PLÁN PREVENCE KRIMINALITY NA OBDOBÍ 2014-2016 MĚSTO LITOMĚŘICE

PLÁN PREVENCE KRIMINALITY NA OBDOBÍ 2014-2016 MĚSTO LITOMĚŘICE Zpracovala: Bc. Miroslava Najmanová Pracovní skupina prevence kriminality Schválila: Rada města Litoměřice, dne 6.2. 2014, usnesení č. 38/4/ /2014

Obsah Úvod 1 Východiska Plánu prevence kriminality 5 1.1 Tvorba plánu 5 1.2 Pracovní skupina pro prevenci kriminality 5 1.3 Komunitní plánování sociálních služeb 6 1.4 SWOT analýza 6 2 Plán prevence kriminality na období 2014-2016 7 2.1 Stanovení cílů, dílčích cílů a problémů s návrhy řešení 7 2.1.1 Cíle 7 2.1.2 Typy projektů 7 2.1.3 Cílové skupiny 7 2.2 Dílčí cíle a problémy s návrhy řešení 7 3 Bezpečnostní analýza 17 3.1 Analýza kriminality 17 3.1.1. Protiprávní jednání 17 3.1.2 Vybrané druhy přestupků 19 3.2 Sociodemografická analýza 22 3.2.1 Popis území 22 3.2.2 Základní demografické údaje 23 3.2.3 Analýza trhu práce 26 3.2.4 Počet vyplacených dávek 27 3.2.5 Vyloučené lokality 28 3.3 Institucionální analýza 35 3.3.1 Orgány státní správy a samosprávy 35 3.3.2 Zařízení a instituce působící na území města 36 3.3.3 Spolupracující organizace v oblasti prevence 38 3.3.4 Neziskové organizace realizující projekty prevence 40 3.3.5 Školy a školská zařízení 40 3.3.6 Sport, sportovní zařízení, volnočasové aktivity 42 3.4 Komentář k bezpečnostní analýze 42 4 Sociologické analýzy 44 4.1 Analýza potřeb dětí a mládeže ve městě Litoměřice 44 4. 2. Situační analýza sociálně slabých rodin ohrožených sociální exkluzí 44 5 Projekty a zdroje v Programu prevence kriminality 46 5.1 Přehled projektů realizovaných v letech 207-2013, které byly podpořeny MV 46 ČR v rámci Programu prevence kriminality ve městě Litoměřice 5.2 Porovnání finančních zdrojů za období let 2005 2013 48 Závěr 49 Seznam zkratek 50 2

Úvod Prevence kriminality zahrnuje soubor nerepresivních opatření, tedy veškeré aktivity vyvíjené státními, veřejnoprávními i soukromoprávními subjekty směřující k předcházení páchání kriminality a snižování obav z ní. Patří sem opatření, jejichž cílem či důsledkem je zmenšování rozsahu a závažnosti kriminality a jejích následků, ať již prostřednictvím omezení kriminogenních příležitostí, nebo působením na potenciální pachatele a oběti trestných činů. Jedná se o opatření sociální prevence, situační prevence, včetně informování veřejnosti o možnostech ochrany před trestnou činností a pomoci obětem trestných činů. Prevence kriminality úzce souvisí s prevencí dalších sociálně patologických jevů, z nichž k nejzávažnějším patří nejrůznější formy závislostí. Objekty prevence kriminality: kriminogenní faktory - sociální prostředí, příčiny a podmínky kriminality, potenciální či skuteční pachatelé trestné činnosti, potenciální či skutečné oběti trestných činů. Rozlišujeme tři základní typy preventivních opatření: 1. Sociální prevence je orientována na odstranění příležitostí k páchání trestné činnosti. Vytváří a podporuje aktivity zaměřené na socializaci a změnu nepříznivých společenských a ekonomických podmínek prostředí, které produkuje pachatele trestné činnosti. Na realizaci sociálně-preventivních aktivit, jejichž škála je poměrně široká (volnočasové aktivity, nízkoprahová, poradenská a krizová zařízení, resocializační a rekvalifikační programy, azylové a chráněné bydlení, terénní sociální práce) se významnou měrou podílejí samosprávy obcí a zejména nestátní neziskové organizace. Pozornost je zaměřována především na mládež ohroženou sociálně nežádoucími jevy. 2. Situační prevence je zaměřena na minimalizaci a eliminaci příležitostí k páchání trestné činnosti. Staví na zkušenosti, že určité druhy kriminality se objevují v určité době, na určitých místech a za určitých okolností. Zvyšuje pravděpodobnost odhalení pachatele a snižuje potencionální zisk z trestné činnosti. Škála aktivit je široká od legislativní iniciativy, organizaci bezpečnostní struktury a realizaci různých technických opatření. Za nejefektivnější projekty v této oblasti jsou považovány projekty zřizování městských kamerových dohlížecích systémů a pultů centralizované ochrany. Nejčastěji tyto aktivity realizují obce v samosprávné působnosti a Policie ČR. 3. Informování občanů o možnostech a způsobech ochrany před trestnou činností cílem je poskytování objektivních a včasných informací o sociálně nežádoucích jevech a rizikovém chování a o příčinách těchto jevů. Informování veřejnosti o nejčastějších typech trestné činnosti a o způsobech jejich páchání a o místech a časech jejich výskytu. Poskytování rad, návodů a doporučení o způsobech a možnostech ochrany před trestnou činností prostřednictvím médií, přednášek, besed, tiskovin a poradenských služeb. Preventivní aktivity se uskutečňují v celostátním, regionálním i místním rámci a to na úrovni primární, sekundární a terciární prevence. Usnesením vlády č. 925 dne 14. prosince 2011 byla schválena Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015. Systém prevence kriminality má 3 úrovně: - republiková a resortní koordinační roli plní mezirezortní orgán Republikový výbor - krajská krajské úřady, - lokální samosprávy měst a obcí zatížených vysokou mírou kriminálně rizikových jevů 3

Cílem lokální úrovně prevence kriminality je vytvoření komplexního přístupu k prevenci kriminality, předcházení vzniku kriminality, snížení výskytu delikventní činnosti u cílových skupin definovaných ve Strategii nebo jejich ochrana, zvýšení bezpečí občanů. 4

