Brodská. Ostravsko CHKO BY 24. Pfiírodní památka

Transkript

1 GEOLOGIE Prudk jiïní svah je rozbrázdûn strïemi zdrojnic potoka Malá Brodská. PodloÏí tvofií zlínské vrstvy magurského fly e. Na svazích jsou patrné balvanité sutû níïe pfiecházející ve svahoviny. Kambizemû jsou skeletovité, stfiednû bohaté. KVùTENA Vegetaci fiadíme ke kvûtnat m buãinám podsvazu Eu-Fagenion. Horní stromové patro je tvofieno pfieváïnû bukem lesním (Fagus sylvatica) a jedlí bûlokorou (Abies alba), která roste témûfi po celé plo e. Zejména v severní ãásti území je vtrou en smrk ztepil (Picea abies) a pouze jednotlivû javor klen (Acer pseudoplatanus). V bylinném patfie najdeme buãinné druhy kyãelnici Ïláznatou (Dentaria glandulosa), k. cibulkonosnou (D. bulbifera), k. devítilistou (D. enneaphyllos), pitulník horsk (Galeobdolon montanum), svízel vonn (Galium odoratum), jeãmenku lesní (Hordelymus europaeus) a starãek vejãit (Senecio ovatus). ZVÍ ENA Fauna bezobratl ch nebyla dosud studována. Pralesovit porost sk tá podmínky pro hnízdûní a potravu nûkter m vzácnûj ím druhûm ptákû. Patfií mezi nû napfiíklad strakapoud bûlohfibet (Dendrocopos leucotos), datlík tfiíprst (Picoides tridactylus), jefiábek lesní (Bonasa bonasia), ãáp ãern (Ciconia nigra), Také zde dochází k odumírání nejstar ích jedincû jedle. Nápadn m karpatsk m druhem kvûtnat ch buãin je kyãelnice Ïláznatá (Dentaria glandulosa). krkavec velk (Corvus corax). V území se ãasto zdrïuje rys ostrovid (Lynx lynx), pfiíleïitostnû pfiechází medvûd hnûd (Ursus arctos). LESNICTVÍ Porost ve vûku nad 70 let má pralesovit charakter s vysok m podílem sou í a v vratû ve stadiu poãáteãního rozpadu. Ve stfiedním patfie je nadprûmûrn podíl jedle, aï 30 %. V podrostu odrûstá jednotlivû aï skupinovitû buk, místy jedle. VYUÎITÍ Porost mûl b t dle LHP holoseãnû vytû- Ïen, v r. 99 bylo od tûïeb upu tûno. POZNÁMKA V roce 000 se v této oblasti více neï dva mûsíce potuloval medvûd, kter pûsobil znaãné kody na domácím zvífiectvu a byl nakonec odchycen v údolí Hrubé Brodské. památka Brodská Stfiední ãást lesnatého jiïního svahu hlavního hfibetu Vsetínsk ch vrchû pod nev razn m vrcholem Beskyd (89,7 m n. m.). Území je pfiístupné z Nového Hrozenkova údolím Hrubé Brodské. Nov Hrozenkov, Halenkov (okres Vsetín) m V mûra: 3,9 ha Vyhlá eno: 999 Posláním pfiírodní památky je ochrana dochované ãásti ekosystému pfiirozeného jedlobukového porostu pralesovitého charakteru, typického pro montánní stupeà Západních Karpat. 34 CHKO BY 4

2 CHKO Beskydy památka Byãinec Chránûné území se nachází ve stejnojmenné enklávû v údolí pravostranného pfiítoku Morávky nedaleko hraniãního hfibetu, asi,5 km severov chodnû od Bílého KfiíÏe. Morávka (okres Fr dek-místek) m V mûra: 0,86 ha Vyhlá eno: 990 Svahové prameni tní louky a pastviny na zvlnûn ch, k severozápadu uklonûn ch svazích hraniãního hfibetu Moravskoslezsk ch Beskyd. GEOLOGIE Oblast jiïní ãásti klasického v voje vlastních godulsk ch vrstev, pfiekrytá mocn mi vrstvami svahovin. Celkovû k severu mírnû uklonûná louka se zamokfien mi záfiezy a prameni ti potoka Byãinec. Území pokr vají hlinitopísãité kambizemû. Na podmáãen ch místech se obãas objevují drobné svahové sesuvy. KVùTENA Na podmáãen ch stanovi tích jsou vyvinuta spoleãenstva podsvazu Calthenion. Rostou tu blatouch bahenní (Caltha palustris), skfiípina lesní (Scirpus sylvaticus), kohoutek luãní (Lychnis floscuculi), tírovník baïinn (Lotus uliginosus), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis). Vegetace místy jeví pfiíbuznost ke svazu Sphagno warnstorfiani-tomenthypion s bohatou populací kru tíku bahenního (Epipastis palustris) a porosty ra eliníku (Sphagnum sp. div). Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) byla zaznamenána naposledy v roce 993 a je povaïována za vyhynul druh. Souãástí vlhkomiln ch spoleãenstev je dále napfi. karda bahenní (Crepis paludosa), ostfiice prosová (Carex panicea), o. obecná (C. nigra), prstnatec listenat (Dactylorhiza longebracteata), suchop r irolist (Eriophorum angustifolium), violka bahenní (Viola palustris), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica) aj. Na zbytku území pfiecházejí prameni tní louky v pastviny svazu Nardion sjalovcem obecn m (Juniperus communis), pupavou bezlodyïnou (Carlina acaulis), smilkou tuhou (Nardus stricta), rozrazilem lékafisk m (Veronica officinalis), Ïebrovicí rûznolistou (Blechnum spicant) a fiadou dal ích druhû. ZVÍ ENA Dafií se tu je tûrce obecné (Lacerta agilis), zmiji obecné (Vipera berus), ãolku horskému (Triturus alpestris) a ã. obecnému (T. vulgaris), skokanu hnûdému (Rana temporaria) a kuàce Ïlutobfiiché (Bombina variegata). V bezprostfiedním okolí byl opakovanû zaznamenán vlk Canis lupus. VYUÎITÍ Území bylo hospodáfisky vyuïíváno pouze extenzivnû pro pastvu hovûzího dobytka, popfiípadû kosením. Pozdûji na loukách probíhala intenzivní pastva jalovic. Ta zpûsobila silné po kození lokality, na mnoha místech úplnû vymizel bylinn porost. V souãasné dobû je hospodafiení fiízené, spoãívá v extenzivní pastvû hovûzího dobytka a koní, seãení nedopaskû a odstraàování dfievinného náletu. Souãástí ochranáfisk ch opatfiení bylo zfiízení nûkolika tûní pro rozmnoïování obojïivelníkû. Mezi prvními vykvétaji na mokfiadech blatouchy (Caltha palustris). Prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) patfií v Beskydech dosud k hojnûj ím druhûm orchidejí. CHKO BY 5 35

3 rezervace âeràavina Lesní porosty vrcholu a svahû Ostrého (044,4 m n. m.), asi 8 km jiïnû od Tfiince v Moravskoslezsk ch Beskydech. Tyra, Ko afiiska (okres Fr dek-místek) m V mûra: 6,3 ha Vyhlá eno: 999 Pfiírodû blízké bukové porosty karpatského typu s ekotypem horského smrku, mohutn mi kleny a vtrou enou jedlí. GEOLOGIE PR leïí na vrcholu a pfiíkr ch svazích kóty Ostr (044,4 m n. m.) v Ropické rozso e. PfievaÏují prudké svahy v severní ãásti s hluboce zafiíznut m korytem tûrkonosného potoka. PodloÏí tvofií svrchní a stfiední oddíl godulsk ch vrstev. Mûlké kambizemû pfiecházejí ve vy ích polohách v podzoly. KVùTENA Zbytky kvûtnat ch buãin podsvazu Eu-Fagenion pfiecházejí v acidofilní buãiny a v jedliny svazu Luzu- V bukov ch lesích je typickou barvou podzimu zlatoïlutá. lo-fagion. Podél vlhk ch roklí jsou vyvinuta spoleãenstva suèov ch a roklinov ch lesû svazu Tilio-Acerion. Hlavní dfievinou je buk lesní (Fagus sylvatica), mnohde s rozvolnûn m korunov m zápojem. Na vhodn ch místech pfiedev ím v okolí prameni È a na sutích se k nûmu pfiidává javor klen (Acer pseudoplatanus), kter zde dorûstá znaãn ch rozmûrû. Jednotlivé stromy rostou ve velk ch rozestupech a vytváfiejí rozloïité koruny, vesmûs jsou oznaãeny jako v bûrové stromy. Do nadúrovnû, hlavnû v západní a v chodní ãásti, v raznû zasahuje smrk ztepil (Picea abies), mnohdy se znakem horského ekotypu úzkou kuïelovitou hluboce zavûtvenou korunou. Vedle smrku ojedinûle najdeme jedli bûlokorou (Abies alba). Na úïivnûj ích stanovi tích lze v podrostu nalézt kyãelnici Ïláznatou (Dentaria glandulosa), k. cibulkonosnou (D. bulbifera), svízel vonn (Galium odoratum), sasanku hajní (Anemonoides nemorosa), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), violku lesní (Viola reichenbachiana) aj. Na kyselej ích pûdách rostou napfi. pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium), Èavel kysel (Oxalis acetosella), borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus) a metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa). Kolem prameni È a strïí roste napfi. fiefii nice hofiká (Cardamine amara), devûtsil bíl (Petasites albus), kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica), kakost smrdut (Geranium robertianum), ménû hojnû kapradina laloãnatá (Polystichum aculeatum). Ve vy ích polohách, v místech rozvolnûného, dfiíve pastevního lesa je moïno nalézt nápadn hofiec tolitovit (Gentiana asclepiadea) a k chavici bílou Lobelovu (Veratrum album subsp. lobelianum). Star í buky hojnû porûstá dfievokazná houba troudnatec kopytovit (Fomes fomentarius). ZVÍ ENA V okolí prameni È Ïije mlok skvrnit (Salamandra salamandra). Na svûtlinách ve vrcholové ãásti byli pozorováni je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), zmije obecná (Vipera berus) a slep kfieh- 36 CHKO BY 6

4 CHKO Beskydy tohoto medvûda v myslivecké literatufie. LESNICTVÍ Jádro rezervace tvofií porosty s prûmûrn m vûkem nejstar ího patra kolem 80 let. Jedná se o diferencované porosty se sloïitou porostní strukturou, pfieváïnû ve fázi rozpadu. Do rezervace byly zafiazeny i mlad í, vesmûs umûle zaloïené smrãiny. V blízkosti hfiebene vykazují lesní porosty znaky b valého pastevního lesa. Vedle místních názvû (Sala Ostr, Sala Kozinec) o tom svûdãí kfiivolaké kmeny niï ího vzrûstu a mnohde rûst stromû ve skupinách dokládající v mladkov pûvod. Na hfibetu v západní ãásti se nachází star í (okolo 90 let) nepûvodní smrkové skupiny po kozené snûhem a námrazou korunové zlomy. k (Anguis fragilis). Na pralesovit porost je vázáno mnoho druhû ptákû datlík tfiíprst (Picoides tridactylus), strakapoud bûlohfibet (Dendrocopos leucotos), datel ãern (Dryocopus martius), ãáp ãern (Ciconia nigra), holub doupàák (Columba oenas), kos horsk (Turdus torquatus), jefiábek lesní (Bonasa bonasia) aj. Vhodné podmínky v horsk ch lesích masívu Ostrého nachází rys ostrovid (Lynx lynx) a v devadesát ch letech byl zji tûn také vlk (Canis lupus). Obãas je zaznamenán medvûd hnûd (Ursus arctos). V roce 98 byl ve vrcholové ãásti Ostrého jeden medvûd zabit pytláky, coï pfiipomíná kamenn pomníãek umístûn na vrcholu v borûvãí a popis lovu VYUÎITÍ Ve vrcholové ãásti jsou patrné stopy pastvy dobytka. Porosty byly v minulosti více nebo ménû hospodáfisky vyuïívány, v nûkter ch partiích vyrostly stejnovûké buãiny, jinde v sadby smrkov ch skupin. Ústup jedle bûlokoré byl zapfiíãinûn pfiedev ím pûsobením prûmyslov ch exhalací, pfiedãasn m vytûïením pfieváïné vût iny stromû a likvidací pfiirozeného zmlazení okusem zvûfií. V péãi o území se pfiedev ím poãítá s podporou chybûjících a ustupujících druhû dfievin, zvlá tû jedle, jilmu, jasanu. Neménû v znamné jsou zásahy v plo nû omezen ch nepûvodních skupinách s pfievahou smrku. Ty smûfiují ke zv ení podílu dfievin pfiirozené druhové skladby a ke zlep ení prostorové v stavby a stability porostû. Opatfiení mají povahu jemn ch v chovn ch zásahû aï maloplo - n ch obnovních tûïeb se vznikem kotlíkû. Jádrové pralesovité porosty budou, nepoãítáme-li podsadby a ochranu náletu jedle a v sadeb pfied zvûfií, ponechány pfiirozenému v voji. Na bucích roste dfievokazná houba troudnatec kopytovit (Fomes fomentarius). CHKO BY 7 37

5 GEOLOGIE Terén je tvofien prudk m svahem v závûru zdrojnic Zbeliãného potoka. Území le- Ïí v pásmu zlínsk ch vrstev magurského fly e s pfievahou jílovcû. Eluvia jsou mocnûj í jen ve spodní ãásti. PfievaÏují kambizemû. Kvûtena Svahové horské louky s vegetací blízkou spoleãenstvûm podsvazu Polygalo- -Cynosurenion jsou stanovi - tûm mnoha zvlá tû chránûn ch a ohroïen ch druhû rostlin. Jsou to pfiedev ím ãetné druhy z ãeledi orchidejovit ch prstnatec bezo- Prstnatec bezov (Dactylorhiza sambucina) vytváfií ve Vsetínsk ch vr ích a Javorníkách i nûkolikatisícové populace. Pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea). 3 Dosud obhospodafiované hfiebenové louky a pastviny si uchovaly velké druhové bohatství vstavaãovit ch rostlin. v (Dactylorhiza sambucina), p. májov (D. majalis), p. listenat (D. longebracteata), vstavaã muïsk (Orchis mascula), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), kru tík irolist (Epipactis helleborine), pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea) které jsou hlavním pfiedmûtem ochrany. V dobû kvûtu nelze pfiehlédnout meãík stfiechovit (Gladiolus imbricatus). Pozornosti naopak ãasto uniká nenápadná vratiãka mûsíãní (Botrychium lunaria). Pfii lesních okrajích roste Ïlutû kvetoucí fiepíãek mochnovit (Aremonia agrimonoides) podobn jahodû, jehoï areál v âr je omezen pouze na karpatská pohofií. Pro CHKO Beskydy je v znamn m druhem karda ukousnutá (Crepis praemorsa), která tu byla zji tûna v roce 99. Teplomiln m druhem rostoucím na lokalitû je téï smûlek jehlancovit (Koeleria pyramidata). ZVÍ ENA Inventarizaãní prûzkum bezobratl ch nebyl dosud proveden. Lze tu spatfiit bûïnûj í druhy obojïivelníkû, ktefií se rozmnoïují v okolních studánkách a trvalej ích louïích. Vhodné podmínky tady nachází nûkolik druhû plazû, pfiedev ím je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), slep kfiehk (Anquis fragilis) a uïovka obojková (Natrix natrix). V kefiích hnízdí Èuh k obecn (Lanius collurio), mûïeme se setkat s jefiábkem lesním (Bonasa bonasia). Ojedinûle pfiechází pfies Galovské lúky medvûd hnûd (Ursus arctos), kter majitelûm nedaleké usedlosti v posledních letech nûkolikrát zpûsobil kody na ovcích. VYUÎITÍ Plocha byla aï do poãátku osmdesát ch let malov robnû vyuïívána jako jednoseãná louka. Od roku 994 se datuje soustavná péãe o celou pfiírodní rezervaci odstraàování náletov ch dfievin a pravidelném kosení. POZNÁMKA Bohatá orchidejová spoleãenstva se nacházejí na celém extenzivnû udrïovaném hfibetu vrchu Hrachovec. Proto se pfiipravuje roz ífiení pfiírodní rezervace na celou tuto oblast. Pfiedpokládaná v mûra je 8 ha. rezervace Galovské lúky K severozápadu uklonûné svahy pod vrcholem kóty Hrachovec (776,7 m n. m.), pfiibliïnû 4 km jihov chodnû od centra obce Huslenky. Huslenky (okres Vsetín) m V mûra:,95 ha Vyhlá eno: 95 Pfiedmûtem ochrany je jedna z nejv znamnûj ích enkláv horsk ch luk v Javorníkách s poãetnou populací prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina) CHKO BY 8

6 CHKO Beskydy GEOLOGIE PR leïí na severním okrajovém vrcholu Hodslavického Javorníku pod vrcholem Hu t n (748,6 m n. m.). Severní okraj godulsk ch vrstev vytváfiející ve vrcholové partii 50 m dlouh mrazov srub. Pod patou leïí hrubé balvanité bloky rozvleãené dále po svahu. Kambizemû jsou silnû skeletovité. rezervace Hu t n Prudké severní svahy pod kótou Hu t n (748,6 m n. m.) v Hodslavickém Javorníku, km jiïnû od obce Mofikov. Mofikov (okres Nov Jiãín) m V mûra:,9 ha Vyhlá eno: 999 Pfiírodû blízké porosty se vzácn mi a ohroïen mi druhy rostlin a rozsáhl mrazov srub ve vrcholové ãásti. KVùTENA Lesní spoleãenstvo je fiazeno k suèov m a roklinov m lesûm svazu Tilio-Acerion s v razn m podílem jarních geofytû. Nejhojnûj í dfievinou je buk lesní (Fagus sylvatica), doprovázen klenem (Acer pseudoplatanus). V suèovisku pod mrazov m srubem roste skupina jilmû horsk ch (Ulmus glabra), skalní stûnu osídluje jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia). Jednotlivû je vtrou ena jedle bûlokorá (Abies alba), lípa malolistá (Tilia cordata) a jasan ztepil (Fraxinus excelsior). Bylinné patro je druhovû bohaté, s vysokou pokryvností. V razn jarní aspekt tvofií geofyty snûïenka podsnûïník (Galanthus nivalis), dymnivka dutá (Corydalis cava), d. plná (C. solida), kfiivatec Ïlut (Gagea lutea), sasanka pryskyfiníkovitá (Anemonoides ranunculoides), kyãelnice Ïláznatá (Dentaria glandulosa), k. devítilistá (D. enneaphyllos) a k. cibulkonosná (D. bulbifera), áron karpatsk (Arum alpinum). Nápadn m druhem ãasného jara je l kovec jedovat (Daphne mezereum). Letní aspekt je tvofien mimo jiné mûsíãnicí vytrvalou (Lunaria rediviva), brãálem men ím (Vinca minor), pry cem mandloàovit m (Tithymalus amygdaloides), udatnou lesní (Aruncus vulgaris), lilií zlatohlávkem (Lilium martagon), kapradinou laloãnatou (Polystichum aculeatum) a alvûjí lepkavou (Salvia glutinosa). 3 corax), jelen lesní (Cervus elaphus) a rys ostrovid (Lynx lynx). LESNICTVÍ Nejstar í bukov porost ve vûku cca 60 let není v raznû v kovû rozrûznûn, ale má charakter pfiírodû blízkého porostu, zejména v kamenit ch prudk ch svazích. K rezervaci jsou pfiiãlenûny smrkové a bukové tyãoviny men í rozlohy. Smrkové porosty nejsou odolné proti pûsobení vûtru, snûhu a námrazy, prolamují se a postupnû jsou nahrazovány stanovi tnû vhodnûj ími dfievinami. Místy dosti hojné pfiirozené zmlazení je znaãnû po kozováno okusem zvûfie, jejíï poãetní stavy jsou v celé oblasti neúnosné. VYUÎITÍ Lesní porost v pfiírodní rezervace Hu t n patfií k nejstar ím dochovan m zbytkûm pfiírodního lesa na severních svazích Vefiovick ch vrchû. Okolní lesy jsou hospodáfisky vyuïívány, v ãásti rezervace byly pfied jejím vyhlá ením v omezeném rozsahu provedeny holoseãe a následné zalesnûní smrkem. Managementová opatfiení smûfiují k ochranû pfiirozeného zmlazení, zvlá tní pozornost je vûnována záchranû jilmû. ZVÍ ENA Îijí zde napfiíklad mlok skvrnit (Salamandra salamandra), strakapoud bûlohfibet (Dendrocopos leucotos), holub doupàák (Columba oenas) a lejsek mal (Ficedula parva). Rezervace je souãástí biotopu mnoha dal ích bûïn ch i vzácn ch Ïivoãi n ch druhû vázan ch na horské lesy, k nimï patfií jefiábek lesní (Bonasa bonasia), datel ãern (Dryocopus martius), krkavec velk (Corvus MAPA ÚZEMÍ strana 380 Mrazov srub na hfibetu Hu - t na je jedním z nejdel ích v Moravskoslezsk ch Beskydech. Udatna lesní (Aruncus vulgaris) s oblibou osidluje stinné suèové lesy. 3 Nápadné plodenství áronu karpatského (Arum alpinum). CHKO BY 9 39

7 GEOLOGIE Oblast isteb- Àansk ch vrstev godulského fly- e. Pruh odoln ch pískovcû tvofií v jiïní ãásti území silnû rozru- enou skalní ostruhu. Na jejím úpatí a pfiilehl ch svazích se nacházejí balvanité sutû a kamenité svahoviny. Severozápadní svah je rozbrázdûn strïemi zdrojnic a pfiítokû potoka Sergaã. Úpady jejich prameni È jsou silnû zamokfiené. Pfievládají mezotrofní skeletovité kambizemû, balvanité rankery, v oãkách prameni È gleje a slabé ra eliny. KVùTENA Dfievinná skladba je znaãnû pozmûnûná v sadbou smrku ztepilého (Picea abies). Pouze na balvanit ch svazích rostou stanovi tnû vhodné dfieviny jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia) a bfiíza bûlokorá (Betula pendula). Dále pfiistupuje ol e lepkavá (Alnus glutinosa), jedle bûlokorá (Abies alba) a ojedinûle buk lesní (Fagus sylvatica). Na zamokfien ch místech se lze setkat s violkou bahenní (Viola palustris), kardou bahenní (Crepis paludosa), sítinou cibulkatou (Juncus bulbosus), ostfiicí jeïatou (Carex echinata), prstnatcem listenat m (Dactylorhiza longebracteata), ra eliníkem (Sphagnum sp.). Bylinné patro v lesním podrostu tvofií napfiíklad pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium), kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), hofiec tolitovit (Gentiana asclepiadea), plavuà vidlaãka (Lycopodium clavatum), plavuà puãivá (Lycopodium annotinum), vranec jedlov (Huperzia selago), pfiesliãka lesní (Equisetum sylvaticum), Ïebrovice rûznolistá (Blechnum spicant), pernatec horsk (Lastrea limbosperma). Mezi zajímavé nálezy mechorostû patfií játrovky trsenka smutná (Jungermania atrovirens) a stûkovec mnohodíln (Riccardia multifida). Dosud bylo zaznamenáno 76 druhû cévnat ch rostlin a 60 druhû mechorostû. Území je zajímavé i mykologicky. Zajímavû modelovan georeliéf zpestfiují drobné mokfiady. Zmije obecná (Vipera berus) je dokonale pfiizpûsobena horskému prostfiedí. PfieváÏnou vût inu území pokr vají druhotná spoleãenstva svazu Piceion excelsae. Na místech s vy í hladinou podzemní vody se vyvinuly svazy Alnion incanae, Caricion remotae a Sphagno recurvi-caricion canescentis. ZVÍ ENA Zamokfien ch míst vyuïívají k rozmno- Ïování napfi. ropucha obecná (Bufo bufo), mlok skvrnit (Salamandra salamandra), ãolek horsk (Triturus alpestris). Îijí tady také je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), je tûrka obecná (Lacerta agilis), zmije obecná (Vipera berus), z ptákû datel ãern (Dryocopus martius), Ïluna zelená (Picus viridis), lindu ka lesní (Anthus trivialis), pûvu ka modrá (Prunella modularis), králíãek obecn (Regulus regulus), kos horsk (Turdus torquatus), krkavec velk (Corvus corax). Územím pfiíle- Ïitostnû prochází rys ostrovid (Lynx lynx). LESNICTVÍ Na vût inû plochy pfievaïují stejnorodé nestabilní smrkové porosty. Dfievinná skladba je v souãasné dobû z hlediska stability a pfiírodních podmínek na vût inû území nevyhovující. Pouze balvanité svahy jsou porostlé stanovi tnû vhodn mi dfievinami jefiábem a bfiízou. památka Kladnatá-Grapy Asi 4 km v chodnû od obce Horní Beãva se nachází vrcholy Kladnatá (98,0 m n. m.) a Grapa. Na jejich jihozápadních svazích se rozkládá území pfiírodní památky. Horní Beãva (okres Vsetín) VYUÎITÍ Ve 0. letech 0. století byly vysazeny smrkové monokultury na pozemcích dfiíve ãásteãnû zemûdûlsky vyuïívan ch. To bylo spojeno také se zásahy do vodního reïimu. Nadále se pfiedpokládá hospodáfiské vyuïívání lesních porostû. Z dlouhodobého hlediska je nutné ovlivàovat pfiedev ím v voj na zamokfien ch stanovi tích ve prospûch bylinn ch spoleãenstev m V mûra: 6,8 ha Vyhlá eno: 999 Rozmanitost pûdních typû, ãlenit georeliéf, skalní v chozy a sutû podmiàují Ïivot mnoha druhû a spoleãenstev. Najdeme tady rûznorodé pûdní typy a geomorfologické útvary. Zejména podmáãené plochy charakteru ra elinohumózních glejû aï slab ch ra elin jsou v Moravskoslezsk ch Beskydech ojedinûl mi reliktními biotopy. Druhové sloïení dfievin bude postupnû mûnûno smûrem k pfiirozen m druhov m skladbám. Území je hojnû nav tûvováno, zejména v houbafiské sezónû. MAPA ÚZEMÍ strana CHKO BY 30

