápadní hranice rezervace. BIBLIOGRAFIE 93, 95, 399 MAPA ÚZEMÍ strana 20 2 V chozy bfiidliãnaté cordieriticko-biotitické migmatitické ruly v kysel ch buãinách NPR âerchovské hvozdy. DO 5 95
PlzeÀsko a Karlovarsko 2 GEOLOGIE památka leïí na pobûïovickém gabrodioritovém masivu. V minulosti se tu intenzivnû tûïily Ïivcové pegmatity, které tvofií Ïíly smûru V Z o mocnosti aï nûkolik desítek metrû, mnohde s typickou zonální stavbou, skfiemenn m jádrem, stfiední zónou z hrubozrnného Ïivcového pegmatitu s muskovitem asvnûj í zónou z tzv. písmen- kové Ïuly. Zachovaly se stopy v ech uïívan ch zpûsobû tûïby, od povrchové po báàské dob vání v nûkolika úrovních. V okolí lomu vznikly pod jehliãnat mi porosty kyselé hnûdé pûdy (kyselá varieta typické kambizemû) spolu s mûlk mi pokryvy kambizemû rankerové (aï rankerû). KVùTENA Vût inu území pfiírodní památky tvofií kulturní porost borovice lesní (Pinus sylvestris) s bohat m podrostem ostruïiníkû (Rubus sp.). Na okrajích lomov ch stûn a ve vytûïené sníïeninû rostou náletové dfieviny jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia), bfiíza bûlokorá (Betula pendula) a vrba jíva (Salix caprea), vbylinném patfie pfiedev ím zimostrázek alpsk (Polygaloides chamaebuxus), brusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea), borûvka ãerná (V. myrtillus) aroztrou enû zbûhovec lesní (Ajuga genevensis). ZVÍ ENA Systematick prûzkum zatím nebyl proveden. památka âerven vrch B val lom na vrcholu kóty âerven vrch (498,0 m n. m.), asi km jihov chodnû od obce Otov. Otov 480 498 m V mûra:,6 ha Vyhlá eno: 990 Zbytek vytûïené ãásti mocné Ïíly Ïivcov ch pegmatitû. 2 Zbytek vytûïené ãásti. Vchod do staré toly. LESNICTVÍ Na území pfiírodní památky lze porosty obnovovat clonnou seãí a doplàovat dfievinnou skladbu o dub letní (Quercus robur), nebo v men í mífie o d. zimní (Q. petraea). Sazenice se musí chránit proti okusu a loupání zvûfií. 96 DO 6
Okres DomaÏlice rezervace Drahotínsk les Zalesnûné skalnaté návr í na kótû Skalky (532,8 m n. m.) pfii silnici z PobûÏovic do Drahotína, asi 2 km západnû od PobûÏovic. Drahotín, HvoÏìany, PobûÏovice 485 525 m V mûra:,80 ha Vyhlá eno: 987 Nalezi tû vzácné hadcové flóry a rostlinn ch spoleãenstev vázan ch na hadcov substrát. GEOLOGIE rezervace leïí na hfibetu budovaném serpentinitem, kter v severozápadní ãásti tvofií mohutn skalní v choz o celkové délce asi 250 270 m a ífice aï 30 m s nejvy ími kótami Skalky (532,8 m n. m.) a âeràava (5,5 m n. m.). Skalky dosahují v ky 5 6 m. Pod borov mi porosty vznikla kyselá varieta kambizemû typické (místy na bezles ch stanovi tích a nasycená varieta kambizemû). RÛznû zvûtralé hadcové skály pokr vají rankery (typick, kambizemní) s kambizemí rankerovou. V severozápadní ãásti pfiírodní rezervace leïí typické (kambické) gleje a pseudogleje. KVùTENA PfievaÏují kulturní porosty smrku ztepilého (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Na v chozech skalek roste such bor na hadci ve svazu Dicrano-Pinion, fiídce porostl borovicí lesní, bfiízou bûlokorou (Betula pendula), jefiábem ptaãím (Sorbus aucuparia) ajalovcem obecn m (Juniperus communis), vby- linném podrostu pfievaïuje prha arnika (Arnica montana), tfiezalka horská (Hypericum montanum), zimostrázek alpsk (Polygaloides chamaebuxus), kruãinka barvífiská (Genista tinctoria) ahru tice jednostranná (Orthilia secunda). tûrbinovou vegetaci hadcov ch skal a drolin (Asplenietum serpentini), která je vázána jen na úzk skalní v choz v centrální ãásti rezervace, reprezentují sleziník hadcov (Asplenium cuneifolium), s. neprav (A. adulterinum), s. ãerven (A. trichomanes) a puch finík kfiehk (Cystopteris fragilis). ZVÍ ENA Fauna pfiírodní rezervace odpovídá prostfiedí kulturních smrãin a borû. Îije tu napfi. králíãek obecn (Regulus regulus) a s kora uhelníãek (Parus ater). Podrobn prûzkum dosud nebyl proveden. LESNICTVÍ Obecnû lze na území pfiírodní rezervace hospodafiit etrn m zpûsobem, kromû skalního v chozu a jeho nejbliï- ího okolí, kter by mûl zûstat bez lesnick ch zásahû. Pûstební a tûïební zásahy by se mûly provádût ve prospûch podílu listnáãû, pfiednostnû dubu letního, pfiípadnû d. zimního, bfiízy bûlokoré a jefiábu ptaãího, semeny a sazenicemi pfiedev ím z místní provenience. BIBLIOGRAFIE 8 Interiér reliktního boru na hadci. DO 7 97
PlzeÀsko a Karlovarsko 2 GEOLOGIE Území pfiírodní rezervace leïí na vrcholu asvazích v razného kuïelovitého suku (68,2 m n. m.), jehoï podkladem jsou amfibolity a diority, budující pfiíãn hfibet Korábské vrchoviny. Na svazích se nahromadily balvanité sutû, místy i drobné sruby. Vytvofiily se tu pfiedev ím skeletovité pûdy typu rankerû (typick, kambizemní) spolu s kambizemí rankerovou, na hlub ích profilech leïí kyselá varieta kambizemû typické. KVùTENA Vkvûtnat ch buãinách podsvazu Eu-Fagenion pfievaïují asociace Festuco altissimae-fagetum a Dentario Vzácn stfievlík Licinus hoffmannseggii se tvarem tûla v raznû odli uje od ostatních ãern ch stfievlíkû Ïijících v lese kolem zfiíceniny hradu Nov Her tejn. 2 Kvetoucí áron plamat (Arum maculatum). 