1 VÝCHODISKA PLÁNU PREVENCE KRIMINALITY Město Litoměřice zpracovalo, v souladu s vládou schválenou Strategií prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015 a v souladu se Strategií prevence kriminality na území Ústeckého kraje na období 2012 2016, Plán prevence kriminality na období 2012 2013 města Litoměřice a vlastní Plán prevence kriminality na období 2014-2016 pro území města. Plán je sestaven na základě analytických studií, doporučení expertů a zkušeností s realizací preventivních aktivit. Jejím záměrem je vytvořit bezpečnou obec, která bude svým občanům poskytovat ochranu a pocit bezpečí 1.1 Tvorba plánu Při tvorbě plánu bylo čerpáno z dostupných koncepčních a přehledových materiálů města Litoměřice, Ústeckého kraje a z dokumentů národního charakteru, z vlastních zpracovaných dokumentů, z doporučení komise prevence kriminality, z dlouholetých zkušeností města s realizací prevenčních aktivit. Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015 Strategie prevence kriminality na území Ústeckého kraje na období 2012-2016 Analýza kriminality provedená Obvodním oddělením Policie ČR Litoměřice, kde byly využity i vlastní zkušenosti zástupce této instituce, znalost prostředí, lokalit a pachatelů, možnost určit problémové lokality, typy pachatelů a případné důvody páchání trestné činnosti Sociálně demografická a institucionální analýza Výstupy z jednání pracovních skupin (pro Osoby v přechodné krizi, ohrožené drogou, etnické menšiny, rodina, děti a mládež, pro seniory, osoby se zdravotním postižením) komunitního plánování Dosavadních zkušeností města s realizací preventivních aktivit v rámci Programu prevence kriminality Plán prevence kriminality na období let 2012 2013 města Litoměřice SWOT analýza 3. komunitní plán města Litoměřice na období let 2010-2013 Komunitní Plán zdraví a kvality života Litoměřice (Akční plán 2013-2014) Strategický plán rozvoje města Litoměřice na období let 20012-2030 Územní plán města Litoměřice Vyhlášky města Litoměřice (o zákazu používání alkoholu na veřejných prostranstvích, používání alkoholu na veřejnosti, o regulaci provozování sázkových her, loterií a jiných podobných her, o Městské policii) Analýza potřeb dětí a mládeže ve městě Litoměřice Situační analýza- Město Litoměřice 1.2 Pracovní skupina pro prevenci kriminality Plán sestavila pracovní skupina pro prevenci kriminality ve městě Litoměřice. Tato pracovní skupina je složená z manažera prevence kriminality, zástupců Obvodního oddělení Policie ČR, Preventivně informační skupiny Policie ČR, Městské policie, pedagogů a preventistů základních a středních škol, Pedagogicko-psychologické poradny, Domu dětí a mládeže Rozmarýn, kurátorů, zástupců neziskového sektoru poskytovatelů sociálních služeb K- centra, Diakonie. 5

1.3 Komunitní plánování sociálních služeb v Litoměřicích Město Litoměřice, vždy dávalo velký důraz na rozvoj sociálních služeb, o čemž svědčí i široká škála 40 poskytovatelů služeb a jejich vysoká úroveň a kvalita. K zajištění dalšího kvalitního rozvoje přistoupilo město, jako jedno z prvních, k procesu komunitního plánování sociálních služeb už v roce 2004. V současné době je v platnosti 3. komunitní plán sociálních služeb na léta 2010 2013 a tvoří se 4. komunitní plán sociálních služeb města na léta 2014 2017. 1.4 SWOT analýza Za účelem zjištění problémových oblastí byla pracovní skupinou prevence kriminality vytvořena pro zpracování tohoto plánu SWOT analýza, která bude v pravidelných časových úsecích aktualizována. silné stránky - zkušenosti se zapojením města celostátní úrovně Prevence kriminality - realizované projekty v rámci Programu prevence kriminality oblasti sociální, situační a informování občanů - komunitní plánování sociálních služeb - rozsáhlá síť sociálních služeb v oblasti prevence - existující struktura institucí poskytující širokou škálu služeb prevence - podpora ze strany vedení města - pracovní skupina prevence kriminality - městská policie - zavedený městský kamerový systém - síť dětských hřišť a míst pro volnočasové aktivity - existence městských legislativních norem, analýz a koncepcí v oblasti prevence příležitosti - možnosti získávat finanční prostředky z jiných zdrojů (např. MV ČR, grantového systému Zdravého města, komunitního plánování) - zlepšování spolupráce a provázanosti zainteresovaných institucí - větší informovanost veřejnosti a představitelů města - vybudování dětského hřiště u azylového domu pro matky s dětmi - využití zkušeností s řešením bezpečnostních problémů v rámci příkladů dobré praxe slabé stránky - formální přístup některých škol k zapojení do systému primární prevence - nedostatečná informovanost veřejnosti v oblasti prevence kriminality - malá iniciativa spolupráce jednotlivých institucí v oblasti prevence - narůstající majetková kriminalita, šikana, kiberšikana, šíření drog, alkohol, vandalismus - kriminalita páchaná na seniorech - neoznamování trestné činnosti ze strany obětí, zvláště seniorů - zneužívání sociálních dávek - malá provázanost školy a rodiny (záškoláctví, sociálně patologické jevy) - vzrůstající trend nebezpečné a rychlé jízdy řidičů rizika - nárůst kriminality v komunikačních technologiích - finanční náročnost volnočasových aktivit - možný nezájem dětí a mládeže o smysluplné využívání volného času - nízký důraz společnosti na výchovu k toleranci a kvalitním mezilidským vztahům - možný nedostatek finančních prostředků na prevenci kriminality - stárnoucí kamerový systém - rostoucí zadluženost rodin 6

2 PLÁN PREVENCE KRIMINALITY NA OBDOBÍ 2014-2016 2.1 Stanovení cílů, dílčích cílů a problémů s návrhy řešení 2.1.1 Cíle Základním úkolem plánu je navrhnout takové cíle a opatření, která povedou ke snižování rizik a výskytu protiprávní činnosti ve vývoji počtu spáchaných trestných činů na území města Litoměřice a omezení příležitosti a znesnadnění k spáchání trestné činnosti. Jednotlivá opatření povedou ke zvyšování bezpečí občanů na veřejných prostranstvích. V oblasti sociální prevence budou podporované aktivity zaměřené na odstranění kriminálně rizikového chování v cílových skupinách případně na změnu kriminálně rizikového chování a jednání členů cílových skupin a to prostřednictvím přímé práce s nimi. Které předcházejí společensky nežádoucím jevům v rodinách, ve škole a ve společnosti a mají vliv na zmírnění dopadu sociálně patologických jevů a na oslabování rizikových faktorů, které přispívají k výskytu delikventního jednání. Plán prevence kriminality vychází z aktuální situace vývoje a druhu kriminality a kriminálně rizikových jevů ve městě a potřeb občanů. 2.1.2 Typy projektů Budou podporovány tyto typy projektů - projekty sociální prevence - informování občanů - projekty situační prevence 2.1.3 Cílové skupiny Prioritně budou podporovány projekty zaměřené na následující cílové skupiny: děti a mládež a rodiny s dětmi osoby ohrožené sociálním vyloučením obyvatelé nejvíce ohroženi trestnou činností (děti, senioři, osoby se zdravotním postižením) oběti trestných činů občané města (obyvatelé města, návštěvníci či osoby, kteří ve městě pracují) oběti trestné činnosti 2.2 Dílčí cíle a problémy s návrhy řešení Cíl 1 - Zajištění nabídky kvalitních programů sociální a situační prevence (primární, sekundární, terciální) 1.1 Podpora neorganizovaných dětí a mládeže v aktivních způsobech trávení volného času 1.2 Udržení již fungujících dlouhodobých programů a projektů souvisejících s prevencí kriminality 1.3 Podpora sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 1.4 Podpora vytváření podmínek k volnočasovým aktivitám Cíl 2 Zvyšování bezpečí občanů 2.1 Zvyšování pocitu bezpečí občanů ve městě 2.2 Městský kamerový systém 7