8 CHKO Beskydy rezervace Klíny rezervace se nachází dva kilometry jiïnû od Knûhynû, tfietího nejvy ího vrcholu Moravskoslezsk ch Beskyd, na v chodním svahu rozsochy âertûv ml n Bukovina, v prostoru od hfibetu po soutok zdrojnic potoka Magurky. âeladná (okres Fr dek-místek) m V mûra: 65,98 ha Vyhlá eno: 955, pfiehlá eno v roce 977 Ukázka pfiirozen ch lesních porostû jedlobukového stupnû na prudk ch kamenit ch svazích, které mají místy pralesovit charakter. GEOLOGIE PR se nachází na v. svahu horské rozsochy Radho Èského hfibetu âertûv ml n (05,7 m n. m.) a Bukovina (995,7 m n. m.) a pravém údolním svahu Magurky. Prudké svahy pokryté plá tûm kamenité suti leïí ve stfiední ãásti v voje vlastních godulsk ch vrstev. Území je rozbrázdûno z boãních stran záfiezy potokû ve tvaru V, hlubok ch aï 8 m, vyplnûn ch balvanit m materiálem. Na podloïí se vyvinuly skeletovité kambizemû, ãásteãnû oglejené. KVùTENA Porosty jsou fiazeny ke kvûtnat m buãinám podsvazu Eu-Fagenion. Pfievládající dfievinou je buk lesní (Fagus sylvatica), druhotnû tvofií vût í podíl smrk ztepil (Picea abies), ojedinûle je pfiimí en javor klen (Acer pseudoplatanus). Jedle bûlokorá (Abies alba) je jiï vzácná. V podrostu najdeme druhy kvûtnat ch buãin kyãelnici cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), k. devítilistou (D. enneaphyllos), samorostlík klasnat (Actaea spicata), svízel vonn (Galium odoratum), violku lesní (Viola reichenbachiana), plicník tmav (Pulmonaria obscura), alvûj lepkavou (Salvia glutinosa), pitulník horsk (Galeobdolon montanum) a dal í. V podhfiebenové ãásti se poãet druhû bylinného patra sniïuje a objevují se téï druhy acidofilních buãin a jedlin svazu Luzulo-Fagion, napfi. pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), Èavel kysel (Oxalis acetosella), bika bûlavá (Luzula luzuloides). Na skeletovit ch pûdách podél strïí jsou vyvinuta spoleãenstva suèov ch a roklinov ch lesû svazu Tilio-Acerion smûsíãnicí vytrvalou (Lunaria rediviva), kapradinou laloãnatou (Polystichum aculeatum), k. Braunovou (P. braunii), baïankou vytrvalou (Mercurialis perennis) a net kavkou nedûtklivou (Impatiens noli-tangere). Svahová prameni tû jsou stanovi tûm napfi. omûje tuhého moravského (Aconitum firmum subsp. moravicum), k chavice bílé Lobelovy (Veratrum album subsp. lobelianum) nebo devûtsilu bílého (Petasites albus). ZVÍ ENA V blízkosti prameni È nachází vhodné Ïivotní podmínky mlok skvrnit (Salamandra salamandra). Byli pozorováni napfi. ãáp ãern (Ciconia nigra), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), jefiábek lesní (Bonasa bonasia), strakapoud prostfiední (Dendrocopos leucotos), ofie - ník kropenat (Nucifraga caryocatactes) a pûvu ka modrá (Prunella modularis). Rezervaci ãasto nav tûvuje rys ostrovid (Lynx lynx). LESNICTVÍ Jádrové území rezervace tvofií pfieváïnû bukové porosty ve vûku 55 aï 80 let, v nichï jsou ponechávány zlomy, sou e a v vraty. V takto vznikl ch porostních svûtlinách probíhá pfiirozené zmlazení hlavních dfievin buku a smrku. Na jihu jsou pfiipojeny mlad í porosty, které vznikly pfiirozenou i umûlou obnovou po vytû- Ïení horního patra a tvofiily pûvodnû ochranné pásmo. VYUÎITÍ Péãe o zvlá tû chránûné území se omezuje pouze na posílení populace jedle bûlokoré a úpravu druhové skladby a porostní struktury v ãástech ovlivnûn ch hospodáfisk mi zásahy. Bukov les ve vrcholové ãásti. Ve zmlazení pfievládá buk (semenáãek buku). CHKO BY 3 33

9 Národní pfiírodní rezervace KnûhynûâertÛv ml n Území zaujímá vrchol a pfiilehlé prudké svahy Knûhynû (tfietího nejvy ího vrcholu Moravskoslezsk ch Beskyd 56,8 m n. m.) a nehlubok m sedlem oddûlen masiv âertova ml na (05,8 m n. m.). Nachází se jiïnû od obce âeladná. âeladná (okres Fr dek-místek), Prostfiední Beãva (okres Vsetín) m V mûra: 95, 0 ha Vyhlá eno: 989 Jedineãn zbytek pfiirozen ch lesních porostû horského typu. Nejstar í stromové patro je z vût- í ãásti odumfielé v dûsledku fyzického stáfií, pûsobením imisí a kûrovce. Pod ochranou sou í a padl ch kmenû probíhá místy velmi úspû né pfiirozené zmlazení dfievin. Zajímavostí jsou hojné skalní v chozy a pseudokrasové jevy. GEOLOGIE Území je typické godulsk mi vrstvami. Na prudk ch svazích je patrná silná fluviální modelace, zvlá tû v pramenn ch kotlech Bystrého, Magurky a Knûhynû. Svahy jsou pfiekryty balvanit m plá - tûm, pfiedev ím amfiteátr Bystrého potoka má charakter kamenného mofie. StrÏe zdrojnic tvaru V jsou vyplnûny hrub m balvanit m materiálem. Na obou vrcholech jsou vûnce skalisek, západní svah âertova ml na a v chodní svah Knûhynû jsou postiïeny star mi sesuvy a hlubinn m plouïením skalních blokû s ãetn mi tvary pseudokrasu. Rozekláno je rovnûï temeno âertova ml na. PÛdy: mûlké skeletovité horské podzoly. KVùTENA V niï ích polohách, na závûtrn ch a na jiïnû orientovan ch svazích jsou vyvinuta spoleãenstva kvûtnat ch a klenov ch buãin svazu Fagion. Buãiny s kyãelnicí devítilistou (asociace Dentario enneaphylli-fagetum) jsou v tomto území pûvodní lesní vegetací. Ve stromovém patfie pfievládá buk lesní (Fagus sylvatica), doprovázejí jej javor klen (Acer pseudoplatanus), jedle bûlokorá (Abies alba) a smrk ztepil (Picea abies). V bylinném patfie se nacházejí napfiíklad samorostlík klasnat (Actaea spicata), kopytník evropsk (Asarum europaeum), Ïindava evropská (Sanicula europaea), kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kostfiava lesní (Festuca altissima) a jeãmenka lesní (Hordelymus europaeus). Hojné jsou druhy kysel ch buãin a smrãin, s nimiï jsou kvûtnaté buãiny v kontaktu metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), kokofiík pfieslenit (Polygonatum verticillatum), bika lesní (Luzula sylvatica), pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium) aj. Kyselé buãiny svazu Luzulo-Fagion mají druhovû chud- í bylinné patro, v nûmï je hojná tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea). V horsk ch vysokobylinn ch buãinách podsvazu Acerenion, asociace Aceri-Fagetum, jsou souãástí bylinného podrostu mimo jiné papratka horská (Athyrium distentifolium), tvofiící dominantu bylinného patra, ptaãinec hajní (Stellaria nemorum), pryskyfiník platanolist (Ranunculus platanifolius), kyseláã horsk (Acetosa alpestris) a mléãivec alpsk (Cicerbita alpina). Nejvy í polohy zaujímají horské smrãiny svazu Athyrio alpestris-piceion. Stromové patro je tvofieno pfiedev ím smrkem ztepil m, pomûrnû hojn je jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia), místy je pfiimí en buk a klen. V bylinném patfie jsou poãetné pfiedev ím kapraìorosty, zejména papratka horská, dále napfiíklad kapraì samec (Dryopteris filixmas), kapraì rozloïená (Dryopteris dilatata) a pérnatec horsk (Lastrea limbosperma). Porosty pod vrcholovou ãástí je moïno pfiifiadit ke tfitinov m smrãinám Calamagrostio villosae-piceetum. Vyznaãují se pfievahou tfitiny chloupkaté (Calamagrostis villosa) v bylinném patfie, hojná je rovnûï borûvka ãerná. Prosvûtlená místa jsou stanovi tûm omûje tuhého moravského (Aconitum firmum subsp. moravicum). ZVÍ ENA Zajímavostí této lokality je jedin druh na eho slepého stfievlíãka Pseudanophthalmus pilosellus. Kromû nûkolika dal ích beskydsk ch vrcholû tento karpatsk prvek nikde jinde v âeské republice neïije. Rozsáhlé lesy sk tají velmi vhodné podmínky pro mnohé ptáky, napfi. jefiábka lesního (Bonasa bonasia), datlíka tfiíprstého (Picoides tridactylus), strakapouda bûlohfibetého (Dendrocopos leucotos), holuba doupàáka (Columba oenas), krkavce velkého (Corvus corax) a lejska malého (Ficedula parva). Na území rezervace pfieïívá nûkolik jedincû tetfieva hlu ce (Tetrao urogallus). Ve vrcholové oblasti âertova Ml na b vá pravidelnû pozorován ãáp ãern (Ciconia nigra). Strmé horské svahy Knûhynû i âertova Ml na, hustû zarost- 33 CHKO BY 3

10 CHKO Beskydy 3 lé vegetací, vyhovují nárokûm rysa ostrovida (Lynx lynx), kter zde Ïije trvale v poãtu 3 jedincû. V posledních letech byl v horsk ch lesích Knûhynû nûkolikrát pozorován medvûd hnûd (Ursus arctos). V odlehl ch stráních a údolích nacházejí potfiebn klid také sudokopytníci nejv znamnûj ím druhem spárkaté zvûfie je jelen lesní (Cervus elaphus). LESNICTVÍ Rozsáhlej í plochy pfiirozen ch lesû ve vûku let se dochovaly na obou vrcholech tvofiících území rezervace. V stavba porostû je charakteristická pro horsk les. Nejstar í stromové patro je z vût- í ãásti v dûsledku fyzického stáfií a pûsobením imisí odumfielé, ale i za tûchto nepfiízniv ch podmínek probíhá místy velmi úspû né zmlazení pfiípravn ch dfievin (jefiáb) i dfievin závûreãného lesa (buk, smrk, klen). Dochází tu k rozpadu lesa a nastupuje fáze zmlazovací. Zásadní promûnou zpûsobenou lidsk mi zásahy je tû pfied vyhlá ením rezervace pro lo jihov chodní úboãí âertova ml na a západní svah Knûhynû. Po odtûïení porostû po kozen ch imisemi a zejména teplotním zvratem na pfielomu r. 978/79 byly zalesnûny pfieváïnû nepûvodním smrkem. VYUÎITÍ V porostech se hospodafiilo podle lesních hospodáfisk ch plánû, vy í polohy vrcholû nebyly pro svou nepfiístupnost intenzivnûji lesnicky vyuïívány. Pravdûpodobnû slouïily k pastvû ovcí. Lesy, zejména návûtrné svahy vy ích poloh, byly vystaveny pûsobení imisí. TûÏby v nejvy ích polohách po napadení kûrovci ztíïily pfiirozenou obnovu zejména nedostatkem leïících kmenû. Ochranáfiská opatfiení se soustfieìují na posílení ustupujících dfievin (jedle, klen). Byly podniknuty kroky k záchranû autochtonní populace smrku ztepilého odbûrem roubû i semen a vypûstováním v sadby schopn ch jedincû. âást území bude ponechána pfiirozenému v voji ke sledování dynamiky v voje a adaptace ekosystému na zmûnûné podmínky vlivem antropické ãinnosti. Na území rezervace probíhal dlouhodob víceoborov v zkum lesního spoleãenstva. POZNÁMKA Národní pfiírodní rezervace Knûhynû-âertÛv ml n je svou rozlohou doposud nejvût í rezervací v CHKO Beskydy. BIBLIOGRAFIE 364 MAPA ÚZEMÍ strana 378 Pohled od Pusteven na vrchol âertova ml na a Knûhynû (vzdálenûj í vrchol). Samovolná obnova lesa probíhá ve vrcholov ch partiích pod ochranou ãetn ch smrkov ch sou í. 3 Omûj tuh moravsk (Aconitum firmum subsp. moravicum) je západokarpatsk m endemitem. CHKO BY

11 památka KnûhyÀská jeskynû Jeskynní systém se nachází na jihov chodním svahu hory Knûhynû (56,8 m n. m.). âeladná (okres Fr dek-místek) m V mûra:,00 ha Vyhlá eno: 990 Pfiedmûtem ochrany je zachování jedineãného fenoménu pískovcového pseudokrasu (puklinov ch a rozsedlinov ch jeskyní) znaãn ch rozmûrû v centrální oblasti mocn ch godulsk ch vrstev. PropasÈovitá puklinová jeskynû je nejhlub í tohoto typu v Západních Karpatech (hloubka 57,5 m). Má tfii vstupní otvory. Délka chodeb vytvofien ch v nûkolika patrech je 80 m. Stejnû jako v ostatních pseudokrasov ch jeskyních chybí jakákoliv v zdoba, pouze v jednom místû je jílovcová rybí ploutev. GEOLOGIE Jedná se o centrální oblast vlastních godulsk ch vrstev, ve kter ch se stfiídají mocné glaukonitické vrstvy pískovcû s vrstvami jílovcû a slepencû. Jeskynû vznikla ve tfietihorách, kdy byly vrstvy tektonick mi pohyby rûznû deformovány a lámány soustavami rûznû se kfiíïících puklin a trhlin. Dal í v voj je spojen s periglaciálními pochody a svahov mi procesy. Tyto Vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros) zimuje také v nûkolika dal ích pseudokrasov ch beskydsk ch jeskyních. Vstupní otvor jeskynû je uzavfien mfiíïí. 3 KnûhyÀská jeskynû je nejhlub í jeskyní beskydského pseudokrasu. naru ené lavicovité vrstvy pískovcû byly vystaveny intenzivnímu mrazovému zvûtrávání a gravitaãnímu posunu. Rozru- ené bloky pískovcû pak sjíïdûly do údolí. I dnes mûïeme pozorovat, jak je svah poset rozeklan mi balvany. Sesuvem odtrïen ch vrstev po blocích jílovcû vznikaly a dosud je tû vznikají systémy puklinov ch chodeb, propastí i vût í dutiny. Pukliny byly mnohde pfiekryty jinou vrstvou pískovce a nakupen mi bloky, ãímï vznikly rûznû dlouhé a rûznû velké podzemní prostory. Povrch byl pak zarovnán pokryvn mi hlínami a zarostl vegetací. Na území pfiírodní památky se vyvinuly skeletovité horské podzoly. KVùTENA Zbytek bukového porostu s hust m podrostem tfitiny chloupkaté (Calamagrostis villosa). Dal ími druhy bylinného patra jsou napfi. papratka samiãí (Athyrium filix-femina), p. horská (A. distentifolium), borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus) a vûsenka nachová (Prenanthes purpurea). ZVÍ ENA KaÏdoroãním sãítáním bylo zji tûno, Ïe v jeskyni pravidelnû zimuje více neï 00 jedincû netop ra velkého (Myotis myotis). Nepravidelnû zimují dal í druhy netop r vousat (Myotis mystacinus), n. vodní (M. doubentonii), n. fiasnat (M. nattereri), n. brvit (M. emarginatus), n. u at (Plecotus auritus), n. severní (Estesicus nilssonii) a kriticky ohroïen druh vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros). LESNICTVÍ V prostoru vymezeném na povrchu jako území pfiírodní památky byla zaloïena smrková monokultura, která je v rûstové fázi mlaziny. Kolem vchodu do jeskynû se nacházejí bukové v stavky jako zbytky rozsáhlej í kmenoviny. Vzhledem k v mûfie pfiírodní památky se v tomto území intenzivní hospodáfiská lesnická ãinnost nepfiedpokládá. VYUÎITÍ Aby nedocházelo k ru ení netop rû a naru ování jedineãného mikroklimatu, je vchod do jeskynû uzavfien mfiíïí. Dal ím dûvodem tohoto opatfiení je skuteãnost, Ïe v voj jeskyní nebyl dosud ukonãen a dochází k posunu kamenn ch blokû a k moïnému fiícení stropû. POZNÁMKA Jeskynû figurují v fiadû lidov ch povûstí. BIBLIOGRAFIE 364 MAPA ÚZEMÍ strana CHKO BY 34

12 CHKO Beskydy památka Kudlaãena Mokré a ra elinné louky nad údolím potoka DíÏená, 3 km v chodnû od centra obce Horní Beãva. Horní Beãva (okres Vsetín) m V mûra: 5,48 ha Vyhlá eno: 989 Typická ukázka podmáãen ch luãních stanovi È s místním ra elinûním a se zvlá tû chránûn mi druhy rostlin. GEOLOGIE Mírnû uklonûn severní svah morfologicky v razného podélného hfibítku RoÏnovské brázdy. IstebÀanské vrstvy godulského fly e jsou pfiekryty mocnou vrstvou zvûtralin. V hlubok ch jílovitohlinit ch kambizemích leïí místy ra elinná oka. KVùTENA Mozaika mokr ch a ra elinn ch luk svazû Calthion a Caricion fuscae, které na okrajích pfiecházejí v porosty s dominující smilkou tuhou (Nardus stricta). Souãástí travinobylinného porostu jsou zvlá - tû chránûn prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), p. listenat (D. longebracteata), kru tík bahenní (Epipactis palustris), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), meãík stfiechovit (Gladiolus imbricatus), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica). Dfiíve hojnou rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia) se v posledních letech jiï nepodafiilo nalézt. Na nûkolika místech rostou skupinky dfievin tvofiené vrbou popelavou (Salix cinerea), bfiízou bûlokorou (Betula pendula), ol í lepkavou (Alnus glutinosa) a topolem osikou (Populus tremula). Nápadné jsou porosty skfiípiny lesní (Scirpus sylvaticus) a pu kvorce obecného (Acorus calamus). ZVÍ ENA V pfiírodní památce bylo doposud zaznamenáno 6 druhû obratlovcû (zejména ptákû). Pravidelnû se tu rozmnoïují skokan hnûd (Rana temporaria), kuàka Ïlutobfiichá (Bombina variegata), ropucha obecná (Bufo bufo) a mlok skvrnit (Salamandra salamandra). PrÛzkum bezobratl ch nebyl proveden. VYUÎITÍ Do roku 974 byly louky vyuïívány citliv m malohospodáfisk m zpûsobem. Jednalo se o ruãní kosení v prûbûhu ãervence. Mokfiadní louky byly odvodàovány systémem struïek. Po roce 975 byly su í ãásti obhospodafiovány JZD, do lo ke zniãení odvodàovacího systému a k nástupu náletu na neudrïovan ch místech. Soustavnûj í péãe (odstraàování náletu a kosení) je vûnována území opût od devadesát ch let. V roce 994 byla vytvofiena asi desítka men ích tûnûk k podpofiení zdej ích populací obojïivelníkû. Jedno z prameni È potoka Dí- Ïená s bohat mi porosty blatouchu bahenního (Caltha palustris). CHKO BY

13 GEOLOGIE Území se nachází v pásmu soláàsk ch vrstev magurského fly e (masivní pískovec v lavicích oddûlen ch vloïkami jílovcû). Fluviálnû modelované svahy jsou rozbrázdûny erozními r hami zdrojnic potoka Ráztoãn. Ze tfií stran tvofií hranice aï deset metrû hluboké strïe ve tvaru písmene V. Kambizemû zpestfiují oglejená oãka, na severu pak vystupují skupiny balvanû. KVùTENA Spoleãenstva kvûtnat ch buãin podsvazu Eu- Fagenion. Hlavní dfievinou je buk lesní (Fagus sylvatica), doprovází ho jedle bûlokorá (Abies alba), smrk ztepil (Picea abies), vtrou en je jasan ztepil (Fraxinus excelsior). V podrostu lze nalézt Ïindavu evropskou (Sanicula europaea), kyãelnici Ïláznatou (Dentaria glandulosa), k. devítilistou (D. enneaphyllos), k. cibulkonosnou (D. bulbifera), plicník tmav (Pulmonaria obscura), sasanku hajní (Anemonoides nemoro- Pralesovit bukojedlov porost v horní ãásti území. sa), alvûj lepkavou (Salvia glutinosa), svízel vonn (Galium odoratum) aj. Dosud bylo v území pfiírodní rezervace zaznamenáno okolo dvou set druhû hub. Mezi vzácnûj í patfií trsnatec obrovsk (Meripilus giganteus), korálovec bukov (Hericium clathroides), indelovník seversk (Climacodon septentrionalis), helmovka kapradinová (Mycena pterigena) a upinovka kozincová (Pholiota astragalina). ZVÍ ENA V porostech najdeme nûkteré druhy z ãeledi stfievlíkovit ch napfi. Carabus linnei, Carabus auronitens, Carabus obsoletus, Pterostichus pilosus, Pterostichus burmeisteri nebo Pterostichus unctulatus. Hojn je xylofágní a mykofágní hmyz na ztrouchnivûl ch kmenech. Doupné stromy vyuïívá pro hnízdûní napfiíklad pu tík obecn (Strix aluco), datel ãern (Dryocopus martius), strakapoud bûlohfibet (Dendrocopos leucotos), Ïluna edá (Picus canus), holub doupàák (Columba oenas) nebo lejsek mal (Ficedula parva). Vzácnû je moïné pozorovat kulí ka nejmen ího (Glaucidium passerinum). Území je souãástí areálu rysa ostrovida (Lynx lynx) a ãas od ãasu jsou nalézány pobytové znaky medvûda hnûdého (Ursus arctos). rezervace Kutan Smí en pralesovit porost na centrálním hfibetu Vsetínsk ch vrchû mezi obcemi Halenkov a Vala ská Bystfiice. Halenkov (okres Vsetín) LESNICTVÍ VíceetáÏov, nestejnovûk, druhovû smí en porost tvofií na dvou samostatn ch celcích jádrové území rezervace. Vysok podíl v vratû, zlomû a sou í v rûzném stupni rozkladu dfievní hmoty vytváfií rozmanité Ïivotní prostfiedí pro velké mnoïství organismû. Navazující porost na území rezervace má charakter stejnovûké pfieváïnû bukové tyãoviny. Na rozdíl od ostatních jedlobukov ch rezervací v Beskydech, má zde vût í podíl odrûstající jedle stfiedního vûku. Ta bude schopna pozdûji nahradit odumírající jedince horního patra. VYUÎITÍ Na území Lesní správy Karlovice se pfiibliïnû od poloviny 7. století do poloviny 8. století uplatàovalo pastevní m V mûra: 4,93 ha Vyhlá eno: 969 Star í, pfiírodû blízk jedlobukov les s bohat m bylinn m patrem. hospodafiení. Koncem 9. století byly okolní lesy vytûïeny belgickou spoleãností a zalesnûny smrkem. rezervaci Kutan lze povaïovat za ukázku vzhledu porostu pfied prûmyslovou exploatací pfiirozen ch lesû v okolí Halenkova. Ochranáfiské zásahy jsou soustfiedûny na podporu hojného pfiirozeného zmlazení jedle bûlokoré. Okusu brání oplocenky a individuální plûtky. U takto chránûn ch jedincû s dostateãn m pfiístupem svûtla je patrn rychl v kov pfiírûst. Bezprostfiednû navazující svah pod turistickou chatou je vyuïíván jako sjezdovka s vlekem. BIBLIOGRAFIE 95, 50 MAPA ÚZEMÍ strana CHKO BY 36

14 CHKO Beskydy GEOLOGIE Území se nachází na hranici v voje godulsk ch a istebàansk ch vrstev magurského fly e a je pokryto mocn m zvûtralinov m plá tûm. ada pramenû vyvûrajících na úpatí pfiilehlého svahu zpûsobuje zamokfiení plochy. PÛdy jsou tûïké, glejové. památka Kyãmol Drobn mokfiad v údolí Lomné v nejjiïnûj í ãásti bezlesé enklávy Kyãmol, jihozápadnû od centra obce Horní Lomná. Mírnû svaïité území na úpatí prudce se zvedajícího hfibetu. Horní Lomná (okres Fr dek-místek) m V mûra: 0,08 ha Vyhlá eno: 990 Mokfiadní louãka s bohatou populací silnû ohro- Ïeného kru tíku bahenního (Epipactis palustris). KVùTENA PfievaÏuje spoleãenstvo podsvazu Calthenion. Spoleãnû s kru tíkem bahenním na lokalitû roste prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) anûkteré bûïnûj í druhy podmáãen ch stanovi È vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), karda bahenní (Crepis paludosa), skfiípina lesní (Scirpus sylvaticus), ostfiice prosová (Carex panicea), o. Ïlutá (C. flava) a o. obecná (C. nigra), pomnûnka bahenní (Myosotis palustris agg.), tírovník bahenní (Lotus uliginosus), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), pcháã bahenní (Cirsium palustre), p. potoãní (C. rivulare), blatouch bahenní (Caltha palustris), kyprej obecn (Lythrum salicaria) aj. ZVÍ ENA Objevuje se tu kuàka Ïlutobfiichá (Bombina variegata), ãolek horsk (Triturus alpestris), slep kfiehk (Anguis fragilis) a zmije obecná (Vipera berus). DÛsledn prûzkum bezobratl ch ÏivoãichÛ nebyl proveden. LESNICTVÍ Plocha pfiírodní památky je vedena jako trvalé bezlesí. Severozápadní hranici tvofií smrková monokultura. VYUÎITÍ O hospodáfiském vyuïívání lokality nejsou k dispozici Ïádné doklady. K jejímu ovlivnûní do lo pfii stavbû dvou místních komunikací tvofiících hranice památky. Do nedávné doby se také negativnû projevovaly obãasné úniky spla kov ch vod z blízkého rekreaãního stfiediska. Nástup dfievin si vyïádal údrïbu kosením a v roce 998 kompletní odstranûní náletu. Nenápadná louãka na okraji smrkového lesa je bohat m nalezi - tûm kru tíku bahenního (Epipactis palustris). Kvûtenství kru tíku bahenního (Epipactis palustris). 3 Stfievlík Carabus variolosus je mokfiadním druhem schopn m lovit i pod vodou. 3 CHKO BY

15 GEOLOGIE Chránûné území leïí na severozápadních svazích hraniãního hfibetu Moravskoslezsk ch Beskyd, severnû od kóty Korytovo (88,6 m n. m.). Jedná se o nejsevernûj í pásmo magurské jednotky tvofiené stfiídajícími se soláàsk mi a bûlovûïsk mi vrstvami. Svahy jsou fluviálnû modelované, stfiednû uklonûné, s mísovit m uzávûrem a s pramenn m úpadem jedné z pravostrann ch zdrojnic Smradlavé. Jsou na nich vyvinuty hluboké kambizemû. KVùTENA Porosty, pfiestoïe mají vy í podíl smrku, lze hodnotit jako kvûtnaté buãiny podsvazu Eu-Fagenion blízké asociaci Dentario glandulosae- -Fagetum. Ve stromovém patfie, pfiedev ím ve stfiední ãásti pfiírodní památky, pfievládá smrk ztepil (Picea abies), v západní a v chodní ãásti pak buk lesní (Fagus sylvatica), doprovází je javor klen (Acer pseudoplatanus) a jedle bûlokorá (Abies alba). V bylinném patfie, na místech s vy í pûdní vlhkostí roste devûtsil bíl (Petasites albus), mokr stfiídavolist (Chrysosplenium alternifolium), ãarovník alpsk (Circaea alpina), fiefii nice hofiká (Cardamine amara) aj. Na su ích stanovi tích tvofií podrost papratka samiãí (Athyrium filix-femina), kapraì rozloïená (Dryopteris dilatata), kapraì samec (Dryopteris filix-mas), bukovník kapraìovit (Gymnocarpium dryopteris), pitulník Ïlut (Galeobdolon luteum), svízel vonn (Galium odoratum), ostfiice lesní (Carex sylvatica), violka lesní (Viola reichenbachiana), net kavka nedûtklivá (Impatiens noli-tangere), alvûj lepkavá (Salvia glutinosa), Ïindava evropská (Sanicula europaea), pry ec mandloàovit (Tithymalus amygdaloides), kakost smrdut (Geranium robertianum), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), Èavel Hlavními dfievinami pfiírodní památky jsou buky, smrky a jedle. efii nice trojlistá (Cardamine trifolia). kysel (Oxalis acetosella) akyãelnice Ïláznatá (Dentaria glandulosa). Místy najdeme rovnûï diagnostické druhy svazu Fagion kyãelnici cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), rozrazil horsk (Veronica montana), kokofiík pfieslenat (Polygonatum verticillatum), vûsenku nachovou (Prenanthes purpurea) a druhy kysel ch buãin svazu Luzulo- -Fagion biku bûlavou (Luzula luzuloides), jestfiábník zední (Hieracium murorum), pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium), tfitinu rákosovitou (Calamagrostis arundinacea) a borûvku ãernou (Vaccinium myrtillus). efii nice trojlistá (Cardamine trifolia) je alpsk migrant a je hojná pfiedev ím ve stfiední a dolní ãásti území. ZVÍ ENA Kulturnûj í charakter lesních porostû poskytuje podmínky pouze pro bûïnûj í druhy. Îijí tu mj. mlok skvrnit (Salamandra salamandra), krahujec obecn (Accipiter nisus), sluka lesní (Scolopax rusticola), holub hfiivnáã (Columba palumbus), kos horsk (Turdus torquatus), králíãek obecn (Regulus regulus), pûvu ka modrá (Prunella modularis) a veverka obecná (Sciurus vulgaris). Vzhledem k poloze Li kové na úboãí odlehlého pohraniãního hfibetu je lokalita souãástí biotopu mnoha dal ích obratlovcû, vãetnû vzácn ch druhû elem (rys, vlk, medvûd). LESNICTVÍ Typologicky odpovídá území jedlov m buãinám z bohat ch ekologick ch fiad. Lesní porost lze v souãasnosti charakterizovat jako zralou kmenovinu s jednoduchou porostní strukturou, která se v místech s niï ím korunov m zápojem (hlavnû ve v chodní ãásti) postupnû mûní vlivem dobré pfiirozené obnovy buku, ale i javoru a jedle na dvouetáïovou. Samovolnû se tak zlep uje dfievinná skladba i struktura porostu. Tento v voj mûïe urychlit tûïba jednotliv ch smrkû v rámci zpracování stromû napaden ch kûrovcem nebo citlivé zásahy vedoucí k redukci této dfieviny. památka Li ková V CHKO Beskydy ojedinûlá lokalita fiefii nice trojlisté (Cardamine trifolia), pfii hranici se Slovenskou republikou, 4 km jiïnû od Bílé. Bílá (okres Fr dek-místek) VYUÎITÍ Porosty pro ly pfiím m ovlivnûním lesní hospodafiení preferovalo smrk. V okolních porostních skupinách byl ov em zachován vy í podíl listnat ch stromû a jedle. Dlouhodob m cílem je postupné zvy ování podílu dfievin z pfiirozen ch druhov ch skladeb odpovídajících stanovi ti. Les je zafiazen m V mûra:,48 ha Vyhlá eno: 973 Lidsk mi zásahy ovlivnûné lesní porosty s dosud hojnou kvûtenou pûvodních lesních spoleãenstev. do uznan ch semenn ch porostû s prûmûrn m vûkem 40 let, coï umoïàuje získat geneticky kvalitní následn porost pfiirozenou obnovou. MAPA ÚZEMÍ strana CHKO BY 38

