Kdy by se mělo odcházet do důchodu? Feli Koschin Asi si ještě mnozí pamatují, jak horká politická otázka to před deseti lety byla a jak některé politické strany nechtěly o prodlužování ekonomicky aktivního věku vůbec uvažovat. Nakonec zvítězila mírnější varianta postupného posouvání hranice důchodového věku na 65 let pro muže a na 62 let pro. Dnes už je situace jiná prakticky všichni uznávají, že se odchod do důchodu musí dále posouvat, jen se ještě neshodli jak. Základní otázkou je, zda to má vůbec smysl, zda starší člověk bude schopen pracovat, nebo se mu častěji než plat bude vyplácet nemocenská. Je známou skutečností, že se délka života prodlužuje, ale není to jen prodlužování stavu nemoci až nemohoucnosti? Abychom na takovou otázku mohli odpovědět, potřebujeme nějaké míry, kterými bychom mohli délku života a života bez nemoci měřit. Pro délku života je jedna taková míra obecně známá a běžně používaná střední délka života (často též označovaná zavádějícími termíny jako očekávaná délka života nebo naděje dožití tento ukazatel však nic o očekávání nebo o naději neříká, pouze charakterizuje současnou úmrtnost). Pro délku života bez nemoci také eistuje ukazatel, který už ale není tak běžně známý střední délka života ve zdraví, případně střední délka zdravého života. Ani tady není terminologie jednotná, dokonce ani v angličtině; tam se používá se termínů Disability Free Life Epectancy (DFLE), Healthy Life Epectancy (HLE) či Healthy Life Years (HLY). Střední délka života ve zdraví je průměrný počet let prožitých ve zdraví při dané úmrtnosti a nemocnosti. Zdraví je přitom definováno jako stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody. Ve skutečnosti se ale dnes zpravidla počítá přepočtená střední délka života ve zdraví, která do života prožitého ve zdraví zahrnuje částečně i dobu prožitou ne v úplném zdraví podle výše uvedené definice. Zjednodušeně řečeno, prožije-li někdo 10 let s 80% zdravím, pak se do přepočtené délky života ve zdraví započte z těchto deseti let jen osm. V angličtině se objevily termíny Disability-Adjusted Life Epectancy (DALE) a Health-Adjusted Life Epectancy (HALE). V poslední době se ale nejčastěji používá zkratka HALE a překvapivě se čte jako Healthy Life Epectancy, třebaže se jedná obvykle o přepočtenou střední délku života ve zdraví. I v češtině se zdá vhodnější používat jen stručnější označení střední délka života ve zdraví, protože hodnoty jiné než přepočtené se už zpravidla neuvádějí. Princip výpočtu střední délky života ve zdraví je jednoduchý pro každý jednoletý věkový interval se určí zlomek roku, který osoby tohoto věku v průměru prožijí ve zdraví, (z y ) a tímto zlomkem se násobí počet prožitých let z úmrtnostní tabulky (L y ); pak už se jen ve vzorci pro výpočet střední délky života zamění počet prožitých let jeho modifikovanou hodnotou a dostaneme střední délku života ve zdraví pro osobu v přesném věku : e ( h) = ω 1 L z y l( ) y. To je tak zvaná Sullivanova metoda výpočtu. Přesnější je výpočet metodami vícestavové demografie, ale ten je mnohem náročnější jak výpočetně, tak zejména na údaje. A protože střední délku života ve zdraví počítá a publikuje WHO a protože tak logicky činí pro všechny své členské země, je zřejmé, že se musí spokojit s jednodušší Sullivanovou metodou.
Při výpočtu přepočtené střední délky života se postupuje analogicky počítají se střední délky života prožité v jednotlivých zdravotních stavech (místo jednoho zlomku z y se tedy použijí zlomky z y (1), z y (2),, z y (n) ), ty se vynásobí příslušnými vahami a sečtou: (1) (1) (2) (2) ( n) ( n) w Ly + w Ly +... + w Ly ( h) y = e =. l( ) Je zřejmé, že právě pro výpočet přepočtených hodnot jsou metody vícestavové demografie ideální, ale náročnost na údaje je v tomto případě ještě větší. Jak už bylo řečeno, střední délku života ve zdraví (v duchu dřívějšího tetu budu vynechávat adjektivum přepočtená) počítá pro své členské země WHO a výsledky publikuje ve zprávě, která je dostupná na internetu. Odtud jsou převzaty podklady pro následující tabulku, kde je uvedeno prvních 50 zemí s nejdelší