2.3 Mapování a monitorování míst ve městě a zvýšený dohled v problémových lokalitách Cíl 3 - Zlepšení informovanosti veřejnosti o prevenci kriminality 3.1 Informování občanů a ohrožených cílových skupin 8

Cíl 1 - Zajištění nabídky kvalitních programů sociální a situační prevence (primární, sekundární, terciální) Zajištění a udržení (sociálně rehabilitačních, výchovných, vzdělávacích, motivačních, a jiných) programů pro děti a mládež, oběti trestné činnosti a pro další osoby ohrožené sociálně nežádoucími jevy a sociálním vyloučením. Je žádoucí se zaměřit na podporu zejména dětí a mládeže, na rodiny s dětmi, mladé dospělé, na oběti trestné činnosti a osoby ohrožené sociálním vyloučením. Zachovat a nadále rozvíjet již osvědčené realizované preventivní programy, akce, aktivity, besedy a přednášky, jak na poli primární, tak sekundární prevence pro děti v MŠ, ZŠ, SŠ, seniory, handicapované občany, osoby ohrožené sociálním vyloučením. Opatření 1.1 Stručný popis opatření Předpokládané dopady Podpora neorganizovaných dětí a mládeže v aktivních způsobech trávení volného času Podporovat přímou práci s neorganizovanými dětmi a mládeží, motivovat je k aktivnímu trávení volného času, pomáhat s realizací jejich vlastních nápadů a akcí. Podporovat nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, volnočasové aktivity, které jsou prostředkem pro sociální práci s touto cílovou skupinou. Prostřednictvím nabídky činností pro děti a mládež působit na tyto osoby a vytvářet bezpečné prostředí pro poskytování sociálních služeb, motivovat mladé lidí k zodpovědnému přístupu ke svému životu, podporovat je k pozitivní změně a vést je ke vzájemnému porozumění, úctě a toleranci, prevenci sociálně patologických jevů. Stručný popis cílové skupiny - děti a mládež - děti a mládež s rizikovým chováním Předpokládané finanční náklady Hlavní finanční zdroje Realizátoři 2014 2016 - náklady budou stanoveny v projektech Město Litoměřice, MPSV, Program prevence kriminality MV ČR NO, město Litoměřice Časový horizont 2014-2016 Předpokládané výstupy - efektivita opatření Nabídka aktivit pro smysluplné, účelné a vhodné trávení volného času rizikových dětí a mládeže. 9

Opatření 1.2 Stručný popis opatření Udržení již fungujících dlouhodobých programů a projektů souvisejících s prevencí kriminality (primární, sekundární, terciální) Zajistit pokračování a návaznost již realizovaných preventivních programů, akcí, aktivit, besed a přednášek jak v primární, tak sekundární prevenci, pro děti v MŠ, ZŠ, SŠ, seniory, které jsou realizované už několik let a osoby ohrožené sociálním vyloučením a programů zaměřené na prevenci sociálně patologických jevů. např. - Žáci v bezpečí - Nebezpečný věk - Pozor na zloděje - Adopce školy - Peer program Předpokládané dopady - snížení výskytu rizikového chování - snížení výskytu trestné činnosti a záškoláctví - změny jednání a postojů cílových skupin v rizikových situacích - Stručný popis cílové skupiny - děti a mládež - děti a mládež s rizikovým chováním - senioři - osoby ohrožené sociálním vyloučením Předpokládané finanční náklady Hlavní finanční zdroje Realizátoři 2014 2016 - náklady budou stanoveny v projektech Město Litoměřice, Program prevence kriminality MV ČR PIS Policie ČR, OO Policie ČR, Městská policie, NO, město Litoměřice, Pedagogicko psychologická poradna Časový horizont 2014-2016 Předpokládané výstupy - efektivita opatření Síť programů pro jednotlivé cílové skupiny 10

Opatření 1.3 Stručný popis opatření Podpora sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Rozšířit nabídku programů na podporu služeb sociální prevence lidem, kteří se ocitli na okraji společnosti. Navázat spolupráci s rizikovými skupinami v oblasti poradenství, vzdělávání, budování a vylepšování prostředí bydlení, vztahu k životnímu prostředí, spolupráce s rodinami - získávání důvěry rodičů, konzultace problémů jejich dětí, organizování sportovních her a kulturních akcí. Předpokládané dopady - dostupnost sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi - snížení výskytu rizikového chování - snížení výskytu trestné činnosti a záškoláctví - změny jednání a postojů cílových skupin v rizikových situacích Stručný popis cílové skupiny - děti a mládež s rizikovým chováním - rodiny s rizikem výskytu kriminálního chování u jejich členů - osoby ohrožené sociálním vyloučením Předpokládané finanční náklady Hlavní finanční zdroje Realizátoři 2014-2016 náklady budou stanoveny v projektech Město Litoměřice, Program prevence kriminality MV ČR, NO NO, město Litoměřice Časový horizont 2014-2016 Předpokládané výstupy - efektivita opatření Celkové zklidnění situace v rizikové lokalitě. 11

Opatření 1.4 Stručný popis opatření Podporovat vytváření podmínek k volnočasovým aktivitám Rozšířit nabídku dětských hřišť i v rizikové lokalitě u Azylového domu pro rodiny s dětmi. Vytvořit podmínky pro smysluplné trávení volného času neorganizovaným dětem a mládeži z Azylového domu pro rodiny. Navázat spolupráci sociálních pracovníků s rizikovými rodinami - získávání důvěry rodičů, konzultace problémů jejich dětí, organizování sportovních her a kulturních akcí. Předpokládané dopady - snížení výskytu rizikového chování - snížení výskytu trestné činnosti a záškoláctví - změny jednání a postojů cílových skupin v rizikových situacích Stručný popis cílové skupiny - děti a mládež s rizikovým chováním - rodiny s rizikem výskytu kriminálního chování u jejich členů - osoby ohrožené sociálním vyloučením Předpokládané finanční náklady Hlavní finanční zdroje Realizátoři 2014-50 tis. Kč 2015 400 tis. Kč Město Litoměřice, Program prevence kriminality MV ČR Město Litoměřice, NNO Časový horizont 2014-2015 Předpokládané výstupy Vznik nového dětského hřiště u Azylového domu pro - efektivita opatření rodiny s dětmi. Celkové zklidnění situace v rizikové lokalitě. 12