16 CHKO Beskydy rezervace Mazáck Grúnik Strm svah v jihozápadní ãásti skupiny Lysé hory, nedaleko obce Ostravice. Staré Hamry (okres Fr dek-místek) m V mûra: 56,83 ha Vyhlá eno: 955 Pfiírodû blízké lesní porosty v gradientu od kvûtnat ch buãin podsvazu Eu-Fagenion na svazích po tfitinové smrãiny asociace Calamagrostio villosae-piceetum na temeni hfibetu Kobylonka- -âupel. GEOLOGIE rezervace leïí na severním svahu hfibítku Kobylonka-âupel (943, m n. m.). Tato oblast patfií k centru v voje vlastních godulsk ch vrstev. Strmé svahy jsou rozbrázdûny roklemi a str- Ïemi levostrann ch zdrojnic potoka Mazák. Ty jsou vyplnûny hrub m balvanit m materiálem, místy vznikají suèové proudy. Pod vrcholem vystupují na povrch ãela godulsk ch vrstev. Povrch svahu je pokryt balvanit m materiálem, místy jsou vyvinuta kamenná mofie. Kambizemû pfiecházejí v pûdy podzolové. KVùTENA Nejhojnûj í dfievinou v niï ích a stfiedních polohách je buk lesní (Fagus sylvatica), kter je doprovázen vtrou en m smrkem ztepil m (Picea abies), jedlí bûlokorou (Abies alba) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus). Na vlhãích místech roste jasan ztepil (Fraxinus excelsior). Vzácn m druhem stromového patra je jilm horsk (Ulmus glabra). Na slo- Ïení druhovû bohatého bylinného patra se podílejí napfi. net kavka nedûtklivá (Impatiens noli-tangere), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), k. Ïláznatá (D. glandulosa), k. devítilistá (D. enneaphyllos), alvûj lepkavá (Salvia glutinosa), svízel vonn (Galium odoratum), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pitulník horsk (Galeobdolon montanum), kopytník evropsk (Asarum europaeum), violka lesní (Viola reichenbachiana), ostfiice lesní (Carex sylvatica). V znamn m druhem tfitinov ch smrãin v horních partiích území je tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa), která místy vytváfií husté porosty. Maloplo nû jsou vyvinuta spoleãenstva suèového a roklinového lesa svazu Tilio- -Acerion. V podrostu lze najít napfi. samorostlík klasnat (Actaea spicata), mûsíãnici vytrvalou (Lunaria rediviva), udatnu lesní (Aruncus vulgaris), pryskyfiník platanolist (Ranunculus platanifolius), ÏluÈuchu orlíãkolistou (Thalictrum aquilegifolium), prvosenku vy í Zafiíznuté zdrojnice potokû mají typick profil rokle ve tvaru písmene V a jsou mnohde znaãnû hluboké. Mlok skvrnit (Salamandra salamandra) je sv m rozmnoïováním vázán na horská a podhorská prameni tû. CHKO BY

17 3 4 (Primula elatior), kozlík trojen (Valeriana tripteris) a mnoho kapradin, napfi. Ïebrovici rûznolistou (Blechnum spicant), kapraì samec (Dryopteris fi- 3 PfieváÏnû bukojedlov porost v pramenné oblasti potoka Mazák. 4 V suèov ch lesích je ãastá mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva). lix-mas), kapraì rozloïenou (Dryopteris dilatata), kapraì osténkatou (Dryopteris carthusiana), papratku samici (Athyrium filix-femina), kapradinu laloãnatou (Polystichum aculeatum), bukovinec osladiãovit (Phegopteris connectilis) a bukovník kapraìovit (Gymnocarpium dryopteris). Skalní v chozy osídluje osladiã obecn (Polypodium vulgare), v CHKO nepfiíli hojn. Rezervace hostí typickou mykoflóru pfiirozeného horského smí- eného lesa. Roste tady holubinka lepkavá (Russula viscida), druh zafiazen do âervené knihy SR a âr, z dal ích zajímavûj ích druhû napfi. korálovec jedlov (Hericium flagellum). ZVÍ ENA Pro svou obtíïnou pfiístupnost, povrchovou ãlenitost a zachovalost pfiírodního prostfiedí je rezervace souãástí teritoria rysa ostrovida (Lynx lynx), jehoï stopy tady b vají pravidelnû pozorovány. Staré porosty jsou domovem ptákû hnízdících v dutinách, napfiíklad Ïluny zelené (Picus viridis), Ï. edé (P. canus), strakapouda velkého (Dendrocopos major), s. malého (D. minor), s. bûlohfibetého (D. leucotos) a datla ãerného (Dryocopus martius), pu tíka obecného (Strix aluco) a celé fiady pûvcû. Drobné tûàky podél vodních tokû a v prameni tích umoïàují rozmnoïování mloka skvrnitého (Salamandra salamandra) a skokana hnûdého (Rana temporaria). Úkryty mezi kameny sutí vyhledává slep kfiehk (Anguis fragilis). LESNICTVÍ Jádrové území rezervace si zachovalo charakter pfiirozen ch, nestejnorod ch porostû, v kovû a tlou Èkovû rozrûznûn ch, s vysok m podílem v vratû, zlomû a místy i sou í. Témûfi celoplo nû dochází ke zmlazování a odrûstání buku, v pfiípadû jedle a klenu se jedná o jednotlivé semenáãky. Pfiirozen nástup buku je zvlá tû patrn ve stejnovûk ch smrãinách pfii severním okraji rezervace. S postupujícím rozpadem tûchto smrãin, na kterém se podílejí zejména vítr, podkorní hmyz a dfievokazné houby, dochází k plo nému podrûstání smrkov ch kmenovin bukem z pfiirozené obnovy. Samovolnû tak nastává Ïádoucí zmûna druhové skladby a struktury porostu smûrem k pfiírodû blízkému lesu. VYUÎITÍ Vzhledem k dopravní nepfiístupnosti a pfiíkr m svahûm pramenné oblasti se zásahy v minulosti omezily pouze na jednotlivou tûïbu vybran ch sortimentû zejména jedle a buku. V souvislosti s imisní a následnû kûrovcovou kalamitou byla v roce 979 zpfiístupnûna podvrcholová ãást území rezervace; poté byla plo nû vykácena. Nûkolikahektarová holina byla zalesnûna smrkem ztepil m a nepûvodním smrkem pichlav m. Ochranáfiská opatfiení jsou zamûfiena na záchranu a posilování pûvodních populací dfievin (jedle, klen) a ochranu tûchto dfievin pfied zvûfií. V horní, lidskou ãinností nejvíce zasaïené ãásti, jsou vná eny chybûjící nebo nedostateãnû zastoupené dfieviny z pfiirozen ch druhov ch skladeb, které jsou navíc maximálnû podporovány pfii pûstebních zásazích. V dolní ãásti rezervace byla vybudována nauãná stezka. BIBLIOGRAFIE 63 MAPA ÚZEMÍ strana CHKO BY 40

18 CHKO Beskydy Národní pfiírodní rezervace GEOLOGIE Tato oblast se nachází ve stfiedu nejmocnûj ího v voje vlastních godulsk ch vrstev. PÛdní povrch je rozbrázdûn Mazák Prudk západní svah pod vrcholem Lysé hory (33,4 m n. m.) mezi rozsochami Luk ince a Kobylonky v centru Lysohorské hornatiny. Staré Hamry (okres Fr dek-místek) m V mûra: 9,9 ha Vyhlá eno: 956, roz ífieno v roce 000 Pfiirozená lesní spoleãenstva vytváfiející gradient od kvûtnat ch buãin podsvazu Eu-Fagenion v údolí Mazáku pfies smrkové buãiny Calamagrostio villosae-fagetum v horní ãásti úboãí aï po papratkovou smrãinu Athyrio alpestris-piceetum na vrcholu Lysé hory. strïemi zdrojnic potoka Mazák ve tvaru V s vysok m spádem. ÚÏlabí jsou vyplnûna skalními bloky a suèov mi proudy, v zimû se tvofií ledopády. Velká ãást plochy svahu je pfiekryta balvanit m plá tûm, místy jsou vyvinuta kamenná mofie. PÛdotvorné pochody daly na vût inû území vzniknout skeletovit m kambizemím, ve v kách nad 900 m n. m. se vyvinuly mûlké podzolové pûdy. KVùTENA PfievaÏují kvûtnaté buãiny podsvazu Eu-Fagenion, v nichï je hlavní dfievinou buk lesní (Fagus sylvatica), pfiímûs tvofií javor klen (Acer pseudoplatanus) a jedle bûlokorá (Abies alba), která v ak v posledních letech rychle ustupuje. Vtrou en je smrk ztepil (Picea abies), na vlhãích stanovi tích jasan ztepil (Fraxinus excelsior). Souãástí bylinného patra jsou kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), k. Ïláznatá (D. glandulosa), k. devítilistá (D. enneaphyllos), svízel vonn (Galium odoratum), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), alvûj lepkavá (Salvia glutinosa), Ïindava evropská (Sanicula europaea), pry ec sladk (Tithymalus dulcis) a p. mandloàovit (T. amygdaloides). Ve v kách nad 800 m n. m. se zvy- uje podíl smrku, kter je ve v kách nad 000 m n. m. jiï hlavní dfievinou a aï k vrcholu je provázen jefiábem ptaãím (Sorbus aucuparia). Tato spoleãenstva jsou fiazena k papratkov m smrãinám asociace Athyrio alpestris-piceetum. Dominantním druhem bylinného patra je papratka horská (Athyrium distentifolium), subdominanty tvofií tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa), borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), Èavel kysel (Oxalis acetosella) a kapraì rozloïená (Dryopteris dilatata). Dal ími druhy podrostu jsou napfi. bika lesní (Luzula sylvatica), podbûlice alpská (Homogyne alpina), sedmikvítek evropsk (Trientalis europaea), ãípek objímav (Streptopus amplexifolius), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea) a pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium). Pouze maloplo nû, zejména podél strïí zdrojnic vodních tokû, jsou vyvinuta spoleãenstva suèov ch a roklinov ch lesû svazu Tilio-Acerion. Druhovû bohaté bylinné patro je tvofieno napfi. kapradinou laloãnatou (Polystichum aculeatum), baïankou vytrvalou (Mercurialis perennis), pitulníkem Ïlut m (Galeobdolon luteum), zapalicí ÏluÈuchovitou (Isopyrum thalictroides), samorostlíkem klasnat m (Actaea spicata), NPR leïí pod vrcholem Lysé hory. âípek objímav (Streptopus amplexifolius) je druhem stinn ch horsk ch lesû. CHKO BY 4 34

19 a udatnou lesní (Aruncus vulgaris). V okolí svahov ch prameni È roste mimo jiné mokr stfiídavolist (Chrysosplenium alternifolium) a fiefii nice hofiká (Cardamine amara). ZVÍ ENA TûÏko pfiístupné území s málo naru en mi ekosystémy je vyhledáváno mnoha druhy ÏivoãichÛ jako doãasné nebo trvalé Ïivotní prostfiedí. Je souãástí areálu rysa ostrovida (Lynx lynx). Pfiítomnost mnoha sou í a doupn ch stromû vytváfií vhodné podmínky pro Ïivot ptákû hnízdících v dutinách. Pozorováni byli napfiíklad datel ãern (Dryocopus martius), strakapoud velk (Dendrocopos major), s. bûlohfibet (D. leucotos), s. mal (D. minor) a krutihlav obecn (Jynx torquila), ze sov napfi. pu tík obecn (Strix aluco) a kalous u at (Asio otus). V porostech hnízdí ãáp ãern (Ciconia nigra), jefiábek lesní (Bonasa bonasia), vzácnû b vá pozorován tetfiev hlu ec (Tetrao urogallus). Drobné tûnû prameni È a pramenn ch struïek jsou vhodn m prostfiedí pro rozmnoïování mloka skvrnitého (Salamandra salamandra), skokana hnûdého (Rana temporaria) a ropuchy obecné (Bufo bufo). RÛznovûk les s mnoïstvím trouchnivûjícího dfieva je domovem velkého mnoïství bezobratl ch ÏivoãichÛ. Z broukû se jedná napfiíklad o roháãka Ceruchus chrysomelinus. LESNICTVÍ Porosty mají na vût inû plochy pfiirozen charakter víceetáïov ch, bohatû strukturovan ch lesních biocenóz. Zcela jiné povahy je kulturní smrãina zaloïená ve v chodní ãásti území pfii hfibetu a na severním okraji národní pfiírodní rezervace. Horní patro ve vrcholov ch ãástech vykazuje vysok podíl sou í v dûsledku sráïkovû chudého a teplého období na poãátku devadesát ch let a následné- 3 Mlhy a de tû jsou v oblasti Lysé hory velmi ãasté. Toto území má u nás jeden z nejvût ích roãních úhrnû sráïek. 4 âáp ãern (Ciconia nigra) hnízdí v rozáhl h lesních porostech. ho napadení oslaben ch stromû kûrovcem. V prosvûtlen ch ãástech se spontánnû ífií jefiáb ptaãí, zaãíná odrûstat zmlazení smrku a v niï ích polohách také zmlazení listnat ch dfievin a jedle. Návûtrné hrany jsou zalesnûny autochtonním sadebním materiálem. NepÛvodní smrãina na hfiebenu byla prosvûtlena a podsazena stanovi tnû pûvodními dfievinami, do lo k záchranû autochtonního smrku vegetativní i generativní cestou, chránûn je jedlov nálet. Z genetického hlediska je velmi cenná populace horského ekotypu smrku. VYUÎITÍ Nejvy í polohy byly v minulosti minimálnû ovlivàovány úmyslnou tûïbou, ãást lesních porostû byla hospodáfisky vyuïívána. V 90. letech, do lo k diferencovanému pfiístupu pfii zásazích proti kûrovci. Vrchol byl v minulosti odlesnûn a provozovala se tradiãní pastva ovcí. Lysá hora, leïící v dosahu velk ch mûst ostravské aglomerace, je vedle Radho tû dlouhodobû nejnav tûvovanûj í horou Moravskoslezsk ch Beskyd. Na jejím vrcholu konãí est turistick ch stezek. V devadesát ch letech se uvaïovalo o v stavbû lanovky a sjezdovky v tûsné blízkosti rezervace. Na jiïním svahu Lysé hory je provozována sjezdovka. Dominantou vrcholu Lysé hory je vysílaã. POZNÁMKA Rezervace byla vyhlá ena v roce 956 ve v mûfie 6,57 ha. BIBLIOGRAFIE 63 MAPA ÚZEMÍ strana CHKO BY 4

20 CHKO Beskydy Národní pfiírodní rezervace Mion í Hfibet a pfiilehlé svahy vrcholû Úplaz (949,6 m n. m.) a Velká Polana (893, m n. m.) zakonãení k severu vybíhající rozsochy Velkého Polomu. Území se nachází asi km v chodnû od centra obce Horní Lomná. Dolní Lomná, Horní Lomná (okres Fr dek-místek) m V mûra: 69,70 ha Vyhlá eno: 954 Komplex pfiírodû blízk ch karpatsk ch jedlobuãin s klenem, nejvût í v âeské republice. Lesní porost je zpestfien mozaikou drobn ch zbytkû luk a pastvin (polan), pramenisky a v jihov chodní ãásti drobn mi skalkami. GEOLOGIE Rozsáhlej í severní ãást území je budována vlastními godulsk mi vrstvami, men í jiïní ãást vrstvami isteb- Àansk mi. Na v echny strany spadající prudké svahy jsou intenzivnû fluviálnû modelovány, pfiedev ím v chodní svah je rozbrázdûn zdrojnicemi a levostrann mi pfiítoky potoka Mion- í. Podmáãené plochy jsou pravdûpodobnû pozûstatky sesuvû. Na nûkolika místech jsou patrná oderodovaná ãela vrstev. Ve vy ích polohách svahû se nacházejí kamenité sutû, níïe pak svahoviny. Pfievládají kambizemû se skeletem, v prameni - tích oglejené. KVùTENA Kvûtnaté buãiny podsvazu Eu-Fagenion s asociací, Dentario glandulosae-fagetum, maloplo nû suèové a rok- linové lesy svazu Tilio-Acerion (asociace Lunario-Aceretum). Hlavními porostotvorn mi dfievinami jsou buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bûlokorá (Abies alba). Hojn je téï javor klen (Acer pseudoplatanus), mnohde s typicky utváfienou upinovitou borkou. V nejvy ích polohách rezervace kolem vrcholu Úplaz (950 m n. m.) je pfiirozenou souãástí porostu smrk ztepil (Picea abies). Na vlhãích místech roste jasan ztepil (Fraxinus excelsior), ojedinûle javor mléã (Acer platanoides), jilm horsk (Ulmus glabra) a tfie eà ptaãí (Cerasus avium). V kefiovém patfie mûïeme najít l kovec jedovat (Daphne mezereum), bez ãerven (Sambucus racemosa), zimolez ãern (Lonicera nigra), rybíz alpínsk (Ribes alpinum) a srstku angre t (Ribes uva-crispa). V bylinném krytu najdeme ze vzácnûj ích druhû pfiedev ím prvky jedlobukov ch a suèov ch lesû, k nimï patfií kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosná (D. bulbifera), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), udatna lesní (Aruncus vulgaris), Ïindava evropská (Sanicula europaea), snûïenka podsnûïník (Galanthus nivalis), samorostlík klasnat (Actaea spicata). Typick mi karpatsk mi prvky jsou alvûj lepkavá (Salvia glutinosa), kyãelnice Ïláznatá (Dentaria glandulosa) a krtiãník Ïláznat (Scrophularia scopolii). Na horsk ch loukách (polanách) rostou zvlá tû chránûné druhy, napfi. meãík stfiechovit (Gladiolus imbricatus), prstnatec listenat (Dactylorhiza longebracteata), p. bezov (D. sambucina), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea) a vratiãka mûsíãní (Botrychium lunaria). Nápadn m druhem je pcháã bûlohlav (Cirsium eriophorum). NPR Mion í je bohatou mykologickou lokalitou, jednou z nejv znamnûj ích v âr. Pro rûst hub je nenahraditelná druhová a prostorová diverzifikace ekosystémû. Na jednotlivé druhy dfievin jsou v urãitém v vojovém stupni (Ïivé, prosychající, suché, padlé kmeny, tlející kmeny) vá- Zvlá tností území je existence nûkolika bezles ch míst, tzv. polan, jakoïto pozûstatku vala ské kolonizace. CHKO BY

21 LESNICTVÍ Jádrov m územím rezervace jsou porosty blízké sv m druhov m sloïením a porostní v stavbou pûvodním jedlobukov m karpatsk m pralesûm. Charakter pfiírodû blízk ch lesû dotváfiejí mohutná torza stojících odumfiel ch stromû, zlomy a v vraty, které jsou upravovány pouze v místech kfiíïení s loveck mi chodníky. Okrajovû jsou do zvlá tû chránûného území zahrnuty rovnûï kulturní stejnovûké porosty stfiedního vûku buãiny s pfiímûsí jazány specifické druhy dfievokazn ch hub, které jsou nejcennûj í sloïkou mykoflóry. Mion í je typovou lokalitou vzácn ch choro ovit ch hub ohàovce Pouzarova (Phellinus pouzarii) chránûn druh a outkovky beskydské (Antrodiella beschidica). Z dal ích chránûn ch druhû tady rostou bolinka ãernohnûdá (Camarops tubulina) a mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea), k velmi vzácn m druhûm vyïadujícím pfiirozené aï pralesovité lokality patfií penízeãka liláková (Baeospora myriadophylla), upinovka jeïatá (Pholiota squarrosoides), hlíva u atá (Pleurocybella porrigens), títovka Thomsonova (Pluteus thomsonii), kalichovka smrková (Omphalina grossula) a korálovec jedlov (Hericium flagellum). ZVÍ ENA Fauna je tvofiena pfiedev ím horsk mi druhy. Na urãité druhy hub jsou vázány Poãátek stadia rozpadu, fáze zmlazování. V pfiirozeném zmlazení se nejv raznûji uplatàuje buk. mnohdy velmi vzácné druhy hmyzu napfi. drabãík Phyllodrepoidea crenata na korálovci jedlovém. Nûktefií mot li, napfi. vzácn druh mola Scardia boletella, se vyvíjejí v trouchnivém dfievû bukû a na nich rostoucích troudnatcích kopytovit ch. V âr je tento mol znám pouze z Mion í a Novohradsk ch hor. Z dal ích vzácn ch druhû molû s obdobn m v vojem Ïijí v rezervaci Archinemapogon yildizae, Triaxomera parasitella, Nemapogon nigralbellus, Nemapogon clematellus. Jin mi v znamn mi druhy mot lû Ïijícími v Mion i jsou hfibetozubec Drymonia obliterata, bourovec Cosmotriche lobulina, píìalky Venusia cambrica, Fagivorina arenaria, mûry Cucullia prenanthis, Apamea rubrirena atd. Z broukû to jsou napfiíklad stfievlíci Carabus irregularis, C. variolosus, vázan na prameni tû, C. obsoletus, C. coriaceus, C. intricatus aroháãek Ceruchus chrysomelinus atd. Velmi zajímavou skupinou jsou na Mion í plïi. Napfi. vfietenatka hrubá (Vestia gulo), typick karpatsk druh, zde dosahuje západní hranice roz ífiení. Vzácn je pfiedoïábr plï jehlovka malinká (Acicula parcelineata). V rezervaci bylo nalezeno také osm karpatsk ch endemitû ve spoleãenstvu druhû typick ch pro horské lesy Západních Karpat. V rámci dosavadních zoologick ch prûzkumû byl v NPR a jejím ir ím okolí zji tûn trval nebo pfiechodn v skyt 0 druhû obratlovcû (pût druhû obojïivelníkû, ãtyfii druhy plazû, 73 druhy ptákû, 8 druhû savcû). Z obojïivelníkû je nejtypiãtûj ím druhem mlok skvrnit (Salamandra salamandra). V lesních tûàkách lze v dobû rozmnoïování spatfiit ãolka horského (Triturus alpestris) a skokana hnûdého (Rana temporaria). Vhodné podmínky tu mají plazi, vãetnû vzácné zmije obecné (Vipera berus). Na pralesovit porost je vázáno mnoho druhû ptákû ze plhavcû pfiedev ím datlík tfiíprst (Picoides tridactylus) a strakapoud bûlohfibet (Dendrocopos leucotos), prostfiedí vyhovuje i dal ím druhûm plhavcû, napfi. datlovi ãernému (Dryocopus martius) a Ïlunû edé (Picus canus). Raritou v âeské republice je hnízdûní pu tíka bûlavého (Strix uralensis), dal ími vzácn mi druhy jsou s c rousn (Aegolius funereus) a kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum). Îijí tu také ãáp ãern (Ciconia nigra), holub doupàák (Columba oenas), jefiábek lesní (Bonasa bonasia), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), vãelojed lesní (Pernis apivorus), krkavec velk (Corvus corax), kos horsk (Turdus torquatus), lejsek mal (Ficedula parva), lejsek ed (Muscicapa striata), lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis) a lejsek ãernohlav (Ficedula hypoleuca). Do padesát ch let se zde vyskytoval i tetfiev hlu ec (Tetrao urogalus). Vedle mnoha bûïn ch druhû men ích savcû je zajímavá pfiítomnost rejska horského (Sorex alpinus), kter je uvádûn jako glaciální relikt. Díky zachovalosti prostfiedí, rozloze, klidu a návaznosti na slovenská pohofií je NPR Mion í pfiitaïlivé i pro velké elmy rysa ostrovida (Lynx lynx), medvûda hnûdého (Ursus arctos) a vlka Canis lupus. 344 CHKO BY 44

22 CHKO Beskydy 3 sanu, klenu a smrku. Dal ím porostním typem jsou plo nû nevelké, kulturní porosty s pfievahou smrku. Zásadní otázkou z hlediska dal- ího v voje porostû v NPR Mion í je budoucí míra zásahû upravujících dfievinnou skladbu. V souãasné dobû dochází k postupné samovolné pfiemûnû jedlobukového pralesa v buãinu. Odumírání horního jedlového patra je pfiirozen m procesem, kter byl ov em urychlen zhor- ujícími se faktory Ïivotního prostfiedí. Nedochází sice k tak rychlému ústupu jedle jako v 70. a 80. letech, ale odumfiení celého horního patra je pouze otázkou ãasu. Prokazateln je pfiedev ím propad v podílu podúrovàov ch jedlí, tzv. ãekatelek, které by mohly rychle zaplnit mezery v porostním zápoji po odumfiení nejstar ích jedincû. Tuto úlohu témûfi na celé plo e plní buk, kter vytváfií souvisle zapojené spodní patro, ze kterého vytlaãuje ustupující jedli. Na základû speciálního odborného etfiení bude nutné rozhodnout, zda ponechat konkurenãní vztahy mezi dfievinami na pfiírodním v bûru anebo zda jemn mi zásahy do podúrovnû uvolàovat nadûjné jedince ustupujících dfievin z pfiirozené dfievinné skladby, zejména v pfiípadû jedle bûlokoré. Pfiirozen nálet semenáãkû buku a klenu je místy velice hust, coï je dûsledek semenné úrody z let 994 a 995. RovnûÏ jedle zmlazuje na pfiíhodn ch místech dosti hojnû. Limitující pro dal í odrûstání pfiirozeného zmlazení je okus zvûfií. Proto bude nutné pokraãovat v mechanické ochranû pfiedev ím semenáãkû jedle formou individuálních oplûtkû nebo maloplo n ch oplocenek. VYUÎITÍ V druhé polovinû 8. století, pfii zaãínajícím cílevûdomém lesním hospodafiení, byly tû ínskou komorou ohraniãeny lesy urãené k produkci dfiíví, tzv. lesy zahájené, ve kter ch se nesmûlo pást. Do tûchto lesû byla pojata také traè Mion í a s ní sousedící traè Úplaz. Roku 803, po prvním narovnání s horaly, byla vypracována první hospodáfiská systematizace (hospodáfiská úprava). Po zavedení intenzivního lesního hospodáfiství tzv. tû ínské koly (875 aï 905) byla tato traè dále pova- Ïována za dûleïit mysliveck objekt a probíhal tady víceménû samovoln v voj bez intenzivních tûïebních zásahû. Jako v znamná komora zvûfie byly porosty jiï od 7. století ponechávány bez pûstebních zásahû s ohledem na neru en úkryt zvûfie, hlavnû jelení, srnãí a tetfievû. Proto pfiedev ím v zimním období tyto porosty velmi trpûly okusem zvûfií. To ov em neznamenalo, Ïe by zdej í lesy nebyly tûïbami vûbec dotãeny. Je tû na poãátku 4 9. století zde probíhala v bûrná toulavá seã. Tûmito rozpt len mi tûïebními zásahy byly odstraàovány mohutné stromy z nadúrovnû, pfiedev ím jedle na v robu indele. V roce 98 byl podán návrh na likvidaci pfiestárl ch porostû a následnou pfiemûnu na hospodáfisk les z dûvodu odumírání horní etáïe a poklesu zakmenûní na 0,3 0,7. Namísto tûïby byla pro tyto zbytky pfiirozen ch porostû vytvofiena zvlá tní hospodáfiská skupina lesa chránûného s návrhem na rezervaci. UvaÏovalo se jen o nahodilé tûïbû, pfiípadnû bylo moïné vyklizení kmenû s uvolnûním nárostû. První v nos na ochranu tohoto území byl pak vydán v r. 933 (vyhlá ení státní pfiírodní rezervace na plo e 87 ha), definované ochranné podmínky souãasné NPR obsahuje v nos z r Od 6. století do poloviny 8. století byla nejvût í z polan, Velká Polana, vyuïívána k sala nictví. Po zákazu pastvy (konec 9. století) se polany pouze kosily a od 70. let se tyto plochy vyvíjely vût inou bez zásahû. Teprve od roku 995 se zaãaly vybrané plochy znovu kosit. Jedná se o v znamnou studijní plochou pro sledování procesû v pfiirozeném lese. Jsou tu zalo- Ïeny trvalé plochy pro sledování rostlinné a Ïivoãi né sloïky. BIBLIOGRAFIE 45, 55, 04, 05, 07,, 5, 89, 9, 336, Staré kleny v NPR Mion í jsou charakteristické odlupãivou borkou (kûrou). 4 Na okrajích bezles ch polan vykvétá nûkolik desítek lilií zlatohlav ch (Lilium martagon). CHKO BY