3 Hodnotné listnaté buãiny a su- Èové lesy PR Her t n v Chudenické vrchovinû. enneaphylli-fagetum. Roste zde napfi. kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kostfiava lesní (Festuca altissima), hrachor jarní (Lathyrus vernus), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), pupkovec pomnûnkov (Omphalodes scorpioides) a sasanka pryskyfiníkovitá (Anemonoides ranunculoides). Kyselé bikové buãiny (Luzulo-Fagetum) indikují metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), kapraì rozloïená (Dryopteris dilatata), bika chlupatá (Luzula pilosa), b. bûlavá (L. luzuloides) a ostfiice kulkonosná (Carex pilulifera). Pfiíkré svahy, hlavnû v okolí hradní zfiíceniny, pokr vají su- Èové lesy asociace Mercuriali- -Fraxinetum. Bylinn podrost je zde rozmanit, od áronu plamatého, mûsíãnice vytrvalé (Lunaria rediviva) aï po baïanku vytrvalou (Mercurialis perennis) a piïmovku mo usovou (Adoxa moschatellina). V rezervaci rostou také prvosenka vy í (Primula elatior), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), váleãka lesní (Brachypodium sylvaticum) a ãarovník pafiíïsk (Circaea lutetiana). ZVÍ ENA Orientaãním prûzkumem byly zji tûny vzácné druhy broukû vázané na pfiirozené bukové lesy pralesovitého charakteru stfievlík Licinus hoffmannseggi, nosatec Donus palumbarius a mandelinka Chrysolina crassimargo. rezervace Her t n Smí ené lesní porosty na svazích kolem zfiíceniny hradu Nov Her tejn, asi,5 km jihozápadnû od obce Nûmãice v Korábské vrchovinû (okrsek Chudenické vrchoviny). Nûmãice u Kdynû LESNICTVÍ Z porostû je tfieba odstranit nepûvodní dfieviny (modfiín, douglasku) a podporovat pfiirozenou obnovu jedle, buku, jasanu, javorû a lípy, v pfiípadû potfieby umûlou dosadbou z autochtonního materiálu. 600 682 m V mûra: 0,76 ha Vyhlá eno: 933, pfiehlá eno v roce 955 Mimofiádnû hodnotné listnaté lesní porosty buãin a suèov ch lesû s áronem skvrnit m (Arum maculatum). VYUÎITÍ Územím pfiírodní rezervace prochází turistická znaãka, která vede mimo pûvodní cestu. V okolí zfiíceniny hradu obãas tábofií turisté. BIBLIOGRAFIE 75, 33, 20, 402 3 98 DO 8
Okres DomaÏlice památka Hora Vrchol a svahy Suché hory (760, m n. m.), 2 km jiïnû od obce Nûmãice u Kdynû v Korábské vrchovinû. Nûmãice 670 760 m V mûra: 5,7 ha Vyhlá eno: 955 Smí en porost s bohat m podrostem mûsíãnice vytrvalé (Lunaria rediviva). rankery (ranker typick, kambizemní), spolu s kambizemí rankerovou. V niï ích polohách pod vrcholem se na hlub ích profilech vyvinula kyselá varieta kambizemû typické. KVùTENA Lesní spoleãenstva tvofií druhovû bohaté kostfiavové buãiny asociace Festuco altissimae-fagetum, v nichï roste svízel vonn (Galium odoratum), kostfiava lesní (Festuca altissima), jeãmenka lesní (Hordelymus europaeus) a dymnivka dutá (Corydalis cava). Rozsáhlej í svahové sutû a balvanité rozpady jsou provázeny mûsíãnicov mi javofiinami (Lunario- -Aceretum) a baïankov mi jaseninami (Mercuriali-Fraxinetum). Vbylinném podrostu pfievaïuje mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), dále lze zmínit l kovec jedovat (Daphne mezereum), áron plamat (Arum maculatum) a kapradinu laloãnatou (Polystichum aculeatum). LESNICTVÍ Vúzemí pfiírodní památky je tfieba maximálnû podporovat zvy ování podílu listnáãû, jak ochranou proti okusu pfiirozeného zmlazování, tak pfiípadn m doplnûním v sadbou autochtonního materiálu. etrnou tûïbou lze sniïovat podíl kultur smrku i v blízkém okolí pfiírodní památky. BIBLIOGRAFIE 75, 33, 20, 402 2 GEOLOGIE Vrchol Suché hory (760, m n. m.) tvofií proterozoické amfibolity kdyàského bazického komplexu v dvojslídn ch svorech. Hfibet smûru Z V modelují mrazové sruby a svahové sutû. Vznikly zde hlavnû stfiednû aï silnû skeletovité ZVÍ ENA Vúzemí pfiírodní památky pfievaïuje hercynská lesní fauna listnat ch lesû, mezi jejíï typické druhy patfií mj. holub doupàák (Columba oenas) a Ïluna edá (Picus canus). Celkov pohled na PP Hora zrozhledny na Korábu. 2 Mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva). DO 9 99
PlzeÀsko a Karlovarsko památka HvoÏìanská louka Louka na jihov chodním svahu Ml nského vrchu (560 m n. m.) asi km západnû od obce HvoÏìany. HvoÏìany, Naãetín 50 530 m V mûra: 6,75 ha Vyhlá eno: 992 Louka s pestr mi luãními spoleãenstvy s fiadou chránûn ch druhû rostlin. GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií gabronority a biotitické nority drahotínského gabronoritového pnû. V blízkosti chránûného území se v 9. století tûïil hercynit. V zamokfien ch místech tvofií pûdní pokryv typické gleje a pseudogleje, na periodicky pfievlhãen ch aï su ích lo- âasnû jarní aspekt se sasankami v PP HvoÏìanská louka. kalitách kambizem pseudoglejová a kambizem typická, varieta kyselá. KVùTENA Vegetaci území pfiírodní památky tvofií mozaika vlhk ch i su ích seãen ch luk svazu Molinion. Na tûchto stanovi tích roste napfi. hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe), novû potvrzen hofieãek drsn SturmÛv (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana), ostfiice Davallova (Carex davalliana), o. stinná (C. umbrosa), o. ble ní (C. pulicaris), bahniãka jednoplevá (Eleocharis uniglumis), kru tík bahenní (Epipactis palustris), oman vrbolist (Inula salicina) a svízel severní (Galium boreale). ZVÍ ENA Podrobn prûzkum fauny nebyl v území pfiírodní památky je tû proveden. Pfii orientaãních exkurzích byl zji tûn napfi. Èuh k obecn (Lanius collurio), rákosník zpûvn (Acrocephalus palustris), hrabo mokfiadní (Microtus agrestis) a norník rud (Clethrionomys glareolus) poslední pravdûpodobnû díky blízkosti lesa. VYUÎITÍ Pro zachování pestrosti flóry je tfieba udrïovat plochy území pfiírodní památky kosením a nenaru ovat vodní reïim. Ukonãení hospodafiení na chránûném území by mohlo zpûsobit zánik chránûn ch spoleãenstev. BIBLIOGRAFIE 336 00 DO 20
