ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČESKÉ VELENICE ČESKÉ BUDĚJOVICE, SANACE NÁSPU V KM 189, ,050 V OBCI HLUBOKÁ U BOROVAN

Podobné dokumenty
MOST V KM 158,168 TRATI STARÁ PAKA LIBEREC, KOTVENÍ MOSTNÍCH PODPĚR KOTVAMI TITAN 73/53

CYKLISTICKÁ STEZKA VE VELKÉM POŘÍČÍ ZKUŠENOSTI ZE ZHOTOVENÍ ZÁKLADOVÝCH BLOKŮ OCELOVÉ LÁVKY A JEJICH KOTVENÍ POMOCÍ KOTEV TITAN 52/26

SANACE SESUVU ZÁŘEZU ŽELEZNIČNÍ TRATI BYLNICE HORNÍ LIDEČ 7,876 7,900 km

SANACE SESUVŮ NA TRATI BYLNICE HORNÍ LIDEČ

MORATH Víceúčelová vrtací souprava

NÁVRH NETRADIČNÍHO POSTUPU ZPEVNĚNÍ NÁSYPOVÉHO TĚLESA ŽELEZNIČNÍ TRATI

Pro zpracování tohoto statického výpočtu jsme měli k dispozici následující podklady:

ALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI MATEMATICKÉHO MODELOVÁNÍ STABILITY SVAHŮ SANOVANÝCH HŘEBÍKOVÁNÍM

STABILITA PROTIPOVODŇOVÝCH HRÁZÍ ŘEKY DUNAJE NA OSTROVĚ SZENTENDRE

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

VYUŽITÍ SPIRÁLOVÝCH KOTEV A PRYSKYŘIC U OBJEKTU ČD

SANACE OPĚRNÝCH ZDÍ V HISTORICKÉM CENTRU MĚSTA FULNEK

SILNICE I/42 BRNO, VMO DOBROVSKÉHO B, TUNEL II, ZPEVŇOVÁNÍ A ČÁSTEČNÉ UTĚSŇOVÁNÍ NESOUDRŽNÝCH ZEMIN V NADLOŽÍ ŠTOL IIa a IIb

Posouzení mikropilotového základu

ČD, SANACE SESUVU ŽELEZNIČNÍHO NÁSPU 1. TK TRATI CHOMUTOV CHEB, KM 186, ,730

NÁSLEDKY POVODNÍ V ROCE 2002

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o inženýrskogeologickém posouzení

ŽELEZNIČNÍ TRATĚ A STANICE. cvičení z předmětu 12ZTS letní semestr 2016/2017

VÍRSKÝ OBLASTNÍ VODOVOD - SANACE BETONOVÉHO OSTĚNÍ ŠTOLOVÝCH PŘIVADĚČŮ PITNÉ VODY ŠVAŘEC - BĚLEČ I. A BĚLEČ II. - ŠTĚPÁNOVICE

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Víceúčelová vrtací souprava MORATH

Kancelář stavebního inženýrství s.r.o. Statický výpočet

POUŽITÍ ZAVRTÁVACÍCH TYČÍ PRO VYTVÁŘENÍ TRVALÝCH PRVKŮ

1 TECHNICKÁ ZPRÁVA KE STATICKÉMU VÝPOČTU

GEOTECHNICKÝ PRŮZKUM TĚLESA ŽELEZNIČNÍHO SPODKU

Věc: IG průzkum pro akci Velká Bíteš - rekonstrukce náměstí

Zmáhání závalů na stavbě tunelu Jablunkovský č.2. OSTRAVA, 25. ZÁŘÍ 2013 Ing. Petr Středula Ing. Pavel Ďurkáč

Aktuální trendy v oblasti modelování

Vysoké učení technické Wroclaw Institut geotechniky a hydrotechniky. Dr. Ing. Olgierd Pula Dr. Ing. Andrzej Piotrowski

Příloha B: Návrh založení objektu na základové desce Administrativní budova

Pilotové základy úvod

Základové konstrukce (3)

1 Úvod. Poklesová kotlina - prostorová úloha

T E R M I N O L O G I E

Posouzení piloty Vstupní data

Obr. 1 3 Prosakující ostění průzkumných štol.