23 památka Motyãanka Podmáãená louka pfii cestû z MostÛ u Jablunkova do osady FilÛvka v Jablunkovské brázdû. Mosty u Jablunkova (okres Fr dek-místek) m V mûra: 0,3 ha Vyhlá eno: 990 Jednoseãná louka s poãetnou populací prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Poãet kvetoucích jedincû v jednotliv ch letech kolísá od nûkolika desítek do nûkolika set. GEOLOGIE památka se nachází na mírném svahu pedimentu v oblasti pfiechodu Moravskoslezsk ch Beskyd do Jablunkovské brázdy. PodloÏí je tvofieno souborem paleogenních souvrství godulského fly e. Na nûm se vyvinuly stfiednû bohaté aï bohaté kambizemû. KVùTENA Mokfiadní louka s vegetací podsvazu Calthenion. Kromû poãetné populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) tady rostou bûïnûj í druhy typické pro mokfiadní spole- Louka v jiïní ãást chránûného území. Luãní porost s prstnatcem májov m (Dactylorhiza majalis). ãenstva Moravskoslezsk ch Beskyd ostfiice prosová (Carex panicea), o. obecná (C. nigra), o. jeïatá (C. echinata), pcháã potoãní (Cirsium rivulare), p. bahenní (C. palustre), karda bahenní (Crepis paludosa), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), skfiípina lesní (Scirpus sylvaticus), tírovník baïinn (Lotus uliginosus), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), kyprej obecn (Lythrum salicaria) a fiada dal ích. ZVÍ ENA Na lokalitû byly pozorovány bûïnûj í druhy oboj- ÏivelníkÛ a bezobratl ch. Zoologické inventarizaãní prûzkumy dosud nebyly provedeny. VYUÎITÍ Asi do roku 990 byla louka pravidelnû kosena na seno vlastníky pfiilehlé usedlosti. Následnû pfievzala údrïbu lokality Správa CHKO. Podobná stanovi tû b vala v Moravskoslezsk ch Beskydech hojná, dnes se jedná o vzácné a ustupující krajinné prvky. 346 CHKO BY 46

24 CHKO Beskydy rezervace Nofiíãí Vrchol rozsochy Nofiíãí (047,0 m n. m.) spolu s pfiilehl mi severními a v chodními svahy, asi km v chodnû od Trojanovic. Trojanovice (okres Nov Jiãín) GEOLOGIE Území je budováno vlastními godulsk mi vrstvami s ãoãkami ostravického pískovce (slepence aï brekcie). Pfiíkfie uklonûné svahy podléhají fluviální modelaci a jsou prakticky bez eluvií. SuÈov kamenn plá È nab vá místy charakteru kamenného mofie. V dolní ãásti vyznívají strïe tvaru V vyplnûné balvanit m materiálem. PfievaÏují kambizemû aï podzoly m V mûra: 37,9 ha Vyhlá eno: 955, pfiehlá ení na vût í v mûru v roce 999 Lesní porost na kamenit ch svazích s bohatstvím lesních typû a s pfiirozenou dfievinnou skladbou typickou pro západokarpatskou oblast. KVùTENA Mozaika lesních spoleãenstev zahrnující acidofilní buãiny a jedliny svazu Luzulo-Fagion, kvûtnaté buãiny podsvazu Eu-Fagenion a místy suèové a roklinové lesy svazu Tilio-Acerion. Hlavní dfievinou je buk lesní (Fagus sylvatica), v horní ãásti pfiistupuje smrk ztepil (Picea abies), v niï ích polohách severního svahu je hojn javor klen (Acer pseudoplatanus). Jedle bûlokorá (Abies alba) se dochovala v horním patfie pouze v nûkolika exempláfiích. Kefiové patro není vyvinuto. V podrostu pfievaïují pfiedev ím charakteristické druhy kysel ch horsk ch buãin bika lesní (Luzula sylvatica), tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), Èavel kysel (Oxalis acetosella), kapraì rozloïená (Dryopteris dilatata), papratka samiãí (Athyrium filix-femina) a pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium). Na úïivnûj ích stanovi tích ve spoleãenstvech kvûtnat ch buãin a suèov ch lesû rostou kokofiík pfieslenat (Polygonatum verticillatum), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kapradina laloãnatá (Polystichum aculeatum), k. Braunova (P. braunii), rozrazil horsk (Veronica montana), ÏluÈucha orlíãkolistá (Thalictrum aquilegifolium), pryskyfiník platanolist (Ranunculus platanifolius) a svízel vonn (Galium odoratum). ZVÍ ENA Nejpoãetnûj í skupinou obratlovcû v rezervaci jsou ptáci, z nichï mezi vzácnûj- í patfií ofie ník kropenat (Nucifraga caryocatactes), holub doupàák (Columba oenas), jefiábek lesní (Bonasa bonasia) a kos horsk (Turdus torrquatus). Zalétávají sem dal í druhy jestfiáb lesní (Accipiter gentilis) a krkavec velk (Corvus corax). Z nápadnûj ích druhû savcû Ïijí v oblasti Nofiíãí veverka obecná (Sciurus vulgaris), jezevec lesní (Meles meles), srnec (Capreolus capreolus), jelen lesní (Cervus elaphus), pravidelnû pfiechází rys ostrovid (Lynx lynx). PrÛzkum bezobratl ch ÏivoãichÛ a drobn ch zemních savcû dosud nebyl proveden. LESNICTVÍ Porosty s pfieváïnû pfiirozenou skladbou dfievin ve stáfií kolem 50 let. V okolí vrcholu byl pûvodní les po po kození imisemi odtûïen a následovalo zalesnûní smrkem. Po nahodil ch tûïbách do lo ve vy ích polohách na ãásti území ke znaãnému profiedûní a k rozvoji bylinného patra s negativním dopadem na pfiirozenou obnovu. VYUÎITÍ Pfied vyhlá ením se v rezervaci do roku 955 lesnicky hospodafiilo, od té doby nebyly plánovány úmyslné tû- Ïební zásahy. V následujících letech se zpracovávaly nahodilé tûïby men ího rozsahu. V souãasné dobû se do porostních svûtlin vysazují jedle a oplocují se proti okusu. POZNÁMKA Od roku 966 probíhá v povodí Ráztoky (kam ãást území spadá) v zkumn vodohospodáfisk úkol. To bylo pfiíãinou zmen ení pûvodní rozlohy rezervace z roku 955. OdtûÏením svahû byla rezervace otevfiena od západu pûsobení vûtru, coï se projevilo rozvolnûním porostû. V roce 999 byly k rezervaci pfiiãlenûny zachovalé porosty na v chodním úboãí. BIBLIOGRAFIE 97 MAPA ÚZEMÍ strana 383 Ve vrcholové ãásti bohatû zmlazuje buk. Kapraì rezavá (Dryopteris pseudomas). CHKO BY

25 GEOLOGIE Úvalovité údolí v pramenné oblasti Sihelského potoka (pravostranná zdrojnice Mohelnice). Je to oblast klasického v voje vlastních godulsk ch vrstev. Pramenná oblast má mûlce modelovan povrch s velmi mírn m sklonem k severu, nev razné zvlnûní tvofií svahy potoãních teras. Celé území je pfiekryto mocn mi deluviálními hlinitokamenn mi usazeninami a je velmi zamokfiené. Bohaté kambizemû s oãky oglejení aï zra elinûní. KVùTENA Mozaika mokr ch a ra elinn ch luk nále- Ïejících pfieváïnû k vegetaci podsvazu Calthenion a svazu Caricion fuscae. Vzácnû a maloplo nû jsou vyvinuty porosty svazu Caricion davallianae (as. Eleocharitetum pauciflorae), Sphagno warnstorfianii-tomenthypnion a Sphagno recurvi-caricion canescentis. Nejcennûj ím druhem vázan m na zamokfiená místa s porosty ra eliníku (Sphagnum spp.) je rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), jejíï zdej í populace je nejpoãetnûj í na území CHKO Beskydy. V ivec bahenní (Pedicularis palustris) tvofiil je tû na poãátku devadesát ch let populaci ãítající nûkolik stovek rostlin, v posledních letech lze nalézt sotva nûkolik de- V ivec bahenní (Pedicularis palustris) patfií mezi ustupující mokfiadní druhy. ÚdrÏba pfiírodní památky spoãívá pfiedev ím v kosení a obnovû drobn ch tûnûk. sítek. Hojn je v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) a p. listenat (D. longebracteata). Území je stanovi tûm mnoha dal ích taxonû, vázan ch na podmáãené a ra elinné prostfiedí. Jsou to napfiíklad pfiesliãka pofiíãní (Equisetum fluviatile) a p. bahenní (E. palustre), karda bahenní (Crepis paludosa), sítina cibulkatá (Juncus bulbosus), ostfiice jeïatá (Carex echinata), o. prosová (C. panicea), o. Ïlutá (C. flava), o. bledavá (C. pallens), o. obecná (C. nigra), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), violka bahenní (Viola palustris), ãertkus luãní (Succisa pratensis), kozlík celolist (Valeriana simplicifolia), svízel bahenní (Galium palustre), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) a bahniãka chudokvûtá (Eleocharis quinqueflora). Bohatû je vyvinuto mechové patro tvofiené zejména ra eliníky a ploníky (Polytrichum spp.). Na su ích místech v okrajov ch ãástech území je moïno nalézt bukvici lékafiskou (Betonica officinalis), rozrazil lékafisk (Veronica officinalis), pupavu bezlodyïnou (Carlina acaulis), smilku tuhou (Nardus stricta), jalovec obecn (Juniperus communis) aj. památka Obidová Tfii kilometry severnû od hraniãního hfibetu Moravskoslezsk ch Beskyd v tûsné blízkosti rekreaãní oblasti Visalaje. Krásná pod Lysou horou (okres Fr dek-místek) ZVÍ ENA památka Obidová je vhodn m Ïivotním prostfiedím pfiedev ím bohaté fauny bezobratl ch a mnoha druhû men ích obratlovcû. Podrobnûj í prûzkum bezobratl ch nebyl proveden. Na lokalitû byli zji tûni je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), zmije obecná (Vipera berus), ãolek karpatsk (Triturus montandoni), ãolek horsk (T. alpestris), skokan hnûd (Rana temporaria) a kuàka Ïlutobfiichá (Bombina variegata). V potûãku Ïije vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus) a mladí pstruzi obecní potoãní (Salmo trutta m. fario). Rozlehlé zamokfiené údolí je souãástí biotopu ptákû a savcû vázan ch na okolní lesní porosty. Potravu tady nacházejí napfi. ãáp ãern (Ciconia nigra), kánû lesní (Buteo buteo), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), ostfiíï lesní (Falco subbuteo), pu tík obecn (Strix aluco), vla tovka obecná (Hirundo rustica), kos horsk (Turdus torquatus), krkavec velk (Corvus corax) m V mûra: 7,8 ha Vyhlá eno: 99 Spoleãenstva ra elinn ch luk s fiadou vzácn ch, ohroïen ch a zvlá tû chránûn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. VYUÎITÍ V minulosti bylo území hospodáfisky vyuïíváno pouze mírnou pastvou nûkolika kusû hovûzího dobytka a kosením. Vzhledem k nízké v Ïivné hodnotû se seno pouïívalo k podest lání. Pozdûji se na loukách intenzivnû pásly jalovice, coï po kodilo spoleãenstva; na mnoha místech úplnû vymizel bylinn porost. Zneãi tûní potûãku organick mi látkami z blízk ch objektû zpûsobilo vyhynutí dfiíve hojného raka fiíãního. V souãasné dobû se tu fiízenû hospodafií tak, aby se uchovaly biologické hodnoty území. Louky jsou pravidelnû koseny v pfiesnû stanovenou dobu. Souãástí péãe byla také obnova nûkolika tûní k rozmnoïování obojïivelníkû. MAPA ÚZEMÍ strana CHKO BY 48

26 CHKO Beskydy památka Ondrá ovy díry Jeskynní systém na rozeklaném temeni lysohorské rozsochy Luk ince, dva kilometry severozápadnû od vrcholu Lysé hory (33,4 m n. m.). Malenovice, Staré Hamry (okres Fr dek-místek) m V mûra: 4,50 ha Vyhlá eno: 990 Pfiíklad vzniku pseudokrasov ch (puklinov ch a rozsedlinov ch) jeskyní. Terénní deprese, závrty a skalní bloky rozseté po svazích jsou dûkazem úãinkû mrazu, ledu a gravitaãních pohybû v této oblasti. na a lámána soustavami rûznû se kfiíïících puklin a trhlin. Dal í v voj je spojen s periglaciálními pochody a svahov mi procesy. Tyto naru ené lavicovité vrstvy pískovcû byly vystaveny intenzivnímu mrazovému zvûtrávání a gravitaãnímu posunu hornin. Rozru ené bloky pískovcû pak sjíïdûly do údolí. Sesuvem odtrïen ch vrstev po poddajn ch blocích jílovcû a ledu vznikaly systémy puklinov ch chodeb i vût í dutiny. Pukliny byly mnohde pfiekryty jinou vrstvou pískovce a nakupen mi bloky, ãímï vznikly rûznû dlouhé a rûznû velké podzemní prostory. Povrch byl zarovnán pokryvn mi hlínami a vegetací. Územím pfiírodní památky prochází neostrá hranice mezi kambizemûmi a horsk mi podzoly. V obou pfiípadech jsou pro tyto v ky pfiíznaãné malá mocnost pûd, stfiednû bohat obsah Ïivin a znaãná skeletovitost. Délka nûkolika zdej ích jeskyní se pohybuje od 8 do 7 m, hloubka dosahuje 34,5 m. ObtíÏnû prûlezné pukliny rozestupujících se blokû pískovcû jsou pomûrnû úzké, krátké, bez krápníkové v zdoby. Jejich v voj nebyl je tû ukonãen a dochází k posunu kamenn ch blokû a k fiícení. Proto jsou vefiejnosti nepfiístupné. tis villosa), papratka samiãí (Athyrium filix-femina) ap. horská (A. distentifolium), bika lesní (Luzula sylvatica), borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium), Èavel kysel (Oxalis acetosella) a zlatob l obecn (Solidago virgaurea). ZVÍ ENA V jeskyních Ïije mnoïství bezobratl ch ÏivoãichÛ, úkryt v nich hledají také drobní savci. KaÏdoroãnû tu zimuje netop r velk (Myotis myotis), a stfiídavû n. vousat (M. mystacinus), n. vodní (M. daubentonii), n. fiasnat (M. nattereri) a n. brvit (M. emarginatus). LESNICTVÍ Smrkové mezernaté umûle zaloïené porosty na kamenit ch aï balvanit ch pûdách se nacházejí pfieváïnû ve fázi tyãovin. V úzkém pruhu kolem vchodu do jeskynû rostou zakrslé formy dfievin. Jen v jiïní ãásti území je na malé v mûfie pfiiãlenûna smí ená buková kmenovina. Intenzivní lesnické vyuïití se nepfiedpokládá, pouze v pfiíznivûj ích terénních podmínkách budou moïné zásahy ve prospûch stanovi tnû vhodn ch dfievin. VYUÎITÍ Vchod do jeskynû je uzavfien mfiíïí, jednak z bezpeãnostních dûvodû, jednak pro klid netop rû. BIBLIOGRAFIE 364 GEOLOGIE Území náleïí k centrální oblasti v voje godulsk ch vrstev, ve kter ch se stfiídají mocné glaukonitické vrstvy pískovcû s vrstvami jílovcû a slepencû. Vznik pseudokrasov ch jeskyní je v sledkem druhé a tfietí fáze tfietihorního v voje, kdy byla celá souvrství tektonick mi pohyby rûznû deformová- KVùTENA Umûle zaloïené porosty s pfievahou smrku (Picea abies), vtrou en m jefiábem (Sorbus aucuparia) a bukem (Fagus sylvatica). Podrost tvofií napfi. tfitina chloupkatá (Calamagros- Vstup do jeskynû. Pravidelnû zde zimuje netop r velk (Myotis myotis). CHKO BY

27 GEOLOGIE Svah modelovan tekoucí vodou je zvlnûn zamokfien mi úpady drobn ch prameni È zdrojnic potoka Jamník. Území leïí na rozhraní godulsk ch a istebàansk ch vrstev. Stfiednû bohaté kambizemû. KVùTENA Horní a stfiední ãást území zaujímají spoleãenstva podmáãen ch stanovi È tfiídy Scheuchzerio-Caricetea Ústup hospodáfiské ãinnosti je provázen zarûstáním plochy náletov mi dfievinami. Hofiec tolitovit (Gentiana asclepiadea) je bûïn m druhem opu tûn ch hfiebenov ch luk a pastvin. fuscae. Vyznaãují se vysokou pokryvností mechového patra tvofieného pfiedev ím ra eliníky (Sphagnum subnitens, S. nemoreum, S. robustum, S. palustre) a ploníkem obecn m (Polytrichum commune). Bylinné patro tvofií napfi. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), pfiesliãka lesní (Equisetum sylvaticum) ap. bahenní (E. palustre), ostfiice prosová (Carex panicea), o. obecná (C. nigra), o. Ïlutá (Carex flava agg.), o. jeïatá (C. echinata), violka bahenní (Viola palustris), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium) a pcháã bahenní (Cirsium palustre). Hojn je prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), p. listenat (D. longebracteata) a meãík stfiechovit (Gladiolus imbricatus). Spoleãenstva níïe leïících su - ích ãástí inklinují ke krátkostébeln m smilkov m loukám a pastvinám svazu Violion caninae s nûkter mi druhy svazu Vaccinion. Travinobylinné porosty jsou tvofieny mj. smilkou tuhou (Nardus stricta), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), kostfiavou ãervenou (Festuca rubra) a k. ovãí (F. ovina), borûvkou ãernou (Vaccinium myrtillus), tfiezalkou památka PodgrúÀ památka leïí severov chodnû od obce Staré Hamry v podhfiebenové ãásti rozsochy Kozlena-GrúÀ. Staré Hamry (okres Fr dek-místek) skvrnitou (Hypericum maculatum), mochnou nátrïníkem (Potentilla erecta) a pryskyfiníkem prudk m (Ranunculus acris). Nápadné jsou trsy hojného hofice tolitovitého (Gentiana asclepiadea). Roste tu jedna z nejvût ích populací brusinky (Rhodococcum vitis-idaea) a jediná pûvodní populace klikvy bahenní (Oxycoccus palustris) v CHKO Beskydy. Plocha je fiídce porostlá dfievinn m náletem smrku (Picea abies), bfiízy (Betula pendula), vrby jívy (Salix caprea) a vrby popelavé (S. cinerea). ZVÍ ENA Z lokality jsou známy pouze bûïnûj í druhy m V mûra:,07 ha Vyhlá eno: 990 Vrchovi tní louka s vzácn mi a chránûn mi druhy rostlin. hmyzu. Z obratlovcû tu Ïijí mj. skokan hnûd (Rana temporaria), je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), vzácnû zmije obecná (Vipera berus). VYUÎITÍ Území bylo vypásáno ovcemi, stáda ovcí tudy byla téï prohánûna na jiné pastviny. Po zániku hospodafiení zaãalo území hustû zarûstat náletem, zejména smrkov m. Hromadûní stafiiny zhor ovalo podmínky pro citlivé druhy rostlin. V souãasné dobû je území opût fiízenû koseno, je odstraàován dfievinn nálet. MAPA ÚZEMÍ strana CHKO BY 50

28 CHKO Beskydy památka Pod Jurá kou Silnû podmáãená louka na úpatí prudkého svahu vrchu Kotelnice na levém svahu hlubokého údolí potoka Knûhynû. Nachází se v blízkosti silnice Prostfiední Beãva Pustevny. Horní Beãva (okres Vsetín) m V mûra:,00 ha Vyhlá eno: 95 V dobû vyhlá ení jediná známá lokalita rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) v Pobeãví. Malá v mûra, zánik hospodafiení a odvodnûní okolních luk vedly k úplnému vymizení rosnatky. Hlavním pfiedmûtem ochrany se tak stalo zachování mokfiadního spoleãenstva organismû. GEOLOGIE Protáhlé území ve stfiedu pruhu istebàansk ch vrstev leïí pfii jiïním okraji Radho Èské hornatiny. Témûfi rovinat povrch, kter pokr vají tûïké glejové pûdy, se mírnû sklání k západu a nese znaky ploch ch náplavov ch kuïelû. KVùTENA Travinobylinná spoleãenstva svazu Calthion. Souãástí porostu je skfiípina lesní (Scirpus sylvaticus), blatouch bahenní (Caltha palustris), pfiesliãka bahenní (Equisetum palustre), tírovník baïinn (Lotus uliginosus), tuïebník jilmov (Filipendula ulmaria), kohoutek luãní (Lychnis flos-cuculi), pcháã potoãní (Cirsium rivulare), p. zelinn (C. oleraceum), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), ostfiice prosová (Carex panicea), o. obecná (C. nigra) a suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium). Roste tu zvlá tû chránûn prstnatec listenat (Dactylorhiza longebracteata), p. májov (D. majalis), kru tík bahenní (Epipactis palustris) a meãík stfiechovit (Gladiolus imbricatus). ZVÍ ENA Soustavnûji byli na lokalitû studováni pouze mot li, nejcennûj í jsou nálezy baïinn ch druhû z ãeledi trávniãkovit ch (Elachistidae), dále perleèovce kopfiivového (Brenthis ino), hnûdáska rozrazilového (Melitaea diamina) a ohniváãka modrolemého (Lycaena hippothoe). Nûkolika tûnûk vyuïívají k rozmnoïování kuàka Ïlutobfiichá (Bombina variegata) a ãolek horsk (Triturus alpestris). VYUÎITÍ Snahy o zúrodnûní podmáãeného pozemku dokládají doposud zachovalé odvodàovací struïky. Od doby vyhlá ení ochrany zûstal pozemek ladem, coï se projevilo v zásadní zmûnû vegetace. V devadesát ch letech bylo obnoveno kosení a byly vyhloubeny drobné tûàky pro rozmnoïování oboj- ÏivelníkÛ. Podmáãené území pfiírodní památky leïí v pruhu podél zalesnûného svahu. Na pfiíhodn ch stanovi tích rozkvétají desítky meãíkû stfiechovit ch (Gladiolus imbricatus). CHKO BY 5 35

29 GEOLOGIE Území zaujímá spodní ãást severov chodnû orientovan ch svahû jedné z rozsoch Lysé hory Luk ince. Je to oblast stfiední ãásti v voje vlastních godulsk ch vrstev. Mírné, fluviálnû modelované svahy jsou zvlnûny dvûma mûlk mi záfiezy a úpady pfiítokû potoka Satiny. Na svazích se vyvinuly hluboké kambizemû, v okolí pramenû zamokfiené. KVùTENA Stfiednû vzrûstná horská louka podsvazu Polygalo-Cynosurenion. Travní po- rost je tvofien napfi. kostfiavou ãervenou (Festuca rubra), tomkou vonnou (Anthoxanthum odoratum), tfieslicí prostfiední (Briza media) a troj tûtem Ïlutav m (Trisetum flavescens). Dal ími druhy spoleãenstva jsou vítod obecn (Polygala vulgaris), zvoneãník klasnat (Phyteuma spicatum), pupava bezlodyïná (Carlina acaulis), jarmanka obecná (Astrantia major), prvosenka vy í (Primula elatior), violka Rivinova (Viola riviniana), pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea), vstavaã muïsk (Orchis mascula) avemeník dvoulist (Platanthera bifolia). Velmi nápadn je v dobû kvûtu (koncem kvûtna) fiefii - niãník HallerÛv (Cardaminopsis halleri). V CHKO Beskydy roste jen na nûkolika málo místech. V horní ãásti území, v okolí svahového prameni tû a podél pramenné struïky, je vyvinuta vegetace podsvazu Calthenion s prstnatcem májov m (Dactylorhiza majalis), pcháãem bahenním (Cirsium palustre), p. potoãním (C. rivulare), blatouchem bahenním (Caltha palustris) a skfiípinou lesní (Scirpus sylvaticus). památka Pod Luk incem Kvûtnaté louky nad údolím fiíãky Satiny, km jihov chodnû od Malenovic. Malenovice (okres Fr dek-místek) m V mûra:,09 ha Vyhlá eno: 975 Hlavním pfiedmûtem ochrany byla populace hofice bezlodyïného (Gentiana acaulis). Poãátkem 80. let vymizel, chránûna zûstává druhovû bohatá kvûtnatá horská louka s chránûn mi druhy rostlin. památka je vyhlá ena na ãásti bezlesé enklávy v Lysohorské hornatinû. Vstavaã muïsk (Orchis mascula) roste od níïin do hor, na loukách, pastvinách i ve svûtl ch lesích. ZVÍ ENA Podmínky k Ïivotu a rozmnoïování tady nachází mlok skvrnit (Salamandra salamandra) a skokan hnûd (Rana temporaria). Na su ích místech je hojná je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). VYUÎITÍ Travinobylinná spoleãenstva jsou doposud obhospodafiována jako jednoseãné horské louky. Po v stavbû velkého rekreaãního centra v blízkosti pfiírodní památky dramaticky vzrostla náv tûvnost. Poãátkem osmdesát ch let hofiec bezlodyïn, atraktivní a nápadná skalniãka, definitivnû vymizel ze své jediné beskydské lokality. BIBLIOGRAFIE CHKO BY 5