střední délkou života ve zdraví. Střední délka života ve zdraví v 50 členských státech WHO, 2001 Střední délka života ve zdraví (roky) Střední délka života ve zdraví (roky) m+ž mužů žen m+ž mužů žen v přesném věku V přesném věku Země 0 0 60 0 60 Země 0 0 60 0 60 1 Japonsko 75,0 72,3 17,5 77,7 21,7 26 Dánsko 69,8 68,6 15,2 71,1 17,2 2 San Marino 73,4 70,9 16,2 75,9 19,9 27 Irsko 69,8 68,1 14,8 71,5 17,5 3 Švédsko 73,3 71,9 17,1 74,8 19,6 28 Slovinsko 69,5 66,6 14,3 72,3 18,1 4 Švýcarsko 73,2 71,1 17,1 75,3 20,4 29 Spojené státy 69,3 67,2 15,3 71,3 17,9 5 Monako 72,9 70,7 17,3 75,2 20,5 30 Portugalsko 69,2 66,7 14,9 71,7 17,7 6 Island 72,8 72,1 17,5 73,6 18,7 31 Česko 68,4 65,9 13,5 70,9 16,8 7 Itálie 72,7 70,7 16,4 74,7 19,4 32 Kuba 68,3 67,1 15,2 69,5 16,7 8 Austrálie 72,6 70,9 16,9 74,3 19,5 33 Jižní Korea 67,8 64,8 13,2 70,8 17,1 9 Španělsko 72,6 69,9 16,4 75,3 19,9 34 Kypr 67,6 66,7 14,2 68,5 15,0 10 Andorra 72,2 69,8 16,6 74,6 19,9 35 Chile 67,3 64,9 13,9 69,7 16,8 11 Kanada 72,0 70,1 16,1 74,0 19,3 36 Kostarika 67,2 65,2 14,4 69,3 16,7 12 Francie 72,0 69,3 16,6 74,7 20,4 37 Kuvajt 67,1 67,2 13,8 67,1 14,2 13 Norsko 72,0 70,4 16,2 73,6 18,9 38 Chorvatsko 66,6 63,8 12,5 69,3 16,1 14 Německo 71,8 69,6 15,9 74,0 19,0 39 Slovensko 66,2 63,0 12,3 69,4 16,1 15 Lucembursko 71,5 69,3 16,0 73,7 19,2 40 Uruguay 66,2 63,0 13,0 69,4 17,1 16 Rakousko 71,4 69,3 16,2 73,5 19,3 41 Panama 66,2 64,3 14,9 68,0 16,8 17 Izrael 71,4 70,5 16,8 72,3 18,2 42 Polsko 65,8 63,1 12,8 68,5 16,1 18 Malta 71,4 69,9 15,4 72,9 18,2 43 Barbados 65,6 62,9 13,1 68,2 16,6 19 Nizozemsko 71,2 69,7 15,5 72,6 18,4 44 Meiko 65,4 63,3 14,4 67,6 16,2 20 Belgie 71,1 68,9 15,7 73,3 19,1 45 Argentina 65,3 62,5 13,0 68,1 16,5 21 Finsko 71,1 68,7 15,7 73,5 18,9 46 Brunei Darussalam 65,3 65,1 13,1 65,5 13,3 22 Řecko 71,0 69,1 16,0 72,9 18,1 47 Katar 65,2 66,7 13,7 63,8 11,2 23 Nový Zéland 70,8 69,5 16,0 72,2 18,2 48 Jamajka 65,1 64,2 13,0 65,9 14,5 24 Spojené Království 70,6 69,1 15,7 72,1 18,1 49 Maďarsko 64,9 61,5 12,1 68,2 16,0 25 Singapur 70,1 68,8 14,5 71,3 16,3 50 Bulharsko 64,8 62,6 12,5 67,1 15,0 Údaje vypočetla WHO z dostupných zdrojů; nemusí odpovídat oficiálním údajům. Pořadí Pořadí Čísla nejsou překvapivé mezi prvními 30 jsou jen nejvyspělejší země: celá západní Evropa, USA, Japonsko, Austrálie a Nový Zéland a Izrael a do této elitní třicítky pronikla i jedna východoevropská (či lépe středoevropská) země, totiž Slovinsko; ani to není překvapivé, Slovinsko i podle mnoha dalších ekonomických a demografických ukazatelů patří do této kategorie. Za povšimnutí stojí poměrně velká mezera téměř celý rok mezi 30. a 31. místem, které zaujímá právě naše republika. Po poměrně rychlém zlepšování úmrtnosti a zdravotního stavu na počátku 90. let se u nás vývoj zpomalil, přesto se stále výrazně odlišujeme od ostatních postkomunistických zemí (s výjimkou Slovinska ovšem). Naši šedesátníci by při zachování úmrtnosti z roku 2002 měli v průměru před sebou ještě 13 a půl roku života ve zdraví, šedesátnice dokonce téměř 17 let. Z tohoto pohledu se zdá, že hranice odchodu do důchodu se jistě může
ještě posunout. Jsou to však čísla průměrné, takže ne pro každého by ji asi bylo možné posunout třeba až na 70 let. V předchozím odstavci bylo důležité sousloví při zachování úmrtnosti z roku 2002. Úmrtnost se totiž bude nepochybně měnit a dá se rozumně předpokládat (a všichni to vlastně předpokládají), že se bude snižovat. Představy o snižování úmrtnosti jsou použity v demografických prognózách a jednotliví autoři se ve svých odhadech příliš neliší. Jak se ale bude vyvíjet střední délka života ve zdraví? Budou přibývat jen roky v nemoci, nebo naopak spíše roky ve zdraví? Na takovou otázku může dát jakousi odpověď pohled na časovou řadu, ale bohužel u střední délky života ve zdraví žádnou rozumně dlouhou časovou řadu nemáme (sám pojem se objevil teprve zhruba před 40 lety). Místo časové řady však máme údaje za 192 populací, které jsou na různem stupni svého rozvoje. Pokud připustíme, že populace procházejí v zásadě stejným vývojem (a empirické údaje to zatím potvrzují), pak nám tedy mohou snadno suplovat časovou řadu, dokonce velmi dlouhou časovou řadu těch 192 populací představuje rozpětí zhruba 100 až 150 let! Tato časová řada je na následujícím obrázku. 