STATICA Plzeň s.r.o. statika konstrukcí. V Obilí 1180/12, , Plzeň OPRAVA OPĚRNÉ ZDI. Mezholezy. C.01 Technická zpráva a statický výpočet

TRVALÉ ZAJIŠTĚNÍ VÝKOPU STAVEBNÍ JÁMY HŘEBÍKOVÁNÍM S VYUŽITÍM SKLOLAMINÁTOVÝCH TYČÍ ROCKBOLT

ZLEPŠOVÁNÍ VLASTNOSTÍ ZEMIN

OPTIMALIZACE NÁVRHU CB VOZOVEK NA ZÁKLADĚ POČÍTAČOVÉHO A EXPERIMENTÁLNÍHO MODELOVÁNÍ. GAČR 103/09/1746 ( )

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

PRAKTICKÉ UŽITÍ ZAVRTÁVANÝCH PILOT TITAN V PROVOZOVANÝCH OBJEKTECH

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

OBSAH: A4 1/ TECHNICKÁ ZPRÁVA 4 2/ STATICKÝ VÝPOČET 7 3/ VÝKRESOVÁ ČÁST S1-TVAR A VÝZTUŽ OPĚRNÉ STĚNY 2

2. GEOLOGICKÉ POMĚRY 3. GYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY 4. VYHODNOCENÍ SONDY DYNAMICKÉ PENETRACE

4 Opěrné zdi. 4.1 Druhy opěrných zdí. 4.2 Navrhování gravitačních opěrných zdí. Opěrné zd i

Příklady ke cvičení Mechanika zemin a zakládání staveb

Posouzení stability svahu

Typy zlepšování zeminy. Hloubkové Mělké - povrchové

ZALOŽENÍ NÁSYPŮ DÁLNICE D8 NA MÁLO ÚNOSNÉM PODLOŽÍ V PROSTORU PLAVIŠTĚ ÚŽÍN

OBSAH. 8 Návrh a posouzení detailů a styků ovlivňující bezpečnost konstrukce 9 Postup výstavby

Násep vývoj sedání v čase (konsolidace) Program: MKP Konsolidace

Zakázka: D Stavba: Sanace svahu Olešnice poškozeného přívalovými dešti v srpnu 2010 I. etapa Objekt: SO 201 Sanace svahu

JANATKA & SYN, s. r. o. projektová, konzultační a realizační činnost v oboru stavebním, statika

ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE

2 Kotvení stavebních konstrukcí

NUMERICKÉ MODELOVÁNÍ A SKUTEČNOST. Alexandr Butovič Tomáš Louženský SATRA, spol. s r. o.

a) podrobný popis navrženého nosného systému stavby s rozlišením jednotlivých konstrukcí podle druhu; technologie a navržených materiálů

RODOS ROZVOJ DOPRAVNÍCH STAVEB Janouškova 300, Praha 6 Tel , ZPRÁVA č. 14/2011

Technická specifikace HYDRAULICKÁ PÁSOVÁ VRTACÍ SOUPRAVA Titon 100

V tomto inženýrském manuálu je popsán návrh a posouzení úhlové zdi.

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

1. Úvod. 2. Inženýrskogeologické poměry lokality.

TA Sanace tunelů - technologie, materiály a metodické postupy Zesilování Optimalizace

Program cvičení z mechaniky zemin a zakládání staveb

WEBFLOOR PATENTOVANÁ TECHNOLOGIE PRO ZAKLÁDÁNÍ PODLAHOVÝCH KONSTRUKCÍ

Výpočet sedání terénu od pásového přitížení

BH1. Projekt: Měřítko: jedna stránka HPV ustálená: 15,80 m Souřadnice Z: 209,05 m

Stavební jámy. Pažící konstrukce Rozpěrné systémy Kotevní systémy Opěrné a zárubní zdi

Průzkumné metody v geotechnice. VŠB-TUO - Fakulta stavební Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

ZPEVŇOVÁNÍ DŮLNÍCH DĚL NA LOKALITĚ DOUBRAVA DOLU ČS. ARMÁDA INJEKTÁŽEMI A SVORNÍKOVÁNÍM

PŘÍPRAVA PORUBU NA DOLE LAZY VE SLOJI Č. 39 (512) V OBLASTI 9. DOBÝVACÍ KRY

CESTI Workshop KOLEJCONSULT & servis, spol. s r.o., WP2. WT 2 Drážní svršek. 2_3 Pevná jízdní dráha

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Víceřadá injekční clona a její aplikace na zajištění těsnosti vodních děl

STATICKÉ ZAJIŠTĚNÍ HISTORICKÉ BUDOVY OSTRAVSKÉHO MUZEA

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Havárie tunelu Jablunkov z pohledu vlivu změn vlastností horninového prostředí

IMOS Brno, a.s. divize silniční vývoj Olomoucká 174, Brno

Vyztužování zemin Prof. Ivan Vaníček International Geosynthetics Society, Česká republika

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2011, ročník XI, řada stavební článek č. 1

Demo_manual_02.guz V tomto inženýrském manuálu je popsán návrh a posouzení úhlové zdi.