30 rezervace PoledÀana Dolní ãást západního svahu Okrouhlice (83,5 m n. m.) nad potokem PoledÀanou. Území se nachází asi 4 km jiïnû od vrcholu Lysé hory. Staré Hamry (okres Fr dek-místek) GEOLOGIE PodloÏí je fiazeno ke stfiední ãásti v voje vlastních godulsk ch vrstev (lavicovité pískovce s polohami jílovcû). Vodou modelované nerozbrázdûné svahy jsou pfiekryté svahovinami, pfii patû svahu u potoka m V mûra: 5,94 ha Vyhlá eno: 955 Typick porost kamenit ch a silnû skeletovit ch svahû Lysohorské hornatiny v hluboce zafiíznut ch údolích. Území bylo vybráno profesorem Zlatníkem jako ukázková fytocenologická plocha. jsou hojnûj í zvûtraliny a balvanové sutû. Bohaté mezotrofní kambizemû. KVùTENA Spoleãenstva kvûtnat ch buãin podsvazu Eu- -Fagenion a suèov ch a roklino- v ch lesû svazu Tilio-Acerion. PfievaÏující dfievinou je buk (Fagus sylvatica) provázen javorem klenem (Acer pseudoplatanus), v nejv e poloïen ch ãástech roste smrk (Picea abies). Vtrou enû pfiistupují jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia) a jasan ztepil (Fraxinus excelsior). Kefiové patro je slabû vyvinuto a tvofií jej zmlazující buk lesní, bez ãerven (Sambucus racemosa) a l kovec vonn (Daphne mezereum). Zato bylinné patro má vysokou pokryvnost s mnoïstvím kapradin papratkou samiãí (Athyrium filix-femina), kapradí rozloïenou (Dryopteris dilatata), kapradí samcem (Dryopteris filix-mas) a kapradinou laloãnatou (Polystichum aculeatum). V raznû jsou roz ífieny druhy kvûtnat ch buãin kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a k. cibulkonosná (D. bulbifera), svízel vonn (Galium odoratum), pitulník Ïlut (Galeobdolon luteum), ba- CHKO Beskydy Ïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), samorostlík klasnat (Actaea spicata), ãarovník alpsk (Circaea alpina), net kavka nedûtklivá (Impatiens noli- -tangere), plicník tmav (Pulmonaria obscura) a alvûj lepkavá (Salvia glutinosa). ZVÍ ENA Kromû mûkk Û nebyli zdej í bezobratlí soustavnûji studováni. V porostech byli pozorováni ãáp ãern (Ciconia nigra), krahujec obecn (Accipiter nisus), vãelojed lesní (Pernis apivorus), holub hfiivnáã (Columba palumbus), pu tík obecn (Strix aluco), kalous u at (Asio otus), Ïluna edá (Picus canus), datel ãern (Dryocopus martius), krkavec velk (Corvus corax), ofie ník kropenat (Nucifraga caryocatactes), oupálek dlouhoprst (Certhia familiaris), kos horsk (Turdus torquatus) a pûvu ka modrá (Prunella modularis). Vhodné podmínky v buãinách na li napfiíklad lasice kolãava (Mustela nivalis), kuna lesní (Martes martes), jezevec lesní (Meles meles), veverka obecná (Sciurus vulgaris), jelen lesní (Cervus elaphus). Vzácnû prochází rezervací rys ostrovid (Lynx lynx). LESNICTVÍ Po vûtrné kalamitû v roce 969 a následující nahodil ch tûïbách se zmen ila pûvodní v mûra pfiirozeného lesa ve vrcholové partii Okrouhlice. Porost se zaãíná postupnû diferencovat do sloïitûj í porostní v stavby. Podle stupnû zakmenûní skupinovitû i jednotlivû zmlazují buk a klen. VYUÎITÍ Porosty jsou od vyhlá ení bez trvalého hospodáfiského vyuïití. V minulosti se dfievo tûïilo pouze neplánovanû, nahodile. POZNÁMKA V minulosti byl podán návrh na zmen ení v mûry na 8,63 ha, na kalamitou nepo kozen zbytek rezervace. MAPA ÚZEMÍ strana 38 Spodní hranici pfiírodní památky tvofií potok PoledÀana s korytem zafiíznut m do pískovcû godulsk ch vrstev. CHKO BY

31 GEOLOGIE Oblast v voje godulského paleogenu s vrstevním sledem zahájen m vrstvami podmenilitov mi, dále menilitov mi a krosnûnsk mi s oãky cieïkowick ch pískovcû. Mírné svahy jsou u prvních dvou ploch pfiekryté vlhk mi deluvii, mírn svah tfietí plochy pod temenem hfibítku odoln ch pískovcû pokr vá mûlké suché kamenité deluvium. Sedimenty jsou pokryty kambizemûmi. KVùTENA Na první plo e pfievaïují spoleãenstva mezofilních luk tfiídy Arrhenatheretea, jsou doplnûna spoleãenstvy svazu Caricion fuscae a podsvazu Calthenion. Poãátkem léta plocha rozkvétá nûkolika stovkami rostlin meãíku stfiechovitého (Gladiolus imbricatus). Hojn je také prstnatec listenat (Dactylorhiza longebracteata), p. májov (D. majalis), vstavaã muïsk (Orchis mascula) ahadí mord nízk (Scorzonera humilis). BûÏn mi druhy jsou blatouch bahenní (Caltha palustris), ostfiice prosová (Carex panicea), o. obecná (C. nigra), o. Ïlutá (C. flava), pcháã potoãní (Cirsium rivulare) a p. bahenní (C. palustre). Mimo podmáãené plochy roste napfi. kopretina bílá (Leucanthemum vulgare agg.), bukvice lékafiská (Betonica officinalis), bradáãek vejãit (Listera ovata), tfiezalka skvrnitá (Hypericum maculatum) aj. Druhou plochu pokr vají spoleãenstva svazu Caricion fuscae, maloplo nû Sphagno recurvi- -Caricion canescenstis. Bylinn porost je tvofien napfi. prstnatcem listenat m, p. májov m, kru tíkem bahenním (Epipactis palustris), ostfiicí prosovou, o. obecnou, o. Ïlutou, o. zobánkatou (C. rostrata) a meãíkem obecn m. Îivotaschopnou populaci vytváfií vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), hojn B valá spolková pastvina (Poskla 3) s bohat m v skytem jalovce. je v ivec ladní (Pedicularis sylvatica). Je tû do poloviny devadesát ch let zde byla pozorována rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Mechové patro je dobfie vyvinuto, tvofií jej pfiedev ím ra eliníky (Sphagnum spp.) a ploníky (Polytrichum spp.). Na tfietí plo e je vyvinuto druhotné spoleãenstvo s nízk m poãtem druhû. Z dfievin pfievládá jalovec obecn (Juniperus communis) vytváfiející hust porost, doprovází jej jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia), ojedinûle borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrk (Picea abies) V podrostu je hojná borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus) a vfies obecn (Calluna vulgaris) tvofiící souvislé porosty. Souãástí bylinného patra je pupava bezlodyïná (Carlina acaulis), rozrazil lékafisk (Veronica officinalis), violka psí (Viola canina), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), vítod obecn (Polygala vulgaris), jestfiábník zední (Hieracium murorum) aj. památka Poskla Tfii samostatné plochy na mírnû uklonûném severním svahu vrchu Poskla, pfiibliïnû jeden kilometr severnû od centra obce Hutisko-Solanec. Hutisko, Solanec (okres Vsetín) ZVÍ ENA Inventarizaãní prûzkum bezobratl ch nebyl dosud proveden. Vlhká stanovi tû osídlují mlok skvrnit (Salamandra salamandra), skokan hnûd (Rana temporaria) a kuàka Ïlutobfiichá (Bombina variegata). V echny tfii plochy jsou souãástí pestré kulturní krajiny s loukami, pastvinami a podhorsk mi lesy, Ïijí na nich bûïné i vzácnûj í druhy obratlovcû, napfi. je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), uïovka obojková (Natrix natrix), zmije obecná (Vipera berus), po tolka obecná (Falco tinnunculus), kánû lesní (Buteo buteo), hrdliãka divoká (Streptopelia turtur), datel ãern (Dryocopus martius), veverka obecná (Sciurus vulgaris) aj. VYUÎITÍ Mezofilní louka byla aï do poãátku sedmdesát ch let malov robnû vyuïívána jako jednoseãná louka. Od roku 976 se datují asanaãní zásahy m V mûra:,43 ha Vyhlá eno: 989 Pfiedmûtem ochrany je zachování rozliãn ch typû nelesních spoleãenstev vázan ch na geomorfologii terénu a vodní reïim. První plochu pokr vá druhovû bohatá podmáãená aï mezofilní louka, druhou pak malé ra elini tû, které ve spodní ãásti pfiechází v ra elinnou a smilkovou louku. Tfietí plocha na pfiíkfiej ím svahu pod vrcholem Poskly hostí charakteristické druhotné spoleãenstvo na mûlk ch, Ïivinami chud ch kysel ch pûdách s jalovcem, vfiesem a borûvkou. státní ochrany pfiírody spoãívající v likvidaci náletu. Ra elinná plocha aï do osmdesát ch let slouïila extenzivní malov robû ke sklizni píce. Tfietí plocha byla aï do konce edesát ch let spolkovou pastvinou, následnû zûstala ladem. Soustavná péãe o celé ZCHÚ od roku 994 spoãívá v odstraàování náletov ch dfievin a pravidelném kosení koncem léta. MAPA ÚZEMÍ strana CHKO BY 54

32 CHKO Beskydy Národní pfiírodní rezervace GEOLOGIE Ojedinûl v choz tfietihorních (paleogenních) hrubû zrnit ch pískovcû a drobnozrn ch slepencû svrchních vrstev soláàsk ch, vypreparovan ch kvartérní denudací. Pískovce tu leïí ve velmi hrub ch lavicích zrnotokû aï turbiditû o mocnosti mnoha metrû. Vrcholová ãást Hradiska je Pulãín- -Hradisko Jeden kilometr severnû od obce Pulãín se v Makytské hornatinû vypínají nápadné Pulãínské skály. Spolu s vrcholem Hradiska (773, m n. m.), vãetnû jeho prudk ch svahû a v lese ukryt ch skalních útvarû tvofií území NPR. Pulãín (okres Vsetín) m V mûra: 7,73 ha Vyhlá eno: 989 Nejvût í skalní mûsto v pískovcích moravské ãásti Moravsko-slovensk ch Karpat je tvofieno drobn mi i rozsáhl mi skalními stûnami, bloky, kamenn m mofiem, sutûmi a dal ími pseudokrasov mi jevy. V ãásti lesních porostû je zachována pfiirozená druhová skladba. tvofiena pískovcovou plo inou o délce 50 m a ífice 80 m. Ta je ãlenûna puklinami, jejichï roz ifiováním vznikají prota- Ïené deprese, sufózní závrty a izolované skalní vûïe. Plo ina je omezena mrazov mi sruby a denudaãními svahy. Nejnápadnûj í jsou dvû vypreparované rovnobûïnû k jihozápadu vybí- hající lavice, tvofiící aï 0 m vysokou skalní stûnu. U paty jsou zakonãeny v razn mi skalami, znám mi jako Zkamenûl kostel a Ludmilina skála. Lavice vystupují v délce asi 50 m a asi uprostfied svahu Hradiska jsou ukonãeny vût í skalní skupinou Zámãisko. Obdobn charakter má také solitérní hfibítek na severozápadû. Vlastní vrchol je obklopen vûncem skal ve tvaru koruny. Bloky znaãn ch rozmûrû se sunou svahem a vytváfiejí nakupeniny, na trhlinách a puklinách s jeskynûmi. NíÏe po svazích jsou na sesuvu roztrou eny jednotlivé bloky znaãn ch rozmûrû. Ve vodorovn ch vrstvách jsou vyvinuty aï 0 m hluboké pukliny a skalní mûsto. Pfievládají mezotrofní kambizemû. KVùTENA Zbytky kvûtnat ch buãin podsvazu Eu-Fagenion. Hlavními dfievinami stromového patra jsou buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bûlokorá (Abies alba), na skalních blocích roste pûvodní borovice lesní (Pinus sylvestris) s jefiábem ptaãím (Sorbus aucuparia), vtrou- en je smrk ztepil (Picea abies) a javor klen (Acer pseudoplatanus). Podrost tvofií kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), rozrazil horsk (Veronica montana), Ïindava evropská (Sanicula europaea), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), pitulník horsk (Galeobdolon montanum), papratka samiãí (Athyrium filix-femina), kapraì samec (Dryopteris filix-mas) a svízel vonn (Galium odoratum). Na kyselej ích stanovi tích roste pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium), Èavel kysel (Oxalis acetosella), borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), vranec jedlov (Huperzia selago), plavuà vidlaãka (Lycopodium clavatum) a p. puãivá (L. annotinum). V umûle zalo- Ïen ch jehliãnat ch porostech pfievaïuje smrk s pfiímûsí douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii). Lokalita je velmi cenná z hlediska v skytu skalních druhû mechorostû, li ejníkû a fias. Travinobylinná spoleãenstva (b valé pastviny) na svahov ch (deluviálních) hlínách mají povahu zarûstajících luk s fiadou teplomiln ch druhû rostlin. Rostou tady napfi. zvonek broskvoàolist (Campanula persicifolia), Skalní podloïí je ve vrcholové zalesnûné ãásti rozbrázdûno hlubok mi puklinami. CHKO BY

33 pupava bezlodyïná (Carlina acaulis), svízelka lysá (Cruciata glabra), jehlice trnitá (Ononis spinosa), silenka nicí (Silene nutans), jalovec obecn (Juniperus communis), smilka tuhá (Nardus stricta), vstavaã muïsk (Orchis mascula), prstnatec bezov (Dactylorhiza sambucina), kruãinka barvífiská (Genista tinctoria) a ãiãorka pestrá (Securigera varia). Vzácn je modfienec chocholat (Muscari comosum). Podél pramenn ch struïek je vyvinuta vegetace svazu Calthion s blatouchem bahenním (Caltha palustris), skfiípinou lesní (Scirpus sylvaticus), prstnatcem májov m (Dactylorhiza majalis), mátou dlouholistou (Mentha longifolia) a pcháãem bahenním (Cirsium palustre). Pfiechod ve skalní stûny lemují porosty hasivky orliãí (Pteridium aquilinum). V území roste celá fiada hub, mj. rezavec ikm (Inonotus obliquus), r. uzlinat (I. nodulosus), bránovitec jedlov (Trichaptum abietinum), krásnopórka mlynáfika (Albatrellus ovinus), k. kozí noha (A. pescaprae), hfiib borov (Boletus pinophilus), i kovec ãern (Strobilomyces strobilaceus), muchomûrka jízlivá (Amanita virosa) a m. afránová (A. crocea). ZVÍ ENA Na slunn ch stráních pod skalami a ve star ch lesních porostech se dafií bezobratl m. MÛÏeme pozorovat batolce duhového (Apatura iris), otakárka fenyklového (Papilio machaon), majku obecnou (Meloe proscarabaeus), zdobence skvrnitého (Trichius fasciatus), roháãka Ceruchus chrysomelinus. Zamokfiené plo- epíãek mochnovit (Aremonia agrimonoides) se u nás vyskytuje pouze ve v chodní ãásti karpatské oblasti. 3 Skalní podloïí je ve vrcholové zalesnûné ãásti vlivem hlubinného plouïení rozbrázdûno hlubok mi puklinami. chy ob vají mlok skvrnit (Salamandra salamandra), kuàka Ïlutobfiichá (Bombina variegata) a ropucha obecná (Bufo bufo), slunné skalní v chozy vyhovují plazûm je tûrce obecné (Lacerta agilis), je tûrce Ïivorodé (Zootoca vivipara), slep i kfiehkému (Anguis fragilis), zmiji obecné (Vipera berus). Ve star ch porostech Ïijí vzácn strakapoud bûlohfibet (Dendrocopos leucotos), s. mal (D. minor), datel ãern (Dryocopus martius), krutihlav obecn (Jynx torquilla), ãáp ãern (Ciconia nigra), jefiábek lesní (Bonasa bonasia), holub doupàák (Columba oenas), sluka lesní (Scolopax rusticola), ostfiíï lesní (Falco subbuteo), lejsek mal (Ficedula parva). Jeskynû a skalní tûrbiny vzácnû ob vají vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros), netop r u at (Plecotus auritus), n. velk (Myotis myotis) a n. brvit (M. emarginatus). LESNICTVÍ Star í porostní skupiny ve vûku let se blíïí pfiirozené druhové skladbû. Na balvanit ch a suèov ch stanovi tích se objevují zakrslé formy buku, na skalních blocích v extrémních podmínkách je schopna pfieïívat pouze borovice lesní a jefiáb ptaãí. Mlad í umûle zaloïené porosty jsou vût inou smrkové. VYUÎITÍ V minulosti bylo území velmi rozmanitû a pomûrnû intenzivnû vyuïíváno. Nejnápadnûj í jsou zmûny v lesních porostech pfievod na smrkové monokultury anebo pastevectvím odlesnûná skalní ostruha v jiïní ãásti. Ve skalách tradiãnû tábofií trampové a horolezci (bez povolení). Vysoká náv tûvnost se mimo jiné projevuje erozí nestabilního pískovcového podkladu. V jiïní ãásti skal a na pastvinû pod nimi byl odstranûn nálet. Byly upraveny pfiístupové trasy. Ustupující druhy dfievin jsou chránûny proti zvûfii. POZNÁMKA Souãástí NPR je archeologická památka sídli tû lidu popelnicov ch polí s nálezy z doby bronzové, kultury luïické, laténské a slovanské. Ve stfiedovûku tady stál skalní hrad Pulãín, zachovaly se pouze ve skále vytesané schody. BIBLIOGRAFIE 95, 60, 364 MAPA ÚZEMÍ strana CHKO BY 56

34 CHKO Beskydy Národní pfiírodní rezervace GEOLOGIE Vrcholové partie Radho tû jsou tvofieny blokem vlastních godulsk ch vrstev ve velmi mocném v voji. Severní svah je zejména v pramenné oblasti Radho tnice pokryt strïemi, vyplnûn mi bloky a balvanit mi sutûmi charakteru kamenn ch proudû. RovnûÏ pfieváïná ãást území mimo strïe je pfiekryta balvanit m suèov m plá - Radho È Na severním svahu nejznámûj í beskydské hory Radho È (9 m n. m.) se nachází stejnojmenná NPR. Zaujímá velmi prudk ãelní svah Moravskoslezsk ch Beskyd v délce,8 km. NejbliÏ ími mûsty jsou RoÏnov pod Radho - tûm a Fren tát pod Radho tûm. Trojanovice (okres Nov Jiãín) V mûra: 44,93 ha Vyhlá eno: 955, m pfiehlá eno 989 Rozsáhl komplex porostû charakteristick pro vrcholové ãásti Radho Èské hornatiny Moravskoslezsk ch Beskyd. Ve vrcholov ch polohách severních a severov chodních svahû jsou lesy vystaveny nepfiízniv m klimatick m vlivûm, zejména vûtru, snûhu a námraze. tûm a velmi mûlce zvûtralinami. V razné jsou stopy hlubinného plouïení. Znaãnû skeletovité kambizemû pfiecházejí v horních partiích v podzoly. KVùTENA Kvûtnaté buãiny podsvazu Eu-Fagenion. Hlavní dfievinou je buk lesní (Fagus sylvatica), provází jej javor klen (Acer pseudoplatanus), vzácná je jedle bûlokorá (Abies alba). Souãástí bylinného podrostu je svízel vonn (Galium odoratum), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), violka lesní (Viola reichenbachiana), pitulník horsk (Galeobdolon montanum), rozrazil horsk (Veronica montana), bukovinec kapraìovit (Gymnocarpium dryopteris) a vrbina hajní (Lysimachia nemorum). Zhruba ve v ce 800 m n. m. zaãínají v podrostu pfiib vat druhy plo nû nejvût ích acidofilních buãin a jedlin svazu Luzulo-Fagion tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), bika hajní (Luzula luzuloides), lipnice bûlavá (Poa nemoralis), jestfiábník zední (Hieracium murorum), Èavel kysel (Oxalis acetosella), bukovinec osladiãovit (Phegopteris connectilis), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus) aj. V nejvy ích polohách jsou vyvinuta spoleãenstva montánních aï supramontánních kapradinov ch smrãin svazu Athyrio alpestris-piceion. Ve stromovém patfie pfievládá smrk (Picea abies), hojn je jefiáb (Sorbus aucuparia), pfiímûs tvofií buk a klen. Dominantou bylinného patra je papratka horská (Athyrium distentifolium) a dále jsou pfiítomny druhy vázané na nejvy í polohy: sedmikvítek evropsk (Trientalis europaea), ãípek objímav (Streptopus amplexifolius), bika lesní (Luzula sylvatica) a kyseláã horsk (Acetosa alpestris). Rostou tu téï druhy vysokobylinn ch niv kamziãník rakousk (Doronicum austriacum), k chavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum) a mléãivec alpsk (Cicerbita alpina). Hluboké erozní r hy horsk ch potokû s prudk mi úboãními svahy porûstají vlhké suèové a roklinové lesy svazu Tilio- -Acerion s udatnou lesní (Aruncus vulgaris), ÏluÈuchou orlíãkolistou (Thalictrum aquilegifolium), fiefii nicí kfiivolakou (Cardamine flexuosa), ãarovníkem prostfiedním (Circaea intermedia), net kavkou nedûtklivou (Impatiens noli-tangere), zimolezem ãern m (Lonicera nigra), rybízem alpínsk m (Ribes alpinum), rûïí pfievislou (Rosa pendulina) a ãesnekem hadím (Allium victorialis). Pomûrnû vysoko (aï do 800 m n. m.) vystupují na tûrkovité suti podél roklí mûsíãnicové javofiiny Lunario-Aceretum s dominantní Masiv Radho tû od severu. CHKO BY

35 mûsíãnicí vytrvalou (Lunaria rediviva), dále s baïankou vytrvalou (Mercurialis perennis), kakostem smrdut m (Geranium robertianum), kopfiivou dvoudomou (Urtica dioica) a popencem obecn m (Glechoma hederacea). SuÈové lesy jsou bohaté na jarní kvetoucí druhy. Roste tady snûïenka podsnûïník (Galanthus nivalis), sasanka pryskyfiníkovitá (Anemonoides ranunculoides), piïmovka mo usová (Adoxa moschatellina), dymnivka dutá (Corydalis cava) a zapalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalictroides). Západokarpatsk subendemit kyãelnice Ïláznatá (Dentaria glandulosa) tu má nejv e poloïenou lokalitu (000 m n. m.) v západní ãásti Moravskoslezsk ch Beskyd. Cenná je pfiítomnost omûje tuhého moravského (Aconitum firmum subsp. moravicum). ZVÍ ENA Dobré podmínky k rozmnoïování zde mají mlok skvrnit (Salamandra salamandra) a kuàka Ïlutobfiichá (Bombina variegata). Na lesních okrajích Ïije je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). Zmije obecná (Vipera berus) se vyskytuje v ãerné i hnûdé formû. Byli zde pozorováni napfiíklad krahujec obecn (Accipiter nisus), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), ostfiíï lesní (Falco subbuteo), jefiábek lesní (Bonasa bonasia), luka lesní (Scolopax rusticola), s ãek obecn (Athene noctua), kalous u at (Asio otus), s c rousn (Aegolius funereus), kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum), Ïluna zelená (Picus viridis), datel ãern (Dryocopus martius), strakapoud bûlohfibet (Dendrocopos leucotos), s. mal (D. minor), krutihlav obecn (Jynx torquilla), skfiivan lesní (Lullula arborea), ofie ník kropenat (Nucifraga caryocatactes), kos horsk (Turdus torqatus), lejsek mal (Muscicapa parva), pûvu ka modrá (Prunella modularis) a konipas horsk (Motacilla cinerea). Krkavec velk (Cor- V silnû vyvinutém bylinném patfie je hojná kapraì podobná (Dryopteris expansa). 3 Vzácn seversk druh my ivka horská (Sicista betulina) se ostrûvkovitû vyskytuje také v Moravskoslezsk ch Beskydech. vus corax) zhruba v padesát ch letech 0. století v oblasti vymizel, od sedmdesát ch let je opût pozorován kaïdoroãnû. Tetfiev hlu ec (Tetrao urogalus) byl je - tû v první polovinû 0. století hojn m obyvatelem Radho Èské hornatiny. Napfiíklad v roce 958 bylo ve zdej í oblasti známo devût tokani È. V posledních desetiletích byl tetfiev pozorován jen ojedinûle a v souãasné dobû v rezervaci jiï pravdûpodobnû neïije. Z drobn ch savcû ob vají území napfiíklad jeïek v chodní (Erinaceus concolor), rejsek mal (Sorex minutus) r. horsk (S. alpinus), rejsec vodní (Neomys fodiens), r. ãern (N. anomalus), lasice kolãava (Mustela nivalis), l. hranostaj (M. erminea), kuna lesní (Martes martes) a k. skalní (M. foina), hrabo ík podzemní (Microtus subterraneus), my ivka horská (Sicista betulina). Rys ostrovid (Lynx lynx) byl ojedinûle v oblasti Radho tû pozorován pfied rokem 900. PÛvodní beskydská populace byla vyhubena a rysi, ktefií se v Beskydech objevili po roce 9, pocházejí ze stfiedoslovensk ch hor. V posledních desetiletích jsou k dispozici vzácná pozorování pobytov ch znakû rysa z okolí NPR. Obdobnû koãka divoká (Felis sylvestris) vymizela ze zdej í oblasti je tû pfied rokem 900. Údaje o jejím pozdûj ím pozorování v Radho Èské hornatinû jsou neovûfiené a velmi pochybné. LESNICTVÍ V porostech je patrné vertikální ãlenûní vegetace, která se zfietelnû projevuje na druhové skladbû lesních porostû. Na severních svazích s prudk mi spádov mi pomûry v podhfiebonovém pásmu jsou smrãiny formovány pûsobením drsného klimatu (vítr, sníh, námraza). Dfieviny mají jednostranné koruny, zakrsl vzrûst, hojné jsou zlomy, v vraty a deformace letorostû atmosférick mi sráïkami. Navazující nejstar í bukové porosty (více neï 80 let) mají charakter pfiirozen ch lesû s tlou Èkovû a v kovû diferencovanou strukturou. Stfiední a v chodní ãást rezervace tvofií stejnovûké bukové kmenoviny zhruba o 70 let mlad í. Na kamenit ch pûdách a kolem horsk ch tokû pfievládají javofiiny charakteru suèov ch a roklinov ch lesû. Okrajovû jsou zafiazeny pfiemûnûné porosty se stanovi tnû nevhodn m smrkem v niï ích polohách. VYUÎITÍ V celé Radho Èské hornatinû probíhala intenzivní pastva, která mûla vliv na stav okolních lesû. âást porostû byla od konce 9. století hospodáfisky vyuïívána. Vzrostlá kosodfievina kolem hfiebenové cesty má svûj pûvod v pfiedváleãn ch v sadbách. Pfied roz ífiením rezervace v roce 989 byly pod vrcholem provedeny podsadby smrku pichlavého a borovice kleãe. K naru ení jiïního okraje vûtrem do lo po v stavbû sváïnice. Souvislej í nahodilá tûïba byla soustfiedûna na západním okraji po napadení kûrovcem v r. 99. Péãe o území smûfiuje k postupnému odstranûní nepûvodních dfievin, úpravû druhové skladby a prostorové v stavby v umûle obnoven ch plochách, doplnûní chybûjících dfievin pfiirozen ch druhov ch skladeb a usmûrnûní náv tûvnosti pfii hranicích s rezervací, kudy jsou vedeny frekventované znaãené stezky. POZNÁMKA V r. 955 byly vyhlá eny rezervací dvû oddûlené ãásti nejstar ích porostû, které byly v roce 989 propojeny v jeden celek. BIBLIOGRAFIE 87 MAPA ÚZEMÍ strana CHKO BY 58