14 12 Ztráta střední délky života ve zdraví oproti střední délce života Střední délka života a ztráta střední délky života ve zdraví oproti střední délce života 10 8 6 4 Střední délka života 2 30 40 50 60 70 80 90 Je dobře vidět, že s prodlužující se střední délkou života nejprve roste i ztráta, tj. léta prožitá v nemoci, ale překročí-li střední délka života sedmdesátku, tak už je tomu naopak, přibývají i léta prožitá ve zdraví! Vyrovnávací křivka na obrázku sice není nijak sofistikovaná (je to triviální proložení parabolou), ale i když si tuto křivku odmyslíme, je závěr z předchozí věty vidět na první pohled. To je tedy příznivá odpověď na otázku položenou na počátku statě a vyplývá odtud, že odkládání odchodu do důchodu je oprávněné. Zbývá odhadnout, až kam by bylo možné důchodovou hranici posunout. Vyjdeme-li z představy, že střední délka života u nás se do roku 2050 zvýší na 79 let u mužů a na 84,5 roku u žen (to jsou předpoklady Českého statistického úřadu tak zvané střední varianty prognózy obyvatelstva České republiky a jak už jsem zmínil ostatní se od této představy nijak výrazně neodlišují), pak bychom z předchozího obrázku mohli zhruba odhadnout, že let proži-
tých v nemoci bude v té době asi 6 u mužů a asi 7,5 u žen. To znamená, že střední délka života ve zdraví v roce 2050 by mohla být okolo 73 let pro muže a 77 let u žen. Zajímavější ovšem je střední délka života prožitá ve zdraví u 60letého. Teď nemůžeme použít stejný postup, jako v předchozím případě, protože nemáme k dispozici údaje o střední délce 60letých, ale můžeme analogicky porovnat střední délku života ve zdraví u novorozenců a šedesátníků. Z následujícího obrázku vyplývá, že jsou poměrně silně korelovány, takže si můžeme dovolit učinit hrubý odhad. U mužů střední délce života ve zdraví novorozence ve výši nahoře odhadnutých 73 let odpovídá střední délka života ve zdraví v přesném věku 60 let zhruba 17 let a u žen je analogické číslo asi 20 let. 21 19 Střední délky života ve zdraví v přesném věku 60 let Střední délka života ve zdraví novorozence a v přesném věku 60 let 17 15 13 11 9 Střední délka života ve zdraví novorozence 7 25 35 45 55 65 75 I když nám chybí analýza variability, tak si můžeme dovolit nějaký silně konzervativní odhad důchodové hranice, po niž většina osob bude schopna ekonomické aktivity. Když 60letí budou žít v průměru ve zdraví do 77 let a 60leté do 80 let, pak bychom za takový odhad patrně mohli považovat hranici 70 let. Tedy vysoko nad dnešními představami politiků. Není to ale žádný přehnaný optimismus, už dnes eistují země, kde je důchodová hranice 70 let. Ještě si všimněme rozdílů mezi pohlavími. Je všeobecně známo, že se dožívají vyššího věku než, ale jak je to se střední délkou života ve zdraví. Na prvním obrázku bylo vidět, že ztráty v důsledku nemoci jsou u žen výrazně vyšší. Z druhého obrázku ale můžeme vyčíst, že střední délka života ve zdraví je u žen o něco vyšší, ale nemáme porovnání v rámci jednotlivých zemí. K tomu potřebujeme graf, kde proti sobě budou vyneseny pro každou zemi střední délka života ve zdraví mužů a žen. Takový graf, ale pro střední délku života ve zdraví v přesném věku 60 let je na následujícím obrázku. Je z něho patrné, že u žen je v tomto věku střední délka života ve zdraví o zhruba 2 až 3 roky vyšší. Je tedy nelogické, že důchodová hranice u žen je obvykle (ne ve všech zemích!) nižší. Logičtější by bylo, kdyby byla vyšší.
Bílá čára na obrázku představuje úhlopříčku pod 45. Na této čáře by ležely všechny body, kdyby hodnoty pro muže a byly stejné. Až na dvě výjimky je ve všech 190 zemích střední délka života ve zdraví v přesném věku 60 let stejná nebo vyšší pro (těmi dvěma výjimkami jsou Katar a Maledivy nelze ovšem vyloučit, že je to jen nedokonalostí údajů, resp. jejich odhadu). 20 Střední délka života ve zdraví ve věku 60 let 18 16 stejná hodnota pro muže i 14 12 10 8 7 9 11 13 15 17