Pilíře BMC. Pilíře BMC. Popis

Rekonstrukce dálnice D1 - podkladní vrstvy Ing. Jaroslav Havelka, TPA ČR, s.r.o.

Atic, s.r.o. a Ing. arch. Libor Žák

Popis a technická specifikace vrtací soupravy Pantera 900, r.v I. Popis

STABILITA ZÁSYPU LIKVIDOVANÉ JÁMY VLIV ODTĚŽENÍ STAVEBNÍ JÁMY V JEJÍ BLÍZKOSTI

PODCHYCOVÁNÍ STÁVAJÍCÍCH OBJEKTŮ TECHNOLOGIÍ TRYSKOVÉ INJEKTÁŽE. PŘÍKLADY Z PRAXE.

DLOUHODOBÉ CHOVÁNÍ VYZTUŽENÝCH ZEMNÍCH KONSTRUKCÍ

ZKUŠENOSTI Z INŽENÝRSKOGEOLOGICKÝCH PRŮZKUMŮ PŘI ZAKLÁDÁNÍ STOŽÁRŮ ELEKTRICKÝCH VENKOVNÍCH VEDENÍ. Michaela Radimská Jan Beneda Pavel Špaček

VLASTNOSTI PILÍŘŮ TRYSKOVÉ INJEKTÁŽE PRO SANACI ZÁKLADOVÉHO PODLOŽÍ NÁDRŽE NA ROPU

VYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: NÁVRH VYZTUŽENÍ ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S VELKÝM OTVOREM

Posouzení skupiny pilot Vstupní data

HLUK RD V LOKALITĚ POD SÁDKAMA GEOLOGICKÝ PRŮZKUM. Objednatel: Město Hluk. Místo : Hluk. A.č.: CD6 / L / 001 Z.č.:

SANACE MOSTU V POLOMI

NÁVRH VÝZTUŽE ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S MALÝM OTVOREM

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Geotechnický průzkum

MECHANIKAPODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ KLASIFIKACE VÝPOČETNÍCH METOD STABILITY A ZATÍŽENÍ OSTĚNÍ

Transkript:

Ing. Josef Vašina, Waltec v.o.s., Masarykova 12, 678 01, Blansko, waltec@waltec.cz Ing. Zdeněk Cigler, Minova Bohemia s.r.o. doc. Dr. Ing. Hynek Lahuta, Katedra geotechniky a podzemního stavitelství, Fakulta stavební VŠB-TU Ostrava, L.Podéště 1875, Ostrava Poruba, e-mail: hynek.lahuta@vsb.cz ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČESKÉ VELENICE ČESKÉ BUDĚJOVICE, SANACE NÁSPU V KM 189,800 190,050 V OBCI HLUBOKÁ U BOROVAN Abstract The aim was the determination of the stability of embankments and the proposed variant of the upper part of the reconstruction of the embankments with vertical micropilots. To minimize deformation was solved with a variant of deep foundations using mikropilots Ischebeck and geotextile Geoweb. Static assessment has been solved by the programming system Plaxis 2D. Úvod Tento příspěvek se zabývá rekonstrukcí řelezničního násypu v obci Hluboká u Borovan v celkové délce 250 m. Předmětem matematického posouzení se stal nejvyšší řez (P7) s cílem optimalizovat vhodnou metodu sanace. Cílem bylo stanovení stability násypu a to pro navrhovanou variantu rekonstrukce horní části násypu se spolupůsobením svislých mikropilot (střední část násypu). Geotechnické vlastnosti zemin a hornin Pro řešení násypů byly zpracovány matematické modely vycházející z geometrie svahu (měřická služba, projekt) a vlastností zemin (laboratorní měření). Fyzikální a mechanické vlastnosti zemin byly převzaty z výsledků provedených laboratorních zkoušek firmou SG Geotechnika a.s., popř. normy (ČSN 731001). Tyto modely byly řešeny programovým systémem PLAXIS 8.2. Professional, který umožnil predikovat chování násypu a masivu v jeho okolí. plochy Sledované veličiny z výsledků - model 2D: - oblasti porušení (podmínka Mohr-Coulomb) - celkové deformace v modelu a řezu - stupeň stability s vykreslením nejnebezpečnější oblasti tvorby smykové Programový systém PLAXIS 2D byl speciálně vyvinutý pro deformační a stabilitní analýzu geotechnických úloh a je založen na numerické metodě konečných prvků. Jedná se o komplexní výpočetní systém, jenž umožňuje simulaci nelineárního chování zemin, dává možnost modelovat jak hydrostatické, tak i hydrodynamické účinky vody v zeminách a také vzájemnou interakci mezi konstrukcí (výztuž, kotvy, geotextilie,stěna) a zeminou. Součástí programu je automatický generátor sítě konečných prvků s možností globálního či lokálního zjemnění sítě. Kromě trojúhelníkových prvků s 6-ti uzly (s polynomem 2. stupně pro trojúhelníky) jsou k dispozici rovněž 15-ti uzlové trojúhelníkové prvky s kubickým polynomem. K řešení úlohy byl použit základní Mohr-Coulombův konstitutivní model. 127