Cíl 2 Zvyšování bezpečí občanů Znesnadnit páchání trestné činnosti na veřejných prostranstvích, zvýšit riziko pro pachatele, že bude dopaden a potrestán a tím zvyšovat bezpečí občanů a jejich pocit bezpečí. Je žádoucí zmodernizovat městský kamerový systém (MKS), který byl vybudován v roce 2000. Kamerové systémy a mikrovlnné trasy vybudované v tomto roce jsou již za hranici plánované životnosti. Modernizací MKS dojde ke zkvalitnění záznamu a tím i zdokumentovaného záznamu protiprávního jednání se zvýšením rizika pro pachatele, že bude dopaden. Opatření 2.1 Stručný popis opatření Zvyšování pocitu bezpečí občanů ve městě Zvýšení pocitu bezpečí pro osoby se specifickými potřebami a to formou komplexního programu, kdy jeho jednotlivé části na sebe navazují informační letáky, přednášky, besedy, signál v tísni udržení Senior linky v provozu, vyhledávání ohrožených seniorů zejména žijících osaměle, s omezenými sociálními kontakty, jejich informování, zlepšování sociálních kontaktů i osobní bezpečnosti - osobní alarmy, bezpečnostní řetízky, kukátka na vchodových dveřích Předpokládané dopady - pocit bezpečí osob se specifickými potřebami Stručný popis cílové skupiny - obyvatelé nejvíce ohroženi trestnou činností (senioři, osoby se zdravotním postižením) - oběti trestných činů Předpokládané finanční náklady Hlavní finanční zdroje Předpokládaní realizátoři 2014-2016 - náklady budou stanoveny v projektech Město Litoměřice, Program prevence kriminality MV ČR Město Litoměřice, PIS Policie ČR, Městská policie, NO Časový horizont 2014-2016 Předpokládané výstupy - efektivita opatření Zvýšení bezpečí, pocitu bezpečí a prohloubení informovanosti pro osoby se specifickými potřebami v souvislosti s ohrožením života a majetku. V neposlední řadě i rychlá a účinná pomoc v případech zdravotních problémů. 13

Opatření 2.2 Stručný popis opatření Předpokládané dopady Městský kamerový systém Modernizace MKS. Zkvalitněním záznamu MKS dojde ke zlepšení zdokumentovaného záznamu protiprávního jednání. V návaznosti na modernizaci řídícího pracoviště, vývoji moderních technologií a životnosti již instalovaných technologií je prakticky nutností provádět modernizaci již instalovaných přenosových tras signálů MKS. Nejstarší mikrovlnné trasy byly vybudovány a spuštěny v roce 2000. Trasy spuštěné v uvedeném roce jsou již za hranicí plánované životnosti. Vzhledem k uvedeným skutečnostem je důležité pro zachování plné funkčnosti systému MKS provádět průběžnou modernizaci za současné technologie. Využitím MKS je možno zabránit páchání trestné činnosti, a to již preventivním zásahem hlídky MP Litoměřice nebo Policie ČR na základě vyhodnocení získaných informací. Stručný popis cílové skupiny - občané - pachatelé trestné činnosti Předpokládané finanční náklady Hlavní finanční zdroje Realizátoři Každoročně 300-400 tis. Kč Město Litoměřice, Program prevence kriminality MV ČR Městská policie Litoměřice Časový horizont 2014-2016 Předpokládané výstupy - efektivita opatření Modernizovaný MKS a vytváření bezpečných zón v exponovaných lokalitách 14

Opatření 2.3 Stručný popis opatření Předpokládané dopady Mapování a monitorování míst ve městě a zvýšený dohled v problémových lokalitách Mapování lokalit a vytvoření mapy veřejných prostranství s pravidelnou aktualizací, kde dochází nejčastěji k vandalismu a jiným projevům asociálního chování dětí a mládeže, bude možné efektivněji zvýšit dohled nad těmito lokalitami Eliminace veřejného vandalismu a asociálního chování dětí a mládeže Stručný popis cílové skupiny - děti a mládež - oběti trestné činnosti - osoby ohrožené sociálním vyloučením Předpokládané finanční náklady Hlavní finanční zdroje Realizátoři 2014-2016 40 tis. Kč Město Litoměřice Město Litoměřice, Městská policie Litoměřice, OO Policie ČR Časový horizont 2014-2016 Předpokládané výstupy - efektivita opatření Mapa problémových oblastí města. 15

Cíl 3 Zlepšení informovanosti veřejnosti o prevenci kriminality Zlepšení informovanosti veřejnosti na poli prevence kriminality o možnostech ochrany před trestnou činností, možnostech pomoci obětem trestné činnosti a zlepšení informovanosti o realizaci preventivních aktivit ve městě. Na poli prevence kriminality působí řada subjektů v oblasti veřejné správy a nestátních neziskových organizací. Tyto organizace poskytují různé informace formou přednášek, besed, letáků, tiskovin, provádí i poradenskou činnost. Je žádoucí, aby informace o prevenci kriminality byly předávány veřejnosti ve formě prezentace preventivních projektů jednotlivými subjekty i přes média. Opatření 3.1 Stručný popis opatření Předpokládané dopady Informování občanů a ohrožených cílových skupin Zvyšování informovanosti obyvatel a motivace k aktivnímu přístupu k zajišťování vlastní bezpečnosti a ochraně majetku např. - Den policie - Přednášky - Chraň sebe i svůj majetek - Vydávání článků o kiberšikaně, sociálních sítích, internetových obchodech apod. v Radničním zpravodaji Zlepšení informací o nebezpečí a ohrožení různými formami trestné činnosti, a o možnostech a způsobech ochrany před ním Stručný popis cílové skupiny - občané města - obyvatelé nejvíce ohroženi trestnou činností (senioři, osoby se zdravotním postižením) - oběti trestných činů Předpokládané finanční náklady Hlavní finanční zdroje Realizátoři 2014-2016 - náklady budou stanoveny v projektech Město Litoměřice, vlastní prostředky NO a NNO Město Litoměřice, PIS Policie ČR, Městská policie Litoměřice, NO a NNO zabývající se prevencí kriminality Časový horizont 2014-2016 Předpokládané výstupy - efektivita opatření Informovanost občanů a obyvatelů, nejvíce ohrožených trestnou činností o nebezpečí ohrožení různými formami trestné činnosti, o možnostech a způsobech ochrany před ním 16

3 BEZPEČNOSTNÍ ANALÝZA 3.1 Analýza kriminality Bezpečnostní analýza kriminality města Litoměřice obsahuje srovnání počtu a druhu protiprávních deliktů spáchaných ve městě Litoměřice v letech 2012 a 2013. Celkové stavy jsou rozděleny dle závaznosti na dílčí skutky trestných činů a přestupků. 3.1.1 Protiprávní jednání V roce 2013 evidoval základní útvar Policie ČR v Litoměřicích celkem 1289 trestných činů, které byly spáchány na území města Litoměřice. Celkově bylo objasněno celkem 550 případů, což je 42,67% z celkového počtu případů. V roce 2012 evidoval Obvodní oddělení PČR Litoměřice 1029 trestných činů, objasněno bylo 451 případů což je 43,83%. Z porovnání kriminality mezi roky 2012 a 2013 je zřejmé, že došlo v roce 2013 k navýšení o 260 případů, ale objasněnost případů se snížila o 1,16 %. Tabulka 1 Celkové počty kriminality spáchané v Litoměřicích a evidované základním útvarem Policie Litoměřice Z následující tabulky vyplývá, že nejčastějším druhem trestné činnosti na území města Litoměřice jsou majetkové delikty. Jedná se o krádeže prosté a krádeže spáchané vloupáním. Z tabulky Porovnání stavu kriminality v Litoměřicích vyplývá, že v roce 2013 se zvýšil počet případů krádeží prostých o 154 a u krádeží vloupáním se zvýšil počet případu o 55 oproti roku 2012. Co se týče meziročního srovnání posledních dvou let se majetkové delikty celkově zvýšily v roce 2013 o 219 případů oproti roku 2012. Objasněnost byla v roce 2013 o 48 případů vyšší než v roce 2012, ale vzhledem k nárůstu počtu případů v roce 2013 kleslo procento objasněnosti oproti roku 2012 o 0,7% na 25,3%. Nově se razantně se zvyšuje internetová kriminalita. Jednání pachatele spočívá zejména v podvodech na bazarových internetových portálech např. aukro.cz, bazos.cz a minibazar.cz. V meziročním srovnání posledních dvou let se v roce 2013 oproti roku 2012 snížily násilné činy o 5 případů a hospodářské činy o 6 případů. Naopak u ostatní kriminální činnosti se v roce 2013 oproti roku 2012 zvýšil počet případů z 88 případů na 132 případů a objasněnost z 67 na 104 případů a u zbývající kriminality se také počet případů zvýšil ze 149 na 158 případů a objasněnost ze 127 na 144 případů. 17