Okres DomaÏlice 2 rezervace Jezvinec Vrcholová ãást a jiïní svah kopce Jezvinec (739, m n. m.) v komplexu Jezvineckého lesa asi 2 km jihozápadnû od obce Orlovice v Havranické vrchovinû. Orlovice 660 736 m V mûra: ha Vyhlá eno: 955, (po pfiehlá ení novû 200 v roce 2000, pûvodnû 8,68 ha) Star listnat suèov les s bohat m podrostem mûsíãnice vytrvalé a dal ích hájov ch druhû rostlin. GEOLOGIE rezervace leïí na v razném kuïelovitém suku s pfiíkr mi svahy protaïeném ve smûru SSZ JJV. Horninov podklad tvofií amfibolity, zãásti olivinicko-pyroxe- nická gabra. Na povrchu jsou ãetné skalky, balvanité a blokové sutû. Území je odvodàováno Chudenick m a Chalupsk m potokem. Na sutích se vytvofiily mûlãí pûdy typu rankerû (ranker typick, litick ) a kambizemû rankerové, s plo nû nev znamn mi ostrûvky litozemí na v chozech uveden ch pevn ch hornin. Hlub í profily zaujímá kyselá i nasycená kambizem typická (na plochách bez lesa také kambizem eutrofní). KVùTENA Flóra pfiírodní rezervace je znaãnû pestrá, zejména tam, kde jsou mûlãí pûdy, v nichï dochází k silnûj ímu vyplavování minerálních ãástic z podloïí. Dominují suèové lesy (Lunario-Aceretum a Mercuriali-Fraxinetum), kde rostou napfi. ãesnek medvûdí (Allium ursinum), dymnivka dutá (Corydalis cava), d. bobovitá (C. intermedia), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), áron skvrnit (Arum maculatum), hrachor jarní (Lathyrus vernus) a hlístník hnízdák (Neottia nidus- -avis). Na pozvoln ch svazích su- Èové porosty pfiecházejí v kvûtnaté kostfiavové buãiny (asociace Festuco altissimae-fagetum) s kostfiavou lesní (Festuca altissima), zimolezem obyãejn m (Lonicera xylosteum) a samorostlíkem klasnat m (Actaea spicata). Orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris) nebyl novûji potvrzen. ZVÍ ENA Vúzemí bylo zatím zji tûno 270 druhû ÏivoãichÛ, z toho 28 druhû bezobratl ch a 69 druhû obratlovcû. Mezi ohroïené bezobratlé patfií poãetní mravenci (Formica rufa, F. fusca, Myrmica rubra, Tetramorium caespitum, Camponotus ligniperda, Lasius fuliginosus, L. niger) a ãmeláci (Bombus agrorum, B. hortosum, B. lucorum). V exkrementech vysoké zvûfie byl zji tûn vzácn lesní hnojník Aphodius maculatus. Mezi nejbûïnûj í druhy ptákû patfií stfiízlík obecn (Troglodytes troglodytes), budníãek men í (Phylloscopus collybita), drozd brávník (Turdus viscivorus), kos ãern (T. merula), pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla), brhlík lesní (Sitta europaea) a datel ãern (Dryocopus martius), z drobn ch savcû je tu hojn norník rud (Clethrionomys glareolus). LESNICTVÍ V ochranném pásmu pfiírodní rezervace tvofií znaãn podíl kulturní porosty smrku, které byly vysazovány pfiedev ím na kalamitních holinách. Je nutné usilovat o pfiirozenou skladbu porostû a posilovat ji pfiípadnou v sadbou dfievin místní provenience, téï zabránit okusu semenáãkû (sazenic) oplocenkami nebo individuální ochranou. POZNÁMKA Vrchol kóty byl vyuïíván jako vojenská hláska. Po budovû zde zbyla ruderální flóra, která naru uje jinak pfiirozen ráz pfiírodní rezervace. BIBLIOGRAFIE 34, 24 Interiér PR Jezvinec s mûsíãnicí vytrvalou (Lunaria rediviva) v podrostu. 2 Na spadan ch vûtvích se ãasto zdrïuje nosatec Acalles roboris. DO 2 0
PlzeÀsko a Karlovarsko 2 GEOLOGIE památka se nachází v soustavû rybníkû Tachovské brázdy. Její horninov podklad tvofií porfyrické biotitické Ïuly babylonského masivu. Vznikly zde hydromorfní pûdy glej typick (organozemní) a pseudoglej typick (kambick ). KVùTENA Vegetaci území pfiírodní památky tvofií mokfiadní pcháãové a ostfiicové louky (Calthion a Caricion rostratae). Tato spoleãenstva doprovází napfi. prstnatec májov (Dacty- Celkov pohled na chránûné území, v pozadí âerchov. 2 Porosty rákosu obecného (Phragmites australis) a orobince irolistého (Typha latifolia). lorhiza majalis), kosatec sibifisk (Iris sibirica), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), zábûlník bahenní (Comarum palustre) a suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium). Prosperuje tu rákos obecn (Phragmites australis) a nevelk porost prameni tní ol iny (svaz Alnion incanae). ZVÍ ENA Porosty rákosu a vysok ch trav poskytují útoãi - tû mnoha druhûm ÏivoãichÛ, pfiedev ím ptákûm, napfi. strnadu rákosnímu (Emberiza schoeniclus), rákosníku zpûvnému (Acrocephalus palustris), r. obecnému (A. scirpaceus), bekasinû otavní (Gallinago gallinago) anovûji pozorovanému chfiástalu vodnímu (Rallus aquaticus). Ze skupiny savcû je zajímav rejsec ãern (Neomys anomalus). VYUÎITÍ Na louce s prstnatcem májov m je tfieba pokraãovat v zapoãatém kosení, které by se mohlo podle moïností roz ífiit do jin ch míst chránûného území. DÛleÏité je také prûbûïnû likvidovat nálet dfievin. V tûsné blízkosti území pfiírodní památky se nalézá zahrádkáfiská kolonie, odkud by se mohl roz ífiit bol evník velkolep (Heracleum mantegazzianum). památka Louka u najberského rybníka Mokrá louka pfii v chodním okraji najberského rybníka, asi km v chodojihov chodnû od obce Pila. Újezd u DomaÏlic 458 460 m V mûra: 5 ha Vyhlá eno: 992 Louka s fragmenty luãních, ra elinn ch a mokfiadních spoleãenstev s chránûn mi a ohroïen mi druhy rostlin a ÏivoãichÛ. 02 DO 22