Na základě popisů vrtného jádra z provedeného průzkumu lze zeminy ve sledovaném území charakterizovat následovně: 1. Jíl písčitý F4 CS Vyskytuje se v horní části násypu v ověřené mocnosti 1,6 m. Je hnědé barvy nevápnitý, pískový podíl je dobře zrněný, pevné konzistence se střední plasticitou. Jedná se o zeminu nebezpečně namrzavou, málo propustnou až nepropustnou. Jeho část byla odstraněna. 2. Jíl se střední plasticitou F6 CI (tuhý) Tvoří spodní část násypu v mocnosti 2,5 m s relativně nízkým modulem Edef = 3 Mpa. Přes obě tyto vrstvy budou instalovány mikropiloty v celkové délce 10 m (do CS pevné konzistence) Směrné normové charakteristiky zjištěné zeminy a tabulková výpočtová únosnost R dt Popis provádění mikropilot TITAN 73/53 Po snesení koleje a odtěžení svršku v délce 250 m mohly být zahájeny přípravné práce pro provádění mikropilot. Před započetím vrtných a injekčních prací na pláni bylo provedeno vytýčení závrtných bodů jednotlivých mikropilot. Mikropiloty typu Titan 73/53 byly navrženy s horizontální roztečí 3,0 m v osách obou kolejí v šachovitém rozmístění. Délky mikropilot činily 7,5 m. Vrtné práce byly prováděny hydraulickou vrtnou soupravou typu COMACCHIO MC 600 s hydraulickým kladivem HD 4008. Pro provádění souběžné injektáže při zavrtávání tyčí Titan bylo použito vysokotlaké šnekové čerpadlo IBO REP M 400. Vrtné a injekční práce byly prováděny po úsecích délky 24 m v ose jedné z kolejí, po provedení 8 mikropilot se vrtná souprava přesunula zpět na osu druhé koleje. Pro injektáž mikropilot byla použita injekční směs připravovaná ze struskoportlandského cementu R 32,5. Vodní součinitel injekční směsi byl v průběhu realizace upravován v závislosti na geologickém složení zemin, na injekčním tlaku a na spotřebě směsi a činil 0,4 až 0,5. Kontrolní zkoušky injekční směsi byly v průběhu realizace prováděny vždy dvakrát za pracovní směnu dle ČSN EN 12715. Vodní součinitel byl kontrolován pomocí výplachových vah a dekantace směsi pomocí odměrného válce dvakrát denně. Injekční směs V : C = 0,4 voda cement vzniklé množství objemová hmotnost 71,75 1,95 40 l 100 kg dm 3 kg/m 3 Injekční směs V : C = 0,5 128