Tabulka 2 Porovnání stavu kriminality v Litoměřicích v letech 2012 a 2013 Vysoký poměr z přiložené tabulky vykazuje zbývající kriminalita. Jedná se o široké spektrum skutkových podstat různých deliktů s vysokým procentem objasněnosti - pachatelé trestních deliktů U objasněných případů policie také statisticky zaznamenává počty a data o pachatelích. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že v Litoměřicích nezletilci trestnou činnosti téměř nepáchají. Nejčastěji se jedná o drobné krádeže, případně případy méně závažné trestné činnosti. Obvodní oddělení policie v Litoměřicích již v roce 2006 se svými projekty Adopce školy a Dny otevřených dveří zaměřilo na rizikovou mládež navštěvující základní školu praktickou a speciální v Šaldově ulici v Litoměřicích. Projekt spočívá v pravidelných besedách na témata, které děti zajímá a v rychlém a aktuálním řešení dílčích výchovných problémů žáků. Žáci školy jsou seznámeni s kriminogenními faktory, získali povědomí o obsahu protiprávních deliktů a jsou informování o možnostech policie v řešení trestních deliktů. V případech výchovných problémů policisté základního útvaru poskytují služby prostředníka mezi školou a ostatními institucemi řešícími výchovnou ochranu dětí. Děti vědí, že protiprávní jednání a také chování proti dobrým mravům bude policií řešeno. Díky konkrétní a cílené kriminální prevenci máme v Litoměřicích velmi malé počty dětských pachatelů trestních skutků. Tabulka 3 Tabulka znázorňuje počty pachatelů trestných činů rozdělených podle věku. 18

- oběti protiprávních jednání Statistické evidence oběti trestné činnosti nijak nevybočují z obecně platného průměru. Rizikové skupiny, tedy děti, ženy a senioři jsou oběti především majetkových deliktů. U mládeže se jedná o případy odcizení odložených věcí, jako mobilních telefonů a oděvních svršků. U osob starších 65 let se v Litoměřicích po delší době opět objevují případy podvodného vylákání peněz. Pachatel obvykle navštíví seniora v místě jeho bydliště se žádostí o půjčku finanční hotovosti pod záminkou různě upravené věrohodně vypadající legendy. Tabulka 4 Počty obětí dle vyššího stupně ohrožení viktimizací Oběti ženského pohlaví jsou vystaveny stejným rizikům jako mládež. Nejčastěji se jedná o majetkové delikty. Navíc Policie ČR také řeší případy domácího násilí, spojené s vykázáním agresora. Na rozdíl od jiných měst na severu Čech v Litoměřicích evidujeme řádově nižší počty těchto případů. 3.1.2 Vybrané druhy přestupků Součástí popisu bezpečnostní situace ve městě Litoměřice musí být také analýza méně závažného protiprávního jednání, tedy přestupků. Celkové počty budou jistě vyšší, neboť přestupky dokumentují také jiné oprávněné instituce, jako jsou Celní správa, Dopravní inspektorát Územního odboru PČR Litoměřice, Městská policie a také například pověřené orgány Vězeňské správy. Většina těchto institucí řeší zjištěná přestupková provinění v rámci své působnosti v blokovém řízení. Jedná se o efektivní způsob vyřizování objasněných přestupků. Obvodní oddělení Policie ČR v Litoměřicích řeší v blokovém řízení zejména přestupky proti bezpečnosti a plynulosti v silničním provozu, proti veřejnému pořádku a také některé majetkové delikty. Celkové počty přestupkového jednání jsou součtem případů, ve kterých policie provádí svá šetření, a které řešila v blokovém řízení. Z grafu vyplývá, že s porovnáním s rokem 2012 celkové počty spáchaných přestupků stouply o 341 na 1 800 přestupků v roce 2013. 19

Graf 1 Graf porovnává celkové počty přestupků evidovaných na základním útvaru Policie v Litoměřicích Přestupky proti majetku Obvodním oddělením Policie ČR v roce 2013 bylo evidováno 741 přestupků proti majetku, což je o 2 přestupky více než v roce 2012. Graf 2 Počty majetkových přestupků v porovnání mezi roky 2012 a 2013 20

Proti veřejnému pořádku a občanskému soužití Na Obvodním oddělení Policie ČR v Litoměřicích bylo v roce 2012 evidováno celkem 367 přestupků proti veřejnému pořádku a občanskému soužití. V roce 2013 byl zaregistrován pokles o 18 případů. Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi Tento typ přestupků není v Litoměřicích příliš rozšířen. Malé množství přestupků na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi je důsledkem větší tolerantností hraničící s lhostejností. Přestupky a přepočty indexu Součástí bezpečnostní analýzy jsou přepočty vybraných přestupků vůči počtu obyvatel Litoměřic. Indexy vyjadřují poměr množství přestupků na deset tisíc obyvatel. Mezi hodnotící přestupky byly vybrány přestupky proti veřejnému pořádku a občanskému soužití, proti majetku a na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Z přiložené tabulky vyplývá mírný nárůst sledovaných přestupků. U přestupku proti veřejnému pořádku a občanskému soužití se snížil počet o 18 přestupku. Nárůst byl zaznamenán u přestupků na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomániemi, kde z 11 přestupků v roce 2012 vzrostl počet na 33 v roce 2013, což je nárůst o 200 %. druh přestupku počet obyvatel přestupky - abs.počet index na 10 tis. obyv. k 31.12. 2013 změna proti roku 2012 rok 2012 rok 2013 změna 12-13 rok 2012 rok 2013 změn a 12-13 změna 12-13 v procente ch Proti veřejnému pořádku a občanskému soužití 23628-688 367 349-18 155,3 147,7-7,6-4,9 Proti majetku 23628-688 739 741 2 312,8 313,6 0,8 0,3 Na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomániemi 23628-688 11 33 22 4,7 14,0 9,3 200,0 Tabulka 5 Výpočty indexů vybraných přestupků na počet obyvatel Litoměřic 21