Okres DomaÏlice rezervace Mal Zvon V chodní svahy Malého Zvonu (Zvonec 847,5 m n. m.) v hfibetní ãásti âeského lesa pfii státní hranici se Spolkovou republikou Nûmecko, asi 3 km severozápadnû od obce Rybník. Ple GEOLOGIE Mal zvon se zvedá z holoroviny âerchovského lesa na hlavním evropském rozvodí. Jeho horninové podloïí buduje bfiidliãnatá cordieriticko- -biotitická rula, jejímï rozpadem vznikají balvanité sutû. V nejvy - ích polohách rezervace se vyvinuly kyselé pûdy s náznaky podzolizace (podzolovaná varieta 740 820 m V mûra: 8 ha Vyhlá eno: 995 Ochrana fragmentu autochtonních buãin pohraniãních hvozdû âeského lesa. kambizemû), na sutích pfiedev ím kryptopodzol rankrov srankerem typick m (kambizemním). V úïlabinách, deluviálních polohách a kolem vodních tokû se nachází typick (kambick ) glej. KVùTENA Lesní porosty pfiírodní rezervace odpovídají kysel m bikov m buãinám (Luzulo-Fagion), které reprezentuje napfi. bika chlupatá (Luzula pilosa), kapraì rozloïená (Dryopteris dilatata) a pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium). Dále pfievaïují kvûtnaté kostfiavové buãiny (Festuco altissimae-fagetum) a suèové porosty (Mercuriali-Fraxinetum). Bylinné patro zde tvofií napfi. kostfiava lesní (Festuca altissima), p eníãko rozkladité (Milium effusum), jeãmenka lesní (Hordelymus europaeus), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel vonn (Galium odoratum), ãesnek medvûdí (Allium ursinum) a rozrazil horsk (Veronica montana). Vrezervaci je velmi patrn ústup jedle bûlokoré (Abies alba), která pfieïívá jen v nûkolika málo exempláfiích. ZVÍ ENA Zoologick prûzkum území pfiírodní rezervace nebyl dosud proveden. Pfii nahodil ch exkurzích byl zji tûn holub doupàák (Columba oenas), lejsek mal (Ficedula parva) a budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix). LESNICTVÍ Je nutná ochrana semenáãkû proti okusu zvûfií, zvlá tû na pfiístupnûj ích svazích. Vhodná je podpora jedle, buì oplocenkami kolem stávajících jedlí nebo v sadbou autochtonního materiálu. Jinak je moïné nechat porosty bez zásahû. VYUÎITÍ V tûsném sousedství pfiírodní rezervace, na západním svahu kóty Mal Zvon (847,5 m n. m.), byla v minulosti postavena vojenská silnice. MAPA ÚZEMÍ strana 22 Interiér suèového lesa na balvanité suti v PR Mal Zvon. DO 23 03
PlzeÀsko a Karlovarsko 2 GEOLOGIE Území pfiírodní památky pfiedstavuje kuïelovit vrchol (suk) vystupující z holoroviny Klíãovské pahorkatiny. Pravdûpodobnû je to jediná známá lokalita egirin-riebeckitového syenitu v âechách, jehoï vznik je spojen s vulkanismem kambrického stáfií. Hornina je svûtle edé barvy, deskovitû odluãná a byla v minulosti lámána jako stavební kámen a tûrk na cesty. Pod smrkov mi porosty vznikla kyselá kambizem typická, v zamokfien ch polohách okolí chránûného území pseudoglej ty- a 2 Jediná známá lokalita egirin-riebeckitového syenitu v âechách. pick (kambick ) s kyselou kambizemí pseudoglejovou. Na v chozech pûdotvorné horniny místy leïí ranker typick (litick ). KVùTENA Území pfiírodní památky porûstají smrkové monokultury, jen v tûsném okolí skalek a valû jsou rozvolnûné porosty náletov ch dfievin, napfi. bfiízy bûlokoré (Betula pendula), jefiábu ptaãího (Sorbus aucuparia) a vrby jívy (Salix caprea). ZVÍ ENA Zoologick prûzkum území pfiírodní památky zatím nebyl proveden. Pfii nahodil ch exkurzích byly zji tûny bûïné druhy ptákû kulturních jehliãnat ch lesû, napfi. s kora uhelníãek (Parus ater), králíãek obecn (Regulus regulus) adrozd brávník (Turdus viscivorus). památka Ml neãek Vrcholová ãást kóty Na Skalce (54,6 m n. m.),,2 km jihojihozápadnû od obce Ml neãek v Klíãovské pahorkatinû. Klíãov 55 m V mûra: 0,67 ha Vyhlá eno: 990 V chozy a v lomy v alkalickém syenitu, kter tvofií tûlesa (Ïíly, drobné pnû) v drobnozrnném amfibolitu. 04 DO 24
Okres DomaÏlice GEOLOGIE Chránûné území leïí na mutûnínském dioritovém masivu. V lomu se tûïil stfiednû zrnit amfibolicko-biotitick diorit, místy s pyroxenem agranátem, kter se pod názvem mutûnínsk syenit uïíval jako pomníkov kámen. V lomové stûnû lze pozorovat kulovité vûtrání dioritu na oválné bloky uloïené v písãit ch zvûtralinách. Dno je zalité vodou. PÛdní pokryv okolí lomu tvofií nasycená kambizem typická, v severní ãásti území v asociaci s luvizemí typickou (kambizemí luvickou). KVùTENA Stûny a valy v okolí lomu jsou porostlé pfieváïnû porosty dubu letního (Quercus robur), javoru klenu (Acer pseudoplatnus), bfiízy bûlokoré (Betula pendula), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), tfie nû ptaãí (Cerasus avium) a lísky obecné (Corylus avellana). ZVÍ ENA Systematick zoologick prûzkum nebyl dosud proveden. památka Mutûnínsk lom Zatopen b val lom v lesíku asi 500 m severozápadnû od Mutûnína. Zatopen lom, kde se tûïil stfiednû zrnit amfibolicko-biotitick diorit. 2 Pfiíklad kulovitého zvûtrávání amfiboliticko-biotitického dioritu. Mutûnín 490 m V mûra:,70 ha Vyhlá eno: 990 Pfiíklad kulovitého zvûtrávání dioritu. 2 DO 25 05
PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Horninov m podkladem kamenit ch svahû v blízkosti pramenû Slatinného potoka jsou pararuly moldanubika âerchovského lesa. Na metamorfovan ch horninách se vyvinuly mûlké aï stfiednû hluboké hnûdé pûdy (kyselá kambizem rankerová a pseudoglejová) s rankerem typick m (kambizemním). Ve vrcholové ãásti leïí také tzv. rezivé pûdy (kryptopodzol rankrov a typick ). KVùTENA Vegetaci tvofií pfiirozená mozaika suèov ch porostû (Tilio-Acerion: Mercuriali- -Fraxinetum) na skalnat ch vrcholech a jejich sutích. MÛÏeme zde spatfiit napfi. jasan ztepil (Fraxinus excelsior), jilm horsk (Ulmus glabra), áron Balvanitá suè v PR Nad Hutí. plamat (Arum maculatum), mûsíãnici vytrvalou (Lunaria rediviva) a dymnivku bobovitou (Corydalis intermedia). Mozaiku dále tvofií kvûtnaté kyãelnicové buãiny (Dentario enneaphylli-fagetum) skyãelnicí cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), vraním okem ãtyfilist m (Paris quadrifolia), bukovníkem kapraìovit m (Gymnocarpium dryopteris), p eníãkem rozkladit m (Milium effusum) a kokofiíkem mnohokvût m (Polygonatum multiflorum). ZVÍ ENA V pfiírodní rezervaci Ïijí druhy listnat ch lesû horsk ch buãin, napfi. lejsek mal (Ficedula parva), holub doup- Àák (Columba oenas), budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix), datel ãern (Dryocopus martius) a pu tík obecn (Strix aluco). rezervace Nad Hutí Pralesovité porosty na jiïním a v chodním svahu kóty Nad Hutí (76 m n. m.), asi 3 km severozápadnû od obce Rybník. Ple, Mostek LESNICTVÍ Pfiípadné ohro- Ïení by mohlo nastat zmûnou skladby porostû a nadmûrn m okusem zvûfií, proto je nutné semenáãky chránit oplocenkami. Jinak se porosty mohou vyvíjet bez hospodáfisk ch zásahû, kro- 660 700 m V mûra: 4,04 ha Vyhlá eno: 995 Ochrana pfiirozen ch buãin pohraniãních hvozdû âeského lesa s jejich typickou flórou a faunou. mû ochranného pásma, kde je potfiebné mûnit dfievinnou skladbu ve prospûch listnáãû. MAPA ÚZEMÍ strana 22 06 DO 26