36 CHKO Beskydy památka Rákosina ve StfiíteÏi nad Beãvou Mokfiad s rozsáhl mi porosty rákosu pfiecházejícími do voln ch vodních ploch v údolí RoÏnovské Beãvy. StfiíteÏ nad Beãvou (okres Vsetín) GEOLOGIE Mûlká proláklina se zvodnûn mi horními vrstvami pûdy na nepropustném podloïí leïí na rozhraní slezského a magurského pfiíkrovu. Písãitohlinité sedimenty nivy RoÏnovské Beãvy kryjí jílovitohlinité fluvizemû aï gleje m V mûra:,76 ha Vyhlá eno: 994 Ekosystém rákosiny a navazujících vodních ploch. Na nû jsou vázány charakteristické a na území CHKO Beskydy ojedinûlé druhy organismû. KVùTENA PfievaÏují spoleãenstva rákosin svazu Phragmition communis a vysok ch ostfiic svazu Caricion gracilis. Celkov ráz lokality urãují rozsáhlé porosty rákosu obecného (Phragmites australis), prûvodními druhy jsou napfi. orobinec irolist (Typha latifolia), karbinec evropsk (Lycopus europaeus), pfiesliãka pofiíãní (Equisetum fluviatile), ípatka vodní (Sagittaria sagittifolia), Ïabník vodní (Alisma plantago-aquatica), blatouch bahenní (Caltha palustris), fiefii nice hofiká (Cardamine amara), ostfiice tíhlá (Carex gracilis) a o. nedo- áchor (C. pseudocyperus). ZVÍ ENA Jedná se pfiedev ím o stanovi tû vodních a mokfiadních druhû, z bezobratl ch je to napfiíklad váïka jasnoskvrná (Leucorrhinia pectoralis) v âr velmi vzácn eurosibifisk prvek, ídlatka tmavá (Lestes dryas), ídlo rákosní (Aeschna affinis euromediteránní druh se specifick mi nároky na prostfiedí) a ídlo ãervené (Anaciaaeschna isosceles). Po roz ífiení vodního prostfiedí umûl mi zásahy státní ochrany pfiírody byli na lokalitu vysazeni rak fiíãní (Astacus astacus) a keble rybniãná (Anodonta cygnea). Vodní prostfiedí vyuïívají k rozmnoïování rosniãka zelená (Hyla arborea), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnûd (Rana temporaria), skokan tíhl (Rana dalmatina) a ãolek velk (Triturus cristatus). Îije tu uïovka obojková (Natrix natrix). V porostech rákosí a v blízk ch kefiích hnízdí strnad rákosní (Emberiza schoeniclus), rákosník zpûvn (Acrocephalus palustris), r. obecn (A. scirpaceus), bramborníãek ãernohlav (Saxicola torquata), moták pochop (Circus aeruginosus). V rákosinû i na vodní hladinû lze pozorovat slípku zelenonohou (Gallinula chloropus), potápku malou (Tachybaptus ruficollis), poláka velkého (Aythya ferina), chfiástala vodního (Rallus aquaticus), chfiástala kropenatého (Porzana porzana), moudivláãka luïního (Remiz pendulinus). Z drobn ch savcû zde Ïije rejsek mal (Sorex minutus), rejsec vodní (Neomys fodiens), netop r rezav (Nyctalus noctula), my - ka drobná (Micromys minutus) a hrabo ík podzemní (Microtus subterraneus). Hust vegetaãní kryt slouïí jako zastávka pro ptactvo v dobû tahu a je také útoãi tûm zvûfie, zejména men ích druhû (napfi. kachna divoká, baïant obecn, zajíc polní). VYUÎITÍ Star í údaje o území nejsou k dispozici. Koncem 80. let 0. století do lo k v raznému po kození mokfiadního ekosystému velkou naváïkou zeminy a vyhloubením odvodàovacího pfiíkopu. To vedlo k vykoupení pozemku âesk m svazem ochráncû pfiírody a vyhlá ení pfiírodní památky. Cílenû byl upraven terén, vytvofieny tfii vodní plochy, val z vyhrnuté naváïky byl osázen zelení. Tyto zásahy vedly ke zv ení druhové pestrosti. MAPA ÚZEMÍ strana 38 Celkov pohled na lokalitu a navazující ãást obce StfiíteÏ nad Beãvou. CHKO BY

37 GEOLOGIE Celá plocha se nalézá v pásmu zlínsk ch vrstev magurského fly e s pfievahou jílovcû a polohami pískovcû. StrÏe ve tvaru V se profiezávají aï do podloïí pfiedev ím ve stfiední ãásti a pfii v chodním okraji území. Jsou zde vyvinuty kambizemû. KVùTENA PfievaÏuje kvûtnatá buãina s kyãelnicí Ïláznatou (Dentario glandulosae-fagetum). Hlavní dfievinou je buk lesní (Fagus sylvatica), hojná je dosud jedle bûlokorá (Abies alba). Z ostatních dfievin má vût í podíl smrk ztepil (Picea abies), jednotlivû pfiistupuje javor klen (Acer pseudoplatanus) a jasan ztepil (Fraxinus excelsior). Bylinné patro je tvofieno napfi. kyãelnicí Ïláznatou (Dentaria glandulosa), k. cibulkonosnou (D. bulbifera), k. devítilistou (D. enneaphyllos), alvûjí lepkavou (Salvia glutinosa), violkou lesní (Viola reichenbachiana) a plicníkem tmav m (Pulmonaria obscura). Hojn mi druhy jsou vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), net kavka nedûtklivá (Impatiens noli-tangere), pitulník Ïlut (Galeobdolon luteum), svízel vonn (Galium odoratum) akokofiík pfieslenat (Polygonatum verticillatum). V okolí lesních prameni È rostou jasan ztepil, fiefii nice hofiká (Cardamine amara), kamziãník rakousk (Doronicum austriacum), pfie- Lesklokorka ploská (Ganoderma applanatum) roste pfiedev ím na bucích, ménû ãasto na jedlích. Bukojedlov pralesovit porost s bohat m bylinn m patrem sliãka lesní (Equisetum sylvaticum), mokr stfiídavolist (Chrysosplenium alternifolium), devûtsil bíl (Petasites albus) aj. Území je cenné také mykologicky. Ze zajímavûj ích vfieckov trus ch hub tady roste ucháã ãepcov (Gyromitra infula), patyãka rosolovitá (Leotia lubrica), ze stopkov trus ch napfi. bondarcevka horská (Bondarzewia mesenterica), lo ák palãiv (Hydnellum peckii), pórnatka brvitá (Junghuhnia fimbriatella) a dva druhy zafiazené do âervené knihy SR a âr: helmovka sazová (Hydropus atramentosus) a ryzec ostr (Lactarius acris). ZVÍ ENA Soustavnûji byli studováni napfiíklad stfievlíkovití brouci. Mezi jejich typické pfiedstavitele patfií Pterostichus burmeisteri, P. foveolatus, P. unctulatus, Cychrus attenuatus, Trichotichnus laevicollis a Carabus auronitens. Na pfiírodû blízké lesní porosty jsou vázány ohroïené druhy ptactva strakapoud bûlohfibet (Dendrocopos leucotos), lejsek mal (Ficedula parva), ãáp ãern (Ciconia nigra), sluka lesní (Scolopax rusticola) a pu tík obecn (Strix aluco). âasté jsou náv tûvy medvûda hnûdého (Ursus arctos). LESNICTVÍ Území je tvofieno rûznovûk m, nestejnorod m porostem v rûzn ch fázích pfiirozeného v voje pralesovit ch formací s vysok m podílem odumfielého dfieva (sou e, zlomy, v vraty). Pouze men í plocha ve v chodní ãásti rezervace byla v minulosti obnovena clonnou seãí a nyní se nachází ve v vojovém stadiu optima. Nadúrov- Àová generace jedle vykazuje rychl úbytek Ïivotaschopn ch jedincû, její stáfií se pohybuje kolem let. V podrostu a v hlavní úrovni je celoplo nû nejhojnûj í buk, s nejstar ími jedinci ve vûku kolem 00 let. Buk se stal v porostech zcela dominantním druhem. Ostatní dfieviny (jedle, smrk) zmlazují jednotlivû, konkurují si a nedosahují vût ího podílu také kvûli okusu. Celé území je ponecháno samovolnému v voji. VYUÎITÍ Od 5. aï do 8. století se porosty v Javorníkách vyuïívaly k pastvû dobytka Národní pfiírodní rezervace (ovce, kozy). Do postavení Ïeleznice v r. 908 pfievládalo na Karlovicku v lesích tzv. toulavé hospodafiení, poté bylo zavedeno holoseãné hospodafiení se zamûfiením na pûstování smrku. Pfiesto zûstal pralesovit porost tûchto zásahû u etfien. Od r. 97 se provádûla pfieváïnû nahodilá tûïba. V r. 935 byl porost prohlá en za chránûn, nesmûlo se tûïit ani vyváïet padlé dfiíví. Rezervace pak byla oficiálnû vyhlá ena v roce 949. Razula U Velk ch Karlovic, km jihov chodnû od místní ãásti Léskové, na patû severního svahu Leme né (950,0 m n. m.) v pramenném vûjífii potoka HanzÛvky. Velké Karlovice (okres Vsetín) m V mûra: 3,5 ha Vyhlá eno: 949 Hlavním motivem ochrany je zachování ukázky pûvodního lesního ekosystému JavorníkÛ. Jeho základ tvofií jedlobukov porost pralesovitého charakteru s pfiímûsí smrku a klenu. Ten hostí mnoho vzácn ch rostlinn ch a Ïivoãi n ch druhû. POZNÁMKA Na tomto území se dlouhodobû sleduje dynamika pfiirozeného v voje lesních porostû. První detailní zmapování bylo podle metodiky ing. E. PrÛ i provedeno v roce 97, opakované mûfiení následovalo v roce 995. BIBLIOGRAFIE 95, 39, 40, 4, 49, 50, 358 MAPA ÚZEMÍ strana CHKO BY 60

38 CHKO Beskydy Národní pfiírodní rezervace GEOLOGIE Území se nachází v nejsevernûj ím pásmu magurského fly e, tvofieném pfiedev ím arkózov mi pískovci soláàsk ch vrstev. Ty jsou pfiekryty mocnou vrstvou zvûtralin a hlubok mi kambizemûmi. Svah je rozbrázdûn aï 0 m hlubok mi strïemi zdrojnic ukonãen mi ploch mi úpady prameni È. Salajka Stfiední ãást severního svahu hraniãního hfibetu Moravskoslezsk ch Beskyd asi 500 m v chodnû od hraniãního pfiechodu Bumbálka. Bílá (okres Fr dek-místek) 7 80 m V mûra:,95 ha Vyhlá eno: 956 Jeden z nejzachovalej ích a nejznámûj ích karpatsk ch jedlobukov ch lesû na na em území, pfies 60 let bez úmysln ch tûïebních zásahû. Zachovány staré mohutné jedle. KVùTENA Porosty kvûtnat ch buãin podsvazu Eu-Fagenion. Hlavní dfievinou je buk lesní (Fagus sylvatica), dosud hojná je jedle bûlokorá (Abies alba), jen vtrou enû je v porostech smrk ztepil (Picea abies) a javor klen (Acer pseudoplatanus). Jednotlivû byl zaznamenán dub letní (Quercus robur), jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia), tfie eà ptaãí (Cerasus avium), jilm horsk (Ulmus glabra) a jasan ztepil (Fraxinus excelsior). Pfievládajícími bylinn mi druhy jsou kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosná (D. bulbifera), alvûj lepkavá (Salvia glutinosa), pry- ec mandloàovit (Tithymalus amygdaloides), svízel vonn (Galium odoratum), pitulník Ïlut (Galeobdolon luteum), Ïindava evropská (Sanicula europaea) a rozrazil horsk (Veronica montana). Pestré slo- Ïení je pfiíznaãné pro maloplo ná spoleãenstva suèov ch a roklinov ch lesû svazu Tilio-Acerion podél strïí vodních tokû. Horské potoky provázejí napfi. mokr stfiídavolist (Chrysosplenium alternifolium), devûtsil bíl (Petasites albus), ptaãinec hajní (Stellaria nemorum), net kavka nedûtklivá (Impatiens noli-tangere), kapradina laloãnatá (Polystichum aculeatum), udatna lesní (Aruncus vulgaris) a vrbina hajní (Lysimachia nemorum). Ojedinûle spatfiíme vzácné druhy rulík zlomocn (Atropa bella-donna), samorostlík klasnat (Actaea spicata) a hvûzdnatec zubat (Hacquetia epipactis). Salajka je jednou z na ich nejv znamnûj ích mykologick ch lokalit pralesovitého charakteru. Na padl ch kmenech se nachází celá fiada dnes jiï vzácn ch druhû dfievokazn ch hub bondarcevka horská (Bondarzewia mesenterica), korálovec jedlov a k. bukov (Hericium flagellum a H. clathroides), upinovka jeïatá (Pholiota squarrosoides), mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea), u íãko ãernavé (Pseudoplectania vogesiaca) a hlíva jedlová (Hohenbuehelia abietina) zde má typovou lokalitu. Kalichovka leptoniová (Omphalina epichysium), helmovka sazová (Hydropus atramentosus), ryzec ostr (Lactarius acris) a holubinka lepkavá (Russula viscida) jsou zafiazeny do âervené knihy âr a SR. Podrobn mykologick prûzkum ukázal více neï 50 druhû makromycet. ZVÍ ENA Ekosystém je velmi pfiízniv m stanovi tûm pro celou fiadu bezobratl ch, napfiíklad pro mot lka krásnûnku Buvatina stroemella, jejíï housenky se vyvíjejí v trouchu bukû, smrkû a v choro ích, pro obaleãe Strophedra weirana s v vojem na buku, stfievlíka zlatolesklého (Carabus auronitens), roháãka Ceruchus chrysomelinus atd. Porosty vyuïívají k hnízdûní i jako potravní základnu jefiábek lesní (Bonasa bonasia), sluka lesní (Scolopax rusticola), Ïluna edá (Picus canus), lejsek mal (Ficedula parva), ãáp ãern (Ciconia nigra), strakapoud bûlohfibet (Dendrocopos leucotos) a datlík tfiíprst (Picoides tridactylus). Îije tady kuna lesní (Martes martes), li ka obecná (Vulpes vulpes). Vzácnû prochází rezervací rys ostrovid (Lynx lynx). V vojové stadium dorûstání s vysok m podílem leïících odumfiel ch jedlí v NPR Salajka. CHKO BY 6 36

39 LESNICTVÍ Na plo e NPR se stfiídají v echna stadia a fáze v vojového cyklu pfiírodního lesa. Stromové patro je prostorovû diferencováno, má vysok podíl v vratû, zlomû a sou í. NadúrovÀové jedle jsou na ústupu, hlouãky bukového náletu odrûstají i pfies nadmûrn tlak zvûfie. Naopak jedlové zmlazení podléhá okusu. V sousedství smrkov ch monokultur se objevuje smrkov nálet. Do severní ãásti rezervace byla z arondaãního dûvodu zahrnuta kulturní smrãina s bukem, obdobného charakteru je porost na severov chodû území. Vyjma severní (arondované) ãásti je celé území ponecháno samovolnému v voji. VYUÎITÍ Lesy byly jiï v 6. století ovlivàovány vala - skou kolonizací (pastva, tûïba palivového a stavebního dfiíví). S intenzivnûj í umûlou obnovou se zaãalo aï v prûbûhu 9. století. Podle dochovan ch písemn ch záznamû byla od r. 837 plocha pûvodních jedlobukov ch porostû zmen ena o více jak 50 %. Je tû v prûbûhu 0. a 30. let 0. století se v Salajce jednotlivû tûïily nejvût í jedle a odváïely se do Nizozemí na stavbu lodí. Od r. 937 jsou porosty ponechávány bez úmysln ch tûïebních zásahû. Do r. 94 zde byl asi jeden z nejstar ích a nejsilnûj ích stromû v Moravskoslezsk ch Beskydech jedle stará tehdy pfies 500 let, o prûmûru 94 cm a v ce 37 m. Dodnes zûstal z Tlusté Tonky pouze mal zbytek. Pfiesto lze je tû dnes spatfiit Ïivotaschopné jedle o v - ce pfies 50 m a prûmûru v prsní v ce 5 cm. Kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos). 3 Zdrojnice potokû vytváfií tûïce pfiístupné hluboké strïe s mnoïstvím padl ch kmenû. Souãasn management se soustfieìuje na záchranu a posílení silnû ohroïené pûvodní populace jedle. POZNÁMKA Jedná se o jednu z devatenácti ploch v âr, kde se dlouhodobû sleduje dynamika pfiirozeného v voje lesních porostû a navazuje se tak na práci Ing. E. PrÛ i. Srovnávacím mûfiením opakovaném po 0 letech bylo zji tûno, Ïe prûmûrné zásoby dfievní hmoty (Ïivé i mrtvé) se témûfi nemûní a dlouhodobû se pohybují kolem 700 m 3 na hektar. BIBLIOGRAFIE 3, 8, 50, 358, CHKO BY 6

40 památka Skálí památka se nachází v centrální ãásti Vsetínsk ch vrchû, ve stfiední a spodní ãást prudkého jiïního svahu pod kótou Le tí (899,6 m n. m.), asi km západnû od Solánû âartáku. Karolinka (okres Vsetín) m V mûra: 9,87 ha Vyhlá eno: 999 Chránûny jsou pfiírodû blízké rûznovûké buãiny a suèové lesy na balvanit ch zvûtralinách pískovce suèového charakteru. GEOLOGIE Území patfií k raãanské jednotce magurského fly ového pásma. Je tvofiena pouze fly ov mi horninami, vût inou pískovci a jílovci (zãásti vápnit mi) na hranici zlínsk ch a soláàsk ch vrstev. PfievaÏují stfiednû bohaté skeletovité kambizemû. Prudk jiïní svah, omezen zdrojnicemi potoka Kobylská, je poset skalními v chozy a balvanit mi sutûmi odoln ch pískov- cû soláàsk ch vrstev. V centrální ãásti jsou nápadné blokové zvûtraliny pískovcû a terénní sníïeniny pseudokrasového pûvodu. CHKO Beskydy KVùTENA Pfievládají porosty podsvazu Eu-Fagenion, kter zahrnuje kvûtnaté buãiny silikátov ch podkladû submontánního a montánního stupnû. Urãující dfievinou je buk lesní (Fagus sylvatica), podstatnû ménû hojná je jedle (Abies alba). Bylinné patro tvofií kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a k. cibulkonosná (D. bulbifera), samorostlík klasnat (Actaea spicata), kopytník evropsk (Asarum europaeum), svízel vonn (Galium odoratum), Ïindava evropská (Sanicula europaea), jeãmenka lesní (Hordelymus europaeus), alvûj lepkavá (Salvia glutinosa) a violka lesní (Viola reichenbachiana). Místy, hlavnû na balvanit ch rozpadech pískovce ve stfiední ãásti území, pfievládá ve stromovém patfie javor klen (Acer pseudoplatanus), vtrou en je jilm horsk (Ulmus glabra). Jedná se o porosty suèov ch a roklinov ch lesû svazu Tilio-Acerion. Podrost je tvofien zimolezem ãern m (Lonicera nigra), rûïí pfievislou (Rosa pendulina), net kavkou nedûtklivou (Impatiens nolitangere), baïankou vytrvalou (Mercurialis perennis), kapradinou laloãnatou (Polystichum aculeatum), ãarovníkem prostfiedním (Circaea intermedia), dymnivkou dutou (Corydalis cava) aj. V nepûvodních porostech s vysok m podílem smrku (Picea abies), je patrn úbytek druhû bylinného patra a jeho niï í pokryvnost. Mezi pískovcov mi balvany vzniká velké mnoïství mikrostanovi È s bohat mi porosty mechorostû. ZVÍ ENA Dobré podmínky k rozmnoïování tu má mlok skvrnit (Salamandra salamandra), skokan hnûd (Rana temporaria), v okrajov ch ãástech území také kuàka Ïlutobfiichá (Bombina variegata). Vzácnû se objevují jefiábek lesní (Bonasa bonasia), krahujec obecn (Accipiter nisus), pu tík obecn (Strix aluco) a holub hfiivnáã (Columba palumbus). Pfies území pravidelnû pfietahuje sluka lesní (Scolopax rusticola). Ze vzácnûj ích plhavcû byl pozorován datel ãern (Dryocopus martius), Ïluna edá (Picus canus) a na zachovalé horské lesy vázan strakapoud bûlohfibet (Dendrocopos leucotos). V posledních zhruba 5 letech jsou kaïdoroãnû zaznamenávány pobytové znaky rysa ostrovida (Lynx lynx). LESNICTVÍ Zvlá tû chránûné území je ukázkou relativnû pfiirozen ch suèov ch lesû ve vûku pfiibliïnû 0 let. Zlomy, v vraty a sou e jsou soustfiedûny pfiedev ím kolem balvanitého jádra území. Pouze podél v chodní hranice a ve stfiední ãásti se pfied vyhlá ením holoseãnû tûïilo a poté zalesàovalo smrkem ztepil m. VYUÎITÍ Porosty byly v minulosti hospodáfisky vyuïívány. V LHP na období byla ve skalnat ch ãástech plánována obnovní tûïba holoseãí. V roce 99 bylo poïádáno o zru ení pfiedpisu. Nynûj í péãe je zamûfiena pfiedev ím na ochranu pfiirozeného zmlazení pfied okusem zvûfií. MAPA ÚZEMÍ strana 379 Pfievládající dfievinou na pfiíkr ch svazích pokryt ch sutí je buk. Mezi balvany jsou nápadné kapradiny. CHKO BY

41 GEOLOGIE Rozsáhlá oblast v voje zlínsk ch vrstev magurského fly e. Svahy se prudce svaïují do pramenné oblasti potoka Smradlavá. Na v chodû a zvlá tû na jihu je území omezeno strïemi tvaru V v hlubok ch svahovinách. Na podloïí se vyvinuly stfiednû bohaté kambizemû. KVùTENA Spoleãenstva kvûtnat ch buãin podsvazu Eu- -Fagenion. Pfievládající dfievinou je v nejstar í ãásti buk lesní (Fagus sylvatica) s pfiímûsí jedle bûlokoré (Abies alba). Typick mi druhy podrostu jsou napfi. l kovec jedovat (Daphne mezereum), kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosná (D. bulbifera), pitulník Ïlut (Galeobdolon luteum), kokofiík pfieslenat (Polygonatum verticillatum), rozrazil horsk (Veronica montana), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), ostfiice prstnatá (Carex digitata), o. lesní (C. sylvatica), kopytník evropsk (Asarum europaeum), Ïindava evropská (Sanicula europaea) a svízel vonn (Galium odoratum). Ménû rozsáhlé jsou porosty suèov ch a roklinov ch lesû svazu Tilio-Acerion podél strïí horsk ch potokû a na su- Troudnatec kopytovit (Fomes fomentarius) na usychajícím buku. Staré vykotlané stromy jsou dûleïité pro hnízdûní mnoha druhû ptákû. Èoviscích. Ve stromovém patfie pfievaïuje javor klen (Acer pseudoplatanus), hojná je jedle a buk. Souãástí podrostu je srstka angre t (Ribes uva-crispa), bez ãerven (Sambucus racemosa), ostfiice pfievislá (Carex pendula), samorostlík klasnat (Actaea spicata), net kavka nedûtklivá (Impatiens noli-tangere), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica), kapradina laloãnatá (Polystichum aculeatum) a alvûj lepkavá (Salvia glutinosa). Ze zajímavûj ích druhû hub byly zji tûny polniãka lysá (Agrocybe erebia), hlíva plicní (Pleurotus pulmonarius) a dfievokaz rosolovit (Merulius tremellosus). ZVÍ ENA Vhodné hnízdní moïnosti zde nacházejí ãáp ãern (Ciconia nigra), holub doup- Àák (Columba oenas), pu tík obecn (Strix aluco), lejsek mal (Ficedula parva), l. bûlokrk (F. albicollis) a strakapoud bûlohfibet (Dendrocopos leucotus). Dále na území pfiírodní památky Ïijí jeïek v chodní (Erinaceus concolor), kuna lesní (Martes martes), li ka obecná (Vulpes vulpes), veverka obecná (Sciurus vulgaris) a srnec obecn (Capreolus capreolus). Území je souãástí areálu rysa ostrovida (Lynx lynx). LESNICTVÍ Jádrové území pfiírodní památky tvofií pfiirozen vícepatrov porost, kter dosahuje stáfií pfiibliïnû 5 let, s velk m poãtem doupn ch stromû. památka Smradlavá V chodní svahy k jihu smûfiující rozsochy RaÈkov-Jaseníková ve Vsetínsk ch vr ích, asi 3 km severnû od mûsta Karolinka. Karolinka (okres Vsetín) VYUÎITÍ Nejcennûj í ãást s nejstar ím porostem nebyla v posledních desetiletích hospodáfisky vyuïívána, pouze v navazujících porostech bylo v minulosti sm ceno horní patro. Obdobné porosty jsou chránûny rovnûï v blízk ch pfiírodních m V mûra: 9,30 ha Vyhlá eno: 999 PozÛstatek pfiirozeného pfieváïnû bukového porostu typického pro horsk stupeà západních Karpat, v znamné hnízdi tû ptactva. památkách Vachalka a Brodská. Péãe o zvlá tû chránûné území se soustfieìuje na ochranu pfiirozeného zmlazení proti okusu spárkatou zvûfií. BIBLIOGRAFIE 95, CHKO BY 64

42 CHKO Beskydy rezervace Smrk Vrcholová a podvrcholová ãást izolovaného masivu Smrku (76,3 m n. m.), 0 km jiïnû od Fr dlantu nad Ostravicí. âeladná, Ostravice I a II (okres Fr dek-místek) GEOLOGIE Oblast mohutného v voje vlastních godulsk ch vrstev, ploché temeno v nejvy í úrovni beskydského zarovnání. Na prudk ch severních a západních svazích probíhá intenzivní fluviální modelace terénu. Severní svahy jsou pokryty balvanitou m V mûra: 6,5 ha Vyhlá eno: 996 Zbytky pfiirozen ch smrkov ch buãin a tfitinov ch smrãin s pfiímûsí jedle a klenu. Stfiídají se rûzné typy pfiírodních stanovi È od prameni È po kamenité aï balvanité sutû. sutí (místy charakteru kamenného mofie) jiïní hlinitûj ím plá - tûm zvûtralin. Na severní hranû temene vznikl v razn, 6 m vysok mrazov srub. Skeletovité kambizemû pfiecházejí v e v podzoly. KVùTENA PfievaÏují porosty tfitinov ch smrãin Calamagrostio villosae-piceetum. Hlavní dfievinou stromového patra je smrk ztepil (Picea abies) místy s bukem lesním (Fagus sylvatica). Jedle bûlokorá (Abies alba) a javor klen (Acer pseudoplatanus) jsou jen ojedinûlé, hojnûj í je jefiáb (Sorbus aucuparia). V okolí prameni È roste ol e lepkavá (Alnus glutinosa). Dominantním druhem podrostu je tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa), provázejí ji bika lesní (Luzula sylvatica), sedmikvítek evropsk (Trientalis europaea), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), podbûlice alpská (Homogyne alpina), kapraì rozloïená (Dryopteris dilatata), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), Èavel kysel (Oxalis acetosella) a pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium). Najdeme tady nûkteré vzácnûj í druhy horské kvûteny, napfi. omûj tuh moravsk (Aconitum firmum subsp. moravicum), o. pestr (A. variegatum), ãípek objímav (Streptopus amplexifolius) a kamziãník rakousk (Doronicum austriacum). Na skalních v chozech vzácnû roste sleziník zelen (Asplenium viride). ZVÍ ENA Rozsáhl lesní komplex odlehlého horského masivu poskytuje vhodné Ïivotní podmínky Ïivoãi n m druhûm nároãn m na klid. Doposud zde pfieïívá tetfiev hlu ec (Tetrao urogallus), hnízdí jefiábek lesní (Bonasa bonasia), datel ãern (Dryocopus martius), Ïluna edá (Picus canus), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), pu tík obecn (Strix aluco), kos horsk (Turdus torquatus), pûvu ka modrá (Prunella modularis), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus). Do horsk ch lesû Smrku zalétají ãáp ãern (Ciconia nigra) a krkavec velk (Corvus corax). V posledních letech byl na území rezervace potvrzen vzácn pu tík bûlav (Strix uralensis). Pro své strmé svahy a klidné prostfiedí je Smrk trval m biotopem rysa ostrovida (Lynx lynx) a pfiitahuje pozornost dal ích velk ch elem, které do Západních Beskyd pfiecházejí ze Slovenska. Nûkolikrát byl zji tûn medvûd hnûd (Ursus arctos) a v lesích na jiïním úpatí byly pozorovány stopy vlka (Canis lupus). Loven je tu jelen lesní (Cervus elaphus). LESNICTVÍ Nejcennûj ími sloïkami pfiírodní rezervace jsou zbytky pfiirozen ch porostû ve vûku let blízké pûvodním beskydsk m lesûm jak druhov m sloïením, tak tlou Èkovû i v kovû rozrûznûnou porostní v stavbou. Ponechávají se stojící sou e, v vraty a zlomy, které jsou nezbytnou podmínkou pro pfiirozenou obnovu vysokohorského lesa. V podvrcholové ãásti byly umûle zaloïeny stejnovûké smrãiny, na hfibetu v místech b val ch pastvin byla vysazena kleã. Severní úboãí Smrku pod hranicí rezervace bylo v 80. letech odlesnûno po odumfiení velké ãásti porostû oslaben ch imisemi a teplotním zvratem na sklonku roku 978. V pfiirozen ch ãástech porostû se zachoval vzácn horsk ekotyp pûvodního beskydského smrku, kter vyniká velikostí a úzkou tíhlou korunou. VYUÎITÍ Vût ina plochy porostû byla hospodáfisky vyuïívána a pfiedev ím v podvrcholové ãásti do lo k v razné zmûnû druhového sloïení. Území je dlouhodobû ovlivàováno exhaláty. MAPA ÚZEMÍ strana Nejstar í dochované porosty mají pralesovit charakter. Pohled na Smrk pfies vodní nádrï ance. rezervace se nachází ve vrcholové ãásti hory. 3 Pu tík bûlav (Strix uralensis) hnízdí v nenaru en ch pralesovit ch porostech Karpat. V âeské republice se vyskytuje pfiirozenû pouze v Moravskoslezsk ch Beskydech. CHKO BY