3.2 Sociodemografická analýza 3.2.1 Popis území Správní obvod obce s rozšířenou působností Litoměřice leží v Ústeckém kraji na severozápadě České republiky. Svými více než 470 km 2 je čtvrtým největším správním obvodem Ústeckého kraje a zaujímá 8,8 % jeho rozlohy. S 58 381 obyvateli je na šestém místě v kraji. Počtem čtyřiceti obcí, z nichž pět má statut města, je druhý v kraji. Ústecký kraj Mapa Ústeckého kraje s vyznačeným územím ORP Litoměřice Sousedí se správními obvody Lovosice, Roudnice nad Labem, Ústí nad Labem a Děčín. Východní hranici správního obvodu tvoří Liberecký a Středočeský kraj. Pro tento správní obvod je příznačné nejen zelinářství, ovocnářství a pěstování vinné révy, ale i papírenský průmysl. Je to oblast s bohatou historií, plný kulturních a přírodních památek. Sídlem správního obvodu je město Litoměřice s necelými 24 tis. obyvateli. Statut města mají Bohušovice nad Ohří s 2,5 tis. obyvateli, Úštěk a Terezín s 3 tis. obyvateli a Štětí s 10 tis. obyvateli. Území města Litoměřice se rozkládá na posledních výběžcích východní části Českého středohoří nad soutokem Labe a Ohře a tvoří je pouze jediný kompaktní sídelní útvar se 2 katastrálními územími o rozloze 18 km 2 a to vlastní Litoměřice a dnes zcela stavebně srostlé Pokratice s necelými 24 tis. obyvateli. Administrativně jsou Litoměřice rozdělené na 4 části Litoměřice - Město, Předměstí, Za nemocnicí a Pokratice. Litoměřice patří v podmínkách České republiky mezi města střední velikostní kategorie. Charakteristická je komplexní rozvinutost jeho střediskových funkcí a zvýšené zastoupení nevýrobních aktivit. 22

3.2.2 Základní demografické údaje Dlouhodobý vývoj obyvatelstva V porovnání s vývojem populace celého kraje, a do značné míry i celé ČR, byl demografický vývoj Litoměřic shodný. Pohled na tabulku Vývoj počtu obyvatelstva v Litoměřicích nám prozrazuje, že počet obyvatel do roku 1990 stoupal. Během dalších deseti let počet obyvatel poklesl 1 348 osob. Mezi lety 2000 až 2006 došlo k největšímu poklesu obyvatel (o 2 326 osob). Tuto ztrátu se do roku 2013 nepodařilo vyrovnat. Tabulka č. 6 - Vývoj počtu obyvatelstva v Litoměřicích roky 1980 1990 2000 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Počet obyvatel 24 362 26 765 25 417 23 909 23 091 23 768 23 823 23 629 23 462 23 856 24 316 23 628 v letech Zdroj: ČSÚ, MV ČR Graf 3 - Vývoj počtu obyvatelstva v letech 1980-2013 Pohyb obyvatelstva ve městě Současné demografické poměry jsou převážně důsledkem dlouhodobějších tendencí procesů populačních změn tj. přirozené reprodukce obyvatelstva na jedné straně a migrace na straně druhé. U přirozeného vývoje obyvatelstva dochází od devadesátých let k omezování velikosti rodin, odkládání doby (věku) pro zakládání rodin. Důsledkem byl a je výrazný pokles porodnosti a celkové stárnutí populace, které navíc podporují i pozitivní změny úmrtnostních poměrů. U migračního vývoje dochází v důsledku proměn bytové politiky a deformace nově vytvářeného bytového trhu k migračním tokům z velkých měst do malých. Toto je typické pro celou Českou republiku, tak i pro Litoměřice. 23

Celkový přírůstek obyvatelstva v Litoměřicích klesal do roku 2006 v důsledku záporného migračního přírůstku. Největší nárůst obyvatelstva byl zaznamenán v roce 2007 o 677 osob, a to jak v důsledku přirozeného přírůstku, tak i migračního přírůstku. Od roku 2009 opět nastává mírný úbytek obyvatelstva a to v důsledku záporného migračního přírůstku. Tabulka 7 - Pohyb obyvatelstva ve městě Litoměřice 2000 2013 Přírůstek přirozený z toho narození z toho zemřelí Přírůstek migrační z toho přistěhovalí z toho vystěhovalí Přírůstek celkový 2000-6 218 224-126 432 558-132 2005 13 245 232-493 640 1 133-480 2006 58 265 207-876 714 1 590-818 2007 109 318 209 568 1 536 968 677 2008 47 295 248 8 919 911 55 2009 3 235 232-197 714 911-194 2010 31 260 229-198 684 882-167 2011 66 276 210-8 662 670 58 2012 36 269 233-108 609 717-72 Zdroj: ČSÚ 2013 Graf 4 Pohyb obyvatelstva v letech 2000-2012 Vzdělanost obyvatelstva města Podle sčítání lidu z roku 2011 ukončilo své vzdělávání bez maturity 45,3 %, je to o 9% méně než při sčítání lidu v roce 2001. Z počtu 45,3 % je úplně bez vzdělání 0,4 % osob, 15,9 % má základní nebo neukončené základní vzdělání a 29 % obyvatel dosáhla středoškolského 24

vzdělání včetně vyučení bez maturity. Naopak ukončené střední vzdělání s maturitou, vyšší odborné vzdělání a nástavbové vzdělání v roce 2011 získalo 39,4 % obyvatel což je o 4,4 % více než v roce 2001. Také vysokoškolské vzdělání získalo 15,3 % obyvatel, což je o 4,6 % více než v roce 2001. Lze tedy konstatovat, že úroveň vzdělání obyvatelstva se za posledních deset let se zvýšila. Následující graf ukazuje srovnání vzdělanostní úrovně obyvatel města Litoměřic v letech 2001 a 2011. Zdroj: LSDB 2001, 2011 Graf 5 Obyvatelstvo nad 15 let podle nejvyššího vzdělání v Litoměřicích Národnostní složení Při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 se 71,65 % obyvatel města Litoměřic přihlásilo k české národnosti. Z ostatních národnosti jsou nejvíce zastoupeny národnosti slovenská, moravská a německá. Více jak čtvrtina obyvatelstva svoji národnost neuvedla. Tabulka 8 - Národnostní složení obyvatelstva města Litoměřice Národnost obyvatelstva Česká Moravská Slezská Slovenská Německá Polská Romská Ostatní, neuvedeno Složení obyvatelstva v 71,65 0,23 0,01 1,20 0,12 0,08 0,01 26,70 % Zdroj ČSÚ LSDB 2011 25

Graf 6 Národnostní složení obyvatelstva v Litoměřicích 3.2.3 Analýza trhu práce Specifickým rysem Litoměřic je dominance nevýrobního sektoru s podílem vice než 70 % - a to jak z hlediska zaměstnanosti, tak i v pracovních příležitostech. Nejužší vztahy pohybu za prací jsou tradičně s blízkými Lovosicemi a Terezínem. V posledních letech díky dálnici D8 však již převládá vyjížďka do Prahy nad vyjížďkou do Ústí nad Labem. Současně je však i značně vysoka dojížďka za zaměstnáním (např. i z Ústi nad Labem). Litoměřice jsou tradičně městem s nižší nabídkou pracovních příležitosti ve výrobní sféře. Z tabulky Nezaměstnanost ve městě je patrné, že počet nezaměstnaných v roce 2013 vzrostl o 278 osob oproti roku 2012. Tabulka 9 - Nezaměstnanost a index na 10 tis. obyvatel ve městě Litoměřice Počet obyvatel Nezaměstnaní index na 10. tisíc obyv. k 31. 12. 2013 změna proti roku 2012 k 31. 12. 2012 k 31.12 2013 změna 12-13 index 2012 index 2013 změna 12-13 (%) 23 628-688 981 1 259 278,00 403,44 532,84 128,34 Zdroj ÚP 2013 Z grafu Registrované míry nezaměstnanosti v letech 2006-2013 je vidět, že míra nezaměstnanosti v Litoměřicích dosáhla svého maxima v roce 2010, kdy činila 8,6 %. V následujících letech klesala a nepřekročila hranici 7,5 %. 26