rezervace Netfieb Smí en les v okolí zfiíceniny hradu Netfieb, asi,5 km jihojihov chodnû od obce Kanice, na severním v bûïku kóty KnûÏská hûrka (658,4 m n. m.) v Korábské vrchovinû. Kanice 50 620 m V mûra: 20,52 ha Vyhlá eno: 933, novelizováno 988 Smí en svaïit lesní porost s poãetn m tisem ãerven m a s pestr mi rostlinn mi spoleãenstvy. GEOLOGIE rezervace leïí na severním konci Úlikovského hfibetu Korábské vrchoviny smûru JZ SV. Zabírá vrchol a horní skalnaté ãásti svahû. Horninov m podkladem jsou metabazalty svrchního proterozoika, jen pfii v chodním a jihozápadním okraji zasahují do rezervace bfiidlice a droby. PfievaÏují zde kyselé aï silnû kyselé hnûdé pûdy (kambizem typická kyselá a kambizem dystrická). Na v chozech hornin a sutích vznikly rankery (ranker typick, kambizemní), v jz. ãásti rezervace se nachází pseudoglej typick (kambick ). KVùTENA Pfiirozená hájová spoleãenstva pfiírodní rezervace lze zafiadit do ãern ov ch dubohabfiin (Melampyro nemorosi-carpinetum). Vbylinném patfie rostou jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), tolita lékafiská Okres DomaÏlice (Vincetoxicum hirundinaria), svízel lesní (Galium sylvaticum) a ãern hajní (Melampyrum nemorosum). Dubohabfiiny na kamenit ch svazích v okolí zfiíceniny pfiecházejí ve smí ené suèové porosty dubû, javorû a lip (Aceri-Carpinetum). V bylinném a kefiovém patfie se prolínají druhy suèov ch lesû a dubohabfiin, napfi. hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), jaterník trojlaloãn a hrachor jarní (Lathyrus vernus). Velice hodnotn mi druhy, vázan mi na uvedená lesní spoleãenstva, jsou tis ãerven (Taxus baccata), tfiezalka horská (Hypericum montanum), vikev hrachovitá (Vicia pisiformis) a náprstník velkokvût (Digitalis grandiflora). ZVÍ ENA Pfii orientaãním prûzkumu území pfiírodní rezervace zamûfieném pouze na obratlovce bylo zji tûno 39 druhû ptákû. Nejhojnûj ími jsou kos ãern (Turdus merula), s kora koàadra (Parus major) a ãervenka obecná (Erithacus rubecula). Z 9 dal ích druhû obratlovcû je nejhojnûj í hlodavec norník rud (Clethrionomys glareolus). LESNICTVÍ Porosty jsou zafiazeny do lesû ochrann ch. Budoucnost tisu ãerveného, kter je rozpt len i v ir ím okolí pfiírodní rezervace, je nejistá, ponûvadï jeho schopnost zmlazovat je omezená. Jeho zachování je tfieba podporovat v bûrnou tûïbou a postupn m odstraàováním nepûvodních dfievin (smrk, vejmutovka, modfiín). Potfiebné je pokraãovat v monitorování jeho populace. VYUÎITÍ Zfiícenina hradu je vyhledávan m turistick m cílem. Náv tûvníci chránûné území v raznûji nenaru ují. BIBLIOGRAFIE 64, 99, 00, 33 MAPA ÚZEMÍ strana 22 Na suèov ch svazích pod zfiíceninou lze najít mimofiádné jedince tisu ãerveného (Taxus baccata), ktefií pravdûpodobnû pocházejí z dob osídlení hradu Netfieb. DO 27 07
PlzeÀsko a Karlovarsko památka Nûmecká hora Zbytek malého lomu na v chodním svahu vrchu Chlumek (643,5 m n. m.), asi 500 m jihozápadnû od obce Chodská Lhota. Chodská Lhota 635 m GEOLOGIE Horninov podklad tvofií amfibolity kdyàského bazického komplexu s ãetn mi prûniky gabrov ch hor- Celkov pohled na chránûné území pozûstatek dfiívûj í tûïby gabronoritu. nin, místy s vy ím obsahem sulfidu pyrhotinu a titanomagnetitu. Na svazích vrchu Chlumek je nûkolik drobn ch lomû a pozûstatkû dfiívûj í tûïby gabronoritu. V sousedství lomu leïí hnûdé pûdy (kyselá kambizem typická a rankerová), místy se znaky oglejení (kambizem pseudoglejová), na v chozech hornin ranker typick. Na úpatích svahû se místy nachází pseudoglej typick (kambick ). V mûra: 0,27 ha Vyhlá eno: 990 Ochrana opu tûného lomu olivinického gabronoritu, kter je dûleïitou dokumentaãní lokalitou domaïlického krystalinika. KVùTENA B valé lomy jsou vût inou bez vegetace. Na okrajích lomov ch stûn rostou jen bûïné druhy kapradin, napfi. kapraì samec (Dryopteris filix-mas). ZVÍ ENA Zoologick prûzkum území pfiírodní památky nebyl dosud proveden. LESNICTVÍ Blízké okolí tvofií holoseãné smrkové paseky rûzného stáfií. Je vhodné podporovat zastoupení listnáãû, alespoà na krajích lomov ch stûn. VYUÎITÍ Ke chránûnému území vede lesní cesta, na jejímï konci obãas tábofií turisté. Zfieteln je znaãn antropick vliv na vegetaci. 08 DO 28
Okres DomaÏlice památka Orlovická hora B val lom ve vrcholové ãásti Orlovické hory (79,4 m n. m.) v komplexu Jezvineckého lesa asi 500 m jihozápadnû od obce Orlovice v Havranické vrchovinû. Orlovice 70 75 m V mûra: ha Vyhlá eno: 990 Jámov lom v gabrovém masivu s nûkter mi vzácnûj ími minerály. GEOLOGIE Podklad tvofií horniny kdyàského bazického komplexu. Témûfi celou Orlovickou horu buduje tûleso pyroxenolivinického gabra (noritu aï gabrodioritu). Ve vrcholové ãásti obsahuje gabro vtrou en sulfid pyrhotin, jehoï limonitové zvûtraliny byly v minulosti tûïeny, místy obsahuje také bohat í impregnace titanov ch minerálû (ilmenit, titanomagnetit), pfiedev ím na severních svazích hory. Okolo jámového lomu se vytvofiily mûlké a skeletovité pûdy (kyselá kambizem typická a rankerová spolu s rankerem typick m aï litick m). KVùTENA ir í okolí pfiírodní památky tvofií mozaika kysel ch bikov ch buãin (Luzulo-Fagetum) akvûtnat ch kyãelnicov ch buãin (Dentario enneaphylli-fagetum). V chránûném území pfievládá buãina biková s bikou chlupatou (Luzula pilosa), b. bûlavou (L. lu- zuloides), ostfiicí kulkonosnou (Carex pilulifera) a strdivkou nicí (Melica nutans). ZVÍ ENA Zoologick prûzkum území pfiírodní památky nebyl dosud proveden. Vzhledem k malé rozloze památky lze obecnû konstatovat druhy listnat ch lesû, zde buãin napfi. holuba doupàáka (Columba oenas) a datla ãerného (Dryocopus martius). VYUÎITÍ Území pfiírodní památky je pro svou tajuplnou atmosféru vyhledáváno jako tábofii tû. Následkem je zneãi Èování odpadky, rozdûlávání ohàû a místy naru ování hornin. Celkov pohled na staré dûlní dílo ve vrcholové ãásti Orlovické hory jámov lom v gabrovém masivu. DO 29 09
PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Podkladem je bfiidliãnatá cordieriticko-biotitická migmatitizovaná pararula. Vrchol tvofií skalnat suk na krátkém asymetrickém strukturnû denudaãním hfibetu, s kamenitobalvanit mi sutûmi na svazích. Území pfiírodní rezervace odvod- Àuje HuÈsk a Slatinn potok. Pedologicky jsou nejvy í polohy rezervace tvofieny oligotrofním kryptopodzolem typick m s podzolovanou varietou kambizemû. Na sutích se nachází rankery ranker kambizemní (typick ) s kambizemí rankerovou. KVùTENA Vegetaci pfiírodní rezervace tvofií pfieváïnû kyselé bikové buãiny svazu Luzulo-Fagion na suti. V jejich rámci zde byla odli ena v âeském lese málo obvyklá asociace Calamagrostio villosae-fagetum. Typick mi prûvodními druhy uveden ch lesû jsou kapraì rozloïená (Dryopteris dilatata), ãarovník alpsk (Circaea alpina), tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa), plavuà puãivá (Lycopodium annotinum), l kovec jedovat (Daphne mezereum) a zimolez ãern (Lonicera nigra). V ochranném pásmu vtrou enû rostou jilm horsk (Ulmus glabra) a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). ZVÍ ENA Typická stfiedoevropská podhorská fauna hercynského pûvodu mj. holub doupàák (Columba oenas), lejsek mal (Ficedula parva), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) a budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix). LESNICTVÍ Porosty chránûného území mají charakter lesû zvlá tního urãení. Jsou ponechány relativnû bez zásahû a slouïí jako genová základna. Zmlazení listnat ch dfievin je ohroïováno okusem jeleny. V porostu by bylo vhodné podpofiit podíl jilmu horského, jedle bûlokoré a lípy velkolisté. Následnû je nutné semenáãky zabezpeãit oplocenkami. POZNÁMKA Na vrcholu Velkého Zvonu se od sedmdesát ch let 20. století nachází vojen- Pohled na vrchol Velkého Zvonu s PR Ple. ská hláska protivzdu né obrany. PÛvodnû rezervace zahrnovala i tento vrchol, ale v roce 967 udûlilo ministerstvo kultury a informací (MKI) v jimku a povolilo zde v stavbu. V závûrech provûrek ZCHÚ z let 983 aï 985 se doporuãuje roz ífiit SPR na cel porost 53 E (dnes 8 E) ve v mûfie 26,88 ha, jako kompenzaci za plochu od- Àatou v jimkou. K tomu do lo po témûfi 20 letech, kdy OkÚ DomaÏlice zmûnil rozlohu rezervace z pûvodních 4,35 ha na 27,65 ha. BIBLIOGRAFIE 62, 95, 384 MAPA ÚZEMÍ strana 20 rezervace Ple V chodní svahy vrchu Velk Zvon (862 m n. m.), asi 5 km severozápadnû od obce Rybník a asi 4 km jihov chodnû od obce Smolov v Nemanické vrchovinû. Ple 760 860 m V mûra: 27,65 ha Vyhlá eno: 933, novelizováno 200 Ochrana pfiírodû blízk ch spoleãenstev horského bukového pralesa (suèové javofiiny a svahové buãiny), typick ch pro âesk les. 0 DO 30
Okres DomaÏlice 2 rezervace Postfiekovské rybníky Soustava rybníkû pfii levém bfiehu Kleneãského potoka, asi 500 m jihov chodnû od obce Postfiekov. Klenãí pod âerchovem, Postfiekov, Îdánov GEOLOGIE PodloÏí v jiïní ãásti území pfiírodní rezervace tvofií pararuly, v severní ãásti také Ïíly trondhjemitového aplitu a amfibolick diorit. Okolo rybníkû se vyvinuly hydromorfní pûdy typu glejû (glej typick a organozemní), v západní ãásti i pseudoglej typick. V oblasti soutoku Ml neckého a âerného potoka leïí fluvizem glejová. Rezervace je odvodàována Kleneãsk m potokem. 46 434 m V mûra: 46,39 ha Vyhlá eno: 990 Soustava více neï 20 men ích obhospodafiovan ch rybníkû obklopená vlhk mi loukami s bohatou flórou a pfiedev ím ptaãí faunou je mokfiadem nadregionálního v znamu. KVùTENA Na území pfiírodní rezervace bylo dosud zji - tûno pfies 300 druhû cévnat ch rostlin. Pestr je téï vegetaãní komplex, kter zahrnuje rákosiny (asociace Phragmitetum communis, Typhetum latifoliae, Equisetetum fluviatilis, Acoretum calami), ve kter ch rostou napfi. pu kvorec obecn (Acorus calamus), tfitina edavá (Calamagrostis canescens), kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), rákos obecn (Phragmites australis), zevar vzpfiímen (Sparganium erectum), závitka mnohokofienná (Spirodela polyrhiza) a orobinec irolist (Typha latifolia). Spoleãenstva vysok ch ostfiic asociací Peucedano-Caricetum lasiocarpae, Caricetum gracilis, Caricetum vesicariae doprovázejí vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), zábûlník bahenní (Comarum palustre) a smldník bahenní (Peucedanum palustre). Cenné jsou i vlhké louky a luãní lada (Angelico-Cirsietum palustris, Scipertum sylvatici, Junco-Molinietum caeruleae, Serratulo-Festucetum commu- tatae), kde nalezneme napfi. kosatec sibifisk (Iris sibirica), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), vrbu plazivou (Salix repens), v. trojmuïnou (S. triandra), ostfiici ble ní (Carex pulicaris), svízel severní (Galium boreale), srpici barvífiskou (Serratula tinctoria) a prstnatec májov (Dactylorhiza majalis). Na dnech vypu tûn ch