43 GEOLOGIE Oblast plo nû rozsáhlého pásma v voje zlínsk ch vrstev magurského fly e. Plocha je pfiekryta mocn mi vrstvami svahovin a je zvlnûna sníïeninami pfiítokû Vefieãného potoka a Stfiíbrníku vãetnû jejich vlhãích pramenn ch úpadû. PÛdy tvofií kambizemû, v úpadech glejové. KVùTENA Mezofilní luãní a pastevní porosty fiádu Arrhenatheretalia obsahují fiadu teplomiln ch prvkû, napfi. devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), jehlici trnitou (Ononis spinosa), j. rolní (O. arvensis), kociánek dvoudom (Antennaria dioica), klinopád obecn (Clinopodium vulgare) a krvavec men í (Sanguisorba minor). Souãástí druhovû bohat ch spoleãenstev jsou napfiíklad orlíãek plan (Aquilegia vulgaris), vemeníãek zelenav (Coeloglossum viride), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), prstnatec bezov (Dactylorhiza sambucina) a p. listenat (D. longebracteata), pûtiprstku ÏeÏulník (Gymnadenia Ve svûtl ch lesích, kfiovinách a na loukách roste orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris). KaÏdoroãnû zde vykvétá nûkolik posledních jedincû stfievíãníku pantoflíãku (Cypripedium calceolus). 3 památka je tvofiena mozaikou lesíkû, remízkû, pastvin a mokfiadû. conopsea), vstavaã osmahl (Orchis ustulata), v. muïsk (O. mascula) a vemeník dvoulist (Platanthera bifolia). Maloplo - nû jsou vyvinuty porosty podsvazu Calthenion se skfiípinou lesní (Scirpus sylvaticus), blatouchem bahenním (Caltha palustris), krabilicí chlupatou (Chaerophyllum hirsutum), kardou bahenní (Crepis paludosa), kru - tíkem bahenním (Epipactis palustris) a prstnatcem májov m (Dactylorhiza majalis). Okraje lesíkû a remízû pokr vají spoleãenstva lemû svazu Trifolion medii s fiepíkem lékafisk m (Agrimonia eupatoria), ãern - em hajním (Melampyrum nemorosum), zvoneãníkem klasnat m (Phyteuma spicatum), kakostem lesním (Geranium sylvaticum), chrastavcem rolním (Knautia arvensis), jetelem prostfiedním (Trifolium medium) a j. horsk m (T. montanum). Hojná je kokotice povázka (Cuscuta epithymum). Lesíky a remízky tvofií smí ené porosty buku lesního (Fagus sylvatica), smrku ztepilého (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris), jedle bûlokoré (Abies alba), bfiízy bûlokoré (Betula pendula), javoru klenu (Acer pseudoplatanus), lípy malolisté (Tilia cordata), jalovce obecného (Juniperus communis), hlohû (Crataegus sp. div.) arû- Ïí (Rosa sp. div.). V bylinném patfie rostou stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), hnilák smrkov (Monotropa hypopitys) a lilie zlatohlávek (Lilium martagon). památka Stfiíbrník Louky a pastviny v komplexu s listnat mi lesíky, remízy a prameni ti nad údolím Vefieãného potoka, 3 km jiïnû od centra obce Hovûzí. Hovûzí (okres Vsetín) Zvífiena Systematick prûzkum bezobratl ch dosud nebyl proveden. Území ob vá mnoho men ích obratlovcû, mlok skvrnit (Salamandra salamandra), kuàka Ïlutobfiichá (Bombina variegata), uïovka obojková (Natrix natrix), rûzné druhy drobn ch zemních savcû a zpûvného ptactva. ZároveÀ se jedná o souãást biotopu druhû s rozsáhlej ími teritorii byli pozorováni ãáp ãern (Ciconia nigra), holub hfiivnáã (Columba palumbus), hrdliãka divoká (Streptopelia turtur), po tolka obecná (Falco tinnunculus), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), datel ãern (Dryocopus martius), krkavec velk (Corvus corax), konipas horsk (Motacilla cinerea), ofie ník kropenat (Nucifraga caryocatactes), kos horsk (Turdus torquatus), lasice kolãava (Mustela nivalis), kuna lesní (Martes martes), veverka obecná (Sciurus vulgaris), srnec obecn (Capreolus capreolus). LESNICTVÍ PÛvodní lesy byly hospodafiením pozmûnûny. Jednotliv v bûr stromû podmínil zachování pestré skladby dfievin a jejich podrostu. Porosty mají charakter drobn ch lesíkû m V mûra: 4,49 ha Vyhlá eno: 988 Mozaika extenzivním hospodafiením vznikl ch druhovû bohat ch spoleãenstev luk, pastvin a drobn ch lesíkû se zvlá tû chránûn mi druhy rostlin. Jedním z hlavních dûvodû vyhlá ení ochrany byla v Beskydech ojedinûlá lokalita stfievíãníku pantoflíãku (Cypripedium calceolus). V posledních letech do lo k velkému oslabení jeho populace. a remízkû, splàující v tomto prostfiedí krajinotvornou a estetickou funkci. VYUÎITÍ Území nebylo postiïeno velkov robními zpûsoby obhospodafiování. Nebyla pou- Ïívána chemická hnojiva a do souãasnosti je vût ina pozemkû extenzivnû obhospodafiována vlastníky. Lesní porosty lze nadále vyuïívat tradiãním zpûsobem, tzn. jednotliv m v bûrem stromû. MAPA ÚZEMÍ strana CHKO BY 66

44 CHKO Beskydy rezervace Travn Západní svah hory Travn (03, m n. m.) od vrcholu aï po úpatí k toku fiíãky Mohelnice. Krásná pod Lysou horou, Morávka (okres Fr dek-místek) GEOLOGIE Centrální ãást v voje stfiedního oddílu godulsk ch vrstev. Svahy jsou rozfiezány strïemi pravostrann ch pfiítokû Mohelnice. Balvany roztrou ené na svazích vytváfiejí ve stfiední a spodní ãásti mocn suèov balvanit plá È. Ve strïích potokû se nachází kamenné stupnû, u jejich ústí v razné náplavové kuïely. Mûlké kambizemû aï podzoly jsou na spodním okraji rezervace vystfiídány povodàov mi hlínami a tûrky niï ích teras Mohelnice m V mûra: 54,85 ha Vyhlá eno: 000 Posláním rezervace je ochrana fragmentû pfiirozen ch porostû v komplexu buãin v irokém rozpûtí vegetaãních stupàû od montánní ol iny po zakrslou bukovou smrãinu. Maximální dosaïené pfiev ení ãiní bezmála 680 m. KVùTENA PfievaÏují acidofilní buãiny a jedliny svazu Luzulo-Fagion. Hlavní dfievinou je buk lesní (Fagus sylvatica), jednotlivû nebo ve skupinách je pfiimí ena jedle bûlokorá (Abies alba), ojedinûle je vtrou en javor klen (Acer pseudoplatanus), smrk ztepil (Picea abies) a jilm horsk (Ulmus glabra). Bylinné patro má pomûrnû nízkou pokryvnost, rostou v nûm napfi. bika bûlavá (Luzula luzuloides), tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), jestfiábník zední (Hieracium murorum), pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium), rozrazil lékafisk (Ve- ronica officinalis), borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), Èavel kysel (Oxalis acetosella), mléãka zední (Mycelis muralis) a vûsenka nachová (Prenanthes purpurea). V mal ch zbytcích zûstala zachována spoleãenstva podsvazu Eu-Fagenion. Jejich bylinné patro je obohaceno napfi. o alvûj lepkavou (Salvia glutinosa), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), plicník tmav (Pulmonaria obscura), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), kyãelnici cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), biku Ïlutavou (Luzula luzulina) a violku lesní (Viola reichenbachiana). V blízkosti prameni tû v horní ãásti území roste snûïenka podsnûïník (Galanthus nivalis). Plo nû nevelké, ale druhovû pestré jsou zbytky suèov ch a roklinov ch lesû svazu Tilio-Acerion podél strïí potokû. Podrost tvofií mj. ÏluÈucha orlíãkolistá (Thalictrum aquilegifolium), ãesnek medvûdí (Allium ursinum), ptaãinec hajní (Stellaria nemorum), krtiãník hlíznat (Scrophularia nodosa), piïmovka mo usová (Adoxa moschatellina), br lice kozí noha (Aegopodium podagraria), a mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva). S rostoucí nadmofiskou v kou se zvy uje podíl smrku a porosty pfiecházejí pfies smrkové buãiny Calamagrostio villosae-fagetum ve tfitinové smrãiny Calamagrostio villosae-piceetum nejvy ích poloh s pfievahou smrku a s vtrou en m jefiábem (Sorbus aucuparia). V bylinném patfie lze nalézt typické horské druhy napfi. biku lesní (Luzula sylvatica), podbûlici alpskou (Homogyne alpina), sedmikvítek evropsk (Trientalis europaea), tfitinu chloupkatou (Calamagrostis villosa) a plavuà puãivou (Lycopodium annotinum). V podvrcholov ch ãástech na plochách po exhalaãních tûïbách byly vysazeny nûkteré nepûvodní druhy dfievin smrk pichlav (Picea pungens), borovice kleã (Pinus mugo) a ol e zelená (Duschekia alnobetula). V nejniï ích polohách nad Mohelnicí se v pfiímûsích objevují ol e edá (Alnus incana), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), jilm horsk, dub zimní (Quercus robur), tfie eà ptaãí (Cerasus avium) a jefiáb ptaãí. ZVÍ ENA Podle dostupn ch údajû byl Travn v minulosti velmi cennou entomolo- Celkov pohled na západní úboãí Travného z údolí Mohelnice. CHKO BY

45 gickou lokalitou s druhy, které nebyly z jin ch míst Západních Beskyd známé. Jednalo se o druhy jiï v dobû jejich zji tûní unikátní napfi. vymírající, reliktní, nové pro faunu Stfiední Evropy, pfiípadnû tehdej ího âeskoslovenska. Tento entomologick prûzkum, se datuje do období pfied r. 963 a není podchycena v razná zmûna, kterou prodûlaly zkoumané lesní porosty v prûbûhu následujících let. Neménû zajímavá je fauna obratlovcû. Na vlhk ch místech, v okolí prameni È a potûãkû Ïijí mlok skvrnit (Salamandra salamandra), skokan hnûd (Rana temporaria), kuàka Ïlutobfiichá (Bombina variegata) a ropucha obecná (Bufo bufo), nûkolik druhû plazû napfi. zmije obecná (Vipera berus), uïovka obojková (Natrix natrix), slep kfiehk (Anguis fragilis) a je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). Poãetnou skupinou jsou ptáci, z nichï nejvzácnûj í je tetfiev hlu ec (Tetrao urogallus), kter v poãtu nûkolika jedincû pfieïívá v odlehl ch hfiebenov ch partiích. Dále zde Ïijí a hnízdí ãáp ãern (Ciconia nigra), jefiábek lesní (Bonasa bonasia), sluka lesní (Scolopax rusticola), strakapoud bûlohfibet (Dendrocopos leucotos), datlík tfiíprst (Picoides tridactylus), datel ãern (Dryocopus martius), s c rousn (Aegolius funereus), kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum), holub doupàák (Columba oenas), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), krahujec obecn (Accipiter nisus), ostfiíï lesní (Falco subbuteo), kos horsk (Turdus torquatus), krkavec velk (Corvus corax), ofie ník kropenat (Nucifraga caryocatactes) a mnoho dal ích men ích a bûïn ch druhû, zejména zpûvného ptactva. Z drobn ch zemních savcû se v rezervaci zdrïují napfi. rejsek mal (Sorex minutus), r. obecn (S. araneus), my ice lesní (Apodemus flavicollis), my ice Zima na vrcholu Travného trvá aï pûl roku. 3 Souvislé smí ené a jehliãnaté porosty ob vá s c rousn (Aegolius funereus). kfiovinná (Apodemus sylvaticus), norník rud (Clethrionomys glareolus). Z velk ch druhû savcû zde Ïijí jelen lesní (Cervus elaphus), srnec obecn (Capreolus capreolus), prase divoké (Sus scrofa), rys ostrovid (Lynx lynx) avlk (Canis lupus). Zatímco v období na Travném Ïila poãetná vlãí smeãka, v souãasné dobû je vlk pozorován pouze ojedinûle, pravdûpodobnû v dûsledku pytláctví a povoleného lovu vlkû na Slovensku. Za pozornost stojí rovnûï veverka obecná (Sciurus vulgaris), plch lesní (Dryomys nitedula), plch velk (Glis glis) a pl ík lískov (Muscardinus avellanarius). LESNICTVÍ V území se dochovaly zbytky autochtonních jedlobuãin ve fázi rozpadu s charakteristickou sloïitou porostní strukturou, sou emi, v vraty a zlomy. Horní patro (velmi fiídké) je tvofieno jedlí a smrkem, v hlavní úrovni dominuje buk s pfiímûsí klenu a spodní patro, které sahá aï do stfiední úrovnû hlavního porostu, tvofií tlou Èkovû diferencovaná buková tyãovina aï nastávající kmenovina s ojedinûle vtrou en m smrkem, klenem a jedlí. Nejroz- ífienûj ím typem porostû v rezervaci jsou jednoetáïové, témûfi plnû zapojené buãiny pfieváïnû ve stadiu zralosti, které vznikaly pfiirozenou obnovou pralesovit ch jedlobuãin. Ve vy ích polohách se nacházejí fragmenty smrkobukov ch pralesovit ch porostû s autochtonním smrkem ztepil m, na kter ve vrcholov ch partiích navazují smrãiny. Na zdravotní stav smrkov ch kmenovin negativnû pûsobily imise a následnû vítr a kûrovec (pfiedev ím v roce 979 a letech následujících), coï vedlo k odlesnûní v podvrcholové ãásti Travného. Plochy po vykácen ch porostech byly zalesnûny smrkem s pfiímûsí nepûvodních dfievin. VYUÎITÍ Území bylo pravdûpodobnû po dlouhou dobu u etfieno negativních lidsk ch zásahû a ke zmûnám dochází, jako v celé ãásti centrálních Západních Beskyd, pfii vala ské kolonizaci v století. Odlesnûné pastevní plochy se v ak nacházely mimo území rezervace. NejbliÏ í pastviny existovaly ve vrcholov ch partiích Travného (03, m n. m.) je tû v 50. letech 0. století, kdy byly zalesnûny smrkem. První vût í zásah v pralesovité jedlobukové ãásti pfiírodní rezervace byl proveden aï v roce 963, byly vykáceny nejmohutnûj í jedle na úpatí Travného. Z tohoto období pocházejí také první snahy o vytvofiení rezervace na západním svahu hory. Rozsáhl pralesovit porost v málo pozmûnûné podobû existoval aï do roku 980, kdy bylo území zpfiístupnûno rozsáhlou sítí cest, aby mohlo b t tûïeno dfiíví v porostech postiïen ch imisemi a teplotním zvratem na pfielomu let 978/79. Dne ní poznatky potvrzují, Ïe byly tehdy podcenûny regeneraãní schopnosti jednotliv ch druhû dfievin, hlavnû buku a jedle. Území poznamenaly zejména nadmûrné nahodilé tûïby, podsadby zbytkû star ch porostû v podvrcholové ãásti rezervace, zneãi tûní ovzdu í, vysoké stavy zvûfie a zv ení turistického ruchu po zpfiístupnûní celé oblasti. Praktická ochranáfiská opatfiení jsou zamûfiena na zv ení druhové, vûkové a prostorové rozrûznûnosti lesních porostû. MAPA ÚZEMÍ strana CHKO BY 68

46 rezervace Trávn potok Podvrcholová ãást Travného (03, m n. m.) v jiïní ãásti mísovitého závûru prameni È Trávného potoka, 5 km jiïnû od centra obce Morávka. Morávka (okres Fr dek-místek) GEOLOGIE PR leïí na pravém pfiíkrém údolním svahu amfiteatrálního uzávûru Trávného potoka pod kótou 3,5 m n. m. Rezervace leïí ve stfiední ãásti v voje vlastních godulsk ch vrstev. Svahy jsou ãlenûny aï 6 m hlubok mi strïemi zdrojnic Trávného potoka, které jsou vyplnûny balvanit m materiálem. Prudké svahy jsou pokryty balvanitou sutí. PÛdy tvofií kambizemû aï podzoly. KVùTENA Porosty jsou fiazeny k ochuzen m spoleãenstvûm kvûtnat ch buãin podsvazu Eu m V mûra: 8,68 ha Vyhlá eno: 955, pfiehlá ení 000 Posláním rezervace je ochrana smí eného lesního porostu s pfiirozenou dfievinnou skladbou a strukturou a zaji tûní neru en ch pfiírodních procesû pro lesní spoleãenstva s ohroïen mi rostlinn mi a Ïivoãi n mi druhy. -Fagenion. PfievaÏující dfievinou je buk lesní (Fagus sylvatica), vtrou en je smrk ztepil (Picea abies) a javor klen (Acer pseudoplatanus), jedle bûlokorá (Abies alba) je jiï vzácná. Kefiové patro je málo vyvinuté, tvofií je mladé buky a kleny a bez ãerven (Sambucus racemosa). Bylinn podrost je druhovû chud a dosahuje nízké pokryvnosti. Mezi poãetnûj í druhy patfií kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosná (D. bulbifera), papratka samiãí (Athyrium filix-femina), kapraì samec (Dryopteris fi- lix-mas), pitulník Ïlut (Galeobdolon luteum), svízel vonn (Galium odoratum), ba- Ïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), mléãka zední (Mycelis muralis), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), kapradina laloãnatá (Polystichum aculeatum), rozrazil horsk (Veronica montana), net kavka nedûtklivá (Impatiens noli-tangere), violka lesní (Viola reichenbachiana) a ãarovník alpsk (Circaea alpina). Pfiimí eny jsou také druhy kyselej ích stanovi È, napfi. pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium), Ïebrovice rûznolistá (Blechnum spicant), Èavel kysel (Oxalis acetosella), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea) a borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus). Na lokalitû byla nalezena vzácná a zákonem chránûná vfieckov trusá houba bolinka ãernohnûdá (Camarops tubulina), a dal í vzácné druhy choro Aporium caryae, tvrdohouba Hypoxylom macrosporum, hlíva u atá (Pleurocybella porrigens) a afránka ozdobná (Tricholomopsis decora). ZVÍ ENA Vzhledem k typu prostfiedí s velk m mnoïstvím star ch a such ch stromû se jedná o v znamn biotop bezobratl ch ÏivoãichÛ a ptákû. Hnízdí zde strakapoud bûlohfibet (Dendrocopos leucotos), s c rousn (Aegolius funereus), kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum), krahujec obecn (Accipiter nisus), kos horsk (Turdus torquatus). Pozorováni byli také ãáp ãern (Ciconia nigra), krkavec velk (Corvus corax), ofie ník kropenat (Nucifraga caryoctactes). Dutiny ve stromech ob vají veverka obecná (Sciurus vulgaris) a plch lesní (Dryomys nitedula). CHKO Beskydy LESNICTVÍ Jádrové území tvofií smí en vertikálnû i horizontálnû rozrûznûn smrkobukov porost, dále nastávající buková kmenovina, vûkovû a v - kovû rovnûï diferencovaná, s vtrou enou jedlí, smrkem a jefiábem. Zmlazují v echny uvedené druhy dfievin, buk celoplo nû, smrk poãetnûji v nadmofiské v - ce nad 000 m a ve formû nárostû v nepûvodní skupinû, jedle s klenem hlavnû v blízkosti star ích jedincû na odpovídajících stanovi tích. Horní patro se postupnû rozpadá a je nahrazováno dorûstajícím podrostem pfieváïnû bukov m. Na plo e zûstává velké mnoïství v vratû a zlomû v rûzném stupni rozkladu. VYUÎITÍ Porosty v okolí Trávného potoka byly ovlivnûny od 6. století vala skou kolonizací. Lesy byly po dvû následující století vyuïívány pfieváïnû k pastvû. Po r. 897 byly zpracovány jednoduché hospodáfiské plány, lesní hospodáfisk plán v roce 94 uvaïoval o likvidaci pfiestárl ch porostû. V 50. letech byla na základû typologického prûzkumu profesora Zlatníka vyhlá ena státní pfiírodní rezervace. Od 70. let zesílily tûïební zásahy v okolí rezervace. Z pûvodnû navrïeného ochranného pásma se po exhalaãním po kození holoseãí vytûïily velké plochy lesa. Zbytky pfiirozen ch porostû s horsk m smrkem, tvofiící jádro rezervace, se dochovaly pfiedev ím díky nepfiístupnosti terénu. Znateln zásah do jádrového území pfiedstavuje smrková porostní skupina o v mûfie,44 ha, která byla zaloïena r. 938 jako pokusná plocha pro zkoumání rûstu smrku rûzného pûvodu. Z pozorování byla vylouãena v roce 957 po rozvrácení opakovan mi polomy. V roce 000 bylo vyhlá eno ochranné pásmo a plocha zvût- ena tak, aby mûla zfietelnou hranici v terénu. POZNÁMKA V sedmdesát ch letech bylo území intenzivnû lovecky vyuïíváno. Z té doby pocházejí zbytky rozpadlé lovecké chaty. MAPA ÚZEMÍ strana 377 Místy v bylinném patru pfievládají kapraìorosty Pl ík lískov (Muscardinus avellanarius) se vyskytuje od níïin po hfiebeny hor. CHKO BY

47 GEOLOGIE PR se nachází na ãelním svahu Hodslavického Javorníku pod k. 709,8 m n. m. PodloÏí patfií k souvrství godulského v voje, nejníïe leïí vrstvy lhotecké (pfievaha jílovcû, lavice pískovcû), následují pestré godulské vrstvy (ãervenavé jílovce s ãoãkami pískovcû), nejv e leïí vlastní godulské vrstvy. Spodky fluviálnû modelovan ch svahû jsou pokryty hlub ími eluvii. Hraniãní strïe potokû jsou aï 4 m hluboké. V jihov chodní ãásti území leïí v razn mrazov srub s balvany na úpatí. Plochu PR pokr vají kambizemû. KVùTENA Rostlinná spoleãenstva jsou fiazena do svazû Lunario-Aceretum a Scolopendrio-Fraxinetum. Mezi mnoïstvím druhû má nejvy í podíl buk lesní (Fagus sylvatica), hojn je javor klen (Acer pseudoplatanus), jedle bûlokorá (Abies alba), smrk ztepil (Picea abies), lípa malolistá (Tilia cordata) a l. velkolistá (T. platyphyllos), v pfiímûsi rostou dub zimní (Quercus petraea), habr obecn (Carpinus betulus), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), v podúrovni ojedinûle jilm horsk (Ulmus glabra). Mezi kefii pfievaïuje zimolez obyãejn (Lonicera xylosteum), l kovec jedovat (Daphne mezereum) a vzácnû zimolez ãern (Lonicera nigra). Podrost je vzhledem k vysoké úïivnosti stanovi tû velmi bohat mj. kyãelnice Ïláznatá (Dentaria glandulosa), k. devítilistá (D. enneaphyllos), k. cibulkonosná (D. bulbifera), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), svízel vonn (Galium odoratum), alvûj lepkavá (Salvia glutinosa), piïmovka mo usová (Ado- Populace jeleního jazyku (Phyllitis scolopendria) ãítá nûkolik desítek jedincû. SuÈové lesy se vyznaãují bohat m podrostem. xa moschatellina), samorostlík klasnat (Actaea spicata), net kavka nedûtklivá (Impatiens noli-tangere), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), plicník tmav (Pulmonaria obscura), kapradina laloãnatá (Polystichum aculeatum) a k. Braunova (P. braunii). Vzácnû roste na skalkách jelení jazyk celolist (Phyllitis scolopendrium). ZVÍ ENA Kromû fiady druhû bezobratl ch (napfiíklad stfievlík Carabus variolosus) je území vhodn m biotopem pfiedev ím pro ptactvo. Lze pozorovat ãápa ãerného (Ciconia nigra), krahujce obecného (Accipiter nisus), jestfiába lesního (Accipiter gentilis), jefiábka lesního (Bonasa bonasia), dfiíve v oblasti velmi hojnou, dnes vzácnou sluku lesní (Scolopax rusticola), holuba doupàáka (Columba oenas), Ïlunu zelenou (Picus viridis), Ï. edou (P. canus), strakapouda bûlohfibetého (Dendrocopos leucotos), krkavce velkého (Corvus corax), ofie níka kropenatého (Nucifraga caryocatactes) a dal í. LESNICTVÍ PfievaÏující ãást rezervace je tvofiena rûznovûk m, nestejnorod m, pfiírodû blízk m lesem. Dfieviny jsou smí eny ve skupinách i jednotlivû a dosahují stáfií kolem 50 let. Pouze na omezené v mûfie v jiïní ãásti se nachází stejnovûká listnatá tyãovina a pfii v chodní hranici je vysazena smrková tyãkovina. rezervace Trojaãka Stfiední ãást severního okrajového svahu Moravskoslezsk ch Beskyd pod vrcholem Trojaãka (709,8 m n. m.), km jihozápadnû od obce Mofikov. Mofikov (okres Nov Jiãín) VYUÎITÍ Nejstar í archivní prameny z r. 86 svûdãí o tom, Ïe v oblasti pfievládaly jehliãnaté lesy s dominující jedlí, jen na hfibetech byl pfiimí en buk. Bûhem 9. a poãátkem 0. století byly tyto porosty intenzivními zásahy postupnû mûnûny na jedlobuãiny a buãiny s pfiímûsí javoru, jasanu, lípy a jilmu. Se sadbou m V mûra: 9,86 ha Vyhlá eno: 966 Druhovû pestr, pfieváïnû listnat porost 4. a 5. vegetaãního stupnû, s kapradinou jelením jazykem (Phyllitis scolopendrium) na svazích pokryt ch sutí. smrku se zapoãalo po kalamitních tûïbách v 60. a 70. letech 9. století. Na území rezervace se do jejího vyhlá ení lesnicky hospodafiilo, i pozdûji byly nahodile tûïeny odumfielé jilmy a jedle. BIBLIOGRAFIE 06, 53, 94, CHKO BY 70