Graf 7 Registrovaná míra nezaměstnanosti v letech 2006-2013 3.2.4 Počet vyplacených dávek Počet vyplacených dávek závislých na příjmu V roce 2013 byl zaznamenán nárůst v počtu vyplácených dávek závislých na příjmu o 5 243 oproti roku 2012. Celkem je to zvýšení o 3,94 %. V roce 2013 se počet vyplácených dávek závislých na výši příjmu proti roku 2012 u příspěvku na živobytí zvýšil o 32,44 %, u doplatku na bydlení o 147,11 %. Příspěvek na mimořádnou okamžitou pomoc vykazuje v roce 2013 zvýšení o 2 008 vyplacených dávek než v roce 2012, kdy bylo vyplaceno 158 dávek, což je zvýšení v roce 2013 o 1 370,9 % oproti roku 2012. Největší podíl na zvýšení tohoto příspěvku měly povodně v květnu 2013, kdy v měsíci 1 367 dávek a v měsíci srpnu 469 dávek. 27

Tabulka 10 - Počet vyplacených dávek závislých na výši příjmu za ORP počet obyvatel Počet vyplacených sociálních dávek index na 10 tis. obyv. Druh k 31.12. 2013 změna proti roku 2012 rok 2012 k 31.12. 2013 změna 12-13 rok 2012 rok 2013 změna 12-13 ( index) změna 12-13 (%) Příspěvek na živobytí 58 267-152 5 102 6 757 1 655 873,35 1 159,66 286,32 132,44 doplatek na bydlení 58 267-152 1 074 2 654 1 580 183,84 455,49 271,65 247,11 Mimořádná okamžitá pomoc 58 267-152 158 2 166 2 008 27,05 371,74 344,69 1 370,89 Zdroj ÚP Počet dávek státní sociální pomoci Počet vyplacených příspěvků na bydlení se v roce 2013 se snížil o 250 vyplacených dávek oproti roku 2012. Tabulka 11 - Státní sociální podpora počet obyvatel Dávky státní sociální podpory index na 10 tis. obyv. Druh k 31.12. 2013 změna proti roku 2012 rok 2012 k 31.12. 2013 změna 12-13 rok 2012 rok 2013 změna 12-13 ( index) změna 12-13 (%) příspěvek na bydlení 58 267-152 8 231 7 981-250 1 408,96 1 369,73-39,23 96,96 Zdroj ÚP 3.2.5 Vyloučené lokality 1 Sociální vyloučení v Litoměřicích má poměrně specifický charakter. Kromě osob bez přístřeší, lidí trpících různými závislostmi a podobně, trpí sociálním vyloučením především Romové. Prakticky se ale nedá mluvit o městských sociálně vyloučených lokalitách, které by naplňovaly obecnou představu o romské vyloučené lokalitě. Lokality, kde Romové v Litoměřicích žijí, s výjimkou Domu Naděje a snad i ubytovny Cargonet, zpravidla nejsou prostorově vyloučené. Symbolické vyloučení se dá zhodnotit tak, že se napříč lokalitami vůbec neobjevuje nebo má mírnou podobu, která v podstatě spočívá v tom, že veřejnost ví o tom, že v lokalitě Romové žijí. Ve skutečnosti jde výhradně o jednotlivé domácnosti žijící nejčastěji v bytech. Tyto rodiny většinou na celé ulici žijí jako jedna romská domácnost; jedná se o následující ulice: Liškova, Na Výsluní, Alfonse Muchy, Plešivecká, Hynaisova, U Kapličky. Tyto rodiny žijí, s výjimkou rodiny na ulici Liškova, převážně v nájemních bytech. Náklady na bydlení jsou uváděny v průměru mezi deseti a patnácti tisíci korunami měsíčně. Počet 1 Zdroj: Sociofaktor: Situační analýza - Město Litoměřice 28

obyvatel v těchto lokalitách se odhaduje na 52-54 dospělých osob. Nejde o celkový počet Romů Litoměřicích mimo sociálně vyloučené lokality. Další lokalitou, která se dá vyhodnotit jako na pomezí sociálního vyloučení, je ubytovna Cargonet. V budově ubytovny sídlí několik firem. Ubytovna se dá považovat za prostorově vyloučenou, leží na samém okraji města, ale vyloučená je pouze svou polohou. Zařízení podle jeho správkyně také příležitostně slouží jako dočasné bydlení pro vězně propuštěné z litoměřické věznice. Žijí zde tři Romové, dva muži, z nichž je jeden v důchodu a druhý si přivydělává příležitostnými brigádami apod. Dále zde žije jedna Romka, která je negramotná. Žádné větší problémy nebyly tematizovány. V azylovém Domě Marie Pomocné jsou aktuálně ubytováni 3 muži. Jde o dva dospělé muže v produktivním věku a o jednoho, který pobírá starobní důchod. Dva mladší muži jsou dlouhodobě nezaměstnaní a nalezení práce jim mimo jiné brání skutečnost, že dosáhli pouze základního vzdělání. Všechny uvedené lokality nejsou veřejností spojovány s Romy a mnoho lidí, včetně různých Romů, ani neví o tom, že by na námi vytipované ulici měli bydlet Romové. Díky tomuto zjištění se lze domnívat, že problémy většiny Romů žijících mimo níže popsané lokality jsou především nezaměstnanost a případně nepravidelný či nízký finanční příjem, ale tito lidé jsou schopni své problémy řešit bez naléhavé potřeby pomoci sociální práce, nebo jsou schopni si pomoc sami vyhledat. Lokalita: Revoluční č. p. 7 a 8 Obecná charakteristika lokality Jde o největší sociálně vyloučenou lokalitu ve městě, přičemž se zde sociální vyloučení týká zřejmě pouze Romů. Lokalita leží severně od centra města nedaleko za železničním přejezdem rovnoběžně s ulicí Masarykova. Poloha vyloučené lokality 29