rybníkû roste ostfiice áchorovitá (Carex bohemica). ZVÍ ENA Vúzemí pfiírodní rezervace hnízdí fiada ptákû, napfi. moták pochop (Circus aeruginosus), moudivláãek luïní (Remiz pendulinus), kachny a bahàáci. Slavík modráãek obecn (Luscinia svecica cyanecula) tady mûl jednu ze sv ch prvních lokalit v Západních âechách. Dfiíve zde hnízdila koliha velká (Numenius arquata), dnes se v rezervaci pouze zastavuje na tahu, podobnû jako moták pilich (Circus cyaneus), orlovec fiíãní (Pandion haliaetus), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), labuè zpûvná (Cygnus cygnus) arûzné druhy vodou Û. Rezervace je velmi bohatá téï na bezobratlé Ïivoãichy. Je doposud jedinou ãeskou lokalitou stfievlíãka Amara concinna, diskontinuálnû roz ífieného druhu, kter sem zasahuje ze své arely v západní Evropû. Také je jednou ze dvou dosud znám ch ãesk ch lokalit mandelinky Chrysolina brunsvicensis, Ïijící zde na tfiezalce ãtyfikfiídlé (Hypericum tetrapterum). Nalézáme tu subatlantiského mokfiadního drabãíka Stenus kiesenwetteri a severského stfievlíãka Epaphius rivularis. Îije tu keble rybniãná (Adononta cygnea). Byla zde zaznamenána blecha Megabothris walkeri, druh vyslovenû reliktního charakteru. VYUÎITÍ V poslední ãtvrtinû 20. století bylo území pfiírodní rezervace zasaïeno melioracemi, které naru ily znaãnou ãást vlhk ch luk v centru rezervace i v jejím okolí. Regulací toku byl dosti naru en dfiíve meandrující Kleneãsk potok, kter dnes teãe jako kanál, jehoï revitalizace je velmi Ïádoucí. V souãasné dobû je území ohroïeno téï postupující sukcesí kfiovin, zabahàováním rybníkû a poãetn mi rybími obsádkami. BIBLIOGRAFIE 57 MAPA ÚZEMÍ strana 22 Jeden z Postfiekovsk ch rybníkû. 2 Na vlhk ch loukách, které obklopují soustavu rybníkû, roste tuïebník jilmov (Filipendula ulmaria). 3 Mandelinka Chrysolina brunsvicensis Ïije v PR Postfiekovské rybníky na tfiezalce ãtyfikfiídlé (Hypericum tetrapterum). 3 DO 3
PlzeÀsko a Karlovarsko památka Salka tola 200 m jihozápadnû od vrcholu kóty Skalka (600,2 m n. m.), asi km jihojihozápadnû od obce Stará Paseãnice. Paseãnice 560 570 m V mûra: ha Vyhlá eno: 990 Umûlá, dnes zãásti zatopená jeskynû, vzniklá tûïbou kyzov ch bfiidlic. Vchod do toly. GEOLOGIE Podklad území pfiírodní památky budují bfiidlice svrchnoproterozoického stáfií, s polohami grafitick ch a kyzov ch bfiidlic, které byly dob vány v dnes opu tûné tole. Kyzové bfiidlice, jejichï hlavními souãástkami jsou sulfidy pyrit apyrhotin, vytváfiejí ãoãkovitá tûlesa o mocnosti aï 5 m a délce pfies 00 m. Pfii zvûtrávání uvol- Àují kyselinu sírovou vznikající sírany (melanterit, kamence) byly na místû zpracovávány louïením. V okolí PP se vyvinuly asociace kyselé kambizemû (typické) s kambizemí dystrickou. Do severní ãásti chránûného území zasahuje men í v bû- Ïek typick ch rankerû. KVùTENA Chránûné území tvofií kyselá biková buãina (Luzulo-Fagetum) s pfiímûsí smrku ztepilého (Picea abies). Charakteristick mi druhy tu jsou borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), kapraì rozloïená (Dryopteris dilatata), pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium) a bika chlupatá (Luzula pilosa). ZVÍ ENA Vzhledem k tomu, Ïe chránûné území tvofií jen malou ãást celého lesního komplexu kóty Skalka, nelze nahodilá zji tûní o místní faunû kvantifikovat. Z broukû lze spatfiit napfi. stfievlíka fialového (Carabus violaceus), s. zlatolesklého (C. auronitens) a stfievlíka Cychrus caraboides. VYUÎITÍ Jako památka na nûkdej í tûïbu a turisticky pfiitaïlivá zajímavost je území ponecháno bez zásahu. 2 DO 32
Okres DomaÏlice památka Skalky na Sádku Skalnat hfieben v Haltravské hornatinû âeského lesa mezi vrchem Sádek (853,6 m n. m.) a Sádkovou skálou (783 m n. m.), asi 2,5 km západnû od obce Klenãí pod âerchovem. Postfiekov GEOLOGIE Podklad nesoumûrného skalnatého strukturního hfiebene ve vrcholové ãásti Sádku tvofií prokfiemenûlá a migmatitizovaná cordieritická rula 800 840 m V mûra: 5 ha Vyhlá eno: 938 Pfiirozen lesní porost na skalnatém terénu. s v razn mi kryogenními tvary pleistocenního stáfií. Vrcholem prochází hlavní evropské rozvodí mezi Labem a Dunajem. Hfieben má místy ráz zdi s mra- zov mi sruby, srázy a kryoplanaãními terasami. Vytvofiily se tu mûlké a skeletovité pûdy typu rankerû (ranker typick a kambizemní) s iniciálními litozemûmi. Na tyto navazují hnûdé a podzolové pûdy kryptopodzol rankrov s podzolovanou varietou kambizemû. KVùTENA Na území pfiírodní památky roste acidofilní biková buãina (Luzulo-Fagetum), která je naru ena v sadbou smrku. Na skalním hfiebenu jsou v porostu pfiimíseny náletové dfieviny, pfiedev ím bfiíza bûlokorá (Betula pendula) a jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia). Bylinné patro je celkovû dosti chudé. Charakteristick mi druhy jsou kapraì rozloïená (Dryopteris dilatata), Èavel kysel (Oxalis acetosella), bukovinec osladiãovit (Phegopteris connectilis) a pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium). Na skalnatém hfiebenu k nim pfiib vají zvonek okrouhlolist (Campanula rotundifolia), fiefii niãník píseãn (Cardaminopsis arenosa), náprstník ãerven (Digitalis purpurea), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa) a borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus). ZVÍ ENA Zvífiena území pfiírodní památky odpovídá listnat m horsk m lesûm. Nacházejí se zde nûkteré druhy smrkové monokultury, napfi. s kora uhelníãek (Parus ater), králíãek obecn (Regulus regulus), ãervenka obecná (Erithacus rubecula) a pûnkava obecná (Fringilla coelebs). Podrobn prûzkum fauny nebyl zatím proveden. LESNICTVÍ PÛvodnû smí en les byl v severní ãásti chránûného území zãásti nahrazen smrkovou monokulturou. Postupnû je nutno sloïení porostû vrátit do pûvodního stavu. VYUÎITÍ Chránûn m územím probíhá turistická znaãená cesta, která odboãuje na hfieben skalek. Proto lze pfiedpokládat ruderalizaci flóry se lapem a naru ováním tenké vrstvy zeminy na skalách. Je nutné sledovat dal í v voj vegetace. BIBLIOGRAFIE 345 2 Na skalnatém hfiebenu, tvofieném prokfiemenûlou a migmatitizovanou cordieritickou rulou, jsou v porostech pfiimíseny náletové dfieviny, pfiedev ím bfiíza bûlokorá (Betula pendula) a jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia). 2 PlavuÀ vidlaãka (Lycopodium clavatum). DO 33 3