48 rezervace V Podolánkách Málo svaïité zalesnûné území v pramenné oblasti âeladenky, navazující na enklávu Podolánky. Lokalita se nachází 9 km jiïnû od obce âeladná. âeladná (okres Fr dek-místek) GEOLOGIE Centrální oblast v voje vlastních godulsk ch vrstev. Chránûné území zaujímá k jihu mírnû uklonûn náplavov kuïel na pravém bfiehu âeladenky, celá plocha je pfiekryta kdysi odvodàovanou, silnû podmáãenou mohutnou vrstvou ãtvrtohorních svahov ch hlín. V horní ãásti pfievládají hluboké kambizemû, na vût inû plochy pak podmáãené pseudogleje aï ra elinné gleje. KVùTENA Pomûrnû velkou ãást rezervace zaujímají druhotné kulturní smrkové lesy. V okolí podmáãen ch ploch jsou vyvinuta spoleãenstva podmáãen ch rohozcov ch smrãin (Mastigobryo-Piceetum). Stromové patro m V mûra: 3,06 ha Vyhlá eno: 955 Lesní porosty rezervace patfií ke skupinû podmáãen ch smrãin s roztrou en mi pfiechodov mi ra elini ti. Jejich v voj je podmínûn vysokou hladinou podzemní vody a jejím zpomalen m odtokem. je tvofieno témûfi v luãnû smrkem ztepil m (Picea abies), místy doplnûn m ol í edou (Alnus incana), o. lepkavou (A. glutinosa), bfiízou bûlokorou (Betula pendula) a jefiábem ptaãím (Sorbus aucuparia). Chudé bylinné patro tvofií sedmikvítek evropsk (Trientalis europaea), kapraì rozloïená (Dryopteris dilatata), tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa), borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), Ïebrovice rûznolistá (Blechnum spicant) a k chavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum). Mechové patro je bohatû vyvinuto, pfievaïují ra eliníky (Sphagnum spp.) a ploníky (Polytrichum spp.). Na su ích svûtlej ích stanovi tích rostou kamziãník rakousk (Doronicum austriacum), náprstník velkokvût (Digitalis grandiflora), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), hofiec tolitovit (Gentiana asclepiadea) a bika lesní (Luzula sylvatica). Maloplo nû a jen zlomkovitû se zachovala spoleãenstva blízká ra- elinn m smrãinám (Sphagno- -Piceetum) s rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia) a brusinkou obecnou (Rhodococcum vitis-idaea). V bylinném patfie lze dále nalézt napfi. violku bahenní (Viola palustris), kardu bahenní (Crepis paludosa), blatouch bahenní (Caltha palustris), plavuà puãivou (Lycopodium annotinum), vranec jedlov (Huperzia selago), ostfiici jeïatou (Carex echinata), ostfiici obecnou (Carex nigra), prstnatec listenat (Dactylorhiza longebracteata) a pfiesliãku lesní (Equisetum sylvaticum). CHKO Beskydy ZVÍ ENA Hojn je mlok skvrnit (Salamandra salamandra), skokan hnûd (Rana temporaria), Ïije tu slep kfiehk (Anguis fragilis), zmije obecná (Vipera berus). Pravidelnû hnízdí napfiíklad jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), s ãek obecn (Athene noctua), strakapoud mal (Dendrocopos minor), datel ãern (Dryocopus martius), zalétá sem ãáp ãern (Ciconia nigra), kos horsk (Turdus torquatus), ofie ník kropenat (Nucifraga caryocatactes) aj. V minulosti byli hojní tetfiev hlu ec (Tetrao urogallus) a jefiábek lesní (Bonasa bonasia). Vzhledem k velkému turistickému ruchu v tûsném okolí PR je jejich souãasn v skyt nepravdûpodobn. LESNICTVÍ Jádrové území rezervace tvofií smrková kmenovina s ojedinûle vtrou en m bukem a jedlí. Je moïné sledovat pro podmáãená stanovi tû typickou obnovu na padl ch kmenech a vyv en ch místech. Stabilita porostû je ovlivàována zejména vûtrem, coï se projevilo mj. v létû r. 999, kdy do lo k soustfiedûnému polomu na plo e cca ha. Na porosty ve stáfií kolem 60 let navazují smrkové tyãoviny kmenoviny, které jsou postupnû profieìovány pûsobením abiotick ch i biotick ch vlivû ( vítr, námraza, zvûfi, kûrovec, dfievokazné houby). V tûchto umûle zaloïen ch porostech, kde se provádûlo minimum v chovn ch zásahû, chybí jedinci s korunou zaplá tûnou k zemi a dal í druhy dfievin, které by byly schopny posílit jejich odolnost. VYUÎITÍ V minulosti byly ra elinné ekosystémy nevhodnû ovlivnûny soustavou odvodàovacích struh a druhotn m zalesnûním smrkem. Ochranáfiské zásahy smûfiují k rozvolnûní umûle vysázen ch hust ch smrkov ch porostû pfiedev ím v okolí nejvíce podmáãen ch ploch. POZNÁMKA Rezervace, zejména silnû podmáãená místa, je ohroïena pfiedev ím mnoïstvím náv tûvníkû z blízkého rekreaãního stfiediska v letních a podzimních mûsících. Nad loukou navazující na pfiírodní rezervaci leïí otevfiené hnoji tû, odkud hrozí pfiísun dusíkat ch látek. MAPA ÚZEMÍ strana 383 K nejcennûj ím ãástem území patfií podmáãené plochy s aktivním ra elinûním. CHKO BY 7 37

49 GEOLOGIE Oblast v voje zlínsk ch vrstev magurského fly- ového pásma. Toto geologicky chudé území je tvofieno vût inou pískovci a jílovci (zãásti vápnit mi). Mírné, postupnû pfiíkfiej- í jiïní a v chodní svahy vrchu Vachalka jsou pokryty vrstvami svahovin. V celé oblasti pfieva- Ïují kambizemû. KVùTENA Porosty kvûtnat ch buãin podsvazu Eu-Fagenion. Hlavními dfievinami stromového patra jsou buk lesní (Fagus sylvatica) a javor klen (Acer pseudoplatanus). Jen místy v horní ãásti je pfiimí en vysázen smrk ztepil (Picea abies), vzácná je jedle bûlokorá (Abies alba) a tfie eà ptaãí (Cerasus avium). Bylinn podrost tvofií kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), k. devítilistá (D. enneaphyllos), pitulník horsk (Gaelobdon montanum), pitulník Ïlut (G. luteum), svízel vonn (Galium odoratum), jeãmenka lesní (Hordelymus europaeus) aj. Mezi vzácnûj í druhy rostlin patfií ostfiice pfievislá (Carex pendula), l kovec jedovat (Daphne mezereum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), kokofiík pfieslenat (Polygonatum verticillatum), prvosenka vy í (Primula elatior), pry- ec mandloàovit (Tithymalus amygdaloides) a rozrazil horsk (Veronica montana). Ze zajímavûj ích druhû hub tu rostou korálovec jedlov (Hericium flagellum), kotrã kadefiav (Sparassis crispa), helmovka afránová (Mycena crocata), rezavec uzlinat (Inonotus nodulosus), bedlovnice zlatá (Phaeolepiota aurea). Byl nalezen také vzácn li ejník hávnatka Degenova (Peltigera degenii). i kovec ãern (Strobilomyces strobilaceus). Jeden z mnoha star ch bukû. ZVÍ ENA V zkum bezobratl ch nebyl dosud uskuteãnûn. V PP hnízdí holub doupàák (Columba oenas), strakapoud bûlohfibet (Dendrocopos leucotos), lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis), l. mal (F. parva) a l. ed (Muscicapa striata). Zalétá sem také ãáp ãern (Ciconia nigra), krkavec velk (Corvus corax), sluka lesní (Scolopax rusticola). Území je souãástí areálu rysa ostrovida (Lynx lynx). LESNICTVÍ Smí en patrov porost typu klenové a bohaté jedlové buãiny, nadúroveà je tvofiena jednotliv mi stromy nadprûmûrné v ky s velk mi rozestupy, jejichï stáfií se pohybuje v rozmezí let. V podrostu se nachází bukové a klenové patro se vtrou enou tfie ní ptaãí a jasanem ztepil m. VYUÎITÍ Okolní porosty zafiazené do kategorie lesa hospodáfiského byly v minulosti obnovovány holoseãí. V dobû pfied vyhlá ením byl porost pfiírodní památky urãen ke sm cení jako pfiestárl. V roce 99 bylo poïádáno o zru ení tûïebního pfiedpisu. Jádrové území s nejstar ím porostem nebylo v posledních desetiletích hospodáfisky vyuïíváno. BIBLIOGRAFIE 95, 44 památka Vachalka Vrcholová partie centrální ãásti Vsetínsk ch vrchû v jiïní ãásti nev razné kóty RaÈkov (85,5 m n. m.), pfiibliïnû 3 km severnû od centra mûsta Karolinka. Karolinka (okres Vsetín) m V mûra: 8,30 ha Vyhlá eno: 999 Posláním pfiírodní památky je ochrana dochované ãásti pfiirozeného jedlobukového porostu pralesovitého charakteru ve Vsetínsk ch vr ích, typického pro montánní stupeà Vnûj ích Západních Karpat, se vzácn mi a ohroïen mi druhy rostlin a ÏivoãichÛ. 37 CHKO BY 7

50 CHKO Beskydy Národní pfiírodní památka Vala ské muzeum v pfiírodû Nejstar í muzeum v pfiírodû ve Stfiední Evropû leïí v pûvabné krajinû, v podhorské poloze na rozhraní Moravskoslezsk ch Beskyd a Vsetínsk ch vrchû podél levého bfiehu RoÏnovské Beãvy. Vedle údolních poloh zaujímá pfiilehlou ãást kopce StráÀ. RoÏnov pod Radho tûm, Tylovice (okres Vsetín) V mûra: 66,06 ha m Vyhlá eno: 98 chránûn park a zahrada, od roku 99 národní pfiírodní památka, od roku 995 národní kulturní památka. Vala ské muzeum v pfiírodû dokumentuje národopisn region Vala sko zachovanou kulturní krajinu, sídelní soubory, tradiãní obdûlávání pûdy a tvofiivou ãinnost ãlovûka. Skládá se ze tfií areálû: Dfievûného mûsteãka (nejstar í, dokumentující pfieváïnû mûstsk typ vala ské lidové architektury), Vala ské dûdiny (nejrozsáhlej í, dokumentující vesnick typ vala ské lidové architektury, oïiven chovem nûkolika druhû domácích hospodáfisk ch zvífiat) a Ml nské doliny (areál funkãních technick ch staveb kolem starého ml nského náhonu). GEOLOGIE Území budují istebàanské vrstvy svrchní kfiídy, charakteristické stfiídáním jílovcû a pískovcû godulského fly e. Men í ãást areálu národní pfiírodní památky leïí v nivû RoÏnovské Beãvy, vût í ãást ve zvlnûné pahorkatinû RoÏnovské brázdy. KVùTENA Z pûvodní pfiirozené lesní vegetace jsou v údolních polohách zachovány fragmenty luïních lesû svazu (Alno-Ulmion), na svazích zbytky kvûtnat ch buãin (Eu- -Fagenion), suèov ch lesû (Tilio-Acerion), lipov ch dubohabfiin (Carpinion) a acidofilních doubrav (Genisto germanicae- -Quercion). Z nelesní vegetace patfií k floristicky zajímav m zbytky pastvin a strání (Cynosurion a Violion caninae) a luãní porosty ovlivàované podzemní vodou (Calthion a Molinion). Hospodafiení na mal ch políãkách u selsk ch usedlostí vala ské dûdiny se zamûfiuje na uchování star ch a témûfi zapomenut ch odrûd zemûdûlsk ch plodin a pfiispívá k uchování genofondu ohroïen ch plevelû koukolu polního (Agrostemma githago), nepatrnce rolního (Aphanes arvensis), svefiepu stoklasy (Bromus secalinus), chrpy polní (Cyanus segetum). Za zmínku stojí více neï stovka star ch odrûd ovocn ch dfievin. ZVÍ ENA Stfiedem pozornosti v ech náv tûvníkû je stádo capovit ch ovcí vala ek, které je zapsáno v knize evropského genofondu. V ml nském náhonu Ïijí napfiíklad stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus) a vranka obecná (Cottus gobio), v tûàkách se rozmnoïují rosniãka zelená (Hyla arborea), ropucha obecná (Bufo bufo), kuàka Ïlutobfiichá (Bombina variegata), ãolek horsk (Triturus alpestris) a mlok skvrnit (Salamandra salamandra). Slunné meze a stránû ob vají bûïnûj í druhy plazû. Hnízdí zde pfies padesát druhû ptákû. V zkum bezobratl ch a drobn ch savcû dosud nebyl proveden. LESNICTVÍ Území se nachází mimo lesní pûdní fond. VYUÎITÍ Vstup do areálu se nachází 0 minut chûze od námûstí v RoÏnovû pod Radho - tûm. Nejstar í ãást (Dfievûné mûsteãko) je zpfiístupnûno vefiejnosti od roku 95. V minulosti byla pûda vyuïívána jako pastviny, louky, ãásteãnû také jako orná. Hospodafiením bylo ovlivnûno druhové sloïení lesních porostû. Dnes jsou pozemky ukázkovû extenzívnû obhospodafiovány, na vybran ch lokalitách jsou umísèovány dal í pûvodní lidové stavby. Roãnû muzeum nav tíví pûl milionu osob. Celoroãní programov cyklus Vala - sk rok je inspirován lidov m zvykoslovn m kalendáfiem. Velké oblibû se tû í víkendové programy zamûfiené na seznámení náv tûvníkû se star mi, jiï zanikajícími zpûsoby hospodafiení, domácími pracemi a fiemesly. Je moïné vyuïít také prûvodcovské sluïby. BIBLIOGRAFIE 300 MAPA ÚZEMÍ strana 38 Kopie Borákova fojtství z Velk ch Karlovic. Dfievûnému mûsteãku vévodí kostelík z Vûtfikovic. CHKO BY

51 GEOLOGIE Území leïí na okraji vlastních godulsk ch vrstev, níïe po svahu vystupují pestré godulské vrstvy. ObnaÏená ãela vrstev tvofií nûkolik desítek metrû dlouhou skalní stûnu, svahy pod ní jsou pokryty hrubou balvanitou sutí. Na podlo- Ïí se vyvinuly kambizemû. KVùTENA Spoleãenstva su- Èov ch a roklinov ch lesû svazu Tilio-Acerion. Stromové patro je tvofieno bukem lesním (Fagus sylvatica) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus), hojná je jedle bûlokorá (Abies alba), doprovázejí je javor mléã (Acer platanoides), jilm horsk (Ulmus glabra), jasan ztepil (Fraxinus excelsior) a lípa malolistá (Tilia cordata). Jen v pfiímûsi roste smrk ztepil (Picea abies), vzácn je jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia). Pomûrnû dobfie je vyvinuto kefiové patro s mlad mi jedinci stromov ch dfievin a s lískou obecnou (Corylus avellana), zimolezem ãern m (Lonicera nigra), bezem ãerven m (Sambucus racemosa) a srstkou angre tem (Ribes uva-crispa). Ménû hojn je l kovec jedovat (Daphne mezereum) a rûïe pfievislá (Rosa pendulina). Bylinné patro tvofií mozaika populací jednotliv ch druhû, napfi. kyãelnice devítilisté (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosné (D. bulbifera), mûsíãnice vytrvalé (Lunaria rediviva), al- Samiãka tesafiíka piluny (Prionus coriarius) pfii kladení vajíãek. âelo mrazového srubu. vûje lepkavé (Salvia glutinosa), baïanky vytrvalé (Mercurialis perennis), udatny lesní (Aruncus vulgaris) a piïmovky mo- usové (Adoxa moschatellina). V celém území roztrou enû rostou lipnice hajní (Poa nemoralis), kakost smrdut (Geranium robertianum), Èavel kysel (Oxalis acetosella), kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica), svízel vonn (Galium odoratum), tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), plicník tmav (Pulmonaria obscura) a pitulník Ïlut (Galeobdolon luteum). Na skalních v chozech je hojn osladiã obecn (Polypodium vulgare), pomûrnû vzácná je kapradina laloãnatá (Polystichum aculeatum). Na odumfielé dfievo je vázána celá fiada dfievokazn ch hub. ZVÍ ENA Vzhledem k malé v mûfie území a okolním smrkov m monokulturám pfievaïují pfiedev ím nenároãnûj í, v eobecnû roz ífiené lesní druhy. Oslunûné skalky ob vají zmije obecná (Vipera berus) a je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). Na star í lesní porosty jsou vázáni napfiíklad datel ãern (Dryocopus martius), strakapoud velk (Dendrocopos major), Ïluna zelená (Picus viridis), kos horsk (Turdus torquatus), pûvu - ka modrá (Prunella modularis), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), krkavec velk (Corvus corax), plch velk (Glis glis) a v ude ub vající veverka obecná (Sciurus vulgaris). památka Velk kámen Severov chodní úboãí Velkého Javorníka (97,8 m n. m.) v Hodslavickém Javorníku, km jihov chodnû od Vefiovic. Vefiovice (okres Nov Jiãín) LESNICTVÍ Porost, pfiestoïe byl hospodáfisky vyuïíván, má v souãasné dobû charakter víceetáïového pfiirozeného lesa. Uvádûné stáfií horního patra je pfies 80 let v oblasti Velkého Javorníka je to jeden z nejstar ích porostû. V pfiístupnûj ích ãástech se je tû poãátkem devadesát ch m V mûra: 3,65 ha Vyhlá eno: 999 Pfiedmûtem ochrany je rozsáhl, erozí znaãnû rozru en v choz pískovcov ch vrstev a pfiírodû blízk lesní porost vázan na toto stanovi tû. letech 0. století zasahovalo do nejstar í etáïe, kde se tûïila pfiedev ím jedle bûlokorá. VYUÎITÍ Od doby vyhlá ení se pfiírodní památka lesnicky nevyuïívá. Peãovat se bude pfiedev ím o odrost jedle bûlokoré ve spodním patfie. 374 CHKO BY 74

52 CHKO Beskydy rezervace Velk Polom rezervace zaujímá severní svahy nejvy í kóty hraniãního hfibetu Moravskoslezsk ch Beskyd Velkého Polomu (067,3 m n. m.), asi 3 km jihov chodnû od Horní Lomné. Dolní Lomná, Horní Lomná (okres Fr dek-místek) m V mûra: 73,67 ha Vyhlá eno: 999 Zbytky pfiirozen ch smrkobukov ch porostû s pfiímûsí jedle bûlokoré a javoru klenu. Stfiídání rûzn ch typû pfiírodního prostfiedí od ãetn ch prameni È po kamenitá aï balvanitá stanovi tû tvofií rozmanité Ïivotní podmínky pro mnoho rostlinn ch a Ïivoãi n ch druhû. GEOLOGIE Pfiíkr severní svah Velkého Polomu je velmi ãlenit zvlnûn úpady a pramenn mi mísami pfiítoku Lomné. IstebÀanské vrstvy godulského fly e jsou pfiekryty kvartérními kamenitohlinit mi aï kamenit mi deluvii. Na severní hranû svahu se nacházejí drobné skalní mrazové sruby. K severu vybíhající rozsochou Úplazu je svah rozãlenûn na pramennou oblast dvou potokû (Jestfiábího potoka a Úplazu). PÛdní pokryv tvofií podzol. KVùTENA Mozaika mnohde nevyhranûn ch a druhotn ch spoleãenstev. Hlavními dfievinami jsou smrk ztepil (Picea abies) a buk lesní (Fagus sylvatica), ménû hojná je jedle bûlokorá (Abies alba) a javor klen (Acer pseudoplatanus). V podrostu lze nalézt napfi. papratku samiãí (Athyrium filix-femina), p. horskou (A. distentifolium), kapraì samce (Dryopteris filixmas), kapradinu laloãnatou (Polystichum aculeatum), Èavel kysel (Oxalis acetosella), mokr stfiídavolist (Chrysosplenium alternifolium), violku dvoukvûtou (Viola biflora), ãípek objímav (Streptopus amplexifolius), biku lesní (Luzula sylvatica), dûvûtsil bíl (Petasites albus), kyãelnici Ïláznatou (Dentaria glandulosa), podbûlici alpskou (Homogyne alpina), kamziãník rakousk (Doronicum austriacum), mléãivec alpsk (Cicerbita alpina) a svízel vonn (Galium odoratum). ZVÍ ENA V prameni tích a mokfiinách u potokû jsou vhodné podmínky pro mloka skvrnitého (Salamandra salamandra), kuàku Ïlutobfiichou (Bombina variegata) a ãolka horského (Triturus alpestris). Pralesovité porosty se star mi doupn mi stromy ob vají datlík tfiíprst (Picoides tridactylus), datel ãern (Dryocopus martius), holub doupàák (Columba oenas), kos horsk (Turdus torquatus), lejsek mal (Ficedula parva), ãáp ãern (Ciconia nigra) a jefiábek lesní (Bonasa bonasia). Tato oblast je jedním z mála beskydsk ch území, kde jsou doposud obãas pozorováni kromû slepic i kohouti tetfieva hlu ce (Tetrao urogallus). V posledních letech v území pravidelnû Ïijí vlk (Canis lupus), medvûd hnûd (Ursus arctos) a rys ostrovid (Lynx lynx). LESNICTVÍ Nejcennûj ími ãástmi pfiírodní rezervace jsou zbytky pfiirozen ch porostû ve vûku let, blízké skladbou a porostní v stavbou pûvodním lesûm. Vûkem se fiadí mezi nejstar í v Moravskoslezsk ch Beskydech. Pod vrcholovou ãástí rostou umûle zaloïené stejnovûké smrãiny. VYUÎITÍ Vût ina porostû byla hospodáfisky vyuïívána. Pfiedev ím v podvrcholové ãásti se v raznû zmûnilo druhové slo- Ïení po zalesnûní b val ch pastvin. Chránûné území navazuje na pfiírodní rezervaci ve Slovenské republice, ãímï je vytvofiena dosti rozsáhlá souvislá plocha s ochrann m reïimem (0 ha). Porost ve spodní ãásti rezervace. Ve svûtl ch jehliãnat ch lesích je pomûrnû hojná plavuà vidlaãka (Lycopodium clavatum). CHKO BY

53 GEOLOGIE PodloÏí je tvofieno stfiídajícími se godulsk mi a istebàansk mi vrstvami zuberského poruchového pásma. Území je souãástí stfiední ãásti RoÏnovské brázdy a nachází se v mírnû zvlnûné nivû Zuberského potoka. Ten je zahlouben,5 m ve tûrkov ch náplavech a tvofií v chodní hranici památky. PÛdní pokryv tvofií fluvizemû. KVùTENA Pravidelnû kosen trávník, ve kterém pod koru- Malá zahrada u rodinného domku byla vyhlá ena jako jedno z prvních beskydsk ch chránûn ch území. afrán karpatsk (Crocus heuffelianus) dosahuje v Beskydech své pfiirozené západní hranice roz ífiení. nami ovocn ch stromû vykvétají koncem bfiezna aï zaãátkem dubna stovky afránû karpatsk ch (Crocus heuffelianus). Souãástí travinobylinného porostu je také snûïenka podsnûïník (Galanthus nivalis), penízek modrav (Thlaspi caerulescens), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), bika ladní (Luzula campestris), violka srstnatá (Viola hirta), prvosenka vy í (Primula elatior) a tomka vonná (Anthoxanthum odoratum). ZVÍ ENA Dosud nebyly zaznamenány Ïádné cennûj í druhy a s ohledem na typ stanovi tû a jeho rozlohu je nelze ani oãekávat. VYUÎITÍ Od doby vyhlá ení byla louka uïívána s urãit m omezením. Byla kosena, ale zakázáno bylo hnojení, odvodàování, vypásání, trhání a vyr vání rostlin. Za tato omezení pfiíslu ela vlastníku pozemku roãní náhrada. Po zmûnû majitele v osmdesát ch letech 0. století bylo území po kozeno novou v sadbou ovocn ch stromû, skládkováním stavebního materiálu a zaloïením nûkolika ohni È. Tyto zásahy vedly ke zmen ení populace afránu. V souãasné dobû se mimo ZCHÚ asi 300 m severnûji ve starém sadu nachází dal- í vitální populace. památka Zubfií Zahradní louka u rekreaãního domku v zastavûném území obce Zubfií. Zubfií (okres Vsetín) 395 m V mûra: 0,4 ha Vyhlá eno: 948 Louka (zahrada) s bohatou populací afránu karpatského (Crocus heuffelianus). Jeden z mála zachovan ch fragmentû rozsáhlej í lokality podél Zuberského potoka. 376 CHKO BY 76

54 CHKO Beskydy PULâÍN-HRADISKO STR. 355 TRÁVN POTOK () STR. 369 TRAVN () VIZ MAPA STR. 386 STR. 367 OBIDOVÁ STR. 348 PODGRÚ STR. 350 CHKO BY

55 KNùHYNù-âERTÒV ML N () STR. 33 KNùHY SKÁ JESKYNù () STR. 334 KLADNATÁ-GRAPY STR CHKO BY 78

56 CHKO Beskydy SKÁLÍ STR. 363 CHKO BY

57 MAZÁCK GRÚNIK () STR. 339 MAZÁK () STR. 34 HU T N STR CHKO BY 80

58 CHKO Beskydy VALA SKÉ MUZEUM V P ÍRODù STR. 373 CHKO BY 8 38

59 ST ÍBRNÍK STR. 366 POSKLA STR. 354 RÁKOSINA VE ST ÍTEÎI NAD BEâVOU STR CHKO BY 8

60 CHKO Beskydy RAZULA STR. 360 VPODOLÁNKÁCH STR. 37 NO ÍâÍ STR. 347 KUTAN STR. 336 CHKO BY

61 SMRK STR. 365 RADHO Ë STR CHKO BY 84

62 CHKO Beskydy CHKO BY

63 TRAVN STR. 367 POLED ANA STR CHKO BY 86

64 CHKO Beskydy LI KOVÁ STR. 338 CHKO BY

65 3 Památné stromy Dub letní v obci Krhová patfií k nejstar ím stromûm v CHKO. Tis ãerven se v Beskydech zachoval jen na nûkolika málo místech a 6 z nich je chránûno jako památné stromy. Na snímku tis na Byãinci, k. ú. Morávka. 3 Kobzova lípa ve Francovû Lhotû byla vysazena v roce 530 a podle povûsti se v její dutinû ukr vali místní obyvatelé pfii vpádech TurkÛ a KurucÛ.. Lípa velkolistá, Kobzova lípa, okres Vsetín, k. ú. Francova Lhota, p. ã. 675, pfied usedlostí U KobzÛ. O: 73 cm, Vs: 4 m, S: asi let.. Lípa malolistá, Lípa U lipky, okres Nov Jiãín, k. ú. Fren tát pod Radho tûm, p. ã. 3950/, lokalita U lipky. O: 440 cm, Vs: m, S: asi 50 let. 3. Lípa malolistá, Lípa u obrázku, okres Nov Jiãín, k. ú. Fren- tát pod Radho tûm, p. ã. 45/, lokalita U obrázku. O: 50 cm, Vs: 6 m, S: asi 300 let. 4. Dub letní, Dub v Jehliãné, okres Vsetín, k. ú. Krhová, p. ã. 353, u hostince Na Jehliãné. O: 53 cm, Vs: 9 m, S: asi 350 aï 400 let. 5. Borovice lesní, Borovice na Horní Morávce, okres Fr dek-místek, k. ú. Morávka, p. ã. 90, lokalita Hrozky v údolí Lúãka. O: 70 cm, Vs: 5 m, S: asi 30 let. 6. Tis ãerven Tisy na Horní Morávce, dva exempláfie tisu, okres Fr dek-místek, k. ú. Morávka, p. ã. 90, lokalita Hrozky v údolí Lúãka. O: 00 a 70 cm, Vs: 4 a 8 m, S: asi 30 let. 7. Dub letní, Oldfiichovick dub, okres Fr dek-místek, k. ú. Oldfiichovice, p. ã. 698, stfied obce za obchodem. O: 54 cm, Vs: 8 m, S: asi 50 let. 8. Tis ãerven, Tis na Medvûdí, okres Fr dek-místek, k. ú. Ostravice, p. ã. 80, enkláva Medvûdí. O: 76 cm, Vs: 7 m, S: asi 400 let. 9. Tis ãerven, Tis na Klubové, okres Fr dek-místek, k. ú. Ostravice, p. ã. 889, enkláva Klubová. O: 60 cm, Vs: 9 m, S: asi 400 let. 0. Lípa velkolistá, Lípa v ece, okres Fr dek-místek, k. ú. eka, p. ã. 33/, zástavba ve stfiedu obce. O: 40 cm, Vs: 6 m, S: asi 00 let.. Jedle bûlokorá, Jedle v eãici, okres Fr dek-místek, k. ú. Staré Hamry, p. ã. 344/, stfiední ãást údolí eãice. O: 360 cm, Vs: 37 m, S: asi 50 let.. Lípa velkolistá, Zdûchovské lípy, skupina lip, okres Vsetín, k. ú. Zdûchov, p. ã. 480/6, pfied kostelem. O: 506, 578 cm, Vs: 4, 6 m, S: asi 50 let. 3. Tis ãerven, Tis v Zubfií, okres Vsetín, k. ú. Zubfií, p. ã. 94, u silnice v centru obce. O: 90 cm, Vs: m, S: asi 360 let. 388 CHKO BY 88