Vznik lokality, její utváření Míra prostorového vyloučení Míra sociálního vyloučení Popis fyzického prostoru: vnější i vnitřní, okolí, hranice, nemovitost, vybavenost prostoru, infrastruktura v okolí, doprava Míra symbolického vyloučení Popis symbolického prostoru: image lokality očima obyvatel a okolí Domy byly městem prodány do soukromého vlastnictví. Lokalita vznikla bytovou politikou města, kdy byli do domu vystěhováváni neplatiči tzv. sociální bydlení. Dům č. p. 7 se tak stal jediným řešením pro přidělování sociálních bytů, kde se koncentrovali chudí lidé. V současné době je dům prodaný firmě Morton plus. Dům č. 8 je prodaný po bytech a není vnímán jako problematický. Nelze jednoznačně mluvit o lokalitě. Sociální vyloučení je spojováno se samotnými romskými obyvateli, případně objekty, ve kterých bydlí. Majoritní obyvatelé ale vnímají jako romské či sociálně vyloučené samotné byty nebo patra, která Romové obývají. Celkově se míra prostorového vyloučení s přihlédnutím k poloze domů a povaze jejich okolí se dá vyhodnotit jako relativně malá. Sociální vyloučení se dá klasifikovat jako částečné. Romští obyvatelé lokality jsou z velké většiny dlouhodobě nezaměstnaní. Jejich nezaměstnanost souvisí s nízkou vzdělaností, výzkum odhalil jeden případ negramotnosti. Sociálně izolováni ale nejsou, což je dáno už tím, že bydlí v panelových domech. Se svými sousedy včetně majoritních se na zdvořilostní úrovni baví. Lokalita leží v souvislé zástavbě sídliště. Tvoří ji dva panelové domy, nezateplené, na první pohled nepříliš udržované. Byty jsou malometrážní. Z řady zvonků před vchodem (v jednom panelovém domě má být 77 bytů) nelze jednoznačně identifikovat romská jména. Jednotlivá patra tvoří jeden byt naproti výtahové šachtě a chodba, která je oddělená uzamykatelnými dveřmi. Jeden z dvojice výtahů je údajně ve špatném stavu, schodiště je místy silně znečištěné. Zvenčí domy nevzbuzují dojem, že jde o sociálně vyloučenou lokalitu, či že zde sociálně vyloučení obyvatelé žijí. Symbolicky vyloučená lokalita do jisté míry je, ale relativně slabě. Jde až na výjimky o jediné místo, které si majoritní obyvatelé spojují se sociálním vyloučením. V současné době je jako problémový vnímán dům č. p. 7. 30

Lokalita: Dům Naděje; Želetická 11 Obecná charakteristika lokality Ubytovna s kapacitou 20 rodin se nachází se v objektu azylového domu pro ženy. Dle výpovědi jeho obyvatel zde žijí celé rodiny a rozhovor probíhal s muži, otci, kteří zde bydlí. Spravuje ji Naděje. Lokalita leží přibližně jeden kilometr od centra města. Charakter okolí utváří budovy různých firem a velkých obchodních řetězců, u jednoho z nich je zastávka MHD. Bezprostřední okolí azylového domu působí zanedbaně Poloha vyloučené lokality Vznik lokality, její utváření Míra prostorového vyloučení Míra sociálního vyloučení Zařízení vzniklo v roce 2003 s úmyslem zajistit bydlení problémovým rodinám a osamoceným ženám. Dříve šlo o městskou ubytovnu. Postupně se program sociální práce rozšiřoval. Organizace uvažovala o vystavění sociálního bydlení v jednom z pater ubytovny, návazného stupně po ubytovně. Na aktivitu byl zpracován i projekt, ale ten nebyl podpořen z programu ROP a dál se již situace neřeší. Prostorově vyloučená lokalita jednoznačně je, jak lze vyčíst z mapy. Od města je lokalita oddělena mostem přes Labe. Městská část Želetice by se s jistou rezervou dala označit za průmyslovou. Sociálně vyloučení zdejší obyvatelé jsou. Prostorové vyloučení lokality spolu se skutečností, že s ní sousedí supermarket, vytváří podmínky, kdy jsou obyvatelé 31

izolováni. Místní Romové se navštěvují se svými příbuznými i mimo lokalitu. Napětí panuje mezi personálem zařízení a ne-romskými obyvateli. Popis fyzického prostoru: vnější i vnitřní, okolí, hranice, nemovitost, vybavenost prostoru, infrastruktura v okolí, doprava Míra symbolického vyloučení Zařízení leží v městské části Želetice, kterou od města odděluje řeka Labe. Charakter širšího okolí lokality lze označit za průmyslový. Najdeme zde obytné domy, ale dominují průmyslové budovy, velkoobchody apod. Nedaleko najdeme supermarket. Poměrně dobře dostupná je lokalita i MHD. Samotná budova Domu Naděje i její pozemek působí udržovaným dojmem. Ne však sousední pozemky, které jsou zanedbané. Mírná až žádná Popis symbolického prostoru: image lokality očima obyvatel a okolí Míra ekonomického vyloučení Popis sociálního prostoru: kdo lokalitu obývá, kvalita života, lidé, rodinné vazby, vnitřní diverzita - skupiny Vztahy s okolím Viditelné působení nějakých organizací, vstupy zvenčí Dům Naděje je spojován s Romy. Z pohledu veřejnosti je image lokality v podstatě neutrální. Sami obyvatelé vnímají svůj pobyt v zařízení rozmrzele skrze dopad na jejich image, ale obecně se dá říct, že si ubytování váží. Vysoká. Nikdo z obyvatel podle rozhovoru není zaměstnaný. Dluhy na nájmu i osobní dluhy mají podle respondentů takřka všichni klienti zařízení. Díky kaucím nedosáhnou na vlastní podnájem. Nalezení zaměstnání údajně brání především aktuální situace na trhu práce v ČR spojená v případě respondentů s diskriminací ze strany potenciálních zaměstnavatelů. Dům Naděje obývá převážná většina Romů. Žije zde údajně 5 rodin, celkem odhadem 40-50 osob včetně dětí. Klienti vzájemně vychází z dlouhodobého hlediska dobře. Někteří respondenti si stěžují, že režim v ubytovně je příliš benevolentní a nemotivuje lidi k řešení jejich životní situace. Vztahy s okolím nejsou narušené a nebyly zde zaznamenány konflikty. Jako problém ale Romové vnímají zmiňovaný přístup vedení azylového domu a to, že nejsou skutečně poskytovány služby, jaké by sdružení poskytovat mělo (sociální poradenství). Sociálně vyloučení obyvatelé bydlí v azylovém domě, kde je zároveň nízkoprahové centrum pro děti. Zařízení poskytuje sociálně aktivizační služby a realizuje také terénní program. Je zde potravinová banka. 32

Lokalita: Hotel Labe Obecná charakteristika lokality Hotel Labe sousedí s městským centrem, od kterého ho dělí park Jiráskovy sady. Veškerá občanská vybavenost je dobře dostupná. V okolí funkcionalistické budovy se zde poměrně často pohybují Romové. Poloha vyloučené lokality Vznik lokality, její utváření Míra prostorového vyloučení Míra sociálního vyloučení Hotel Labe slouží jako ubytování migrujícím Romům. Nastěhovalo se sem největší množství Romů poté, co byla zhruba před rokem a půl zrušena ubytovna v jedné obci poblíž Litoměřic. Dříve hotel poskytoval ubytování zaměstnancům chemičky v Lovosicích, o tyto klienty ale přišel. Přes inzeráty se sem nastěhovali sociálně slabí. Nájem totiž tehdy stál údajně 4 500 Kč. Žádné Částečné. Většina místních Romů je nezaměstnaná a žije zde údajně 8 matek s dětmi, jejichž manželé s nimi nežijí nebo jsou ve vězení. Romové nedostanou od personálu nájemní smlouvu, místo nájemní smlouvy je uzavírána dohoda o bydlení. Ceny ubytování jsou poměrně vysoké, jejich placením přichází Romové údajně o velkou většinu svých příjmů. Personálem jsou prý do 33