PlzeÀsko a Karlovarsko 2 GEOLOGIE Podklad území pfiírodní památky tvofií migmatizované pararuly, intenzivnû provrásnûné a prostoupené Ïílami aplitick ch Ïul a kfiemene. Pamûtní deska geologa Rudolfa Sokola (873 927) je umístûna ve vrcholové ãásti skály. Mûlké skalní pokryvy zaujímají pfiedev ím rankery ranker typick (kambizemní) s mal mi ostrûvky litozemí. Stfiídavû pfiechází do silnû kyselé kambizemû dystrické. V choz kfiemenného valu. 2 KrásnorÛÏek lepkav (Calocera viscosa). 3 Pomník geologa R. Sokola. KVùTENA ir í okolí pfiírodní památky, pfiedev ím mimo vlastní skalní v chozy, pokr vají kulturní porosty smrku ztepilého (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). V podrostu nalezneme bûlomech siv (Leucobryum glaucum), borûvku ãernou (Vaccinium myrtillus), brusinku obecnou (Rhodococcum vitis-idaea), jestfiábník zední (Hieracium murorum) a metliãku kfiivolakou (Avenella flexuosa). Skalní v chozy jsou pfieváïnû bez bylinné vegetace, ze zajímavûj ích druhû lze zmínit osladiã obecn (Polypodium vulgare). Mezi dfievinami pfievaïují bfiíza bûlokorá (Betula pendula), vrba jíva (Salix caprea), topol osika (Populus tremula) akru i- na ol ová (Frangula alnus). ZVÍ ENA Na území pfiírodní památky a v jejím nejbliï ím okolí Ïije typická fauna jehliãnat ch monokultur napfi. králíãek obecn (Regulus regulus), drozd brávník (Turdus viscivorus), pûnkava obecná (Fringilla coelebs) a s kora uhelníãek (Parus ater). Podrobn zoologick prûzkum nebyl zatím proveden. památka Sokolova vyhlídka Skalní útvar v lese pfii silnici z Babylonu do Pece, asi,5 km jihozápadnû od obce Babylon. Babylon LESNICTVÍ Na území pfiírodní památky se mûïe lesnicky hospodafiit zpûsobem etrn m pro Ïivotní prostfiedí. Vhodná je podpora listnat ch dfievin, zejména dubu letního (Quercus robur), v men í mífie buku lesního (Fagus sylvatica). Za urãit ch podmínek je moïná probírka v dolním porostu a v ochranném pásmu. 550 560 m V mûra: 3,50 ha Vyhlá eno: 980 Skalní v choz ãeského kfiemenného valu s kryogenními jevy (odsazené bloky, mrazové sruby aj.). VYUÎITÍ Lokalita byla v minulosti silnû naru ena tûïbou kfiemene. MAPA ÚZEMÍ strana 2 3 4 DO 34
Okres DomaÏlice GEOLOGIE Území pfiírodní rezervace tvofií v razn kuïelovit suk v západní ãásti krátkého strukturního hfibetu s pfiíkfiej ími jiïními svahy. Jeho podkladem jsou cordieritické migmatitické ruly. Na hfibetu jsou ãetné tvary zvûtrávání a odnosu ruly izolované skály, skalní hradby, mrazové sruby, balvanové proudy, kamenná mofie. Vrcholem prochází hlavní evropské labskodunajské rozvodí. Na pevn ch v chozech rul a sutích vznikly pfieváïnû rankery ranker typick (kambizemní) s men ími plochami litozemí. Hlub í profily reprezentují zástupci podskupiny podzolov ch pûd kryptopodzoly (kryptopodzol rankrov ). 2 rezervace Star Hir tejn Vrcholová ãást vrchu Star Hir tejn (téï Star Her tejn 877,9 m n. m.) v Haltravské hornatinû, asi 2,5 km jihozápadnû od obce PivoÀ. Vranov 755 878 m V mûra: 37,5 ha Vyhlá eno: 968, novû 995 Pfiirozen, pfieváïnû bukov lesní porost na skalnatém vrcholu a sutích. KVùTENA Porosty pfiírodní rezervace tvofií mozaika kysel ch buãin svazu Luzulo-Fagion adruhovû bohat ch suèov ch lesû (Mercuriali-Fraxinetum), které jsou ponejvíce roz ífieny v kulminaãní partii vrchu. V znaãn mi druhy podrostu jsou napfi. omûj vlãí (Aconitum vulparia), fiefii niãník HallerÛv (Cardaminopsis halleri), vzácná kapradina laloãnatá (Polystichum aculeatum), plicník tmav (Pulmonaria obscura), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), sasanka pryskyfiníkovitá (Anemonoides ranunculoides), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum) a náprstník velkokvût (Digitalis grandiflora). ZVÍ ENA Orientaãní prûzkum bezobratl ch ÏivoãichÛ zjistil v území pfiírodní rezervace dvû vzácné mandelinky vázané na pfiirozené buãiny Chrysolina crassimargo a Ch. umbratilis, stehenáãe Ischnomera sanguinicollis a nûkolik druhû nosatcû rodu Acalles, ktefií jsou indikátory pfiirozen ch lesû. V rezervaci Ïijí nûkteré druhy ptákû listnat ch lesû, napfi. lejsek mal (Ficedula parva), holub doupàák (Columba oenas) a budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix). Vzácnû zde byl pozorován datlík tfiíprst (Picoides tridactylus). Hojná je jelení a mufloní zvûfi. LESNICTVÍ Lesy budou ponechány bez zásahu, slabá v bûrná tûïba bude podporovat pfiirozené zmlazení. OdrÛstání semenáãkû listnáãû je tfieba podpofiit oplocenkami. VYUÎITÍ Kolem b valé vojenské hlásky roste ruderální flóra. Územím pfiírodní rezervace prochází turistická znaãená cesta. Pfii vût ím poãtu turistû (pfiedev ím v de tivém období) je rezervace ohroïována se lapem a následnou ruderalizací, zvlá tû na bezlesém vrcholovém hfibítku. BIBLIOGRAFIE 95, 247 Pfiirozen listnat lesní porost na skalnatém vrcholu a sutích. 2 Silenka dvoudomá (Silene dioica). 3 a 4 Mandelinky Chrysolina crassimargo (nahofie) a Ch. umbratilis (dole) patfií mezi fiídké lesní druhy. 3 4 DO 35 5