voda cement 50 l 100 kg vzniklé množství objemová hmotnost 81,75 dm 3 kg/m 3 Jednotlivé mikropiloty byly prováděny z tyčí délek 3,0 m a 1,5 m s použitím lopatkové vrtací korunky T73 do smíšených zemin o průměru 130 mm. Po zavrtání první tyče do hloubky cca 0,5 m se přes výplachovou hlavu v hydraulickém kladivu započalo s injektáží. Injektáž byla prováděna po celou dobu vrtání, přerušena byla pouze v době přidávání další vrtné tyče. Spotřeba injekční směsi byla závislá na geologickém složení zemin podloží. Max. dosažený injekční tlak činil 40 bar. Po zavrtání mikropiloty pod úroveň odtěžené pláně se provedlo ruční odkopání okolí vrtné tyče pro usazení hlavy mikropiloty. Hlava byla tvořena dvojicí matic TITAN T 73 a podložkou 220x220x45 mm. Celá hlava mikropiloty se pak z důvodu protikorozní ochrany zalila cementovou injekční směsí. Tím bylo dosaženo maximální protikorozní ochrany celé mikropiloty. Pracovní výkon : Množství provedených mikropilot bylo samozřejmě v průběhu realizace závislé na mnoha technických a organizačních podmínkách. Během desetihodinové pracovní směny, ve které nedocházelo k časovým ztrátám, bylo skupinou šesti pracovníků provedeno 14 ks kompletních mikropilot délky 8,5 m, tj.119 bm. Technické parametry použitých strojních zařízení Hydraulická vrtací souprava COMACCHIO MC 600 hmotnost soupravy 7 900 kg šířka soupravy 1 400 1800 mm délka soupravy 5 350 mm výška soupravy 2 615 mm max. stoupavost 50 % délka lafety 4 600 5 900 mm posuv lafety 2 200 3 500 mm kroutící moment 450 900 danm ( I. stupeň, II. stupeň) počet otáček 106 53 ot/min ( I. stupeň, II. stupeň) diesel motor John Deere Powertech D 4045T výkon 68 kw Injekční elektrické šnekové čerpadlo IBO -REP M 400 výkon motoru 6 kw max. dopravní vzdálenost 50 m kapacita zásobníku 75 l hmotnost 255 kg dopravované množství 600-1600 l/h maximální tlak na výstupu 12 MPa Injekční zavrtávací kotevní tyče typu TITAN 73/53 únosnost na mezi kluzu 970 kn únosnost tyče na mezi pevnosti 1160 kn průřezová plocha tyče 1 631 mm 2 hmotnost tyče 12,3 kg/m směr rotace pravý standardní dodávané délky 3 m 129

Zkušenosti z provádění zavrtávaných mikropilot typu Titan Na základě získaných zkušeností je určitě možné konstatovat, že provádění zavrtávaných a současně s vrtáním injektovaných mikropilot typu Titan vykazuje oproti provádění klasických mikropilot vyztužovaných ocelovou trubkou nebo armokošem celou řadu předností. Při provádění mikropiloty je dosahováno značné časové úspory tím, že není nutné provádět pažení vrtu, spouštění trubky nebo armokoše do vrtu, není nutné provádět technologickou zálivku vrtu a následnou injektáž mikropiloty. Výsledky řešení Z uvedené přílohy vyplývají tyto závěry: - současný stav neodpovídá bezpečnosti (Fmin = 1,06) - deformace přesahují 130 mm a to pouze vlivem přitížení od vlakové soupravy (počítáno 22,5 t/náprava), vlastní konsolidační proces není zahrnut - realizace opatření je rozložena do dvou kroků: o odstranění svrchní části násypu (1,9 m) což zvýší stabilitu na Fmin=1,37 o aplikace nové skladby svršku v uspořádání zespoda geotextilie GEOLON vyrovnávací vrstva štěrkodrti 0/32 mm, tl. 150 mm geobuněčná deska GEOWEB tl. 200 mm konstrukční vrstva štěrkodrti 0/32 mm, tl. 650 mm, Id=0,9 kolejové lože tl. 350 mm o do podloží mikropiloty TITAN 73/53, délka 10 m ve hlavách spojených s Geoweb deskou o toto uspořádání pak odpovídá: přírůstkům deformacím 84 mm zvýšení stupně stability na Fmin=1,31 Při aplikaci navrhovaných sanačních opatření bude takový systém stabilní. Literatura 1. Mísař Z. A kol. : Geologie ČSSR I., Český masív, SPN Praha 1983 2. Matys M. a kol. : Poľné skúšky zemín, ALFA Bratislava 1990 3. Situace stavby se zakreslením požadovaných průzkumných prací 4. Geologická mapa ČR v měřítku 1 : 50 000, list 22 41 Písek 130

mmacchio Zavrtávání tyčí Titan T 73/53 vrtací soupravou Commacchio Pohled na hotové mikropiloty, hlavy mikropilot jsou zality cementovou směsí Smyková plocha F=1,31 131

Celkové přírůstky posunů (max 84,5 mm) vlivem zhotovení sanačních opatření Detail hlavy mikropiloty Položená geobuněčná deska GEOWEB 132